Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Třetí poznámka. Zmínil jste lex ČEZ a zmínil jste windfall tax. K lex ČEZ jenom rychlá poznámka. Myslím si, že jsou veřejně dohledatelné mé a byl jsem tady zpravodajem, vy jste byl ve Sněmovně též, tak si mé názory pamatujete a jsou veřejně dohledatelné. Co se týká windfall tax, tak ano, teď zpětně a já nemám někdy rád, a to nemyslím teď k vám osobně, říkám to obecně takový ten postoj po bitvě je každý generálem. Vzpomeňme si přesně na to, kdy ten peak, byl to přelom srpna, září, peak byl v Evropě někde těsně pod 900 eur za megawattu, tak samozřejmě v té době naše vláda hledala všechny možnosti tak, jako vy jste třeba v době covidu museli reagovat velmi operativně a zpětně třeba ten pohled je velmi kritický na ta opatření, která dělá, ať ta nebo ona vláda, tak samozřejmě vláda hledala z nějakého existujícího vějíře příjmů, kterými by kompenzovala ty zvýšené výdaje, tak hledala tu cestu. Jednou z nich byl ten koaliční kompromis na windfall tax.
A poslední poznámka k windfall tax. Vy určitě dobře víte, to vůbec o tom nepochybuju, že řeknu, tento model byl použit ve více demokratických a řekněme, pravicově orientovaných západních zemí. Děkuju mnohokrát.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Pardon, i můj mikrofon jsem si vypnul. V tuhle chvíli přichází s faktickou poznámkou první místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Tak já už dál to nebudu rozvíjet, ale jenom ještě krátkou reakci na to. Já jsem tím spíš chtěl dokreslit to, že se šíří jakási fáma toho, jak se vycucnou peníze od státu nebo od společnosti ČEZ. A chtěl jsem říct, že když se zvolí dobrý model, který jsem tady ukázal, tak to může být velmi, velmi efektivní a stále si musíme uvědomovat, že všechny další nové zdroje, které budou, se budou dělat podle modelu elektrárna Dukovany 2. Bude to Temelín, já věřím, že k tomu dojdeme, budou to zdroje na bázi SMR malých modulárních reaktorů a ten stát tam vlastně bude garantovat výkupní cenu a současně bude plně ovládat tu společnost, protože ono to není jenom o tom, že má 80 procent a oni mají 20 procent, myslím tím ČEZ, ale je to samozřejmě o těch akcionářských právech, které jsou naprosto jasné v rukou státu. A já logicky říkám, kde je tedy ten podnikatelský příběh těch minoritních akcionářů? Takže nejenom z úhlu pohledu nabytí aktiv, posílení energetické bezpečnosti, ale současně i z toho podnikatelského pohledu, když ten stát to garantuje, tak by to takto mělo být.
A co se týká té windfall tax, tak ta primární kritika nesměřuje ku windfall tax, ale k tomu vlastnímu provedení, jak to bylo. Za prvé, my jsme navrhovali, nedávejte tam 60 procent, ale dejte jenom 30 procent, jako navrhovala Evropská unie. Ne. Ministr Stanjura si bouchnul do stolu, že bude 60 procent. A my jsme říkali, jediný, kdo nakonec tam uvázne, tak nakonec bude společnost ČEZ, která to musí všechno odvézt, ale tam si musíme uvědomit, že je to samozřejmě proti těm minoritním akcionářům, což je přesně, jak jste říkal, tisíce a tisíce drobných, taky akcionářů, kteří samozřejmě chtějí férové prostředí, no, a jestliže stát si to nevzal na bázi dividendy, ale vytáhnul to přes windfall tax a odstavil je, no tak to není nic jiného než to, že je de facto, musím to říct to slovo okradl, protože nikdo další vlastně už v té windfall tax příliš neuvázl, neuvízl. Vzpomeňme si na banky. Měly odvést přes 30 miliard korun, zaplatily 800 milionů, takže de facto zaplatila to nakonec společnost ČEZ. A já jenom tvrdím, že to nebyl šťastný model.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády a ministrovi Karlovi Havlíčkovi. V tuhle chvíli tady nemám žádnou faktickou poznámku, a proto bychom pokračovali v rozpravě vystoupením paní poslankyně Renáty Zajíčkové.
Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré dopoledne všem, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové vládo, dovolte i mně, vám všem popřát vše dobré v roce 2026, také jsem u mikrofonu letos poprvé, takže si dovolím popřát samozřejmě i všem občanům České republiky úspěšný rok 2026.
Dnes, včera i předevčírem už bylo řečeno mnohé, mluvilo se tady o ekonomice, o zahraniční politice, o bezpečnosti, zdravotnictví, sociální politice, velmi okrajově se tu mluvilo o vzdělávání, a to je právě to téma, kterému se chci teď ve svém projevu věnovat, protože je to moje doména a považuju za povinnost se vyjádřit k programovému prohlášení vlády právě v oblasti vzdělávání. V plánech nové vlády bohužel téma vzdělávání nehraje tak klíčovou roli, jako by si naše společnost a mladá generace zasloužila. Z mého pohledu postrádá odvážnou ambici a o tom bych vlastně ve svém projevu chtěla hovořit. Ale hned na úvod bych chtěla odmítnout jeden velmi nebezpečný narativ, který se vláda snaží lidem v naší republice vnutit. A tím narativem je, že přichází jako zachránce do spálené a rozvrácené země.
To je lež, to je nebetyčná lež, protože ze všech mezinárodních, ale i domácích dat jednoznačně vyplývá, že naše vláda a naše země velmi dobře prosperuje, je tu ekonomická i osobní svoboda a například index nezávislosti médií nás řadí na přední příčky ve světě. A pokud se v nějakém rezortu, odvětví objevují procesní nedokonalosti, může to být způsobeno tím, že jsme přistoupili k modernizačním změnám a že jsme zavedli mnoho reforem. Například to, co dnes v terénu vidíme nebo zažíváme, ať už je to pnutí okolo financování nepedagogů, anebo pnutí okolo změny v odkladech povinné školní docházky, tak to není krize a není to ani rozvrat, jsou to možná porodní bolesti modernizace, které české školství nutně potřebovalo po letech a kterou naše vláda Petra Fialy měla odvahu odstartovat. Řízli jsme do živého, protože změny byly nutné. Zdá se, z programového prohlášení, že započatou modernizaci chce nastávající vláda zpomalit, občany uspokojit líbivými sliby a vrátit naše vzdělávání do 20. století. Proč? Protože je to pro vás politicky pohodlnější. Předstupujete před nás s žádostí o důvěru, ale důvěra, vážení, není bianco šek, důvěra se musí opírat o vizi, o kompetence a o hodnoty. Realizaci vaší ekonomické vize zpochybňují i renomovaní ekonomové. Jak jí potom máme věřit my? Kompetence některých vašich ministrů jsou zatím nulové a hodnoty, na kterých stojí náš demokratický stát od roku 1989 od počátku vašeho vládnutí, zpochybňujete. Od ministra Plagy jsme předevčírem slyšeli projev, který se točil okolo naplnění Strategie 2030+. Pomineme-li fakt, že tato strategie plně kopíruje Strategii roku 2020, kterou dvě předchozí vlády hnutí ANO nedokázaly naplnit, musím zdůraznit jednu věc, byla to právě teprve vláda Petra Fialy, která provedla z první skutečné a ano, možná do jisté míry bolestivé modernizační kroky popsané právě ve vzývané strategii 2030+.
My jsme se totiž nebáli v zájmu dětí se pustit do leckdy nepříjemných, ale přesto potřebných změn. Začali jsme digitalizovat, sáhli jsme do neefektivního financování našeho školství, omezili jsme ostudný počet odkladů, modernizovali přijímací a maturitní zkoušky, zakotvili prvky duálního vzdělání. Do hry vrátili odsunuté vyšší odborné školy, v zákoně ukotvili podpůrné profese a v zájmu profesionalizace zřizovatelů jsme také výrazně zapojili obce. A nastupující vláda? Její programové prohlášení v oblasti vzdělávání je především málo ambiciózní. Například vůbec neřeší systémové přežitky a uspokojuje se pouze kosmetickými změnami. Nejde po podstatě věci, neobsahuje změny, které si vyžaduje současná mladá generace a obsahuje povrchní opatření, která se navíc budou uskutečňovat na zastaralém a nefunkčním podvozku. ***
