(pokračuje Jan Jakob)
Zavedení daňových výjimek a zejména speciálního daňového režimu výhradně pro jedno podnikatelské odvětví neznamená narovnání podnikatelského prostředí. Právě naopak. EET a související úpravy povedou k jeho další deformaci a pokřivení. A co víc, logicky povedených k tlaku na zavádění dalších výjimek, dalších speciálních režimů a díky tomu se stane začátkem perpetua mobile prohlubující se deformace českého podnikatelského prostředí.
Mýtus pátý – EET přinese 15 miliard korun, to je velmi silné číslo. Ale silné číslo ještě neznamená jasný důkaz. Je to jen odhad, předpoklad. Nejsou to peníze rozpočtu, není to jistý výnos, není to doložený efekt, je to konstrukce založená na řadě předpokladů, a vláda na tomto odhadu staví další výdaje, vrací slevy, zavádí nové výjimky, snižuje DPH u nápojů, osvobozuje spropitné a pak tvrdí, že i po tom všem zůstaneme v plusu několik, dokonce možná 10 miliard. To je ale velmi pohodlná logika. Nejprve si namalujeme výnos, potom z něj rozdáme politické dárky a nakonec tomu řekneme konsolidační úsilí. Jenže odpovědná rozpočtová politika se nemá dělat z odhadů, které se politicky hodí.
Mýtus šestý – ústavní soud EET potvrdil, takže není problém. Ano, Ústavní soud nezrušil EET jako celek, ale to není celý příběh. Ústavní soud zároveň jasně zasáhl do evidence bezhotovostních plateb. Řekl státu, že musím být schopen prokázat nezbytnost a proporcionalitu takového zásahu. To není formalita, to je podstata věci, a právě tady vláda selhává. Nestačí říct, že dnes existují digitální peněženky, fintech služby nebo platební brány. Nestačí říct, že analytika je lepší než před deseti lety. Nestačí říct, že Finanční zpráva chybí střípek, jak jsme to slyšeli. Když stát chce znovu evidovat i platby kartou a další bezhotovostní platby, musí velmi přesvědčivě vysvětlit, proč nestačí data, která už dnes má. Proč nestačí bankovní stopa? Proč nestačí účetnictví? Proč nestačí kontrolní hlášení? Proč nestačí cílená kontrola? Hlavně to musí vysvětlit, proč má být stejná zachycena znovu v dalším systému. To je jádro problému.
Mýtus sedmý – doba se změnila, a proto potřebujeme EET na karty. Ano, doba se změnila a změnila se přesně opačným směrem, než tvrdí vláda. Bezhotovostních plateb přibylo, plateb kartou přibylo, digitálních stop logicky přibylo, množství cílených analytiků také přibylo, takže otázka nezní, proč stát v době, kdy má více dat než dříve, tvrdí, že potřebuje ještě plošnou evidenci každé kontaktní platby. To není argument pro EET, to je argument proti EET, protože čím víc plateb už dnes probíhá přes dohledatelné systémy, tím méně dává smysl zavádět další plošnou vrstvu evidence.
Mýtus osmý – EET ochrání poctivé podnikatele. Já tomu rozumím jako politickému sloganu, ale realita je složitější. Poctivý podnikatel bude evidovat, bude plnit, bude se přizpůsobovat, bude nést náklady času, pozornosti a právní nejistoty. Nepoctivý podnikatel si bude hledat cestu, jak se systému vyhnout. A největší daňové úniky stejně nevznikají tím, že si někdo v malé provozovně nevezme účtenku ke kávě nebo ji nezaeviduje. Největší daňové úniky vznikají ve složitých strukturách, karuselech, organizovaných podvodech, ve fiktivních transakcích, převodu zisků v řetězcích, které se tváří legálně, a tam má stát mířit svou energii, ne na plošné šmírování všech malých plateb.
Mýtus devátý – kdo jde proti EET, je proti řádnému výběru daní, a to zásadně odmítám. Můj nejsme proti výběru daní. My jsme proti tomu, aby se poctivost předstírala plošnou evidencí. My jsme proti tomu, aby stát nahrazoval chytrou kontrolu plošných povinností. My jsme proti tomu, aby vláda vydala starý nástroj za moderní technologii. Moderní stát nemá sbírat všechno, co sbírat může. Moderní stát má umět pracovat s tím, co už má, a pokud mu něco chybí, má přesně říct, co, proč a u koho a za jakých podmínek, neuložit novou povinnost všem.
Vážení, paní ministryně říká, že EET 2.0 je moderní, jednoduché a férové. Já říkám, že je to starý nástroj s novým marketingem. Říká paní ministryně, že to chtějí podnikatelé. Já říkám, že podnikatelé nejsou jeden hlas a stát nemá vyhovovat jedné části trhu tím, že zatíží všechny ostatní. Paní ministryně říká, že to přinese 15 miliard. Já říkám, že finální fiskální bilance celého tohoto návrhu bude spíše negativně než pozitivní. Paní ministryně říká, že Ústavní soud není problém. Já říkám, že právě rozhodnutí Ústavního soudu je varování, že stát musí prokázat nezbytnost zásahu, zejména u bezhotovostních plateb. Říká paní ministryně, že doba se změnila. Ano, změnila, ale ne ve prospěch EET. Změnila se ve prospěch chytré, cílené a datově podložené kontroly. Změnila se ve prospěch jednodušší správy daní, změnila se ve prospěch toho, aby stát méně obtěžoval poctivé a tvrději postupoval proti skutečně nepoctivým. Tento návrh není modernizace, je to otočka zpět do minulosti. Já nechci stát, který se tváří moderně jen proto, že starou povinnost přesunul do mobilní aplikace. Chci stát, který podnikatelům důvěřuje, pravidla zjednodušuje a kontroluje tam, kde je skutečné riziko.
Proto tento návrh v této podobě jednoznačně nepodporuji a proto také spolu s kolegy z TOP 09 navrhuji sadu pozměňovacích návrhů, které vám nyní dovolím podrobněji představit.
První naleznete pod sněmovním dokumentem 1399 a týká se právě bezhotovostních plateb. Navrhujeme z evidence tržeb provést platby uskutečněné bezhotovostním převodem peněžních prostředků. Smyslem důkazů tržeb má být získání informací o tržbách, které nejsou správci daní způsobem, nebo u nichž je k dispozici další možné riziko jejich zatajení. Tento účel je legitimní zejména u hotovostních desek, které nezanechávají automaticky auditovatelnou elektronickou stopu. ***
