Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.10 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Takže to byla druhá kapitola, které jsem se chtěl dotknout. A pak třetí kapitola, ke které - kdybych ji komentoval celou, tak by to z mé strany nebylo korektní, nebylo by to fér, protože nejsem brouk Pytlík a nejsem specialista na celou oblast ekonomiky, průmyslu a hospodářství, ale v kapitole 7 zdůrazním jeden bod - já proti němu vystupuji konzistentně. Názory v odborné veřejnosti jsou, řekněme, různé. Já jsem na tom názorovém spektru, kde na něm určitě nejsem sám, je na něm spousta odborníků z oblasti kapitálového trhu i z oblasti energetiky, a to je plán, který se ve vládním programovém prohlášení objevil a já jsem dlouho doufal, že se tam neobjeví, a to je konkrétní plán na zestátnění ČEZu cestou výkupu vlastních akcií. Já ten plán absolutně nepodporuji a řeknu zase k tomu pět nebo šest konkrétních, primárně ekonomických a tržních důvodů.
Za prvé, kdo zná ekonomické výsledky ČEZu - ony jsou dohledatelné. Pro vaši představu, pokud nesledujete nějakým způsobem dlouhodobé hospodaření ČEZu: ČEZ má EBITDA někde na úrovni kolem 130 miliard korun. Za rok 2025 se čistý zisk očekával - on ještě nebyl auditovaný samozřejmě - prezentován někde na úrovni 27 až 30 miliard korun na základě pravidelných zpráv pro akcionáře a zpráv pro trhy, takže to byly poslední, když byl poslední konferenční hovor s finančním ředitelem ČEZu, tak tam někde se pohybuje čistý zisk. Chápu, že skončí vliv windfall tax. Její konec pošle čistý zisk ČEZu rozhodně výš, ale EBITDA to vyjadřuje celkem jednoznačně a prostě těch zhruba 250 miliard korun na výkup vlastních akcií ČEZ negeneruje, respektive pokud by se to uskutečnilo, tak se tím naprosto popraví jiné nutné investiční aktivity ČEZu a všichni dobře víme, že ČEZ má ohromné množství a nutných investic, které musí realizovat. Takže to je jedna věc.
Druhá věc. Tou finanční náročností, proto ji zmiňuji jako druhou, si stát zařízne - v uvozovkách - tu dojnou dividendovou krávu. Pro vaši informaci: ČEZ za pět let od roku 2020 do roku 2024, za posledních pět ukončených let tak stát investoval na dividendě ČEZu 129 miliard korun. To znamená, toto si stát zařezává, pokud půjde cestou výkupu vlastních akcií.
Třetí věc, a ta se týká celé České republiky, všichni včetně nové vlády se zaklínají tím, že máme, řeknu, nějakým způsobem restartovat, modernizovat tržní prostředí v Česku. A případné zestátnění ČEZu, odchod ČEZu z pražské burzy znamená fatální ránu pro český kapitálový trh, který prožil - v roce 2025 pražská burza už své výsledky oznámila - zažil rekordní rok a ČEZ v roce 2025 tvořil 35 procent objemu obchodů, akciových obchodů - ony se nerealizují na pražské burze jenom akciové obchody - 35 procent objemu akciových obchodů na pražské burze, absolutně nejvíc obchodovaná emise, celkový objem jenom za rok 2025 165 miliard korun. Tak jestli chceme pražskou burzu popravit, tak zrealizujte to, co máte ve vládním programovém prohlášení. To bylo samozřejmě z mé strany, řeknu, přání jenom v uvozovkách. Opravdu, tato fatální rána pro český kapitálový trh a pražskou burzu, nechtěl bych se jí dožít.
Hodíte tím přes palubu drobné akcionáře ČEZu, těch je samozřejmě proměnlivý počet, ale v zásadě dlouhodobě to číslo osciluje mezi 155 a 160 000 drobných akcionářů. A drobní akcionáři na rozdíl od velkých - a já to nezpochybňuji, jsou samozřejmě obě dvě akciové strategie legitimní, velcí hráči, ti legitimně hrají na cenovku při exitu z ČEZu, tak těm samozřejmě případné zestátnění za férovou cenu nevadí - ale drobní akcionáři, ti ČEZ kupují, prosím vás, jako dividendou akcii a jako zajištění na důchod. A zase jsem si myslel, že naprostá většina - tady tedy nebudu tak odvážný, abych řekl, že všichni v tomto sále - poslankyň a poslanců v tomto sále podporuje aktivní lidi, kteří se chtějí na důchod zajistit třeba investováním do silné české dividendové akcie. To ČEZ je a my tady těch 155 až 160 000 drobných akcionářů ČEZu, kteří takhle dopředně dividendově investují, aby se zajistili na důchod, tak my je odepíšeme.
Takže to jsou důvody, pro které mně ten nápad připadá opravdu nebezpečný, odborníci potvrdí a nepochybně odborníci vlády to vědí, že s cenami energie v České republice to stejně, řeknu, nezahýbe a nižší cenovky energie zestátnění ČEZu samotné nijak nezajistí. To není cesta ke snížení cen elektrické energie.
Takže tolik má poslední poznámka k jednotlivým kapitolám. Věřím a doufám, že jsem naplnil to, co jsem slíbil v prvních dvou větách, že budu věcný, že nebudu nálepkující, že budu konkrétní. Děkuju mnohokrát za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu poslanci Karlovi Haasovi.
Než předám slovo panu prvnímu místopředsedovi Havlíčkovi, který má faktickou poznámku, tak tady mám ještě dvě omluvy. Paní poslankyně Anežka Nedomová od 9 do 10.25 z pracovních důvodů a pan poslanec Marek Výborný od 10 do 10.50 z pracovních důvodů. Děkuji.
Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Děkuji. Já budu reagovat věcně - a do dvou minut se vejdu - na pana poslance Haase. Prosím pěkně, vztah vůči minoritním akcionářům ČEZu - zrekapitulujme si, co udělala předcházející vláda v rámci takzvané windfall tax. Nikdy tady v historii nikdo neprohodil minoritní akcionáři ČEZu více dveřmi než minulá vláda prostřednictvím windfall tax. Takže těmi se, prosím, nezaštiťujme. Ale to je jedna věc.
Druhá věc je: Zestátňování společnosti ČEZ zahájila už vláda Petra Fialy a v zásadě správně, nemůže ani postupovat jinak. Situace na energetickém trhu v Evropě se totiž zásadním způsobem změnila a pochopitelně všechny velké zdroje, ať už to jsou zdroje jaderné nebo jakékoliv jiné, není možné financovat dnes tak, že tam stát musí poskytnout absolutní záruku a zcela ovládnout společnost Dukovany II, která je vlastním investorem. A stejně tak to bude například u Temelínu.
Další věc je ta, že nepostavíte dneska prakticky žádný silný zdroj bez toho, aniž byste garantoval výkupní cenu. Ať už na bázi Contract for Difference nebo na bázi různých kapacitních mechanismů a bude to u velkého jádra a dělá se to v celé Evropě, bude to pochopitelně u malých modulárních reaktorů, bude to u plynových zdrojů a dokonce se možná půjde do aukce ještě u obnovitelných zdrojů. De facto si všechny země s ohledem na to, co se odehrávalo, de facto předfinancovávají dostatek energie a já se ptám: Kde je tedy riziko těch podnikatelů, kteří tam jsou?
Za další, stát si nebude kupovat něco jaksi, co nemá hodnotu - naopak, má to obrovskou hodnotu, nevyhazuje peníze někde do kanálu, ale zcelí aktiva, která kdykoliv bude moci pustit, například v obchodní části nebo v distribuční části, opět na burzu, jinými slovy, dokáže si zajistit nemálo zdrojů, záleží na tom přesně, jak se zvolí model té vlastní realizace, který, když bude šikovně zvolen, nenaruší burzu, o které jste se zmiňoval. Když bude šikovně zvolen, nenaruší tolik cash flow společnosti ČEZ a hlavně - budeme mít aktiva pod kontrolou a v případě jakéhokoliv problému, který třeba nastal v dobách minulých, v dobách krize, budeme moci zareagovat. Děkuji. (Předsedající: Čas, pane místopředsedo.)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády a ministrovi obchodu a průmyslu Karlovi Havlíčkovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Karel Haas. Dvě minuty jsou vaše.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Jenom rychlá reakce, k tomu přesně faktická slouží a věřím, že věcná. Já jsem tady avizoval, že ohledně ČEZu skutečně existují v zásadě dva odborné názory - jeden, řekněme, přiklánějící se k tomu, co obsahuje vládní programové prohlášení, jeden, řekněme, ten proud, který reprezentuji já. Je to argumentační bitva a to takhle beru. Já jsem shrnul pět argumentů, které, řekněme, vedou mě k tomu, že jsem k cestě výkupu vlastních akcií ČEZu a stoprocentního ovládnutí ČEZu skeptický. To je jedna věc.
Nikdy jsme nezpochybňovali - a to jste skutečně, pane ministře, uvedl správně - že samozřejmě cesta dostavby Dukovan přes dceřinku 80 : 20 je cesta správná, tu samozřejmě nikdo nezpochybňoval a nesouvisí se samotným výkupem vlastních akcií ČEZu. ***
