Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.20 hodin)
(pokračuje Jan Skopeček)
Čili ten závěr toho, že ta země přechází do správy vlády Andreje Babiše ve velmi dobré ekonomické kondici, jakkoliv v tom předvolebním období jsme slyšeli úplně jiné věty, úplně jiné teze, tak si myslím, že je jasná. (?)
No, a teď se podívejme na to, co vláda chystá v programovém prohlášení. Přiznám se, že já se budu soustředit jenom na několik vybraných oblastí, respektive obecně se podívám na tu hospodářskou politiku, jakkoliv těch komentářů by tam byla celá řada. Když si to prohlášení přečtete, tak zjistíte, že to není konzistentní text, který by psal nebo dával ve finále dohromady jeden člověk, ale že je to spíše taková slepenina nejrůznějších návrhů, tezí, přání, cílů, slibů, se kterými jednotlivé koaliční strany přicházely a které tam tak bez ladu a skladu do toho programového prohlášení byly asi stylem "control C, control V" dodávány. Ale to programové prohlášení je vnitřně nekonzistentní, neprovázané. Každá ta kapitola má trošku jinou hloubku, jinou délku a není to ucelený dokument, který by programové prohlášení vlády na začátku fungování nové vládní koalice asi zasluhoval (zasluhovalo?).
Nicméně když se podíváme do toho programového prohlášení, tak kdo si ho opravdu přečetl, musí souhlasit, že je to něco jako kolo štěstí Bédi Trávníčka, ve kterém každý vyhrává. Je to seznam slibů, ve kterém se mají najít úplně všichni. Slibují se vyšší důchody, vyšší platy všech státních zaměstnanců, návrat školkovného, infrastrukturní stavby. Více peněz bude, kam se podíváte, nikdo zkrátka nezůstane opomenut.
Při tomto rozsahu slibů by bylo možná efektivnější pro vládu raději shazovat peníze z vrtulníků, než to dělat standardním rozpočtovým procesem. Protože více peněz má jít úplně všude a pro všechny, vyplatilo by se opravdu vládě namísto nějakých složitých úředních rozpočtových postupů opravdu začít shazovat ty pytle s penězi přímo z vrtulníků na území České republiky. Vrtulníkové peníze jsou koneckonců termín, který hospodářská politika zná, takzvaný Helicopter money, který znamená, že se ekonomika zalévá plošně penězi proto, aby nějakým způsobem se stimulovala agregátní poptávka a ta ekonomika rostla s tím, že když ti lidé začnou ty peníze utrácet, tak se to pozitivně projeví i v té ekonomice.
Nicméně jakkoliv já nejsem zastáncem vrtulníkových peněz nikdy, tak určitě se nehodí na případ České republiky a české ekonomiky. Jedna důležitá konsekvence takovéhoto zalévání ekonomiky penězi je v tom, že česká ekonomika se podle všech ekonomů a podle všech uznávaných ekonomických institucí nachází na svém potenciálu. To znamená, že tu neexistuje nějaká nedostatečná agregátní poptávka, kterou bychom měli stimulovat nějakými vysokými fiskálními impulsy, nějakým vyšším utrácením, vyššími veřejnými výdaji, vyššími deficity. Pokud je ekonomika na svém potenciálu a vláda přistoupí k fiskální expanzi a začne utrácet větší peníze a začne zvyšovat veřejné výdaje, tak se to neprojeví v ničem jiném než v tom, že se česká ekonomika bude přehřívat, a pokud se česká ekonomika bude přehřívat, tak se budeme vracet i k riziku návratu vysoké míry inflace.
To není žádné strašení, které by nemělo oporu. Když se podíváte na poslední zprávu o měnové politice České národní banky, ta, když hodnotí prognózu České národní banky, hodnotí to, jakým způsobem se bude vyvíjet inflace, tak mimo jiné vždycky píše a hovoří o tom, jaké faktory jsou proinflační, jaká rizika jsou proinflační, která se, ať už u nás doma, v české ekonomice nebo v zahraničí objevují, a která jsou naopak protiinflační. A světe, div se, Česká národní banka samozřejmě vědoma si toho, že česká ekonomika je na svém potenciálu, že tu není negativní mezera a že měla poměrně velké problémy se s mírou inflace v těch posledních letech vyrovnat, tak jako jedno z proinflačních rizik budoucího vývoje české ekonomiky právě zmiňuje i fiskální politiku, respektive riziko toho, že vláda bude zvyšovat výdaje nad rámec již navrženého a existujícího deficitu, který je plánován na nynější rok.
Je tu tedy obrovské riziko návratu vysoké míry inflace. A pokud nová vláda, a to si věřím, že je společné pro všechny vlády, které si přejí úspěch České republiky, pokud si přeje skutečně vyšší ekonomický růst, než kterého nyní dosahujeme, jakkoliv znovu zmiňuje ekonomický růst nadprůměrný vůči evropským ekonomikám, tak to nelze určitě zařídit tím, že bude vydávat vyšší výdaje, bude dělat vyšší deficity a bude pouštět do té ekonomiky další peníze, pro to (?), abychom ten samotný potenciál české ekonomiky posunuli směrem nahoru, tak musíme dělat něco s přeregulovaností české ekonomiky, s velkým veřejným sektorem, který samozřejmě škrtí aktivitu lidí, firem v tom soukromém sektoru. To je jediná cesta, jak ekonomický růst dlouhodobě v České republice zvýšit, deregulovat, odstraňovat dotace, nechat lidem aktivitu, namísto toho, aby stát zvyšoval svůj podíl na té ekonomice tím, že bude tak, jak plánuje Alena Schillerová, jak plánuje celá vláda, zvyšovat přerozdělování v české ekonomice, zvyšovat veřejné výdaje a vedle toho způsobovat riziko vysoké inflace a dál prohlubovat schodky a negativní hodnocení veřejných peněz.
Když se podíváme na to, co vláda navrhuje nebo s čím přichází v rámci programového prohlášení, co se týče hospodářské politiky, tak můžeme konstatovat, že vláda chystá nárůst přerozdělování v české ekonomice. Poroste tedy růst vlivu a velikosti státu. Místo trhu, na který pevně věřím, alespoň pravicová část politického spektra, včetně Motoristů, by měla sázet, má více rozhodovat stát. Viz plán například na povinné kvóty na domácí potraviny na trhu spotřebitelském. Prostě místo trhu tato vláda chce znovu do toho trhu zasahovat regulacemi, zásahy, a plán na povinné kvóty na domácí potraviny je jen jednou ukázkou, která zase zvýší tu roli státu, zvýší neefektivitu trhu a české ekonomiky. A ještě to povede samozřejmě k růstu cen potravin, které jsou mimo jiné tou nejsložitější položkou ve spotřebitelském indexu, respektive to je ta problémová položka, kvůli které jsme tu inflaci zvládali tak složitě.
Bude to vláda, která bude bezesporu zvyšovat deficity veřejných financí a tedy i dluh a bude tedy zhoršovat zdraví veřejných financí. To, co slyšíme mediálně poslední týdny, jaké další výdaje, do jakých kapitol a do jakých oblastí mají směřovat, jediný možný výsledek je, že ta cesta složité konsolidace z toho pětiprocentního deficitu směrem k těm dvěma procentům se znovu otočí a ta rychlost zadlužování české ekonomiky se bude vracet.
Také si půjčím jednu, a budu parafrázovat jeden název slavného filmu, ale tato vláda chce z naší země udělat zemi, která nebude pro mladé. Proč? Protože vláda chce, a přiznává to ve svém programovém prohlášení, zrušit důležité změny penzijního systému, které zavedla vláda Petra Fialy. My dobře víme, že demografický trend v České republice je neúprosný a že se rodí málo dětí, že díky tomu, že máme kvalitní zdravotní péči a máme se v České republice obecně dobře, tak se zvyšuje doba dožití a česká společnost zkrátka stárne. A stárnutí české společnosti má samozřejmě dramatický ekonomický dopad na několik veřejných systémů. Je to samozřejmě systém zdravotnictví, je to systém penzí a je to systém sociální. ***
