Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.20 hodin)
Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Tak děkuji za slovo, vážený pane předsedající. No, los a osud tomu zřejmě chtěl, že pokračujeme v tom stejném tématu a já bych se obrátila přímo tady na pana ministra. Šetřit se určitě musí, ale jak na kom. Možná je to proto, že premiér Babiš říká, že nechce, aby lidé dostávali vysokou podporu a nepracovali. Jenže tady mícháte dvě úplně odlišné skupiny lidí. Podpora v nezaměstnanosti není dávka pro lidi, kteří dlouhodobě pracovat nechtějí, pobírá ji jen část nezaměstnaných a lidé ji mohou čerpat jen omezenou dobu. Především si na ni ale předtím vydělávali a odváděli pojistné ze své práce.
Od ledna přitom platí reforma, kterou již tady zmiňovala moje kolegyně, kterou jste sám podpořil. Její princip byl jednoduchý. Větší flexibilita pracovního trhu pro zaměstnavatele musí být vyvážena větší jistotou pro zaměstnance, když o práci přijdou nebo ji mění. Nemůžeme si z flex security nechat jen tu flexibilitu pro zaměstnavatele a jistotu pro zaměstnance po pár měsících zase škrtat.
Pane ministře, od ministra práce očekávám, že se podívá na data. Odborně si své opatření obhájí a pokud funguje, postaví se za něj i před premiérem. Ne že premiér něco prohlásí a ministerstvo začne hledat, jak podle toho přepsat zákon. Proto se vás ptám, jaká data máte po několika měsících fungování reformy, která dokazují, že je potřeba ji právě teď osekávat. A pokud taková data máte, měňte ten zákon, ale ne v této situaci jen na základě jednoho výroku předsedy vlády. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Zatím se může připravovat s interpelací pan poslanec Vítězslav Schrek.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji velmi, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená ctěná kolegyně Pivoňko Vaňková, já v tuto chvíli ta data mám, není to vůbec na základě nějaké, bych řekl, věci, kterou si tady vymyslel třeba pan premiér nebo my na vládě a tak dále, ale opíráme se i o ta data, která jsou krátkodobě samozřejmě k dispozici.
Cílem úpravy podpory v nezaměstnanosti z roku 2025 bylo primárně rozhýbat český trh práce a posílit tak frikční nezaměstnanost. Tento efekt se však právě v roce 2026 neprojevil. Struktura registrované nezaměstnanosti se v meziročním srovnání prakticky nezměnila.
Tady jsou ta data. Podíl krátkodobé nezaměstnanosti, to znamená té do šesti měsíců evidence, meziročně mírně poklesl z 46 na 45 procent v období mezi březnem a srpnem. Naopak mírně narostl podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob a mírně vzrostla také doba jejich evidence. U ukončených evidencí došlo k prodloužení nezaměstnanosti v červenci z 221 dnů na 236 dnů a podíl osob hledajících zaměstnání déle než rok vzrostl v červenci meziročně na 35 procent z 33 procent.
Souběžně se ani výrazněji nezměnila struktura těch volných pracovních míst podle jejich neobsazenosti a podíl mezi krátkodobě neobsazenými pracovními místy a těmi dlouhodobě místy meziročně totiž zůstává taktéž shodný. Tam se taktéž nic nezměnilo.
Nezvyšuje se tedy frikční nezaměstnanost, naopak mírně roste nezaměstnanost dlouhodobá. Navíc střednědobý výhled čerpání podpory v nezaměstnanosti naznačuje výrazný nárůst výdajů. A to je velmi důležité si říct. Zatímco v roce 2025 bylo na podporu v nezaměstnanosti vyčerpáno necelých 15 miliard korun, predikce pro rok 2029, tudíž o čtyři roky později, počítá s objemem až 30,5 miliardy korun.
A to je, o čem se bavíme, že meziročně při té stabilní nezaměstnanosti vzrostly náklady na podporu v nezaměstnanosti o 5 miliard korun. Takže v situaci, kdy je trh práce stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za nezbytnou. Smyslem podpory v nezaměstnanosti je především pomoci lidem překlenout období bez práce, což zůstává zachováno, a současně motivovat uchazeče k co nejrychlejšímu návratu na trh práce. My to dáváme zpět, ale ne všechno. Ta naděje v tuto chvíli je samozřejmě v tom, že jednáme o tom, že bychom nějakým způsobem ještě upravili právě pro ty bych řekl nezaměstnané, kteří tam jsou v určité krizové situaci, například co se týká věku. Víme, že opravdu máme například 55+ u žen, tak je tam velký problém jim sehnat nějaké zaměstnání. Tím pádem na ně také budeme pasovat v rámci aktivní politiky zaměstnanosti rekvalifikace.
Co se týká obecně nezaměstnaných, tak chceme dělat celoživotní dlouhodobé plány, podpůrné plány právě pro každého člověka, aby mohl se vzdělávat v průběhu svého pracovního života a mohl si lépe samozřejmě najít práci a tak dále. To znamená, že to jsou vždycky spojené nádoby, nějaký ten kontext sociální i na tom trhu práce jako takový. Nestačí jenom takhle zvednout podporu v nezaměstnanosti, protože ta data to neukazují.
Po změně parametrů došlo k výraznému nárůstu počtu nově evidovaných uchazečů o zaměstnání. K 31. červenci 2026 evidoval úřad práce celkem 367 346 uchazečů o zaměstnání, což bylo o 37 845 více než loni. Současně se meziročně zvýšila průměrná délka ukončené evidence uchazečů s podporou z 86 na 97 dní. To jsou údaje za červenec. Ke konci července bylo inzerováno celkem 101 000 volných pracovních míst bezmála oproti stejnému období v roce 2025, kdy počet inzerovaných volných pracovních míst byl 95 000.
Z údajů je patrné, že počet uchazečů o zaměstnání roste i přestože se zvyšuje počet volných pracovních míst a zaměstnavatelé se i nadále potýkají s nedostatkem pracovní síly.
Pak můžu říct, jak zaměstnavatelé na úřadu práce, a máme to přesně uděláno, jakou oni mají poptávku po zaměstnancích, v jakých oborech a co přesně požadují.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji panu ministrovi a přichází s doplňující otázkou paní poslankyně.
Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za odpověď. Vychrlil jste tady spoustu dat. Já vím, že jste se na to pečlivě připravil. Ano, chtěla jsem je a budu ráda, když mi je doručíte, protože zatím ta data k opozici nedoputovala.
A ano, on počet uchazečů o práci roste, ale proč roste? Protože se nám ta nezaměstnanost zvyšuje, ne nějakým tempem, které by bylo nějak zarážející, ale zvyšuje se. Takže ta data vycházejí z nějaké aktuální situace a dobře, že tady zmiňujete ty rekvalifikace. No, tak to bych tady být vámi vůbec nezmiňovala, protože to, kolik připravujete těch finančních prostředků právě na rekvalifikace, na to, aby se lidé na tom trhu práce mohli rekvalifikovat v těch profesích a mohli si právě najít tu práci, která ne je jim k dispozici na první dobrou, ale když práci ztratí a jsou kvalifikovaní, tak potřebují nějaký čas na to, aby si mohli najít práci jinou. (Předsedající upozorňuje na čas.)
Takže už nemám otázku, ale chci říct, že doufám, že nám ta data doručíte a že to je úplně vlastně jako mimo to, co si plánujete, ty vaše argumenty.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Tak já děkuji své ctěné kolegyni paní poslankyni Pivoňka Vaňkové. Takže chtěla jste data, data jste dostali a teď ještě říkáte tady jako na mikrofon, že jste je nedostali včas. Já vám je samozřejmě poskytnu, to není jakoby nic tajného, tady toto.
Jenom jste se ptala na interpelacích, takže jsem vám normálně odpověděl. Chtěla jste data, předložil jsem vám data.
Rekvalifikace v roce 2026. Máme jich 11 950 zrealizovaných, to je datum k 31. 8., máme dnes první třetinu září, takže data za září ještě nemám. Další kurzy samozřejmě průběžně probíhají.
V rámci dalších projektů je v databázi rekvalifikací a dalšího vzdělávání zaevidováno dalších 250 kurzů, které jsou průběžně od září firmám i osobám jednotlivě nabízené. My v rekvalifikaci chceme dělat změnu, protože chceme jít přímo za těmi zaměstnavateli, abychom věděli, co oni potřebují. My jsme tady měli přes 4 miliardy korun z evropských peněz na rekvalifikace v tom minulém období. Je to velmi prostě bych řekl tristní, protože máme pořád stejnou nezaměstnanost. Vůbec jsme za ty 4 miliardy nezlepšili vzdělanost u těch, kteří jsou v evidenci úřadu práce, nějaký jejich posun k tomu, aby si našli nějaké zaměstnání. ***
