Neautorizováno!
(17.10 hodin)
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane vicepremiére. Já jsem si uvědomil, že byste ani navrhovat nemohl, protože skončilo těch 30 minut po zahájení.
Další v pořadí, kdo je přihlášený do bodu programu, je paní poslankyně Helena Langšádlová. Pouštím vám 5 minut.
Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pro upřesnění bych jenom chtěla říct, ty body se jmenují: Přijetí eura, navrhuji tento bod dnes jako třetí bod, a Vlna veder jako důsledek změny klimatu, bod číslo 4 dnes.
Úvodem mi dovolte citaci. Bude to citace maďarského premiéra. K Maďarsku máte mnozí určitě blízko. „V posledních letech si Maďaři uvědomili, že setrvání mimo eurozónu“ – zachování forintu jako národní měny – „je synonymem nestability, nepředvídatelnosti, hospodářského úpadku, vysoké inflace, chudoby, úniku zahraničních investic a nízkých mezd.“ Takhle to, kolegové, vidí dnes Maďaři, a právě proto i Maďarsko se připravuje na přijetí eura, ale podle hodnocení Evropské komise Maďarsko na tom není dobře z hlediska kritérií vstupu do eurozóny, z hlediska maastrichtských kritérií. Proto ho nemůže přijmout tak rychle, jako by například mohla Českou republiku nebo Švédsko, protože je to právě Česká republika a Švédsko, dvě země, které jsou připraveny vstoupit do eurozóny. I Švédsko z hlediska geopolitického i ekonomického velmi vážně zvažuje vstup do eurozóny. Je potřeba si uvědomit, že je to 21 zemí v tuto chvíli, které vyhodnotily účast v eurozóně jako výhodnou. Nepřijde vám, kolegové, trochu zvláštní, že 21 zemí v Evropě vyhodnotilo účast v eurozóně jako výhodnou, že to další země zvažujou a vy to odmítáte? Mně to přijde zvláštní. Opravdu, přečtěte si znovu citaci maďarského premiéra.
Ta připravenost u nás je samozřejmě i díky konsolidaci předchozí vlády. Já si myslím, že je v zájmu České republiky, abychom do eurozóny vstoupili. Podívejte se na Slovensko, nám blízkou sousední zemi. Slovensko přijalo euro už v roce 2009. Díky euru a účasti v eurozóně odhadují vyšší hospodářský růst o 0,7 procenta. Kdybychom přijali euro stejně tak jako Slovensko, tak máme dneska výrazně lepší ekonomiku, byli bychom bohatší a úspěšnější. Když to přepočítáte, tak dnes jsme na průměru 92 procent Evropské unie z hlediska HDP na hlavu a mohli bychom být na 102 procentech. Mohli bychom být bohatší, mohly by být bohatší naše rodiny. To je těch 10 400, jenom nižší náklady za obsluhu státního dluhu. Ale i rodiny, které platí hypotéky, ať si spočítají, kdyby platily o 1,5 procenta méně za hypotéky. Vy byste to nechtěli? Byly by bohatší naše firmy, ale byl by bohatší celý náš stát.
Proto naprosto nemohu souhlasit s tím, že Ministerstvo financí přestalo vyhodnocovat připravenost našeho vstupu do eurozóny i do celého systému ERM II směnných kurzů. Jednáte proti zájmu České republiky, jednáte proti našim ekonomickým zájmům, ale i strategickým, protože vstup do eurozóny a účast v eurozóně má nejenom ekonomický rozměr, ale právě i ten strategický. My chceme stát u hlavního stolu. My chceme jednat v centru evropské integrace. Proto TOP 09 dlouhodobě podporuje přijetí eura a já si myslím... Podívejte se na to, kolegové. Pokud všechny státy okolo nás již téměř euro mají a vyhodnocují to jako výhodné, je to výhodné i pro nás. Vy máte, kolegové, jednat v zájmu občanů České republiky, v zájmu našich ekonomických zájmů. To je to, co stojí před vámi. Začněte znovu prosím vyhodnocovat připravenost našeho vstupu do Evropské unie, tak aby o tom mohla další vláda rozhodnout. Děkuji k tomuto prvnímu bodu.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Já vám pustím k tomu dalšímu bodu zase 5 minut.
Poslankyně Helena Langšádlová: Vy jste, pane ministře zahraničí, hovořil o Pirátech, o tom, že se vám zdá být jejich klimatické, jak říkáte, šílenství náboženstvím, tak já vám řeknu, pane ministře... Já budu mluvit o klimatické krizi jako člověk, který věří v boha, který nejenom že věří v boha, ale vnímá velkou odpovědnost ke stvoření. Musím říct, že jsem velmi znepokojena vašimi slovy, pane ministře. Já se vlastně ztotožňuji s pohledem Pirátů. Já se ztotožňuju s tím, že jsme opravdu ve vážné krizi. Moc vás prosím... Ten bod navrhuju zařadit proto, že jste právě vy a další minulý týden velmi zlehčovali klimatickou krizi a to, čemu čelíme, budeme čelit a budou čelit naše děti.
Ta horka, která v tuto chvíli prožíváme, tak jsou jednomyslně, jednoznačně podle dat dopadem změny klimatu. Mě to velmi znepokojuje, protože mezi ty dopady patří nejenom horka, která se budou zhoršovat, budou to i větší povodně, sucha, tání ledovců. Představte si, že do roku 2050 by podle některých modelů měly roztát ledovce v Asii, z kterých bere vodu miliarda lidí. Jsou místa na... Ano, nám bylo horko tento víkend, ale jsou místa na světě, ať už jsou v Indii, nebo v Africe, kde nejenom že není voda, ono se tam nedá žít, člověk tam nemůže přežít. To samozřejmě vyvolá obrovskou migrační vlnu.
Vy vlastně tyto otázky vůbec neberete vážně, protože změna klimatu je o extrémech a věřte mi, že to výrazně ovlivní životy naše i našich dětí. Já za to cítím velkou zodpovědnost. Ano, bavíme se o snížení emisí CO2 a snížení naší závislosti na fosilních palivech především. Ano, toto něco stojí a bude stát. Ale kolik nás bude stát jenom přihlížet změnám klimatu? Kolik nás tyto změny a tyto dopady změn klimatu budou stát? Kolik to bude stát naše zemědělce, naši ekonomiku? Kolik to bude stát, zhoršení podmínek pro zdraví lidí? Toto bychom si měli vyčíslit. Ano, vím, že v tuto chvíli není shoda napříč zeměmi světa se chovat zodpovědně k této otázce, ale neměli bychom hledat cestu, jak se vrátit k těm závazkům, které již v minulosti byly dojednány a dohodnuty, ať už to byly dohody z Kjóta, nebo z Paříže? Neneseme odpovědnost (vůči?) budoucím generacím? Já si myslím, že neseme, protože to budou velké škody a to opravdu budou závažné dopady.
Změna klimatu opravdu není legrace. Změna klimatu je velmi závažný jev a my neseme obrovskou zodpovědnost i za budoucí generace. Proto navrhuji projednání právě tohoto bodu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Bohuslav Niemiec. Pouštím vašich 5 minut.
Poslanec Bohuslav Niemiec: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, navrhuji bod, který se jmenuje Flagrantní porušení sněmovních zvyklostí při projednávání stavebního zákona, jako první bod dneska.
Proč flagrantní? Protože minulý týden jsme měli hospodářský výbor – já si dovolím pár věcí zrekapitulovat – na kterém jsme projednávali veškeré pozměňovací návrhy, které byly načtené ve druhém čtení. Těchto návrhů je zhruba 120, to znamená, na tom hospodářském výboru jsme měli zhruba 130 hlasování různého charakteru. Probíhalo to vcelku dobře, za čtyři hodiny jsme byli hotovi. ***
