Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.40 hodin)
(pokračuje Jan Lipavský)
Dneska záleží na tom, jestli vám ten partner to zboží je ochoten prodat, jestli ho má v dostatečné kapacitě, protože samozřejmě vojenský konflikt vysoké intenzity, válka, je o tom, abyste nejenom tu zbraň měl technologicky, abyste ji mohl vyrobit, dovézt, použít, ale abyste ji také měl v dostatečném množství a ve správném čase. Protože když jedno z toho vám chybí, tak samozřejmě váš nepřítel nad vámi potom může mít převahu.
Takže logicky v rámci toho vojenského plánování a v rámci budování naší obranyschopnosti summit NATO řeší i tuto komponentu a Česko u toho prostě není a nemůže být, protože nemáme jasné politické zadání, protože vláda si vybrala úplně zástupný i zbytečný spor, který vychází tedy ze dvou zdrojů. Za prvé z malichernosti Motoristů, kteří se mstí za to, že jeden z jejich poslanců nebyl jmenován členem vlády, a za druhé, protože Andrej Babiš, to už víme, tedy poslanci ANO to ví ještě lépe než my ostatní, že Andrej Babiš na stranickém sjezdu, kde byl skrze severokorejský výsledek znovu zvolen předsedou hnutí ANO, tak jasně prohlásil, že nechce, aby prezident Pavel byl znovu prezidentem, že proti němu chce postavit kandidáta a že ho chce porazit. To znamená, tady běží už předvolební očerňovací špinavá kampaň. Házíte prostě od ledna, od února bláto na hlavu státu České republiky, kudy chodíte a tohle nechutné ponižování se vám absolutně hodí.
A samozřejmě proto je naprosto pochopitelné, že nemůžou existovat žádné instituce nebo části institucí nebo orgány, které by jakkoliv budovaly státnost, pokud si jako hnutí ANO vytyčíte za cíl tu státnost poplivat, pošpinit. A to je přesně to, co se děje. To je přesně to, co Andrej Babiš cíleně dělá. Petr Macinka mu u toho dělá tu ještě černější a špinavější práci, protože se prostě o tu roli dobrovolně přihlásil. A z této logiky tedy i vyplývá, že nemusí probíhat žádná složitá analýza, aby byl zrušen orgán pro strategickou komunikaci, který má prostě systematicky pracovat a budovat, ale že je to potřeba prostě zašlapat a zničit. To samé míří k paní poradkyni Vachatové, která tam velmi aktivně tedy prosazuje ten ruský zákon. Má pro to, když budu mluvit ironicky, ty nejlepší předpoklady. A to samozřejmě se dál doplňuje s tím, jakým způsobem chcete zašlapat veřejnoprávní média, Českou televizi a Český rozhlas. Není jiného cíle než tyto instituce ovládnout, podrobit a oslabit.
A když se podíváme na to, jak přicházely ty jednotlivé návrhy, tak si myslím, že to každému musí být úplně jasné. Jednou to zkoušíte skrze snížení financování, podruhé to zkoušíte úplně novým zákonem. To zhavarovalo ještě dříve, než to vůbec se mohlo dát do pohybu, protože to bylo napsáno skutečně diletantsky. Teďka vlastně máme na stole zase další návrh, který mění způsob financování, a snažíte se vytvořit dojem, že vláda České republiky má mít vliv na veřejnoprávní média. Nemá. Nemá ho mít. Radu volí Parlament, vždycky ji volil v dějinách moderní České republiky a vláda byla úplně mimoběžná.
Vy víte, že jako ODS, jako opoziční strana my jsme hlasovali pro změnu Ústavy, aby Nejvyšší kontrolní úřad mohl kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií. Já si myslím, že to je logický a správný návrh. Koneckonců jsou to veřejné prostředky, můžeme to nazývat nějakou pseudodaní, poplatkem, to je úplně jedno. Je tam jasně daná povinnost na jednotlivé domácnosti. Ale nejde to ze státního rozpočtu. Nikdy to nešlo ze státního rozpočtu. A vy to chcete přihodit na vrub státního rozpočtu, chcete, aby se to bralo – vy argumentujete tím, že se ušetří za tu logistiku, Česká pošta a tak dále. Ale už neříkáte, kolik tedy budou tvořit úroky na těch dluhopisech, které prodáte, abyste mohli ty peníze potom dát těm dvěma institucím.
A samozřejmě každá instituce, která dostává peníze ze státního rozpočtu, musí o tom státním rozpočtu vyjednávat. Jako ministr jsem o rozpočtu vyjednával čtyři roky v kuse a velmi úspěšně. A zároveň se na tom Ministerstvu financí vždycky bavíte o jednotlivých položkách. A tam proti vám sedí nějaký z mé zkušenosti poměrně přísný a fundovaný člověk a říká: tohle vám dáme, tohle vám nedáme, tohleto – tady přimhouříme oko, tam si uděláme tu rezervu, tohle – na to úplně zapomeňte. A jestli si někdo myslí, že ta debata takhle vypadat nebude, tak se tedy šeredně plete, protože takhle ta debata vypadat jednoznačně může. A ukazují nám to zkušenosti ze zahraničí.
Žádný zákon ještě neprošel, to je dobře. My jsme deklarovali, že budeme nezávislost veřejnoprávních médií hájit do posledního dechu. To jsou ty pověstné spacáky, které má nachystány pan předseda Kupka. Fotili jsme se tady v takových tričkách černých, tak to si myslím, že taky vyvolalo určitou pozornost. Cílem je dát jasně najevo, že v této věci neustoupíme, že v této věci neuhneme a že v této věci nepolevíme.
To, co se už povedlo, krom toho, že tedy na nohou jsou jak ta veřejnoprávní média, kde probíhá stávková pohotovost, a že na nohou je část veřejnosti, samozřejmě s kterou vy se neztotožňujete, ale myslím si, že ty demonstrace a různé petice ukázaly, že to je skutečně velká část veřejnosti, stejně tak je na nohou opozice. Tady asi můžu konstatovat, že to jsou všechny opoziční strany, které se na tom dokázaly jasně sjednotit. No a zároveň jste jasně ukázali, co je vaším skutečným záměrem a k čemu cílíte, že to skutečně není o žádných penězích.
A opět, stejně tak jako když kydáte špínu na prezidenta republiky, tak i v tomto případě kydáte špínu na tuto zemi, na tento národ. Usilujete, já bych ani neřekl o jeho zničení, to by nebylo správné. To by bylo přehnané. Ale chcete ho ovázat zase takovými těmi jako normalizačními řetězy. Chcete takový ten smrádek a teplíčko, aby se moc jako nekritizovalo, aby ta televize vám byla po chuti, aby vám pomáhala. Bezpochyby maďarský scénář médií by se vám určitě líbil. Nepochybuji o tom, že řada z vás se tam nějakým způsobem inspirovala, jak Orbán dělal mediální scénu. Zajímavé je, že teďka, když už Orbán od moci odešel, tak velká řada těch médií, ať už polostátních nebo neziskových, nebo jak oni to měli zorganizované, tak začíná krachovat, propouští novináře. Je docela zajímavé to pozorovat.
A já se domnívám, že v případě institucí jako je Česká televize a Český rozhlas, by bylo skutečně hrubou chybou, kdyby se jich dotkla nějaká takováto změna, o kterou vy usilujete. Český rozhlas ten nedávno odstavil sto let existence. Je to instituce tradiční. Český rozhlas je podobně stejně starý jako BBC, protože Československo ve dvacátých a třicátých letech patřilo mezi jedny z ekonomicky a technologicky nejvyspělejších zemí na světě. A díky nacistické a komunistické totalitě jsme o to bohatství potom do velké míry přišli. Takže skutečně to nebyla náhoda, že prostě v Československu byl založen Rozhlas. A ono potom, když máte instituci tohoto charakteru, tak ona se podílí na formování národa, ona se podílí na formování historie, ona se podílí i na obraně toho národa. A víte sami moc dobře, že to bylo volání v Českém rozhlase, které v květnu 1945 zahájilo povstání v Praze proti nacismu. Je sechs Uhr, nebo jak to bylo přesně, já to teďka nevím. Víte to moc dobře. Stejně tak dobře víte, že to byl Československý rozhlas, který v šedesátém osmém ještě čtrnáct dní dokázal vysílat po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Tuto instituci, která dneska funguje velice dobře a plní svoji roli, chcete z populistických důvodů, abyste lidem ze složenky škrtli ten poplatek, zničit a dostat pod moc vlády. ***
