Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.40 hodin)
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ano určitě. Děkuju, pane předsedo, protože tady párkrát zazněl apel ke mně směrem. Tak já to vezmu postupně, pak se dostanu...
Myslím, že byl první... Teď se mně to úplně vykouřilo z hlavy, jestli to byl pan Munzar? Nebo pan Jakob. Myslím pan předseda Jakob, omlouvám se.
V roce 2028 bude předložena samozřejmě novela, k 1. lednu 2028, bude předložena včas, to znamená bude to tam všechno v tom balíčku zohledněno. Nicméně chci vysvětlit, že pro podnikatele se nic nemění. Co mají, to bude fungovat dále. Novela to rozšíří na přemístění na be to see, dnes je be to be. Takže tam skutečně žádná změna nebude. A ta úprava od 1. 7. 2028, co připravujeme, to rozšíří tedy na další situaci tak, jak jsem říkala teď. Takže pro podnikatele, co dnes využívají režim skladu, to zůstane stejné, stejné před i po novele. Tak to by bylo k tomu.
Paní poslankyně Sedmihradská otevřela stejně, jak na ni navázal pan předseda Hřib, problematiku dotace k ceně.
Já tedy bych si dovolila připomenout, že to schválila předchozí vláda. A neřeší se primárně dotace na dopravní obslužnost, ale obecně pojem úplaty. A není to vůbec jednoduché to vybalancovat. Já jsem vytvořila k tomu pracovní skupinu. Jsou tam nejen experti Ministerstva financí, ale GFŘ, protože to bude mít na starost aplikační praxi.
Souhlasím s vámi, že to je apolitický problém, a věřím, že se na tom takhle shodneme. To souhlasím s vámi, paní poslankyně Sedmihradská.
GFŘ dává dohromady metodiku. Zatím je to v poměrně hrubém stavu, protože propočítáme dopady. A platilo by to od 1. ledna 2028, ta novela úplaty. Ale my samozřejmě musíme vybalancovat soulad s evropským právem, protože DPH je vlastně harmonizovaná daň, a v souladu s tím samozřejmě tak, abychom neohrozili ty věci, o kterých mluvíte.
Jenom si dovolím takovou malou, malou poznámku, pane předsedo Hřibe, takové malé štípnutí, malé opravdu štípnutí. My jsme zrovna dneska měli na poradě vedení Ministerstva financí mimo jiné materiál, který hodnotí hospodaření, který vydáváme pravidelně jako Ministerstvo financí, hospodaření municipalit. Vydáme tiskovou zprávu zítra, pozítří, teď jsme to jenom schvalovali na poradě vedení. No a Praha skutečně, to je tedy věc, 194 miliard na účtech. Teď aktuálně poslední číslo z dubna. (Poznámka z pléna mimo mikrofon.) Ne, ne, ne, právě že ne. Není to. To je očištěné (řečeno odčistitelné) od provozu, od investic. A bohužel to číslo se neustále zvyšuje. Já jsem mluvila někdy na jaře o 170 a něco, teď je to 194 a nebere to konce, no. Nebere to konce.
Takže já to nechci spojovat s tou debatou dotace k ceně nebo respektive úplaty, kterou řešíme, ale když jste tady tak jako říkal, že... Lobboval jste tak za tu Prahu a plédoval, že prostě by nemusela mít na to ty peníze... Tak jenom říkám, že vyjde ta tisková zpráva a skutečně ty částky tam budou jednoznačně uvedeny. Což nesouvisí teď s tím, co jste otevřeli. To jsem si jenom tak trošku štípla. Děkuju.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.
Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu. Navrhuje někdo přikázání jinému výboru jako garančnímu? Nikoho nevidím.
Přistoupíme k hlasování. Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 129, přihlášeno 122 poslanců, pro 93, proti nikdo. Návrh byl přijat. A konstatuji, že návrh byl přikázán k projednání rozpočtovému výboru jako garančnímu výboru.
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo nějaký návrh na přikázání dalšímu výboru? Žádný návrh nevidím.
Takže tím končím prvé čtení tohoto zákona. Děkuju.
A půjdeme dál. A máme tady poslední dnešní bod, protože, jak víte, tak na základě dohody poslaneckých klubů, půjdeme dneska po tento bod. Takže je to bod
11.
Vládní návrh zákona o působnosti orgánů státu při řešení mimořádných situací na vnitřním trhu a o změně zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 222/ – prvé čtení dle § 90 odst. 2
Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr sportu Boris Šťastný. Prosím, ujměte se slova. Ministr sportu, prevence a zdraví. Prosím.
Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane předsedo, v zastoupení pana vicepremiéra Havlíčka mi dovolte, abych z pozice člena vlády přednesl zprávu navrhovatele.
Dovolte mi stručně představit předložený návrh zákona o působnosti orgánů státu při řešení mimořádných situací na vnitřním trhu a o změně zákona o zadávání veřejných zakázek.
Návrh zákona adaptuje český právní řád na unijní nařízení o mimořádných situacích na vnitřním trhu, takzvané nařízení IMERA, a související předpisy o posuzování shody v krizích.
Dané nařízení vzniklo na základě zkušeností z pandemie covid-19, zejména pokud jde o zákazy vývozů nebo zavírání státních hranic. Jeho cílem je stanovit rámec harmonizovaných opatření pro účinné předvídání krizí na vnitřním trhu, přípravu na ně a reakci na jejich dopad.
Dotčené nařízení zavádí Sbor pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu, stanoví pohotovostní opatření a pravidla pro režim ostražitosti a mimořádné situace, včetně podpory volného pohybu veřejných zakázek, digitálních nástrojů a spolupráce příslušných orgánů.
Předložený návrh zákona se omezuje na nezbytnou adaptaci těchto pravidel, zejména na vymezení působnosti státních orgánů při řešení mimořádných situací na vnitřním trhu, jelikož toto je v českém právním řádu možné stanovit výhradně a jedině zákonem. Současně upravuje institucionální zajištění aplikace nařízení IMERA, včetně určení Národního koordinačního výboru, Národního kontaktního místa a orgánu dozoru nad trhem a vymezuje jejich pravomoci. Materiál přitom v současnosti nepředpokládá nové nároky na státní rozpočet.
Dámy a pánové, nařízení IMERA je platné od 9. října 2024 a účinné již od 29. května 2026. Národní úprava, která zajišťuje jeho aplikovatelnost na národní úrovni, by proto měla být účinná co možná nejdříve. Proto také byl tento návrh předložen podle § 90 odst. 2 jednacího řádu, aby Česká republika vyhověla požadavkům práva Evropské unie co možná nejdříve. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy požádám, aby se zpravodaje pro prvé čtení ujal pan poslanec Jan Bauer a poté mám ty dvě přednostní práva. Tak pan poslanec Jan Bauer, zpravodaj. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Bauer: Pane předsedo, kolegyně, kolegové, zkráceně: Zpravodajská zpráva k návrhu zákona, kterým se upravuje působnost orgánů České republiky v souvislosti s nařízením Evropské unie o opatřeních pro mimořádné situace na vnitřním trhu a odolnost jednotného trhu, známým pod zkratkou IMERA.
Tento návrh byl Poslanecké sněmovně předložen vládou 10. června 2026, rozeslán jako sněmovní tisk 222. Organizační výbor doporučil projednat jako garanční hospodářský. Bylo také řečeno, že vláda současně navrhla, aby Poslanecká sněmovna vyslovila s návrhem souhlas již v prvém čtení podle § 90.
Jenom zkráceně. Nařízení IMERA vzniklo jako reakce na zkušenosti z pandemie covid-19 a dalších mimořádných událostí, během nichž došlo k narušení dodavatelských řetězců, omezení přeshraničního pohybu zboží a služeb a vzniku nekoordinovaných národních opatření.
Cílem evropské úpravy je zajistit, aby členské státy v obdobných situacích postupovaly koordinovaně, aby byl zachován co nejplynulejší chod vnitřního trhu. Děkuji za pozornost. ***
