Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Zakazuje propojení akcionářů s odpadovými podnikateli. Rozšiřuje zákazy na členy orgánů, vedoucí zaměstnance a dokonce i na vazby přes osoby blízké. Zavádí automatickou ztrátu hlasovacích práv. Omezuje převod akcií pouze na jmenovitou hodnotu. Stanoví základní kapitál autorizované společnosti na 2 miliony korun a ukládá povinnost přizpůsobit existující stav nové úpravě ve lhůtách 12 až 18 měsíců.

To opravdu není drobná technická novela. To je zásadní zásah do fungování celého obalového systému. A právě proto považuji za velmi až podivné, že tento návrh nepředkládá Ministerstvo životního prostředí. Nejde o marginální poslaneckou iniciativu, přestože ji oceňuji. Nejde o dílčí úpravu jednoho paragrafu. Jde o změnu postavení autorizované obalové společnosti, o zásah do vlastnických a akcionářských práv a zásah do vztahu mezi obalovým a odpadovým sektorem, o pravidla hospodářské soutěže a o systém, který se dotýká obcí, výrobců, spotřebitelů i firem v odpadovém hospodářství. Takový návrh by podle mého názoru měl předložit gestor zákona, tedy Ministerstvo životního prostředí. Měl by projít standardním mezirezortním připomínkovým řízením. Měl by mít dopadovou analýzu. Měl by mít jasné stanovisko Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstva průmyslu a obchodu, obcí, výrobců, odpadových firem i samotných aktérů systému.

Pokud se na přípravě návrhu Ministerstvo životního prostředí podílelo, pak se musím ptát, proč to nepředložilo samo jako vládní návrh. A pokud se na přípravě nepodílelo, pak se musím ptát vlády, proč vláda tak zásadní poslanecký zásah do obalového systému podpořila souhlasným stanoviskem. Vláda nemůže mít obojí. Nemůže říkat, že jde jen o poslanecký návrh a zároveň se k němu politicky přihlásit souhlasným stanoviskem. Pokud vláda návrh podporuje, pak za něj nese politickou odpovědnost a měla by být připravena obhájit nejen cíl, ale i každý jednotlivý nástroj.

A těch otázek je opravdu mnoho. Za prvé, proč se z autorizované obalové společnosti dělá služba obecné hospodářského zájmu právě tímto způsobem? Rozumím tomu, že zpětný odběr obalů má veřejný rozměr a rozumím tomu, že občané očekávají dostupnou síť sběrných míst. Rozumím tomu, že stát chce mít garantovaný systém, který funguje i tam, kde by čistě tržní model nefungoval. Ale služba obecného hospodářského zájmu nesmí být jen označením pro posílení jednoho privilegovaného subjektu. Pokud má autorizovaná obalová společnost plnit veřejnou službu, pak musí být současně zajištěna poměrně vysoká transparentnost, kontrola nákladů, otevřenost vůči povinným osobám, férové zacházení s obcemi a nediskriminační vztah k odpadovým firmám.

Za druhé, jak se zabrání posílení faktického monopolu? Důvodová zpráva sama říká, že v České republice existuje pouze jedna autorizovaná obalová společnost. To je zásadní informace. Formálně píšeme obecný zákon, ale fakticky zasahujeme do konkrétního, už existujícího systému. To samo o sobě ještě neznamená, že návrh je špatný. Znamená to ale, že musíme být mimořádně opatrní. Pokud zákon dopadá prakticky na jeden konkrétní subjekt, musí být velmi dobře odůvodněn, musí být přiměřený a nesmí vyvolávat dojem, že stát místo vytvoření férového prostředí pouze přepisuje pravidla pro projednoho hráče.

Za třetí, jak je odůvodněn zásah do vlastnických práv akcionářů? Ono už tady o tom hodně padlo. Ale návrh nutí akcionáře přizpůsobit podíly nové hranici, omezuje převodní cenu akcií, zavádí automatické pozastavení výkonu hlasovacích práv, mění ekonomickou logiku držení akcií autorizované společnosti. Říká, že akcie lze převést pouze za cenu nepřevyšující její jmenovitou hodnotu. To může být obhajitelné u zvláště neziskové společnosti působící ve veřejně regulovaném systému, ale musí to být obhájeno velmi pečlivě. Nestačí říct, že akcie nemají investiční povahu. Je potřeba doložit, jaký bude dopad na současné akcionáře, zda je zásah přiměřený, zda existovala mírnější varianta a zda návrh obstojí z hlediska ústavní ochrany vlastnického práva.

Za čtvrté, proč právě ta tři procenta? Návrh stanoví, že podíl jednotlivého akcionáře nebo akcionářů jednajících ve shodě má být menší než 3 procenta. Alternativně může být vyšší, nejvýše však 33 procent, pokud mají všichni akcionáři stejný počet hlasů a pokud je alespoň 34 akcionářů, kteří mezi sebou nejednají ve shodě. Ptám se, proč právě tato čísla? Proč 3 procenta? Proč 34 akcionářů? Ještě je to sudé číslo takové. Proč hranice 10 procent u možnosti ovlivňovat odpadového podnikatele? A jsou tato čísla výsledkem nějaké analýzy nebo jde o politicky zvolenou konstrukci? U takového zásahu do vlastnické struktury nestačí říct, že širší akcionářská základna je lepší. To může být pravda. Ale zákon musí být postaven na důkazech, ne pouze na dojmu.

Za páté, jak bude fungovat automatická ztráta hlasovacích práv? Návrh říká, že pokud akcionář nedodrží stanovené podmínky, nemůže vykonávat hlasovací práva ani požádat o svolání valné hromady. To je velmi tvrdé opatření a velmi tvrdý následek. Kdo ale v praxi určí, že k porušení došlo? Jak rychle? S jakými důkazy? Jaká bude obrana akcionáře? Co když bude spor o to, zda jde o jednání ve shodě, nepřímé propojení nebo členství ve vertikálně integrované skupině? Co když se tím zablokuje rozhodování společnosti? Automatické sankce mohou být účinné, ale v právu musí být jasné, kdy nastávají, kdo je konstatuje a jak se proti tomu lze bránit.

Za šesté, definice odpadového podnikatele a vertikálně integrované skupiny je velmi široká. Záměr chápu. Předkladatelka chce zabránit obcházení zákona přes koncerny, propojené osoby a nepřímé vazby. To dává smysl. Ale čím širší definici zvolíme, tím větší riziko vytvoříme pro právní nejistotu. Může návrh dopadnout i na skupiny, které mají jen okrajovou nebo zahraniční aktivitu v odpadech? Může dopadnout na investory, kteří mají podíl v jiné společnosti? Může dopadnout na osoby, jejichž vazba na odpadové podnikání je nepřímá a fakticky nevýznamná? Návrh umožňuje výjimku rozhodnutí Ministerstva životního prostředí po projednání s Ministerstvem průmyslu a obchodu a Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže. To je určitá pojistka. Ale současně to znamená, že velká část právní jistoty se přesouvá do rukou správního rozhodování ministerstva, což je další problém.

Za sedmé, Ministerstvo životního prostředí dostává velmi silnou roli. MŽP má pověřovat autorizovanou společnost službou obecného hospodářského zájmu, nastavovat kritéria sběrové sítě, vymezovat podmínky služeb pro další kolektivní systémy a rozhodovat o tom, kdy se k určitému propojení s odpadovým podnikatelem nebude přihlížet, což je velká koncentrace pravomocí. Pokud zákon nebude obsahovat dostatečně jasná kritéria, může vzniknout prostor pro politizaci, lobbing a netransparentní rozhodování. A právě v odpadovém hospodářství, kde se pohybují významné prostředky, musíme být zvlášť opatrní.

Za osmé, povinnost poskytovat služby dalším kolektivním systémům může být užitečná, ale i riziková. Rozumím argumentu, že pro malé komodity, například některé vybrané plastové výrobky, je neefektivní vytvářet plnohodnotné kolektivní systémy se samotným administrativním aparátem. Rozumím i tomu, že obce nechtějí jednat s desítkami systémů zvlášť. To je pochopitelné. Ale pokud autorizovaná obalová společnost začne poskytovat administrativní a organizační služby i dalším kolektivním systémům, musíme mít jasné záruky, že nedojde ke křížovému financování. Peníze výrobců obalů nesmí sloužit k dotování jiných systémů. Náklady musí být oddělené, transparentní, kontrolovatelné a skutečně odpovídat poskytnuté službě.

Za deváté, sběrový komfort je správný cíl, ale musí být vyčíslen. Všichni chceme, aby občané měli dostupná místa pro třídění odpadu. Všichni víme, že čím dostupnější síť, tím lépe se lidé zapojují. Ale pokud do zákona vkládáme povinnost zajišťovat dostatečně hustou a dostupnou síť míst zpětného odběru, musíme vědět, co to bude stát, kdo to zaplatí a jak se to promítne do příspěvků výrobců a následně do cen výrobků. Důvodová zpráva říká, že návrh nemá dopad na veřejné rozpočty. Možná nemá přímý dopad na státní rozpočet, ale to neznamená, že nemá dopad žádný. ***