Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.10 hodin)
(pokračuje Jan Jakob)
Jsou dost staří na to, aby pomáhali v kampani, aby rozdávali letáky, aby diskutovali o programu, ale když má přijít samotné rozhodnutí, řekneme jim: Váš názor si rádi vyslechneme, ale váš hlas ještě nechceme. To je zvláštní rozpor. Mladý člověk může v 16 letech pracovat. Pokud jeho výdělek podléhá odvodům, platí z něj daně a pojistné stejně jako dospělý. Při každém nákupu platí DPH. Právní řád mu už přiznává řadu práv i povinností, a přesto nemůže rozhodovat o tom, zda jeho obec vybuduje sportoviště, posílí autobusové spojení nebo vytvoří prostor, kde se mladí mohou setkávat.
Mladí přitom ponesou důsledky dnešních rozhodnutí nejdéle. Když obec schválí dlouhodobý úvěr, budou ho pomáhat splácet. Když zanedbá školy, bydlení nebo veřejný prostor, pocítí to při vstupu do dospělého života. Když naopak udělá správná rozhodnutí, budou z nich těžit i oni i jejich budoucí rodiny.
Právě v době, kdy naše společnost stárne, musíme dbát na to, aby hlas mladé generace nezanikl. Ne proto, že mají mít větší právo než ostatní, ale proto, že mají mít právo být součástí rozhodování, které se jich bezprostředně týká.
Za druhé, komunální politika je pro první volební zkušenost tím nejpřirozenějším místem. Jako bývalý starosta dobře vím, že obecní politika není vzdálená a abstraktní. Je zcela konkrétní. Je to cesta do školy, stav chodníků, kapacita školní jídelny, bezpečný přechod, hřiště, knihovna, kulturní program, autobus. Mladý člověk tyto věci zná z vlastní zkušenosti, nemusí studovat stovky stran státního rozpočtu ani rozumět mezinárodním smlouvám, aby věděl, co v jeho obci funguje a co ne.
To je také odpověď na otázku, proč začít právě u komunálních voleb. Je to záměrný a opatrný první krok tam, kde mají lidé k rozhodovaným otázkám nejblíže. Neznamená to, že každý šestnáctiletý bude dokonale informovaným voličem, ale řekněme si poctivě, to přece neplatí ani o každém čtyřicetiletém nebo sedmdesátiletém voliči. Volební právo se nepřiznává po sloužení zkoušky z politologie. Demokracie stojí na rovném právu občanů podílet se na rozhodování.
Za třetí, komunální volby můžou podpořit vztah mladých k demokracii. Je důležité vytvořit volební návyk v době, kdy mladý člověk často ještě žije ve své obci, v rodině a ve školním prostředí, má s kým diskutovat, má možnost porovnávat názory a může si spojit konkrétní rozhodnutí se svou vlastní zkušeností.
Zkušenosti ze zahraničí přitom neukazují, že by šestnáctiletí demokracii destabilizovali. Rakousko umožňuje volit od šestnácti let ve všech volbách. Volební účast šestnácti- a sedmnáctiletých tam byla v řadě sledování srovnatelná nebo vyšší než účast osmnácti- až devatenáctiletých. Obdobná úprava funguje také na Maltě a v části Německa.
Nejdeme tedy do úplně neznáma a nejde jen o jednu volební účast. Kdo začne volit dříve, má větší šanci vytvořit si návyk účastnit se voleb i v dalších letech. Nejde jen o hlas v jedněch komunálních volbách, jde o vztah k demokracii na desítky let.
Za čtvrté, námitky vlády jsou důvodem k debatě, nikoli důvodem k mlčení. Vláda ve svém nesouhlasném stanovisku tvrdí, že takové změně má předcházet důkladná odborná a celospolečenská diskuse. S tím souhlasím. Ale jak má taková diskuse vzniknout, když návrh nenecháme ani projít prvním čtení? Debata se nevede tím, že tisk zůstane měsíce na konci programu. Debata se vede zde, v prvním čtení, ve výborech, s odborníky, samosprávami, školami i s mladými lidmi samotnými.
Vláda také upozorňuje na legislativnětechnické otázky, na návaznost na zákon o obcích, zákon o hlavním městě Praze nebo na místní referendum. Toto jsou legitimní připomínky, ale jsou řešitelné. Technická připomínka může být důvodem zákon opravit, nemá být záminkou vůbec jej neprojednat.
A vláda sama zdůrazňuje, že jde přibližně o 200 000 nových voličů. Používá to jako argument, že změna není zanedbatelná. V tom má pravdu, není zanedbatelná. Právě proto o ní máme jednat. 200 000 mladých lidí není jakákoliv organizační komplikace, jsou to občané této země a nikdo z nás neví, koho by volili. Nejde o to, zda by jejich hlasy pomohly té či jiné straně. Jde o to, zda jim důvěřujeme.
Často se říká, že mladí budou snadno ovlivnitelní rodinou, školou nebo sociálními sítěmi. Ano, mladí lidé jsou ovlivňováni svým okolím stejně jako my všichni. Odpovědí na možné ovlivňování ale nemůže být vyloučení z volebního rozhodování. Odpovědí musí být kvalitní občanské vzdělávání, otevřená diskuse a vlastní zkušenost s demokratickým rozhodováním.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, za několik týdnů budeme mladým lidem znovu říkat, že se mají zajímat o svou obec, že mají sledovat programy, že mají být aktivní, že na jejich budoucnosti záleží. Neměli bychom zároveň odmítnout byť jen zahájit debatu o tom, zda mohou dostat skutečný hlas.
Letošní komunální volby už tento návrh nezmění. Mohou nám ale připomenout, proč je tato debata důležitá. Mladí lidé nejsou občany až od osmnáctých narozenin, jsou publikem politického rozhodování, jsou součástí našich obcí, jejich přítomností, jejich energií a hlavně jejich budoucností.
Nežádám dnes, abyste návrh bez diskuse schválili. Žádám, abyste dovolili, aby diskuse skutečně začala. Proto navrhuji pevné zařazení sněmovního tisku 181, tedy zákona o volbách do zastupitelstev obcí, na dnešní jednání jako první bod po již pevně zařazených bodech ve třetím čtení. Děkuju vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuji a nyní budeme... To bylo poslední přednostní právo. Pan poslanec Havel se dostavil, takže ještě jedno přednostní právo. Prosím, máte slovo.
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, dámy a pánové, já budu velmi stručný. Já bych jenom chtěl, abychom sněmovní tisk 135 zařadili dnes jako druhý bod po pevně zařazených bodech, sněmovní tisk 135 jako druhý bod po pevně zařazených bodech. ***
