Neautorizováno!
(10.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Evropská komise už vyhodnotila náš nový fiskálně-strukturální plán na roky 2027 až 2030 jako vyhovující evropským pravidlům a doporučila jej Radě Evropské unie ke schválení. Tento plán počítá s deficitem veřejných financí 2,8 procenta HDP v příštím roce a následně s jeho poklesem o zhruba 0,5 procenta HDP každý rok. Tento plán bude schválen po tomto doporučení na první řádné Radě ECOFIN, což je rada ministrů financí, začátkem října tohoto roku. To je jasná a odpovědná konsolidační dráha. Každý rok nižší deficit, republika tak zůstane mezi rozpočtově odpovědnými zeměmi Evropské unie. Jenže pokud by v našem právním řádu zůstala ta přísnější stará národní pravidla, mají pro sestavení státního rozpočtu přednost. Ani souhlas Evropské komise by nám tedy nepomohl. Jinými slovy, když nepřehlasujeme to veto – to se samozřejmě nestane – tak by zůstal v platnosti a účinnosti ten starý zákon, který má přednost. Ten počítá... Ten rozpočet by se musel řídit domácím limitem odpovídajícím schodku 150 miliard korun, nebo by byl v rozporu se zákonem. Nic jiného mezi tím. Já jako ministryně financí a jako právník odmítám předložit rozpočet, o kterém předem vím, že je nezákonný. Stejně tak odmítám rozpočet, který by byl sice formálně v limitu, ale za cenu ekonomického harakiri této země.
Pan prezident uvedl pro své veto tři hlavní důvody. Dovolte mi, abych na všechny tři odpověděla přímo.
Prezident ve svém stanovisku, které jste všichni již před měsícem obdrželi, uvádí, že k vetu ho vede zejména obava z dopadů v oblasti veřejných financí. Je to však přesně obráceně. Současné nastavení pravidel neumožňuje sestavit odpovědný rozpočet zaměřený na investice a bezpečnost. Naše vláda respektuje pravidla, a proto připravila jejich dílčí úpravu tak, aby to bylo reálné. Fiskální odpovědnost nestojí na formálních limitech, ale na odpovědné, aktivní a realistické politice na příjmové i výdajové straně. Znovu připomínám, že hned po mém nástupu do funkce, brzy zjara tohoto roku, začala příprava nového odpovědného fiskálně-strukturálního plánu, který Evropská komise již doporučila Radě ke schválení. Minulá vláda, jak jsme si řekli, po sobě zanechala plán, který by znamenal kolaps české ekonomiky, jejího zdravotnictví, obranyschopnosti a zastavení prorůstových investic.
K dalšímu argumentu pana prezidenta, k údajnému oslabení Sněmovny možností mimořádně zvýšit výdaje až o 10 procent při zhoršené bezpečnostní situaci. Tato úprava nevznikla z rozmaru Ministerstva financí. Vychází ze závěrů národních a aliančních cvičení Obrana 2024 a CMX25 a z doporučení bezpečnostních institucí. Připravovala se notabene už za minulé vlády. Je určena pro situaci, kdy nebezpečí bezprostředně hrozí, ale ještě nebyl vyhlášen nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Nikdo z nás si to nepřeje, ale v takové situaci se nerozhoduje v týdnech, ale v hodinách. Dodatečné výdaje navíc nelze uvolnit jen tak. Musí navazovat na opatření připravené Bezpečnostní radou státu. Jako vrchní velitel ozbrojených sil by měl pan prezident velmi dobře vědět, že bezpečnostní hrozba nepočká, až si parlament najde termín na několik kol jednání. Stát, který má dokonale napsané procedury, ale není schopen včas jednat, své občany neochrání. Znovu zdůrazňuji, konečnou kontrolu Poslanecká sněmovna neztrácí. Vláda za ni ze svého hospodaření odpovídá a Sněmovna má všechny nástroje politické i rozpočtové kontroly.
Stejně nepřesná je obava o takzvané parlamentní kapitoly, tedy například Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky nebo Národní rozpočtová radu a další. Jejich rozpočet může Ministerstvo financí v průběhu přípravy změnit pouze po dohodě s jejich správcem. Opakuji, pouze po do-ho-dě. Kdo nesouhlasí, s tím dohoda nevznikne a konečné slovo nad celým státním rozpočtem má opět Poslanecká sněmovna. Novela jen napravuje nepraktický stav, kdy přes léto nelze pružně reagovat ani na oprávněný požadavek samotné dotčené instituce, protože rozpočtový výbor standardně nezasedá. Vydávat dohodu dvou stran za jednostranný diktát Ministerstva financí je opravdu zvláštní právní konstrukce.
Musím bohužel konstatovat, že ve všech třech deklarovaných důvodech se pan prezident ztotožnil s pokryteckou opoziční rétorikou a ve skutečnosti vetoval jen hospodářský růst, obranyschopnost, výstavbu nových jaderných bloků a naši snahu o rozpočtovou transparentnost. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dámy a pánové, prezidentské veto neušetří ani jednu jedinou korunu. Nezruší potřebu financovat obranu. Nezaplní díry ve zdravotnictví a školství. Nezastaví rozestavěné dálnice tak, aby jejich zakonzervování nic nestálo. Nevyřeší financování nových jaderných bloků. Pouze znovu uzamkne Českou republiku do pravidel, o kterých i jejich autoři věděli, že podle nich sami hospodařit nebudou.
My jsme si mohli vybrat pohodlnější cestu. Mohli jsme předstírat, že schodek 150 miliard je reálný, napsat do rozpočtu nafouknuté příjmy, podhodnotit známé výdaje a sunout před sebou problém jako Zbyněk Stanjura. Ale to není můj styl, to není náš styl. Zbabělost ani předstírání nejsou můj styl. Volím cestu, na které budeme deficity každý rok snižovat, ale současně nezastavíme obranu, zdravotnictví, školství, dopravu ani energetickou bezpečnost.
Proto dnes nehlasujeme proti prezidentovi republiky. Hlasujeme pro možnost sestavit zákonný, realistický a odpovědný rozpočet České republiky. Hlasujeme pro bezpečnost země, pro hospodářský růst, pro strategické investice a pro konec rozpočtových triků. Žádám vás proto, abyste veto prezidenta republiky přehlasovali a setrvali na znění zákona, které Poslanecká sněmovna již jednou schválila. Prosím, už žádné vzdušné zámky. Potřebujeme pravidla, podle kterých se dá opravdu hospodařit. Vzhledem k tomu, že bez schválení vráceného zákona by Česká republika musela v příštím roce hospodařit se schodkem 150 miliard korun a to by fakticky vedlo k devastaci naší ekonomiky a obranyschopnosti, vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, žádám o podporu při schválení tohoto klíčového zákona. Děkuji vám za podporu i pozornost. (Potlesk koaličních poslanců.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Paní poslankyně Monika Oborná bude hlasovat s náhradní kartou číslo 9.
Nyní tedy požádám o vystoupení předsedu Pirátů Zdeňka Hřiba a připraví se místopředsedkyně klubu Pirátů Kateřina Stojanová, která má zmocnění od předsedkyně klubu. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den, vážené dámy, vážení pánové, je načase, abychom si řekli, čeho tady dnes budeme svědky, protože vláda se tady dneska chystá udělat to, co umí nejlépe, tedy definitivně a na sílu prosadit něco, co poškodí naši zemi. Konkrétně dnes tedy je to právo zadlužovat Česko bez jakýchkoliv omezení, tedy možnost schválit dluhy na naše děti a zdecimovat jejich budoucnost. ***
