(pokračuje Tomio Okamura)

2.
Vládní návrh zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů
/sněmovní tisk 189/ – třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a zpravodaj garančního výboru, což je tedy rozpočtový výbor, pan poslanec Vlastimil Hebr.

Návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 189/3, který byl doručen dne 7. července 2026. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 189/4.

Nyní se táži navrhovatelky, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Ano, tak prosím, paní ministryně, máte slovo. I po, jo. No, a tam máte taky přednostní právo jako první, takže se to hodí. Dobře.

Takže já otevírám rozpravu a slovo má tedy s přednostním právem paní ministryně Alena Schillerová a připraví se s přednostním právem Jan Jakob a potom se stanoviskem klubu paní poslankyně Lucie Semihradská. Prosím.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Dobrý den, dámy a pánové. Nejdřív bych chtěla obecně uvést, přece jenom jsme ve třetím čtení, říkám konečně a s nadšením, takže bych uvedla takové shrnutí a pak zareaguju na pana předsedu Jurečku, protože už vystoupil, tak já se vyjádřím k některým těm věcem, které tady zmínil. A pak samozřejmě budu reagovat na vás tak, jak bude potřeba.

Takže já teď před vás dnes předstupuji, doufám naposledy, se zákonem o EET 2.0. Uvidíme, no, naposledy možná ne, tak naposledy teď před prázdninami, abych to nepřehnala, abych vám představila vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů a zároveň vás požádala o podporu ve třetím čtení. Tím dnešním hlasováním se završí několikaměsíční práce na jedné z hlavních priorit vlády Andreje Babiše i na jedné z mých klíčových priorit ve funkci ministryně financí.

Nejde přitom jen o zákon, který upravuje fungování veřejných financí. Je to návrh, který vyjadřuje, jaké podnikatelské prostředí v této zemi chceme. Jaké chceme vytvářet v České republice prostředí, ve kterém platí stejná pravidla pro všechny a poctiví podnikatelé nejsou znevýhodňováni vůči těm, kteří své povinnosti obcházejí.

EET 2.0 představuje moderní, výrazně jednodušší systém evidence tržeb, který pomůže omezit šedou ekonomiku, zajistí spravedlivější výběr daní a narovná podmínky podnikání v této zemi. Dnešní hlasování má i jistou silnou symboliku. Přesně před sedmi měsíci byla jmenována vláda Andreje Babiše a převzala odpovědnost za řízení České republiky. Občanům jsme tehdy dali jasný závazek, že vrátíme do české politiky odpovědnost, předvídatelnost a důslednou správu veřejných financí. Slíbili jsme, že nebudeme zvyšovat daně poctivým lidem, ale že budeme lépe vybírat ty, které mají být podle zákona odváděny už dnes. A především jsme slíbili, že poctivost přestane být konkurenční nevýhodou. A já jsem přesvědčena, že to dnešní hlasování bude jedním z důkazů, že tento závazek naplňujeme.

Moderní podobu evidence tržeb pod názvem EET 2.0 jsem veřejnosti představila letos v únoru. Od té doby jsme na Ministerstvu financí odvedli obrovský kus práce. Návrh jsme připravili v úzké spolupráci s podnikatelskými svazy i odbornou veřejností. Nakonec na té tiskové konferenci, kde jsem EET 2.0 představovala, stáli všichni zástupci svazů a komor v této zemi vedle mě.

Následně návrh získal podporu vlády a zamířil do Poslanecké sněmovny, kde prošel – a to si obzvlášť cením a chtěla bych to tady zdůraznit – bez obstrukcí i druhým čtením. To znamená, že ta debata a oceňuji to i ze strany opozice, byla věcná a byť nesouhlasná, beru na vědomí, tak byla prostě k věci a debatovalo se konkrétně o těch bodech. To je obrovský posun od doby, kdy se projednávalo EET.1

Během projednávání zde od tohoto mikrofonu opakovaně zaznívalo, to musím zmínit, že se údajně vracíme do roku 2016 a že obnovujeme původní elektronickou evidenci tržeb, že přijetí toho zákona je špatně a tak dále. Dovolte mi říct jasně, že to není pravda a že Česká republika potřebuje tento zákon a že EET 2.0 není návratem do minulosti. Je výsledkem zkušeností právě z minulých let a zároveň reakcí na to, jak se za poslední dekádu změnilo podnikání, technologie jak se změnily i platební návyky lidí. Nakonec to tady zaznělo i dnes, myslím, že od pana předsedy Jurečky, který už vystoupil.

My jsme si vzali to nejlepší z původního systému. Odstranili jsme jeho slabiny a připravili řešení, které odpovídá dnešní moderní realitě. Neobnovujeme povinnost tisknout účtenky, která byla pro mnoho lidí symbolem zbytečné administrativy. A já si říkám také, proč dnes, v roce 2026, respektive 2027, od kdy EET vstoupí v účinnost, bychom měli účtenky zavádět? Nebudou. Výrazně snižujeme rozsah údajů, které budou podnikatelé státu předávat, nebudou se evidovat informace o prodávaném zboží ani o zákaznících. Stát bude pracovat pouze s minimem údajů nezbytných pro správu daní.

A evidence se navíc bude vztahovat na kontaktní platby: pouze na kontaktní platby, na hotovost, platební karty, QR kódy nebo obdobné způsoby úhrady, kdy dochází ke kontaktu mezi zákazníkem a tím prodávajícím. Naopak běžné převody mezi účty nebo platby uskutečněné na dálku se evidovat nebudou. Jinými slovy, nový systém je jednodušší, přehlednější a výrazně méně zatěžující než jeho předchůdce. Také jsme o 10 let dál.

Stejnou pozornost jsme věnovali i těm nejmenším podnikatelům. Dobře víme, že právě drobní živnostníci často vnímají – a já to samozřejmě slyším, já nežiji v žádné bublině – vnímají novou administrativní povinnost citlivěji než velké společnosti, které mají armádu zaměstnanců. Proto jsme celý systém postavili tak, aby nevyžadoval pořizování nových technologií ani vysoké náklady. To znamená, má-li a má pokladní zařízení podnikatel, tak ho využije, nebude muset si nic pořizovat a naopak my připravujeme, a je to už také ve vysokém stupni přípravy, že Finanční správa nabídne bezplatnou webovou aplikaci a podnikatelé ji budou moci používat ze svého mobilního telefonu, tabletu nebo počítače. Dokonce ta první forma, ta nejjednodušší, kterou zavedeme hned, tak bude schopna vygenerovat i QR kód.

Současně zavádíme nový režim EET.OFF. To je na žádost našich koaličních partnerů. Dívám se na pana ministra (Otáčí se vpravo.), on mě neposlouchá, to nevadí. Na žádost našich koaličních partnerů jsme jako kompromis zavedli EET.OFF určený pro nejmenší podnikatele v prvním pásmu paušální daně s příjmy do 1 milionu korun ročně. A ti budou moci zvolit jednoduchý paušální režim a evidenci tržeb vůbec nevyužívat. Takže když je to takzvaný paušalista, splňuje podmínky, vstoupí do paušální daně, má příjmy do 1 milionu, tak řekne: já chci EET.OFF a tím pádem nám zaplatí místo stokoruny symbolické, kterou platí dneska na dani z příjmu plus samozřejmě další odvody, tak zaplatí navýšenou o 1400, čili 1 500 korun ročně na dani z příjmů a bude v režimu EET.OFF. Myslím si, že právě tento institut nejlépe dokládá, že naším cílem není podnikatele zatěžovat, ale vytvářet systém, který je spravedlivý, přiměřený a administrativně únosný.

Zároveň je potřeba ale říct jednu důležitou věc. EET 2.0 není jen zákon o evidenci tržeb, který omezuje šedou ekonomiku a díky kterému bude stát lépe vybírat daně. Je to také zákon, který pomůže občanům. Chceme totiž část výnosu, který EET přinese, vracet zpět lidem a podnikatelům. Společně se zavedením EET.2.0, já to jenom zopakuji, vy to samozřejmě víte, přinášíme podporu gastronomii prostřednictvím snížení sazby DPH na nealkoholické nápoje podávané ve stravovacích službách na 12 procent. Současně zavádíme jasná pravidla pro dobrovolné spropitné, které bude až do výše 7 procent tržeb osvobozeno od daně i pojistných odvodů. Peníze, které hosté dávají jako poděkování, dobrovolně dávají za kvalitní práci, tak zůstanou těm, kterým skutečně patří – číšníkům, servírkám, barmanům nebo kuchařům. A těmto profesím se tak zvýší oficiální příjmy, čisté příjmy, které budou moci vykazovat, například když žádají o hypotéku nebo o půjčku. Bylo to na žádost tohoto sektoru, pracovali jsme na základě dat, pracovali jsme na tomto dlouho, vychází to z údajů, kolik činí spropitné právě v gastronomii, že toto je oblast, týká se jenom zaměstnanců, předesílám, je to podpora zaměstnanců, to znamená, pokud tam někdo pracuje jako OSVČ, tak se ho to netýká, tak se to vlastně... Je to postaveno na číslech, na tom, že skutečně toto je oblast, kde se odehrává 90 procent spropitného, a to spropitné činí 30 až 50 procent jejich příjmů.

Současně s tím vracíme i některé daňové úlevy, které lidem vzala Fialova vláda. Vracíme slevu na studenta, školkovné, odstraňujeme limity zaměstnaneckých benefitů, aby zaměstnavatelé mohli lépe pečovat o své zaměstnance. To bylo nakonec na žádost jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. My jsme si to dali dokonce do volebního programu a promítlo se to i do programového prohlášení vlády, protože jsme s tímto slibem šli do voleb, protože prostě ten požadavek tam byl velmi silný.

No a s ministrem zdravotnictví jsme předložili také pozměňovací návrh, který zvýhodní vybrané zdravotní benefity. A všechno to děláme v souladu s našimi sliby. Zdravotní benefity – jenom vysvětlím. Dneska jsou limitovány částkou 50 000 korun na zaměstnance ročně. Mně to připadá dostatečné, byl požadavek to odstropovat. Nevím, kam by to mířilo, nebo respektive tuším, protože si myslím, že málokterý zaměstnavatel poskytne zdravotní benefit zaměstnanci, který by byl vyšší jak 50 000 korun ročně.

No a protože tady prostě byl v rámci připomínkového řízení jakýsi nesoulad, tak jsme přišli s kompromisním návrhem, který je předmětem pozměňovacího návrhu mého a pana ministra zdravotnictví, že pro určité zdravotní oblasti, říkám to neodborně, které zaplatí ten zaměstnavatel zaměstnanci, například preventivní onkologické vyšetření nebo kardiologické, nebo některé diabetologické a tak dále, je to vyjmenováno v tom pozměňovacím návrhu, tak si bude moci dát do výdajů. Je to takzvaný rakouský model. Tady jsme o tom debatovali posledně i v rámci druhého čtení.

Chtěla bych vám říct, že, a ještě se dostanu... Možná to udělám hned, ať potom se k tomu zase nevracím... Momentíček, kdy si otevřu mobil. Ještě bych zareagovala v této fázi na pana předsedu Jurečku, který hovořil o některých oblastech. A já bych se k nim ráda vyjádřila.

Za prvé. Pan předseda hovořil o těch 48 hodinách, kdy vlastně, že se mu zdá tato lhůta krátká. Já bych chtěla ho ubezpečit, že těch 48 hodin je skutečně pouze pro případy, že spadne například internet nebo vypadne signál, což 48 hodin na doposlání si myslím i z těch zkušeností, které máme z minula, stačí. Ale pokud se někomu rozbije zařízení, vypadne elektřina, stane se něco, musí přerušit podnikání a tak dále, tak tam jsou liberační důvody, zákon počítá s takzvanými liberačními důvody, kde se z té sankce vyviní.

Takže prosím, nestavte to jenom na 48 hodinách. Je tam samozřejmě ten prostor mnohem větší. Nakonec bylo tohle i v předchozím EET a nedělalo to žádné problémy.

Pak hovořil pan předseda o slevě na dani. On hovořil o tom školkovném. Já nebudu tady připomínat, že jste to nakonec poctivě přiznal. Takže vynechám teď jakékoliv rýpnutí na to, že jste to zrušili za vaší vlády, protože jste to přiznal. Ale budu věcná.

Tam bych chtěla říct, když ten poplatník, například samoživitel, vydělává, tak si uplatní základní slevu. A slevy na děti, protože předpokládám, že ty děti má, když se bavíme o školkovném, ty, víte dobře, že mohou jít do bonusu, To se nakonec zavádělo už x let zpátky. Takže tady pozor, tady vlastně ty slevy na děti do bonusu mohou jít. Takže já si myslím, že obecně tady už mi to nedává smysl. Je sleva na poplatníka, je sleva na děti, tam může jít do minusu, takže vlastně on na ten bonus dosáhne, pokud skutečně ten základ daně má tak malý, nepřipadá mi jaksi duplikovat to ještě školkovným, to mi smysl nedává. A v podstatě dostáváme se i do situace, a my jsme tu debatu spolu vedli ještě v minulosti, když jsem byla poprvé ministryní financí, já si na to vzpomínám, že tady je hrozně křehká hranice mezi tím, co ten bonus na děti, jestli to je dávka sociálního systému, nebo by se to mělo řešit daněmi. Nakonec jsem se nechala hezky přesvědčit a ustoupila jsem a nějaký smysl to dává. Nehledě na to, že Finanční správa to dělá i velmi efektivně a velmi rychle, protože prostě ty její systémy a vůbec ten způsob práce je skutečně, bych řekla, na vysoké úrovni. Proto také položíme velice brzo legislativní základ znovu jednotnému inkasnímu místu. Ale to bude diskuse příště, tím teď nebudu zatěžovat, jsme už hodně daleko, ale hlavně jsme daleko z hlediska IT Finanční správy, že ta bude schopna prostě vybírat i sociální a následně s nějakým časovým odstupem i zdravotní. Takže já si myslím, že v tuhle chvíli bychom trošku suplovali sociální systém, a už je to tam za mě, už by to tam bylo nad rámec právě proto, že ten bonus máme u slevy na děti.

Ještě bych vám chtěla říct, že jsem pozorně poslouchala celou rozpravu během prvního i druhého čtení, následně i diskusi, která se vedla na rozpočtovém výboru. Snažila jsem se vždycky odpovídat na všechny dotazy, vysvětlovat jednotlivé části návrhu a jsem přesvědčena, znovu to zopakuji, že jsme vedli dobrou diskusi, věcnou diskusi, že nakonec já podpořím i několik pozměňovacích návrhů dokonce i z dílny opozice. Takže já si myslím, že takhle bych si představovala tu debatu a myslím, že je i dobře, že až na nějaké výjimky, které tu nebudu dneska z důvodu korektnosti citovat, jsme přestali z EET dělat strašáka a negativní politické téma. Protože i z toho průzkumu, o kterém jsem před chvilkou hovořila, že má velkou podporu veřejnosti, (vyplývá, že?) 65 % lidí, je to průzkum starý asi tři týdny, agentury STEM, 65 % lidí podporuje EET a dvě třetiny si nepřejí jeho zrušení. A dokonce velké velké množství, teď mně vypadlo to číslo, lidí to nepovažuje za politické téma. To je podle mě dobře. A já si myslím, že se to odrazilo i tady ve Sněmovně. A znovu říkám, že to je dobře.

Takže protože ta podpora je skutečně velká, podporují to občané, podnikatelské svazy, odborná veřejnost, která se dlouhodobě zabývá ekonomikou, veřejnými financemi, fungováním podnikatelského prostředí...

Už jsem zde zmínila v minulých vystoupeních několikrát, že návrhu vyjádřila podporu Hospodářská komora, která sdružuje více než 16 000 malých středních podniků včetně živnostníků. Mohla bych ji tady citovat, že to je krok správným směrem, modernizovaný systém evidence tržeb může přispět k omezení šedé ekonomiky, posílení rovných podmínek a tak dále. Obdobně se vyjádřila Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nebo Svaz obchodu a cestovního ruchu.

Možná ještě připomenu, že stejný pohled sdílejí i respektované ekonomické autority, profesor Jan Švejnar, druhý nejcitovanější český ekonom. Princip EET je úplně správný, všichni, kdo podnikají, by měli být samozřejmě plně v systému, který funguje.

Citovaný profesor Tomáš Havránek z Univerzity Karlovy dlouhodobě upozorňuje, že omezování šedé ekonomiky je legitimním cílem každého moderního státu.

Chci připomenout fakt, že v této době už více než 20 evropských států využívá obdobné systémy evidence tržeb. Polsko, Rakousko, Slovensko, Německo, Švédsko, Itálie, Chorvatsko, Turecko, Španělsko a tak dále. Takže my už teď trošku chytáme kočku takzvaně za ocas. Takže jde ve světě o naprosto běžnou praxi a téměř polovina členských zemí OECD vybírajících DPH ukládá podnikatelům povinnost používat elektronické registrační pokladny a řada z nich předává údaje daňové správě téměř v reálném čase.

Možná ale nejvýstižněji, dovolím si připomenout, velmi si vážím tohoto pána, který velice výstižně popsal evidenci tržeb už v roce 2018. Je to pan profesor Pavel Pafko, kdy do deníku Právo napsal svůj názorový text na téma EET, přirovnal ji k revizorovi v tramvaji a řekl: Revizor přece nekontroluje všechny cestující proto, že by si myslel, že jedou načerno. Kontroluje je proto, že pravidla platí pro všechny stejně. A přesně o tom je evidence tržeb. Je o stejných pravidlech pro všechny, nikoliv o nedůvěře vůči poctivým podnikatelům.

A není proto překvapivé, že obdobný závěr formuloval také Nejvyšší kontrolní úřad, který na den přesně před dvěma lety, tedy 15. července 2024 konstatoval, že zrušením evidence tržeb stát přišel o významný nástroj daňové správy.

A stejného názoru je také ekonom a předseda výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa, který zase ve svém názorovém textu zveřejněném na webu E15 připomněl, že zrušením EET Česká republika nepřišla jen o miliardové příjmy z veřejných rozpočtů, ale také o cenná data, která pomáhala lépe spravovat veřejné finance.

Podobně hovoří i partner ze společnosti Moore Technology CZ Miloslav Rut, podle něhož bylo zrušení EET promarněnou příležitostí pokračovat v modernizaci české daňové správy. To napsal do svého komentáře na webu Seznam Zprávy.

A když tyto argumenty podnikatelských svazů, respektovaných ekonomů i Nejvyššího kontrolního úřadu shrnu, tak mi vychází jedno, a to velmi silný argument, že moderní evidence tržeb představuje správný krok. Argumenty ve prospěch EET 2.0 ale nestojí pouze na názorech respektovaných osobností. Potvrzují je také nezávislé ekonomické analýzy. Centrum veřejných financí Univerzity Karlovy odhaduje přínosy EET 2.0 na téměř 14 miliard korun ročně. Ministerstvo financí dospělo ke konzervativnímu odhadu 14,4 miliardy korun ročně. Obě analýzy vycházejí z odlišné metodiky, shodují se však v tom podstatném. EET 2.0 významně posílí výběr daní, omezí šedou ekonomiku a přispěje k narovnání podnikatelského prostředí.

Závěrem si dovolím připomenout, že podporu tomuto návrhu, a znovu to tedy připomenou, vyjadřují i samotní lidé. Podle nedávného průzkumu agentury STEM podporuje znovuzavedení moderní evidence tržeb 65 % občanů České republiky. To už není jen stanovisko vlády nebo odborné veřejnosti. Je to jasný argument, že většina společnosti považuje rovná pravidla, spravedlivý výběr daní a ochranu poctivých podnikatelů za správnou cestu a že prosazení evidence tržeb je krok správným směrem.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, v průběhu projednávání bylo předloženo celkem 77 pozměňovacích návrhů. Ministerstvo financí každý z nich pečlivě posoudilo z hlediska jeho dopadů na celý systém. Navrhnu proto podpořit ty, které zákon věcně zlepšují nebo zpřesňují. Nemohu ale podpořit takové, které by narušily jeho základní principy, oslabily jeho účinnost nebo zpochybnily jeho hlavní cíl, narovnat podmínky podnikání, omezit šedou ekonomiku a zajistit, aby stejná pravidla platila pro všechny.

Jsem přesvědčena, že vládní návrh, který dnes před vámi leží, představuje kvalitní, vyvážené a moderní řešení. Je přínosem nejen pro veřejné finance, ale především pro poctivé podnikatele, kteří mají právo podnikat v prostředí, kde nejsou znevýhodňováni vůči těm, kteří své povinnosti obcházejí. Dovolte mi proto, abych vás na závěr požádala o podporu tohoto návrhu. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní mám tady další přednostní právo, předseda klubu TOP 09 Jan Jakob. Jo, ale předtím tady mám faktickou poznámku, Marian Jurečka, ale potom se tedy připraví pan předseda Jan Jakob. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju. Já budu velmi stručný. Doufám, že paní ministryně dostatečně zná, jakým způsobem se dělá daňové přiznání, jak se postupuje v případě uplatňování daňové slevy u poplatníka, u dětí, u bonusu. Já jí tady chci argumentačně naprosto jasně říci, že nemá pravdu.

Když podáváte daňové přiznání a budete samoživitelka s třemi dětmi, uplatníte slevu na poplatníka za tu samoživitelku. Uplatníte slevu na ty tři děti do bonusu. Když budete s příjmem samoživitelky kolem 30 000 korun hrubého, tak už jste v ten okamžik všechno, co jste mohla vyslevovat a dostat v bonusu, vyčerpala. Přichází školkovné a tato maminka ho už nemá jak uplatnit, protože ona veškerou daňovou slevu vyčerpala. Vyčerpala kompletní daňový bonus na děti. To díky lidovcům v tom systému už dneska platí – už tam není ten strop – ale tu částku, kterou vy tam dneska vracíte, tak na to ona si vůbec nesáhne. Vůbec. To je to, co nám vadí.

Takže prosím, paní ministryně, zvažte to nebo přijďte a vyargumentujte mně, co říkám nesprávně v tom, jak se účtují daně a jak se účtují slevy poplatník, děti, bonus. Kdyby měla případně hypotéku, tak si už neuplatní ani slevu na úrocích z hypotéky, protože už nemá z čeho to uplatnit. U toho nižšího a nízkého příjmu to vyčerpala na slevách za sebe, za děti. Ty děti už překlopila do bonusu a tam končí. To znamená, proto říkám, není to pro všechny rodiče. Paní ministryně, prosím pěkně, zvažte to nebo mně řekněte, že se Marian Jurečka tady hrubě mýlí teďka. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka pan poslanec, předseda klubu Pirátů Zdeněk Hřib, prosím.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Mě tedy velice překvapilo tvrzení od paní ministryně Schillerové, že ten zákon a návrh je vlastně veden úvahou, aby pravidla platila stejně pro všechny. Překvapilo mě to z úst paní ministryně vlády, jejíž základní kámen je postavený na tom, že pravidla neplatí pro všechny stejně. Že prostě někdo se může vyhnout trestnímu stíhání v momentě, kdy je třeba členem vládnoucí koalice. Nebo eventuálně, že po někom se nebudou vymáhat dotace a ty peníze vám potom chybí v rozpočtu, když je premiérem téhle vlády.

Takže, tenhle výrok z úst tady paní ministryně mě opravdu pobavil, že vy dbáte na to, aby pravidla platila pro všechny stejně. Tak prosím pěkně, vy naopak dbáte na to, aby pravidla neplatila pro všechny stejně. To, o čem jsme se tady bavili včera v souvislosti s panem Turkem, je přesně další obava lidí, že pravidla zase nebudou platit pro všechny stejně v momentě, kdy půjde o postih za dopravní přestupek. Díky.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní ještě faktická poznámka, pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane předsedo. Dobré dopoledne, dámy a pánové. Vážená paní ministryně, já jsem čekal do poslední chvíle a až poté jsem se přihlásil k faktické poznámce, protože kolega, předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka vás požádal o naprosto jasné a srozumitelné vyjádření tady pro kolegy poslance, poslankyně, napříč celou Sněmovnou, pro veřejnost, pro rodiče, kterých se školkovné skutečně týká.

Pojďte skutečně říct, že se my jako poslanci našeho klubu, kteří jsme podepsáni pod tím pozměňovacím návrhem – to, co tady jasně, srozumitelně popsal Marian Jurečka – mýlíme, že to není pravda. Že skutečně školkovné dostanou všichni rodiče, kteří mají dítě školkou, v uvozovkách, povinné, že na to skutečně všichni dosáhnou, anebo pojďte a řekněte: Bohužel není to tak, máme to konstruované jinak, jde to mimo daňový bonus a je to odečitatelná položka. V tom případě já jako ministryně zvážím – možná se ještě poradím s mými kolegy v koalici – abychom podpořili to, co vy tady říkáte a co bohužel není pravda, že školkovné podpoří všechny rodiče.

Tak pokud to je pravda, tak to tady pojďte říct. Vysvětlete nám, že se mýlíme, vysvětlete to těm rodičům, anebo řekněte: Je to trochu jinak z nějakých důvodů. To dokážu pochopit, to je legitimní. Je legitimní vaše rozhodnutí, že školkovné dáte jenom těm středně a vysokopříjmovým. V pořádku. Vaše rozhodnutí, s kterým my nesouhlasíme. Proto navrhujeme jiné řešení. Řešení takové, kdy na to skutečně dosáhnou i ti, kteří to skutečně potřebují a kterým to skutečně pomůže. Ale mlčet není odpověď. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí s přednostním právem předseda klubu TOP 09... (O slovo se hlásí ministryně Schillerová.) S faktickou? Tak teďka naskočila. Prosím, paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Vůbec nerozumím, pane poslanče Výborný, o čem mluvíte. Já jsem vystoupila, zareagovala jsem na vašeho předsedu. Než jsem stihla zareagovat podruhé, tak jste vystoupil vy. Tak jaké mlčení? Já nikdy nemlčím prosím. Tak prosím si toto odpusťte. Já vždycky mluvím. Tak zpátky k tomu.

Připomenu, že jste vládli čtyři roky a zrušili jste školkovné. Hlasovali jste pro to oba dva. Můžu se podívat do systému. Vsadím své boty, že jste pro to hlasovali. Takže prosím nehrajte teď tady tuto falešnou hru.

Jak je to s tou samoživitelkou? Samoživitelka uplatní slevu na poplatníka, uplatní bonus na děti. Pokud jí nestačí základ daně, tak bonus je jí vrácen ze strany Finanční správy. Zavedli jsme to ještě v době, když byla naše vláda – tehdy jsme o tom debatovali – jako způsob – je to pomezí sociálního a daňového systému, s kterým jsme ustoupili. Zavedli jsme to tam.

Vy teď chcete... Vlastně teď tady hrajete takovou hru, jak bojujete za ty, kterým jste to tedy zrušili bez mrknutí oka. Mohle jste to zavést za vaší vlády. Tak vy teď chcete, abychom pokračovali v prohloubení bonusu, ale to už skutečně natvrdo nahrazujeme sociální systém. Pokud tam jsou sociální problémy, tak máme sociální systém, robustní sociální systém – myslím, že jsme celou řadu věcí podpořili i společně – a ten sociální systém nastoupí a zafunguje. Takže prosím, neprohlubujme daňový systém vedle toho sociálního a nestírejme rozdíly, protože to skutečně už patří do jiné skupiny. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní faktická poznámka. Mám tři přihlášky. Takže Marian Jurečka, Benjamin Činčila a Marek Výborný. Takže pan předseda Jurečka na faktickou poznámku.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju. Paní ministryně, vy jste nevyvrátila to, co jsem říkal. Znovu to zopakuju trpělivě. Tenkrát jsme opravdu na ten kompromis přistoupili, byť jsme s ním nesouhlasili zcela. Sama víte, jaké jsou kompromisy ve vládní koalici. Protože právě školkovné pro celou řadu rodičů vlastně nebylo nástrojem, který by jim vůbec jakkoliv pomáhal. Právě proto, že tam není doplnění o ten bonus. Vy dneska říkáte, že vlastně to zavedete zpátky v úplně stejné podobě a vědomě část rodičů vlastně házíte přes palubu.

Já jenom říkám, pojďme se dohodnout. Není to zase taková obrovská finanční částka ve vztahu k tomu, co jste ze státního rozpočtu řekli, že za ty lidi chcete zaplatit. Vždyť to zaplatí potom zase z daní. Ale pokud máme jako prioritu rodiče, rodiny, a záleží nám i na všech rodinách, rodičích, kteří mají i nízké příjmy, tak vám znovu vysvětluji, že když je ten člověk na hranici minimální mzdy nebo nad ní, má prostě opravdu nižší příjmy nebo ty nejnižší, tak on ve svém daňovém přiznání – to vy byste mohla vědět – uplatní si napřed slevu na poplatníka, pak si uplatní slevu na druhé nebo třetí dítě, včetně toho, že už se mu to překlopí do bonusu. Takže to mu ještě něco stát logicky vrátí a je stále, řekněme, rodičem nikoliv druhé kategorie, ale je v pozici rodičů, kteří mají i vyšší příjmy. Ale v okamžiku, kdy přijde těch 22 400 korun na slevu na školkovné, tak z toho dostane už jenom velmi malou část anebo vůbec nic.

To znamená, my rodičům, kteří jsou třeba tady ve Sněmovně, dáme těch 22 400 v plné palbě. Rodičům, kteří dělali za minimální mzdu, z toho v případě třeba tří dětí nedáme prakticky nic. To je to, na co poukazujeme. Neberu to vůbec konfliktně, paní ministryně. Snažím se jenom říci... Jestli se mýlím, tak mně to vyvraťte přesně v těch číslech. Pojďme si třeba to daňové přiznání tady rozebrat, jak se to účtuje. Já to tady mám, můžu tady číst ty částky ze (Nesrozumitelné.) kalkulaček. Anebo pojďte se zamyslet nad tím, jestli to nedat všem rodičům. Mně by přišla druhá varianta mnohem lepší. (Předsedající: Čas.)

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Pan poslanec Benjamin Činčila. Připraví se pan poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuju za slovo, pane předsedající. Paní ministryně, dobrý den. Děkuju, že tady vystupujete. Já vlastně navážu na to, co říkal kolega Jurečka. Mně, když už to zavádíte, tak jde o to, že pokud ty veřejné prostředky vynakládáme, tak bychom je měli vynakládat co nejefektivněji. To znamená, co nejvíce na ty, kteří je skutečně potřebují. Chápu, že to tam nebudete dělat obráceně, že nebudete zavádět školkovné a zase tam vytvářet nějakou umělou hranici, že to budete mířit na nízkopříjmové a středněpříjmové, a pak se to zase někoho nedotkne a budeme řešit, jestli od šedesátitisícového příjmu už je dostatečně vydělávající nebo není.

Tomu rozumím a proto právě my míříme na tu skupinu, aby se to dotklo všech, protože pokud říkáme, že máme napjatý státní rozpočet, že se ve velkém zadlužujeme a moc dobře všichni víme, že jo, a já tady teď do toho nechci jako zabředávat. Mně jde spíš o to, že pokud máme vynaložit miliardy ze státního rozpočtu, tak je dávejme těm, co to skutečně potřebují anebo všem, ale ne těmto, co to potřebují a třeba jenom méně než některé jiné skupiny. O tohle, o tohle nám jako lidovcům jde. Proto bychom byli moc rádi, kdybyste zvážili tu podporu toho našeho pozměňovacího návrhu. Já jsem tady o tom mluvil během interpelací s panem premiérem. On slíbil, že se na to podívá, že se nad tím potkáme. Možná vzhledem k Ankaře na to neměl úplně prostor, ale budu moc rád, pokud vy to zvážíte, protože opravdu míříte na skupinu obyvatel, která já netvrdím, že to nepotřebuje vůbec, ale potřebuje to zřejmě méně než ti, co vydělávají trochu méně nebo středněpříjmoví a ti mají taky děti a ti taky chodí do práce a ty taky dávají do té školky. Tak proč oni nemají dostat tu podporu toho školkovného? Mně to přijde extrémně nespravedlivé a je to velmi špatné vynakládání veřejných prostředků a proto přišel ten náš pozměňovací návrh.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní na faktickou poznámku pan poslanec Marek Výborný. Prosím. Tak máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane předsedo. Paní ministryně, děkuju, že jste vystoupila. Toho si vážím, že tu debatu vedeme, ale úplně jste nezareagovala nebo neodpověděla na to, co tady říkali jak kolega Jurečka, tak teď kolega Činčila. A to, co já považuju za velký lapsus z vaší strany mluvit a možná vás nebudu teďka citovat přesně o tom, že rodiče jsou vlastně sociálním problémem a že je řeší sociální systém. No pak se to tedy... tak jednak není, to říkám jako lidovec úplně na rovinu, tady nahlas. Rodiče, rodičovství není sociální problém a samozřejmě jsou situace i rodin a rodičů, kdy je potřeba jim robustním sociálním systémem pomoci, to nezpochybňuji, ale opravdu bych byl velmi opatrný o tom nazývat rodiče, rodičovství sociálním problémem. Ale co chci říct, vy vlastně říkáte těm nízkopříjmovým pomůžeme sociálním systémem. No ale pak jste se sama usvědčila z toho, že školkovným v té vaší podobě, kdy to jde mimo daňový bonus, tak pomáháte jenom těm, kteří to reálně nepotřebují tak naléhavě jako ti, kterým to školkovné skutečně pomůže a kolegové to tady říkali, jenom bych se opakoval. Prostě středně, vysokopříjmoví, proč by vysokopříjmový rodič měl mít nárok nebo měl pobírat tuto podporu v rámci školkovného, když ji vlastně reálně nepotřebuje? Je to skutečně efektivní nakládání s finančními prostředky daňových poplatníků tohoto státu?

Já se domnívám, že ne. Prosím, když tady, a já jsem u té interpelace shodou okolností byl, kdy tady pan premiér skutečně řekl, že se na to podívá, že to zváží, zkuste to s ním třeba po WhatsAppu zkonzultovat. Možná že je ještě varianta to skutečně podpořit ve smyslu toho, že i vy uděláte dobré rozhodnutí, dobré rozhodnutí i jako správkyně státní kasy. Děkuju.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí na faktickou poznámku pan poslanec Bohuslav Niemiec, tak a stále je připraven pan předseda Jan Jakob. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Bohuslav Niemiec: Dámy a pánové, já budu také krátký a jenom bych se chtěl připojit tady k této žádosti o to zvážit tuto výjimku zapojení těchto rodičů do daňového bonusu, protože ta debata mě celkem silně kontrastuje s tou debatou, kterou jsme vedli včera o dálniční známce. O výpadku nějakých 500 milionů v příštím roce a 800 milionů v tom následujícím roce. A tady si myslím, že to jsou opravdu peníze potřebné, dobře vynaložené, kdežto u té dálniční známky ten můj názor je opačný. Takže prosím, zkusme to opravdu zvážit, zamyslet se nad tím a podpořit to. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí předseda klubu TOP 09 Jan Jakob a připraví se se stanoviskem klubu paní poslankyně Lucie Sedmihradská. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Tak děkuju, pane předsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, blížíme se k závěrečnému hlasování o návrhu zákona o evidenci tržeb. Za poslední týdny jsme zde vedli dlouhou debatu, ale poměrně věcnou. Zazněly desítky vystoupení, mnoho argumentů i technických detailů, proto nemá smysl všechno znovu opakovat. Chtěl bych využít svého závěrečného vystoupení k něčemu jinému. Chtěl bych se vrátit k samotné podstatě tohoto návrhu, protože dnes nehlasujeme jen o evidenci tržeb. Dnes hlasujeme o tom, jaký má být vztah mezi státem a občanem. O tom, jaký stát chceme rozvíjet. Jestli stát, který při každém novém problému vytváří další evidenci, další povinnost a další administrativu. Nebo stát, který se nejdříve podívá na to, jaké informace už má, jak je dokáže lépe využít a teprve potom zvažuje, zda je skutečně nutné ukládat občanům nové povinnosti. To je podle mě skutečný spor, který dnes vedeme. Když jsem vystupoval při prvním čtení tohoto návrhu, položil jsem jednu jednoduchou otázku. Jaký problém roku 2026 nebo 2027 se vláda snaží řešit nástrojem z roku 2016? Očekával jsem, že během projednávání dostaneme jasnou odpověď, že uslyšíme nové analýzy, nová data. Že se dozvíme, proč právě dnes potřebujeme znovu zavádět systém, který vznikal za zcela jiných ekonomických, ale i technologických podmínek. Jenže místo toho jsme většinou slyšeli argumenty, které zaznívaly už před deseti lety. Přitom svět se za deset let zásadně změnil. Změnilo se podnikání, změnily platební návyky, změnila se i digitalizace státu a změnily se i možnosti Finanční správy. A právě proto bych očekával, že se změní i způsob, jakým stát přistupuje ke správě daní. Místo toho se vracíme ke stejnému principu. A právě s tím mám zásadní problém.

Dovolte mi proto položit 5 jednoduchých otázek. Ne proto, že bych na ně odpověď neznal, ale proto, že jsem ji během celé rozpravy neslyšel.

Otázka první. Jaký konkrétní problém roku 2026 tento návrh řeší? Ne sloganem o lepším výběru daní, ale konkrétně. Co dnes Finanční správě chybí natolik, že bez obnovení evidence tržeb nemůže svou práci vykonávat efektivně? Odpověď jsme podle mého názoru nedostali.

Otázka druhá. Kolik skutečně tento návrh přinese veřejným rozpočtům? Ne odhad, ne politické klišé, ale aktuální ekonomickou analýzu vycházející z dnešní struktury plateb z dnešního podnikatelského prostředí a dnešních možností finanční správy. Ani to jsme neslyšeli.

Otázka třetí. Kolik bude tento návrh stát? To nejen stát, ale i podnikatele. Kolik času budou muset věnovat těmto novým povinnostem? Kolik budou stát úpravy těch systémů? Kolik bude stát samotná správa evidence? Ani zde jsme podle mého názoru nedostali úplnou odpověď.

Otázka čtvrtá. Proč mají být znovu evidovány také bezhotovostní platby? Platby, které už dnes zanechávají digitální stopu. Platby, které jsou dohledatelné. Platby, u nichž stát disponuje nesrovnatelně větším množstvím informací než před 10 lety. Jakou novou hodnotu jejich opětovná evidence přinese? Ani na tuto otázku jsme přesvědčivou odpověď neslyšeli.

A konečně otázka pátá. Proč nestačí nástroje, které stát má už dnes? Finanční správa dnes disponuje možnostmi, o kterých se jí před 10 lety ani nesnilo. Má kontrolní hlášení, elektronická podání, datové schránky, rozsáhlé analytické nástroje. Přesto je odpovědí na každý problém vytvoření další evidence.

Právě tady se dostáváme k nejdůležitější otázce celé dnešní debaty. Jak má vypadat moderní stát? Podle mě je odpověď jednoduchá. Moderní stát nesbírá více dat. Moderní stát lépe využívá data, která už má. To není slogan. To je princip, kterým bychom se měli řídit při každé změně nejenom daňových zákonů. Každý nový údaj, který stát požaduje, musí umět obhájit. Každou novou povinnost musí umět vysvětlit. A především musí prokázat, že stejného cíle nelze dosáhnout jednodušším způsobem.

Právě podle tohoto měřítka bychom měli posuzovat i ten dnešní návrh zákona, protože debata o evidenci tržeb není debatou o minulosti. Je debatou o tom, jak bude český stát fungovat v příštích letech. Během celé rozpravy jsme slyšeli řadu důvodů, proč bychom měli tento návrh podpořit. Když si je ale pečlivě projdeme, zůstávají čtyři základní tvrzení, na kterých vláda celý návrh staví. A právě ta považuju za problematická.

První tvrzení říká, že evidence tržeb výrazně zvýší výběr daní. Jenže kde jsou fakta nebo jasné důkazy? Již při zavedení první varianty EET z roku 2016 nebyly výnosy jasně prokázány. Dnes bude situace ještě horší. Za 10 let, jak už jsem naznačoval, se změnilo téměř všechno. Platební návyky, digitalizace podnikání, možnosti státní správy, podíl bezhotovostních plateb – ten roste geometrickou řadou. Změnily se i nástroje státu analytické. Když to přesvědčivě nefungovalo před 10 lety, jak to bude fungovat dnes? A právě to jsme během celé rozpravy neslyšeli.

Druhé tvrzení říká, že návrh narovnává podnikatelské prostředí. To zní sice dobře, jenže skutečně rovné prostředí nevzniká tím, že budeme vytvářet další výjimky a speciální zvláštní režimy. To přece je naopak. Čím více výjimek do daňového systému přidáváme, tím je méně přehledný a tím méně je samozřejmě i spravedlivý. Rovné prostředí nevzniká množením výjimek. Vzniká jednoduchými pravidly, která platí pro všechny stejně.

Třetí tvrzení říká, že systém bude jednoduchý. Jenže jednoduchý systém nepotřebuje stále nové výklady a další nové výjimky. Čím více jich vzniká, tím složitější systém vytváříme. A platí jednoduché pravidlo: každá nová povinnost je nová administrativa. Každá nová výjimka systém dále komplikuje. Každá nová komplikace znamená vyšší náklady pro ty, kteří pravidla dodržují.

A konečně čtvrté tvrzení, že tento návrh představuje modernizaci. Právě s tím zásadně nesouhlasím. Modernizace přece neznamená obnovit systém vytvořený před 10 lety. Modernizace znamená změnit způsob práce státu, být efektivnější, přesnější, méně zatěžovat poctivé a více se soustředit na skutečná rizika. A především platí jedna jednoduchá věta: moderní stát nesbírá více dat. Moderní stát lépe využívá data, která už má.

To je podle mě hlavní rozdíl mezi naším pohledem a pohledem vlády. Vláda říká, když vznikne problém, vytvořme novou evidenci. My říkáme, nejdříve využijme informace, které stát už má. Teprve pokud to nestačí, přemýšlejme o nových povinnostech. To není jen rozdíl o tomto jednom zákonu. To je rozdíl v tom, jak přemýšlíme o fungování státu.

Často slýcháme, že přece nejde o nic zásadního, že podnikatelé zvládnou ještě jednu povinnost navíc, ještě jednu evidenci. Jenže přesně tak vzniká přeregulovaný stát. Ne jedním velkým zákonem, ale stovkami drobných povinností. A právě toto rozhoduje o tom, jestli stát lidem život usnadňuje, nebo komplikuje.

Proto bychom si před každou novou povinností měli položit jednoduchou otázku. Je opravdu nezbytná? Nebo: Existuje lepší cesta? Právě tuto otázku si položil i Ústavní soud. A myslím, že bychom si ji měli položit i my. Když mluvíme o nových povinnostech, neměli bychom zapomínat na jednu základní zásadu. Ve svobodném právním státě nestačí, že stát něco umí zavést, a proto to zavede. Každá nová povinnost musí být odůvodněna, musí být přiměřená a především musí být nezbytná.

Právě tímto principem se řídil i Ústavní soud, když se evidencí tržeb zabýval před těmi téměř 10 lety. Nezpochybnil právo státu vybírat daně, ba naopak. Připomněl ale, že mezi oprávněnou kontrolou a zbytečným zatěžováním občanů existuje hranice a že stát musí vždy prokázat, proč nestačí méně zatěžující řešení. Právě tuto otázku si musíme položit i dnes. Od posledního rozhodování Ústavního soudu v této věci uplynulo téměř 10 let. Za tu dobu se stát změnil. Má více informací. Má lepší technologie. Jinými slovy, má mnohem lepší možnosti než tehdy. Pokud tedy dnes někdo žádá nové povinnosti, měl by přesvědčivě vysvětlit, proč mu nestačí nástroje, které už má. A právě to jsme během celé rozpravy neslyšeli.

Nejlépe je to vidět na bezhotovostních platbách. Před 10 lety byla debata jiná. Dnes ve stále větším počtu provozoven převažují platby kartou nebo jiným bezhotovostním způsobem. Každá taková platba po sobě zanechává digitální stopu. Existuje záznam u obchodníka, v bance, v účetnictví, na bankovním účtu. Stát tedy tato data už dnes může za zákonných podmínek získat. Proč je má občan posílat ještě jednou? (Řečník si odkašlává a smrká. Ministr Juchelka nabízí vodu.) Mám. Díky. (Poslankyně Černochová přinese k řečništi svou flašku vody.) Děkuju. Děkuju. Já tady mám. (Ukazuje jí svou flašku vody.) Děkuju moc. Děkuju.

Jakou novou hodnotu tím stát získá? Na tuto otázku jsme přesvědčivou odpověď nedostali. Proto jsme navrhli, aby byly bezhotovostní platby z evidence vyňaty. Ne proto, že bychom chtěli oslabit výběr daní, ale proto, že odmítáme zbytečné duplicity. Protože, jak jsem říkal, moderní stát nemá sbírat více dat. Moderní stát má lépe využívat data, která už má. To je podle mě skutečná digitalizace. Ne vytváření dalších evidencí, ale chytřejší práce s informacemi, které už stát má.

Stejnou logiku mají i naše další pozměňovací návrhy. Na první pohled řeší různé oblasti, ve skutečnosti je spojuje jediný princip – méně administrativy.

Proto navrhujeme zrušit zvláštní daňový režim pro spropitné. Daňový systém má stát na obecných pravidlech, ne na stále nových výjimkách. Každá další výjimka totiž znamená další hranici, výklad a hlavně další administrativu a tlak na zavádění zase dalších a dalších nových výjimek pro další vybrané skupiny.

Stejně tak navrhujeme odstranit další nové daňové výjimky, které jsou s tímto návrhem spojeny. Pokud chceme skutečně rovné podnikatelské prostředí, vytváříme jednoduchá pravidla, ne stále nové speciální režimy.

A dovolte mi připomenout ještě jeden pozměňovací návrh, který předkládám společně s kolegy Munzarem a Pařilem. Navrhujeme zvýšit limit příjmů pro vznik povinnosti podat daňové přiznání z 50 000 na 100 000 a obdobně upravit i související limit pro zaměstnance. Komu tento návrh pomůže?Studentům, seniorům, rodičům na rodičovské dovolené a lidem s drobnými přivýdělky. Nemá prakticky fiskální dopad. Má ale dopad na životy lidí. Nebudou muset podávat daňové přiznání tam, kde je to zbytečné. Nebudou vyplňovat formuláře, které ve výsledku nic nepřinesou. Prosím tedy, přijměte alespoň tento pozměňovací návrh, který některým lidem život trochu ulehčí.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, na začátku svého vystoupení jsem řekl, že dnes nehlasujeme jen o evidenci tržeb. Hlasujeme o tom, jaký stát chceme. A tímto pohledem bych chtěl své vystoupení také zakončit. Jsem přesvědčen, že stát má být silný tam, kde chrání právo. Má být důsledný vůči těm, kteří zákony porušují. Má umět účinně vybírat daně. Stejně tak ale musí být zdrženlivý tam, kde ukládá nové povinnosti lidem, kteří pravidla dodržují. Protože každá nová povinnost něco stojí. Ne vždy jenom peníze, ale určitě vždy čas a taky administrativu a kus svobody rozhodovat o vlastním podnikání.

Často slýcháme, že podnikatelé zvládnou ještě jednu evidenci. Možná ano. Jenže právě tak nevzniká ten moderní stát. Právě tak vzniká stát, který je rok od roku složitější. Stát, který místo aby občanům ulehčoval život, postupně přenáší stále více práce a povinností na ně. Já si moderní stát představuji jinak. Stát, který občanům důvěřuje, ale zároveň důsledně kontroluje ty, kteří pravidla porušují. Stát, který využívá technologie k tomu, aby ubývalo povinností, ne aby přibývaly. Stát, který propojuje své informační systémy, ne stát, který žádá stále stejné informace znovu a znovu. Protože, jak jsem říkal opakovaně, moderní stát nesbírá více dat, moderní stát lépe využívá data, která už má.

To není jen argument proti evidenci tržeb. To je princip, kterým bychom se měli řídit při každé budoucí reformě veřejné správy. Možná právě v tom spočívá největší paradox celé dnešní debaty. Nikdy v historii neměl stát k dispozici tolik informací. Nikdy neměl výkonnější informační systémy. Nikdy neměl lepší analytické nástroje. A přesto je odpovědí na nový problém znovu další evidence, další povinnost, další formulář, byť elektronický. Podle mě bychom měli jít přesně opačným směrem. Čím více informací stát má, tím méně by měl občany zatěžovat, ne více.

Nechci aby dnešní hlasování bylo jen hlasováním o jednom evidenčním systému. Chtěl bych, aby bylo hlasováním o tom, jakou cestou se český stát vydá, jestli cestou stále nových evidencí, nebo cestou chytřejší veřejné správy. Jestli cestou stále nových povinností, nebo cestou jejich postupného odbourávání. Jestli cestou nedůvěry, nebo cestou odpovědnosti.

Já jsem přesvědčen, že stát nemá soutěžit v tom, kolik údajů dokáže shromáždit. Má soutěžit v tom, jak málo údajů bude od občanů potřebovat, aby fungoval dobře. To je skutečná digitalizace, to je skutečná modernizace.

Proto tento návrh zákona nepodpořím ani já ani mí kolegové z TOP 09. Současně vás žádám alespoň o podporu našich pozměňovacích návrhů. Protože všechny směřují stejným směrem – k menší administrativě, k jednodušším pravidlům, k větší předvídatelnosti a k větší důvěře mezi státem a občanem.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní stanovisko klubu STAN přednese paní poslankyně Lucie Sedmihradská a následně se připraví v obecné rozpravě paní poslankyně Vendula Svobodová. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Dobrý den, vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já tady rychle shrnu stanovisko klubu Starostů a nezávislých k vládnímu návrhu zákona o evidenci tržeb.

My od samého začátku říkáme, že k EET nepřistupujeme ideologicky. Návrh pro nás není problém proto, že se jmenuje evidence tržeb. Jsme pro nástroje, které pomohou státu efektivněji vybírat daně. Problém je ale v tom, co všechno vláda k EET přidala. A proto tento návrh nepodpoříme.

Místo čistého návrhu evidence tržeb tady máme balík daňových výjimek, slev a úlev. A část z nich s EET věcně souvisí jen velmi volně a některé vůbec. A co je hlavní, snižují očekávaný výnos, který vláda u EET slibuje. Na jedné straně tak vláda předkládá jako jeden z hlavních argumentů finanční výnosy z EET, tedy více peněz do veřejných rozpočtů, na druhé straně se tímto návrhem peníze zase rozdávají přes různé plošné daňové úlevy. To je za nás špatný postup. Daně nemají sloužit jako nástroj pro politické dárečky.

Od znovuzavedení EET očekáváme velmi kvalitní využití nově shromážděných dat pro analytickou práci Finanční správy – paní ministryně o tom před chvílí poměrně podrobně pohovořila. A dále očekáváme pravidelné komplexní vyhodnocení dopadů včetně výše příjmů pro veřejné rozpočty – k tomu se ještě pak jednou vrátím.

Náš klub Starostů a nezávislých připravil k návrhu balík pozměňovacích návrhů, který jsme nazvali Chytrá reforma. V tomto balíčku je celkem 12 pozměňovacích návrhů a nyní bych velmi rychle jednotlivé návrhy představila s tím, že k některým se potom podrobněji ještě vyjádří mí kolegové.

První pozměňovací návrh se týká veřejně prospěšných poplatníků, tedy spolků, hasičů, sportovních klubů a podobných organizací. Vládní návrh totiž používá v souvislosti s jejich činností pojem drobná vedlejší činnost, ale jasně neříká, kde přesně je hranice té drobné činnosti. My proto navrhujeme jasně a jednoznačně v zákoně stanovit limit, a to ve výši 1 milionu korun ročně.

Dalším návrhem a důležitým prorůstovým opatření je návrh na zavedení okamžitých odpisů na stroje a zařízení. Ty by firmám umožnily uplatnit stoprocentní odpisy investic již v prvních 12 měsících. V tuzemské ekonomice by toto opatření stimulovalo nové investice ve výši přes 30 miliard korun. Na rozdíl od vlády, která zrychlené odpisy připravuje – nebo bavíme se o tom, že ten návrh asi přijde – my prosazujeme rozpočtově neutrální přístup, který spočívá ve zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob o 1,5 procentního bodu, tedy na 22,5 procenta.

V oblasti podpory rodin a trhu práce navrhujeme zrušit slevu na nepracujícího manžela či manželku a prostředky přesunout do cíleného navýšení daňového zvýhodnění na dítě do 3 let věku, a to o 12 000 korun ročně.

Dále navrhujeme převod základní slevy na poplatníka do režimu daňového bonusu, což sníží vysoké zdanění nízkopříjmových osob a posílí jejich motivaci k legální práci.

Náš daňový balíček pamatuje také na vyšší mobilitu pracovní síly, a to prostřednictvím daňového osvobození benefitů na veřejnou hromadnou dopravu a služební byty poskytované zaměstnavateli. V neposlední řadě pak navrhujeme obnovení ročního limitu 40 milionů korun pro osvobození mimořádně vysokých kapitálových a majetkových příjmů fyzických osob z prodeje cenných papírů či firem.

Ještě tady mám potom několik málo návrhů. Předkládáme návrh, který se týká hypoték a řeší situaci, kdy člověk prodá byt zatížený úvěrem, pořídí si jiné vlastní bydlení a pokud musí z kupní ceny nového bytu nejprve splatit starou hypotéku, tak nemá nárok na daňový odpočet, takže navrhujeme opatření, které způsobí, že při této situaci nebude ten poplatník daňově penalizován.

Reagujeme i na studentskou slevu a školkovné, v obou případech navrhujeme tyto úlevy nezavádět. Co se týká jak studentské slevy, tak školkovného, tak v obou případech se jedná o podporu poplatníků s poměrně vysokými příjmy, diskusi o školkovném jsme tu před chvílí absolvovali, takže skutečně tak, jak je navržena, je podporou spíš vysokopříjmových domácností.

Další návrh se týká slevy na evidenci tržeb. Vláda tvrdí, že EET bude jednoduché, digitální, že aplikace bude zdarma a že účtenky se nemusejí tisknout. Potom nedává velký smysl zároveň zavádět plošnou daňovou slevu jako kompenzaci nákladů. Pokud systém bude levný a jednoduchý, není potřeba k němu přidávat další plošný dárek.

Co se týká DPH u nealkoholických nápojů v restauracích, my jaksi upozorňujeme na to, že jde o další výjimku v systému DPH. Každá taková výjimka komplikuje daňový systém, vytváří nové hranice mezi podobnými službami a zároveň snižuje výnosy veřejných rozpočtů, včetně rozpočtu obcí a krajů. A to přesně směr, kterému bychom při konsolidaci veřejných financí... kterému bychom se měli vyhýbat.

Takže to jsou stručně naše návrhy. Platí, že pozměňovací návrhy nejsou nahodilým seznamem změn, reagují na to, že vláda do zákona o EET vložila řadu daňových úlev a výjimek. My k tomu nabízíme odpovědnější alternativu, méně neadresných daňových dárků, více podpory práce, investic, dostupného bydlení, veřejné dopravy a právní jistoty nejen pro veřejně prospěšné poplatníky.

Takže krátké shrnutí za náš klub. EET 2.0 nám nevadí, vadí nám ale směsice evidence tržeb a daňových dárků, u kterých nám není jasné, proč mají být součástí tohoto návrhu. Samozřejmě budeme rádi, když podpoříte náš balík pozměňovacích návrhů s názvem Chytrá reforma. Chceme, aby výsledkem bylo řešení, které dává smysl rozpočtově i daňově.

Nyní bych se ráda dostala k vyhodnocení dopadů EET. My, konkrétně Jan Papajanovský ve druhém čtení načetl doprovodné usnesení. To doprovodné usnesení znělo: Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ukládá vládě, aby prostřednictvím ministryně financí předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu nejpozději do 30. června 2028 kompletní evaluaci fungování systému evidence tržeb podle tohoto zákona za kalendářní rok 2027, a to včetně analýzy nákladů a přínosů, dopadů na inkaso veřejných rozpočtů, administrativních nákladů podnikatelů a nákladů státu na provoz systému.

My jsme tuto věc intenzivně diskutovali na rozpočtovém výboru minulý pátek a nakonec jsme se jakoby dohodli na jiném postupu. Ministerstvo financí, jeho zástupci jsou připraveni samozřejmě tu analýzu připravit a projednat ji na rozpočtovém výboru, nicméně jsme narazili na problém, jak stanovit termín, kdy skutečně můžeme mluvit o kompletním vyhodnocení. To znamená, nějaké předběžné hodnocení je asi možné v tom námi navrženém termínu 30. června, ale pro komplexní evaluaci bude vhodné využít data, která budou k dispozici a později, takže proto jsme se dohodli, že k tomu projednání dojde na základě termínu, který operativně domluvíme se zástupci Ministerstva financí.

Tím uvádím, že my to navržené doprovodné usnesení stáhneme, protože k vyhodnocení dojde na základě domluvy, operativně domluvíme termín, kdy to bude projednáno. Ta věc je domluvená i s panem zpravodajem a projeví se následně v hlasovací proceduře, kde to stažení návrhu bude hlasováno. Takže k vyhodnocení dojde, bude projednáno na jednání rozpočtového výboru v termínu, který bude dávat v danou v danou chvíli smysl, a to usnesení stahujeme. Takže děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní přečtu omluvu: omlouvá se pan poslanec Jan Bauer celý jednací den z pracovních důvodů.

A nyní vystoupí Vendula Svobodová a připraví se Benjamin Činčila. Paní poslankyně Svobodová tady ovšem není přítomna, přestože je přihlášena – dobře. Takže vystoupí Benjamin Činčila a připraví se pan poslanec Jan Papajanovský. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Benjamin Činčila: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych zde krátce shrnul postoj lidovců k EET 2.0. Já myslím, že – my už jsme to tady zmiňovali několikrát – pro KDU-ČSL férové podnikatelské prostředí je něco přirozeného, co určitě chceme, chceme, aby každý podnikatel nebyl v nevýhodě vůči tomu, který daně neplatí. Takže evidenci tržeb jako princip podporujeme a i jsme v minulosti některé ty vlny podporovali, kde máme máme rozkol, možná rozdílné názory na věc se současnou vládní koalicí, tak jsou ty následné vlny, jako třeba u lékařů a u dalších menších, drobnějších podnikatelů, kde si myslíme, že to bude zbytečná administrativní zátěž navíc, ale já bych tady chtěl některé výhrady krátce shrnout, a začnu jednou, která už tady trochu diskutovaná dneska byla a vlastně přímo nesouvisí s EET, i když tam byla dodána k tomu, to je návrh školkovného.

Školkovné prostě dlouhodobě podporujeme, je to věc, která podporuje rodiny s dětmi, je to... pokud má tahle sleva existovat, tak má existovat ale pro všechny – tohle je to zásadní – anebo aspoň pro ty, co to opravdu potřebují, a ne přesně tak, jak to vládní koalice navrhuje. Já jsem tady o tom vystupoval i ve faktické poznámce, plné výši tuhle daňovou slevu využijí opravdu jenom některé rodiny a jsou to rodiny se středně nebo se středně vyššími, vyššími příjmy a bohužel ji nevyužijí rodiče, kteří mají více dětí, normálně chodí slušně do práce, jsou to třeba zdravotní sestry, pracovnice v sociálních službách, takovéhle maminky, na zkrácený úvazek nebo i třeba samoživitelky, které vydělávají méně peněz, tak tuhle daňovou slevu nemohou využít.

A pokud máme dát několik miliard ze státního rozpočtu na podporu rodin s dětmi, tak je dejme na podporu rodin s dětmi, které to skutečně potřebují nebo které to potřebují více, protože ta daňová podpora je samozřejmě na dluh, je to věc, ze které budeme platit úroky z dluhu, a pokud máme platit úroky z dluhu, tak je investujme, investujme do rodin, které to potřebují úplně nejvíc, protože tomu se říkají efektivně vynaložené veřejné prostředky.

Tohle je za nás úplně zásadní. Já jsem tady o tom opakovaně mluvil, mluvil tady o tom kolega Jurečka, Výborný, Niemiec. My budeme opravdu moc rádi, pokud kolegové z hnutí ANO a z dalších vládních stran zváží tu podporu školkovného, pokud si řeknou, že pro ně není důležité to, kdo má jaké stranické tričko, ale to, kdo chce opravdu skutečně podpořit rodiny. Tohle si myslím, že bychom si měli uvědomit, protože pokud nám jde o budoucnost téhle země, tak jsou momenty, kdy máme zahodit to stranické tričko a říct, dobře, je to sice lidovecký návrh, ale my ho podpoříme, protože si myslíme, že tohle bude efektivnější podpora rodin s dětmi. Tak já vás o to opravdu žádám, zahoďme ta stranická trička a podpořme rodiny s dětmi.

Nyní k samotnému EET. Centrum veřejných financí zveřejnilo tenhle měsíc analýzu, která vlastně popisuje to, jak bylo vlastně přínosné pro stát EET 1 a jak teoreticky může být přínosné pro stát EET 2.0. Píše se tam, že vlastně bez ubytování, stravování vedla ta elektronická evidence tržeb k nárůstu o 10 až 20 procent. To jsou reálné peníze, které samozřejmě stát má vybírat, protože jde o nějaké férové prostředí. Problém je to, a to se píše v té studii také, že ty výjimky a kompenzační opatření, můžou celý ten nejenom fiskální efekt, ale celý vlastně ten plán, to zamýšlení toho, jak nastavit tu elektronickou evidenci tržeb, můžou rozbít v takovém smyslu, že tam bude tolik výjimek a tolik změn, že vlastně nejenom, že to podnikatelům zkomplikuje život, ale ještě navíc to nebude mít ten konečný fiskální efekt.

To, co tady bylo už několikrát zmíněno, tak já budu k tomu jenom velmi stručný. Snížená sazba DPH na nealkoholické nápoje. Nechápu tu změnu, z jakého důvodu tam k tomu poklesu z 21 procent na 12 dochází. Stejně tak režim EET off. Někde jsem zaznamenal, že to je snad nějaká úlitba Motoristům, tak rozumím, dobře, je to koaliční vláda, všichni to známe, že je potřeba se na něčem dohodnout, ale zase je to další zbytečná výjimka, která snižuje ten výsledný efekt EET.

A v neposlední řadě osvobození spropitného. U toho se musím zastavit. To spropitné, já jsem to řešil z gastro sektorem, a vlastně docela rozumím těm jejich argumentům, protože opravdu dneska je tam samozřejmě šedá zóna, ti lidé to dostávají na ruku. Jenom, paní ministryně, já mám velký strach z jedné věci, a to je to, že tohle vlastně způsobí, že už definitivně, navždycky budou mít ti lidé v tom gastro průmyslu tu základní minimální mzdu a k tomu sice už legální, ale budou k tomu mít příjmy, ze kterých nebudou mít to sociální pojištění, které v konečném důsledku pro ně bude znamenat, že se jim to nebude započítávat do důchodu, ta část toho výdělku, že se jim to nebude započítávat pro případnou nemocenskou nebo pro mateřskou pro ženy, a tak mám trochu strach z toho, že to je taková past, která zní vlastně dobře, a rozumím těm argumentům, protože opravdu jsem s tím gastro sektorem seděl, s těmi zástupci a sám jsem nad tím dlouho přemýšlel, takže chápu, kam tím směřujete, rozumím i tomu, že to je vlastně nějaký – jak to říct? – férový obchod za to, že se zavádí EET znovu, ale jenom mám tenhle strach, že v konečném důsledku to pro ty číšnice a číšníky a další zaměstnance v tom gastro sektoru může znamenat to, že budou fixováni už navždycky na té minimální mzdě, a ta druhá část platu sice bude vlastně legální a bude pro ně vlastně výhodná, ale v konečném důsledku bude znamenat to, že z ní nebudou mít ty potřebné sociální výhody, které prostě logicky pramení pro zaměstnance, kteří odvádějí klasické sociální pojištění, důchodové a zdravotní.

Ještě jedna věc celkově k tomu zákonu jako celku. Tímhle zákonem určitě nezachráníme veřejné finance, už nejenom kvůli těm výjimkám, co jsme zmiňovali, ale celkově ten efekt, myslím, že to Centrum veřejných financí odhaduje přínos EET kolem 14 miliard korun, což jistě jsou potřebné peníze do státního rozpočtu, ale není to nic, co zachrání naše veřejné finance. Nicméně souhlasíme s tím principem, myslíme si, že to je správně, jenom máme strach, že tak, jak to je navrženo v tuhle chvíli, tak to může být konečně pro ten sektor, pro podnikatelské prostředí sice možná předvídatelnější, ale může tam být poměrně hodně administrativní zátěže.

Na závěr bych řekl, že my jako lidovci jsme se bavili o tom na poslaneckém klubu, protože jsme v minulosti i pro část, některé ty vlny EET vlastně byli a principu souhlasíme s tím, kam vládní koalice jde, ale máme strach z těch jednotlivých opatření, tak jak jsem tady o nich mluvil, tak pokud by třeba vládní koalice zvážila tu podporu školkovného, tak potom my se budeme bavit i o celkové podpoře EET, jestli třeba to by nebyla ta cesta, protože opravdu, závěrem, pro nás je strašně důležité, aby – je jedno, že to je pozměňovací návrh opozice, vím, že jsem tady o tom mluvil s panem premiérem, prostě pan premiér to opravdu určitě jako minimálně zvažoval, on si myslel, že to školkovné míří na všechny rodiny, zjistil, že ne, a opravdu bych byl rád, kdyby se zahodila ta stranická trička a podpořili jste náš pozměňovací návrh, protože tady jde o ty rodiny, tady nejde o to, kdo zrovna ten pozměňovací návrh navrhl. Děkuju vám za pozornost a přeji pěkný den.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí pan poslanec Jan Papajanovský a připraví se pan poslanec Karel Haas.

A já přečtu jednu omluvu ještě. Takže Martin Kupka, předseda ODS, se omlouvá na celý jednací den z pracovních důvodů.

Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Papajanovský: Díky za slovo. Vážená paní ministryně, vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím pouze krátce vystoupit k elektronické evidenci tržeb, protože stanovisko klubu přednesla moje milá kolegyně Lucie Sedmihradská, takže já pouze doplním několik drobností, které považuji za podstatné, aby tady zazněly.

Za prvé, musím se trochu vymezit oproti tomu, co říkala paní ministryně v tom svém úvodním slovu, kdy hovořila o tom, že hlasování o EET bude hlasování o tom – a teď parafrázuji volně, protože jsem si to nenapsal úplně přesně – o tom, zda podpoříme poctivé podnikatele nebo nápravu, posun podnikatelského prostředí směrem k poctivosti. Já bych s vámi, vážená paní ministryně, v zásadě i souhlasil, pokud by k tomu návrhu o EET nebyly přilepeny ty vaše další daňové návrhy a daňové změny, protože my bychom jako Starostové opravdu byli připraveni otevřeně se bavit o tom, zda za určitých okolností a možná řekněme drobných technických úprav ten návrh o EET nepodpořit, ale vzhledem k tomu, co vy jste k tomu všechno přilepila, tak to prostě není možné. A to, že ten návrh nepodpoříme, tak neznamená, že nepodporujeme poctivé podnikatele, neznamená to, že nechceme narovnání podnikatelského prostředí v České republice. Jenom to znamená, že bohužel s tím opatřením, které mělo za účel narovnat podnikatelské prostředí, jsou spojeny daňové změny, které zvyšují deficit státního rozpočtu, respektive zpomalují to tempo konsolidace, protože samozřejmě je pravda, že EET do rozpočtu přinese více peněz, než vy na těch výjimkách vydáte, ale zároveň kdybyste ta opatření, která – je pravda – máte v programovém prohlášení vlády, ale kdybyste ta opatření nezaváděli teď, spojili je třeba s nějakou jinou legislativou, tak pak by to EET ten přínos mělo daleko větší a pro nás by to hlasování v tomhle ohledu bylo dost možná jiné.

Takže to si dovolím reagovat na úplně první věc, protože to považuji za důležité ozřejmit, že tedy ne každý, kdo nehlasuje pro EET, tak nehlasuje pro férové podnikatelské prostředí. Férové podnikatelské prostředí je i pro nás jako pro Starosty mimořádně důležité, mimořádně podstatné, ale zároveň pokud k němu máme dospět, tak prostě nemůžeme spojovat zákony, a to platí i do budoucna, nemůžeme spojovat zákony, které mají narovnat podnikatelské prostředí a zvýšit daňové inkaso, nemůžeme je spojovat se zákony, které budou demontovat konsolidační balíček a budou zkrátka snižovat to tempo konsolidace veřejných rozpočtů.

Poté si dovolím zmínit jednu věc, která mi taky přijde podstatná, a to je otázka těch výjimek, respektive té změny týkající se zdanění DPH. Já samozřejmě chápu, že paní ministryně chce tomu gastro sektoru, řekněme, ulevit, že ho chce podpořit, že to je nějaká úlitba, výsledek nějakého možná i koaličního vyjednávání a tak podobně, na druhou stranu nepovažuju za šťastné, aby v důsledku takovýchhle politických dohod a dealů docházelo k dalšímu zaplevelování našeho daňového systému, ke vzniku dalších komplikovaných daňových výjimek. A bohužel ta změna na straně DPH bude znamenat další komplikaci. Já jsem si tady připravil několik konkrétních příkladů a možná si paní ministryně vybaví situace několik let nazpět, protože vlastně v době, kdy vy jste byla v tom předchozím období ve funkci ministryně financí, tak kolovala taková tabulka, jaká sazba DPH se uplatní podle toho, kde si zrovna to nealko pivo koupíte, jestli si ho koupíte s sebou, nebo si ho nekoupíte s sebou a tak podobně.

No a dneska nastane situace úplně totožná, protože když si koupíte kávu a tu kávu si budete chtít vypít uvnitř restaurace nebo uvnitř kavárny, no, tak pak na té kávě budete mít tu sazbu 12 procent nově, pokud schválíme ten projednávaný zákon. Nicméně pokud si tu kávu koupíte s sebou, pokud si ji vezmete do kelímku a odnesete si ji, no tak tam už bude ta jedenadvacítka, tak pak bude potřeba rozlišovat, jestli si tu kávu koupíte uvnitř a vypijete uvnitř, tam je dvanáctka, nebo jestli si ji koupíte do kelímku, odnesete si ji pryč, no tak pak najednou je tam jedenadvacítka. To opravdu není zjednodušení podnikatelského prostředí. To opravdu není zjednodušení. To povede k vysoké chybovosti. Chudáci ti prodavači, chudáci ti kavárníci, chudáci ti restauratéři, kteří se s tady tou složitostí budou muset vypořádávat.

A prosím vás, není to jenom ta káva. To samozřejmě bude platit obecně pro ty nealkoholické nápoje. I pro to nealkoholické pivo. Koupíte si pivo a vypijete si ho uvnitř – dvanáctiprocentní sazba – koupíte si pivo, odnesete si ho ven, najednou je to jedenadvacítka. Takže bohužel se vracíme k určité složitosti, která v tom našem daňovém systému nějaké roky nebyla. Teď ji pravděpodobně obnovíme. Proto my jako Starostové jsme mimo jiné podali ten pozměňovací návrh, který by vlastně z toho návrhu odstranil to snížení sazby DPH na nealkoholické nápoje.

Budu hovořit ještě o třech pozměňovacích návrzích, které jsme podali a které považuji za mimořádně podstatné, protože všechno to jsou návrhy, které vychází z doporučení nejlepších českých ekonomů, a jsou to návrhy, které by zásadním způsobem přispěly ke konsolidaci veřejných financí v České republice a k tomu, aby byl náš daňový systém nejen efektivnější, ale i spravedlivější. Já chápu, protože je to politika, byť jsem tady nějakých devět měsíců, tak chápu určité principy a to, že v případě vlajkové lodi Babišovy vlády není možné připustit, aby ty naše opoziční daňové návrhy byly schváleny, ale chtěl bych tímto paní ministryni tady na plénu Poslanecké sněmovny veřejně vyzvat k tomu, aby se s námi jako z opozicí začala o těch daňových návrzích bavit, protože my opravdu jsme otevření, a já si myslím, že v některých ohledech ten náš program nemusí být až tak vzdálený. Budu hovořit například o zrychlených odpisech. Bavili jsme se o tom nakonec i ve druhém čtení, že Ministerstvo financí na něčem takovém pracuje, že kromě toho, že uvažujete o snížení sazby daně z příjmu právnických osob, tak uvažujete i o zrychlení daňových odpisů. Přečetl jsem si teď v nějakém rozhovoru, který dával pan Dočkal, myslím, že je to zmocněnec, který pracuje pod Ministerstvem průmyslu, že diskutujete o tom, jestli zavedete jenom zrychlené odpisy, na jaké odpisové třídy se budou vztahovat, jestli se zároveň s ním bude snižovat i sazba daně. Já říkám, že tam máme programovou shodu, že to je věc, kterou my si dovedeme představit klidně podpořit, pokud ji někdy předložíte, ale byli bychom rádi, pokud bychom jako opoziční strana mohli by ji u této diskuse, protože to je věc, která by mohla být přijata jako součást širší nadstranické shody, a proto váženou paní ministryní vyzývám k tomu, abychom tuhle diskusi o tomto, ale i o dalších návrzích vedli.

Druhý návrh, který tady chci explicitně zmínit, je návrh na zavedení daňového bonusu v případě základní slevy na poplatníka. To je návrh, který my jsme předložili jako samostatný tisk. Nicméně vzhledem k tomu, že je to samostatný tisk, a je otázka, kdy vlastně bude na půdě Poslanecké sněmovny projednán, pokud vůbec, no tak jsme ho přetvořili i do pozměňovacího návrhu. No a zase – je to návrh, který vychází z doporučení nejlepších českých ekonomů. Je to návrh, který by nákladově, pokud bychom zachovali výši té slevy na poplatníka a jenom ji takzvaně překlopili do bonusu a zároveň zavedli omezení pro jeho čerpání, tak je to návrh, který by stál zhruba půl miliardy korun ročně, ale zároveň by pomohl 100 000 nejchudších pracujících v této zemi. No a pomohl by i v tom, že by motivoval lidi k práci. Je to něco, co může vhodným způsobem doplnit implementaci superdávky a těch navazujících opatření, protože asi cílem nás všech by mělo být, aby lidé, kteří mohou pracovat, tak aby pracovali. Zároveň by naším cílem mělo být i to, aby lidé, kteří dnes pracují načerno – a co si budeme povídat, takových lidí máme dneska v České republice velké množství a obzvlášť třeba v mém domovském Ústeckém kraji, ale i v dalších chudších regionech, ale nejen v těch, to je problém celorepublikový – no tak my potřebujeme tyhle lidi motivovat k legální práci, protože to má samozřejmě potenciál výrazně zvýšit daňové inkaso. No a tady to opatření, které je velmi levné, velmi efektivní a velmi zacílené, tak by tomu mohlo velmi dobře a velmi výrazně pomoci. My jsme četli stanovisko, které jsme k tomu dostali, v rámci toho stanoviska Ministerstvo financí argumentuje tím, že tam jsou některé určité technické nedostatky, jak by se to prokazovalo, neprokazovalo a tak dále. Takže já i v tomto případě vyzývám paní ministryni, paní ministryně, pojďme udělat jednání, v rámci kterého budeme podrobně diskutovat o tomto návrhu, protože já věřím, že to je návrh, který není nějakým politickým výkřikem. Je to něco, na čem by opět tady v té Sněmovně mohla být odborná shoda. Pojďme o tom diskutovat. Chápu a respektuji, že ten návrh v té podobě, v jaké je předložen, asi dneska nepodpoříte, byť bychom za to samozřejmě byli rádi, ale pojďme se o tom bavit. Pojďme se bavit o tom, zda tento návrh opravdu neumíme nějakým způsobem nadstranicky podpořit a přijmout.

A třetí návrh, u kterého bych chtěl vyzvat k tomuto typu diskuse a který zase předložili jsme jako pozměňovací návrh, je to něco, co už v této Sněmovně vlastně bylo projednáváno na konci toho předcházejícího volební období. No tak to je ten návrh na zavedení limitu 40 milionů korun pro osvobození u kapitálových příjmů, respektive u příjmů z prodeje podílu v obchodních společnostech a prodeje cenných papírů. Zase když se podíváte na jakékoliv významné ekonomické statistiky a na výzkumy týkající se daňového mixu v České republice, tak vidíte, že máme poměrně vysoce zdaněnou práci, a to zejména pokud zkoumáte to zdanění v širším smyslu, tedy včetně odvodů na sociálním a zdravotním pojištění, takže máme v České republice vysoko zdaněnou práci, ale máme poměrně málo zdaněny příjmy právě třeba z prodeje cenných papírů, z prodeje nemovitostí a z dalšího, řekněme, kapitálu.

Proto my si myslíme, že je potřeba diskutovat o tom, kde zajistit do státního rozpočtu dodatečné příjmy, pokud chceme snižovat schodek státního rozpočtu, a věřím, že to je společným cílem nás všech, kdo tady sedíme, ať už jsme z opozice nebo koalice, a pokud k tomuhle chceme přispět, no tak asi není reálné pokračovat ve zvyšování zdanění práce. Naopak to zdanění práce by si zasloužilo snížit, ale pak musíme hledat dodatečné zdroje do státního rozpočtu jinde. No a právě takovým dodatečným zdrojem může být třeba zdanění tohoto typu příjmů, respektive omezení toho osvobození, které je dneska neomezené. Dneska když prodáte akcie za půl miliardy korun, vytvoříte zisk půl miliardy korun na prodeji těch akcií a zároveň splníte časový test, to znamená, držíte ty akcie po určitou dobu, tak nezaplatíte ani korunu. Tak nezaplatíte ani korunu. Někdo, kdo si vydělá minimální mzdu, tak z té minimální mzdy zaplatí 35 procent. 35 procent zaplatí člověk, který vydělá peníze v úrovni minimální mzdy. A někdo, kdo vytvoří zisk z prodeje akcií ve výši půl miliardy korun, tak dneska nezaplatí ani korunu na dani z příjmu. To je blbě. To by ten náš návrh napravil a zase chápeme, respektujeme, že v této podobě ho asi nechcete a nemůžete schválit, ale pojďme se o tom bavit, zda zase nemáme připravit nějakou změnu, která bude široce vykomunikovaná napříč politickým spektrem a bude tady tu věc měnit, protože to by nejen znamenalo další dodatečné příjmy do státního rozpočtu, ale zároveň by to zvýšilo, řekněme, i spravedlnost toho našeho daňového systému, protože to opravdu není fér to, o čem tady mluvím. A neříkám, prosím vás, abyste ze mě neudělali komunistu, neříkám prosím vás, že máme omezovat drobné střadatele, drobné investory. Pokud si někdo vydělá na akciích statisíce, třeba i miliony, no tak na to se ten náš návrh nevztahuje. Právě proto je tam ten strop 40 milionů korun. To znamená, to se má opravdu týkat jenom těch největších investorů v České republice právě proto, abychom jaksi nepodtrhli ten potřebný rozvoj kapitálového trhu v České republice. Protože víme všichni, že ve srovnání zejména s anglosaským sektorem tady investování, ať už do cenných papírů nebo do jiných instrumentů, není tak rozšířené. Potřebujeme daňovou podporu investování. Potřebujeme, aby si lidé spořili na stáří. Aby si lidé spořili pro případ, že třeba nebudou zdraví, že nebudou moci pracovat, že ztratí zaměstnání a tak dále, ale zároveň věřím, že pokud bychom zavedli nějaký takovýhle strop nebo přišli s jinou úpravou tady toho osvobození toho časového testu u cenných papírů, no, takže zvládneme velmi dobře sladit jak požadavek na podporu drobných investorů a střadatelů, ale že zvládneme spolu s tím sladit i požadavek na to, aby se náš daňový systém stal spravedlivějším, a zároveň abychom zajistili dodatečné příjmy do státního rozpočtu. V tomto ohledu musím říct, že jsme se s kolegyní před chviličkou shodli. Vítáme vlastně tu diskusi, kterou paní ministryně otevřela, třeba zdanění alkoholu.

Jsme rádi, že v tomto ohledu by měl proběhnout seminář na půdě rozpočtového výboru, protože právě třeba i ve zdanění alkoholu máme v České republice mezery a problémy, které je potřeba řešit.

Pojďme podobným způsobem v rámci nadstranické diskuse začít řešit i ta další témata i ty další problémy, o kterých jsem hovořil. Vyzývám k tomu paní ministryni. Doufám, že reakce na tyhle moje návrhy a na tuhle naši výzvu bude pozitivní.

Díky za pozornost, vážené kolegyně, kolegové.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Vystřídali jsme se při řízení schůze. Já vám přeju pěkné středeční dopoledne. V této chvíli s přednostním právem pan místopředseda Skopeček a připraví se Karel Haas. Tak, pane místopředsedo, máte slovo.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, přeji hezké dopoledne v předprázdninovém období. I podle toho vypadá účast na projednávání podle mého názoru velmi důležité legislativní normy, která má za cíl vrátit do české ekonomiky elektronickou evidenci tržeb.

Já ten zákon považuji za špatný, ale především zbytečný. Já jsem ty jednotlivé argumenty se snažil samozřejmě vysvětlit i při předcházejícím jednání o EET, při předcházejícím čtení, ale dneska bych se mimo jiné rád zaměřil právě na tu zbytečnost projednávané normy, kterou dneska máme definitivně schválit a prostřednictvím které má být v České republice po 10 letech znovu zavedeno EET, respektive elektronická evidence tržeb.

Proč je ten zákon zbytečný? Respektive proč je elektronická evidence tržeb v takové podobě, v jaké ji paní ministryně financí, respektive vláda, hnutí ANO, SPD a Motoristů, předkládá, zbytečná?

Ten základní argument je samozřejmě ten, že finanční správa disponuje i dnes nástroji, které může využít pro kontrolní činnost plnění daňových povinností podnikatelů. Není to tak, že bez EET je finanční správa slepá a nemůže kontrolovat podnikatelské subjekty a s EET se jí najednou ten svět rozjasní a konečně získá nástroje pro kontrolu plnění daňových povinností. Finanční správa, a je to potřeba zdůraznit, má už dneska nástroje k tomu, aby ty podnikatele, a já věřím, že jich je menšina, ty podnikatele, kteří podvádějí, kteří neevidují, kteří se snaží obejít daňové povinnosti, tak finanční správa už má dneska dostatečné nástroje na to, aby tyto podnikatele postihovala. A už to tady zaznívalo, oproti minulosti máme kontrolní hlášení a další a další nástroje, které má finanční správa k dispozici.

Na zbytečnost znovuzavedení EET ale ukazuje i spontánní vývoj v posledních letech, a nyní hovořím o podílu bezhotovostních plateb na spotřebitelských platbách celkem a trend růstu podílu těchto bezhotovostních plateb na celkových platbách v čase. Nemusím snad dodávat, že bezhotovostní platby nesou elektronickou stopu a nelze tak zapřít ze strany podnikatele tržbu a následně neodvést daně. Podle odhadů a dat karetních (?) společností, finančních institucí, bank a podobně je podíl bezhotovostních plateb na spotřebitelských platbách cca 70 procent co se týče počtu spotřebitelských plateb. A je to dokonce 80 až 85 procent hodnoty spotřebitelských plateb, které se v ekonomice odehrávají. Hotovost, na kterou tedy EET má mířit, se tedy podílí na celkovém objemu spotřebitelských plateb 15 až 20 procenty.

Drahý informační systém, který dopadne na všechny podnikatele a zvýší jim administrativní zátěž, má tak potenciál zasáhnout 10 až 15 procent hotovostních plateb v naší ekonomice. Předpokládám, že si snad nikdo v této ctěné Poslanecké sněmovně nemyslí, že všichni podnikatelé, kteří dnes přijmou ten patnáctiprocentní podíl hotovosti, podvádějí. Jsem přesvědčen, že nikoliv, že drtivá většina z nich jsou slušní, korektní podnikatelé, kteří řádně daňové povinnosti plní. To znamená, že i z těch 15 procent hotovostních plateb, kde je potenciál daňového úniku, tak jsem přesvědčen, že drtivá většina těchto plateb, byť je přijata v hotovosti, je ze strany většiny podnikatelů poctivě přiznána a jsou z ní poctivě odvedeny daně.

Co je důležité říci je, že podíl bezhotovostních plateb kontinuálně každý rok roste. Bezhotovostní platby jsou pro spotřebitele stále oblíbenějším způsobem platby a ten růst je odhadován až na 8 procent každým rokem. Co to znamená? Že ten podíl 15 až 20 procent hotovostních plateb se bude v čase dál snižovat a ten trend je skutečně zcela zřetelný a jasný. Před 10 lety, kdy se projednávala elektronická evidence tržeb s číslovkou jedna, tak podíl bezhotovostních plateb v české ekonomice byl pod polovinou, to znamená, pohyboval se kolem 40 procent. Před těmi 10 lety, kdy jsme projednávali EET, mohla paní ministryně argumentovat, že podíl hotovostních plateb je větší než podíl bezhotovostních plateb a že teda míří na těch 60 procent hotovostních plateb, kde je jistý potenciál pro to, že by ne všechny tržby mohly být přiznány a odvedena z nich daňová povinnost.

Ale ten podíl se dramaticky otočil právě tím trendem toho, že každý rok platíme všichni čím dál tím více namísto hotovosti nějakou formou bezhotovostní platby, která, jak znovu připomínám, má svoji elektronickou stopu a je teda ze strany podnikatele vlastně de facto nemožné se tak takovou platbou před finanční správou skrýt a případně z ní neodvést daně.

EET je tedy jednoznačně zbytečná a má malý potenciál na tom narovnávat podnikatelské prostředí nebo vyhledávat nějaké zatajené platby a v čase ta její zbytečnost poroste tak, jak se ten podíl dnes už 80 až 85procentní bude dál každým rokem zvyšovat.

Ptám se tedy, co může být tou motivací pro schvalování EET, když podíl bezhotovostních plateb je tak vysoký a tam to nemůže přinést ten efekt toho, že by se nacházely platby, které by byly nějakým způsobem skryté, které by se podnikatelé snažili skrýt a prostřednictvím nich obejít daňovou povinnost. Kdybych přemýšlel nahlas, tak vidím jenom dva důvody, proč dnes tuto normu projednáváme, proč schvalujeme. Může to být samozřejmě zakázka na velmi drahý, velmi sofistikovaný informační systém, ale nechci předpokládat, že by tato regulace, která bude plošně dopadat na všechny podnikatele, ať už jsou celé roky svého podnikání slušní a korektní a platí daně, tak nebudu předpokládat, že jediným cílem bylo vypsat zakázku a platit IT firmám za budování drahého systému.

Ta druhá motivace může být taková, že prostřednictvím EET samozřejmě získává stát velmi citlivé obchodní a ekonomické informace o firmách, podnikatelích, jejich tržbách, o spotřebitelském chování občanů v České republice. A to jsou informace velmi citlivé, informace, které jsou zneužitelné a informace, které jsou konkurenčně využitelné. A to je další důvod, proč občanští demokraté na rozdíl i od jiných opozičních stran a poslaneckých klubů budou hlasovat proti EET nejenom z důvodu toho, že obsahuje celou řadu zbytečností, špatných součástí a tak dál, ale budeme proti tomu hlasovat i z důvodu principiálního, ideového, a právě tu snahu centralizovat a získávat velmi citlivé, konkurenčně využitelné informace pod jednou střechou státu, vidíme jako obrovské riziko a něco, co stát nemá dělat.

Vedle samozřejmě toho, že nechceme, aby stát disponoval a potenciálně měl k dispozici konkurenčně zneužitelné informace, hovořící o tržbách, o vývoji tržeb, o tom, v jakých sektorech a v jakých regionech se ty tržby realizují, v jakém podílu, s jakým vývojem, tak vedle tohoto nebezpečí vidíme samozřejmě v EET, a to už se budu opakovat, principiální ideový rozpor v tom, že my si skutečně myslíme, že podnikatelé nemají být automaticky sprostí podezřelí a podnikatelé nemají za stát a jeho kontrolní činnost tyto povinnosti sami na sebe přebírat a dělat za stát to, kvůli čemu stát máme a kvůli čemu si ho platíme, a to je mimo jiné to, aby kontroloval to, jestli podnikatelé plní dobře a řádně své daňové povinnosti.

Od toho tu máme stát, to je jeho jedním ze smyslů a není důvod, abychom tyto povinnosti a tyto pravomoce státu přenášeli na podnikatele, kteří za to budou ještě hradit a platit náklady.

My skutečně vidíme soukromý sektor, podnikatele, jako ty, kteří posouvají Českou republiku dopředu, jako ty, kteří na sebe berou riziko, ty, kteří od státu toho příliš nechtějí a naopak státu prostřednictvím svých zisků, svého podnikání vedle toho, že uspokojují potřeby jiných lidí a posouvají Českou republiku dopředu, modernizují, zvyšují životní úroveň, tak přinášejí státu i dodatečné daňové prostředky, které stát přerozděluje.

Ale my máme vládu, která soukromý sektor nemá ráda. To vidíme na tom, že je tu schvalována legislativa, která moc státu naopak na úkor soukromého sektoru zvyšuje. Máme vládu, která chce zvyšovat i v době ekonomického růstu a přerozdělování sílu, moc a vliv státu. Pryč jsou ty řeči o tom, že soukromý sektor má být tím základním předpokladem pro růst české ekonomiky. To se hodilo jenom před volbami do hospodářské strategie, ze které zůstaly cáry papíru. A v realitě v Poslanecké sněmovně máme naopak návrhy, které velikost státu a moc státu zvětšují a které jdou na úkor nejmenších podnikatelů, jako je právě třeba EET.

Občanská demokratická strana, respektive moji kolegové, s cílem tu chystanou administrativní zátěž, která se prostřednictvím EET na naše podnikatele chystá, tak s cílem tuto administrativní zátěž snížit nebo odstranit nejpalčivější problémy předložené legislativy o EET 2.0 přišla s celou řadou pozměňovacích návrhů. Dovolte mi některé z nich v krátkosti popsat a požádat vás, abyste zvážili podporu těmto pozměňovacím návrhům, které mají ambici ten systémově špatný a hlavně zbytečný nástroj, který se vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů proti podnikatelům snaží v této Poslanecké sněmovně prosadit, tak představit pozměňovací návrhy, které tomuto systém dají alespoň trochu větší logiku a odstraní ty největší nesrovnalosti a problémy.

Navrhujeme vyjmout z povinnosti EET podnikatele s tržbami do 2 milionů korun, a to bez ohledu na daňový režim, který využívají. Z logiky věci EET bude dopadat nejvíce na ty nejmenší podnikatele a na ty nejmenší podnikatele, kteří mají podnikání třeba jako vedlejší činnost, může tato administrativní zátěž způsobit to, že budou motivováni přejít například do šedé zóny naší ekonomiky. A tím EET vlastně v důsledku bude motivovat k pravému opaku toho, co si přeje v české ekonomice udělat, tedy narovnat podnikatelské prostředí. Proč tento pozměňovací návrh? Důvod je jednoduchý. Vládní návrh počítá pouze s režimem EET OFF pro část osob, které využívají paušální daň s tržbami do 1 milionu korun a to navíc za předpokladu, že se tito podnikatelé vyplatí jakousi přirážkou, pokutou ve výši 1 400 korun měsíčně.

Ale je potřeba připomenout, že režim paušální daně nemohou využívat všichni podnikatelé. Paušální daň není dostupná například pro osoby, které mají živnostenské podnikání jako vedlejší činnost. Řada živnostníků také využívá běžné výdajové daňové paušály, na které se vládní výjimka rovněž nevztahuje. Pokud by byla EET přijata s tímto nerovným zacházením vůči podnikatelskému sektoru, může se stát, že dva podnikatelé se stejnou činností, se stejnými tržbami a se stejným rozsahem podnikání mohou mít odlišné povinnosti podle toho, jaký daňový režim využívají.

Proto navrhujeme v našem pozměňovacím návrhu věcnější a srozumitelnější hranici. Navrhujeme, aby EET OFF platilo pro všechny živnostníky do tržeb 2 miliony korun ročně, což je hranice, která je známá například i u limitů využívání daně z přidané hodnoty, u paušální daně a výdajových paušálů. Má to tak větší logiku a bude to samozřejmě pro všechny podnikatele takto malé bez ohledu na to, jaký daňový režim využívají.

Dalším tím pozměňovacím návrhem, který reaguje vlastně i na rozhodnutí Ústavního soudu – z té předchozí verze EET jedna je vyjmutí bezhotovostních plateb. Zahrnutí bezhotovostních plateb do systému EET je naprostá zbytečnost, naprostá hloupost, naprostá duplicita, protože bezhotovostní platby mají samozřejmě ze své podstaty, jak už jsem říkal v tom úvodu, svoji digitální stopu a je tedy pro podnikatele de facto nemožné platbu, která proběhla bezhotovostně, zatajit, neodvést z ní daňovou povinnost a podvádět. Už v EET 1, kde bezhotovostní platby rovněž byly obsaženy, tak Ústavní soud zcela jasně při svém rozhodnutí, kterým bezhotovostní platby právě z toho zákona vyškrtl, jasně řekl, že není smyslem a cílem státu maximalizovat objem informací, které z podnikání získává a není smysluplné, aby tak činil u plateb, které jsou zcela zřejmé a které nemohou ze své podstaty být zatajeny nebo nemohou být využity pro obcházení daňových povinností.

Ústavní soud jasně mluvil o jisté informační sebekontrole ze strany státu právě s cílem toho, a toho si snad jsme všichni vědomi, že stát má tu tendenci zvyšovat moc nad svými občany a že jakékoliv další informace a jakékoliv další nástroje, které tu moc státu budou zvyšovat, tak bychom k nim měli přistupovat velmi obezřetně a využívat a sbírat od občanů jenom ty informace, které jsou pro stát nezbytné. Informace o bezhotovostních platbách, protože jak říkám, jsou z hlediska daňové povinnosti těžko obejitelné, těžko zatajitelné, tak je zbytečné v tom zákonu mít. A vláda tím ukazuje, jaký má respekt k Ústavnímu soudu a k jeho nálezům, protože jak znovu říkám, Ústavní soud už jednou bezhotovostní platby z podobného zákona vyškrtl. My je tedy navrhujeme vyškrtnout podle rozhodnutí Ústavního soudu a s jeho argumentací i v této nové verzi EET.

Navrhujeme také zrušit tu už zmíněnou přirážku k paušální dani. Jak jsem zmínil, vládní návrh umožňuje části podnikatelů vyhnout se EET pouze za cenu přirážky 1 400 Kč měsíčně dani. To nepovažujeme za korektní přístup k nejmenším podnikatelům. Nepovažuju za správné, aby podnikatelé, aby se ti nejmenší, na které by to dopadlo nejvíce, vyhnuli nějaké nové administrativní povinnosti, aby museli státu platit výpalné za to, že nebudou muset vzhledem ke svým nízkým tržbám elektronickou evidenci tržeb používat.

Když jsem zmínil, že EET bude sbírat pod křídla státu velmi citlivé obchodní a ekonomické informace, data podnikatelů a data o spotřebitelském chování nás všech, tak chci zdůraznit, že EET opravdu není pouze technická evidence účtenek. Stát bude znát informace o tržbách, provozovnách, časech prodejů, ekonomické výkonnosti jednotlivých podnikatelů. A jak jsem říkal, tato data jsou obchodně citlivá, proto navrhujeme jasnější pravidla pro jejich využití pouze pro zákonné daňové účely s omezením přístupu k identifikovatelným mikrodatům, evidenci přístupu a možnosti zpětné kontroly. Stát, který požaduje citlivá data, musí současně zajistit jejich silnou ochranu. To je součást našeho dalšího pozměňovacího návrhu (nesrozumitelné) elektronické evidence tržeb.

Na to navazuje i další pozměňovací návrh, respektive související věc s tím, o čem jsem mluvil před chvilinkou, a to je sankce za zneužití údajů z EET. Navrhujeme zavést zvláštní přestupek za neoprávněné zpřístupnění, poskytnutí a zveřejnění nebo využití údajů z elektronické evidence tržeb.

U osob, které s těmito daty pracují z titulu své funkce nebo přístupu k systému, má být odpovědnost samozřejmě přísnější. Ochrana dat nesmí být pouze deklarace v důvodové zprávě k předloženému zákonu, ale musí existovat konkrétní právní povinnosti a vymahatelnost takových povinností i za cenu uvalení sankcí.

Další pozměňovací návrh, a tam, pokud dobře vím, bude možná shoda i s poslanci vládní koalice, je to, že navrhujeme zvýšit limit, od kterého vzniká povinnost podávat daňové přiznání, a to ze současných 50 tisíc na 100 tisíc korun za rok. Cílem je snížit administrativní zátěž u drobných přivýdělků, typicky u přivýdělku například důchodců, rodičů na rodičovské nebo zaměstnanců z vedlejší činnosti. Pokud je fiskální dopad těchto skupin obyvatel marginální, nemá stát vytvářet zbytečnou administrativní povinnost, která se tomu státu ani nějak výrazně z hlediska fiskálního pohledu nevrátí.

Další pozměňovací návrh je pozměňovací návrh, který reaguje na to, že pro některé činnosti a některé oblasti podnikání je EET zkrátka nepřiměřeným nástrojem, který nemá z titulu podoby toho podnikání jakýkoliv smysl. Jsou to například lékaři, u kterých se dají předpokládat drobné platby za vystavování nejrůznějších potvrzení. A jsou to i některé kulturní, sociální, tradiční činnosti, kde ta administrativní zátěž z titulu EET by byla větší než reálný přínos pro správu daní.

To jsou pozměňovací návrhy, které předkládá klub ODS, respektive které předkládáme spolu s některými mými kolegy a moc vás prosím o zvážení jejich podpory, jakkoliv klub ODS bude hlasovat proti této zbytečné normě, která i po těch 10 letech je ještě více zbytečná, než byla před těmi 10 lety. A znovu jedno číslo, před deseti lety 40 % podíl bezhotovostních plateb, 60 % hotovostních plateb. Dnes je ten podíl úplně opačný, dnes je 80 až 85 % podíl bezhotovostních a podíl hotovostních plateb pouze 15 %. Je to fakt naprosto zbytečný zákon, naprosto zbytečná regulace, naprosto zbytečně drahý systém, který stát bude muset vybudovat a jehož význam bude v čase klesat tak, jak roste každým rokem podíl bezhotovostních plateb. A jak už jsem znovu říkal, je to cca o 8 % ročně. Fakt to nemá jakýkoliv smysl. K žádnému narovnání podnikatelského prostředí to nepovede a bude to pouze udržovat v české společnosti tu dlouho podporovanou a rozvíjenou tezi, hypotézu, že podnikatelé jsou ti, kteří nějakým způsobem český stát obírají, kteří podvádějí a kteří žijí na úkor ostatních daňových poplatníků. Přitom je to úplně naopak. Jsou to podnikatelé, kteří tuto zemi posouvají dopředu. Jsou to podnikatelé, kteří dominantně platí daně v České republice, které tady my politici můžeme přerozdělovat a bez nich bychom tady nepřerozdělili ani 1 korunu.

A v tomto smyslu já se podnikatelů soukromého sektoru chci (zastat?) proti rozpínavému státu, který se rozpíná od prvních měsíců vlády hnutí ANO, kdy rostou deficity, kdy roste přerozdělování a kdy se ordinuje na podnikatele další nová administrativní regulující zátěž. Na jedné straně tu máme stát, který si chce rozvolnit rozpočtová pravidla, utrácet víc na úkor zadlužení a na úkor dalších generací. A ta stejná vláda, která sama sobě chce rozvázat ruce pro větší utrácení, tady chystá na podnikatele další administrativní zátěž, a to administrativní zátěž zbytečnou, která se v čase vyčerpala tím, jak narostl podíl bezhotovostních plateb.

Je to zbytečný zákon, zvažte vaše hlasování a nehlasujte pro zákony, které jsou pro Českou republiku zbytečné, nadbytečné. Děkuju za pozornost. (Silný potlesk jednoho poslance ODS.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, já děkuji za toto vystoupení. V této chvíli nemám žádnou faktickou ani s přednostním právem. Na řadě pan poslanec Karel Haas, který tady zatím není, takže ho dám na konec. A nyní tedy se do popředí dostala paní poslankyně Jana Patková, připraví se paní poslankyně Pivoňka Vaňková. Tak, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Patková: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, vážené kolegyně. Dobrý den, vážení kolegové, když jsme se minule bavili o rozpočtové odpovědnosti, upozorňovali jsme na obrovské schodky a účetní triky vlády. Dnes tu před námi leží zákon o EET 2.0, o kterém paní ministryně Schillerová mluví jako o záchraně příjmů státního rozpočtu.

Za Piráty chci rovnou říct, a to na rovinu, že my nemáme problém s narovnáním podnikatelského prostředí. Vláda ve verzi 2.0 naštěstí odstranila řadu nesmyslů, které jsme dříve kritizovali. Už není nutné vydávat šikanózní stvrzenky. Vyjmuli jste z toho eshopy a řemeslníky s fakturami, za to jsme rádi. Ale pokud se podíváme na zákon jako celek, vychází z toho naprostý nepoměr mezi tím, co vláda slibuje a tím, na koho reálně to dopadne. Paní ministryně říká, že EET 2.0 vybere 14,4 miliardy korun. Centrum veřejných financí je trošku střízlivější a počítá s necelými 14 miliardami korun. Budiž, bereme to číslo. Problém je ale v tom, co se na tento zákon doslova přilepilo z daňových výjimek.

Tento balíček záchrany rozpočtu totiž obratem vysaje ze státní kasy zhruba 7 miliard korun postupně v dalších letech, mimo jiné i přes územní samosprávy, které to zaplatí ze třetiny. Změny u zaměstnaneckých benefitů nebo selektivní sleva na studenta, která zasáhne jen minimum lidí, to jsou opatření, která by si zasloužila samostatnou debatu a ne je přilepit k zákonu o evidenci tržeb, aby se naoko ukázalo, že vláda něco dává.

Když se podíváme na reálný přínos, po odečtení všech vašich daňových dárků jsme na jednotkách miliard. Vedle toho ale vláda seká schodky přes 300 miliard a ruší rozpočtová pravidla. Vydat EET 2.0 za záchranu veřejných financí je zkrátka laciné marketingové divadlo.

Druhý, a pro nás zásadní, problém je dopad na ty nejmenší. Paní ministryně nás tu přesvědčuje, že kdo nechce řešit byrokracii a být v EET, může se takzvaně vykoupit a přejít do režimu EET off. To má ale jeden významný háček. Podle vlády musí tento člověk vstoupit do režimu paušální daně a připlatit si k ní dalších1 500 korun měsíčně navíc. Pominu teď fakt, že celková částka by se tak pro živnostníka vyšplhala na 11 500 korun za měsíc, což je pro někoho s drobným přivýdělkem možná i likvidační.

Ten hlavní a absurdní legislativní paradox je totiž ještě horší. Osoby podnikající na vedlejší činnost do paušálního režimu podle zákona vůbec vstoupit nemohou. Ano, tahle slavná možnost úniku, to velkorysé výkupné z EET pro stovky tisíc lidí s drobným přivýdělkem prostě legálně neexistuje. Senioři, kteří si drobně přivydělávají třeba tím, že vaří marmelády, maminky na rodičovské dovolené nebo lidé s vedlejšími příjmy po práci spadli do vládní pasti. Necháváte jim jen dvě možnosti. Buď si na vlastní náklady pořídí systém pro kódování tržeb a po večerech řeší státní byrokracii, anebo s tím svým drobným podnikáním prostě musí seknout.

Zahraniční data mluví v tomto jasně. Například studie publikovaná v roce 2019 na příkladu Maďarska dokazuje, že zavedení v elektronické tržbě má likvidační dopad zejména na reportované tržby těch nejmenších subjektů, zatímco u velkých hráčů je vliv téměř nulový. A my tu teď stejnou sekeru házíme pod nohy drobným obyvatelům České republiky. Proto naše kolegyně Vendula Svobodová a Veronika Kovářová předložily za Piráty pozměňovací návrh, který by od povinnosti zavést EET vyvázal právě osoby podnikající na vedlejší činnosti s příjmy do 400 tisíc korun ročně. Zbytečnou byrokracií zabíjíte aktivitu lidí, kteří by si rádi přivydělali, udrželi si pocit užitečnosti anebo si jenom vylepšili rodinný rozpočet a ty peníze navíc by okamžitě vrátili zpět do ekonomiky.

Posledním bodem, který kritizujeme, je obrovské množství nasbíraných dat. Do tohoto systému se má podle odhadů zapojit 600 000 podnikajících. My budeme jako stát shromažďovat masivní a velmi detailní on-line balík informací o nákupním chování v celé České republice. Zabezpečení těchto dat a naprostá garance, že je stát nezneužije k nadbytečné a šikanózní kontrole drobných živnostníků, pro nás nejsou v tomto návrhu dostatečně přesvědčivé.

Závěrem chci říct, že Piráti chtějí silnou, moderní a digitální ekonomiku, ve které platí rovná pravidla, ale tento návrh EET 2.0 záchranou rozpočtu opravdu není. Je to bič ušitý primárně na ty, kteří se nemohou efektivně bránit, na lidi na vedlejší činnosti, na kreativní tvůrce, na seniory, na rodiče na rodičovské dovolené. Na těchto se stát opravdu hojit nemá. Z tohoto důvodu Piráti tento zákon v tomto znění nepodpoří. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji paní poslankyně. Poprosím poslankyni Pivoňku Vaňkovou, která je na řadě. Připraví se Jiří Havránek a Karel Haas, který propadl dozadu. Ano, máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já zde přicházím ve třetím čtení, abych znovu požádala o podporu mého pozměňovacího návrhu, který předkládám společně s kolegy z rozpočtového výboru, který modernizuje podporu rodin s malými dětmi. Jeho cílem není snižovat pomoc rodinám, ale nastavit ji spravedlivěji, jednodušeji a tak, aby odpovídala tomu, jak dnes české rodiny skutečně žijí.

Současný systém totiž zvýhodňuje především sezdané páry, zatímco samoživitelé, nesezdaní rodiče nebo nízkopříjmové pracující domácnosti, na stejnou podporu často vůbec nedosáhnou. To považujeme za nespravedlivé. Proto navrhujeme zrušit slevu na manžela či manželku a místo ní zvýšit daňové zvýhodnění na každé dítě do tří let věku o 1 000 korun měsíčně. V rodinách, kde je jeden z rodičů držitelem průkazu ZTP, pak navrhujeme zvýšení o 4 000 korun měsíčně, aby byla zachována odpovídající míra podpory. Podpora se tak nebude odvíjet od toho, zda jsou rodiče oddáni, ale od toho nejdůležitějšího, od péče o malé dítě. Navíc bude dostupná i formou daňového bonusu, takže pomůže také rodinám s nižšími příjmy, které dnes slevu na manžela často vůbec nemohou využít.

Stejně důležité je, že odstraňujeme jednu z dlouhodobě kritizovaných bariér – návrat rodičů na trh práce. Dnešní příjmový limit 68 000 korun ročně totiž znamená, že při jeho překročení rodina skokově přijde o daňovou podporu. To mnoho rodičů, nejčastěji matek, odrazuje od částečných úvazků nebo postupného návratu do zaměstnání. Na tuto demotivaci dlouhodobě upozorňují odborné analýzy a návrhy reformy „Chytřejší daně“. Náš návrh tuto překážku odstraňuje a dává rodičům větší svobodu rozhodnout se podle své životní situace, nikoliv podle nastavení daňového systému.

Zároveň nejde o vytváření nové nefinancované výdajové položky. Jedná se především o přesměrování stávající podpory tam, kde dává větší smysl. Čistý dopad na veřejné rozpočty je relativně nízký a nezahrnuje pozitivní efekty vyšší zaměstnanosti rodičů, které lze v budoucnu očekávat.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, naším cílem je podpora rodin, která bude spravedlivá, motivující a nebude rozlišovat mezi dětmi podle toho, v jaké formě soužití vyrůstají, v jaké formě soužití jsou jejich rodiče. Podporujme děti a rodiče, kteří o ně pečují, ne administrativní status jejich vztahu. Proto vás žádám o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně. V této chvíli je na řadě Jiří Havránek, kterého teďka tady nevidím. Vy se mi tam střídáte, kolegyně, kolegové. Tak ho dám zase nakonec, tudíž se do popředí dostává... (Poslanec Havránek přichází do sálu.) Už je tady, ale já už jsem to přehodil. Musíte být v sále. V této chvíli teď je na řadě Karel Haas. Připraví se Štěpán Slovák, pak Jiří Havránek.

 

Poslanec Karel Haas: Vážený pane místopředsedo, děkuju mnohokrát za slovo. Dovolte mi relativně stručné vyjádření v rámci třetího čtení EET 2.0. Jedna rámovací poznámka, pak několik konkrétních věcných výhrad. Včetně toho, že jedna z konkrétních věcných výhrad bude lehce smutně úsměvná nebo – dokonce ji mám v poznámkách – bizarní. Ta rámovací poznámka. Už to tady říkal někdo z předřečníků, ať si to takhle zarámujeme.

Ta debata je o tom, jestli chceme malý nebo velký stát. Stát, který kontroluje, dohlíží, anebo stát, který důvěřuje, podporuje, věří v individualitu, věří v odpovědnost lidí a tak dále. To je přece úplně klíčová otázka nebo klíčová červená nit, která se táhne celou debatou o EET. Takže takto stručně to uvádím. To je základní rámec, jestli chceme kontrolu, dohled – to jsou zastánci EET – nebo jestli chceme důvěru, víru v člověka, víru ve svobodu lidí, víru v odpovědnost lidí. Já se kloním k té druhé variantě. To znamená, budu hlasovat proti EET 2.0, protože si myslím, že malý stát, který důvěřuje lidem, důvěřuje podnikatelům, věří, řeknu, v pozitivní věci, nevidí loupežníka na každém rohu, za každým rohem a v každém člověku, tak takový stát budu podporovat.

Teď klíčové body, které chci shrnout za ODS. Mám tady, jestli se nepletu, čtyři poznámky. Pak ta poslední bizarní se netýká ódeesky. Za ODS jsme se snažili pozměňovacími návrhy nejít po kazuistikách typu vánoční kapři a vánoční stromky – to bude poslední zmínka – ale jít po věcech zásadních. Takže, když to vezmu opravdu i podle priorit, tak první, co zdůrazňujeme, je protiústavnost. Takhle to zase pojmenujme pravými slovy, protiústavnost evidence bezhotovostních plateb.

Já jsem tady ve druhém čtení ocitoval... Nebojte, mám tady samozřejmě celý nález Ústavního soudu z prosince 2017, kdy Ústavní soud posuzoval EET v první variantě. Ústavní soud k bezhotovostním platbám, cituju z bodu 96. Jsou to opravdu jenom dvě věty. Nebojte, nebudu vás zdržovat. Cituji z bodu 96, odůvodnění tehdejšího plenárního nálezu Ústavního soudu 26/16: „Stát tak sám musí dodržovat jisté informační sebeomezení, může-li jím zajišťované funkce zabezpečit i jinak. Tímto prizmatem musí být posuzovaný zákon nahlížen a aplikován i v budoucnu.“ Tečka, konec citace.

To znamená, Ústavní soud k evidenci bezhotovostních plateb jasně vzkázal: Tudy, státe, ne. Toto není cesta. Můžeš si bezhotovostní platby zjistit i jinak. Nepochybně to není tak jednoduché, jako když budou evidovány v elektronické evidenci tržeb. Musí k tomu správce daně vynaložit nějaké konkrétní kroky, stojí ho to nějakou aktivitu, ale Ústavní soud jasně řekl: Státe, ty jsi tady od toho, aby sis poradil, nikoliv aby sis zjednodušoval cestu, když se hrabeš jiným subjektům v soukromí. Takhle jednoduchý vzkaz Ústavního soudu je. Nejdůležitější věta je opravdu ta, že takto musí být elektronická evidence tržeb nahlížena i v budoucnu.

Proč takhle zdůrazňuju nález Ústavního soudu? Za 10 let se princip bezhotovostních plateb přece vůbec nijak fakticky nezměnil. Jinými slovy, já bych ještě jako právník dokázal pochopit, že bychom nemohli plenární nález Ústavního soudu aplikovat, pokud by se změnily reálné vnější podmínky nebo by se změnil svět kolem nás. To znamená, změnily by se východiska, okolnosti, věcné předpoklady, na kterých nález Ústavního soudu stál. Ale na bezhotovostních platbách se nezměnilo fakticky od prosince 2017, kdy Ústavní soud rozhodoval, vůbec nic. Takže protiústavnost.

K tomu směřují nosné pozměňovací návrhy ódeesky, kolegy Vojty Munzara a dalších kolegů. Nebudu je všechny jmenovat. Oni vědí, kdo to odpracovali.

Takže návrh, který se týká, pozměňovací návrh odéesky, který se týká bezhotovostních plateb, je zpracován variantně tak, aby v rámci hlasování mohla Poslanecká sněmovna se rozhodnout co nejodpovědněji, to znamená vynětí ve variantě jedné všech bezhotovostních plateb bez výjimky anebo ve variantě druhé vynětí bezhotovostních plateb, když to zjednoduším u platebních institucí v České republice, protože chápeme složitost v době Revolutů a jiných podobných, řeknu digitálních platebních institucí, tak chápeme přece jenom nějakou míru náročnosti dohledání těch plateb u ne českých platebních institucí.

Druhá klíčová věc, kterou říkáme, milý státe, netrap, netrap, malé živnostníky, malé podnikatele. A já tady k tomu ještě dodávám, milý státe, postupuj systematicky v rámci českého právního řádu. Vládní koalice a teď to říkám ryze fakticky se dohodla na hranici 1 milionu tržeb zdanitelných příjmů a tak dále na hranici 1 milionu, kdy má být ta hranice, řekněme mezi malým podnikatelem, který má mít možnost se vykoupit, k tomu se dostanu za chviličku, vyplatit z elektronické evidence tržeb. Ale hranice 1 milionu v dnešním českém právním řádu není spojena s žádnými dalšími významnými daňově právními instituty, opatřeními a tak dále. Kde leží ta, řeknu tržbová, daňově právně významná hranice? Ta leží na hranici 2 milionů korun, nikoliv 1 milionu korun. Registrace k DPH, hranice pro paušální příjmy a tak dále. To znamená zase ty nosné pozměňovací návrhy odéesky v této druhé klíčové věci, kterou u EET 2.0 zdůrazňujeme a se kterou bytostně nesouhlasíme, je, že hranice, kdy nebudou muset malí podnikatelé, živnostníci podléhat elektronické evidenci tržeb, nemá být posazená tak, jak to chce vládní koalice na hranici 1 milionu korun, ale má být posazena na hranici 2 milionů korun.

Máme to zpracováno ve čtyřech variantách ty naše pozměňovací návrhy. Hranice 2 miliony pro všechny, druhá varianta hranice 2 miliony pouze pro fyzické osoby, to znamená naplnění opravdu toho pojmu živnostník i fakticky. A pak protože chápeme číslovky 108 versus 92, to znamená poměry v této Sněmovně, tak byť se nám hranice 1 milionu korun nelíbí, tak ano, máme variantně zpracován i pozměňovací návrh hranice 1 milionu korun, ale na rozdíl od vládní koalice bez ohledu na daňový režim subjektu toho malého podnikatele, malého živnostníka. A poslední čtvrtá varianta hranice 1 milionu korun pouze pro fyzické osoby.

Třetí klíčová věc, kterou považujeme na návrhu za špatnou je, a už to tady zmiňoval některý z předřečníků, já si tady v těch pojmech a věřím, že to není hrubý pojem nebo dehonestační pojem, ale popíšu to naprosto na rovinu, absolutně nesouhlasíme s tím výkupným 1 400 korun, který mají živnostníci a malí podnikatelé platit, aby se vykoupili z úřední povinnosti, kterou na ně chce stát zavést. To takhle budeme postupovat u všech dalších právních povinností v této zemi? To znamená, že vymyslíme na subjekty v této zemi a teď bez ohledu na to, jestli jsou to podnikatelé, fyzické osoby, právnické osoby, nějakou novou povinnost a řekneme, milý subjekte práva, když zaplatíš výpalné, tak my tě od toho osvobodíme od té povinnosti, to opravdu chceme tuhletu věc prolomit? Tak to nám připadá úplně jako mimo mísu. Takže ta věc, se kterou bytostně nesouhlasíme, třetí v pořadí je opravdu to výpalné 1 400 korun u režimu EET OFF a směřuje k tomu pozměňovací návrh, kterým toto výpalné nebo výkupné rušíme.

A pak je sada 3 pozměňovacích návrhů, a to v té debatě s výjimkou kolegy Petra Bendla, vaším prostřednictvím, on věřím, že za tu pochvalu bude rád a že se nebude zlobit a nezačervená se, že ho tady takhle zmíním. On podal 3 pozměňovací návrhy, které jsou spojovány zase jedním velmi silným argumentem a to je ochrana soukromí. Zase to řeknu naprosto na placato, kdo ovládá a bude ovládat analytická data z EET 2.0, tak ovládá vlastně byznysově, podnikatelsky z pohledu rozhodování tuto zemi. To znamená, buďme přísní na to, jak se s těmito daty bude nakládat. K tomu směřují 3 pozměňovací návrhy. Já je takhle shrnu do jednoho balíčku kolegy Petra Bendla, ať jsou to pozměňovací návrhy, které směřují k tomu, jaké osoby mají přístup, jak s těmi daty má být nakládáno. A samozřejmě, aby pravidla ochrany soukromí fungovala, tak musí být vynutitelná přes nějaké sankce.

To znamená, ty pozměňovací návrhy směřují i ke správným deliktům, respektive přestupkům, pokud to soukromí subjektů, jejichž data budou evidována a já rozumím tomu, že ten rozsah je menší než u EET 1.0, tak to je velmi důležitý aspekt, který vlastně s výjimkou Petra Bendla v této Sněmovně téměř nikdo, téměř nikdo nezesiloval do veřejného prostoru, nekomunikoval do veřejného prostoru a myslím, že je potřeba to v rámci 3. čtení zdůraznit. Takže toto jsou 4 prioritní věci, které odéeska svými pozměňovacími návrhy k EET 2.0 sleduje. Čtyři priority, nerozdrobujeme se v drobné kazuistice a v drobných konkrétnostech.

Tím se dostávám totiž k té poslední poznámce. Poprosil bych, aby ministerstvo v rámci a teď jakýchkoliv, teď už to nezměníme u EET 2.0 v rámci svých stanovisek k jednotlivým pozměňovacím návrhům u jakýchkoliv norem do budoucna úplně, řekněme, v té argumentaci neklesalo tak nízko, jak jsem se u jednoho z pozměňovacích návrhů dočetl. Já v této věci (Se smíchem.), proto říkám, že to je věc spíš smutně úsměvná.

Kolega Libor Vondráček, prostřednictvím pana předsedajícího, podal pozměňovací návrh, který chce z EET vyjmout sezonní prodej vánočních stromků. A argumentace Ministerstva financí, teď to budu citovat. „Není žádoucí rozšiřovat výjimky tohoto typu. Vládní návrh zákona jsou podobné výjimky týkající se prodeje vánočních kaprů přidržel toho, že v původním zákoně tato výjimka byla v Poslanecké sněmovně doplněna a bylo vytvořeno legitimní očekávání jejich adresátů jejího zachování. Pro prodej vánočních stromků toto neplatí, naopak jejich evidování v minulosti již docházelo.“ Takže prosím vás, jestli zákon, který prošel testem ústavnosti u Ústavního soudu, v části ale byl zrušen, je z roku 2016 pro vánoční kapry vytvořil legitimní očekávání, tak je to podle mě jako smutně úsměvný.

Takže vánoční stromek a vánoční kapr budou mít v České republice dva rozdílné daňové režimy z pohledu evidence tržeb. Myslíte si, že tyto dva atributy krásných českých křesťanských vánočních svátků si zaslouží rozdílné hodnocení v českém právu? No, já to považuju opravdu jako za věc smutně úsměvnou, respektive použil jsem už to slovo bizarní, tak tolik shrnutí. Věřím, že jsem nebyl nijak dlouhý. Tolik shrnutí těch klíčových výhrad odéesky a předám pak panu zpravodaji návrh v souladu s jednacím řádem legislativně technické úpravy k pozměňovacímu návrhu právě kolegy Vojty Munzara a dalších členů ODS. Já se pak ještě přihlásím samozřejmě v podrobné rozpravě, takže teď jenom tady na mikrofon odcituju kratince... (Ministryně Schillerová sděluje, že podrobná rozprava nebude.) Jo, zpět, takže správně, to teďka načítám, omlouvám se, teď se omlouvám za tu chybu, takže správně jsem si to přinesl.

Takže prosím vás, navrhujeme následující legislativně technickou úpravu. V pozměňovacím návrhu B3, sněmovní dokument 1551 obsaženém ve sněmovním tisku 189/3 se na začátek vkládá věta - cituji: „ v části první § 11 odst. 3 se slova „ v paušálním režimu přihlášeného k přirážce zprošťující povinnosti evidovat tržby“ nahrazují slovy „ v prvním pásmu paušálního režimu, jehož příjmy ze samostatné činnosti v bezprostředně předcházejícím zdaňovacím období nepřesáhly 1 milion ká čé.“ Předávám tento návrh legislativně technické úpravy panu zpravodaji a poprosím, aby byl zahrnut do hlasovací procedury. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji vám, pane poslanče. Než se posuneme dál, přečtu dvě omluvy. Věra Kovářová od 11.45 z pracovních důvodů se omlouvá a Vendula Svobodová celý jednací den z rodinných důvodů.

V této chvíli je na řadě pan poslanec Štěpán Slovák, který je přítomen, poté Jiří Havránek je také přítomen, Petr Bendl také. Takže pánové, můžete jít do toho.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Vážená paní ministryně, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já jenom velmi stručně k pozměňovacímu návrhu, který jsme společně s kolegy připravili na odstropování zdravotních benefitů. Možná jste zaregistrovali k tomu vyjádření Svazu obchodu a cestovního ruchu, ale teď k tomu přibylo i vyjádření Hospodářské komory České republiky.

Já si dovolím ho odcitovat, protože si myslím, že to je moc hezké, a budu velmi stručný a řeknu jenom tu nejdůležitější část, kde Hospodářská komora jako největší představitel podnikatelské sféry v České republice si dovoluje požádat o podporu pozměňovacího návrhu číslo 1448 poslance Štěpána Slováka a dalších poslanců. Tento pozměňovací návrh ruší daňový limit pro zdravotní zaměstnanecké benefity, podporuje zdraví zaměstnanců, navyšuje objem soukromých prostředků směřujících do zdravotnictví a zároveň snižuje administrativní zátěž zaměstnavatelů. Současně tento návrh přímo reaguje na fiskální obavy, které zaznívaly v průběhu diskuse při druhém čtení, to, že prostředky nebudou směřovat do aktivit bez přidané hodnoty pro zdraví, ale skutečně do zdravotní péče a prevence, což zajišťuje ten negativní výčet intervencí, které se za zdravotní benefity považovat nebudou, například estetická chirurgie. Návrh tak nastavuje jasné mantinely a zároveň umožňuje efektivní využití prostředků bez zbytečné administrativní zátěže tam, kde mají skutečný dopad na zdraví zaměstnanců.

Já si myslím, že Hospodářská komora to řekla moc hezky. Takže apeluji na kolegy z vládní koalice, zda by přece jenom nezvážili podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za toto rychlé vystoupení. V této chvíli poprosím pana poslance Jiřího Havránka. A připraví se Petr Bendl, který je zatím poslední přihlášený poslanec. Pane kolego, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Havránek: Děkuji, vážený a ctěný pane předsedající, za udělení slova. Vážená paní ministryně, vážený pane zpravodaji, kolega Karel Haas mi sebral část mého vystoupení tím, že už načetl legislativně technické úpravy, o to já budu kratší a v podstatě shrnu, co všechno se stalo v průběhu těch třech čtení, která jsme tu absolvovali.

V jedné věci bych chtěl opravdu poděkovat kolegům z Ministerstva financí, protože opravdu podobně jako jsme vznášeli připomínky, které platí doteď ohledně bezhotovostních plateb jako takových, pokud se nepletu, tak je to odrážka B, tak já jsem vznášel připomínky i k platbám virtuálními aktivy, která jsou hned v odrážce následující. A přesně jsme si s kolegy z Ministerstva financí vysvětlili, jak je to myšleno a že opravdu je to natolik minoritní věc, ale počítá se s tím, že by měla být takto popsána, protože pořád tu jsou přesněji obchodníci, kteří provádí už, a je to dobře, věřme, že jich bude ještě více, ty přímé platby za své zboží virtuálním aktivem. A prostě vaším zájmem je, aby byly tyto platby evidovány, byť jak všichni víme, protože jsme to tady často diskutovali zhruba před jedním rokem, veškeré platby virtuálním aktivem jsou dohledatelné a jsou možné i vlastně najít poměrně jednoduchou blockchainovou analýzou. Nicméně respektuju a chtěl jsem poděkovat panu vrchnímu řediteli Koubovi za to, že jsme si byli schopni velmi rychle připomínky vyjasnit.

Přesně, co se týče ale připomínek ohledně bezkontaktních plateb jako takových a jejich ústavnost, zde komentoval Karel Haas.

Já se vlastně nebudu pouštět do nějakého širokého a dlouhého rozboru toho, co opravdu EET přinese, jestli původním záměrem je opravdu jenom narovnání prostředí, nebo opravdu i nějaké další příjmy. O tom, že jsem přesvědčen, že opravdu podíl šedé ekonomiky v České republice je ze strany současné vládní koalice v uvozovkách přestřelený, pohled na to, co se dá ještě bez nějakých větších výdajů státního rozpočtu získat, tak to si myslím. Ale v tom se neshodneme. A to je čistá čistá politika.

Na straně druhé dokážu si představit, že výnosy elektronické evidence tržeb po očištění o ty jednotlivé snížené daňové příjmy můžou být mezi 8 až 10 miliardami. Myslím dokonce, že s panem docentem Ševčíkem, který teď není přítomen, jsme si tohleto dokázali čeknout poměrně rychle i v průběhu debaty na televizi Prima.

Na straně druhé pokud ale si pustím třeba včerejší, a to vám všem doporučuju, normálně si to i zaplaťte za těch 7 euro, byť já nejsem nějakým velkým příznivcem podcastu Čestmíra Strakatého, tak si ale pusťte jeho včerejší rozhovor s Otou Klempířem, to je vám taková švanda, že vlastně mě překvapuje, že i Oto, kterého znám roky, mě dokáže překvapit. A paní ministryně, když si to pustíte, tak uslyšíte, že právě výnosy z EET pokryjí Českou televizi a Český rozhlas, co se týče nového nového dopadu do státního rozpočtu. Oto Klempíř to tam řekl úplně napřímo. Překvapil mě, jak dokázal být ostrý v tomto svém vyjádření, protože zbylá vyjádření, nebudu vám tady dělat jakýkoliv vstup, užijte si to, ten rozhovor stojí za těch 7 euro a fakt je do toho investujte. Nicméně uvidíme, jak to ve finále bude. Zdravím Otu Klempíře. Věřím, že až přijde na další fesťák, tak rád využije elektronické evidence tržeb a všichni na něj budou v dobrém vzpomínat.

Nicméně my jsme předložili celou řadu pozměňovacích návrhů. Nechtěli jsme jít cestou toho, co jsme nebo naši předchůdci předváděli v roce, nevím, kolik to bylo, když se zaváděla původní elektronická evidence tržeb, kdy jich bylo těch 980, opravdu jednotlivé činnosti jedna po druhé. Teď fakt jsme chtěli u těch, které nám dávají smysl, nebo nesmysl.

Když se podíváte, ražba mincí, když se podíváte, sběr drobných volně rostoucích plodů a materiálů, to je prostě od hub počínaje přes borůvky a tak dále. Tady jde čistě o to, že jsou to mnohdy už jednotlivé činnosti, které v podstatě nikdo nevykonává. Stejně tak, když vidím kolegu Petra Bendla, tak samozřejmě sedlářské a řemenářské výrobky. Podívejte se, škoda, že tu není pan kolega z hnutí ANO Váňa, děkuju za doplnění, který by nám určitě přesně řekl, kolik lidí v České republice je schopno vyrobit dobré sedlo, jaká je jeho cena a jestli ještě někdo si jej je schopen pak následně koupit v rámci cash platby. Opravdu stejně tak nožíři a další činnosti. Tam jsme šli cestou toho, jestli není na místě zvážit, že opravdu u těchto v podstatě zanikajících činností nemáme jít cestou vynětí z EET.

Pak samozřejmě občas jsme si tam z vás udělali legraci. No, legraci. Tak zaznívalo tady, že prostě počítáme s tím, že EET už s námi zůstane napořád. Tak já věřím a doufám, že když s námi EET zůstane napořád, tak pokud máme vyňaté jednotlivé dopravy, ať už to jsou dopravy hromadné, ať už to jsou dopravy železniční, tak že i tu kosmickou dopravu bychom mohli vyjmout tedy z toho EET, ať už počítáme do budoucna, že když třeba Elon Musk... (Reakce ministryně.) A je to správně. A tu kosmickou jste tam nechala, paní ministryně. Takže já vám zamávám, až bude ten pozměňovací návrh hlasování, který se týká kosmické dopravy... (Reakce ministryně.) Až já poletím do kosmu, pokud k tomu dojde, tak věřím, že u toho nebudeme oba dva, protože byť bych si to přál, ten čas bude proti nám, vážená paní ministryně. Ale uvidíme, já bych si to přál. Já věřím, že kdybychom my dva spolu letěli na Mars, tak že bychom se nevrátili. (Reakce poslanců. Pobavení v sále.) Možná bychom ani nedoletěli, ale jistě by to byla zábava, ne? (Údiv ministryně: Jako že bychom se zabili? Proč?) To určitě ne. Pardon. Nicméně co se týče kosmické dopravy, byla by to jediná, která by prostě nebyla vyňata. A byla by to jistě chyba. Věřme tomu, že se do vesmíru bude cestovat, že Aleš Svoboda, který je teď druhým Čechem cestujícím do vesmíru, nebude zároveň posledním.

To je vše, co bych chtěl říct k našim jednotlivým pozměňovacím návrhům.

Určitě, jak vidíte, nehýkáme radostí z toho, že EET znovu bude přijato. Nicméně ta debata o něm byla násobně, násobně kratší než v těch jednotlivých předtím rušeních a zaváděních nebo časových omezeních. Přesto myslím, že je hrozná škoda s ohledem na to, jaká jsou očekávání, že se k tomuto kroku znovu vracíme.

A jak říkám a říkal jsem to tady při prvním čtení – Dánsko je zemí, kde už v podstatě tu krásnou dánskou děravou korunu v oběhu nepotkáte, všichni tam platí kartou. A to přesto, že žádná varianta elektronické evidence tržeb tam není platná, není v běhu.

Škoda, že jsme se opravdu vrátili k tomu, že jedinou cestou je zavádět další byrokracie. A já jsem zvědavý – a teď fakt bez jakéhokoliv očerňování – jak bude vypadat následně ta aplikace, která teď v podstatě je vytvářená, jak bude připravena k 1. 1.

Proto je samozřejmě možná dobře, že máme třetí čtení dneska a že opravdu se to stihne připravit, ať jako hledám alespoň nějaká pozitiva. Ale vykřikovat teď, že opravdu věříme a doufáme, že to bude administrativně nenáročné, myslím, že to v tuhletu chvíli nikdo neví a víme, jak je to občas s digitalizačními projekty, aby (nesrozumitelné) tady opravdu proběhlo nějaké jako plošné testování a ta aplikace opravdu fungovala, ať z toho nejsou zase nějaká další mrzení po 1. 1. a případně nějaké pokuty.

K pozměňovacím návrhům jsem se vyjádřil, věřím a doufám, že tedy alespoň kosmickou dopravu – stejně jako všechny dopravy, abychom tomu dali na roveň – vyjmeme z elektronické evidence tržeb. A byť nebudu pro elektronickou evidenci tržeb hlasovat, tak alespoň jedno pozitivum – bude tady prostor na přípravu všech aplikací a potřebných věcí, protože máme půlku roku a neženeme to zase do nějakých dalších měsíců.

Díky za vaši pozornost a paní ministryně, byť spolu nepoletíme na Mars, tak vám přeju krásné léto.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Dozvěděli jsme se o společné cestě s ministryní na Mars. A poslední zatím přihlášený je pan poslanec Petr Bendl.

Než začnete, pane poslanče, přečtu jednu omluvu: Jan Bauer bere zpět svou omluvu. Tak máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, milé kolegyně, kolegové, já jsem původně chtěl vystoupit s obhajobou a s žádostí o podporu mých pozměňovacích návrhů, ale Karel Haas je tady uvedl tak, že bych to lépe nesvedl. Ty moje pozměňovací návrhy zjednodušeně říkají, že máme zpřísnit oproti předkládanému návrhu ochranu dat, protože jsou to data citlivá, a myslím si, že stojí za zvážení jejich podpora.

Ale to, k čemu se chci tedy vyjádřit, a už nebudu komentovat své pozměňovací návrhy, tak je krátce vysvětlit, proč nemohu podpořit pozměňovací návrh kolegy Radima Fialy. Ten návrh má obnovit daňovou uznatelnost reklamních a propagačních darů do hodnoty 500 korun bez DPH v případě tichého vína a současně toto zvýhodnění rozšířit také na pivo a lihoviny. Je předkládán mimo jiné jako pomoc českým vinařům.

A právě tady v tomto vidím já základní problém. Tento návrh totiž nijak nerozlišuje, zda bylo víno vyrobeno z hroznů vypěstovaných v České republice, nebo zda jde o víno či surovinu dovezenou ze zahraničí. Stejnou daňovou výhodu může získat láhev vína vyrobená z českých moravských hroznů, stejně jako láhev levného dovozového vína.

A čísla ukazují, že toto riziko není jenom teoretické. Podle údajů Ministerstva zemědělství se domácí produkce vína v posledních letech pohybuje přibližně kolem 506 000 hektolitrů ročně. (Odmlčuje se krátce pro hluk.) V roce 2024 však bylo do České republiky dovezeno 1 385 000 hektolitrů vinařských produktů. Dovoz je tedy více než dvouapůlkrát vyšší než celá domácí produkce.

Současně nám ubývají vinice, osázená plocha vinice se mezi roky 2023 a 2024 snížila přibližně o 430 hektarů ze 17 735 na 17 304. V roce 2024 bylo nově vysázeno pouze necelých 124 hektarů vinic, což bylo zhruba o 173 hektarů méně než v předchozím roce. To je podle mého názoru skutečný problém, kterým bychom se měli zabývat. Nejen kolik láhví vína se prodá, ale především kolik hroznů se u nás vypěstuje, kolik vinic zůstane osázených a kolik českých a moravských vinohradníků bude schopno pokračovat ve své práci.

Pozměňovací návrh však podporu neváže na český původ hroznů, na obhospodařování vinic ani na zachování domácí produkce. Může proto zvýšit také poptávku po levných dovozových vínech nebo po vínech vyráběných z dovážených surovin.

Daňovou úlevu získá konečný výrobek, ale český vinohradník z ní nakonec nemusí mít téměř nic. (Znovu se odmlčuje pro hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak ano, já vám rozumím, pane poslanče. Poprosím, kolegyně, kolegové, co přicházíte do sálu, kam jsem vás svolal, protože mluví poslední řečník, abyste sem přicházeli v tichosti. Kolegové!

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji, já už budu krátký, nebojte se, to už vydržíte.

Návrh, který má pomáhat českému vinařství, se tak může ve skutečnosti obrátit proti jeho budoucnosti. Podporou produkce z levně dovezených surovin může urychlit úbytek domácích vinic i českých a moravských vinohradníků.

Mám rovněž vážnou výhradu ke způsobu, jakým je tato změna předkládána. Návrh má charakter přílepku, je připojen k zákonu o evidenci tržeb, přestože ve skutečnosti zasahuje do daňového režimu reklamních darů a vedle vína se týká také piva a lihovin. Minul tak řádnou debatu o budoucnosti českého vinohradnictví, nebyla předložena podrobná analýza jeho dopadů na domácí pěstitele, nebylo vysvětleno, jaká část podpory skutečně skončí u vinohradníků a jaká naopak u dovozců, obchodníků a zpracovatelů zahraničních surovin.

Takto zásadní změna by neměla být přijímána narychlo prostřednictvím pozměňovacího návrhu k úplně jiné problematice. Měla by projít řádnou odbornou diskusí za účasti vinohradníků, vinařů, ekonomů i Ministerstva zemědělství, případně Ministerstva financí.

Chci přitom jasně říct, že nejsme proti podpoře českého a moravského vinařství. Ba právě naopak. Jsme připraveni podpořit rozumná a cílená opatření, která pomohou českým a moravským vinohradníkům čelit levné konkurenci ze zahraničí. Jsme připraveni diskutovat o posílení podpor na obnovu a restrukturalizaci vinic, o investicích do vinohradnictví, o podpoře mladých pěstitelů i o opatřeních, která budou skutečně navázána na hrozny vypěstované v České republice.

Pomoc musí směřovat především k těm, kteří vinice zakládají, obnovují a každý rok obhospodařují. Ne pouze k těm, kteří víno dovezou, naplní do lahví nebo nakoupí jako firemní dárek.

Proto tento pozměňovací návrh nemohu podpořit. Neodmítám ale pomoc českému vinařství. Odmítám špatně připravenou a necílenou podporu, která může ve výsledku více pomoci dovozu než českým a moravským vinohradníkům. České a moravské vinohradnictví nezachráníme tím, že daňově zvýhodníme firemní dárky. Zachráníme je tím, že udržíme vinohradníka ve vinici a dáme mu šanci obstát proti levné zahraniční konkurenci. Děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. Tak rozhlížím se... S přednostním právem pan předseda klubu SPD Radim Fiala.

 

Poslanec Radim Fiala: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, já si dovolím zareagovat ještě na tu poslední řeč pana poslance Bendla, právě proto, že já jsem byl tím autorem, kdo načetl pozměňovací návrh těch vinohradníků.

Já jsem ho načetl ze dvou hlavních důvodů. Ten hlavní důvod byl, že oni nás o to požádali. Oni nás o to požádali. Když přijel nějaký vinař z Moravy, tak říkal: Prosím vás, byl to velký úbytek naší produkce, když to ta minulá vláda zakázala, udělejte to, načtěte to, udělejte to znovu, protože my potom si zvedneme produkci, budeme mít víc peněz, budeme moct víc investovat do těch vinohradů, bude to pro nás lepší. To je bod číslo jedna.

Bod číslo dvě je, že vlastně oni říkají: Byla to taková Stanjurova pomsta vinohradníkům. Jo? Tak to je pro nás taky nepřijatelné, aby se politika pletla do těchto věcí. Já si myslím, že my jsme všichni přece Česká republika a musíme pomoct českým vinohradníkům, českým vinařům, aby byli schopni odolávat konkurenci hlavně z Rakouska, kterou mají za domem, doslova za domem.

Takže to jsou důvody, které nás k tomu vedly. A myslím si, že je to správně. A když oni sami přišli a požádali nás o to, tak oni přece musejí vědět, jestli jim to udělalo nějakou díru v rozpočtu, nebo ne. Děkuji vám za podporu tohoto pozměňovacího návrhu.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Já nemám žádnou faktickou poznámku, ani nikdo v rozpravě, tak se rozhlížím po sále, jestli se někdo hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, tak v tom případě rozpravu končím.

Poprosím případná závěrečná slova. Paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuju za slovo. Já jsem vystoupila až se závěrečným slovem, protože si myslím, že jsme si tady za ta tři čtení všechno řekli. Děkuju za věcnou debatu opět, kultivovanou nebyly tady žádné útoky, to jsem ocenila na začátku, oceňuji to i teď. Já jsem si psala esemeskou teď s panem předsedou Jurečkou o bonusech u školkovného a psala jsem mu, teď to nepodpořím v žádném případě, protože my nemůžeme přesunout, a to jde úplně proti smyslu, nemůžeme prostě přesunout to do sociálního transferu bez jakéhokoliv prověření. Nebudu připomínat prostě, že jste to zrušili, to teď nechám být, ale to jsem říkala už předtím, ale chci říct, že jsem připravena, protože připravujeme v rámci další samozřejmě daňové změny, těch bude víc, na odpisech také děláme – teď odbočuji, jak jste tady mluvili o odpisech, tak mám pracovní skupinu, připravujeme odpisy od 1. ledna 2028, s tím, že budou dopadat už na zdaňovací období 2027 – ale vrátím se zpátky – já jsem připravena, protože chystáme v rámci platformového zaměstnávání, což je zákon mého ctěného kolegy (Otáčí se do ministerských lavic.) Aleše Juchelky, ministra práce a sociálních věcí, je celá řada daňových změn, protože zejména připravujeme legislativní zpřesnění pro Kobru 2026, která je nezbytně potřeba, a pak připravujeme legislativní nosič konečně po 20 letech nebo pětadvaceti, pro jednotné inkasní místo, protože už jsme dneska technologicky na Finanční správě tak daleko, že bude možné převzít vymáhání a postupně i placení sociálního pojištění, a následně pak i zdravotního pojištění, je to cíl, kde rozhodně ten základ – jak legislativní, tak IT – prostě připravíme. A to znamená, že budou otevřeny i daňové zákony, bude otevřen i zákon o dani z příjmu a já jsem psala panu předsedu Jurečkovi, že jsem připravena s vámi diskutovat o tom, který z těch rodičů nedosáhne na uplatnění školkovného a zároveň nemá nárok na sociální dávky – to je to podstatné. Přece (Gestikuluje vpravo do pléna.) vy jste vytvořili, vy jste připravili (Otáčí se do ministerských lavic.) jednotnou... měsíční... dávku... (nesrozumitelné) – říkám to správně? – na které teď se samozřejmě vychytávají dětské choroby, ale (Ministr Juchelka z lavice: Superdávku.) to není moje téma, to znamená – superdávku, pardon, (ne) jednotné měsíční hlášení, (ale) super dávku. To znamená, že my musíme najít toho, koho zachytila sociální síť, tak to je v pořádku, tam to mířilo, ale my nemůžeme ty věci řešit paralelní cestou – to snad chápete, to by mi nedávalo vůbec smysl – a já jsem připravena o tom s vámi diskutovat a hledat toto řešení. Takže v tuto chvíli ten pozměňovací návrh podpořit nemohu.

Pak tady padala celá řada různých návrhů – já bych tady teď mluvila hodinu, nemáme čas, já bych ráda, abychom stihli všechny ty věci, já si myslím, že jsem se vyjádřila v rámci těch tří čtení nebo na rozpočtovém výboru. Snad jenom tady mě zaujal pan... (Gestikuluje do pléna.) poslanec Haas s těmi stromky (Poslanec Haas přikyvuje). No, ona ta argumentace trošku byla jiná. To bylo myšleno tak, že zase naopak ten pozměňovák vyznívá: když kapři, tak stromky a tak dále – to bychom se tady špičkovali a to asi je zbytečné a nechceme to.

Takže já prostě k většině věcí, které jste tady uplatnili, tak jsem se buď vyjádřila dnes ve své úvodní řeči, nebo v reakci, anebo jsem se vyjádřila v rámci těch tří čtení. Děkuju vám a předpokládám, že snad se nám podaří dneska úspěšně odhlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Děkuji paní vicepremiérce a ministryni financí. Rozprava yla ukončena, tohle už bylo závěrečné slovo po rozpravě, takže nemůžu pustit ani nikoho s přednostním právem.

Tak, nyní tedy přikročíme k hlasování o návrzích. Prosím zpravodaje garančního výboru, aby nás seznámil s procedurou hlasování, a poté přednášel jednotlivé návrhy (Ťukání karet do lavic.) a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. (Opětovné ťukání karet do lavic.)

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Já děkuji za slovo, pane předsedající –

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zatímco budete mluvit, tak všechny odhlašuji a znovu se, prosím, přihlaste svými hlasovacími kartami.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Všichni máte k dispozici návrh hlasovací procedury schválený rozpočtovými výborem jako garančním výborem, jedná se o usnesení č. 123 z 20. schůze rozpočtového výboru, které Vám bylo rozesláno dne 10. července 2026 jako sněmovní tisk 189/4.

Navrhuji, abychom o návrzích hlasovali v pořadí schváleném rozpočtovým výborem jako garančním výborem, pouze s jednou drobnou změnou: Návrh na stažení doprovodného usnesení, který jsem zaznamenal během dnešní rozpravy, navrhuji zařadit bezprostředně po hlasování o návrhu na zamítnutí zákona, tedy jako druhé hlasování. Tím by zároveň odpadlo původně plánované poslední hlasování o doprovodném usnesení.

Při jednotlivých hlasováních vždy přečtu označení pozměňovacího návrhu, jméno navrhovatele a v několika slovech jeho záměr. Současně případně upozorním na návrhy, které se v důsledku předchozího hlasování stanou nehlasovatelnými.

Vzhledem k tomu, že všichni poslanci mají kompletní znění procedury k dispozici, táži se, pane předsedající, zda je nutné tuto proceduru přečíst celou (Reakce zleva z pléna: Ne, nemusíme.), nebo zda ji můžeme považovat za načtenou a přistoupit k hlasování o jejím schválení?

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Já tedy nechám hlasovat, jestli ji můžeme přečíst proceduru celou a... (Ruch v sále.)

 

Tím pádem zahajuji hlasování. Kdo je pro, abychom proceduru přečetli celou? Zvedne ruku a... (Reakce z pléna: Obráceně.)

Pardon, tak já to beru zpět jako zmatečné hlasování (číslo 5).

 

A nyní tedy, abychom odsouhlasili proceduru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 6, přihlášeno 160 poslanců, pro 158, proti žádný. Hlasovací procedura byla schválena.

 

A nyní tedy můžeme přistoupit k hlasování.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Nyní první bod, který bychom měli odhlasovat, je návrh na zamítnutí – navrhovatel Vojtěch Munzar – který zazněl při druhém čtení.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 7, přihlášeno 160 poslanců, pro 52, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Jako druhý bod bychom měli tedy podle procedury odhlasovat návrh na stažení doprovodného usnesení, který zazněl dnes a který byl podán během druhého čtení kolegou Papajanovským.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 8, přihlášeno 159 (na tabuli 160) poslanců, pro 159, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Jako další bod bychom měli odhlasovat legislativně technické úpravy, které dneska načetl kolega Haas, a byly podány nebo vypracovány pro pana Munzara.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. (Poslanec Hebr odpovídá do pléna: Ano. Jo, legislativní, byly schváleny. Legislativně technické. Diskuse v sále.) Kdo je proti? (Poslanec Hebr odpovídá do pléna: Ano. Ano, Vojtěch Munzar, ano.)

Vypadá to, že tady nastala debata, jaký byl obsah bodu, který se bude hlasovat. Já poprosím, abychom ještě jednou byli seznámeni.

Toto hlasování (číslo 9) vyhlašuji za zmatečné a žádám, abychom byli znovu seznámeni s tím, o čem budeme hlasovat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Jako třetí bod podle procedury hlasujeme legislativně technické úpravy. Ano, kolega Munzar, dneska načtené kolegou Haasem. (Komentáře z pléna.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Takže ještě prosím znovu o přečtení bodu, o kterém hlasujeme.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Takže ještě jednou. Hlasujeme o legislativně technických úpravách, které byly načteny kolegou Haasem, podané nebo vypracované pro pana Vojtěcha Munzara. Stanovisko nebylo přijato žádné.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministra? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 10, přihlášeno 160 poslanců, pro 151, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: A nyní můžeme hlasovat o prvním pozměňovacím návrhu s označením D. Navrhovatel Štěpán Slovák. Záměr návrhu: zrušit roční limit osvobození zdravotních benefitů, kromě estetických, kosmetických a neověřených zákroků. Stanovisko výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 11, přihlášeno 160 poslanců, pro 52, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Jako další pozměňovací návrh s označením A. Navrhovatel Adam Vojtěch. Záměr: vyjmout ze zdanění vybrané preventivní prohlídky, screeningy, očkování a diagnostiku hrazenou zaměstnavatelem. Stanovisko garančního výboru – doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 12, přihlášeno 160 poslanců, pro 125, proti 19. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Jako další pozměňovací návrh s označením 05. Navrhovatel Jan Jakob. Záměr: vypustit navržené osvobození spropitného zaměstnanců v gastronomii od daně z příjmů. Stanovisko výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 13, přihlášeno 160 poslanců, pro 34, proti 87. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Jako další pozměňovací návrh s označením F1. Navrhovatel Patrik Pařil. Záměr: upřesnit, že spropitné obdrží zaměstnanec a za plátce tohoto příjmu se považuje zaměstnavatel. Stanovisko garančního výboru – doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 14, přihlášeno 160 poslanců, pro 138, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Jako další pozměňovací návrh s označením B1.1 od kolegy Vojtěcha Munzara. Záměr: vyjmout z EET všechny poplatníky s rozhodnými příjmy do 2 milionů korun a zrušit režim EET off, tedy myšleno bez přirážky 1 400 u EET off. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 15, přihlášeno 160 poslanců, pro 38, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Jako další pozměňovací návrh s označením B1.2 od kolegy Vojtěcha Munzara. Záměr: vyjmout z EET fyzické osoby s rozhodnými příjmy do 2 milionů korun a zrušit režim EET off, tedy znovu bez přirážky 1 400. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 16, přihlášeno 160 poslanců, pro 39, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Jako další pozměňovací návrh s označením B1.3 od kolegy Vojtěcha Munzara. Záměr: vyjmout z EET všechny poplatníky s rozhodnými příjmy do 1 milionu korun a zrušit režim EET off, tedy přirážku 1 400. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 17, přihlášeno 160 poslanců, pro 39, proti 76. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Jako další pozměňovací návrh s označením B1.4. Navrhovatel Vojtěch Munzar. Záměr: vyjmout z EET fyzické osoby s rozhodnými příjmy do 1 milionu korun a zrušit EET off, tedy přirážku 1 400. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 18, přihlášeno 160 poslanců, pro 39, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením 2.1 od kolegy Munzara. Záměr: vyjmout z EET všechny tržby uskutečněné bezhotovostním převodem peněžních prostředků. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 19, přihlášeno 160 poslanců, pro 52, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh B2.2. Navrhovatel Vojtěch Munzar. Vyjmout z EET bezhotovostní převody na účet u poskytovatele platebních služeb v České republice. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 20, přihlášeno 160 poslanců, pro 52, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením B3 od kolegy Vojtěcha Munzara. Zrušit režim EET off, tedy možnost platit přirážku místo evidence tržeb. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 21, přihlášeno 160 poslanců, pro 28, proti 106. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením B4 od kolegy Vojtěcha Munzara. Zdvojnásobit limity příjmů pro povinné daňové přiznání na 100 000 a na 40 000. Stanovisko garančního výboru – doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování 22, přihlášeno 160 poslanců, pro 159, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením C. Navrhovatelka Jana Filipovičová. Záměr: umožnit tržby přijaté mimo provozovnu zaevidovat souhrnně až do konce daného dne. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?Hlasování číslo 23, přihlášeno 160 poslanců, pro 54, proti 83.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením E. Navrhovatelka Vendula Svobodová. Záměr: vyjmout z EET vedlejší OSVČ bez zaměstnanců či spolupracujících osob při příjmech do 400 000 korun. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování číslo 24, přihlášeno 160 poslanců, pro 59, proti 84.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením F2. Navrhovatel kolega Patrik Pařil. Záměr: odložit získání certifikátů hlášení evidenčních jednotek a identifikaci poplatníků nejdříve na 1. 11. 2026. Stanovisko garančního výboru: – doporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Souhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování číslo 25, přihlášeno 160 poslanců, pro 106, proti žádný.

Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením O2. Navrhovatel Jan Jakob. Záměr: vypustit změny zaměstnaneckých benefitů a obnovení slevy na studenta a školkovného i slevy na EET. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 26, přihlášeno 160 poslanců, pro 43, proti 88.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Nyní bychom měli hlasovat o pozměňovacím návrhu s označením G1. Navrhovatel Marian Jurečka. Záměr: zavést školkovné jako vratný daňový bonus již za rok 2026 při příjmech alespoň trojnásobku minimální mzdy. Stanovisko garančního výboru: – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Ještě prosím bude zpochybnění hlasování. Prosím.

 

Poslanec Tom Philipp: Ne. Na sjetině mám ano, zdržel jsem se. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak a já počkám, jak se pan poslanec vrátí k svému hlasovacímu zařízení.

A zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 27, přihlášeno 160 poslanců, pro 34, proti 92.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením G2. Navrhovatel Marian Jurečka. Záměr: zavést školkovné jako vratný daňový bonus již za rok 2026 při příjmech alespoň šestinásobku minimální mzdy. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti? Hlasování číslo 28, přihlášeno 160 poslanců, pro 34, proti 91.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením G3. Navrhovatel Marian Jurečka. Záměr: prodloužit dodatečné odeslání tržby na pět pracovních dnů a nesankcionovat výpadek systému správce daně. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 29, přihlášeno 160 poslanců, pro 73, proti 82.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením G4. Navrhovatel Marian Jurečka. Vyjmout z EET prodej vlastní zemědělské produkce mimo provozovnu do 50 000 korun ročně. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?Hlasování číslo 30, přihlášeno 160 poslanců, pro 73, proti 81.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením H. Navrhovatelka Pavla Pivoňka Vaňková. Záměr: zrušit slevu na manžela či manželku a zvýšit podporu dítěte do tří let, výrazněji při ZTP/P. Garanční výbor – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 31, přihlášeno 160 poslanců, pro 40, proti 102.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením I. Navrhovatelka Věra Kovářová. Záměr: omezit výjimku veřejně prospěšných poplatníků na vedlejší podnikání se zdanitelnými příjmy do 1 milionu korun. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 32, přihlášeno 160 poslanců, pro 73, proti 81.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením J1. Navrhovatel Petr Bendl. Záměr: povolit využití identifikovatelných dat EET jen pro daňové účely, logovat přístupy a informovat poplatníka. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 33, přihlášeno 160 poslanců, pro 53, proti 85.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením J2. Navrhovatel Petr Bendl. Záměr: zavést pokuty za zneužití dat EET do 5 milionů korun, u úředníků a dodavatelů do 10 milionů korun. Garanční výbor – nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 34, přihlášeno 160 poslanců, pro 52, proti 84.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením J3. Navrhovatel Petr Bendl. Záměr: omezit použití dat EET v analytické evidenci, logovat přístupy a zveřejňovat každoroční souhrnnou zprávu. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné).

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 35, přihlášeno 160 poslanců, pro 56, proti 80.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením K. Navrhovatel Libor Vondráček. Záměr: vyjmout z EET prodej vánočních stromků a souvisejících služeb od 1. do 24. prosince. Stanovisko garančního výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 36, přihlášeno 160 poslanců, pro 29, proti 51.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením L 1. Navrhovatel Jan Papajanovský. Záměr: převést slevu na poplatníka na vratný bonus pro zaměstnance, omezený výší zaplaceného pojistného. Stanovisko garančního výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 37, přihlášeno 160 poslanců, pro 51, proti 92.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením L2. Navrhovatel: Jan Papajanovský. Záměr: sloučit osvobození pro prodej podílů cenných papírů a kryptoaktiv do společného limitu 40 milionů korun. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 38, přihlášeno 160 poslanců, pro 50, proti 106.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením L3. Navrhovatel: kolega Papajanovský. Záměr: osvobodit zaměstnanecké předplatné veřejné dopravy a uznat je zaměstnavateli jako daňový náklad. Stanovisko garančního výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 39, přihlášeno 160 poslanců, pro 44, proti 85.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením L4. Navrhovatel: kolega Papajanovský. Záměr: osvobodit služební byt či dům, poskytnutý zaměstnanci a uznat zaměstnavateli nájemné nebo odpisy. Stanovisko garančního výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 40, přihlášeno 160 poslanců, pro 65, proti 66.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením L5. Navrhovatel: Jan Papajanovský. Záměr: zařadit splacení úvěru na prodávanou nemovitost mezi bytové potřeby při čerpání nového úvěru na bydlení. Stanovisko garančního výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 41, přihlášeno 160 poslanců, pro 72, proti 77.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením L6. Navrhovatel: Jan Papajanovský. Záměr: zvýšit daň firem na 22,5 procent a zavést dvanáctiměsíční odpisy vybraného majetku pořízeného v letech 2027 až 2035. Stanovisko nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 42, přihlášeno 160 poslanců, pro 31, proti 105.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením L7. Kolega Papajanovský. Vypustit z návrhu obnovení slevy na studenta a všechna související ustanovení. Stanovisko garančního výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 43, přihlášeno 160 poslanců, pro 39, proti 98. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením L8. Kolega Papajanovský. Vypustit z návrhu obnovení školkovného a související dokládání i oznamovací povinnosti. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 44, přihlášeno 160 poslanců, pro 28, proti 99.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením L9 od kolegy Papajanovského. Záměr: vypustit z návrhu slevu na evidenci tržeb ve výši až 5 000 korun. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 45, přihlášeno 160 poslanců, pro 28, proti 107.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením L10. Navrhovatel: Jan Papajanovský. Záměr: ponechat dnešní sazby DPH na nealkoholické nápoje v gastronomii a nezavádět plošných 12 procent. Stanovisko Garančního výboru: nedoporučující.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 46, přihlášeno 160 poslanců, pro 72, proti 86.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Tak a následuje pozměňovací návrh s označením M1. Navrhovatel: Jiří Havránek. Záměr: vyjmout z EET tržby z chovu koní a ostatních koňovitých podle koordinace. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 47, přihlášeno 160 poslanců, pro 28, proti 81.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M2 od kolegy Havránka. Záměr: vyjmout z EET tržby z chovu velbloudů a velbloudovitých podle příslušného kódu NACE. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 48, přihlášeno 160 poslanců, pro 28, proti 78.

Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M.3 kolega Havránek, vyjmout z EET tržby ze sběru volně rostoucích plodů a materiálů kromě dřeva. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 49, přihlášeno 160 poslanců, pro 43, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Jenom prosím o ztišení hlasitosti v sále, protože neslyšíme skoro nic.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M.4 kolega Havránek, vyjmout z EET výroby zavazadel, kabelek, sedlářských a řemeslnářských výrobků. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 50, přihlášeno 160 poslanců, pro 44, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M.5 kolega Havránek, vyjmout z EET tržby z řezání, tvarování a konečné úpravy kamene. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 51, přihlášeno 160 poslanců, pro 40, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M.6 kolega Havránek, vyjmout z EET tržby ze zpracování jaderného paliva. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 52, přihlášeno 160 poslanců, pro 29, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M.7 kolega Havránek, vyjmout z EET tržby z výroby nožířských výrobků. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 53, přihlášeno 160 poslanců, pro 31, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M.8 od kolegy Havránka vyjmout z EET tržby z ražení mincí. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 54, přihlášeno 160 poslanců, pro 43, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M.9 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z výroby klenotů a příbuzných výrobků. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 55, přihlášeno 160 poslanců, pro 40, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M.10 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z výroby bižuterie a příbuzných výrobků.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko? Tak ještě prosím zopakujte, zopakujte ještě jednou ten bod..

 

Poslanec Vlastimil Hebr: M 10, vyjmout z EET tržby z výroby bižuterie a příbuzných výrobků. (Ministryně mimo mikrofon: Jo, je to tak.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko výboru? (Nedoporučující.) Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 56, přihlášeno 160 poslanců, pro 38, proti 76. Návrh nebyl přijat.

 

A já prosím, aby v tom sále byl opravdu klid, protože potom špatně slyšíme obsah těch návrhů.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Nyní budeme hlasovat o pozměňovacím návrhu s označením M.11 kolega Havránek, vyjmout z EET tržby z výroby hudebních nástrojů. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 57, přihlášeno 160 poslanců, pro 34, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M.12 kolega Havránek, vyjmout z EET tržby z potrubní dopravy. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 58, přihlášeno 160 poslanců, pro 27, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M.13 kolega Havránek, vyjmout z EET tržby z kosmické dopravy. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno 160 poslanců, pro 33, proti 75. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M.14 kolega Havránek, vyjmout z EET tržby ze zdravotní péče podle kódu na C 861. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 60, přihlášeno 160 poslanců, pro 32, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M.15 kolega Jiří Havránek, vyjmout EET tržby z lůžkové zdravotní péče. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 61, přihlášeno 160 poslanců, pro 29, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje bod M.16 od kolegy Jiřího Havránka, vyjmout z EET tržby z ambulantní a zubní zdravotní péče. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 62, přihlášeno 160 poslanců, pro 28, proti 76. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M.17 od kolegy Jiřího Havránka, vyjmout z EET tržby z ostatních činností souvisejících se zdravotní péčí. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Nesouhlasné.)

 

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 63, přihlášeno 160 poslanců, pro 31, proti 80, návrh nebyl přijat.

 

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M18 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z ambulantních nebo terénních sociálních služeb. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 64, přihlášeno 160 poslanců, pro 39, proti 76. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M19 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti knihoven, archivů, muzeí a dalších kulturních zařízení. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 65, přihlášeno 160 poslanců, pro 33, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M20 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti knihoven. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 66, přihlášeno 160 poslanců, pro 28, proti 77. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M21 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti archivů. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 67, přihlášeno 160 poslanců, pro 33, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M22 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti muzeí a galerií. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: (Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 68, přihlášeno 160 poslanců, pro 33, proti 76. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M23 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z provozování historických a kulturních památek. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 69, přihlášeno 160 poslanců, pro 34, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M24 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z konzervování, restaurování a podpory kulturního dědictví. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 70, přihlášeno 160 poslanců, pro 36, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: A následuje pozměňovací návrh s označením M25 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti sportovních klubů. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, přihlášeno 159 poslanců, pro 31, proti 68. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M26 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti podnikatelských, zaměstnavatelských a profesních organizací. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 72, přihlášeno 159 poslanců, pro 27, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M27 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti odborových svazů. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 73, přihlášeno 158 poslanců, pro 17, proti 75. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje bod M28 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti náboženských organizací. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 74, přihlášeno 158 poslanců, pro 35, proti 75. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M29, navrhovatel Jiří Havránek, vyjmout z EET tržby z činnosti politických organizací. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 75, přihlášeno 159 poslanců, pro 23, proti 86. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M30, kolega Jiří Havránek, vyjmout z EET tržby z činnosti organizací dětí a mládeže. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 76, přihlášeno 159 poslanců, pro 44, proti 67. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M31 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti organizací podporujících kulturu. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 77, přihlášeno 159 poslanců, pro 35, proti 72. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M32 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti organizací podporujících rekreaci a zájmové aktivity. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 78, přihlášeno 160 poslanců, pro 32, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M33 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti spotřebitelských organizací. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 79, přihlášeno 160 poslanců, pro 26, proti 74. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M34 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti environmentálních a ekologických hnutí. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně Schillerová: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 80, přihlášeno 159 poslanců, pro 27, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením M35 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti organizací podporujících menšiny a jiné zvláštní skupiny. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně Schillerová: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 81, přihlášeno 159 poslanců, pro 27, proti 80. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M36 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z činnosti občanských iniciativ a protestních hnutí. Stanovisko garančního výboru: Bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně Schillerová: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 82, přihlášeno 160 poslanců, pro 25, proti 78. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh M37 od kolegy Havránka, vyjmout z EET tržby z oprav a údržby obuvi a kožených výrobků. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně Schillerová: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 83, přihlášeno 160 poslanců, pro 31, proti 79. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením N. Navrhovatel Radim Fiala, záměr znovu umožnit daňově uznat tiché víno jako reklamní nebo propagační předmět. Garanční výbor: Bez stanoviska.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně Schillerová: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 84, přihlášeno 160 poslanců, pro 91, proti 34. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením O1, navrhovatel Jan Jakob, záměr vyjmout bezhotovostní převody peněžních prostředků z okruhu tržeb podléhajících EET. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně Schillerová: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 85, přihlášeno 160 poslanců, pro 50, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Následuje pozměňovací návrh s označením O3, navrhovatel Jan Jakob, záměr ponechat dnešní sazby DPH na nealkoholické nápoje v gastronomii a nezavádět plošných 12 procent. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně Schillerová: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 86, přihlášeno 160 poslanců, pro 70, proti 81. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Nakonec poslední pozměňovací návrh s označením O4, navrhovatel Jan Jakob, záměr zrušit povinnost hlásit evidenční jednotky a uvádět jejich označení v odesílaných údajích. Garanční výbor nedoporučuje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Stanovisko ministryně? (Ministryně Schillerová: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 87, přihlášeno 159 poslanců, pro 45, proti 82. Návrh nebyl přijat.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: Nyní jsme vyčerpali, pane předsedající, všechny pozměňovací návrhy a měli bychom tedy podle procedury hlasovat o zákonu jako celku.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: O všech návrzích tedy, jak bylo řečeno, bylo hlasováno. Přikročíme tedy k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu návrh usnesení:

 

„Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, podle sněmovního tisku 189, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.“

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 88, přihlášeno 159 poslanců, pro 85, proti 49. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk poslanců vládní koalice.)

 

Žádám tedy ještě zpravodaje, aby uvedl návrh doprovodného usnesení Poslanecké sněmovny.

 

Poslanec Vlastimil Hebr: V druhém bodě jsme ho stáhli, takže nebudeme o doprovodném...

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Takže nemáme. (O slovo se hlásí poslankyně Řehková.) Tím pádem... Máme tady požadavek... Ještě prosím neodcházejte, neskončili jsme. Paní poslankyně požádala o vystoupení. Prosím.

 

Poslankyně Michaela Řehková: Já se omlouvám, ale v posledním hlasování jsem hlasovala proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tímto tedy ukončuji projednávání tohoto bodu. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, projednali jsme stanovený pořad 25. schůze, kterou tímto končím. Jménem vedení Poslanecké sněmovny přeji všem příjemné chvíle odpočinku, které nás teď čekají. Doufejme, že se po prázdninách možná sejdeme v nějaké i lepší vzájemné atmosféře při projednávání věcí, které jako Poslanecká sněmovna budeme muset dělat. Máme čas si odpočinout. Nevím, jestli v tom horku zchladíme horké hlavy, ale doufám, že jo. Uvidíme se tady na další schůzi v srpnu. Na shledanou.

 

(Schůze skončila ve 13.08 hodin.)

Aktualizováno 15. 7. 2026 v 19:36.