Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat v rychlosti na pana ministra Borise Šťastného s tím jeho odvoláním na NKÚ.

Tak NKÚ má plán svých pravidelných kontrol, který zveřejňuje, a na základě těchto kontrol potom provádí kontrolu hospodaření, plnění čerpání evropských dotací a tak dále. Ve věci kontrolních komisí a těchto dozorčích orgánů ve firmách je to přece pravidelná nějaká práce. A nebavme se teď o kvalitě té práce. Ta může být různá. Mně se líbí, jak vždycky jeden vyčítá druhému, jak to nefunguje, přitom tam jako mají své lidi zástupci různých politických stran.

My jsme byli proti zřízení Národní sportovní agentury. Vznikala tendenčně, bylo to šito na míru jednomu člověku. Náš poslanec Lukáš Bartoň tam navrhoval spoustu kontrolních mechanismů ve věci transparentnosti, že kdyby tam byly, tak se těmi penězi tam takhle neplejtvá. Tohle všecko tady v té Sněmovně proběhlo, zřídila se agentura, ta teda ještě oddělila ten, řekněme, školní sport od toho jiného sportu, což z mého pohledu taky nebylo úplně chytré. Ale toliko k vám.

NKÚ nemůže suplovat dozorčí orgán nad nějakou agenturou, protože dělá pravidelné kontroly na základě plánu.

A jenom k panu poslanci Doksanskému, prostřednictvím pana předsedajícího. Mě by fakt zajímalo... On odešel? Neodešel. Mě by fakt zajímalo, kde jste tedy přišel na to, že si Piráti někam dosazovali své lidi? Co já jsem byl člen vlády, tak já vím, že strany měli politické náměstky, které vy máte taky, které má SPD. Piráti měli na ministerstvech politické náměstky. Ano, ty jsme zvolili ze svých řad, tak jako to děláte vy, tak jako to děláme tedy. A já bych chtěl vidět jména lidí, kam si kdy Piráti koho dosadili – na Ministerstvo místního rozvoje, kdo byl údajně v DIA, ten člověk od Pirátů? Já si nejsem vědom, že by v DIA pracoval jediný člen Pirátské strany. Pokud mi nějaké najdete, můžeme se pobavit, na kterých pozicích.

Takže prosím vás, nechte tady tu mantru o dosazování lidí. Na vše jsme dělali výběrka a rozhodně jsme se chovali daleko etičtěji než třeba tady Motoristé (Předsedající: Čas.), kteří vzali útokem Ministerstvo životního prostředí.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas, pane poslanče. Nyní na faktickou vystoupí poslanec Petr Hladík, připraví se Pavel Karpíšek. Tak vaše dvě minuty.

Poslanec Petr Hladík: Já vlastně nerozumím, pane ministře, té argumentaci, protože vy na jednu stranu říkáte – ta dozorčí komise nepracovala správně, nekontrolovala správně. No, ale v té dozorčí komisi sedí Jan Richter za ANO, sedí František Jura za ANO, sedí Miroslav Krejčí za Motoristy, sedí Jaroslav Foldyna za SPD. Takže mi tady chcete říct, že všichni tito lidé pracují špatně, protože vždycky hlasovali jednohlasně, a tudíž jejich práce byla nedostatečná, jestli jsem tomu dobře rozuměl? (Od poslanců ANO se ozývá: Na rozdíl od vás umíme kritizovat i vlastní lidi.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní poprosím pana poslance Karpíška. Připraví se Vlastimil Válek.

Poslanec Pavel Karpíšek: Dobrý den. Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vaším prostřednictvím k panu ministrovi. Já jsem v té dozorčí komisi taky členem, byl jsem tam zvolen jako senátor ještě.

Myslím si, že dozorčí komise vznikla na základě nějaké delší diskuse k tomu, kdy se Národní sportovní agentura z těch porodních bolestí dostávala do toho, že začala fungovat. Byla vnímána sportovním prostředím, že začínají být dodržovány termíny jednotlivých dotačních výzev, že začínají být účelně vynakládány prostředky. A politici to kontrolují proto, protože politici rozhodují, jaké mají finanční prostředky.

Dnes to máte ve své kompetenci vy, je ve vaší kompetenci a názorem, jak předložíte, jak bude Národní sportovní agentura fungovat, máte k tomu nějaké priority. Ale vytrhnout z jednoho zápisu kontext, že něco rušíte, a nepřinést to, jak to bude dál fungovat a bude to fungovat lépe, si myslím, že je málo. (Potlesk.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času a zatím poslední faktická poznámka Vlastimil Válek.

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak ta debata je určitě konstruktivní a velmi plodná, ale mě zarazilo, vaším prostřednictvím, jak pan poslanec Doksanský mluvil o těch čistkách, vyhazování a těch nebožácích, co se jich na své špičkové škole musí ujmout.

Tak já bych chtěl připomenout první vládu Andreje Babiše a pana poslance Hladíka... Ne, pana poslance Toma Philippa, který dělal nepolitického náměstka, letěl z Ministerstva zdravotnictví a soud rozhodl, že to bylo protizákonné a ministerstvo to muselo odškodnit, on to odškodnění nechtěl a nemuselo ministerstvo platit peníze.

Já jsem měl ve vědecké radě několik poslanců z hnutí ANO. Kolik poslanců z hnutí opozičních stran sedí ve vědecké radě ministra zdravotnictví dneska? Ani jeden. Já jsem měl poradce v pracovních skupinách, protože jsem si jich jako odborníků vážil. Jiří Mašek, pan poslanec, vaším prostřednictvím, Jiří Mašek. Špičkový odborník přes záchranku. Já to uznávám, proto jsem ho žádal, aby pomáhal s výběrovým řízením na záchranku. Kdo je tam teď z odborníků z opozice? Nikdo. V opozici odborníci nejsou, rozumím tomu.

A poslední bod. Já jsem nevyhodil na hodinu žádného ředitele. A všechny, co jsem jmenoval, tak buď byli zaměstnanci ministerstva, nebo bylo výběrové řízení. Teď proběhly čistky a jsem zvědavý, kdy ti noví ředitelé budou mít prověrky na úrovni D tak, jak já jsem toto ředitelům nařídil, a tak, jak jste to vy tady požadovali. Tak to jsem zvědavý, kdy ty prověrky budou mít. Tak tolik k těm čistkám.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Já jsem teď chtěl mít faktickou poznámku, ale mě nemá kdo vystřídat, takže mám smůlu. A s přednostním právem, jestli platí, Marian Jurečka. Tak máte slovo.

Poslanec Marian Jurečka: Já nebudu dlouhý, ale protože v té sérii faktických otázek a diskusí na základě vystoupení člena vlády pana ministra Šťastného jsme se odklonili trošku od toho původního tisku, který projednáváme, ale myslím si, že pan ministr tady vnesl jednu část, u které, si myslím, že je důležité se k ní ještě vrátit a faktická poznámka by mně na to nestačila, tak si dovolím tady zareagovat na to, co říkal, a zároveň využít ještě to, že je tady i pan ministr zdravotnictví Vojtěch, protože já jsem to říkal, když tato vláda začínala, a říkám to stále.

Jestli je tady – a teď už to říkám zcela vážně – jedna z klíčových oblastí, které je potřeba řešit napříč rezorty, tak je to opravdu problematika zdraví, zdraví fyzického, zdraví duševního, obecně odolnosti naší společnosti. Protože když jsme s panem profesorem Duškem dávali pracně zhruba 2,5 roku veškerá data mezi oblastí sociální a zdravotní dohromady a viděli jsme ta data poprvé zhruba loni o prázdninách v tom kontextu včetně i té časové osy, kdy to máme zhruba 12 let zpátky, kdy už vidíme trend, vidíme, co se v české společnosti děje, tak jsem si uvědomil, že je to jedna z největších výzev, o které se nemluví, ale je to tikající bomba v souvislosti ještě se stárnutím.

My vidíme v trendech, jak se nám propadá fyzická kondice dětí, mládeže, dospělé populace. Přestože objektivně můžeme říct, že máme čistší vzduch, že máme celou řadu podmínek pro náš život v daleko lepší kondici nebo situaci, než to měli naši rodiče a prarodiče, tak přesto se nám zdraví populace nezlepšuje.

Já bych chtěl poprosit všechny zúčastněné ministry – a myslím, že to má být nějaká klíčová role koordinace pana ministra Šťastného, který tady sedí přede mnou v první lavici, abyste se fakt zkusili podívat na to, co jde systémově udělat, změnit a podpořit pro rodiny a rodiče. To není o tom říct – dáme zákaz mobilů, to není o tom říct – tak se nějak jako běžte hýbat. To je dneska opravdu jako extrémně náročná disciplína vymyslet celý soubor opatření, pozitivních motivací, příležitostí, zlepšení dostupnosti toho, jak ty děti dostat do větší sportovní aktivity. A je to role nejenom ve vztahu k rodinám, ale je to i klíčová role ve vztahu ke školství.

Já si pamatuji doby, ještě když jsem sám byl student, kdy jsme zažívali to, že se nám postupně snižovaly počty hodin tělocviku. Ano, uznávám, laickým pohledem se říkalo – jo, není to tolik potřeba, oni běhají po sídlištích, běhají po městech, běhají po dědinách. Ale to byla úplně jiná doba našeho dětství devadesátých let nebo přelomu devadesátých let a 21. století. Dneska jsme úplně někde jinde. A myslím si, že dneska vidíme, že to nebylo šťastné rozhodnutí ty hodiny takto ořezat.

Když se podíváte na statistiky, pan ministr, myslím si, že jak zdravotnictví, tak i pan ministr Šťastný, pan ministr Plaga by byli asi schopni říct, já si to číslo přesně nepamatuju, kolik lidí se dneska trvale dlouhodobě omlouvá z hodin tělesné výchovy na druhém stupni na středních školách. Tady pan předsedající napomíná... Ne napomíná, ale nenapovídá kolem 30 procent. Je to strašně vysoké číslo. Když se podíváme, kam se nám vlastně vůbec tělesná výchova posunula ve třeťácích, čtvrťácích na středních školách nebo na vysokých školách – vlastně mrtvo, prakticky mrtvo. Já když jsem viděl ta data od pana profesora Duška, když se podíváme, jaký máme nárůst obezity u společnosti do 30 let, jaké máme nárůsty problémů duševního onemocnění u kategorií do 30 let... Ty věci, já nechci říct, že jsou v přímé souvislosti, ale prostě není to legrace. ***