(pokračuje Barbora Urbanová)

10.
Vládní návrh zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů
/sněmovní tisk 69/ – druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Prosím, pane ministře, můžete se ujmout slova.

 

Místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček: Vážená paní místopředsedkyně, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych představil sněmovní tisk, jak už bylo řečeno, 69, což je tedy vládní návrh zákona o digitální ekonomice.

Představuje adaptační národní právní předpis k evropskému nařízení o jednotném trhu digitálních služeb, známému jako Digital Services Act a částečně rovněž nařízení o evropské správě dat Digital Governance Act.

Rád bych řekl, že ten návrh po dlouhých diskusích s mnohými z vás je minimalistickou implementací a opravdu nejde nad rámec přímo použitelných evropských nařízení. Cílem rozhodně není a nebylo vytvářet regulatorní povinnosti, ale zajistit nezbytný institucionální procesní sankční rámec, aby vůbec bylo možné jejich použití a uplatňování u nás v České republice.

Digital Services Act zavádí harmonizovaná pravidla pro poskytovatele zprostředkovatelských služeb napříč Evropskou unií a účelem toho nařízení je zajistit bezpečné, předvídatelné a hlavně transparentní digitální prostředí a současně chránit základní práva uživatelů. To takzvané DSA nařízení zejména upravuje pravidla pro nakládání s nezákonným obsahem, transparentnost modelace (?) obsahu, doporučovacích systémů, on-line reklamy, vyřizování rovněž stížností uživatelů, ale také povinnosti on-line tržišť, což je poměrně důležité téma.

Současně zavádí institut takzvaného důvěryhodného oznamovatele, což sice zní divně, ale později vysvětlím, že to je v zásadě standardní proces a stanoví způsoby dohledu nad dodržováním těch pravidel.

Druhou zmíněnou evropskou normou, která na návrh zákona reaguje, je takzvané nařízení DGA. Zde jde o nařízení, které vytváří rámec pro bezpečné sdílení dat, podporuje vznik důvěryhodných služeb, zprostředkování dat a upravuje institut takzvaného datového altruismu, což není nic jiného než dobrovolné poskytování dat pro účely obecného zájmu, třeba zdravotnictví.

Samotný návrh zákona v návaznosti na tato nařízení určuje příslušné orgány pro vymáhání pravidel. Pro oblast DSA zákon určuje Český telekomunikační úřad jako takzvaného koordinátora digitálních služeb a dále Úřad pro ochranu osobních údajů. V oblasti DGA pak zákon určuje rovněž Český telekomunikační úřad jako příslušný orgán pro poskytovatele služeb a zprostředkování dat a rovněž organizaci toho takzvaného altruismu, datového altruismu.

Já bych chtěl jenom říct, že to nařízení DSA je naprosto klíčovým předpisem pro ochranu dětí a nezletilých v on-line prostředí. Víte, že to je velké téma. On-line platformy jsou na základě nařízení DSA povinny přijmout opatření k zajištění bezpečného a věkově přiměřeného prostředí, zejména k omezení nadměrného času stráveného on-line, třeba vypnutím toho takzvaného nekonečného skrolování a k posílení ochrany soukromí nezletilých uživatelů.

Proto je důležité, aby tento návrh zákona byl přijat co nejdříve. Bez jeho přijetí prostě nemá Český telekomunikační úřad žádné kompetence, aby mohl sankcionovat případně ty on-line platformy za porušení těchto povinností.

Jenom bych chtěl říct, že v České republice sídlí dvě velmi velké on-line platformy s pornografickým obsahem, a o to více si dovoluji apelovat na co nejdřívější schválení návrhu zákona.

Chtěl bych jenom říct, že ten zákon prošel 10. března tohoto roku prvním čtením. Následně byl přikázán k projednání hospodářskému výboru jakožto garančnímu výboru, výboru pro bezpečnost, výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a potom rovněž ústavně-právnímu výboru.

Ještě jednou dovolte, abych zdůraznil, že ten zákon a ten návrh nepřináší nové regulatorní povinnosti nad rámec evropských předpisů a jeho hlavní úlohou je vytvořit, jak už jsem říkal, nezbytné podmínky pro vymáhání pravidel.

Je rovněž třeba zmínit, že implementace nařízení DSA v České republice je již v prodlení. Evropská komise 4. března tohoto roku podala proti naší zemi žalobu k soudnímu dvoru Evropské unie z důvodu nesplnění povinností souvisejících se zajištěním národního institucionálního rámce pro výkon tohoto nařízení.

Já už nechci teď se vracet k tomu, jakým způsobem se to připravovalo za té minulé vlády, ale prostě nestihlo se to, nezvládlo se to. To znamená, jsem toho názoru, že v tuto chvíli nemáme jinou šanci než to schválit. A já vás poprosím o podporu tohoto návrhu Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání hospodářskému výboru jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro bezpečnost, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a ústavně-právnímu výboru. Usnesení výborů byla doručena jako sněmovní tisky 69/1 až 69/7.

Prosím, aby se ujal slova zpravodaj hospodářského výboru pan poslanec Marek Novák, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Milé kolegyně, vážení kolegové, přeju vám všem krásný den. Já vás seznámím s usnesením hospodářského výboru, který se na své 11. schůzi dne 11. června shodl na tom, že doporučuje tento sněmovní tisk projednat a schválit ve znění pozměňovacích návrhů. S nimi vás seznámím. Nebudu vám už opakovat obsah vlastně toho předloženého zákona tak jak ho tady představil pan ministr.

Maximálně jenom doplním, a to je velmi důležité, že samozřejmě primárně ochrana dětí, ale vedle toho i primárně neoprávněně umlčovaných uživatelů platforem. Právě těm zajistí tento zákon to, že se budou moct obrátit na Český telekomunikační úřad jako arbitra, který se za ně postaví a který bude řešit například neoprávněné zablokování nebo neoprávněné skrytí příspěvku a podobně.

Teď už k tomu výborovému pozměňovacímu návrhu, který byl přijat ve znění, kde se zabývá jak právy a povinnostmi důvěryhodných oznamovatelů, tam zavádí obecnou povinnost při aplikaci zákona zohledňovat svobodu projevu a právo na informace, zdůrazňuje a odkazuje se na Listinu základních práv a svobod, což je pro nás velmi důležité.

Stanoví, kdo může být důvěryhodným oznamovatelem tak, aby aby bylo jasno, kdo se může ucházet o tento statut u Českého telekomunikačního úřadu.

Tento statut omezujeme na tři roky s tím, že samozřejmě může být následně opakovaně udělen. Dvakrát měsíčně je tady povinnost zveřejňovat pro důvěryhodné oznamovatele, co oznámili, jaký obsah a z jakého důvodu tak, aby to bylo veřejně dostupné, ale samozřejmě při zachování a utajení osobních dat, a zavádí roční odklad možnosti podávat žádosti o udělení statutu takzvaného důvěryhodného uživatele z toho důvodu, aby právě Český telekomunikační úřad měl dostatek času na to, připravit metodiku.

Dále je zde seznam technických požadavků pro výzkumníky. Tady je důležité pověření, aby úřad pro Úřad pro ochranu osobních údajů zveřejnil seznam minimálních technických a organizačních požadavků na ochranu osobních údajů tak, aby právě výzkumníci věděli, co mohou a co nemohou zveřejnit. Dále je zde udělena pravomoc Státní zemědělské a potravinářské inspekci tak, aby mohla přímo tato inspekce nařídit odstranění nezákonného obsahu znepřístupnění nabídky nevhodných produktů a zobrazení varování spotřebitelům. Dále se novelizuje kontrolní řád, kde vláda bude moci nařízením upravit právě koordinaci kontrolních orgánů, nastavení systému sběru dat z kontrol a sdílení prostřednictvím informačních systémů veřejné správy tak, aby byla ta data dostupná napříč státní správou.

Dále zde byl vložen také pozměňovací návrh, který se zabývá Portálem podnikatele. Nesouvisí to přímo s nařízením DSA, nicméně to souvisí s digitální ekonomikou jako takovou a jde o legislativu, která umožní Portál pro podnikatele, vlastně obdobu Portálu pro občana. A dále se zabýváme také tím, aby tento Portál podnikatele mohl mít přístup k datům. A více potom o dalších pozměňovacích návrzích jako poslanec. Tímto končí moje zpravodajská zpráva, děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane poslanče. Nyní prosím, aby se postupně ujali slova zpravodaj výboru pro bezpečnost pan poslanec Jan Bartošek, poté zpravodajka výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyně Barbora Rázga a zpravodaj ústavně-právního výboru pan poslanec Radek Vondráček, informovali nás o projednání návrhu ve výborech a případné pozměňovací návrhy odůvodnili. Takže nyní pan poslanec Bartošek.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Za výbor pro bezpečnost přečtu usnesení, kdy výbor doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby s vládním návrhem zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 69, vyslovil souhlas v předloženém znění. Zmocňuje zpravodaje výboru, aby se stanoviskem výboru seznámil schůzi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ve spolupráci s navrhovatelem a legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky provedl příslušné legislativně technické úpravy. A pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila předsedovi Poslanecké sněmovny. Tolik za výbor pro bezpečnost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji za výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj paní poslankyně Barbora Rázga.

 

Poslankyně Barbora Rázga: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já vám přečtu usnesení, 34. usnesení výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj z jeho 6. schůze ze dne 30. dubna 2026, kdy výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona o digitální ekonomice a o změně některých souvisejících zákonů, sněmovní tisk 69, schválila v původním znění. Žádné pozměňovací návrhy na výboru pro veřejnou správu nebyly předloženy. Dále zmocňuje zpravodajku výboru, aby s usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu a za třetí pověřuje předsedu výboru, aby usnesení zaslal předsedovi Poslanecké sněmovny. Tolik za mě, děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Za ústavně-právní výbor pan poslanec Vondráček tady není. Takže paní poslankyně Ožanová.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Ústavně-právní výbor na své 8. schůzi dne 10. června 2026přijal usnesení. Za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby návrh schválila, za druhé pověřuje předsedkyni výboru, aby toto usnesení předložila Poslanecké sněmovně Parlamentu a za třetí zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Poslanecké sněmovny podal zprávu o výsledcích projednávání tohoto zákona na schůzi ústavně-právního výboru. Shrnuto, žádné pozměňovací návrhy na tento ústavně-právní výbor nebyly předloženy Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji a já tímto otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásil s přednostním právem a stanoviskem klubu starostů pan poslanec Vlček. Mezitím načtu omluvu. Petr Macinka se omlouvá od 15 hodin ze zdravotních důvodů. Pane poslanče máte slovo.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Tak paní místopředsedkyně, já vám děkuji za slovo. Dovolte abych zde krátce přednesl stanovisko klubu hnutí Starostové a nezávislí. No ale na začátek já si dovolím jednu věc a to je určitá drobná kritika, protože tuto debatu jsme, dámy a pánové, mohli mít dávno za sebou, protože tento tisk už jsme projednávali v tom předchozím období a pokud se nepletu, kdyžtak mě prosím opravte, tak úplně v tom samém znění, které tady projednáváme dneska, a bohužel byl z řad současné vládní většiny obstruován, zdržován, nevím z jakého důvodu, aby se nedostal na plénum, abychom se dneska k tomu dostali znova. Myslím si, že to je úplně ten samý text a kdyžtak mě pan ministr však může opravit. Nevím, jestli v tom je nějaká změna oproti té původní verzi. Je to takový pomyslný vlastní gól. Je mi to líto, protože to téma já osobně i náš klub považuje za téma důležité, a proto už mělo být dávno projednané. A i z toho důvodu, že vlastně to, že nemáme tento tuto záležitost projednanou, tak s sebou nese i určité finanční dopady, protože se jedná o transpozici a to zdržování už dneska hrozí konkrétními pokutami. A to mě osobně může mrzet, je to škoda, ale bohužel tak to v politice někdy chodí. Ale chtěl jsem to zde ještě zmínit, že prosím, je potřeba ukázat na ty, kteří to tady v minulosti zdržovali a dostali nás do této situace, a to je především klub hnutí ANO a SPD. Je potřeba to zmínit.

No, jinak dovolte, abych tedy k tomuto samotnému tisku, ono tady bylo o velké části, ta obsahová část, řečeno panem ministrem, panem zpravodajem, a to tedy otázka samotné transpozice v dané věci. Osobně si myslím, že je v těch dalších čteních důležité, abychom opravdu jednali především o té samotné transpozici. Možná se vyvarovali nějaké kreativity, která nemyslím si, že v tomto případě je nikterak zdravá. Jak nepochybně víte, tak ten náš život se v posledních letech opravdu výrazně přesunul do digitálního a on-line prostoru a i tak zde dlouho chybí jasná a vymahatelná pravidla právě i ve vztahu k takovým nešvarům, které tady byly zmíněny, jako je třeba otázka dětské pornografie, s tím, že předložený zákon tedy do našeho právního řádu zavádí důležitá evropská nařízení, a to především akt o digitálních službách, tedy DSA, akt správy dat tedy do konečného znění.

Myslím si, že to důležité, co vlastně tato legislativa přináší a proč i my tento tisk podporujeme, tak je otázka i určitých pravidel pro digitální platformy. Přece jenom ten náš trh je zaplaven a mnohdy naše firmy, naše společnosti jsou postaveny do velmi nevýhodné konkurence oproti zahraničním, především čínským platformám a určitá pravidla hry jsou určitě i v našem vlastním hospodářském zájmu. Takže i z toho důvodu si myslím vlastně, že je potřeba, aby tento tisk byl tedy řádně bez nějaké opětovně, říkám, velké zbytečné kreativity projednán.

Jinak, jak jsem už řekl, už na Ministerstvu průmyslu a obchodu byl připraven ještě za mého vedení, tedy i s jasným zadáním a tedy co nejmenší úřednické kreativity a čisté transpozice evropských nařízení. Taková byla ta původní strategie. Jak to bude vypadat, tak to ještě uvidíme i s ohledem na ta další projednávání a ty pozměňovací návrhy.

Jinak za nás bych určitě chtěl zmínit hlavní tři pilíře, kterých bychom se měli držet a proč tedy tento tisk má naši podporu. Tím prvním je pravidlo, co je nelegální off-line, musí být i nelegální takzvaně on-line. Základním smyslem zákona je bezpečnost, ať už jde o podvodné e-shopy, prodej padělků a nebezpečného zboží nebo šíření nelegálního obsahu. Uživatelé budou mít tedy konečně jasno a jasné nástroje, jak takový obsah tedy řešit a platformy budou muset jednat. Zvláštní důraz je kladen na ochranu těch nejzranitelnějších, tedy především již zmíněné mladší generace, tedy osob mladších 18 let, s největším důrazem právě na malé děti, s tím, že zákon přísně zakazuje cílení reklamy na nezletilé a využívání citlivých osobních údajů, jako je zdravotní stav nebo náboženské vyznání, k reklamním účelům.

Tím dalším pilířem a proč si myslím, že je potřeba tento zákon opravdu kvapně projednat, tak je ochrana uživatelů před svévolí technologických gigantů a všichni známe určité případy, kdy sociální sítě smazaly uživateli příspěvek nebo rovnou zablokovaly jeho účet, aniž by k tomu sdělily pádný důvod. S tím by právě s novými pravidly měl být konec nebo minimálně by mělo dojít tedy k určitým pravidlům fungování.

 

Zákon posiluje práva běžného občana vůči nadnárodním korporacím. To, jak již bylo řečeno, pokud vám platforma omezí přístup nebo smaže obsah, bude muset tedy poskytnout jasné a konkrétní odůvodněn. To si myslím, že je dobře, s tím že uživatel dále získá právo se odvolat a platforma bude muset jeho stížnost řešit. Nejde tedy o zavádění cenzury, jak jsme tady v minulosti mnohokráte slyšeli v tom předchozím období. Nechápu proč, ale naopak o obranu svobody projevu a zajištění transparentnosti. Podle mého názoru to úplně naopak než to, co jsme tady v těch předchozích měsících, v tom předchozím období mnohokráte slyšeli a je to škoda.

Tím třetím pilířem, který by chtěl zmínit, tak je podpora českých firem a spravedlivého tržního prostředí, kdy zákon neklade na všechny stejnou zátěž, to je potřeba si uvědomit, a přistupuje k regulaci proporčně. Ty největší a nejtvrdší povinnosti dopadnou na globální technologické obry a obří internetové vyhledávače, tak jak ta norma předepisuje s tím, že pro české malé a střední podniky, startupy a e shopy naopak tento zákon vytváří podle mého názoru bezpečnější, předvídatelnější a férovější prostředí, kde nebudou válcováni nekalými praktikami největších hráčů.

Současně pravidla pro sdílení dat otevírají dveře inovacím a digitální ekonomice. To si myslím, že (je) také téma, které by určitě stálo za to najít v něm obecnou shodu a rozvíjet další politickou debatu, abychom i pravidla v této věci, i s moderními technologiemi, se zaváděním principů umělé inteligence, tak abychom na nich společně pracovali. Podle mého názoru tedy zákon jasně nastavuje mantinely pro moderní, bezpečné a spravedlivé digitální prostředí, chrání práva našich občanů a posiluje postavení našich firem. Tolik naše stanovisko, náš komentář.

A já osobně budu velmi rád, pokud to projednávání poběží hladce, pokud jak říkám, se udržíme té původní strategie, abychom k tomu nepřidávali další, někdy zbytečné přílepky. Ale jsem přesvědčen o tom, že určitá pravidla to prostředí potřebuje z těch důvodů, které už tady byly řečeny a je velká škoda, že už je dávno nemáme. Děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Novák.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo. Já vím že jsem přihlášený a mohl bych to říct ve svém příspěvku. Nicméně já tady musím reagovat na tu lež pana poslance Vlčka, že zdržujeme.

Je to lež, protože my kdybychom chtěli zdržovat, tak my ten zákon, respektive naše vláda stopne, předloží ho znovu do mezirezortu a znovu ho nechá celým procesem projít. Pak bychom se mohli bavit o zdržování.

Tento zákon je ve stejném textu, protože ho předložila ještě Fialova vláda, která chvíli vládla ještě po volbách, proto je ten text stejný. My jsme se tím textem zabývali. Měli jsme skupinu koaličních poslanců, kteří předložili pozměňovací návrhy, ty vám představím, ale je lež, že bychom zdržovali. Skutečně je to lež.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji pane poslanče. S další faktickou pan poslanec Vlček.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Pane poslanče Nováku, prostřednictvím paní předsedající, vy jste se teďka usvědčil z toho, že si nemáte hrát s mobilem a máte mě poslouchat, protože já jsem neřekl o tom, že teď zdržujete. Já jsem mluvil o tom a vy jste to sám řekl, a já jsem to v tom svém projevu řekl několikrát, podívejte se na stenozáznam, že to je ten totožný text, který jsem nahrával do systému ještě já.

Tedy já zde nehovořím a nehovořil jsem ani jednou o tom, že byste teď zdržovali. Já jsem v tom svém projevu mnohokráte plédoval, že je škoda, že v tom minulém období se tady řečnilo úplně zbytečně a už jsme měli ty věci mít dávno projednané. Tolik k tomu. A podívejte se na ten stenozáznam, teď jste se usvědčil z toho... Nehrajte si s mobilem a možná jako ten, kdo má (být?) zpravodajem, tak poslouchejte, co tady lidé říkají. Jo?

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane poslanče. S faktickou poznámkou pan poslanec Adamec. Pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Dámy a pánové, vážená paní předsedající, pane ministře. No, já si na to vzpomínám, když jsme to probírali v hospodářském výboru. Já si na to vzpomínám. Vlastně ona se ta pravidla, jak má fungovat digitální trh, vlastně nahrazovala tím, jak tady prostě se budou různě seškrtávat příspěvky, jaká to bude cenzura a podobně. Ta DSA směrnice vyvolávala obrovské zděšení z řad tehdejších opozičních, některých opozičních poslanců.

A otázka toho, zda je to zdržování nebo není? No, tak já bych řekl, kdybyste přišli s nějakým objevným pozměňovacím návrhem nebo kdybyste to přepsali, tak bych to chápal úplně, jo, ale teďka vždyť je to to samé a ty pozměňovací návrhy zase, že by to byl nějaký významný zásah do textu toho návrhu zákona, to prostě není. Byla to velká neochota se zabývat tím digitálním trhem, bylo to zdržování. A teď nenadržuju ani jednomu z těch dvou pánů kolegů. Myslím si, že je potřeba to nazvat pravými jmény. Já bych doporučoval, abychom to schválili co nejdříve. Děkuju vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji pane poslanče a protože se do faktické poznámky nikdo nehlásí, tak já tedy z obecné rozpravy vyvolávám rovnou pana poslance Nováka s jeho projevem.

 

Poslanec Marek Novák: Tak děkuji. Nebude to projev, seznámím vás s pozměňovacími návrhy, které jsme předložili ve skupině poslanců Marek Novák, Gabriela Sedláčková, Libor Vondráček, Jindřich Rajchl, Radek Vondráček, Tomáš Doležal a Patrik Nacher. Jedná se o soubor pozměňovacích návrhů, které se zabývají věcmi, jako je overblocking, jako je RRS systém, což je takzvaný systém varování, a potom výzkumníci a podobně.

Co se týká toho prvního návrhu, ten první návrh se týká overblockingu, to znamená nadměrného mazání obsahu, hromadného mazání obsahu. Ten je velmi vágně popsán právě v nařízení. My to zpřesňujeme tak, aby bylo jasné, že tohle je v rozporu se směrnicí DSA a že chceme, aby se hromadné a neoprávněné mazání řešilo. To je cílem toho prvního pozměňovacího návrhu pod číslem 1488, to znamená postih nadměrného mazání legálního a zákonného obsahu.

Další pozměňovací návrh pod číslem 1522 se týká výzkumníků a specifikuje, co přesně výzkumný pracovník využívá, jaké má přístupy, jakým způsobem a kdy žádá, omezuje se jeho pověření na tři roky, ačkoliv samozřejmě je nám jasné, že ve směrnici je definováno, že má ten statut podobu výkonu toho výzkumu. Nicméně pro nás je důležité, aby ten výzkum měl hranici i časovou. A samozřejmě pokud by chtěl dlouhodobější výzkum, může si požádat opakovaně, což mu umožňujeme.

Vedle toho samozřejmě také chceme, aby tyto výzkumy byly zveřejněny veřejně a prostřednictvím dostupných datových zdrojů tak, aby se k nim dostali i občané a věděli, co se zkoumá a jaký byl výstup. Toliko k výzkumníkům.

Další pozměňovací návrh se týká vyřizování stížností ve věci volební kampaně. Mnohokrát jsme tady slyšeli, že toto nařízení může být zneužito v rámci volební kampaně. A tady my jasně specifikujeme, že Český telekomunikační úřad bude v rámci volební kampaně, která je zákonem definovaná, přednostně vyřizovat stížnosti kandidátů, kteří byli smazáni či umlčeni.

Dále je tady vlastně informace a informování právě o tom spuštění RRS systému. Ten byl spuštěný například při volbách v Rumunsku. Dále vám to nebudu komentovat. Myslím si, že většina z vás ví, o co šlo. Nicméně my chceme a je pro nás důležité, aby občané věděli, pokud se na území České republiky tento systém spustí, a v případě, že má Český telekomunikační úřad o tomto informaci a ví to, tak aby opět prostřednictvím zase digitálních systémů dal občanům vědět na svých stránkách, že tento systém byl spuštěn a že v České republice se takzvaně hromadně fleguje.

 

Tím pádem budou občané vědět, že je spuštěna kampaň na označování nevhodných, nelegálních, ale hlavně nezákonných příspěvků.

A další návrh pod číslem 1525 je vlastně obdoba toho RRS systému, systému včasného varování. Je to legislativně jiné řešení, jinak je to totéž. Je to legislativně jiná varianta, která nám byla doporučena. Tudíž potom ty návrhy budou rozděleny variantně a my se přikloníme k variantě, která je ve sněmovním tisku 1525, který vlastně vyloženě řeší přímo, jakým způsobem ten úřad informuje o spuštění mechanismu RRS.

To jsou všechny pozměňovací návrhy. (Poznámky z pléna.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Poprosím klid v sále.

 

Poslanec Marek Novák: Možná se bavíme o nějakých výborových, ale já se potom když tak ještě přihlásím, pokud jsem na něco zapomněl. Hlavně jsem chtěl poděkovat všem kolegům, kteří se zapojili do diskuse. Chci moc poděkovat zaměstnancům Českého telekomunikačního úřadu, ale také zaměstnancům Ministerstva průmyslu a obchodu a taktéž Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti, kteří skutečně velmi pomohli při řešení jednotlivých našich požadavků, anebo třeba taky vyvrácení námitek, abychom je zbytečně neuváděli do nějakých zákonných norem a neplevelili to. Moc děkuju za pozornost a těším se na třetí čtení.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane poslanče. Další přihlášený do rozpravy je pan poslanec Bartošek.

Načtu omluvu – paní poslankyně Válková od 15 hodin do 16.30 ze zdravotních důvodů. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní místopředsedkyně. Já zde chci říct směrem k panu ministrovi, že jsem rád, že tento návrh zákona zde je. Já jsem myslel, že s ním budou větší problémy, že to budete víc oddalovat. Takže já doufám, že dojde k rychlému schválení.

To, co zde musím říct, a to, co mě trochu mrzí, je, že v průběhu prvního čtení pan zpravodaj říkal, že je pracovní skupina, která se bude tímto návrhem zabývat. Já jsem nabídl součinnost, že jsem připravený na tom spolupracovat, a k žádné spolupráci nedošlo, přestože jsem to opakovaně připomínal. O to víc mě to mrzí, že když tady na plénu zaznívá, že se s opozicí nedá jednat, tak v okamžiku, když přijde nabídka ke spolupráci a k nějakému řešení, tak na to nereflektujete. Tak jenom pro pořádek, že to není o tom, že nekomunikujeme, nechceme spolupracovat, ale v tomto případě to bylo i o vás, že jste se nechtěli bavit.

Myslím si, že ideální stav by byl, kdybychom předložený návrh zákona přijali bez navržených pozměňovacích návrhů, byť samozřejmě právo na to je. Ale myslím si, že přijetí v té čisté formě tak, jak ho předložila vláda, si myslím, že bude to nejlepší řešení.

Já souhlasím s tím, jakým způsobem pan ministr zde říkal, čeho všeho, jakých oblastí se to týká. Já si myslím, že pro Českou republiku bude dobře, když DSA přijmeme. A já na to nahlížím především v kontextu ochrany dětí a dospívajících a případně i trhu, těch klamavých reklam. Ale pro mě osobně to je především v kontextu ochrany dětí a dospívajících.

Mně se dostal do ruky jeden průzkum. Já bych z něho pár věcí citoval, protože si myslím, že je dobré si k tomu říci pár čísel. Je to výzkum, který dělá Central European Digital Media Observatory. Je to mezinárodní výzkum názorů veřejnosti v devíti evropských zemích realizovaných v pěti vlnách a týká se ochrany dětí a nezletilých osob v kontextu DSA. A tady se mluví o tom, že u DSA v České republice dosáhlo v dubnu 2026, což je nedávno, povědomí o tom, o co se jedná, zhruba 23 procent a je to nárůst oproti červenci 2025, kdy o nějaké normě DSA tehdy vědělo asi jenom 14 procent občanů v České republice.

To, co je zajímavé, je, že nejčastější povědomí mají respondenti do 24 let věku a lidé s vysokoškolským vzděláním. A o co se jedná také, že dostatečné množství informací o této normě má 14,1 procent hlavně ve věku 25 až 34 let. To, co je zajímavé, že to jsou obyvatelé Plzeňského kraje, z tohoto průzkumu vyplývá (s úsměvem).

Dále je taky zaznamenáno, že pokyny Evropské komise k ochraně nezletilých v on-line prostředí zaznamenalo takřka 40 procent českých respondentů, což je nárůst oproti listopadu z nějakých 32 procent. A nejčastěji si jich všimli lidé ve věku 35 až 44 let. Já osobně přisuzuju tato čísla tomu, že jsou to lidé, jichž se týkají jejich vyrůstající a dospívající děti, a oni řeší, jakým způsobem a jaké nástroje jsou možné k tomu, aby děti byly ochráněny. Protože diskutována bylo míra souhlasu s povinností zavést například aplikaci na ověřování věku, která chrání soukromí. To, co mě překvapilo, byla poměrně vysoká míra podpory této povinnosti, která byla až ve výši zhruba 65 procent. Pravda je, že nejvyšší souhlas je u respondentů starších 66 let, ale ta potřeba ochránit děti a dospívající je zde skutečně víc jak dvoutřetinová. Přičemž s aplikací, která by platformám poskytovala pouze potvrzení o plnoletosti, to znamená, takové to pouze – souhlasím, je mi 18 a více, by souhlasilo skoro 60 procent respondentů.

A to co je zajímavé, je, že téměř dvě pětiny českých respondentů, nějakých zhruba 37 procent necelých, považují aplikaci ověřující věk za zásah do osobních práv. Myslím si, že tady se budeme muset v nějaký moment rozhodnout, co tedy převáží, jestli potřeba ochrany dětí a dospívajících, anebo tedy že se nebudeme nikoho na nic ptát a necháme vlastně internet jako eldorádo pro každého, kdo na něj přijde.

To, co je ještě zajímavé, je, že takřka 61 procent respondentů souhlasí s tím, aby Evropská komise měla právo vyžadovat od platforem informace o systémech ověřování věku a o způsobu, jak brání nezletilým v přístupu k nelegálním produktům. Myslím si, že toto je velmi dobrá zpráva, protože občané mají zájem na tom, aby jednotlivé platformy informovaly, jakým způsobem chrání jejich děti, což považuju za správné.

Je důležité říct, že v České republice se příliš neliší od průměru všech devíti zemí v rámci tohoto výzkumu. Povědomí o DSA je na úrovni zhruba 23 procent.

A to, co si myslím, že je důležité, je, že pokyny k ochraně nezletilých osob v on-line prostředí, které zveřejnila Evropská komise v červenci 2025, zaznamenalo v dubnu 2026 na takřka 39,4 procent českých respondentů.

A to, co je také zajímavé, je jedna informace, která souvisí s dezinterpretací této normy ve veřejném prostoru, a to je, že zhruba 40 procent dotázaných v Česku si myslí, že je to pokračující snaha o cenzuru on-line prostředí, což je lidově řečeno hloupost. Já jsem velice rád, že i pan ministr řekl, že se jedná o ochranu prostředí, nikoliv o cenzuru, že se jedná o legitimní nástroje, jakým způsobem bránit naše děti, dospívající a on-line prostor.

To, co je zde třeba říct, je, že respondenti tohoto průzkumu se vyjadřovali k tvrzení, podle kterého má Evropská komise mít právo vyžadovat po platformách, jako je YouTube, Google, Snapchat a další, informace o jejich systému ověřování věku a zda má právo vyžadovat informace o tom, jak platformy brání nezletilým přístupu k nelegálním produktům, například drogám.

Myslím si, že toto je diskuse, která nás ještě do budoucna čeká. Každopádně jsem přesvědčen, že to je cesta, kudy bychom se s velkou pravděpodobností měli vydat, protože v České republice záměr Evropské komise k udělení povinnosti platformám ověřovat věk vyvolává spíš souhlasné stanovisko. To znamená, že skutečně jsem přesvědčený, že ochrana dětí, jejich duševního zdraví je zcela na místě.

Já jsem rád, že tuto normu přijmeme, že ji přijmeme v dohledné době a díky tomu se i náš on-line prostor stane bezpečnější. Protože v okamžiku, kdy umožníme výzkum nastavení algoritmů – a tak jak se v současné době ukazuje, že nastavení algoritmů v mnoha případech vede k rozvoji duševních úzkostí, sebepoškozování, sebevražedných tendencí, tak přesně tohleto je věc, kdy budeme mít nástroj, aby došlo k přenastavení těchto algoritmů, abychom ochránili duševní zdraví dětí a dospívajících.

Takže já za to děkuju a věřím také v projednání třetího čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče, my jsme se vystřídali při řízení schůze. Já jsem tady opět. Přeju vám pěkné odpoledne.

Než se dál posuneme, paní poslankyně, přečtu jednu omluvu: Jan Skopeček od 18 hodin – pracovní důvody.

V této chvíli je na řadě v obecné rozpravě Michaela Moricová. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Michaela Moricová: Já vám moc děkuju za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pro informaci, můj projev bude trvat asi 10 minut, tak ať víte. Jak už řekli někteří moji předřečníci, já bych také preferovala, kdyby DSA prošlo v čisté formě, bez jakýchkoliv pozměňovacích návrhů. Ale tak když už je tady máme, tak já se na ně ve svém projevu postupně podívám. Začnu tím, že DSA je evropské nařízení. Není to směrnice, kterou bychom si v českém právu měli přepsat podle toho, komu se zrovna co politicky líbí. Není to prázdný formulář, do kterého si každý doplní nějakou svoji představu, jak mají fungovat platformy, moderace obsahu, důvěryhodní oznamovatelé nebo sankce.

Úkolem českého zákona je něco jiného. Nastavit institucionální rámec, určit příslušné orgány, nastavit pravomoci, postupy a zajistit, aby se DSA v České republice dalo účinně vymáhat, ne abychom si tady vytvářeli nějaké DSA 2.0.

A právě to je problém některých předložených poslaneckých návrhů. Některé se tváří jako ochrana svobody projevu, jiné jako ochrana spotřebitelů, jiné jako pomoc podnikatelům a některé jenom jako technické doplnění. Jenže dohromady tady vzniká riziko, že z prováděcího zákona uděláme nepřehlednou směs politických signálů, deklarací, přílepků, duplicitních ustanovení a v některých případech i reálné oslabení vymáhání DSA. To je přesně opačný směr, než kterým bych chtěla jít.

Začnu tedy u návrhů, které se týkají moderace obsahu a svobody projevu. Svoboda projevu je pro mě zásadní a právě proto mám tak trochu problém s tím, že se v českém zákoně snažíme nepřesně opisovat něco, co DSA už samo řeší. DSA jasně říká, že platformy mají při uplatňování svých podmínek postupovat objektivně, přiměřeně, s náležitou péčí a s ohledem na práva a oprávněné zájmy všech stran, včetně základních práv uživatelů. Není tedy pravda, že bez českého doplnění by svoboda projevu v tomto právním rámci chyběla. Ona tam totiž je a je tam zasazená v širším kontextu. DSA nechrání jeden zájem. DSA vyvažuje více práv a zájmů najednou. Svobodu projevu, právo na informace, ochranu spotřebitelů, ochranu dětí, ochranu před nezákonným obsahem. A práva těch, kdo jsou nezákonným obsahem poškození a samozřejmě i odpovědnost platforem. Pokud do českého zákona vložíme vybrané deklarace jen k některým právům, musíme se ptát, proč právě tato práva a ne nějaká jiná. A proč zmiňujeme jenom jednu část rovnováhy? Nevytváříme tím tak trochu výkladový zmatek tam, kde má platit jednotný evropský rámec?

Já rozhodně nezpochybňuju svobodu projevu, ale také ji neochráníme tím, že do českého zákona vložíme nepřesný opis DSA. Neochráníme ji ani tím, že budeme posuzovat hlavně to, jestli platforma postupovala podle svých obchodních podmínek, protože otázka není jen dodržela platforma vlastní pravidla? Otázkou je, jestli ta pravidla sama jsou férová, přiměřená, předvídatelná a slučitelná se základními právy. Jestli budeme příliš zdůrazňovat pouze soulad s obchodními podmínkami, může to ve výsledku znamenat, že platformám si stačí napsat nějaká vágní pravidla a potom si říct super: Postupovali jsme podle nich.

To není ochrana uživatelů, to vypadá spíše jako návod, jak si napsat dobře své vlastní podmínky. A my bychom přece neměli chtít, aby ochrana práv uživatelů stála na tom, jak šikovně si velká platforma naformuluje vlastní podmínky. Doufám, že ne.

Další okruh návrhů se týká sektorových pravomocí, například u potravin nebo psychomodulačních látek, psychoaktivních látek. Tady bych byla opatrná, protože opět já neříkám, že bychom to neměli jako stát řešit, to samozřejmě ano, protože pokud někdo přes internet nabízí nebezpečné výrobky, nelegální látky nebo něco, co ohrožuje spotřebitele, stát má mít nástroje, jak zasáhnout. Jenomže moje otázka zní: Je zákon k provedení DSA to správné místo, kam máme přidávat další zásahy? Mně to prostě tak nepřijde. Pokud potřebujeme posílit kontrolní pravomoci v oblasti potravin, řešme to v příslušných sektorových zákonech, prosím.

Pokud potřebujeme řešit psychoaktivní látky, řešme to systémově v právní úpravě, která se této oblasti přímo věnuje, ale nepřelepujme to, prosím, do zákona o digitální ekonomice jenom proto, že se to také odehrává v on-line prostředí. To bychom tam rovnou mohli přidat třeba gambling nebo sázení, to je taky on-line. Protože tady nejde o maličkosti, mluvíme o možnosti odstraňovat obsah, znemožnit přístup k nabídce, zobrazovat výslovná varování spotřebitelům a žádat informace k identifikaci osob využívajících zprostředkovatelskou službu. To všechno mohou být legitimní nástroje, ale jde o citlivé zásahy a právě proto si myslím, že musí být nastaveny přesně přiměřené s jasnými garancemi a kontrolou. Nestačí říct, že je to pro dobrou věc, no tak to tam přidáme, takhle se z mého pohledu kvalitní legislativa prostě nedělá.

Podobný problém vidím u návrhu, který se týká Úřadu pro ochranu osobních údajů. Ten by měl vydat seznam zvláštních požadavků na technická a organizační opatření podle DSA a na první pohled to může znít jako praktická metodická pomoc, ale dávejme si prosím pozor na to, aby z toho nevznikla další nároční regulatorní vrstva nad rámec evropského nařízení, protože pak se budeme ptát, bude takový seznam závazný? Bude metodický? Bude měnit rozsah povinností? Bude to česká specifická interpretace tam, kde má fungovat jednotný evropský režim? To není detail. Digitální trh potřebuje pravidla, která jsou srozumitelná a předvídatelná. Ale rozhodně nepotřebuje pravidla, která se v každém státě začnou oblepovat národními seznamy, dodatky a výklady, u kterých si pak podnikatelé i platformy budou muset najímat právníky, aby vůbec zjistili, co pro ně platí.

Znovu opakuju, že český zákon má umožnit DSA vymáhat. Nemá se z něj dělat jakási sbírka doplňků a přílepků. To si podle mě DSA úplně nezaslouží. Za velmi problematický návrh považuju zastropování pokut na 10 milionech korun a tady musím poděkovat hospodářskému výboru, že tento návrh nepodpořil, což je podle mě jedno z nejzásadnějších oslabení celého zákona. DSA pracuje se sankcemi až do výše 6 procent celosvětového ročního obratu a ono to má svůj důvod. Smyslem procenta z obratu je, aby sankce odpovídala velikosti a ekonomické síly, toho, kdo ta pravidla porušuje, protože 10 milionů může být pro malý subjekt likvidační částka, ale pro velkou technologickou firmu nebo nadnárodní platformu to může být položka, která se prostě jenom zapíše do nákladu.

A pokud dobře nastavíme, pokud dopředu nastavíme absolutní strop, který pro velké hráče nebude mít skutečně odrazující účinek, tak jim vlastně říkáme: V pohodě, v České republice to nebude tolik bolet. A to upřímně nechci. Pokud chceme, aby digitální pravidla platila i pro velké platformy, nemůžeme jim dopředu nastavovat sankce tak nízko, že se jim porušování pravidel může ekonomicky vyplatit. Tím se vlastně jednoznačně oslabuje síla DSA a jejího vymáhání.

A další návrh se týká portálu podnikatele. Samotná myšlenka portálu pro podnikatele mi dává smysl, ale opět se musím zeptat, proč právě tady? Proč v zákoně, který má provádět DSA, proč to lepíte zrovna tady? Doufáte, že si toho třeba nikdo nevšimne? Mně to přijde prostě skoro až trapné, co všechno se pokoušíte na DSA nalepit, protože portál podnikatele je obecný projekt digitalizace veřejné správy. Může mít dopady na datové toky, správce systému, práva uživatelů, povinností úřadu i praktické fungování podnikatelů ve vztahu ke státu.

Taková věc si samozřejmě zaslouží samostatnou a řádnou debatu a ne být přilepena k DSA, protože to zní digitálně. Tohle je tak trochu moment, kdy mi připadá, že se z DSA stává fakt jako vánoční stromeček, na který jako pověsíme, co jenom nás napadne. A podobně to vnímám u návrhu na změnu kontrolního řádu. Koordinace kontrolní činnosti a práce s daty kontrolních údajů je důležitá věc, ale je to široké horizontální téma, netýká se jenom DSA, může mít dopady na celou veřejnou správu, kontrolní orgány, podnikatele a práci s daty.

Právě proto by se to nemělo schvalovat jenom jako vedlejší změna v zákoně, jehož hlavním účelem je provést evropské digitální nařízení. Pokud chceme měnit kontrolní řád, tak prosím samostatně. Ne jako přílepek k něčemu jinému.

Dostávám se k oblasti Důvěryhodní oznamovatelé. Tady je třeba říct, že tento institut má v DSA své místo, protože mají pomáhat s efektivním oznamováním nezákonného obsahu. Typicky může jít o organizace, které mají odbornost například v ochraně spotřebitelů, ochraně nezletilých nebo v boji proti on-line podvodům. Transparentnost je důležitá, kontrola také. Možnost odejmut status, pokud někdo nesplňuje podmínky, také. Ale zároveň musí platit, že český zákon nemá vytvářet paralelní českou definici důvěryhodného oznamovatele, která bude působit užším, širším nebo prostě jiným dojmem než DSA.

Zvlášť problematický mi připadá návrh, podle kterého by žádost o status důvěryhodného oznamovatele bylo možné podat nejdříve po 12 měsících od nabytí účinnosti zákona. To znamená, roční odklad fungování nástroje, se kterým DSA počítá. Pokud máme obavy ze zneužití, řešením z mého pohledu fakt není pauza. Řešením je kvalitní posuzování žádostí, jasná pravidla, transparence, dohled a právě možnost status odejmout. Když se bojíme, že někdo bude nástroj používat špatně, nemáme nástroj na rok vypnout, ale máme nastavit pravidla tak, aby fungovala správně.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, u těchto návrhů vidím jeden společný problém. Připadají mi prostě deklaratorní. Některé nepřesně opisují přímo použitelné evropské zadání, některé vnášejí do zákona témata, která s DSA souvisí tak akorát volně, protože se prostě týkají on-line prostoru. Některé mohou znepřehlednit odpovědnost.

Jsem přesvědčena, že nejlepší cesta je přijmout zákon tak, aby DSA v České republice fungovalo čistě přehledně a účinně. DSA už obsahuje ochranu základních práv, včetně svobody projevu. Obsahuje pravidla pro moderaci obsahu. Obsahuje pravidla pro oznamování nezákonného obsahu. Obsahuje rámec pro důvěryhodné oznamovatele. Obsahuje povinnosti a odpovědnosti. Obsahuje také sankční rámec, který má mít skutečný dopad i na velké hráče.

Český zákon tady není prostě od toho, aby DSA politicky přepisoval. Nemá z něj dělat koláž a nemá k němu přilepovat všechno, co se k němu náhodou hodí. Proto tyto pozměňovací návrhy rozhodně nepodpořím. Není to proto, že bych zpochybňovala ochranu svobody projevu nebo nechtěla chránit spotřebitele, ale právě proto, že tyto cíle nejlépe ochráníme přehledným, přesným a účinným provedením DSA.

Na závěr jenom chci ještě znovu zopakovat, že jde o evropské nařízení. Je to nařízení. Ono už v tom slově to zní, že nám někdo něco nařizuje, takže si úplně nemyslím, že by ty pozměňovací návrhy něco měnily. Já vám děkuju za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuju, paní poslankyně. (K řečnickému pultu přichází poslanec Adamec.) Ne, pane poslanče Adamče, ještě nejste ani na řadě. Ještě stejně před vámi je faktická poznámka. Pak až bude obecná rozprava, tak je tam před vámi ještě Irena Konečná Ferčíková. Pane poslanče, máte faktickou.

 

Poslanec Jan Bartošek: Já vám děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl na ten příspěvek navázat. Já ho plně podporuji. Já si myslím, že to nejlepší, co můžeme udělat, je přijmout DSA v té čisté podobě, jak ho předložila vláda. Já jsem za to i panu ministrovi děkoval. Myslím si, že to bude jasné a srozumitelné. Pevně věřím, že tento názor převáží, protože v obecné rovině si myslím, že je dobré upozornit na to, že nedává smysl úplně přijímat pozměňovací návrhy, které mohou být například v rozporu s tímto nařízením nebo můžou působit šikanózně. Jako v některých případech čtrnáctidenních hlášení si myslím, že to z toho přímo kouká.

To znamená, za mě – jsem rád, že nejenom výbor pro bezpečnost, ale i jiné přijaly usnesení, kdy říkají, přijmeme DSA v čisté podobě. Pevně věřím, že to je věc, kdy v tomto ohledu mohu říct, že jsem s usnesením vlády zajedno. To tady říkám napřímo panu ministrovi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Faktickou nakonec přece jenom Ivan Adamec, který se nemohl dočkat. Takže vám spouštím dvě minuty, pane kolego.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji, vážený pane místopředsedo. Pane ministře, dámy a pánové, no, já tedy zírám na ty názory tady teďka. To, že něco je nařízení a že bychom to měli prostě vzít tak, jak nám to nabízí z Bruselu, tak od čeho tu jsme? Já si myslím, že můžeme tady dělat cokoliv. Fakt tohle myslíte vážně, že takhle to můžeme tady dělat? To nám pošlou každej prd a my jim ho tady odhlasujeme? (Zvyšuje hlas.) To fakt nemyslíte vážně!

Já si myslím, že od toho tu jsme, abychom to prostě rozebrali, abychom o tom diskutovali, abychom se rozhodli, co budeme přijímat. Ale je to takhle, prostřednictvím pana předsedajícího. Jestli si někdo myslí, že je to automat, no tak prosím vás, proč tu sedíme? No, tak podepišme to a běžme od toho. My se tady s tím trápíme už dva roky a vy říkáte najednou, že to má být takhle jednoduché, udělané. No, to já tedy tomu fakt nerozumím!

Já si myslím, že právo každého je podávat pozměňovací návrh, jak ho napadne, když je o něm přesvědčený. My tady diskutujeme jenom formálně v tuto chvíli a vůbec se nezabýváme tím, co je vlastně schováno uvnitř. Vždyť ta DSA vzbuzuje obavy všude a jestli si někdo myslí, že digitální trh bude fungovat po zavedení DSA tak, jak je, stoprocentně, tak já si to tedy nemyslím. Digitální trh je velmi živý, vyvíjí se a myslím si, že za chvilku DSA prostě bude zastaralá a bude se muset novelizovat. Tak to prostě je. To budeme říkat, že to je v pořádku takhle? Že máme schvalovat všechno, jak nám tady prostě předloží? No sorry, fakt ne.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Pane poslanče, jenom, jakkoliv možná obsahově s vámi souhlasím, jenom ten hlas poprosím uklidnit. Je tady ticho. Kdyby tady ticho nebylo, tak ten klid tady zjednám. Není nás tady zase tolik.

Teď máme tady před sebou – (U řečnického pultu stojí poslanec Novák a chce zahájit svůj projev.) – pane poslanče, chvilku počkejte – šest faktických poznámek. Já vám přečtu pořadí, abyste se mě neptali: Marek Novák, Helena Langšádlová, Jan Bartošek, Petr Hladík, Michal Kučera, Bohuslav Niemiec.

Přečtu jednu omluvu, ať to pak lítá. Václav Pláteník od 16.01 z pracovních důvodů. Pane poslanče Nováku, pojďte na faktickou.

 

Poslanec Marek Novák: Ano, já zareaguju na kolegy, kteří vyslovili obavu, že bychom snad někoho chtěli šikanovat nebo že jsme v rozporu s nařízením a že by nám to komise mohla vrátit. Já vás ubezpečuju, že nikoho nemáme snahu šikanovat. Chceme, aby občané viděli a věděli, zda a proč byli nahlášeni. Oni se nedozví své jméno v hlášení, ale samozřejmě dozví se ten příspěvek, který napoví, o co se jedná.

Chceme chránit obě strany. Chceme chránit jak ty, kteří jsou poškozeni tím, že na ně někdo hanlivě útočí na sítích a pak ano, příspěvek je smazán, ale chceme chránit i ty, jejichž příspěvky jsou mazány bez toho, aby cokoliv porušovali. Takže proto. Skutečně, seděli jsme nad tím s právníky, seděli jsme nad tím s legislativci z ministerstev a věřte tomu, že jsme si dali velký pozor na to, aby nám to Evropská komise nevrátila. Ubezpečuju vás skutečně, že neporušujeme nic a nešikanujeme nikoho.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní poprosím paní poslankyni Helenu Langšádlovou, připraví se Jan Bartošek. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Nebudu hovořit o obsahu tohoto návrhu. Budu hovořit o evropské legislativě obecně tak, jak je. Má několik podob a nejčastější podobou je směrnice a nařízení. Nařízení se stává automaticky součástí našeho právního řádu. V případě směrnice vlastně toto upravujeme pak zákony, které implementujeme.

Co se týče samozřejmě toho procesu, tak Česká republika a její zástupci jsou od počátku u každé přípravy směrnice i nařízení, protože vždy se těch jednání zúčastňují zástupci v rámci Rady, zástupci ministerstev nebo samotní ministři. Máme své členy Evropského parlamentu, kteří v rámci trialogu do toho také zasahují. Samozřejmě máme i svého komisaře. Takže neděje se to někde v Bruselu bez nás. Je to proces, který je naprosto standardní. A le v případě nařízení ano, nařízení se stávají automaticky součástí našeho právního řádu.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Jana Bartoška, připraví se Petr Hladík.

 

Poslanec Jan Bartošek: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Já bych chtěl panu poslanci Adamcovi, vaším prostřednictvím, říct, že dneska tady je poměrně dobře slyšet, tak vás poprosím, ať po sobě nehulákáme.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: To už jsem zajistil.

 

Poslanec Jan Bartošek: To se týká všech. Není to potřeba. Mně spíš přišlo úsměvné to, že ano, je to standardní legislativní proces, každý má právo podat jakýkoliv pozměňovací návrh. Doteďka jsme o tom věcně diskutovali. Já jsem za tu diskusi rád. Jenom to, před čím varuju, je, že řada zákonů vedla k tomu, že jsme si vždycky vymysleli nějakou naši českou třetí cestu, předali jsme k tomu věci, které s původním nařízením vůbec nesouvisely a pak se nám to vlastně hodilo, že jsme to házeli na Brusel. Ale řadu věcí a opatření jsme si přijali sami.

To znamená, to je to, před čím varuju, aby Brusel nesloužila jako laciná omluvenka, ale abychom k tomu skutečně přistupovali férově a bavili se o tom, co je možné, co není možné, a hlavně co je ku prospěchu České republiky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Petr Hladík se odhlásil pravděpodobně, takže nyní je na řadě Michal Kučera, připraví se Bohuslav Niemiec a Michaela Moricová a pak Ivan Adamec také. Takže pane poslanče, máte 2 minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo, pane předsedající. No, já tady navážu na kolegu Bartoška, protože on už víceméně řekl část toho, co jsem chtěl říct i já.

My jsme tady vždycky varovali před takovým tím Gold Platingem či jak se tomu říká, to znamená vylepšování těch různých evropských nařízení, abychom se potom chytali za hlavu, což jsme to zase tady vymysleli. Na hospodářském výboru se pokaždé a myslím si, že nejsme jediný výbor, se pokaždé ptáme úředníků, co jste si ještě k tomu přidali, k tomu evropskému nařízení, jak jste ho vylepšili. A tady když naopak voláme po tom, aby to nařízení bylo přijato tak, jak je, aby se nevylepšovalo, ale případně aby se řešilo to v těch novelách zákonů, v těch zákonech, kterých se to přímo týká, ta případná vylepšení, tak tady se strhne opačný boj. To znamená říkat, přece nebudeme přijímat vše, co nám Evropa nařizuje, a budeme si to upravovat sami. Tak musíme si teda říct, co vlastně chceme. Jestli chceme bojovat proti tomu, aby úředníci vylepšovali nařízení z Evropy, anebo jestli chceme to sami vylepšovat. Protože ono nejde dělat to i to, respektive jde to dělat, ale potom nemůžeme jedno či druhé kritizovat.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Bohuslava Niemiece. (Zaváhání nad výslovností příjmení.)

 

Poslanec Bohuslav Niemiec: Děkuju, my se to časem naučíme, zdravím vás všechny a k mému ctěnému kolegovi, prostřednictvím pana předsedajícího, kolegovi Adamcovi, kterého si strašně vážím já si myslím, že tady došlo k nepochopení. Já jsem projev kolegyně Moricové poslouchal velmi intenzivně celý a možná interpretuju její slova, myslím si, že správně, že ona jako říkala, pojďme přijmout to, jak to je, protože je to nejlepší varianta. A procesně postupně ano, může mít na to různé názory, kolegyně, může mít na to jiný názor než já. Ale to bylo vyjádření názoru, ne nějaké donucení k stanovisku jasnému.

Protože já si vzpomínám, jak jsme tady projednávali v prvním čtení tenhleten zákon, vzpomínám si na tady plamenný projev jedné bývalé paní poslankyně, která k tomu zaujala stanovisko, kterému jsem já osobně nerozuměl. A já si myslím, že tady spoustu těch věcí vychází z nějaké hysterie, z nějakého nepochopení, z nějaké prostě naší, Já nevím, jak to říct přesně, kreativity možná, která úplně tady v tomhletom principu nedává smysl. Takže já si myslím, že je třeba trošku zklidnit tu naši emoci tady, vrátit se k věcnému projednávání tématu a přijmout co možná nejlepší zákon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče.

 

Poslankyně Michaela Moricová: Já vám děkuju za slovo. Já jsem se k tomu už vyjadřovat nechtěla. Já jsem chtěla spíše vnést do této diskuse trochu pozitivity a omluvit se za to, co jsem zapomněla říct se říci a já jsem chtěla poděkovat panu poslanci Novákovi vůbec za tu komunikaci s Českým telekomunikačním úřadem a že konzultoval ty pozměňovací návrhy a ujistil nás, že se pokusil, aby Evropská komise nám to jaksi nehodila zpátky do obličeje. Za to mu děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji A zatím poslední faktická poznámka Ivan Adamec. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Ivan Adamec: Takže děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, pane ministře, já se omlouvám za to, že jsem byl hlučnější. Já jsem netušil, že je tady je takový klid. To se stává málokdy. Ale jen tak mimochodem to bylo nepochopení. Možná jsem se špatně vyjádřil já, ale samozřejmě nařízení nemůžeme upravovat, ale my tady řešíme zákon a ten můžeme upravovat. A jinak chtěl jsem říct, že kolega poslanec Novák je zpravodajem i z předchozího volebního období. Takže moc dobře ví, o čem to je. O čem to bylo. A jestli si někdo myslíte, že pak ten zákon, který se netýká přímo té směrnice, ale to, co je kolem, že tam nejsou české varianty, tak tam jsou samozřejmě české varianty. Můžeme to nazývat Gold Plating, nemusíme, ale ty varianty tam jsou z nějakých důvodů. A od toho my jsme tady teďka tak, abychom řešili.

Já chápu, že s nařízením neuděláme vůbec nic. Tomu rozumím. Ale neříkejme: Schvalme to tak, jak to je. To já teda nemůžu přijmout tohleto. I s nařízením se dá pracovat s tím okolo, co k tomu patří. A o tom já jsem mluvil, bylo to velké nepochopení. Já se vám omlouvám těm, kterých se to dotklo, už to příště neudělám. A přeju vám hlavně zdravý rozum při projednávání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. S faktickými jsme skončili pozitivně, vracíme se do obecné rozpravy, kdy je na řadě paní poslankyně Irena Konečná Ferčíková. Než sem přijde, přečtu omluvu. Lenka Dražilová od 16 hodin zdravotní důvody. A máte slovo, paní poslankyně. Já jsem vám vypnul ty stopky tam ano, to ještě běželo po kolegovi Adamcovi.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Děkuju. Kolegyně, kolegové já děkuju za návrh tohoto zákona a budu ráda, když ho co nejdřív přijmeme. Já myslím, že na tomhletom asi padá shoda úplně napříč koalice opozice. A protože to, že už máme dva roky zpoždění nebo už víc jak dva roky zpoždění, znamená, že z našeho digitálního prostředí se stává digitální žumpa, kdy vůbec nejsme schopni ochránit naše občany a občanky a nejzranitelnější lidi v naší společnosti.

Taky jsem teda trochu očekávala, že pan zpravodaj iniciuje nějakou pracovní skupinu, kdy si budeme schopni vyříkat to, co pro nás znamená svoboda projevu. Protože se domnívám, že svoboda projevu není důležitá jenom tady pro paní kolegyni Sedláčkovou, prostřednictvím pana předsedajícího, ale je důležitá pro všechny tady, co sedíme.

Nicméně kdybych se měla taky vyjádřit k těm pozměňovacím návrhům, tak bych byla velice ráda, kdybychom od nich opustili, protože ta čistá verze tak, jak byla předložena vládou, se domnívám že je úplně nejlepší řešení, protože opravdu trošku sklouzáváme ke Gold Platingu. A jako ukázku bych možná zmínila § 1a, kdy ukládá zohledňovat dopady rozhodnutí na svobodu projevu a přístupu k informacím, které jsou zaručeny článkem 17 Listiny základních práv a svobod. Čili v podstatě říká, pojďme respektovat ústavu, protože Listina základních práv a svobod je integrální součást ústavy. A já se domnívám, že tohle je například naprosto zbytečné, protože veškerá legislativa by měla respektovat ústavu a ústavní pořádek. A takových věcí tam já vidím víc.

A pokud bych se měla bavit o tom Gold Platingu a samozřejmě vím, že v celé tady téhleté diskusi šlo zejména o několik momentů nebo některých pasáží, které tady vzbuzovaly emoce jako mystifikace, a pak následná demystifikace institutu trusted flaggers neboli důvěryhodných oznamovatelů, kdy reálně by nemělo jít o nástroj cenzury. Ono to nařízení o digitálních službách zavádí i robustní mechanismy, které mají eliminovat případné zneužití tohoto statusu. Pakliže by platforma zpět koordinátorovi sdělila, že jde o opakované zneužití tohoto statusu, takže ty mechanismy jsou integrované přímo v nařízení. To znamená, nějaká obava je podle mě úplně falešná.

Naopak mně přijde například trošku zbytečné šikanovat tady tyhlety důvěryhodné oznamovatele, protože skutečně ta informační povinnost k prvnímu a patnáctému dni v měsíci, přičemž podle nařízení mají informovat jednou za rok, to je opravdu kolego Nováku, prostřednictvím pana předsedajícího, šikanózní.

A pojďme se opravdu pobavit o tom, jak s tímhle institutem naložit v nejlepší prospěch občanů a občanek této země, a zapomeňme na nějaké goldplatingování tady téhleté legislativy.

Dále bych opravdu zmínila účinnost nebo žádosti o vydání rozhodnutí o statusu důvěryhodného oznamovatele nejdříve po uplynutí 12 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. To je, řekněme, koncem roku 2027. My víme, že už teď máme máslo na hlavě, že skutečně nebráníme nejzranitelnější v naší společnosti. Například neustále se tady ve Sněmovně organizují semináře na ochranu dětí na internetu. (Hluk v sále.) Jak můžeme chránit děti, když nemáme jak důvěryhodné oznamovatele, kteří by případně detekovali sexuální obsah nebo sexuální zneužívání dětí on-line, notabene v případě, kdy tady opravdu v Česku sedí a sídlí... (Odmlčí se.), jak říkal pan ministr, dvě z dvaceti velmi velkých on-line platforem – a obě dvě jsou pornografické. A je dost možné, že těch platforem, které se zabývají tady tímhletím sektorem, tady máme mnohem víc, aniž bychom to tušili. Jak můžeme chránit děti, když nemáme instituce zodpovědné za kontrolu tohoto našeho digitálního prostředí, kde se děti běžně pohybují? To prostředí je toxické. My tady vlastně nemáme žádný mechanismus, jak děti ochránit, protože tyhlety instituty ještě nejsou designované – a notabene tímhle pozměňovacím zákonem, pane kolego Nováku, prostřednictvím pana předsedajícího, oddalujeme víc jak rok ochranu dětí na internetu reálně.

Další problematický moment je v podstatě designace výzkumníků a výzkumných institucí. Proč jsou důležité tyhlety výzkumné instituce, které mají mít přístup k datům velmi velkých on-line platforem a on-line platforem? Protože mají eliminovat systémová rizika pro společnost, protože mají pracovat s daty, notabene – opět se vracím k tomu tématu – máme tady dvě velmi velké on-line platformy, obě dvě pornografické. My momentálně nemáme absolutně žádné informace o tom, jak ty platformy fungují, jak operují, jak chrání děti před vstupem na tady tyhlety platformy, notabene Evropská komise s nimi zahájila řízení o nedostatečné ochraně dětí a přístupu k jejich stránkám. A tohleto je důležité. A my opět tady dáváme další překážky pro to, aby tady tyhlety výzkumné instituce operovaly.

My jsme opravdu hodně, hodně pozadu a pojďme se zamyslet nad tím, jak to co nejdříve přijmout, jak připravit to prostředí tak, aby (jak) trusted flaggers, důvěryhodní oznamovatelé, tak výzkumníci mohli pracovat.

Co je dalším velmi významným institutem v rámci DSA, je systém mimosoudního řešení sporů. Nedávno jsme měli několik případů, že nezávislé redakci Page Not Found – v podstatě zmizel jejich účet na Instagramu, což může být pro tak malou redakci naprosto likvidační. A neměli mechanismus, jak se dovolat, protože ten mechanismus chybí. Samozřejmě mohli využít mechanismy, které fungují v jiných evropských zemích – naštěstí, protože jde o nějaké nařízení, které platí i v jiných zemích a je možnost využít tyhlety mechanismy, například na Slovensku, kdy Slováci tady tenhleten mechanismus už dávno mají.

A v podstatě to, co tady vlastně ještě citoval pan kolega Bartošek prostřednictvím pana předsedajícího, ta data, která říkají, jakou mají spoluobčané a spoluobčanky povědomí o tom, co to nařízení o digitálních službách přináší a co mohou dělat v případě, že budou cítit diskriminaci v on-line prostoru, případně se jim zmrazí účet, tohleto je důležité, že nejenže přijmeme tady zákon, ale uděláme například i nějakou osvětovou kampaň a řekneme lidem: Máte práva, máte možnost se obrátit, tohleto jsou instituce, kterým můžete ohlašovat nezákonné stažení vašeho obsahu, můžete využít mimosoudní řešení sporů. A těch mechanismů je několik, ale ta osvěta tady není, osvěta tady chybí, respektive on ji dělá Český telekomunikační úřad, který ještě stále nemá zplnomocnění právě tady tímhletím zákonem, a čeká na to, až ho tady konečně přijmeme.

Takže, kolegyně a kolegové, já vás žádám, abychom opravdu se pokusili projednat tohleto nařízení v té čisté formě, tak jak bylo doporučeno jak bezpečnostním výborem, tak výborem pro regionální rozvoj. Nezaplevelujme to dalšími pozměňovacími návrhy a dodatky a pojďme opravdu uspíšit ten proces, kdy naši občané a občanky budou moci využívat bezpečný internet a případně mechanismy, které nám dovolí – nebo jim dovolí – se obrátit na patřičné instituty, které budou mít zplnomocnění a v podstatě jednat s velkými platformami. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju, paní poslankyně. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku pana zpravodaje Marka Nováka. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju, pane předsedající. Já jenom na svou ctěnou kolegyni, protože pár vět nebylo úplně fér a přesných. Určitě nenavrhujeme, aby výzkumníci měli odklad 12 měsíců – to tam není, v žádném pozměňovacím návrhu, je to jenom u trusted flaggers.

A měli bychom si říct, jako co to vlastně je nebo kdo to je trusted flaggers. To jsou ti, vlastně jejichž stížnosti anebo hlášení se vybavují přednostně. To je všechno. A vy jste docela neférově řekla, že když my odložíme trusted flaggers o 12 měsíců, že nebudou ochráněné děti. Proboha, porušuje se zákon – máme tady policii, máme tady lidi, kteří to můžou nahlásit. Ale co je nejdůležitější: Tím, že se ta novela přijme, tak budeme mít právě ten úřad, budeme mít ČTÚ, kterému to může nahlásit kdokoli, ale doslova kdokoliv. Nemusí to být trusted flaggers, opravdu ne. Řešili jsme to s Českým telekomunikačním úřadem, zda skutečně, pokud nebude v České republice hned zítra trusted flaggers, tak se nám tady zhroutí svět. Skutečně, vážená kolegyně, ne. Já vás chápu, že vám záleží na dětech, věřte, že nám taky, ale tohle rozhodně není úplně fér říkat, že pokud nebudeme mít zítra trusted flaggers, tak naše děti nebudou chráněny. Pokud nebudeme mít úřad zodpovědný za to, aby to řešil, a za to, aby komunikoval s Evropskou komisí, to by bylo špatně – a k tomu nedojde.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Další faktickou poznámku má paní poslankyně Irena Konečná Ferčíková.

Mezitím přečtu omluvu: Martin Baxa od 16 do 17 hodin z pracovních důvodů.

A vaše 2 minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Já jsem se vás samozřejmě nechtěla dotknout, pane kolego, ale mně jde o to, že ten, kdo je důvěryhodným oznamovatelem, tak je instituce, která ze své podstaty má expertizu. To znamená, jsou to organizace, které například řeší on-line sexuální vykořisťování dětí – které mají už nějakou odbornou expertizu, vědí, kde jít, kam, kde hledat, co dělat, což běžný občan neudělá. A samozřejmě to, jak vlastně tady všichni vnímáme velmi naléhavě ochranu dětí, tak každé zdržení toho, aby do toho mohly vstupovat legitimně organizace, které tuhle expertizu mají, tak každé zdržení je špatně. A já tedy jako se nedomnívám – samozřejmě, že nejde jenom o tady tuhletu úzkou kategorii, protože důvěryhodní oznamovatelé působí v různých oblastech – ale nemyslím si, že je minimálně užitečné oddalovat jejich působení na území České republiky.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Žádná faktická poznámka v této chvíli není, takže se dočkal pan poslanec Ivan Adamec, který je přihlášen v obecné rozpravě.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pane předsedající, pane ministře, dámy a pánové, a mně už se to nechce moc komentovat po tom, co jsme si tady vyříkali. Já si myslím, že tady jsou velmi rozdílné pohledy na fungování Evropy a na to, jak funguje svět. A nechtěl bych tady vzbudit tuhle debatu, protože to bychom se tady hádali několik dní a nedošli bychom stejně nikam. Já to nikomu neberu tohleto, rozdílné názory, proto jsme taky v rozdílných stranách, proto také máme rozdílné programy, proto si nás také voliči vybírají. Tak to bych nechtěl tady vůbec hodnotit.

A na druhé straně zase ale musím říct, že prostě využívat nebo dokonce nadužívat, abych nebyl úplně drsný, některé argumenty, speciálně naší mladší generací, mi nepřipadá úplně férové, protože jako bavme se o tom normálně, s chladnou hlavou a udělejme všechno pro to, abychom se s tím vypořádali se ctí.

Já znovu říkám, že ten digitální trh bude mít obrovský vývoj. Vždyť to vidíte, jak vypadá dneska svět. Před x lety jsme nevěděli, co je inteligentní mobilní telefon. Já si dokonce pamatuju dobu, kdy žádné mobilní telefony nebyly, pak byly ty pětikilové v těch autech, co se nosily jako kufříky. Dneska bez mobilů si život nedovedeme představit. Někteří si nedovedou představit život bez internetu, někteří bez Facebooku a někteří bez Instagramu a já už vůbec ani nevím, jak se všechny ty digitální platformy jmenují. Trošku se nám v tom vytrácí ten lidský život, protože ten digitální svět samozřejmě je velmi příjemný, ale na druhou stranu tu společnost silně, silně, řekl bych, individualizuje, rozděluje a prostě ty výsledky – a já věřím tomu, že to lidstvo nakonec se vzpamatuje do budoucna, protože řada lidí už odchází z těch některých platforem, protože už to mají dost, a že vždycky zvítězí ten kontakt face to face, jak my říkáme česky, že vlastně ti lidi začnou spolu komunikovat a začnou si říkat ty názory z očí do očí.

Tenhle návrh zákona samozřejmě tady prostě byl blokován řadu měsíců. Já chápu rozčílení bývalého pana ministra Vlčka, chápu i rozčílení některých těch, kteří tu Evropu mají výrazně radši, než třeba ji mám rád já. A tím neříkám, že jsem protievropský, pozor na to, a teď vlastně máme se s tím popasovat a teď tady slyším názory, prosím vás, tak to schvalme, jak to ta vláda přinesla. No, už to budeme dělat podruhé. Přinesla to další vláda úplně stejně jako předtím. Já jsem si s tím užil, protože jsem zprvu vůbec nechápal na hospodářském výboru, proč se to blokuje. A těch zástupných problémů tam taky padalo dost, taky to bylo prostě podle mě trošku vyexcitované uměle a prostě nebyla vůle se s tímhle problémem popasovat. To si tady řekněme. Teď to tak je.

Já si nakonec myslím, že o tom, jaké pozměňovací návrhy budou přijaty, nebo nebudou přijaty, rozhodne my tady na plénu, pak nám to posoudí ještě Senát a myslím si, že nakonec k nějakému výsledku dojdeme. Nemá cenu tady někoho vyzývat, abychom hlasovali o něčem nebo o něčem jiném, protože samozřejmě každý má na to jiný náhled, a tady ty politické strany také mají, řekl bych, svá pravidla. Takže nedělejme si iluze, že prostě tady někdo někoho přesvědčíme. Já si myslím, že to tak není. Tady může přesvědčit akorát pragmatická věc a řekl bych, že tento návrh zákona je hodně pojímán ideologicky než po té praktické, pragmatické stránce.

To z mé strany všechno. Já jsem chtěl říct a nechtěl jsem to zdržovat moc, že jenom vrátím do systému otázku pokut, protože do této doby mi nebylo odpovězeno ze stran předkladatelů, abych pochopil, jak ty pokuty mají vypadat. Jinak mimochodem zrovna to případ, kde různé evropské země to mají různě. A je potřeba říct, že většina velkých platforem nesídlí v České republice, sídlí pravděpodobně v Irsku a ty pokuty dostávají, pokud něco provedou, z té irské strany. Je to prostě mezinárodní projekt, ten digitální trh, to si řekněme na rovinu. Ten nemůže fungovat omezeně, proto musí ta pravidla fungovat nějak v tom evropském prostoru a tady to je dáno sídlem té firmy. Já si myslím, že ty pokuty za ty nevyjádřené (nesrozumitelné) jsou vysoké, ČTÚ doteď vůbec takové pokuty nikdy nevystavoval. Myslím si, že někdy to s těmi pokutami přeháníme, ale na druhé straně nechám se přesvědčit, pokud někdo řekne, že to tak musí být a že prostě ty velké firmy potřebují za uši. Tomu já taky rozumím. Proč bych se tomu bránil? Nicméně chci to vrátit zpátky, proto jsem se přihlásil ještě do podrobné rozpravy k pozměňovacímu návrhu, a budeme o tom na hospodářském výboru diskutovat. Já doufám, že už naposled, a vysvětlíme si, co je pravda a co je fikce. Dámy a pánové, já vám děkuji za pozornost a jsem rád, že jste mě vyslechli.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane poslanče. Zatím poslední do obecné rozpravy je přihlášena Helena Langšádlová. Já bych se přihlásil také, ale zas tady nemám místopředsedu žádného, takže, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte i mně se vyjádřit k tomuto návrhu zákona. Já bych úvodem chtěla říct, že velice oceňuji to, že vzniklo nařízení na evropské úrovni k tomuto tématu, protože regulace těch největších platforem, to jsou velcí hráči, a jednotlivé státy by neměly vůbec žádnou šanci upravit tyto poměry bez toho, aniž by to bylo upraveno na té evropské úrovni. A na tomto místě patří velké díky Věře Jourové, vlastně vaší eurokomisařce, která na tom odvedla obrovský kus práce s obrovským nasazením a úsilím. Takže určitě jí za to patří velké díky, protože přiznejme si, a teďko mluvím o těch velkých platformách, tam je primární zejména zájem monetarizovat každý účet, každý z našich účtů. A to, že algoritmy – vlastně nevíme, jak fungují, tak v tom spočívá to jejich riziko. A mohou se, a já to ještě budu zmiňovat, opravdu stát i nebezpečným nástrojem nejenom vůči našim dětem, ale i vůči například ovlivňování voleb v jednotlivých zemích.

Úvodem bych také chtěla říci, že strana TOP 09 podporuje přijetí zákona o digitální ekonomice a podporujeme jeho přijetí v tom původním návrhu bez těch pozměňovacích návrhů, které jsme zatím viděli, byť teprve uvidíme, co vše bude načteno a co bude následně ve třetím čtení schváleno. Ale rozhodně tento zákon vítáme a podporujeme. A i já bych chtěla vyjádřit panu kolegovi Markovi Novákovi díky za práci, kterou na něm odvádí. Děkuju.

Na druhou stranu musím říci, že ty pozměňovací návrhy, některé pozměňovací návrhy, na mě působí trošku tím dojmem, že v minulém období tady bylo šířeno a ve veřejném prostoru o tomto zákoně opravdu mnoho nesmyslů, a jako byste měli snahu nejdřív voliče vyděsit a pak uklidnit pozměňovacími návrhy. Já to jinak neumím číst, ty některé pozměňovací návrhy. Dlouho se tady mluvilo, je to cenzura a tak dále. Nechci se k tomu vracet. Myslím si, že toho jsme si tady dneska – vracení se k minulosti i v rámci jednacího řádu – užili dost. Myslím si, tak jako kolegyně Irena Ferčíková Konečná, že by neměla být odkládána otázka důvěryhodných oznamovatelů, že těch možností míst, kam pak se budou moci obrátit jednotliví – ti, kterým, těm oznamovatelům by to bylo hlášeno, že to otevře ten prostor. Navíc se někteří budou specializovat na některé oblasti, a to je podle mě velmi důležité, i když chápu i pozici pana zpravodaje, že už to, že bude ten Český telekomunikační úřad ustanoven, tak je samozřejmě velkým krokem vpřed. To já nechci naprosto zpochybňovat, ale víme, že tady v tuto chvíli dochází ze strany platforem k velké svévoli a čeští občané nemají dovolání. Nemají dovolání, zruší vám účet, zmizí vám, zablokují a vy vlastně nevíte proč a nemáte kam se odvolat.

Stejně tak, a já se k tomu ještě vrátím, vnímám jako velmi, velmi důležité, abychom maximálně ochránili děti. K tomu se ještě vrátím, i když si myslím, že tento zákon nemůže být tím jediným nástrojem na ochranu našich dětí v tom digitálním prostředí. Je tam ještě celá řada úkolů pro nás, pro politiky, abychom učinili to prostředí pro děti bezpečnější.

Dovolím si říct ještě jednu věc a zase v širší souvislosti, než je samotný tento zákon, a využiju toho, že je tady pan ministr průmyslu a obchodu. Pane ministře, já jsem interpelovala pana premiéra, ale v té obecné rovině, co se týče platforem Temu a dalších platforem. Samozřejmě vím, že to, co budu říkat, je trošku nad rámec tohoto zákona, ale já bych velmi ocenila, aby i naše vláda věnovala této problematice ještě větší pozornost, protože, pane ministře, vy to určitě víte, ale vlastně tyto platformy jsou dotovány. A další dovoz do Evropy je velmi dotován, zejména z Číny. Naposledy k tomu vyšla zpráva OECD. Je to zkrátka ve chvíli, kdy v nějaké zemi máte asi sedminásobnou veřejnou podporu, než je v Evropě nebo v zemích OECD, a vy pak vstupujete na ten evropský trh, tak je to nefér. Já vím, že je tam spousta dalších faktorů, jako ochrana spotřebitele, kvality, ale v tuto chvíli opravdu do Evropy, a říkám, využívám tohoto bodu, vím, že to není přímo k tomu, přichází v tuhle chvíli asi 18 miliard balíčků. A ono se v Německu odhaduje, že vlastně tento neférový boj vedl v loňském roce ke ztrátě několika set tisíc pracovních míst. A víme, že čeští – a nejenom, ale i evropští producenti pracují v jiných podmínkách. Mají úplně jiné nároky na mzdy, na sociální, zdravotní náklady, životní prostředí, že tady u nás vlastně se respektuje duševní vlastnictví, a moc prosím, pane ministře, vím, že dneska se nějaké kroky v oblasti zdanění už učinily, ale přesto bych vás moc, pane ministře, chtěla poprosit, abyste tomu věnovali pozornost, protože jsou to fakt neférové podmínky. Neférové podmínky pro české, evropské producenty. Tak k tomuto.

Já si dovolím říct, že já se dlouhodobě zabývám hybridními útoky a hybridními hrozbami, tak si myslím, že je dobře, že tady zazněla i souvislost vlastně informací a ovlivňování voleb. Já si myslím, že musíme mluvit bez ohledu na to, kdo jsme, z jaké strany, o tom, že chceme tak jak máme v ústavním systému volnou soutěž politických stran a chceme, určitě se na tom shodneme, aby nikdo do voleb nezasahoval zvenku. Ale přesto víme, že zejména ze strany Ruska tady probíhaly v minulosti informační operace v Evropě, V Americe. Nejznámější kauza, jenom připomenu rok 2018, Cambridge Analytik, zneužití dat a psychologických profilů 87 milionů uživatelů Facebooku. Tady je to prokázáno, v jiných případech nebylo. Byly to volby a referenda, kde opravdu došlo k zneužívání algoritmů sociálních sítí a informací o profilech a v tomto případě i psychologických profilech jednotlivých uživatelů.

Můžeme se k tomu vrátit a já bych si opravdu velmi přála a věřím, že i naše kroky k tomu povedou, aby nikdo zvenku neovlivňoval volby v naší zemi a aby to opravdu byli jenom obyvatelé naší země, tak jak je to i v naší ústavě, kteří budou rozhodovat, kdo i do budoucna tady v těch lavicích bude sedět.

Závěrem mi dovolte, abych se zmínila ještě o ochraně dětí. Mnohé bylo řečeno, já sama jsem byla překvapená, jak děti na prvním stupni konzumuji pornografii. Já mám děti už větší, takže jsem to nevěděla, je opravdu běžné, a dneska jsem měla v kanceláři jednu maminku, která říkala, ano, můj syn chodí do třetí třídy, jehož spolužáci to na sociální sítich mají. Já nechci, já to nechci, aby i on to viděl. Opravdu ve třetí třídě.

A byla bych hrozně ráda, abychom se i víc bavili vlastně o ochraně dětí na sociální síti v tom širším kontextu, moc prosím, nejenom v rámci tohoto zákona, protože podle některých naposledy když byl soud s Zuckerbergem v Americe, tak říkal, sociální sítě vůbec nejsou pro děti do 13 let. To není pro ně. No, ale přesto tam děti do 13 let zkrátka běžně jsou. A stejně tak i v těch návrzích teďka, co jsou v rámci Evropy, tak se navrhuje, aby v případě těch starších dětí museli dávat souhlas rodiče. Ale to znamená, že budeme mít nějaké prokazování věku, to znamená práci s nějakými dalšími daty. Já vím, že je to všechno citlivé, ale mluvme o tom. Byla bych moc ráda, kdybychom se třeba inspirovali v Austrálii. Já jsem s nimi hodně v kontaktu, kde mají dokonce i safety komisaře, protože to se nejedná jenom o děti, ale týká se to třeba i seniorů. Víte, ke kolika podvodům dochází na sociálních sítích. A i oni a další lidé jsou opravdu zranitelní.

Bavme se o bezpečnosti na sociálních sítích a na internetu obecně, v širších souvislostech a pro celé skupiny obyvatel. U těch dětí je to samozřejmě nejhorší, protože nejenomže jsou vystaveny šikaně, radikalismu, pornografii, ale máme v případě České republiky už i případy dětí, které spáchaly sebevraždu na základě výzev na sociálních sítích, nebo známe ten příběh TikTok, užívání paracetamolu.

I to se vlastně nám tady děje a prosím, berme podobné situace vážně, protože ty děti jsou opravdu vystaveny nebezpečí, a když se nepodíváme i na ten nebezpečný obsah, už jenom to, že jsou hodně na těch sociálních sítích a ty algoritmy je k tomu zkrátka nabádají. Ony jsou proto tak postaveny. Tak to dlouhé používání sociálních sítí už samo o sobě bez ohledu na ten obsah, i kdyby byl úplně v pořádku, tak ve chvíli, když mám dlouho skrolovat, tak zkrátka vyplavuje se dopamin, vytváří to závislosti, vede to k sebepoškozování, dochází k poruchám duševního zdraví, k poruchám spánku, učení a tak dále.

Proto jsem přesvědčená, že se o tomto máme bavit ještě více, nejenom v souvislosti s tímto zákonem, a společně hledat cesty, jak především děti na sociálních sítích ochránit. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak s přednostním právem se hlásí pan místopředseda Nacher.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane místopředsedo, pane ministře, dámy a pánové, já možná to stihnu do dvou minut, ale nechtěl jsem pak přerušit to, co řeknu. Já se k tomu obšírněji vyjádřím ve třetím čtení, nicméně já musím navázat na kolegu Adamce, se kterým já souzním a souhlasím, a to každý jsme z jiné strany, dokonce jeden je z koalice, druhý z opozice. Dokonce bych neřekl, že on je protievropský, jak říkal, spíš bych to viděl jako proti, že Evropská unie nerovná se Evropa v tomhletom případě, ale já se jakoby moc omlouvám, ono to zaštiťování se tou ochranou těch dětí, to přece chceme všichni. To znamená, to chceme přece všichni chránit ty děti. Pokud jde o omezování třeba dětí na sociálních sítích, já jsem byl na té konferenci v tom vysočanském (?) paláci, kde jsem viděl celou tu dvouhodinovou prezentaci. Podívejte se na ni, některé ty věci jsou fakt strašné, ale to není přece předmětem tohoto.

Pojďme se potom bavit, jaká mají být omezení, jestli mají být omezení podle věku, jestli půjdeme australskou cestou nebo jak. Ale potom vlastně na tom to postavit a dát tam takový jakoby široký záběr.

Já mám třeba celkem problém vnitřně s těmi důvěryhodnými oznamovateli, kteří mají jako přednost. Jakoby oni byli jediní, kteří nás tedy zachrání, tak si myslím, že ten základ bude ochrana dětí, ale ve skutečnosti tam půjde i o něco jiného. A z toho já mám osobně obavy.

Já říkám, omlouvám se, ale ty argumenty, které říkají, že když tam něco změkčíme, dáme jinak, že tím jsou ty děti ohroženy, to je fakt jako nefér, protože pak by to vypadalo, že vy chcete chránit děti a my, kteří máme jiný názor na ty jednotlivé nástroje, je chránit nechceme.

Mně to trochu připomíná, omlouvám se, debatu, co s tím vůbec nesouvisí, o Istanbulské úmluvě, která říká, že kdo je proti tomu, tak nechce bojovat s násilím na ženách. A ono to tak ve skutečnosti přece není. A ta čísla, která já jsem tady prezentoval v tom minulém volebním období, ty státy, které přijaly Istanbulskou úmluvu, a počet násilí na ženách tam roste statisticky. A my, kteří jsme ji nepřijali, tak tady naopak jako klesá. To znamená, že ano, pak mi někdo začal argumentovat tím, že se to tam víc nahlašuje. Tak ale všichni víme, že asi v tom ten zakopaný pes není.

To znamená, pojďme argumentovat férově, nikoliv tak, že kdo má trošičku jiný názor, tak buď se to řekne přímo na mikrofon nebo se podsouvá, že jako nechce tak chránit ty děti jako ti, kteří by to schválili bez jakéhokoliv pozměňovacího návrhu. O to bych já poprosil, tudíž bych navázal na to, co říkal Ivan Adamec, a fakt nejsme domluveni, nevěděl jsem, že tady bude vystupovat a já až budu předsedat zrovna a že to uslyším, v tomhletom fakt jako buďme fér. Já vám nevyvracím vaši pozici, vy mně nevyvracejte tu moji pozici. Já jsem se zpravodajem pod některými pozměňovacími návrhy připodepsán. Vím moc dobře, proč. A opravdu není to o tom, že bych nechtěl chránit ty děti. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Máme jednu faktickou poznámku a bude mluvit paní kolegyně Ferčíková. Jinak jsme se vystřídali v řízení schůze. Já vám přeju hezké odpoledne. Tak paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Irena Ferčíková Konečná: Já si moc ráda s panem Nacherem prostřednictvím pana předsedajícího sednu a uděláme si nějakou výměnu názorovou. Já budu velmi ráda a jsem tomu velmi otevřená, ale chtěla bych říct, že tam jako v celém tom kontextu nejde o děti. To, o čem to DSA mluví, je o ochraně před nezákonným obsahem, tam je to jasně. My jsme ty trusted flaggers nějakým způsobem demonstrovali na příkladu ochrany dětí i v tom kontextu, že máme v Česku dvě velmi velké on-line platformy. Nicméně trusted flaggers neboli důvěryhodní oznamovatelé, například dělají i to, na čem vašemu předsedovi a panu premiérovi velmi záleží, a to jsou momentálně on-line podvody. Je to ochrana spotřebitelů on-line. Jo, to jsou taky specifičtí trusted flaggers, kteří se velmi přímo zaměřují na nějakou oblast, ve které mají expertizu a to, že mají přednostní právo nebo jejich stížnosti jsou přednostně vyřizovány, to znamená, že na rozdíl od běžného občana, který musí hlásit na ČTÚ, a ČTÚ hlásí Oversight Board nebo jak se to tam jmenuje, Meta Oversight Board, tak trusted flaggers přímo komunikují s tou platformou a tím, že mají tady tenhle status, tak ta platforma se vrací tady k těmhle stížnostem a řeší je přednostně proto, že to jsou instituce, které mají expertizu.

To je ten princip. A taky já už jsem to i říkala, možná, že jste tady nebyl, jsou tady i nějaké ochranné mechanismy, kdyby trusted fuggers a tady ten institut byl zneužitý a ta platforma řekla, máme tady příliš mnoho reportování, naprosto nerelevantního, tak to nahlásí koordinátorovi a koordinátor na základě tady té stížnosti může ten status odejmout. Takže ono to není jenom, že tady budeme chránit děti a bude tady nějaký collateral demage, všichni ostatní, co tady vlastně chceme postovat nějaké věci, které se algoritmu nezdají, anebo je vyhodnotí nějak divně. A já zrovna pocházím z prostředí, kdy ten algoritmus řádil jak černá ruka, protože nám neustále cenzuroval obsah o sexuálním zdraví žen, protože to bylo sexuální. A algoritmus se mohl z toho...No, děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Bude pokračovat pan poslanec Novák Marek v obecné rozpravě. Podrobné, pardon, podrobné. Jo, tak ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy? Pokud tomu tak není, tak obecnou rozpravu končím. Ptám se, zda je v tuhle chvíli zájem o závěrečná slova? Není, otevírám tedy podrobnou rozpravu, do které se hlásí pan poslanec Novák. Mezitím načtu jednu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Flek od 16 hodin z pracovních důvodů. Tak prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuju za slovo. Milé kolegyně, milí kolegové já se tímto za skupinu poslanců Marek Novák, Gabriela Sedláčková, Libor Vondráček, Jindřich Rajchl, Radek Vondráček, Tomáš Doležal a Patrik Nacher hlásím k pozměňovacím návrhům pod tisky sněmovní dokument 1488, 1522, 1524 a 1525. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A dále do podrobné rozpravy se hlásí pan poslanec Adamec.

 

Poslanec Ivan Adamec: Ano, děkuji. Vážený pan předsedající, pane ministře, páni ministři, pardon, dámy a pánové, já se přihlásím ke sněmovnímu dokumentu 1526, to je pozměňovací návrh, nazývám ho zachování sankcí. Odůvodnění je součástí toho materiálu. Jinak jsem netušil, že ve druhém čtení, pokud ho budeme opakovat, prostě zamítnutý pozměňovací návrh v hospodářském výboru už se nedostane k dalšímu případnému hlasování po druhém čtení, takže proto to tady dávám. Už k tomu nechci nic říkat, je to popsáno. Já vám děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Ptám se, zda se ještě někdo hlásí do podrobné rozpravy? Pokud tomu tak není, nikoho nevidím, tak končím i podrobnou rozpravu. Ptám se, zda je v tuhle chvíli zájem o závěrečná slova? Není tomu tak. Ptám se pana zpravodaje, jestli jsou nějaké návrhy na zkrácení lhůt či podobně, které by byly hlasovatelné?Pokud nejsou, tak končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuju panu zpravodajovi i zástupci předkladatele.

Tak budeme pokračovat schváleným pořadem schůze. Dalším bodem je bod číslo 20, což je

Aktualizováno 2. 7. 2026 v 0:51.