Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Je to sféra, které je důležitá pro udržení sociální soudržnosti a jako taková si kultura zaslouží nejenom podporu, péči, ale také velká veřejná slova. Tak to bych určitě ocenit chtěl. Na druhou stranu, pane ministře, je třeba říct, že už meziválečná lingvistika odhalila, že jazyk formuje představy skutečnosti a tedy mají se říkat věty, které jsou pravdivé. Vy jste řekl větu: Je nepřijatelné, že se tu roky rozdávaly dotace bez toho, aniž by někoho zajímalo, jaké mají výsledky. A ještě nepřijatelnější je, že to předchozí ministři věděli a nic s tím nedělali. Já si myslím, že ta věta není pravdivá, nezobrazuje skutečnost. Já jsem druhý nejdéle sloužící ministr kultury a nikdy se mi nestalo, že bych měl o nějaké dotaci pocit, že ji dáváme tak, abych nevěděl, jaké má mít výsledky. A chtěl bych vám dát možná trošku nevyžádanou radu. Já jsem před nějakou dobou tweetoval nějaký příspěvek, který se týkal televizních a rozhlasových poplatků. A váš pan kolega Gregor hned do té debaty poukázal na to, že jsem jako ministr rozhodl o podpoře projektu knihy Zrušme rodinu, kterou tedy chci zdůraznit, považuju za knihu špatnou nejenom obsahově, ale i tím, jakým způsobem byla sepsána, ale ministerstvo ji podpořilo na základě standardního nezávislého dotačního řízení. Takže ta moje rada k vám je taková, abyste nedbal na doporučení kolegy Gregora a svých všech dalších, kteří vás vybízejí k tomu, abyste hodnotil dotační řízení nějakým ideologickým podtextem nebo ideovým podtextem nebo z pohledu hodnot, které vyznáváte. Není to správné, nevyplácí se to a nemá se to tak na Ministerstvu kultury dělat. A tím nepředjímám, že tato věta znamenala to, co jste právě řekl.

Chtěl bych k programovému prohlášení vlády a k vašemu vystoupení ve třech blocích zdůraznit nejprve to, co v programovém prohlášení vlády je správné, co si zaslouží pozitivní hodnocení, co v programovém prohlášení vlády chybí. A svou třetí část bych chtěl věnovat médiím veřejné služby, což je téma, kde si myslím, že bude velký střet mezi současnou opozicí a vládní koalicí, protože se s největší pravděpodobností nemůžeme shodnout na tom, jakou roli mají média veřejné služby ve společnosti hrát.

Co v programovém prohlášení vlády v oblasti kultury je podle mého názoru správné a v čem pan ministr Klempíř a vláda navazuje na to, co bylo vykonáno. Určitě téma zvýšení platů, je to téma, které je bolestné, dlouhodobé v kultuře, myslím, že se to netýká jenom platů samotných, ale týká se to vůbec finančního ohodnocení v kultuře. Je smutnou pravdou, že řada zaměstnanců státních kulturních institucí pracuje za platy, které jsou hluboko pod nějakým standardem.

Naše vláda se tím zabývala, zabývaly se tím vlády předchozí. Myslím, že tady je velký prostor k tomu, aby se v tomto něco pozitivně změnilo a věřím, že ekonomická prosperita, kterou vaše vláda zdědila po naší vládě, umožní udělat takový krok. Velice kvituji důraz na péči o památky. Já bych raději používal termín kulturní dědictví jakoby v širším slova smyslu, nejsou to jenom ty hmotné památky, ale jsou to také sbírky mimořádné, které mají sbírkotvorné instituce. Opravdu je kulturní dědictví to, na co naše země může být pyšná, co si zaslouží, obhajobu, péči a podporu samu o sobě. A co samozřejmě představuje také důležitý aspekt z hlediska podpory turismu, které v programovém prohlášení vlády podle mě je také velmi správně zdůrazněno.

Už při předávání ministerstva jsme s panem premiérem hovořili o velkých investičních projektech našeho ministerstva, nemyslím si, že se táhnou roky, jak jste zmiňoval, jsou to projekty, které si prostě vyžadují dlouhodobou přípravu.

Chci s hrdostí zdůraznit, že právě naše vláda a moje administrativa v čele Ministerstva kultury zajistila robustní financování pro tyto projekty. Zmíním novou scénu Národního divadla, depozitář Národní galerie v Jinonicích, Muzeum železnic a elektrotechniky, které připravuje Národní technické muzeum, ambiciózní projekt Invalidovny nebo Středoevropské fórum v Olomouci. To, že naše vláda zajistila peníze, ale nutně neznamená, že tím je vše vyřešeno. Ty projekty budou vyžadovat pečlivou koordinaci mezi ministerstvem a těmi příspěvkovými organizacemi. Jedná se o velké investice, velké zakázky a samozřejmě v posledku to bude znamenat také zajištění provozních prostředků na ty nové výdaje. Tak to kvituji, že k tomuto se hlásíte. Sdílím také pozitivní vztah k folkloru a tradičních řemesel. Pan ministr se narodil v Kyjově, moje manželka je z Kyjova, máme rádi Slovácko.

Nejsem si jistý, zda můžeme v dnešní době s takovou velkou naléhavostí říkat, že tradiční řemesla a folklor jsou páteří národní identity, ale bezpochyby tvoří její významnou část. A jenom zmíním to, že Česko díky Ministerstvu kultury a tamním expertům je mimořádně úspěšné v získávání zápisu do seznamu UNESCA, jak v té části v uvozovkách hmotné, tak v té nehmotné. Zmíním nedávný zápis amatérského divadla a řady dalších věcí. To si určitě podporu zaslouží. Stejně jako zdůrazněný aspekt podpory audiovize a gamingu. Naše novela audiovizuálního zákona, která byla přijata napříč Poslaneckou sněmovnou a s velkou podporou hnutí ANO, znamenala zásadní systémový posun a mimo jiné vytvoření toho finančního mechanismu, který vlastně už nevyžaduje takovéto každoroční handrkování o těch rozpočtových pravidlech, ale tím, že se zavedly poplatky pro platformy, tak také finanční stabilitu.

A pane ministře, fandím vám ve vašem úsilí o z několikrát zmíněném zavedení víceletého financování různých projektů, my jsme už tam takový pilotní pokus udělali. Je velkou ambicí udělat víceleté financování třeba ve velkých dotačních programech, vyžaduje to vždycky velkou koordinaci s Ministerstvem financí, třeba to vyjde. Myslím, že těch věcí, které si zaslouží kladné hodnocení, je více. Chtěl jsem je poctivě vyjmenovat.

Nyní to, co v programovém prohlášení vlády chybí. Mělo by tam být a nenalezl jsem to. Já si myslím, že programové prohlášení vlády v oblasti kultury je málo ambiciózní. Vy jste hovořil v tom inauguračním projevu velmi, bych řekl, důrazně o velké podpoře kultury, ale ne úplně se to v programovém prohlášení vlády promítlo, v tom, co se tam vlastně jednotlivě neuvádí nebo co je tam zdůrazněno málo. V tom programovém prohlášení vlády fakticky absentují jakékoliv legislativní kroky. My jsme během těch našich čtyř let udělali doslova legislativní smršť, řadu zákonů, které v mnoha oblastech znamenaly zásadní, přelom jsme přijali, velká mediální novela audiovize, zákon o veřejné kulturní instituci. Je ale třeba v tom pokračovat. Nestačili jsme knihovnickou trojnovelu. Bude s velkou pravděpodobností třeba připravit novelu autorského zákona. Otázka, o které se tam nemluví, jak bude implementována veřejná kulturní instituce. Ale tady je možné, že se dozvím to, co není v programovém prohlášení vlády v plánu legislativní činnosti, kde jednotlivé právní normy budou popsány.

V programovém prohlášení vlády, fakticky úplně chybí finanční ambice rezortu. Já jsem už během svého působení, bych tak řekl, ne úplně vždy s pozitivním přijetím veřejně polemizoval o tom, zda máme pořád trvat na bodu jedno procento výdajů státního rozpočtu na kulturu, prostě proto, že to číslo samo o sobě neobsahuje to, co by kultura jednoznačně potřebovala, protože to znamená, na straně jedné podporu toho, co ministerstvo podporuje v oblasti dotací, na straně druhé ale se málo zdůrazňuje to, jak pomoc potřebují státní příspěvkové organizace, ale tady v programovém prohlášení vlády v oblasti kultury fakticky o financování není nic. Není tam žádná ambice, není tam žádný plán. Já neříkám, že tam má být jedno procento, ale není tam napsáno, jakým způsobem bude chtít pan ministr Klempíř, vy, pane ministře, zajistit financování kultury. A je to trošku zpráva zneklidňující, protože řada těch výdajů ministerstva je postavena tak, že ti aktéři mají legitimní očekávání, že to financování bude pokračovat velkých dotačních programů. A to není tak, že jak někdy zejména Motoristé zdůrazňují, že tam někdo jako tak natahuje ruce a chce dotace. Jsou to v naprosté většině případů kulturní akce, které projdou velmi přísným hodnocením ministerských dotačních komisí, které jsou nezávisle stavěny a za ně se uskuteční akce, které by jinak proběhnout nemohly. ***