Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(12.30 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí není expertem na zdravotnictví oslovili jsme věcně příslušné Ministerstvo zdravotnictví a požádali ho o stanovisko a Ministerstvo zdravotnictví dospělo k názoru, že vhodnou dobou je v českém prostředí sedm let.
Dále se v diskusích opět objevilo téma rozšíření ochrany při poskytování úvěru i na drobné živnostníky. Jedná se o problematiku, která může zasáhnout až 2 miliony drobných podnikatelů, proto jsme již zahájili odbornou debatu s podnikatelskými svazy a dalšími subjekty. V tuto chvíli na ministerstvu připravujeme návrh věcného řešení tak, abychom nejpozději do konce roku předložili vládní návrh zákona, ale nechceme tuto problematiku podnikatelských úvěrů řešit v zákoně o spotřebitelském úvěru. Jak už jsem uvedla, návrh zákona je transpozicí evropské směrnice a má být účinný již od listopadu tohoto roku. Proto v podrobné rozpravě navrhnu zkrácení lhůty na projednání mezi druhým a třetím čtením na 7 dní.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčena, že předkládaný návrh přináší moderní a férovou úpravu, která odpovídá dnešní realitě trhu i evropským požadavkům. Návrh zákona je výsledkem více než dvouleté odborné diskuse se všemi relevantními subjekty a představuje vyvážený kompromis mezi ochranou spotřebitele a zachováním dostupného a funkčního trhu. Posiluje ochranu těch, kteří ji skutečně potřebují a zároveň zachovává prostor pro odpovědné poskytování úvěru. Prosím tedy o podporu tohoto návrhu. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 145/1 a 145/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Vladimír Pikora, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Vladimír Pikora: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, první čtení proběhlo ve dnech dvaadvacátého a 23. dubna 2026 na 14. schůzi Poslanecké sněmovny. Lhůta k projednání tohoto návrhu byla zkrácena na 30 dnů. Garanční rozpočtový výbor se návrhem zákona zabýval dvakrát, poprvé 30. dubna 2026, kde projednávání přerušil, podruhé 20. května 2026, kde projednání dokončil. Usnesení číslo 88 z této schůze bylo doručené poslancům jako tisk 145/2 a výbor v něm doporučuje zákon schválit se dvěma pozměňovacími návrhy. Potud moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za vystoupení zpravodaje a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí s přednostním právem pan místopředseda Nacher.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já nebudu teďka mít politický projev k zákonu o spotřebitelském úvěru, to si nechám na třetí čtení. Já vám představím jenom dva pozměňovací návrhy, které tady máme s kolegy a které si myslím, že by mohly projít napříč politickým spektrem a vysvětlím stručně, o co v nich jde.
Ten první pod číslem 1149, pak se k němu přihlásím, je můj, Patrika Pařila, Vladimíra Pikory, Vojtěcha Munzara a vlastně se týká toho, o čem tady hovořila i paní ministryně, tudíž touhletou celou novelou budou dotčeny i ty úvěry, které jsou bez navýšení, bez úroků. To znamená jako příklad my to uvádíme operátoři a poskytování například mobilů na splátky. V případě, že bychom to schválili bez tohoto pozměňovacího návrhu, který je v systému, tak by to znamenalo, že oni by museli podstupovat úplně stejný komplikovaný proces na začátku při zkoumání bonity, jako to dělají banky.
No, to by také znamenalo, že by ty mobily prostě ti lidé nedostali. Takhle se ty věci mají. Proto tam v § 86 najdete odst. 7, který právě píše, že v případě spotřebitelského úvěru v § 2 odst. 3 písm. a) ve formě odložené platby za zboží nebo služby poskytnuté bez úroků a tak dále a tak dále, tak jsou tam jenom vyjmenované povinnosti pro toho poskytovatele, údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení, jsou-li k dispozici informace o platebním účtu či údaje z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti. Jinými slovy to zkoumání úvěru, schopnosti je jemnější, když to takhle řeknu úplně laicky. To je tedy § 86 a tento společný pozměňovací návrh.
Druhý, vidíte že jsem velmi stručný, mohl bych o tom mluvit, mít hodinovou přednášku o každém z nich. Druhý je pod číslem 1150 a je to můj a Patrika Pařila a týká se následného paragrafu, to je § 87 a vlastně řešení důsledků posouzení či neposouzení úvěruschopnosti.
Tady i o tom mluvila paní ministryně. Tady v tom mezidobí tohoto zákona, který platil od 1. 12. 2016 docházelo k tomu, že v některých případech a některé advokátní kanceláře vysloveně vybízely některé klienty, aby jaksi oslovili ty poskytovatele těch spotřebitelských úvěrů s tím, že oni neposoudili na začátku tu bonitu, tu úvěruschopnost toho klienta. A v takovém případě pak ten klient, kdyby to konstatoval soud, tak by splatil jenom jistinu bez úroku a to na základě svých možností. Docházelo k šikanózním žalobám a tady hrozilo, aby nedošlo k této situaci v momentě, kdy třeba formálně úvěrující společnost se nepodívala třeba do registru a podobně. I přesto už je tady nějaká judikatura, rozhodování soudu, že se rozhoduje meritorně, že ty soudy rozhodují, jestli ten člověk je či není úvěruschopný. Nikoliv jestli ta úvěrující instituce formálně udělala všechny kroky. Nicméně my jsme se nakonec po dlouhých jednáních, prosím pěkně, je to dvaačtyřicátá verze tohoto paragrafu, tak jsme se dohodli na nějakém kompromisním pozměňovacím návrhu, který je opřen o vyvratitelnou domněnku, o dvě.
Má se za to, že spotřebitel byl v době poskytnutí spotřebitelského úvěru úvěruschopný, pokud – a ta první je – spotřebitelský úvěr zcela splatil. Takže tam není důvod to žalovat. I to se stávalo. Nejde-li o spotřebitelský úvěr podle § 116a odst. 3, to jsou ty mikroúvěry, kde dochází k tomu zneužití často.
Anebo za b) u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) splácel sjednané splátky alespoň po dobu 18 měsíců. To znamená, že splácel. Tady si povšimněte takového jazykového okénka – splatil, splácí tam stačí jenom a dlouhé á a hned to úplně mění ten význam. Takže tam jsou dvě vyvratitelné domněnky, které to mají upřesnit tak, abychom pomohli spotřebitelům a zároveň nepoškozovali seriózní finanční instituce. Já vám děkuji za pozornost a za podporu těchto pozměňovacích návrhů.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak budeme pokračovat v rozpravě. Jako další se hlásí pan poslanec Pařil.
Poslanec Patrik Pařil: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já pokračuji v pozměňovacích návrzích ke sněmovnímu tisku číslo 145. Jako první navážu na kolegu Patrika Nachera, kdy vlastně spotřebitelské úvěry, které byly bezúročné, tak na ně nově dopadá nové množství povinností, proto navrhuji přechodné ustanovení tak, aby na tyto úvěry, které jsou bezúročné, tak aby na ně platila tato novela až od 1. února 2027. Je to sněmovní dokument číslo 1419.
Jako druhý pozměňovací návrh, číslo dokumentu 1416, tak ten se týká zvýšení právní jistoty tak, aby poskytovatelé úvěrů a zavedení toho odstupného tlačítka – tlačítko pro odstoupení, tak aby bylo jasně dáno, že se bude aplikovat toto ustanovení na všechny úvěry jiné než na bydlení. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Němečková Crkvenjaš. Paní poslankyně, prosím. ***
