Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(13.30 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
A já tedy shrnu, jaké jsou ty konkrétní příklady k těmto výhradám a k této kritice ombudsmana, a potom naváže náš předseda Zdeněk Hřib.
Jedna věc se týká toho způsobu, jakým mají být favorizovány ty velké projekty. Jde konkrétně o to, že prostě stavění vily s bazénem v chráněné chráněné oblasti bude vlastně umožněno, což je naprosto šílené. Ale co se týče černých staveb, tak ty naopak budou legalizované. Co tam zdůrazňuje ombudsman? Že se ruší ta propadná lhůta 30 dnů k podání žádosti o dodatečné povolení stavby. Víte, jaká lhůta je tam nově? Nekonečno.
A co zdůrazňuje ombudsman? Navrhovaná změna vytváří ve spojení s dalšími změnami ideální podmínky pro černé stavebníky. To považuji za krajně nežádoucí. Konec citace úřadu ombudsmana. Takže ti, co porušují pravidla a staví načerno, budou mít všecko usnadněné, umetenou cestičku. Ti, kteří chtějí dodržovat pravidla, chtějí, aby se hrálo fér, aby byl vyvážen ten veřejný a soukromý zájem, aby se braly ohledy, ti to budou mít ztížené, budou v nevýhodě.
V důvodové zprávě také zásadně chybí podrobnější popis toho, jak se má celá ta obrovská změna prakticky provést. O tom bude opět mluvit naše poslankyně Veronika Kovářová s celým podrobným stanoviskem klubu. Ale to, že ten návrh vytváří super úřady v krátkém čase, bez ohledu na to, že ta změna není v tom krátkém čase uskutečnitelná, to kritizuje právě i úřad ombudsmana.
Neřeší se už vůbec, že někteří zaměstnanci musejí na obcích a na krajích zůstat, protože tam mají spoustu dalších kompetencí nesouvisejících se stavebními záměry. Neřeší se, jak bude zajištěna odbornost stavebních úřadů, přesun zaměstnanců, a to u takových specifických oblastí, jako je třeba ochrana veřejného zdraví.
No a nakonec u té bezbariérovosti, u té přístupnosti. V praxi se stále častěji objevují případy, a to je opět něco, kde cituji stanovisko Kanceláře veřejného ochránce práv, kdy nejsou požadavky na přístupnost dostatečně chráněny ze strany stavebních úřadů nebo je namítáno, že jsou nevhodně nastaveny. No ale namísto toho, aby to novela rozumně upravila, tak se to vlastně skoro škrtá. Co zdůrazňuje ombudsman? Definice musí být nastavena pro účely přístupnosti prostředí ve stavebním právu tak, aby nemohla vyvolávat pochybnosti o tom, pro které skupiny osob se ty požadavky na přístupnost vztahují.
Jenže nově navrhovaná definice tomuto neodpovídá, protože opomíjí ty dotčené skupiny osob, pro které je zajištění přístupnosti rovněž zásadní. To už jsem zmiňovala. Jde o ty starší osoby, těhotné, lidi s kočárkem. Nevhodným krokem je z pohledu definice a možného budoucího výkladu i spojení přístupnosti se zajištěním pouze nezbytného bezbariérového užívání, což je v přímém rozporu s úmluvou o právech lidí se zdravotním postižením.
Už o tom hovořila i moje kolegyně, poslankyně za Piráty Lenka Martínková Španihelová ve druhém čtení. Existuje pozměňovací návrh, který tuto věc upravuje, ale hospodářský výbor ho nepodpořil. Já bych si velmi přála, abychom i ve stavebním zákoně prostě uznali ten fakt, že naše společnost stárne, že se potřebujeme přizpůsobovat tomu, že budou stále vyšší požadavky na bezbariérovost a že opravdu ve 21. století s našimi technologiemi není vhodné, abychom naopak tu přístupnost pro lidi s různým znevýhodněním oslabovali.
Obecně celým tím návrhem – a teď cituji opět ombudsmana – stavíme stavební úřady do role posuzovatele toho, o kolik a jestli vůbec je právo každého jedince na důstojný život významnější než ekonomická stránka projektu. Proto, říká ombudsman, je nutné zachovat stávající pravidlo. Technické požadavky se neuplatní pouze tehdy, existuje-li závažný územně-technický a stavebně-technický důvod nebo jiný veřejný zájem. Je prostě potřeba řešit kočárkárny, nájezdy pro vozíky, je potřeba řešit šíři chodeb, šířku dveří. Ve finále to pomůže všem. Je potřeba na to myslet. Ať už kvůli těm základním potřebám, jako je například návštěva toalety, když se člověk pohybuje ve veřejném prostoru a má omezení, jako i kvůli důstojnému životu, když se něco změní, ať už po úraze nebo ve stáří.
A já, protože chci, aby toto projednávání opravdu lidem, odborné veřejnosti, běžným stavebníkům ukázalo, že hájíme jejich zájmy, jenom připomenu, že my jako Piráti samozřejmě chceme, aby se v Česku stavělo. Máme celý plán, najdete ho na webu bydleni.pirati.cz. Co konkrétně dělat pro to, aby u nás měla výstavba zelenou? Jenže to neznamená usnadnit jenom pár největších projektů, navíc projektů diskutabilních, kde stačí, aby u toho rozsahu nad 10 000 metrů čtverečních hrubé podlahové plochy bylo těch 5001 metrů čtverečních takzvaně do bydlení, ale klidně do ubytovny pro zahraniční dělníky, k nějaké té drůbežárně nebo jinému podniku. Bez obrany pro lidi žijící kolem, s možností obrátit se jenom na soud, ale až v okamžiku, kdy už bude uděleno stavební povolení.
Takže co to znamená? Ani vyhraný soud nemusí zajistit, že pak bude odstraněna ta stavba, která by vlastně byla prohlášena za stavbu načerno, protože legalizace černých staveb a jejich posuzování se opět tímto zákonem usnadňuje. Takže to je začarovaný kruh. Jakoby vám budou říkat, paní ministryně a další, že se teoreticky můžete bránit, ale v praxi to tak být vůbec nemusí. A to je to hlavní. Jedno hlasování rady za zavřenými dveřmi může umožnit výstavbu v rozporu s doposud platným územním plánem. A to je věc, kterou prostě nemáme dopustit. Rozhodování má probíhat transparentně, mají si ho politici být ochotni obhájit před občany a argumenty občanů musí být vyslyšeny.
Takže to je závěrečný argument, který ocituji ze stanoviska ombudsmana a ten to nazývá popřením základních pilířů stavebního práva. Protože závaznost územně plánovací dokumentace pro rozhodování v území je téměř 50 let platná zásada. Jenže ta novela zákona ji úplně relativizuje, rozmělňuje, umožňuje povolit záměr, i když je odchylný nebo v rozporu. Umožňuje, aby ta kompromisní podoba shody nad rozvojem území, kterou vždycky územní plán je, byla narušena tím jedním hlasováním rady. A tuhle zásadní změnu chce hnutí ANO také zamlčet. To nedopustíme.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní vystoupí pan poslanec Zdeněk Hřib, předseda Pirátů Zdeněk Hřib. Přečtu tři omluvy: Kašparová Zdena celý jednací den – osobní důvody, Králíček Robert od 13.15 do 14 hodin – rodinné důvody, Pivoňka Vaňková Pavla celý jednací den – pracovní důvody. Prosím.
Poslanec Zdeněk Hřib: Děkuji. Já jsem se vyjadřoval ke stavebnímu zákonu už v prvním i druhém čtení. Opět tedy i teď ve třetím čtení zmíním, že vlastně základní problém té záležitosti je ten proces. Protože ta stavební legislativa není jednoduchá záležitost.
Pro tu poslední novelu, kterou vyjednával pan Ivan Bartoš, tehdy jako ministr pro místní rozvoj, skutečně hlasovali všichni poslanci napříč spektrem. Byla to novela, která byla velice pečlivě projednaná se všemi účastníky, byla to novela, která prošla standardním připomínkovým procesem. A já tedy ještě dodatečně virtuálně smekám a vyjadřuji poklonu Ivanu Bartošovi, jak ten proces vlastně zvládl naprosto bezchybně a správně v rovině té legislativy. ***
