Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.10 hodin)
(pokračuje Lucie Bartošová)
Jako opoziční ODS jsme připraveni jednat konstruktivně. Pokud vláda chce modernizovat definici veřejné služby, zvýšit transparentnost, financování a činit další kroky, které povedou k lepšímu fungování nebo zlepšení vnímání těchto médií pro část veřejnosti, tak to jsou třeba oblasti, na kterých já ráda budu spolupracovat. Ale vláda dnes žádá o důvěru s tím, že nemá konkrétní plán a odpovědi na naše otázky.
Žádá o důvěru bez dohody mezi koaličními partnery, kdy u takhle citlivé oblasti říká, že zrušíme poplatky a zbytek je na základě analýzy. To není plán, to je otevřený šek. A důvěra se nedává na sliby, které jsou v rozporu. A už vůbec ne na sliby, které nemohou snadno skončit politickým tlakem na instituci, která má moc reportovat o jakémkoliv dění v zemi a ptát se politiků na příjemné, ale hlavně na nepříjemné otázky.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, toto je jen pár z mnoha důvodů, proč já důvěru této vládě dát prostě nemůžu a říkám jasně, budeme podporovat transparentnost a kontrolu hospodaření, pokud nebudou zneužitelná jako záminka k ovládnutí obsahu, ale budeme vládu a její kroky pozorně sledovat a jednat proti každému kroku, který udělá z České televize a Českého rozhlasu závislé instituce na aktuální politické většině a tím oslabí jednu z klíčových pojistek demokratického státu. Děkuju za pozornost. (Potlesk zprava.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já děkuji, paní poslankyně. V této chvíli se s přednostním právem přihlásil, se přihlásil místopředseda Jan Skopeček. Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Vážený pane předsedající, pane premiére, členové vlády, vážené kolegyně, kolegové a přeji vám hezký podvečer. Já jsem váhal, jestli v této pokročilé době ještě vůbec vystupovat, protože je zcela zřejmé, že ať už tady budeme vystupovat jakkoliv dlouho, tak poté, co diskuse skončí, tak vláda zcela jistě dostane důvěru Poslanecké sněmovny, všech 108 poslanců nové vládní koalice. Není to nic překvapivého, je to logické vyústění voleb a povolebních jednání. Nicméně je to jeden z nejdůležitějších okamžiků v rámci celého volebního období, střídání vlád k té demokracii patří, a proto se stojí u toho zastavit, přesto, že víme, jak to hlasování skončí. Minimálně je podle mého názoru si dobré říci, v jaké situaci nová vládní koalice naši zemi přebírá, v jakém stavu naše země je po předcházející končící vládě. A také je dobré si projít to, s jakými vizemi či opatřeními nová vláda do svého funkčního období vstupuje, a jakým způsobem a jakými nástroji chce Českou republiku posunout.
Když se zastavím u toho prvního bodu, tedy, abychom si řekli ten stav, v jakém je dneska Česká republika a v jakém nastupuje nová vláda Andreje Babiše, tak dopředu zmíním, a asi to ode mě není překvapivé, že budu říkat data, která potvrdí to, že se naší ekonomice v poslední době daří poměrně slušně a že neplatí ty katastrofické scénáře, hodnocení, která šířily zejména strany nové vládní koalice před posledními volbami.
Začněme hrubým domácím produktem, respektive vývojem hrubého domácího produktu. A podle posledních zveřejněných dat ze strany Českého statistického úřadu rostl ve třetím čtvrtletí roku 2025 hrubý domácí produkt o 2,8 procenta, mezikvartálně to bylo o 0,9 procent. Meziroční růst tak byl ve třetím čtvrtletí nejvyšší od třetího čtvrtletí roku 2022 a díky tomu kvartálu poslednímu, který předčil očekávání analytiků, se dá očekávat, že za celý rok 2025 by mohl hrubý domácí produkt vzrůst o 2,5 procenta. V roce předcházejícím, v roce 2024 rostl HDP o 1,2 procenta a v letošním roce je podle predikcí očekávaný růst ve výši 2,2 procenta meziročně, a to jsou čísla, která, když srovnáme s řadou dalších evropských zemí, s eurozónou, s Evropskou unií, tak jsou to čísla poměrně nadprůměrná a čísla, která samozřejmě pomáhají té ekonomice v celé řadě věcí, jako je spotřeba domácností, jako je nízká nezaměstnanost a podobně. Tento slušný hospodářský růst, v rámci kterého vám předáváme naši ekonomiku, byl tažen jak domácí, tak zahraniční poptávkou, přitom k němu velmi výrazně přispěly i výdaje na konečnou spotřebu domácností.
Tím se také potvrzuje pozitivní sentiment ohledně ekonomického vývoje ze strany občanů, ten je nedán tím, že také rostou reálné příjmy domácností. Po zvládnutí té vysoké míry inflace, na kterou zadělala vláda hnutí ANO v covidovém období poměrně masivní fiskální expanzí, spolu se zavřením velké části ekonomiky se inflace vrátila ke svému cíli a mohly začít růst i reálné příjmy domácností. Připomenu, že průměrná hrubá, reálná měsíční mzda rostla v roce 2025 o 4,3 procenta, v roce 2024 rostla reálná průměrná mzda o 4,7 procenta a v letošním roce se očekává její růst o 3,4 procenta.
Když už jsem zmínil vývoj inflace, tak se krátce zastavím u tohoto důležitého ekonomického ukazatele, ta podle posledních dat České národní banky za prosinec loňského roku zůstala na úrovni 2,1 procenta, čímž jsme prakticky na cíli vzhledem k mandátu, který má k cenové hladině Česká národní banka.
Za celý rok 2025 dosáhla průměrná míra inflace 2,5 procent, což je podobná úroveň jako v roce 2024. A pozor, je to také druhá nejnižší hodnota inflace za posledních sedm let. Jenom připomenu, že když vláda Petra Fialy získala v lednu roku 2021 důvěru tehdejší Poslanecké sněmovny, čili vracíme se zhruba čtyři roky zpátky, meziroční inflace dosahovala už téměř 10 procent. To znamená ve chvíli, kdy tady běžela diskuse před vyslovením důvěry vládě Petra Fialy, tak inflace dosahovala 10 procent, kdy vzrostla z 6,6 procent, kde byla v prosinci roku 2021. Oboje tato čísla násobně překračovala cíl České národní banky ve výši dvou procent a bylo zřejmé, že jde o nezastavitelný trend, na který se zadělávalo již ve zmíněném covidovém období extrémní fiskální expanzí, spolu s velmi výrazně regulovanou a uzavřenou ekonomikou. Nicméně z těchto tří základních makroekonomických dat lze zkrátka konstatovat, že vláda Andreje Babiše přebírá zemi s velmi slušným ekonomickým růstem, s nízkou nezaměstnaností, se zvládnutou inflací na úrovni téměř inflačního cíle České národní banky a s dlouhodobě už rostoucími reálnými příjmy domácností, což se projevuje i ve stále rostoucí spotřebě domácností, která má pozitivní vliv na růst hrubého domácího produktu, který je v této chvíli nadprůměrný vůči evropským ekonomikám.
Co se týče veřejných rozpočtů, protože o těch tady byla diskuse dlouhá a ještě určitě i v tom následujícím období bude, tak zatímco vláda Petra Fialy zdědila rozpočet na úrovni cca 5 procent hrubého domácího produktu, tak my ho předáváme na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu. Strukturální saldo se snížilo na úroveň 1,9 HDP. Jenom připomenu, v roce 2022 bylo ještě na úrovni -2,7 procent. Státní dluh se zvýšil v tomto období, za který nesla vláda Petra Fialy odpovědnost z úrovně 40,3 procenta hrubého domácího produktu v roce 2021, 2022 na 44,5 procent v tom roce uplynulém, čili je tam několik procentních bodů, nárůst, ze kterého určitě nemám radost, ale když to srovnám zase s vládou hnutí ANO předcházející, byť dodávám spravedlivě, že to bylo v době covidu, tak tehdy se státní dluh zvýšil z 28,3 procenta HDP na 40,3 procenta hrubého domácího produktu. Čili vidíte, že to je dvouciferný nárůst státního dluhu vůči hrubému domácímu produktu, než když to srovnáme s vládou Petra Fialy. ***
