Neautorizováno!
(15.50 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Také jsme dostali slib, že tahle země bude nejlepší na planetě. No, já nevím, jestli pro mladé lidi bude úplně nejlepší na planetě to, že budou splácet dluhy za tuhle nezodpovědnou populistickou vládu. Možná děti našich dětí, možná i vnoučata. Jo, nejlepší místo na planetě, ale ono to všechno přijde, jenom musíte počkat. Hypotéky jsou teď nejdražší, jaké byly. Jenom počkejte. Deficit máme druhý nejvyšší v historii, ale ono to přijde. On jednou bude nižší, těšte se na to.
Že je teď druhý nejvyšší v historii? Víte, kdy byl ten nejvyšší? V roce 2021. To tady byla jedna taková pandemie, která zasáhla celý svět. Byla to covidová pandemie. V té době jsme byli v jednoznačné recesi, finanční krizi, globální krizi, kterou jsme museli řešit. Ano, tehdy deficit asi nějaký smysl měl, byť i tehdy se prokázalo i podle Nejvyššího kontrolního úřadu, že drtivá většina těch prostředků, které v tom deficitu, v tom vytvořeném dluhu, byly, nešly na covidová opatření, ale šla na projídání, na nejrůznější dárečky.
Jak je to teď? Teď nám paní ministryně financí říká: Máme nejnižší inflaci, máme nízkou nezaměstnanost, jsme v době ekonomického růstu. Já se ptám paní ministryně a všech ostatních: To je důvod pro to, se rekordně zadlužovat? Já nejsem vystudovaný ekonom, ale jakási obecná ekonomická pravda říká, že když tedy jsme v ekonomickém růstu, když jsme v nízké inflaci, když se nám tak dobře daří, tak bychom si měli tvořit rezervy a neměli bychom tvořit rekordní dluhy.
Vláda přichází s takovým hezkým marketingovým trikem. Původně říkala, že by ten deficit měl být někde okolo 300 miliard, možná pod nimi. No, on je nakonec skoro 400, vláda teď do médií říká „úspěch, deficit je pod 400 miliard korun“ a vydává tuhle větu – tuhle absurdní, obludnou větu – jako svůj úspěch? Já říkám: Deficit je vysoce nad 300 miliard, o kterých jste tady ještě předtím hovořili. Ostatní politické strany teď začínají dělat takové legrační tanečky. Musíme se zamyslet nad tím, jak snížit deficit. To, že s nimi paní ministryně určitě vyjednávala, ale oni potom zjistili, že přece jenom by možná se měli podívat do svých volebních programů, kde slibovali během čtyř let vyrovnané rozpočty a teď směřujeme k druhému největšímu v historii – není to úplně příjemné a je potřeba odehrát takové malé divadýlko. Máme září na vyjednávání a my ten deficit ještě o něco snížíme. No, jsem zvědavý o kolik a jestli to bude dostatečné, jestli tohle budete svým voličům dokladovat jako úspěch. Myslím si, že žádní voliči žádné strany nejsou hloupí a naivní a určitě si přečtou, co jste slibovali a jaká je potom realita. Ale to samozřejmě nechám na jejich zvážení.
Víte, co je ale na tom nejhorší? Že v téhle chvíli, i když máme takové deficity, tak vláda kašle na další a další věci. V těchhle rekordních deficitech, které máme, klesají přímé výdaje do vědy a výzkumu. To je do budoucnosti. V téhle době, když máme takové deficity, klesají výdaje do školství a vzdělávání. Velké očekávání pedagogické veřejnosti. Naše hnutí bylo kritizováno za to, jakým způsobem působilo na rezortu školství. Velké očekávání od Roberta Plagy – oblíbený, umí komunikovat s pedagogickou veřejností, má zkušenosti z ministerstva. Určitě teď přijde skvělá doba pro školství. Přišla? Kdyby tady nebylo opatření bývalé doby, kdy nepedagogy už platí obce a města, tak v téhle chvíli byste ten rozpočet nebyli vůbec schopni sestavit. 3 miliardy minus na rozpočet do vzdělávání a školství, opakuji, v rozporu a v kontrastu s tím, jak velký je plánovaný deficit. Kde jsou tedy ty priority, na které se dostává? Není už to vzdělávání, nejsou už to naše školy, které se tady objevují?
Co na to řekne pan premiér Babiš? On má ve zvyku – zažili jsme to v prvním volebním období s Adamem Vojtěchem – svoje ministry veřejně ponižovat a peskovat. Teď to předvedl panu ministru Plagovi. Každý z nás máme hladinu toho, co vydržíme, nastavenou jinde. Já osobně se dost divím. Teď mu říká: No, tak nebudete dávat příspěvky, to nějak zařídíte, na soukromé školy a na církevní školy, tak tam najdete těch 20 miliard, ono to najednou půjde a nemusíte tady žebrat o nějaké další peníze. Veřejné ponížení vlastního ministra. Ale teď mně to dovolte dát do jednoho kontextu, zdánlivě nesouvisející věci. Já za chvilku ukážu, že ta souvislost tady jednoznačně existuje.
Vláda totiž kašle i na zdraví lidí. Premiér Babiš sám řekl opakovaně, že osobně bude řídit zásadní změny v nemocnicích, a to především v těch třech pražských největších státních nemocnicích, které tady jsou. Chystá přesun péče kvůli plánované nové supernemocnici. Změny se mají dotknout rozložení akutní a plánované chirurgie. Pávě v tomto oboru státním nemocnicím, světe div se, čím dál více konkuruje klinika, kterou premiér Babiš vlastní přes svůj holding. Premiér osobně řídí reorganizaci nemocnic, jeho soukromá klinika mezitím přebírá běžné operace. Pozor, přebírá běžné operace, primární operace. To jsou ty, které se dají udělat i v těch ostatních nemocnicích. Pokud dojde do stavu, kdy je tady nějaká reoperace (?) – náročnější, nákladnější a těžší výkon – v té chvíli už se to vrací do státních nemocnic. To už pro ty soukromé kliniky není zdaleka tak výhodné.
Teď se vracím obloukem k tomu školství a ke vzkazu panu ministru Plagovi. Jak to, že se tady teď říká, že do soukromých škol a církevních škol by žádné příspěvky jít neměly, a ve druhém sledu se říká: Pojďme tyhlety výkony, které nám vynášejí i nám do našich vlastních kapes našich holdingů a našich nemocnic... Samozřejmě můžeme dělat v těch soukromých nemocnicích. Ty soukromé nemocnice, když je vlastníme, nám nevadí a ty soukromé školy, kde se přispívá na žáka, stejně jako v církevních školách, to nám vadí? To jsou paradoxy. Ale tyhle paradoxy ukazují jediné. Kašlete na lidi, kašlete na zdraví. Myslíte na vlastní kapsu a mysleli jste na ni vždycky.
Vláda kašle i na bezpečnost. Říká: Nepotřebujeme strategickou komunikaci státu. Cituji nebo volně parafrázuji pana premiéra Babiše: Máme tady tajné služby, které tohle přece mají zvládnout. Dobře, tak proč Bezpečnostní informační službě snižujete rozpočet, v bezprecedentně náročné době, kdy nedaleko od nás je válka, geopolitická situace je nejvýbušnější od druhé světové války a ruské hybridní útoky se stávají realitou, kterou nezpochybňuje ani současná vláda? K tomu, co se událo v Lipsku, se vyjádřil pan ministr zahraničních věcí, pan premiér a všichni potvrdili, že ty obavy, které vyplývají z toho chystaného, plánovaného útoku v Lipsku, jsou vážné. Zabývala se tím určitě Bezpečnostní rada státu. Pan ministr Metnar se vyslovil s tím, že přichází s opatřeními, která v rámci vypsaného stupně ohrožení terorismem dávají nějaký smysl.
Jednal bych úplně stejně, je to rozumný postup, ale tohle všechno dokládá, že i tahle vláda bere to riziko vážně. Pokud ho bere vážně, tak se ptám: Proč snižuje rozpočty tajným službám? Opět to dávám do kontrastu s rekordním zadlužením téhle země, s rekordním deficitem. Musím se stejně jako kolega přede mnou ptát: Kde jsou tedy ty priority? Je to bezpečnost, o které mluvíte? Proč to nemá odraz v rozpočtu? Je to vzdělání a budoucnost nové generace. Proč to nemá odraz v rozpočtu? Tak asi ty priority budou jinde, protože priority, to není nějaká veličina teoretická, to je velmi praktická záležitost. Pokud něco nazvu prioritou, ať je to v rozpočtu města, obce nebo státu, tak se to musí odrazit v rozpočtu. Vaše priority jsou verbální a zase jenom zklamáváte a slibujete, místo abyste ty věci byli schopni nějakým způsobem zainvestovat.
Jo, my se můžeme teoreticky hádat někde v diskusích o Stratkomu, jestli je potřeba, nebo není. Říkejme tomu jak chceme. Pokud vám vadí slovo Stratkom, tak to tak nenazývejme, tak to nazývejme kvalitní komunikací státu. Kvalitní komunikací státu ve chvíli, když je tady nějaká krize, ať je jakákoli – ať jsou to povodně, ať jsou to požáry, ať jsou to nenadálé události, ať je to sucho, anebo ať je to informační kampaň možná ruská, která má rozeštvávat Poláky a Čechy. Poláci si to uvědomují, reagují. Reagují systematicky podle nějakého komunikačního plánu. ***
