Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(22.10 hodin)
Předseda PSP Tomio Okamura: Takže pan poslanec Bendl iniciativně načetl veto toho zákona, ale někdo za vedení teda toho poslaneckého klubu, někdo z vás by to měl tedy ještě podat, aby to mělo tu formální záležitost na mikrofon. Tak tak na to nezapomeňte, když tak že to chcete zavetovat jménem poslaneckých klubů pěti, to týrání zvířat.
A nyní tedy pan poslanec Jan Bureš v obecné rozpravě. Kdo se vymění? Pardon? Takže paní poslankyně Decroix... Jo, že se vyměníte. Já jsem myslel, že je tady zmocnění na přednostní právo od někoho. Dobře. Takže paní poslankyně Decroix, dobře. A pak tady pan poslanec Bureš .Chápu.
Poslankyně Eva Decroix: Já vám děkuju, pane předsedající, i panu kolegovi, že jsem mohla vystoupit nyní. My jsme byli domluveni s kolegy, a zklamu vás, pane předsedající, že veto opravdu načteme. Znamená dovoluji si načíst veto proti projednávání v prvním čtení, malinko tím vyhovím i apelu paní kolegyně Válkové, to veto načítám jménem poslaneckých klubů ODS, STAN, KDU a TOP 09. Jinak si dovolím
Předseda PSP Tomio Okamura: Vy mi to načítáte jako místopředsedkyně klubu?
Poslankyně Eva Decroix: Ano, pane předsedo.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak... Ale to takhle nejde dělat, no. Takže jestli je předseda klubu v sále, tak buď máte zmocnění...
Poslankyně Eva Decroix: Pane předsedající, my ho můžeme načíst i opakovaně samozřejmě. Nebo nám to může načíst i pan předsedající.
Předseda PSP Tomio Okamura: Ne, ne, ale já vám nechci dělat naschvály. Já chci jenom, aby to pak někdo nezpochybňoval. Tak pane předsedo, tak to načtete, protože když je předseda přítomen, tak místopředseda, že jo? Tohleto zase...
Poslanec Marek Benda: Já si teda myslím, že v tomto případě dochází k jisté dezinterpretaci jednacího řádu, abych byl úplně přesný, protože tam není řečeno, něco řečeno o přednostních právech. A máme tady nějaká pravidla o přednostních právech, kdy kdo může vystupovat.
Ale podle mého názoru zcela běžně, pamatuju si například pana poslance Marka Nováka, který tady v minulém volebním období uplatňoval veto na DSA jménem dvou poslaneckých klubů nebo 40 poslanců. Je to naprosto běžné, je to prostě jenom o to, jestli se ty kluby nechají takovým poslancem zastoupit. Ale protože nechci tu debatu prodlužovat, tak jenom podpořím svoji kolegyni Decroix.
Jménem čtyř poslaneckých klubů ODS, TOP 09, KDU-ČSL a STANu vznáším veto na projednávání v rámci § 90 z důvodů, které tady zejména uvedla vládní poslankyně, paní kolegyně Válková.
Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec, takže nyní tedy pan poslanec Bureš, chápu to dobře? Tady Helena Válková na faktickou poznámku, prosím.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Já vám nebudu za to děkovat, protože ten můj apel byl na to, abychom naopak, protože všem a opakovaně to tady zaznělo, jde o lepší a účinnější ochranu před týráním zvířat tak, abychom to upravili v rámci druhého čtení způsobem, který tuto ochranu poskytne. Ale já jsem vyrozuměla, že máte stejný zájem. Čili i bez mého v uvozovkách apelu asi byste postupovali stejně.
Jinak já jsem opravdu ráda, ráda se do té práce zapojím. A určitě pokud se nám to podaří, a tady bych si dovolila říct i paní kolegyni Šafránkové, vaším prostřednictvím, pane předsedo, že nemusí být smutná. Já úplně ji chápu jako milovnici zvířat, která by chtěla – včera bylo pozdě – a zdá se jí, že ty průtahy jsou neodůvodněné, aby se schválil ten zákon již dnes. Ale myslím si, že v tom výsledku, až se nám povede tukovou podstatou trestného činu, novou skutkovou podstatu vyprecizovat, takže bude ráda, protože to, předpokládám, účinnější ochranu poskytne. Takže myslím si, že to rozhodnutí můžeme pochopit jako vstřícné gesto. Za prvé neprotahovat už projednávání tohoto zákona, za druhé opravdu na tom zapracovat co nejrychleji a za třetí to co nejdříve potom ve třetím čtení schválit. Děkuji.
Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. A nyní tedy pan poslanec Jan Bureš a připraví se paní poslankyně Eva Decroix. Tak prosím, máte slovo, prosím? (Poslanec Bureš říká předsedajícímu mimo mikrofon, že poslankyně Decroix tady už byla.) Jo, jo, to byla ta moje vstřícnost sama, protože jinak byste, pane poslanče, spadl až na konec pořadí. Ale ano, vidíte že jsem přísný.
Poslanec Jan Bureš: Ano, ano. Já jako bytostný gentleman jsem dal dámě přednost, když mě o to tak hezky poprosila. (Předsedající: Jinak byste spadl nakonec pořadí stejně..) (Poslanec a předsedající mluví jeden přes druhého.) Tak bych byl na konci... Stejně se nic nestalo.
Předseda PSP Tomio Okamura: Už je večer.
Poslanec Jan Bureš: Nicméně já musím tedy jenom na tu debatu. Já jsem se fakt držel a nehlásil jsem se s těmi faktickými poznámkami, ale musím říct, že za nejzásadnější větu, která tady v té rozpravě, když se tady střídaly ty faktické poznámky, zazněla, byla, že když se mění trestní zákoník, není třeba to dávat do Legislativní rady vlády. Přece... Tak to jako od ministra spravedlnosti, musím říct, že tuhle větu jsem si zapsal. Asi si ji možná dám někam do análu. Nicméně dovolte mi, abych tady předložil svůj projev, který tady mám napsaný.
Takže, vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové. Přestupuji dnes před vás k bodu, kterým je sněmovní tisk číslo 173. Tento návrh podaný skupinou poslanců v čelem s panem předsedou Babišem a pane předsedou Okamurou si klade za cíl novelizovat zákon (č.) 40/2009 St., náš trestní zákoník.
Dovolte mi tedy, abych přednesl k tomuto návrhu a řekněme si na rovinu, velmi emotivnímu tématu, trochu více i méně analytické stanovisko. Hned v úvodu mého vystoupení cítím potřebu zcela jasně a nezpochybnitelně deklarovat jednu zásadní věc. V tomto sále napříč spektrem není absolutně nikoho, kdo by jakkoliv zpochybňoval bazální, lidskou i politickou potřebu chránit ty nejzranitelnější bytosti. Ať už se bavíme o obětech domácího násilí, osobách žijících ve společném obydlí nebo o zvířatech, která náš právní řád zcela správně a moderně definuje jako živé tvory schopné pociťovat bolest a utrpení.
Předseda PSP Tomio Okamura: Ta prosím o klid v jednacím sále. Tak prosím.
Poslanec Jan Bureš: Tak děkuji i panu ministrovi Juchelkovi, že se ztiší. Tak. Děkuji. Pane ministře, bylo to tak, bylo to tak a bylo to tak. Děkuji.
Já osobně sám mám doma dvě fenky Bibi a Nancy a každý den vidím, jak jsou tito tvorové fixovaní na lidskou péči, jak jsou zranitelní a jak moc závisí na naší odpovědnosti. Představa, že by jim nebo jakémukoliv jinému zvířeti někdo svévolně a surově ubližoval, je pro mě lidsky naprosto nepřijatelná. Základní záměr předkladatelů, tedy snaha o přísnější postih za prokazatelné a surové týrání je plně v souladu jistě i s programovým prohlášením této a snad i každé vlády, která se zavázala k podpoře ochrany zvířat a ke zvýšení postihů za násilí proti zranitelným skupinám. V této ideové rovině má návrh mou podporu.
Nicméně kolegyně a kolegové, jak už se to v legislativě stává, ten pověstný ďábel se vždycky skrývá v detailu. A my dnes nehlasujeme o petici, nevedeme tu diskusi na sociálních sítích, my zde tvoříme trestní právo. A v případě jakýchkoliv zásahů do trestního zákoníku musíme být jako zákonodárci extrémně, ale opravdu extrémně obezřetní. Nesmíme narušit integritu a vnitřní logiku našeho právního řádu jen proto, že jsme pod tlakem aktuálních emocí nebo populistické poptávky po rychlých a na první pohled líbivých řešeních. ***
