Neautorizováno!
(19.10 hodin)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí v pořadí pan poslanec Talíř.
Než dorazí k řečnickému pultu, načtu omluvy: omlouvá se paní poslankyně Hoffmannová Andrea od 18.40 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Krňanský Vojtěch od 20.35 hodin do 23.30 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Pipášová Barbora od 18.45 z osobních důvodů, pan poslanec Rakušan Vít od 19 hodin z pracovních důvodů, paní poslankyně Šebelová Michaela od 19 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Vlček od 19 hodin do 22 hodin z pracovních důvodů.
Z členů vlády se omlouvá pan ministr Jeroným Tejc od 18 hodin do 18.30 a od 18.30 pak následuje (?) z pracovních důvodů.
Prosím, máte slovo.
Poslanec František Talíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní senátorko, vážené poslankyně, vážení poslanci, hezký dobrý večer i ode mě. Jsem rád, že tentokrát se tady potkáváme taky v bodu, na kterém v zásadě je nějaká principiální shoda v jeho parametrech, stejně tak to mohu potvrdit právě i za náš klub KDU-ČSL.
Nicméně plynule navážu na to, co tady říkal – a velmi podstatného říkal – pan bývalý ministr Baxa, a sice že by bylo dobré, pokud takto důsledně postupujeme, co se týká České televize, Českého rozhlasu v rámci jejich kontroly ze strany NKÚ – jak říkám, my jsme v principu pro, však to byla diskuse už široká a dlouhodobá – tak je právě velmi kontrastní to, že klademe opakovaně řadu otázek, ať už na mediálním výboru, na půdě Sněmovny, v rámci interpelací, kdekoliv jinde, co se týká budoucího financování veřejnoprávních médií, a žádné odpovědi nám tam zatím nepřicházejí, dokonce ani ta ochota k té diskusi, řekněme, že je velmi limitovaná, a to jsem hodně, hodně diplomatický.
Nicméně věcně tedy k tomuto bodu, chtěl bych požádat právě, abychom ho zařadili na projednání taky na půdu výboru mediálního, protože se z podstaty té naší agendy týká, tak abychom ho měli možnost projednat, tento návrh, i na půdě výboru pro mediální záležitosti. Děkuju, hezký večer zatím. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Janda, připraví se pan poslanec Volpe. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, já budu taky velice stručný, i když měl jsem připravený trošku delší proslov, ale hodina nám pokročila, tak nebudu to zdržovat. Samozřejmě tento návrh podporuji.
Z pozice předsedy kontrolního výboru vás poprosím pak o podporu, aby tento sněmovní tisk byl zařazen i do kontrolního výboru. Toť za mě vše. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Volpe, připraví se pan poslanec Bartoš. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Samuel Volpe: Vážený pane předsedající, já vám děkuju za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já tady vystupuji v obecné rozpravě, v prvním čtení k senátnímu ústavnímu zákonu, sněmovní tisk číslo 47, který reaguje na dlouhodobě diskutovanou otázku rozšíření kompetencí působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu, konkrétně směrem k České televizi a k Českému rozhlasu.
Na úvod chci poděkovat Senátu za tuto ústavodárnou iniciativu. Je dobře, že se vracíme k institucionálním pojistkám, které mají jeden prostý účel: že veřejné peníze budou pod kontrolou veřejnou. Rozšíření působnosti NKÚ proto považuji za jeden z nejdůležitějších protikorupčních návrhů, protože posiluje prevenci, zvyšuje pravděpodobnost odhalení systémových chyb a především dává veřejnosti a zákonodárci tvrdá data, ne pouze dojmy.
Navíc nejde jen o domácí debatu. V rámci mezinárodního srovnání v rámci evropských států bych například chtěl uvést italský účetní dvůr La Corte dei Conti, který kontroluje i regiony, provincie, obce. Potom když bych měl uvést, tak třeba v minulosti i mezinárodní hodnocení skupiny států Rady Evropy proti korupci, GRECO, výslovně uvedlo podporu pro návrhy na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu. Podobně i Evropská komise ve svých zprávách o právním státu dlouhodobě sleduje a podporuje snahy o rozšíření mandátu NKÚ.
Zároveň ale musíme být upřímní. Tohle není první pokus. V minulých volebních obdobích se rozšíření působnosti NKÚ prosazovalo i z poslanecké iniciativy. Já bych chtěl připomenout roli České pirátské strany a například pro ty, co tu jste od roku 2017, tak našeho pirátského poslance Lukáše Černohorského, který se tomuto hodně věnoval. V návaznosti na tuto iniciativu vznikl i návrh ústavního zákona, který Poslanecká sněmovna úspěšně navrhla v únoru roku 2020. Jenže tento návrh narazil v Senátu a důvod známe: územní samosprávné celky. Už jsem se v krátkosti zmínil v rámci italské Corte dei Conti. Obavy jsou z duplicitních kontrol, kontrolní zátěže pro obce a kraje. To zaznívalo už v roce 2016 velmi otevřeně. Senát tehdy odmítl ústavní novelu právě s argumentem duplicit a přetížení obcí kontrolami a podobný střet se v různých podobách vracel i u dalších pokusů v následujících letech.
Nyní je před námi senátní návrh, který míří na Českou televizi a Český rozhlas. To lze věcně pochopit, protože jde o dvě instituce, které hospodaří s významnými veřejnými prostředky a plní významnou veřejnou službu. Jenže pokud už otevíráme ústavu, měli bychom se opravdu zeptat: Chceme ústavní text stavět jako seznam dvou institucí, anebo chceme využít příležitost a nastavit obecné systémové kritérium, které bude fungovat i za deset let a nebude diskriminační vůči jiným srovnatelným veřejným subjektům?
Proto dnes avizuji, že předložím pozměňovací návrh, který zachová věcný směr senátní iniciativy, půjde nad rámec ČT a ČRo, ale záměrně se nebude vztahovat na ty zmíněné územní samosprávné celky ani na právnické osoby jimi zřizované nebo ovládané, aby se odstranila ta hlavní příčina, proč to tenkrát v minulosti vícekrát v Senátu padalo. Podstata návrhu je z mého pohledu opravdu jednoduchá. Místo selektivního výčtu dvou institucí – výše zmíněného Českého rozhlasu a České televize – bychom doplnili ten zmíněný čl. 97 Ústavy České republiky, doplnili bychom ho obecnějším ústavním rámcem, aby NKÚ mohl v rozsahu stanoveném zákonem kontrolovat hospodaření s dalšími veřejnými prostředky a s prostředky poskytnutými z veřejných rozpočtů a zároveň hospodářských právnických osob zřízených zákonem a právnických osob, u nichž stát převážně financuje nebo uplatňuje rozhodující vliv nebo obsazuje většinu orgánů. Toto nastavení je systémové. Automaticky zahrne i veřejnoprávní média, ale současně pokryje i další klíčové subjekty veřejného sektoru, kde je kontrolní deficit reálný.
Teď v praxi, proč trvám na tom, aby ústavní změna dopadla i na právnické osoby zřízené zákonem a státní podniky? V posledních letech se opakovaně ukazuje, proč má mít NKÚ možnost zkontrolovat i právnické osoby zřízené zákonem a státní podniky. U Veřejné zdravotní pojišťovny policie nedávno – poměrně nedávno – v souvislosti s veřejnými zakázkami obvinila řadu osob pro podezření z korupčních trestných činů. ***
