Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(16.40 hodin)
(pokračuje Jiří Barták)
Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalším výborům. Je tady někdo, kdo by navrhoval? Není. Tak vzhledem k tomu, že jsme dokončili všechno, protože paní ministryně vzala návrh na zkrácení zpět, tak ukončuji projednávání tohoto bodu.
Já si beru další bod, máme zde bod číslo
8.
Vládní návrh zákona o některých pravidlech pro mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích
/sněmovní tisk 114/ – prvé čtení dle § 90 odst. 2
Máme tady návrh na projednání podle § 90 odst. 2. Upozorňuji, že je navrženo, abychom s návrhem zákona vyslovili souhlas již v prvém čtení.
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a prosím, aby se ujala slova.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení, pánové, předložený návrh zákona upravuje některé podrobnosti vztahující se k mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích nazývanému také CBAM. Návrhem zákona není samotný CBAM zaváděn, ten je již zaveden Evropskou unií na základě takzvaného nařízení CBAM. Samotný návrh zákona nezavádí žádné povinnosti. Návrhem zákona je upraveno rozdělení kompetencí v oblasti CBAM mezi orgány Celní správy České republiky a Ministerstvo životního prostředí. Dále přestupky v oblasti CBAM. Zde se jedná o přestupky zavedené samotným nařízením CBAM, které jsou z důvodu právní jistoty přebírány do tuzemské právní úpravy. A v neposlední řadě také nutné úpravy navazující na nařízení CBAM, kterými se přizpůsobuje tuzemský právní řád a to především oblast poskytování jistoty.
Vzhledem k tomu, že se jedná o čistou implementaci práva Evropské unie s již uplynulou implementační lhůtou, navrhuje se, aby Poslanecká sněmovna s návrhem vyslovila souhlas již v prvním čtení a nabytí účinnosti bylo dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Jana Murová.
Poslankyně Jana Murová: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodajka tohoto tisku uvedla tento vládní návrh. Předložený návrh navazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým byl zaveden mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, známý pod zkratkou CBAM. Smyslem tohoto evropského mechanismu je zamezit takzvanému úniku uhlíku, tedy přesouvání výroby do zemí mimo Evropskou unii s méně přísnými environmentálními pravidly a současně zajistit srovnatelné podmínky mezi výrobci v Evropské unii a dovozci vybraného zboží ze třetích zemí. CBAM tak doplňuje systém obchodování s emisními povolenkami EU ETS s tím, že stanovuje obdobnou uhlíkovou cenu i pro vybrané dovážené výrobky. Je důležité zdůraznit, že předkládaný zákon sám o sobě tento evropský mechanismus nezavádí, ten již platí na základě přímo použitelného nařízení Evropské unie. Český zákon představuje pouze adaptační legislativu, která stanoví, jak bude tento mechanismus vykonáván v podmínkách České republiky. Rozděluje kompetence mezi Ministerstvem životního prostředí a orgány Celní správy České republiky, upravuje povolování schválených deklarantů správou certifikátů CBAM, kontrolní činnost, přestupky i procesní pravidla výkonu státní správy. Bez této právní úpravy by některé pravomoci nebylo možné vykonávat způsobem, který je vyžadovaný českým právním řádem.
Dovolte mi připomenout, že přechodné období mechanismu CBAM skončilo 31. prosince 2025 a od 1. ledna 2026 se uplatňuje jeho plná účinnost. Česká republika se tedy již více než půl roku nachází v období, kdy má tento mechanismus být plně vykonáván, přesto adaptační zákon dosud nebyl přijat. I proto zde důvodová zpráva uvádí, že účinnost zákona je navrhována bezprostředně po jeho vyhlášení právě s ohledem na již probíhající období plné účinnosti. Vzhledem k tomu, že jsme již po termínu, kdy měla být tato adaptační legislativa součástí českého právního řádu, a s ohledem na potřebu zajistit řádný výkon státní správy i plnění závazků České republiky vyplývajících z přímo použitelného práva Evropské unie, navrhuji, aby Poslanecká sněmovna projednala tento návrh podle § 90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny a vyslovila s ním souhlas v prvém čtení. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak nemám nikoho přihlášeného s přednostním právem, tím pádem tedy můžeme přistoupit k poslancům, kteří se do obecné rozpravy přihlásili bez přednostního práva, a tím prvním je pan poslanec Libor Turek. Máte slovo.
Poslanec Libor Turek: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, já si dovolím pár poznámek k tomu systému obecně, co se týče uhlíkového cla, uhlíkové daně, jak se tomu říká, uhlíkového certifikátu nebo uhlíkového vyrovnání na hranicích. Bylo tady již řečeno, týká se importérů do EU, kteří dovážejí více než 50 tun cementu, železa a oceli, hliníku, hnojiv, elektřiny a vodíku za jeden rok a já si dovolím jenom pár poznámek, řekněme, z takového mého ekonomického pohledu. My ten uhlíkový certifikát nebo jak to vnímám já můžeme zjednodušeně vnímat jako clo a já jako pravicový politik a ekonom uznávám ekonomické argumenty proti clům, jako je zejména vyšší ceny pro odběratele, menší konkurence a tím pádem nižší tlak na inovační aktivitu, narušení obchodu, poškozování navazujících odvětví, ochrana pouze některých konkrétních výrobců.
Na druhou stranu ale se reaguje na to, že systém emisních povolenek byl vlastně uměle inkorporován do tržních ekonomik států EU a výrobci tak nemají rovné podmínky. Jde o ochranu evropského průmyslu. Výrobci v EU snižují emise uhlíku a neměli by za to být trestáni a je to ochrana domácího průmyslu ve smyslu udržení pracovních míst a růstu konkurenceschopnosti, což už bylo také řečeno. Tím benefitem vlastně je to, že firmy by neměly přesunovat výrobu mimo EU, což by bez tohoto institutu, řekněme, hrozilo. Je to zároveň motivace ke snižování emisí a motivace k investicím do čistých technologií. A nezanedbatelné budou i výnosy z uhlíkových cel jako určitý, řekněme, disponibilní příjem. Ta kritika, co jsem se díval do materiálu a když jsem si dělal rešerše toho uhlíkového certifikátu například ze strany Hospodářské komory nebo České národní banky, se soustřeďuje zejména za prvé na jasné rozdělení kompetencí mezi úřady. To je za co odpovídá Ministerstvo životního prostředí a za co Celní správa České republiky.
Dále minimalizaci administrativní zátěže. Podniky budou muset shromažďovat rozsáhlé údaje o emisích zahraničních dodavatelů a riziko takzvaného goldplatingu, které je však podle mého názoru nízké. Dále přiměřeno sankcí právní jistotu podniků a ochranu konkurenceschopnosti. Například Hospodářská komora opakovaně zdůrazňovala, že CBAM má smysl pouze tehdy, pokud skutečně vyrovná konkurenční podmínky mezi výrobci v EU a dovozci ze třetích zemí. Další z připomínek se soustřeďuje na to, že nechrání při vývozu mimo EU. Dále jsem tady měl připraveno, protože se to týká importérů do EU, tak jak na to reagují některé dotčené trhy. ***
