Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Přesto dnes stavíte odhad 14,4 miliardy korun na předpokladu, že nový systém bude zhruba dvojnásobně efektivní. A proto se ptám ještě na jednu věc. Plánujete po nějaké době fungování nové EET zveřejnit transparentní vyhodnocení skutečných dodatečných daňových příjmů a porovnat je s dnešním odhadem 14,4 miliardy korun? A pokud se ukáže, že tento klíčový předpoklad byl chybný a výnos nové evidence tržeb bude výrazně nižší (Předsedající: Čas.), bude Ministerstvo financí připraveno veřejně přiznat, že jeho odhady byly nadhodnocené a podle výsledků systém upravit? Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Paní ministryně s odpovědí.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. No, já vám děkuji za tu otázku, paní poslankyně. A zrovna jste se trefila. Jestli sledujete veřejný prostor, dneska, jestli jste sledovala, tak dneska je na tuto vaši otázku ideální den. Protože jste možná zaznamenala možná ne, pokud ne, tak vám to ráda řeknu, že Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově před zhruba dvěma hodinami představilo svou vlastní robustní studii fiskálních přínosů EET 2.0. A Centrum veřejných financí vedené profesorem Jánským určitě nemůže být nijak podezříváno z nadbíhání naší vládě. Měli vlastní metodiku výpočtu a pracovali při ní podle mých informací přímo se surovými daty Finanční správy. No a teď si představte, jak to dopadlo, vážená paní poslankyně. Čili je to naprosto nezávislá studie. Já mám obrovskou radost, ale zároveň mě to vůbec nepřekvapilo, že dospěli k obdobnému, k obdobnému inkasu z EET jako Ministerstvo financí. Zdůrazňuji Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově dnes prezentovalo studii, podle které budou příjmy z EET 2.0 de facto stejné, dokonce tam mají o trošinku více, ale to už nebudu teď zdůrazňovat, jako je odhad Ministerstva financí dnes.

A teď k odhadu MF a jeho metodice. Kdybych to nestihla, tak to dopovím potom po vašem – bezesporu po vaší doplňující otázce. Takže Ministerstvo financí odhaduje z titulu zavedení EET 2.0 celkový roční rozpočtový dopad po plném náběhu ve výši 14,4 miliardy korun. Rozpočtový odhad EET 2.0 je založen na posledních údajích o zatajených tržbách u Českého statistického úřadu za rok 2023. ČSÚ odhaduje celkovou šedou ekonomiku v České republice na 911 miliard korun a z toho pouze zatajené tržby na 360 miliard korun.

Dle predikce vývoje souvisejících makroekonomických veličin byla tato data přepočtena na úroveň roku 2027, kdy se má EET  2.0 zavádět. Z této částky je počítán dopad EET. Ve výpočtu nebereme ani tuto celkovou částku zatajených tržeb v původní výši, ale ponižujeme ji, protože ani zdaleka nepředpokládáme, že dokážeme všechny tyto zatajené tržby přesunout do legální zóny. U sektoru gastra, velkoobchodu, maloobchodu vycházíme z toho, že Finanční správa dokáže rozkrýt zatajené tržby se zhruba dvojnásobnou účinností oproti první EET a u dalších sektorů odhadujeme nižší efektivnost mírně pod úrovní výtěžnosti minulé verze EET.

Důvodem je, že od doby implementace minulé verze EET se Finanční správa posunula směrem k vyšší efektivitě. Nejen z toho důvodu, že z původní verzí EET získala cenné zkušenosti přímo v praxi, ale i její analytické a informační kapacity a systémy byly od té doby výrazně zmodernizovány a rozšířeny. Od výše uvedených už ponížených tržeb dále odečítáme částku nákladů, kterou k nim podnikatelé běžně vykazují, ať už reálných, dokáží je opravdu vygenerovat. A pro upřesnění i tyto částky jsou převzaty ze skutečných dat agregovaných daňových přiznání nebo formou legální možnosti ve formě například výdajových paušálů. Teprve až na takto upravený základ aplikujeme statutární či efektivní sazby daní, zvláště pro právnické či fyzické osoby, kde zohledňujeme i slevy na dani a vypočítáváme odhadovaný celkový výnos EET. Šedá ekonomika, její výše je a vždy bude pouze odhad.

Pokud bychom o šedé ekonomice přesně věděli všechny detaily, paní poslankyně, tak by se rázem z logiky stala legální ekonomikou. Výpočet EET je na odhadu šedé ekonomiky postaven a není nastaven maximalisticky. Například zmiňovaná předpokládaná výtěžnost není ani zdaleka ve výši 100 procent odkrytí šedých tržeb. V nejoptimističtějším scénáři nejsme ani na poloviční částce. V rámci nastíněného výpočtu zohledňujeme i možné způsoby, jak mohou jednotliví podnikatelé redukovat svoji daňovou povinnost.

Dovolte mi, abych vás jako člověk, který se většinu života pohybuje v oblasti daní, ujistila, že jde o velmi konzervativní odhad. Já si dokonce myslím, že vybereme víc. Odhadovaná částka rozhodně není konečná, protože EET bude mít pozitivní dopad také na omezení toků černých výplat v rámci provozoven. Tím pádem například nižší zneužívání sociálních dávek. Stejně tak v důsledku regulace spropitného (Předsedající: Čas.) očekáváme větší zájem o zaměstnanecký poměr na úkor švarcsystému.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně, děkuji i za dodržení času. Paní poslankyně, máte zájem o doplňující otázku?

Poslankyně Jana Filipovičová: Děkuji za vysvětlení. Nicméně já jsem se ptala, z jakých podkladů vycházelo ministerstvo tehdy, když to připravovalo. Moc mě těší, že dnes se vám vaše odhady potvrdily, ale vy jste tady tu studii neměli k dispozici tenkrát. Proč jste vybrali zrovna tu nejvyšší variantu? To za mě. A pak jsem se ještě ptala, jestli tedy bude provedeno nějaké transparentní vyhodnocení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. S odpovědí paní ministryně.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Aha, takže vy se ptáte na tehdy, jak jsme to počítali. No dobře, tak jste se chtěla vrátit do historie. Já si myslím, že to je popsáno ve všech různých dostupných materiálech, které byly x-krát různě zpochybněny ze strany tehdejší opozice, která neměla jiné téma. No, já myslím, paní poslankyně, že podstatné je to, že když jste rušili – a vy jste nebyla tehdy poslankyní, takže jste určitě pro to nemohla logicky hlasovat – když jste rušili EET, tak bylo kuriózní, asi to tehdejší ministr financí ani nečetl, že jste tam dali odhad, o co přichází státní rozpočet a uvedli jste tam úplně stejné číslo, jako jsme my kdysi měli v těch přínosech. Takže to jen tak na okraj. A jenom možná pro vás ještě taková malá informace, STEM vydal takovou studii, je to asi 14 dní, možná tři týdny, ze které vyplynulo, nebo průzkum, ne studii, průzkum sociologický, kde vyplynulo, že 65 procent lidí podporuje EET a asi 70 procent lidí, pokud se nepletu, bylo to o trošku vyšší, tak že nechce už jeho zrušení, bude-li zavedeno. Tak já možná doporučuju vybrat si jiné téma. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní ministryně. Další interpelace je podaná paní poslankyní Černochovou na pana ministra Zůnu, ale pan ministr Zůna je omluven a paní poslankyni Černochová není v sále, proto prosím paní poslankyni Řehkovou na pana ministra Metnara.

Poslankyně Michaela Řehková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já mám interpelaci na pana ministra vnitra. Takže vážený pane ministře, obracím se na Vás v souvislosti s přípravou Strategického rámce (politiky) soudržnosti 2028+ a dalších podkladů klíčových pro využití evropských prostředků v následujícím období. V návrhu materiálu, který byl vládou vzat na vědomí v červenci roku 2025, jsou mezi prioritními oblastmi obsažena i bezpečnostní témata. Jedná se především o další posilování připravenosti České republiky na mimořádné události a krizové situace, ať už se jedná o dlouhodobé sucho nebo události jako plošný výpadek proudu, vlnu veder, povodně a podobné události. Materiál zmiňuje i krizové stavy společenského charakteru, polarizaci společnosti, působení dezinformací a zvyšování odolnosti vůči hybridnímu působení.

To všechno jsou zásadní témata. Náš integrovaný záchranný systém i další složky státu dosud zvládaly krizové situace velmi dobře. Je ale určitě potřeba pracovat na jejich dalším posílení, technologické modernizaci a rozvoji lidí. V rámci vládou určeného postupu mělo Ministerstvo pro místní rozvoj předložit do konce srpna letošního roku koncepční materiál, který určí priority v jednotlivých oblastech, nástroje financování a také to nejdůležitější – objem finančních prostředků. Vzhledem k tomu, že se tak dosud nestalo, bych ráda získala odpovědi na následující otázky. Jaké jsou priority v oblasti rezortu Ministerstva vnitra ve vztahu k využití prostředků Evropské unie v následujícím období? V jaké fázi rozpracovanosti jsou? Nehrozí kvůli zpoždění přípravy koncepčních materiálů, že prostředky Evropské unie budou čerpány později (Předsedající: Čas.) nebo v menší efektivitě? Děkuji. ***