Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Dva roky s tím ČIŽP nic téměř nedělal. Dva roky! Chápete to? Ta firma nás napadla za to, že nekonáme. Dva roky! Dva roky se nekonalo. Ale já říkám, vraťme se, prosím, k tomu tématu, co tady máme na stole, zálohování a PPWR.

Předseda PSP Tomio Okamura: Čas. Ano, děkuji za dodržení času. A nyní paní poslankyně Berenika Peštová. Dále přečtu tedy faktické poznámky, teď to nějak naskočilo. Takže Berenika Peštová, Jan Bureš, Petr Hladík, Bohuslav Niemiec a ministr Igor Červený. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuju za slovo, pane předsedající. Pane Hladíku, prostřednictvím pana předsedajícího. Já tedy nevím, 6 600, vy jste se tady usmíval. Jako 6 600 systémů třídění, když máme 6 258 obcí? Jako sorry, to si tam někde dělají jako dvakrát? Nebo já tomu nerozumím, jako když jste se tady takhle smál a usmíval se, že já tomu nerozumím. Jenom bych chtěla říct, že podle zákona, co se povinně podle zákona musí třídit, je papír, plast, sklo, kov, biologický odpad, nebezpečný odpad, textil a objemný odpad. Takže jestli tady někdo něčemu nerozumí, tak já to asi nebudu, protože jsem ten zákon dělala. Říkal jste to správně.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Bureš. Přečtu jednu omluvu mezitím. Majerová Zuzana od 11 hodin z pracovních důvodů. Takže pan poslanec Bureš a připraví se Petr Hladík. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Jan Bureš: Děkuju, pane předsedo. Já tady opravdu velmi pečlivě poslouchám tu diskusi, už probíhá skoro tři čtvrtě hodiny. A já jsem se nedozvěděl zatím to nejdůležitější tedy, co bude dál, jo. Já tady pořád celou dobu poslouchám, kdo všechno udělal něco v minulosti, jakým způsobem k tomu tedy přistupuje Evropská unie, kdo byl špatný ministr, kdo bude lepší ministr a tak. Ale co tedy se bude dít dál? A to bych asi poprosil pana ministra, aby se konečně dostal k tomu meritu. Pojďme se věnovat Heřmanické haldě třeba na výboru pro životní prostředí, kam to určitě patří. Sledujme to všichni, je to důležitá věc. Ale vraťme zpátky ten míček na to hřiště, to znamená na to hřiště té písemné interpelace. A já tady tedy prosím, všechny zainteresované, pojďme se věnovat tomu, co bude dál. Protože občany ta minulost asi už poměrně moc nezajímá, možná některé strašně, ale já si myslím, že většinovou společnost asi ne. Ti chtějí vědět tedy, co bude zítra, co bude za rok, co bude za pět let. Takže jakým způsobem se k tomu bude stavět ministerstvo.

A malé edukativní okénko. My ten úžasný skvělý systém máme, já ho uznávám, byl jsem 12 let starosta a myslím si z vlastní zkušenosti, že ten systém funguje především proto, že to lidé pociťují na vlastních peněženkách. My jsme u nás ve městě jednoduše říkali lidem, když ten papír, sklo, plast, petflašku a tak dále nehodíte do té popelnice, tak za ni nezaplatíte. Můžete ji hodit do té žluté, modré, zelené popelnice, do toho iglů, tam vás to nic nestojí, jo. A tím pádem budete mít menší objem odpadu. Protože u nás ve městě, u nás, v Ostrově se vždycky, už od devadesátých let platilo za popelnici, ne za hlavu, protože platit za hlavu je naprosto demotivující systém. Má se prostě platit za ten odpad, který se odkládá do těch popelnic. To znamená za ta kila v tuto chvíli, dřív tedy za ten objem té popelnice. (Předsedající: Čas.) Protože jenom to bude fungovat.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní pan poslanec Petr Hladík a připraví se pan poslanec Bohuslav Niemiec. A potom pan ministr Igor Červený. Tak, prosím, máte slovo.

Poslanec Petr Hladík: Pane ministře, není to ČIPŠ, ale ČIŽP, Česká inspekce životního prostředí. (Reakce mimo mikrofon.) Pane ministře, správní orgán, jehož odvolacím orgánem je ministerstvo, tak nemá být na poradách ministra. Váš ředitel Straka sedí na poradě ministra. Přitom lidé, kteří sedí vedle něho, jsou odvolací orgán. To je zvláštní, ne?

Heřmanická halda, a to bych chtěl slyšet, některé věci si můžeme říct jenom v jiném režimu, za prvé. Za druhé, budu rád, když si to třicátého zařadíme jako bod na výbor a tam si to řekneme, co můžeme, veřejně, když přijdete i s ředitelem České inspekce životního prostředí, a doufám, že přijdete.

Co je ale zásadní, přece správní orgán nemohl rozhodnout do doby, než byly ty posudky. Já jsem byl u toho, když jsme je zadávali a když bývalý ředitel České inspekce životního prostředí zadal TÚPu. (Reakce mimo mikrofon.) Tak se zeptejte ČIŽPu, kdy zadal TÚPu tuto zakázku. Teď už máme devět měsíců, kdy nejsem ministr, je to zhruba před rokem a devíti... Nebyla náhodou Česká inspekce životního prostředí jenom dny nebo týdny od toho, aby vydala rozhodnutí? Nevzalo si to v tom květnu nebo v dubnu Ministerstvo životního prostředí těsně předtím, než by Česká inspekce životního prostředí rozhodla? Já si myslím, že tam hledejme tu pravdu o tom správním řízení.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí pan poslanec Bohuslav Niemiec a připraví se pan ministr Igor Červený. Tak, prosím, máte slovo, vaše dvě minuty.

Poslanec Bohuslav Niemiec: Já se moc omlouvám. Já opravdu nechci odbíhat od tématu, které tady řešíme, ale dovolím si jenom reakci na pana ministra. Česká inspekce životního prostředí konala, konala standardně, konala podle mého dobře, a přišla atrakce (?) těsně před rozhodnutím. V tom časovém úseku, kdy se to řešilo, tak Česká inspekce životního prostředí mluvila s oběma dvěma stranami. Jedna strana sporu si vyžádala znalecké posudky, vyžádala si přímo přítomnost těch znalců na tom jednání. A to byl ten proces, který zdržoval to rozhodnutí. To, že někdo z účastníků sporu to zdržuje, není problém České inspekce životního prostředí, to v tom procesu prostě bylo. A dle mého názoru to mělo být tak, že se mělo nechat rozhodnout ČIŽP o tom, jakým způsobem, co se tam vlastně stalo. Ale to jenom jako zpátky věcně.

A ještě k ctěnému kolegovi Burešovi, prostřednictvím předsedajícího. Výborná myšlenka, já se potom přijdu poradit, jak to udělat u paneláků, velkých popelnic a kontejnerových stání. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní pan ministr Igor Červený, prosím, vaše dvě minuty, nicméně nikdo další není přihlášen, tak to záleží na vás, jestli využijete faktickou, nebo můžete...

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Tak já využiju normálně... Samozřejmě zareaguji na to, co bylo... (?)

Předseda PSP Tomio Okamura: ... v obecné, právě jsem si to myslel, takže v obecné rozpravě prostě.

Ministr životního prostředí ČR Igor Červený: Tak já to potom dopovím kolegům, protože teď dodržím to, co řekl pan kolega z ODS, a já s tím naprosto souhlasím. Je zbytečné odbíhat u konkrétního tématu k dalším padesáti tématům, protože pak se člověk ureaguje k smrti a vlastně z toho nic není, protože máme každý jen dvě minuty.

Takže v prvé řadě, Ministerstvo životního prostředí samozřejmě tu danou problematiku řeší nepřekvapivě, řeší ji na dvou místech. Jak jistě víte, už to zmiňovala sama paní poslankyně Peštová, máme výjimku do roku 2029. Naší snahou je, za prvé, a to je i na základě vlastně strategie, kterou nám předložila Hospodářská komora, aby se zvedl ten sběr toho hliníku. Ano, tam je Česká republika na tom špatně, mezi 30 – 35 procenty, to jsme nikdy nerozporovali. A dokonce z tohoto důvodu budeme spouštět v Moravskoslezském kraji i pilotní projekt testovací, jak by šel ten PET, pardon, ten hliník sbírat tak, abychom nezatěžovali celý ten systém.

Existuje totiž mnoho podpůrných mechanismů, kdy můžeme stávající popelnice využít tak, aby byly schopny evidovat a vracet dokonce zálohované. Už to běží běžně ve světě. To znamená, připravujeme testovací projekt pilotní, jestli se jakoby osvědčí, není důvod na hliník nezavést sběr jako v podobě zálohování, to znamená tohleto konkrétně řešíme.

Co se týče PET, jak jsem zmiňoval, my zatím netoužíme a nechceme zavádět zálohování na PET. Není k tomu důvod. Tak jak tady řekl velmi správně pan kolega, máme skutečně velké dědictví v podobě vlastně těch ekodvorů. A je to přesně z toho, že se to těm lidem dá vysvětlit. Za prvé, šetří vám to peníze, protože si svoji popelnici nezaplňujete. Za druhé, pomáhá to tomu systému.

Počátkem devadesátých let lidé ze začátku vůbec nechápali, proč mají vlastně třídit odpad. Vždyť to je přece na těch odpadových společnostech, já za to přece platím, tak se o to starejte. A myslím si, že právě EKO KOM udělal v této věci neuvěřitelnou věc a dokázal pomocí vzdělávání obzvláště dětí na prvních stupních mezi třetí a pátou třídou měnit behaviorální vzorce těch domácností a napříč celou českou společností, jak vlastně velká města, střední, tak i malé obce. ***