Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(20.50 hodin)
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu jednu omluvu: pan poslanec Havel Matěj Ondřej od 21 hodin z rodinných důvodů se omlouvá.
Nyní vystoupí pan poslanec Petr Hladík a připraví se pan poslanec Václav Pláteník.
Poslanec Petr Hladík: Vážený pane premiére, vážené kolegyně, vážení kolegové, já vlastně navážu na své ctěné kolegy, pana kolegu Vojáčka a pana předsedu Výborného, a budu hovořit o něčem, o čem jsem hovořit nechtěl, ale o tom, kdo byl autor naší československé vlajky, Jaroslavu Kursovi. Jaroslav Kursa jako historik, archivář, heraldik navrhl v té plejádě návrhů československé vlajky tu podobu, kterou známe dodnes, a tu podobu, která opravdu 30. března 1920 byla ustanovena jako naším státním symbolem. 100 let poté, kdy jsme si připomínali tuto událost, tak poslanec, který zasedal v těchto lavicích, historik Jiří Mihola, upozornil na to, že Jaroslav Kursa je pohřben a leží na Ústředním hřbitově v městě Brně a že stále tato osobnost nemá důstojný náhrobek. Proto z jeho iniciativy vznikl tento náhrobek, který tam je. Uměleckou soutěž, kterou vypsal Magistrát města Brna, vyhrál umělecký sochař Miroslav Vochta a ztvárnil náhrobek Jaroslava Kursy, který zemřel v roce 1950, z bílé žuly, z bílého žulového kamene, který má tři části, jedna je zdrsněna a ten klín je vytvořen takovým způsobem, aby bylo jednoznačně vidět, že se jedná o tu československou vlajku. Ten náhrobek tam byl instalován při výročí 100 let od úmrtí Jaroslava Kursy a já chci pozvat pana premiéra, aby také přijel někdy na ústřední brněnský hřbitov a aby to, o čem tady pan předseda Marek Výborný... o čem hovořil, tak abychom od těch symbolů a planého národovectví přešli k činům a národovectví pravému. Děkuji za pozornost. (Potlesk zprava.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Martin Baxa. Prosím, máte slovo. Vaše dvě minuty, prosím.
Poslanec Martin Baxa: Děkuju za slovo, pane předsedo. Když už tady došlo na Jaroslava Kursu, tak já mám opravdu čistě faktickou poznámku. Když hovoříme o tom, kde Jaroslav Kursa je pohřben, tak já bych určitě chtěl patrioticky dodat, že Jaroslav Kursa se narodil ve městě Blovice v Plzeňském kraji a že o jeho odkaz je tam pečováno. Bývalý starosta města Blovice Jan Poduška nechal zhotovit pamětní desku na blovické radnici. Myslím si, že o tomto rodákovi se ví a že se bezpochyby Jaroslav Kursa uctění nejenom v Blovicích, ale v celé naší zemi zaslouží. Děkuju.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí, jako poslední zatím přihlášený, pan poslanec Václav Pláteník. Prosím, máte slovo.
Poslanec Václav Pláteník: Já vás zdravím, pane premiére. Dámy a pánové, dobrý večer. Já chci na úvod taky samozřejmě ocenit upřímně, že mezi těmi všemi akutními prioritami, co vláda řeší, si našla čas i na tento zásadní návrh. Velmi zajímavé! Chtěl bych k němu mít několik připomínek, ale vlastně se omezím jenom na to, že se tady chci vyjádřit, jak jsem smutný, že tlačíte na nás s tou devadesátkou, na to zkrácené projednávání, protože tímhle způsobem přijdeme o možnost k návrhu přidávat nějaké pozměňovací návrhy a to je škoda, když otevíráme takto zásadní zákon, protože by to byla příležitost přidat některé další významné dny, který by si to zasloužily. Já zmíním dva.
Například 3. listopadu bychom mohli mít významný den, který by připomínal významnou roli zvířat v technologickém pokroku lidstva. Mohlo by se to jmenovat Den Lajky.
Kromě toho KDU-ČSL dlouhodobě usiluje o to, aby srpnový den, který by připomínal významnou hostýnskou pouť v roce 1948, byl ustanoven jako Den orla (Orla?). Tento den je historicky spjat s událostí roku 1948, kdy došlo k potlačení a zákazu české tělocvičné organizace Orel v důsledku politických represí tehdejšího komunistického režimu. Zásadní událostí bylo potlačení pouti na Svatém Hostýně, které se účastnilo 28. a 29. srpna více než 100 000 orelských poutníků. Komunisté se snažili této pouti zabránit, následně zatýkali nejen organizátory orelské poutě, kterou označili jako vlastizradu, ale i celou řadu funkcionářů a členů po celém Československu. Tohle zmiňuju speciálně pro paní doktorku Schillerovou. Není pouze Velehrad, máme i Hostýn, kam můžete přijít na pouť. Orel jako tradiční tělocvična a vlastenecká organizace hrál a stále hraje důležitou roli v oblasti tělesné výchovy, kultury a výchovy mládeže k hodnotám fair play, demokracie, občansky odpovědného jednání. Represivní opatření, která organizaci postihla po roce 1948, jsou dokladem toho, jak totalitní režimy potlačují nejen politickou, ale i kulturní a tělovýchovnou činnost. Zařazení tohoto dne, například 30. srpna, mezi významné dny České republiky, by přispělo k udržení historické paměti o těchto událostech a připomnělo by odvahu a oběť členů organizace Orel, mezi které se já a celá řada dalších tady řadíme. Zároveň by tento den mohl sloužit jako příležitost pro vzdělávání a osvětu týkající se nejen historie, ale i hodnot, které Orel prosazuje, včetně sportu, demokracie, společenské odpovědnosti a fair play. Mohli bychom vyvěšovat i ty vlajky při té příležitosti. Uznání dne 30. srpna jako významného Dne orla, jako boje proti totalitním režimům, by bylo nejen symbolickým aktem rehabilitace, uznání historických křivd, ale také podpořením hodnot, které tato organizace zastává a propaguje. Tento den by sloužil k připomenutí nejen historické perzekuce, ale zároveň i všech obětí totalitních režimů, které se snažily potlačit demokratické principy, svobodu a lidskou důstojnost. V dnešní době stále organizace Orel ve svých jednotách sdružuje asi 18 000 členů, podporuje branně sportovní akce ve spolupráci například s Armádou České republiky. Npříklad pan ministr Šťastný organizaci Orel, jednotu Orel, eviduje jako jednu významnou sportovní jednotu, která se hlásí o spolupráci.
Protože to nebude v tomto režimu možné, tak tady jenom avizuju, že tento významný den bude jistě příležitost navrhnout během tohoto volebního období tak jako tak, tak abychom o tom věděli dopředu. Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní se rozhlédnu po sále, zdali se někdo další hlásí. Nikoho... (Poslanec Vojáček se hlásí o slovo.) Závěrečné slovo, nebo do obecné rozpravy? (Poslanec Vojáček reaguje mimo mikrofon.) Já se nejdřív podívám do rozpravy. Nikoho nevidím, takže končím obecnou rozpravu.
Táži se, kdo má zájem o závěrečná slova? Pan předseda... Pan premiér, potom tedy pan zpravodaj se hlásí také. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jenom nevím, jestli jsem dobře rozuměl panu Vojáčkovi, ale březen má 31 dnů. (Poslanec Vojáček reaguje mimo mikrofon.) Že březen má 31 dnů, takže první apríl je až potom. (Reakce mimo mikrofon.) Březen. No, pan Vojáček říkal, že na druhý den je první apríl, ale je to 31. březen.
No a pokud by to prošlo, tak já myslím, že všichni víme, o co jde. Jde o tuhle vlajku. (Ukazuje na klopu svého saka.) My právě 31. března máme zase zasedání české a slovenské vlády, tak by to bylo fajn, kdybychom to všichni stihli, a Slováci určitě pochopí, že tu vlajku, kterou... Vy jste říkal, že se jim to nelíbilo, tak myslím si, že budou spokojeni. ***
