Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

A jak říkám a říkal jsem to tady při prvním čtení – Dánsko je zemí, kde už v podstatě tu krásnou dánskou děravou korunu v oběhu nepotkáte, všichni tam platí kartou. A to přesto, že žádná varianta elektronické evidence tržeb tam není platná, není v běhu.

Škoda, že jsme se opravdu vrátili k tomu, že jedinou cestou je zavádět další byrokracie. A já jsem zvědavý – a teď fakt bez jakéhokoliv očerňování – jak bude vypadat následně ta aplikace, která teď v podstatě je vytvářená, jak bude připravena k 1. 1.

Proto je samozřejmě možná dobře, že máme třetí čtení dneska a že opravdu se to stihne připravit, ať jako hledám alespoň nějaká pozitiva. Ale vykřikovat teď, že opravdu věříme a doufáme, že to bude administrativně nenáročné, myslím, že to v tuhletu chvíli nikdo neví a víme, jak je to občas s digitalizačními projekty, aby (nesrozumitelné) tady opravdu proběhlo nějaké jako plošné testování a ta aplikace opravdu fungovala, ať z toho nejsou zase nějaká další mrzení po 1. 1. a případně nějaké pokuty.

K pozměňovacím návrhům jsem se vyjádřil, věřím a doufám, že tedy alespoň kosmickou dopravu – stejně jako všechny dopravy, abychom tomu dali na roveň – vyjmeme z elektronické evidence tržeb. A byť nebudu pro elektronickou evidenci tržeb hlasovat, tak alespoň jedno pozitivum – bude tady prostor na přípravu všech aplikací a potřebných věcí, protože máme půlku roku a neženeme to zase do nějakých dalších měsíců.

Díky za vaši pozornost a paní ministryně, byť spolu nepoletíme na Mars, tak vám přeju krásné léto.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Dozvěděli jsme se o společné cestě s ministryní na Mars. A poslední zatím přihlášený je pan poslanec Petr Bendl.

Než začnete, pane poslanče, přečtu jednu omluvu: Jan Bauer bere zpět svou omluvu. Tak máte slovo.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, já jsem původně chtěl vystoupit s obhajobou a s žádostí o podporu mých pozměňovacích návrhů, ale Karel Haas je tady uvedl tak, že bych to lépe nesvedl. Ty moje pozměňovací návrhy zjednodušeně říkají, že máme zpřísnit oproti předkládanému návrhu ochranu dat, protože jsou to data citlivá, a myslím si, že stojí za zvážení jejich podpora.

Ale to, k čemu se chci tedy vyjádřit, a už nebudu komentovat své pozměňovací návrhy, tak je krátce vysvětlit, proč nemohu podpořit pozměňovací návrh kolegy Radima Fialy. Ten návrh má obnovit daňovou uznatelnost reklamních a propagačních darů do hodnoty 500 korun bez DPH v případě tichého vína a současně toto zvýhodnění rozšířit také na pivo a lihoviny. Je předkládán mimo jiné jako pomoc českým vinařům.

A právě tady v tomto vidím já základní problém. Tento návrh totiž nijak nerozlišuje, zda bylo víno vyrobeno z hroznů vypěstovaných v České republice, nebo zda jde o víno či surovinu dovezenou ze zahraničí. Stejnou daňovou výhodu může získat láhev vína vyrobená z českých moravských hroznů, stejně jako láhev levného dovozového vína.

A čísla ukazují, že toto riziko není jenom teoretické. Podle údajů Ministerstva zemědělství se domácí produkce vína v posledních letech pohybuje přibližně kolem 506 000 hektolitrů ročně. (Odmlčuje se krátce pro hluk.) V roce 2024 však bylo do České republiky dovezeno 1 385 000 hektolitrů vinařských produktů. Dovoz je tedy více než dvouapůlkrát vyšší než celá domácí produkce.

Současně nám ubývají vinice, osázená plocha vinice se mezi roky 2023 a 2024 snížila přibližně o 430 hektarů ze 17 735 na 17 304. V roce 2024 bylo nově vysázeno pouze necelých 124 hektarů vinic, což bylo zhruba o 173 hektarů méně než v předchozím roce. To je podle mého názoru skutečný problém, kterým bychom se měli zabývat. Nejen kolik láhví vína se prodá, ale především kolik hroznů se u nás vypěstuje, kolik vinic zůstane osázených a kolik českých a moravských vinohradníků bude schopno pokračovat ve své práci.

Pozměňovací návrh však podporu neváže na český původ hroznů, na obhospodařování vinic ani na zachování domácí produkce. Může proto zvýšit také poptávku po levných dovozových vínech nebo po vínech vyráběných z dovážených surovin.

Daňovou úlevu získá konečný výrobek, ale český vinohradník z ní nakonec nemusí mít téměř nic. (Znovu se odmlčuje pro hluk v sále.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak ano, já vám rozumím, pane poslanče. Poprosím, kolegyně, kolegové, co přicházíte do sálu, kam jsem vás svolal, protože mluví poslední řečník, abyste sem přicházeli v tichosti. Kolegové!

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, já už budu krátký, nebojte se, to už vydržíte.

Návrh, který má pomáhat českému vinařství, se tak může ve skutečnosti obrátit proti jeho budoucnosti. Podporou produkce z levně dovezených surovin může urychlit úbytek domácích vinic i českých a moravských vinohradníků.

Mám rovněž vážnou výhradu ke způsobu, jakým je tato změna předkládána. Návrh má charakter přílepku, je připojen k zákonu o evidenci tržeb, přestože ve skutečnosti zasahuje do daňového režimu reklamních darů a vedle vína se týká také piva a lihovin. Minul tak řádnou debatu o budoucnosti českého vinohradnictví, nebyla předložena podrobná analýza jeho dopadů na domácí pěstitele, nebylo vysvětleno, jaká část podpory skutečně skončí u vinohradníků a jaká naopak u dovozců, obchodníků a zpracovatelů zahraničních surovin.

Takto zásadní změna by neměla být přijímána narychlo prostřednictvím pozměňovacího návrhu k úplně jiné problematice. Měla by projít řádnou odbornou diskusí za účasti vinohradníků, vinařů, ekonomů i Ministerstva zemědělství, případně Ministerstva financí.

Chci přitom jasně říct, že nejsme proti podpoře českého a moravského vinařství. Ba právě naopak. Jsme připraveni podpořit rozumná a cílená opatření, která pomohou českým a moravským vinohradníkům čelit levné konkurenci ze zahraničí. Jsme připraveni diskutovat o posílení podpor na obnovu a restrukturalizaci vinic, o investicích do vinohradnictví, o podpoře mladých pěstitelů i o opatřeních, která budou skutečně navázána na hrozny vypěstované v České republice.

Pomoc musí směřovat především k těm, kteří vinice zakládají, obnovují a každý rok obhospodařují. Ne pouze k těm, kteří víno dovezou, naplní do lahví nebo nakoupí jako firemní dárek.

Proto tento pozměňovací návrh nemohu podpořit. Neodmítám ale pomoc českému vinařství. Odmítám špatně připravenou a necílenou podporu, která může ve výsledku více pomoci dovozu než českým a moravským vinohradníkům. České a moravské vinohradnictví nezachráníme tím, že daňově zvýhodníme firemní dárky. Zachráníme je tím, že udržíme vinohradníka ve vinici a dáme mu šanci obstát proti levné zahraniční konkurenci. Děkuju za pozornost.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. Tak rozhlížím se... S přednostním právem pan předseda klubu SPD Radim Fiala.

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já si dovolím zareagovat ještě na tu poslední řeč pana poslance Bendla, právě proto, že já jsem byl tím autorem, kdo načetl pozměňovací návrh těch vinohradníků.

Já jsem ho načetl ze dvou hlavních důvodů. Ten hlavní důvod byl, že oni nás o to požádali. Oni nás o to požádali. Když přijel nějaký vinař z Moravy, tak říkal: Prosím vás, byl to velký úbytek naší produkce, když to ta minulá vláda zakázala, udělejte to, načtěte to, udělejte to znovu, protože my potom si zvedneme produkci, budeme mít víc peněz, budeme moct víc investovat do těch vinohradů, bude to pro nás lepší. To je bod číslo jedna.

Bod číslo dvě je, že vlastně oni říkají: Byla to taková Stanjurova pomsta vinohradníkům. Jo? Tak to je pro nás taky nepřijatelné, aby se politika pletla do těchto věcí. Já si myslím, že my jsme všichni přece Česká republika a musíme pomoct českým vinohradníkům, českým vinařům, aby byli schopni odolávat konkurenci hlavně z Rakouska, kterou mají za domem, doslova za domem.

Takže to jsou důvody, které nás k tomu vedly. A myslím si, že je to správně. A když oni sami přišli a požádali nás o to, tak oni přece musejí vědět, jestli jim to udělalo nějakou díru v rozpočtu, nebo ne. Děkuji vám za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Já nemám žádnou faktickou poznámku, ani nikdo v rozpravě, tak se rozhlížím po sále, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tak v tom případě rozpravu končím.

Poprosím případná závěrečná slova. Paní ministryně. ***