Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.50 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Otevřu tedy ještě poslední tisk. Je to vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, sněmovní tisk 270. Pan místopředseda Barták se hlásí ještě k hlasování? Tak prosím.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Já se omlouvám za zdržení. Hlasoval jsem v minulém hlasování jsem hlasoval pro, na sjetině mám proti. Nezpochybňuji hlasování děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní bych tedy pokračoval. Takže z pověření vlády předložený návrh uvede v zastoupení ministra Aleše Juchelky místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Prosím, máte slovo.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Pane předsedo, vážené dámy, vážení, pánové. Dovolte mi odůvodnit vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů a další související zákony. Je to velmi důležitý zákon...
Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím o prosím o klid v jednacím sále.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Je to velmi důležitý zákon, kterým řešíme hned dva problémy našeho důchodového systému zároveň.
Za prvé. Prostřednictvím takzvaných věkových valorizací, díky kterým si citelně polepší starší senioři, napravujeme situaci lidí, kterým je dnes 80, 85 nebo 90 let a kteří logicky odcházeli do důchodu v úplně jiné mzdové realitě než dnešní senioři. Jedná se tedy velmi zjednodušeně o dodatečné ocenění lidí, kteří jsou v důchodu velmi dlouho a jejichž důchody mohou za nově přiznávanými penzemi zaostávat. Přestože se jejich penze pravidelně valorizují, dlouhá doba strávená v důchodu se na jejich situaci podepisuje. A my věkovými valorizacemi tuto disproporci zmírňujeme. Čím déle je člověk v důchodu, tím větší dodatečnou podporu dostane.
Filozofie věkových valorizací má samozřejmě ještě druhý a také velmi podstatný aspekt. Čím je člověk starší, tím si velmi často dokáže méně a méně obstarat své věci a záležitosti samostatně. Zkrátka už nezvládne to, co zvládal dřív. Nepřivydělá si, možná si obtížněji nakoupí v supermarketu, možná už nemůže řídit, možná si neuvaří, možná potřebuje částečnou asistenci, možná potřebuje
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak znovu vás požádám o klid. Ještě pár minut. Prosím vás o klid. Prosím, paní ministryně.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane předsedo. Možná si neuvaří, možná potřebuje částečnou asistenci, možná potřebuje úplnou asistenci, možná potřebuje pobytovou službu. Zkrátka a dobře, věkové valorizace mají nezpochybnitelnou logiku a jsou tím nejmenším, co může sociálně citlivá vláda pro seniory udělat.
Předložený zákon ale pomáhá řešit ještě druhý problém našeho penzijního systému, a tím je snaha zlepšit poměr ekonomicky aktivních k neaktivním. Ano, chceme zvýšit motivaci seniorů zůstat ekonomicky aktivní co nejdéle. U poživatelů starobních důchodů, kteří zůstávají i po přiznání důchodu výdělečně činní, proto zákon zavádí zvýšení procentní výměry důchodu, a to o 1,5 procentní výměry za každý rok výdělečné činnosti anebo o poměrnou část, pokud nebude výdělečná činnost trvat celý rok.
Tato výhoda bude společně s již zavedenou slevou na pojistném představovat významné posílení příjmové úrovně těchto seniorů, a to i do období, kdy již nebudou schopni takovou výdělečnou činnost vykonávat. Zvýšení bude u zaměstnanců prováděno automaticky, bez nutnosti podání žádosti, čímž se odbourá administrativní zátěž na straně pojištěnců.
U osob samostatně výdělečně činných nebude automatické zvyšování proveditelné vzhledem k neexistenci jednotné centrální databáze těchto osob, rozdílnému způsobu vedení evidence oproti zaměstnancům a k rozdílným lhůtám pro získání údajů rozhodných pro zvýšení, a proto bude prováděno na základě žádosti.
Z národohospodářského hlediska tím docílíme nejen vyšší zaměstnanosti seniorů, ale také vyšších daňových příjmů z jejich práce a spotřeby. Pomáháme tím zároveň trhu práce i ekonomice a zároveň posilujeme příjmovou základnu veřejných rozpočtů v době, kdy populace stárne.
A nyní ještě zpátky k věkovým valorizacím a konkrétně. Co přesně tedy navrhujeme? Navrhujeme úpravu věkových valorizací u starobního důchodu spočívající v zavedení kontinuálního zvyšování starobního důchodu v pětiletých intervalech počínaje kalendářním měsícem, v němž pojištěnec dosáhne věku 80 let o 500 korun, v případě dosažení věku 100 let o 1 000 korun. Zvýšení bude záležet od prvního dne kalendářního měsíce, v němž poživvatel důchodu dosáhne příslušného věku. V praxi to znamená, že seniorovi se důchod zvýší v 80 letech o 500 korun, v 85 letech o dalších 500 korun a stejně tak v 90, 95 letech. Při dosažení 100 let pak přijde zvýšení o dalších 1 000 korun. Jak jsem řekla, pomáháme tím zejména lidem, kteří jsou v důchodu dlouhou dobu a jejichž penze byly původně vyměřeny z výrazně nižších mezd.
Kromě těchto nejdůležitějších systémových věcí návrh obsahuje ještě technickou úpravu výplaty důchodů do zahraničí v cizí měně. Ta spočívá v jednoznačném umožnění plátci důchodu vyplácet důchody do zahraničí i v jiné než české měně s tím, že náklady na směnu měn s tímto postupem spojené nese příjemce důchodu. V případě tohoto opatření nejde o věcnou změnu, ale jen o výslovné uzákonění již zavedené praxe.
U návrhu zákona se stanoví účinnost dnem 1. ledna 2027 s výjimkou ustanovení, která zavádí ohlašovací povinnost zaměstnavatele pro údaje o občanech pobírajících starobní důchod v plné výši a upravují legislativně technické úpravy odkazů, které nabydou účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni vyhlášení tohoto zákona. Současně upozorňuji, že je potřebné, aby byl zákon publikován ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a tedy nabyl platnosti nejpozději do konce roku. Platnost zákona má vliv na určení rozsahu vykonávané výdělečné činnosti, ke které se bude přihlížet pro účely prvního zvýšení důchodů, k němuž má dojít od 1. ledna 2028. Čím později bude zákon vyhlášen, tím kratší toto období bude, což v důsledku povede k nižšímu zvýšení důchodů v tomto termínu.
Proto zde již avizuji, že navrhnu zkrácení lhůty pro projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji Vám za pozornost a žádám Vás o podporu tohoto návrhu zákona, abyste ho propustili prvním čtením. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Ano děkuji. A prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková. Vím, že je tady dohoda, že ve 14 hodin, ale asi to necháme... Jak to máte nadlouho? Já vím, ale byla nějaká dohoda, ale to je v pohodě. Já bych teda to udělal tak, jestli byste(?) souhlasili, že paní poslankyně by se v klidu vyjádřila, ať nejste přerušována. A potom tedy byste souhlasili? Jo? Tak prosím.
Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, kolegyně, kolegové. Dovolte mi, abych jako zpravodajka uvedla sněmovní tisk číslo 270, vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 155/95 Sb., o důchodovém pojištění a další související zákony. Vláda předložila tento poslanecký návrh Sněmovně 27. července 2026 a téhož dne byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 270. Předseda Poslanecké sněmovny doporučil návrh dne 30. července k projednání, určil mě zpravodajkou a navrhl jeho přikázání výboru pro sociální politiku.
Pokud jde o samotný obsah předloženého návrhu, tak ten se soustředí na několik změn v oblasti důchodového pojištění, které již tady představila paní ministryně v zastoupení ministra Aleše Juchelky. Ty já už komentovat nebudu, ale za důležité považuji zmínit, jaký má tento návrh dopady na státní rozpočet. Protože podle důvodové zprávy a zpracované RIA má celý soubor opatření v základním scénáři v roce 2027 zvýšit příjmy z pojistného přibližně o 300 milionů korun, zatímco výdaje na důchody mají vzrůst přibližně o 2,6 miliardy korun.
V dlouhodobém horizontu mají dodatečné roční výdaje postupně růst až na částku těsně pod 60 miliardami korun v roce 2060. ***
