Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Budu se snažit rychle - tři věci. Za prvé, poprosila jsem, požádala jsem tiskové oddělení, aby opravdu pro nás pro všechny ještě jednou rozmnožilo doporučení mandátového a imunitního výboru o etickém chování, kultivovaných jejich projevech a podobně poslanců naší Sněmovny. Takže všichni to dostanete. Za druhé, myslím si, že příští týden je výbor mandátový a imunitní, který se bude zabývat těmito věcmi, to znamená žádostmi o vydání jak poslance pana Andreje Babiše, tak poslance pana Tomia Okamury a není tedy na místě, abychom se tímhle momentálně do hloubky zabývali. A za třetí, tady zrovna studuji rozsudek, který byl potvrzený městským soudem, ten rozsudek je někdy z února, tuším, 2025 a byl potvrzený někdy v listopadu 2025; je to civilní rozsudek, kde soud konstatuje, že porušení práva na ochranu pověsti žalobce došlo tím, že žalobce byl v souhrnné zprávě označen žalovaným jako xenofobně zaměřená populistická skupina a byla mu přisouzena dominantní role při projevování předsudečné nenávisti. A ten žalobce byl tedy... Právě bylo SPD, takže vidíte, že všechno má různé facety a tady vždycky říkáme - nezávislost soudů, soudy budeme respektovat, tak respektujte, respektujme je. Tady třeba v tomhle rozsudku, který nabyl právní moci na podzim 2025 se konstatuje, že to, co mu přisuzovalo Ministerstvo vnitra v té zprávě, není pravda. Že je to xenofobní, ještě jednou to řeknu xenofobně zaměřená populistická skupina, která má dominantní, hraje úlohu při projevování předsudečné nenávisti. (Upozornění na čas.) Nabylo to právní moci. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Paní poslankyni Helenu Langšádlovou poprosím k mikrofonu a spouštím vaše dvě minuty.

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuju za slovo. Já budu mluvit velmi stručně a vím, že to bude i na jiných platformách, že je to začátek debaty a dnes bychom měli hlasovat o důvěře vládě. Ale je to opravdu závažná věc, kdy na jednu stranu máme tady absolutní svobodu slova, která se podle mě dodržuje a je limitovaná pro české občany pouze tím, co je v trestním řádu, kde máme verbální trestné činy: šíření poplašné zprávy, hanobení, hanobení skupin osob a tak dále. To nechci vyjmenovávat. A proti tomu jsme tady v situaci, kdy opravdu hybridní útoky nejsou nějakým výmyslem. To je realita. Je to jedna z forem, skrze které proti nám kromě jiného Rusko útočí. To je realita. Prokazatelná. Je to informační válka a my musíme na jednu stranu zajistit svobodu slova pro naše občany a na druhou stranu si musíme být vědomi, že tady proti nám je vedena informační válka s ne dobrými úmysly. A jako ve chvíli, kdy si toho nebudeme vědomi a nebudeme posilovat odolnost naší společnosti, tak nás to opravdu poškodí a poškodí nás to všechny. (Potlesk z pravé části sálu.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Poprosím Veroniku Kovářovou. Než přijde k pultíku, mám tady jednu omluvu, která se bere zpět. Martin Šmída bere zpět svou omluvu od 14 do 15.30 z pracovních důvodů. Teď vám dávám vaše dvě minuty, máte slovo.

Poslankyně Veronika Kovářová: Děkuji. Budu stručná. Mně stačí jedna věta. Šíření ruské propagandy není názor. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dnešní nejkratší faktickou poznámku a poprosím Petra Sokola, jestli to platí.

Poslanec Petr Sokol: Pane předsedající, dámy a pánové, já naprosto souhlasím s tím, co říkala paní předsedkyně Válková, že je třeba ctít nezávislost soudu, ale vzpomeňme si, že před chvílí tady pan poslanec Ševčík říkal, že předcházející vládní koalice někde vyměnila soudce. Tak já bych chtěl vidět, jak to jde, které soudy to umožňují, které zákony to umožňují. To je přece pohádka, tak začněme tady u toho. (Potlesk z řad poslanců ODS.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. V této chvíli jsme vyčerpali faktické poznámky. Já bych tedy požádal o vystoupení Lucii Bartošovou a poté s přednostním právem vystoupí místopředseda Sněmovny Jan Skopeček. Máte slovo, paní poslankyně.

Poslankyně Lucie Bartošová: Děkuji za slovo. Vážený předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, hlasování o důvěře vládě není formalita, je to ústavní okamžik, kdy se rozhoduje, jestli vláda dostane mandát řídit v zemi a zároveň, jaké mantinely jí Poslanecká sněmovna, které je vláda odpovědná, nastaví hned na začátku. A právě proto dnes nemůžu mluvit jen o jednotlivých bodech programového prohlášení a mediálních kauzách a kuriozitách, které, a jejich absurdnost nemá hranic, a které nejen její jmenování provázely v posledních dnech a stále provází.

Budu mluvit o celé vládě jako celku. O tom, jestli jde o kabinet, který přináší předvídatelnost, srozumitelný plán a respekt k institucím, nebo o kabinet, který jede metodou nějak to dopadne a detaily se vyřeší později. Jenže v životě to takhle nefunguje, že to nějak dopadne. A ve vládě už vůbec ne. Tedy pokud nám jde o dobrý život našich občanů ve fungující a bezpečné zemi.

Takhle nevypadá odpovědná politika. Jedna z oblastí, kde je tenhle problém vidět úplně nejostřeji, jsou veřejnoprávní média. A proto právě tomu se chci věnovat dnes jako členka mediálního výboru. V programovém prohlášení vláda slibuje tři věci - kontrolu hospodaření České televize a Českého rozhlasu přes NKÚ, zachování jejich nezávislosti a zároveň zrušení poplatků. Kontrola hospodaření přes nezávislý kontrolní národní kontrolní úřad (Nejvyšší kontrolní úřad?) je legitimní, transparentnost veřejných peněz je správná a já jsem připravena podpořit opatření, která budou jasně zaměřená na finance, nikoliv na obsah a redakční práci.

Přesně tohle je hranice, které se musíme držet. Jenže nová vláda zároveň říká, že zruší koncesionářské poplatky, ale to, jak by financovala veřejnoprávní média, to už nám někdo z členů vlády neříká, anebo se uvnitř koalice odkazují jeden na druhého. A tady už nejde o detail, tady jde o samotný mechanismus nezávislosti, kolem kterého se i nadále a jako obvykle mlží. Když veřejnoprávní média začnou být financována přímo ze státního rozpočtu, vzniká přímý vztah nezá... Závislosti na tom, kdo zrovna drží rozpočtový kohoutek. A žádná věta - naší prioritou je nezávislost - to sama o sobě nevyřeší. Navíc zde vyvstává další otázka, která, řekla bych, je pro koalici už určitě oblíbená: kde na to, milá vládo, vezmete ty miliardy ve státním rozpočtu? A k tomu slyšíme další signály, že kontrola NKÚ má být první krok a pak se uvidí a budou se hledat, kde se budou dělat úspory a co jsou duplicity a tak dále.

A teď položím pár základních jednoduchých otázek, které dnes musí padnout nahlas, protože se týkají svobodného fungování veřejnoprávních médií této země. Za prvé, z čeho přesně budou Česká televize a Český rozhlas financovány, pokud poplatky zrušíte? Bude to každoroční položka v rozpočtu? Bude to víceleté financování? Bude existovat nějaký automatický předem daný klíč, který bude, nebude možné politicky škrtat podle nálady? Za druhé, jaké pojistky dáte do zákona, aby nebylo možné veřejnoprávní média vyhladovět? Tedy nejdřív jim sebrat stabilní příjem a pak je držet pod tlakem při každém rozpočtovém vyjednávání. Za třetí, co přesně znamená aktualizace definice veřejné služby? To je legitimní debata, ale musí vést k jasnému vymezení a ne k vládním formulacím, které umožní politické zásahy podle toho, kdo zrovna vládne. Za čtvrté, co přesně znamená odstranění duplicitních nákladů? Protože to může být modernizace a efektivita, anebo to může být jenom zástěrka pro účelové škrty, rušení pořadů a kanálů, anebo dokonce sloučení obou médií bez odborné diskuse a bez konsenzu.

A teď to hlavní - veřejnoprávní média nejsou firma, nejsou luxus, jsou pojistka. Pojistka proti zneužití moci, pojistka pro pluralitu, pojistka pro regiony a pro menšiny, pojistka pro chvíli krize, kdy lidé potřebují důvěryhodné informace. Pro mě jsou veřejnoprávní média jistotou, svobodou, spojením se světem. Jsou pro mě institucí demokracie, svobody slova a právem na přístup k informacím. Veřejnoprávní média vnímám jako bohatství, které si naše společnost musela vybojovat a vytrpět. A právě proto jsou tak moc důležitá. Ano, veřejnoprávní média se musí umět obhájit kvalitou, hospodárností a službou veřejnosti. A ano, kontrola hospodaření je správná. Ale pokud vláda zároveň udělá krok, který z nich udělá rozpočtovou kapitolu závislou na politické většině, tak to je zásadní zásah do jejich nezávislosti. Je zde hranice, kdy by média už nebyla veřejnoprávní ve prospěch občanů, ale ve státní prospěch vlády. A zvlášť v situaci, kdy sama koalice před veřejností přiznala, že nemá hotový plán. Co s tím? ***