Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(9.20 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
A mě tedy zajímá, zda to premiér této země považuje za akceptovatelné, zda považuje za akceptovatelné, aby členové jeho vlády dál bydleli za snížené nájemné v obecním bytě. Zda považuje za akceptovatelné roky v tom obecním bytě – myslím velikostí – zprávy v médiích byly kolem 100 metrů čtverečních – za ty 4 500 měsíčně. Jak to vysvětluje lidem? Jak jim chce vysvětlit, že takovýto člověk zajistí řešení krize dostupnosti bydlení?
A vzhledem k tomu, že jako ministryně – paní ministryně Mrázová odpovídá i za řešení černých staveb, tak to je téma, které se objevilo po podání mé interpelace. Seznam Zprávy uvedly, že Bílina jako obec roky neřešila černé stavby právě své paní starostky, potom exstarostky a nyní ministryně. Seznam Zprávy zveřejnily, že stavební úřad vede její kamarád. A současně opět ona má být ten člověk, kdo nastavuje pravidla, kdo se zasazuje o jejich vymáhání. Paní ministryně tady teď sedí, tváří se, že se jí to netýká, že se nebude věnovat těmto otázkám. Já bych si velmi přála, aby se vyjádřila. Jak to, že stavební zákon, který ona navrhuje, bude umožňovat velice snadnou legalizaci černých staveb napříč Českem? Dělá to kvůli sobě paní ministryně? (Obrací se k ministryni, která sedí v poslanecké lavici a hovoří s jednou poslankyní.) Vážená paní ministryně, velice by mě zajímala vaše reakce. Paní ministryně Mrázová zde sedí v sále a mohla by vystoupit. Je to totiž rozprava, otevřená rozprava.
Já jsem se dostala k závěru toho svého shrnutí. A protože pan premiér tady není, pan premiér nehodlá diskutovat o tom, jakým způsobem má být vyvozena politická odpovědnost v těchto kauzách, nechce se bavit o návrhu Pirátů, ať paní ministryně Mrázová na základě těchto kauz rezignuje, tak já bych velice ráda využila tu příležitost, že paní ministryně Zuzana Mrázová, která je odpovědná za politiku bydlení v České republice, tady dnes je jako jediná ministryně a může na tyto otázky s námi diskutovat. A může třeba se i obhájit a vysvětlit, proč si myslí, že její zvýhodněný obecní zájem se dá před lidmi nějak obhájit. Já bych jí velice ráda dala tento prostor. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy? Pan poslanec Bartoš. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Bartoš: Děkuji za slovo. Až se budeme zase někde bavit o tom, kdo, kdy byl přítomen nebo nebyl přítomen na interpelacích, když už tedy ty interpelace konečně máme a někdo by říkal, vy jste tam také nebyli, já jsem se koukal na svoje vystupování v rámci interpelací a nebylo to někdy velmi lehké, zejména v momentě, kdy jsme začali měnit politiku bydlení v České republice. Stál jsem tady hodně často hodně pod palbou kolegů nyní z koaliční vládní strany ANO. A pamatuju si velmi – a proč to tady říkám – když jsme prosazovali zákon o podpoře bydlení.
Ne že by ten zákon měl fanoušky i mezi stranami tenkrát vládní koalice, zejména ODS se dlouho cukala, než ten návrh vůbec spatřil světlo světa. Nicméně nakonec se nám podařilo ten návrh nějakým způsobem prosadit, i když můj nástupce na Ministerstvu místního rozvoje, pan ministr Kulhánek neobhájil ty důležité parametry, zejména proti panu Stanjurovi a panu Kupkovi.
Ale proč se vracím do tohoto momentu? Jsem rád, že tady je paní ministryně. Když jsme nastavovali systémy možného přidělování bytů pro skutečně potřebné, tedy lidi, kteří by skrze kontaktní centra pro bydlení měli i nárok na to mít nějaký byt z toho portfolia, ať už sociálních bytů nebo bytů vložených do takzvaných městských realitek, vystupovala zde moje ctěná kolegyně Eva Fialová. Bavili jsme se o tom, jak se na městech – že se s tím bude kšeftovat, jak kdo bude vědět, že ty byty se přidělují správně, že těch bytů není moc, kdo bude kontrolovat kvality bytů, aby to nepodporovalo obchod s chudobou. A často ve věci obecních bytů, a možná to jsou skoro nejčastější politické kauzy, které v České republice vidíme, ať už to byla kauza v Brně, která se týká přidělování bytů, ať už jsou to – jsme tady na Praze 1 – kauzy přidělování městských bytů prominentům politických stran za pakatel.
A mně vlastně přijde jako zásadní problém, že pokud se bavíme o systému, který má být vůči lidem spravedlivý, tak hlavním reprezentantem změn je člověk, paní ministryně Mrázová, která nejen v té věci obecního bytu, ale i třeba volby bydlení v tom slavném, v uvozovkách „bytě na Pařížské“, kde tenkrát bydlela paní ministryně Schillerová, kde bydlela paní ministryně Dostálová, nejde příkladem a vlastně sama je symptomem toho problému, který my se snažíme řešit, tudíž že obce mají málo bytů. Když už ty byty mají, tak často nepokrývají potřeby obyvatel nebo lidí, ať už jsou to potřebné profese, ať jsou to mladí nebo jsou to mladé rodiny, ale zároveň i to, že často ty byty nejsou využívány v souladu s tím, jak by měly.
U pana Prokopa, kterého zde zmínila Olga Richterová, tak ten pouze výhodně získával byty skrze asi nějaké schéma, protože spoustu těch nebo nějaké z těch bytů mu – nebo přišlo přes společnost FINEP. Mimo jiné já vím, paní ministryně to nerada slyší, ale vládní zmocněnkyně pro implementaci stavebního zákona nebo jak se jmenuje pozice paní Hany Landové, mimo jiné to byla jedna z největších lobbistek právě FINEPu a dalších těchto firem. Když se podíváte na Hlídač státu, uvidíte tam, pro koho všeho paní Hana Landová dělala, jaké byly její zájmy, koho, kde reprezentovala. Mimo jiné taky které politické strany ve volbách, firmy, v kterých ona působila, sponzorovaly. Ale proto jsem nechtěl mluvit o Ondřeji Prokopovi. Já předpokládám, že jeho odchod z politiky – bude ještě následovat krok B a to bude vysvětlení, jakým způsobem – to je skoro jak švec ke štěstí přišel – jakým způsobem se mu tak skvěle dařilo, kde za těch x let nabral těch asi šest bytů a jeden rodinný dům. Samozřejmě tím, že odcházíte z politiky, máte-li na sobě nějaké kauzy, určitě to je chvályhodné přijmout politickou zodpovědnost. Pak záleží ještě to B - tak jako vysvětlit ty konsekvence, kvůli kterým jste odcházela, z jakých důvodů.
Ale vrátím se zpátky k tomu symptomatickému využívání bytů, jež jsou určeny pro lidi ve městě, politiky. Nebylo překvapením, že Praha 3, nakonec paní Tünde Bartha, což je tedy šéfka – pro ty, co nevědí – úřadu pod Andrejem Babišem, jeho pravá ruka, paní, která hovoří o efektivitě státu, která hovoří o tom, jak se lidé mají postarat, tak tu výpověď z toho bytu dostala. Tam ještě – pokud se nemýlím – byl ten problém, že ona v tom bytě ani nebydlela – a teď já neřeším její majetkové poměry, ať každý si tohleto srovná ve své vlastní hlavě – nicméně ona ten byt ještě jako přepronajímala. Což si myslím, že z pohledu nedostatku bytů v městských částech Prahy, ale všude – minimálně ty městské části mají pošetřené, že máte-li byt obecní, který jste získal za nějakých podmínek, tak ho dál samozřejmě nemůžete poskytovat k pronájmu. Smutné je, že často – další věc, kterou možná budeme řešit v tomhle volebním období, i když jsem k tomu velmi skeptický – protože velká kamarádka Andreje Babiše, paní Tykač sama jede obří byznys v pronajímání bytů Airbnb. To všecko jsou problémy, které lidi velmi vnímají. Lidi vnímají, že nejsou byty. Když jsou byty, často jsou pro ně za nedostupné ceny v tom komerčním segmentu. To všechno dává jaksi smysl. Byty se holt prodávají a pronajímají těm, kdo v danou chvíli na to mají. ***
