Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A přečtu dvě omluvy ještě, pane předsedo. Jan Jakob nevystupuje tedy? (Z pléna: Ne.) Tak toho stahujeme. A jenom: paní poslankyně Ferčíková Konečná Irena od 19 do 21 hodin se omlouvá z pracovních důvodů a pan poslanec Petr Hladík od 19 do 20 se omlouvá z pracovních důvodů.

Tak pane předsedo, máte slovo, prosím.

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo. My jsme se s panem předsedou Jakobem dohodli, že to zkrátíme na jedno moje vystoupení s pozicí poslaneckého klubu TOP 09.

Dámy a pánové, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, my jsme před několika týdny jako TOP 09 tady ve třetím čtení vysvětlovali, proč návrat elektronické evidence tržeb nepovažujeme za správnou cestu. Položili jsme tady pět konkrétních dotazů. Jaký problém roku 2026 řešíme nástrojem z roku 2016? Kolik tento návrh skutečně přinese? Kolik bude stát i podnikatele? A proč mají být znovu evidovány bezhotovostní platby, které už mají digitální stopu? A proč vláda nejdříve nevyužije data a nástroje, kterými už dnes běžně disponuje? Na těchto otázkách se od té doby vůbec nic nezměnilo. Stejně tak se nezměnil náš základní postoj. TOP 09 nepovažuje návrat EET za modernizaci státu. Nepovažujeme jej za náhradu kvalitní analytické práce Finanční správy a nepovažujeme jej ani za rozpočtovou reformu.

Senát svými návrhy ten původní bezpochyby zlepšil. To připouštíme. Odstranil některé z jeho nejhorších chyb a za to si zaslouží uznání. Ale lepší verze špatného návrhu ještě není návrhem, pro který můžeme hlasovat. Odpovědná politika neznamená automaticky zvednout ruku pro každou méně špatnou možnost. Znamená posoudit, zda zákon jako celek překročil hranici, od které si naši podporu už zaslouží. Tento návrh ji nepřekročil. Proto poslanecký klub nepodpoří ani senátní vratku. A pokud senátní verze neprojde, nepodpoříme ani původní sněmovní znění. Nebudeme hlasovat pro návrat EET v užší ani širší podobě.

Považuji ale za poctivé nejprve přesně říci, co Senát opravil a proč tyto změny samy o sobě nestačí. První senátní oprava: Senát vyřazuje z evidence bezhotovostní převody, tedy zejména běžné platby kartou a okamžité bankovní nebo QR převody provedené při nákupu. To je zásadní změna. Ano. Ve třetím čtení jsme právě takový pozměňovací návrh předložili. Sněmovní většina jej odmítla. Senát se k této věci vrátil a podstatu našeho návrhu převzal. Udělala se tedy přesně ta oprava, o kterou my jsme tady v Poslanecké sněmovně žádali od začátku. A proč na ní tolik záleží? Protože platba kartou není anonymní hotovostní operace. Zanechává nezpochybnitelný záznam u banky, poskytovatele platební služby obchodníka, dokonce i v účetnictví. Stát může tato data za zákonných podmínek normálně získat. Nemá smysl nutit podnikatele, aby tutéž informaci posílali ještě jednou do dalšího systému. To se nám nezdá jako digitalizace, to je spíše nějaká digitální duplicita.

A to nejde tady jenom o nějaký náš politický názor. Ústavní soud už v roce 2017 zrušil ustanovení, které bezhotovostní převody do EET zahrnovalo. Konstatoval tehdy, že když tyto tržby jsou poměrně dobře dohledatelné a není tedy dostatečně silný a legitimní zájem státu na jejich plošné evidenci. Použil přitom důležitý pojem: informační sebeomezení státu. To je princip, který by měl moderní stát respektovat. Jen proto, že stát dokáže další data sbírat, ještě neznamená, že je sbírat má. Jestliže stejného cíle dosáhneme z informací, které už existují, nemá občanům ani podnikatelům ukládat další povinnosti. Senát tento princip u bezhotovostních plateb respektoval. Sněmovní verze jej nerespektovala. A tuto konkrétní opravu Senátu beru a děkuji za ni. Ale z návrhu mizí pouze digitální duplicita u bezhotovostních převodů. Plošná evidence hotovostních tržeb ta tam zůstává. Nový systém zůstává. Nové povinnosti zůstávají. A vláda stále nevysvětlila, proč stejného cíle nelze dosáhnout cílenější kontrolou a lepším využitím dat, které už má normálně k dispozici. Jedna správná oprava proto nemůže být důvodem k podpoře chybně postaveného celku.

Druhá senátní oprava: Senát ruší placený režim takzvaného EET OFF. Sněmovní verze nabízela části podnikatelů zvláštní úlevu. Mohli se vyhnout evidenci tržeb, pokud byli v prvním pásmu paušálního režimu, splnili příjmový limit a přihlásili se k nové přirážce. A za tuto údajnou úlevu měli státu platit 1 400 korun měsíčně. To je 16 800 korun ročně. A řekněme si otevřeně, co to znamenalo? Stát nejprve vytvoří novou povinnost a potom podnikateli nabídne, že si může za peníze koupit výjimku. To se mi nezdá jako zjednodušení. To je poplatek za to, že vás stát nebude zatěžovat povinností, jejíž přínos neumí spolehlivě doložit. Senát tento mechanismus ruší. Výjimka má vzniknout přímo ze zákona fyzické osobě v prvním pásmu paušálního režimu, pokud její příjmy ze samostatné činnosti v předchozím roce nepřesáhly 1 milion korun. Bez přihlášky, bez měsíční přirážky, bez ročního vypořádání a bez nové vrstvy formulářů a kontrolních postupů. To je lepší řešení, než byla ta sněmovní verze. Současně ale tato výjimka odhaluje základní problém celého návrhu. Jestliže stát sám uznává, že u velké skupiny drobných podnikatelů není evidence přiměřená, proč ji vůbec tedy nejprve ukládá? Proč má rozhodovat právě hranice 1 milionu korun? Proč podnikatel těsně pod ní evidovat nemusí, zatímco podnikatel těsně nad ní ponese plnou povinnost? Senát odstranil absurdní poplatek za výjimku. Neodstranil však systém, který potřebu takové výjimky vytváří.

Třetí senátní oprava: Senát doplňuje výjimku pro přímý prodej vlastní zemědělské produkce v místě výroby, typicky tedy prodej ovoce, zeleniny, vajíček nebo dalších vlastních produktů přímo ze dvora. A já rozumím argumentu, že právě zde by plošná elektronická evidence často znamenala nepřiměřenou povinnost vzhledem k rozsahu a povaze prodeje. Podpora místní produkce a krátkých dodavatelských řetězců, to jistě dává smysl. Současně ale ani tato výjimka není napsána bez problémů, není omezena obratem a není omezena ani velikostí výrobce. A může vznikat spor, co je ještě zemědělský produkt z vlastní výroby a co už je samostatně zpracovaný výrobek. Především ale znovu vzniká otázka rovnosti. Zemědělec prodávající vlastní produkt v místě výroby bude osvobozen, ale malý obchodník prodávající obdobné zboží o několik ulic dál už evidovat bude. Je to rozumné zmírnění dopadu zákona na jednu skupinu. Ale současně je to další důkaz, že plošná regulace velmi rychle vytváří potřebu dalších a dalších výjimek.

Čtvrtá senátní oprava se týká zdravotních benefitů. Senát navrhuje zrušit roční nominální strop pro osvobození nepeněžitých zdravotních benefitů. Současně ale zavádí seznam plnění, na která se osvobození nevztáhne. Nemá se tedy vztahovat například na čistě estetické zákroky bez zdravotního důvodu, běžné kosmetické služby, neověřené metody nebo nehrazené ubytování, stravování nebo wellness třeba při lázeňském pobytu. Větší prostor pro skutečnou zdravotní prevenci a péči o zaměstnance můžeme považovat za pozitivní. Jistě. Nemůže se ale stát návnadou pro schválení celého návratu elektronické evidence tržeb.

Dámy a pánové, je fér uznat, že Senát ve čtyřech oblastech návrh zlepšil. Stejně fér je ale říci, že naše zásadní výhrady neodstranil. První výhrada je nejzákladnější. Senátní verze vrací elektronickou evidenci hotovostních tržeb. Stále vytváří nový plošný systém. Stále ukládá poctivým podnikatelům novou povinnost, přestože vláda nepředložila přesvědčivou odpověď, proč nelze stejného cíle dosáhnout cílenější kontrolou a lepším využíváním již existujících dat. Senát EET zužuje, neruší ho. A právě o návratu EET jako celku, o tom tady budeme dnes především hlasovat. Plošná evidence není náhradou za moderní a analyticky řízenou finanční správu.

Druhá výhrada se týká daňových výjimek, které ve sněmovním znění zůstaly a které Senát neodstranil. Zůstává zvláštní daňový režim spropitného v gastronomii, zůstává obnovení slevy na studenta, zůstává školkovné, zůstává jednorázová sleva na evidenci tržeb až 5 000 korun, zůstává snížená sazba DPH na podávání nealkoholických nápojů ve stravovacích službách a zůstávají i další změny zaměstnaneckých benefitů. O některých z těchto opatření lze jistě vést legitimní a poctivou politickou debatu, ale každé z nich má být projednáno samostatně, s jasným odůvodněním a s jasným vyčíslením dopadů. ***