Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.50 hodin)
(pokračuje Mikuláš Bek)
Ale jsem pevně přesvědčen o tom, že ten výchozí předpoklad umožňuje pokrýt relevantní potřeby školství bez toho, aby se sahalo do změn zákonů, což je samozřejmě z hlediska času náročné. Děkuju vám za pozornost a přeji vám mnoho zdaru při projednávání státního rozpočtu.
Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí pan ministr Marek Výborný s přednostním právem. Pan ministr Marek Výborný? Není, takže přihláška propadá a přihlášku dáme úplně na konec. Nyní vystoupí pan ministr Lukáš Vlček a připraví se pan ministr Vít Rakušan.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Lukáš Vlček: Hezké odpoledne, dámy a pánové. Vážení členové vlády, poslankyně, poslanci, kolegyně, kolegové, dovolte, abych tedy i já stručně okomentoval nejenom tedy návrh státního rozpočtu nebo respektive v jaké situaci se nacházíme, ale dovolte, abych i okomentoval kapitolní sešit Ministerstva průmyslu a obchodu jakožto nedílnou součást státního rozpočtu.
Už to tady dneska několikrát padlo a já ten názor sdílím také, že tady nastupující vláda se chytla tedy do pasti vlastních nereálných slibů, a pokud se podívám jenom na naše propočty, propočty tedy Starostů, tak jenom ty přinášené sliby nové vlády přináší nároky na výdaje státního rozpočtu a na zvýšení deficitu zhruba 110 miliard, tedy bez krytí jakýchkoliv dalších příjmů. A já si myslím, že asi všem musí být jasné, že při dodržení stávajících pravidel rozpočtové odpovědnosti a při rozsahu mandatorních a kvazimandatorních výdajů, které jsou dány zákony, tak prostě tato rovnice má těžké řešení. A je tedy nutné tedy vymyslet nějaký příběh, jak zachránit Českou republiku a sehrát tedy okolo toho patřičné absurdní divadlo, protože bez zvýšení schodku státního rozpočtu, tedy tak jako jsme viděli v předchozích letech, tak přijde další apokalypsa, a to už jsme tenhle příběh tady viděli v minulém období mnohokráte.
Jen připomínám, že státní rozpočet, tak jak tady dneska bylo na mnoha číslech ukázáno, tak v předchozích letech za naší vlády vždy tedy vyšel a konečný schodek byl vždy dodržen, respektive byl dokonce nižší než tak, jak byl Sněmovnou vlastně schválen.
Toto absurdní divadlo tedy pokračuje tedy i v současné situaci. Navíc připomenu situaci, kdy Česká republika prošla řadou krizí a ty krize zvládla, a já bych za to chtěl občanům i touto formou poděkovat, ať je to krize postcovidová, energetická, uprchlická, a zvládli jsme to, a i tak dnešní hospodářství předáváme tedy v situaci, kdy hospodářský růst je dvojnásobný, než je průměr Evropské unie. Máme jednu z nejnižších nezaměstnaností v Evropě, inflace je pod třemi procenty a taktéž roste bilance zahraničního obchodu.
Po mnoha předchozích kritických výrocích na adresu dnes tedy projednávaného návrhu státního rozpočtu jsem i já očekával tedy, že nastupující vláda se odpovědně připravovala na vládnutí předchozí čtyři roky, a má tedy připravenou vlastní verzi státní rozpočtu, a taktéž i já jsem dnes zažil zklamání, když jsem zhlédl tiskovou konferenci hnutí ANO, a viděli jsme, že tedy to, co Andrej Babiš říkal 17. října, tak není pravda a že tedy neexistuje žádná vlastní verze. A tak je tedy potřeba uhrát nějaký ten čas a toto absurdní divadlo.
Ale zpět k tomu samotnému návrhu rozpočtu. Jsme tedy, vážené kolegyně, kolegové, sice v prvním čtení a měli bychom asi projednávat hlavně ty základní parametry rozpočtu, a detaily těch jednotlivých kapitol patří tedy do druhého čtení, ale i tak se tedy pokusím stručně okomentovat kapitolu Ministerstva průmyslu a obchodu, protože si za ní stojím. Stejně tak jako si stojím za tím, že předkládaný návrh rozpočtu je proinvestiční, staví se odpovědně k otázce obrany a bezpečnosti a pokračuje ve snaze rozpočtové odpovědnosti státního rozpočtu.
Ale tedy k té samotné kapitole číslo 322 Ministerstva průmyslu a obchodu. Tedy mohu za sebe konstatovat, že návrh tohoto kapitolního sešitu je sestaven v souladu s pravidly rozpočtové odpovědnosti a s primárním zaměřením na dlouhodobý rozvoj ekonomiky a energetickou dostupnost, soběstačnost a bezpečnost. Oproti těm jiným kapitolám, když se podíváte na tento kapitolní sešit, tak rozpočet Ministerstva průmyslu a obchodu sice nepatří k těm největším, ale dosah do hospodářství není vůbec zanedbatelný, a to nejenom s ohledem na rozsah agendy Ministerstva průmyslu a obchodu od takříkajíc vydávání poštovních známek až po stavbu jaderných elektráren, ale jsou zde, řekněme, další velmi významná témata, která pro naše hospodářství představují opravdu velmi významnou věc, jako je například otázka podpory proexportních aktivit, kde jenom opětovně opakuji, že v posledních letech nám bilance zahraničního obchodu roste, a to je velmi dobrá zpráva.
Taktéž v gesci rezortu průmyslu a obchodu je řada velkých investic, které se do tohoto návrhu rozpočtu propisují, a to je nejenom otázka půjčky, návratné finanční výpomoci na projekt Dukovan, ale i to samotné nastavení tohoto projektu ve smyslu k regionům Vysočiny a Jihomoravského kraje tak. Aby tento projekt byl úspěšný, tak je nutné realizovat a nastavit i určité mechanismy, například pro další dobudování dopravní infrastruktury, kapacit bydlení anebo třeba integrovaného záchranného systému.
Taktéž jsou zde věci, které mají opravdu velmi významný přínos pro naši ekonomiku, a já věřím, že i vláda nastupující, tak jako vnímám pozitivně, že projekt Dukovan, když se podívám do programového prohlášení, tak hraje významnou roli, nebo obecně jaderná energetika, tak jsou zde další projekty s vysokou přidanou hodnotou v charakteru zahraničních investic, jejichž pokračování je určitě nutné, a bude tedy nutné samozřejmě hledat i určitou politickou shodu, jelikož bez podpory napříč spektrem tyto projekty nebudou reálně možné. A tím myslím například dva projekty, a to je třeba projekt o americké onsemi, velká investice ve Zlínském kraji, anebo investice Toyoty v Kolíně na rozšíření výroby bateriových systémů a elektromobilů, nebo respektive víceméně investice i do zachování této továrny vůbec na území České republiky.
Když budu hovořit řečí čísel, tak podíváte-li se tedy na tento kapitolní sešit, tak výdaje rozpočtu průmyslu a obchodu významně rostou, a to z 35 miliard 801 milionů v roce 2025 na 66 miliard a 508 milionů v roce 2026. Ta samotná výdajová stránka se poté dělí do šesti různých oblastí, kapitol. Já se k nim velmi stručně vrátím zpátky a zmíním ale otázku příjmů, kde příjmy pro rok 2026 jsou nadesignovány na 20 536 660 000. Ty příjmy jsou nižší oproti roku 2025, a to především z důvodu toho, že výrazně klesají příjmy z rozpočtu Evropské unie. Tím, jak jsme na konci programového období, tak logicky i prostředky, které plynou do programů, které administruje MPO, tak jsou nižší.
Ale já se tedy budu držet hlavně té výdajové stránky, kde tedy, jak už bylo řečeno, kapitola MPO se tedy dělí na šest hlavních oblastí, kde tedy tou řekněme oblastí první, která naplňuje těch zmíněných 65,5 miliardy, tak je otázka podpory podnikání, která zahrnuje výdaje za 14 miliard 655 milionů. Dále pak téma zahlazování následků hornické činnosti a s tím spojené mandatorní výdaje ve výši 4 miliardy 703 milionů, dále pak výdaje spojené s dalšími činnostmi rezortu ve výši 3 miliardy 232 milionů a dále pak největší oblast v té samotné kapitole, tak je dotace na podporované zdroje energie ve výši 24 miliard 600 milionů a dále pak financování Správy úložišť radioaktivních odpadů ve výši 1 miliardy a 3 milionů a podpora v oblasti energetiky a průmyslu, což je vlastně druhá největší kapitola anebo oblast, a zde je právě ta zmíněná půjčka pro ty jednotlivé Dukovany. Já nejdříve začnu tou objemově největší kapitolou, což je tedy dotace na podporované zdroje energie, které tedy pro rok 2026 představují navýšení o 3,5 miliardy korun, a to je na částku 24 miliard 600 milionů. ***
