(pokračuje Barbora Urbanová)

110.
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Andreje Babiše, Tomia Okamury, Petra Macinky, Marka Bendy, Taťány Malé, Radima Fialy a Borise Šťastného na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 72/ – třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Radek Vondráček a zpravodajka garančního výboru poslankyně Renata Vesecká. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 72/7, který byl doručen dne 28. května 2026. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 72/8. Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Ano, pan poslanec Vondráček.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Vážené poslankyně, vážení páni poslanci, tato část je určena nebo původně byla určena zákonodárcem k tomu aby měl navrhovatel případně možnost vzít svůj návrh zpět. Tento návrh já samozřejmě nepodám. Já jsem rád, že uzrál čas a že snad konečně budeme schopni po mnoha a mnoha letech novelizovat jednací řád a nějakým způsobem upravit pravidla naší debaty. Mohl bych to demonstrovat na předcházejícím tisku, kdy nemohu říct, že by docházelo k obstrukcím, nicméně mohli jsme si všimnout, že v rámci faktických poznámek se řeší sportování mladistvých, nikoliv zákon o státní službě a související. Byli jsme svědky toho nebo teď se můžeme přesvědčit o tom, a v tom minulém tisku taky, že třetí čtení, když ten zákon byl přijímán před 30 lety, tak nebylo určeno k tomu, aby se opakovala debata z prvého a z druhého čtení, nicméně ta praxe se takto vyvinula.

Doufám, že zůstává vůle a přesvědčení většiny z nás, že je třeba jednací řád upravit. Samozřejmě žádná změna jednacího řádu nezmění to, jakým způsobem se tady k sobě budeme chovat a ani žádným způsobem nezmění to mentální nastavení, které máme. Já bych byl rád, kdybychom se trochu přiblížili zpět k voličům, kdybychom netrávili veškerý svůj čas tady v Poslanecké sněmovně a uvědomili si, že bychom taky nějaký čas měli trávit ve svých volebních obvodech a bavit se normálně s lidmi. To se ale těžko dělá, když jsme tady od rána do večera. Takže přeji konstruktivní a gentlemanskou debatu. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane navrhovateli. A nyní otevírám rozpravu, do které se přihlásili nejdříve paní Lucie Sedmihradská v té obecné, nicméně ještě před ní s přednostním právem pan předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dovolte jenom snad stručně komentář za TOP 09. Naše stanovisko ani ne tak asi k tomu jednacímu řádu teďka jako takovému, to se tady diskutuje detailně, na výborech jsme se té diskuse zúčastnili a víte, že některé pozměňovací návrhy k tomu třeba i dáváme, ale možná taky k té strategii projednávání a k tomu, proč se to objevuje zrovna teďka na jednání Sněmovny a jaké v tom vidíme prostě další poměrně nebezpečné okolnosti.

My jsme jako TOP 09 v tom minulém volebním období se rádi zúčastnili debat nad modernizací jednacího řádu Poslanecké sněmovny. My si myslíme, já jsem o tom přesvědčen, že Poslanecká sněmovna, tak jak se všechno vyvíjí, tak má modernizovat i jednací řád. Ano, je to tak. V tom minulém volebním období my jsme tady byli svědky naprosto bezprecedentních obstrukcí, které neměly obdoby v našich moderních parlamentních dějinách. My jsme tomu tenkrát říkali s oblibou destrukce a nemá to vůbec nic společného nebo nedá se to vůbec přirovnat k tomu, když tady my někdy k některým bodům třeba trošku rozsáhleji hovoříme, protože prostě máme co říct. Tady se v minulém období obstruovalo jen tak každé úterý a byly to až takové castrovské projevy pana předsedy Babiše a pana předsedy Okamury. Přece si to řada z vás, kteří jste tady byli, pamatujete.

A v tom minulém období se rozvinula debata, iniciativa na modernizaci jednacího řádu Poslanecké sněmovny a my jsme říkali ano, je to možné, ale nejsme zbabělci, nechceme udělat změnu pro toto aktuální volební období, to jsou naše slova z toho minulého, jenom proto, že nám by se to teďka hodilo, protože my tady těmi obstrukcemi trpíme. Pojďme se domluvit jako celá Poslanecká sněmovna napříč koalice-opozice na tom, abychom udělali nějaké modernizační zásahy, ale zavedli je od toho příštího volebního období, protože to je fér. Až volič rozdá karty, kdo tady bude sedět, tak ten ať potom takto nezaujatě může se řídit tím novým jednacím řádem nebo modernizovaným. Já tomu s oblibou říkám modernizovaným jednacím řádem.

Ale my nejsme naivní a my dobře víme, proč tedy ta změna jednacího řádu přichází teď. V následujících měsících vy chcete zařadit řadu velmi kontroverzních zákonů, a to zejména je vaše snaha destruovat svobodu a nezávislost veřejnoprávních médií. A já to nepovažuju vůbec za náhodu. Já si myslím, že to je součást vašeho politického plánu, že teď chcete prosadit jednací řád a následně potom hlasovat nebo sem načíst, sem načíst tu mediální novelu. A my jsme to proklamovali, a to platí, že využijeme všech našich možností k tomu, abychom vám neumožnili zničit nezávislost veřejnoprávních médií.

A já se domnívám, že na to konto, pokud skutečně, jak říkáte, není jednací řád účelová změna, pokud skutečně vám jde o modernizaci jednání Poslanecké sněmovny, a znovu říkám, my se toho jako TOP 09 rádi zúčastníme, ale pokud to tak je, tak nemůžete přece chtít, nemůžete prosazovat, nemůžete ospravedlnit to, že dáváte změnu jednacího řádu teď účelově před projednávání těch mediálních zákonů. Nemůžete mít z mého pohledu potom problém s tím, aby se toto přehodilo, protože přece účelově nejednáte.

A já na to konto dávám procedurální návrh na přerušení projednávání tohoto bodu do 30. 6. 2027, protože v té době můžeme očekávat, že už třeba mediální novely se tady objeví podle toho, jak to proklamujete. My nechceme sednout na lopatu v tom, že jednací řád, který teď modernizujeme, nám znemožní nasadit všechny páky v boji za nezávislost o veřejnoprávní média. Pojďme hlasovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Jedině můžu teďka připustit protinávrhy procedurální. Ano pane poslanče.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji. Právě sledujeme další z jevů, který bychom rádi napříště odstranili z jednacího řádu, a to jsou ty překvapivé procedurální návrhy. Já využiji svého práva a dávám protinávrh, abychom přerušili do 12.33.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Takže moment, já si musím začít psát, 12.33, ano. Jestli máte protinávrh?

 

Poslanec David Pražák: Ano. Děkuju. Dobrý po obědový čas. Já dám taky protinávrh na 12.44. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: 12.44. Paní poslankyně Ožanová, protinávrh.

 

Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji. Vážený pane místopředsedo. Já navrhuji přerušení tohoto bodu do 13 hodin dnešního dne prosím.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak a poslední návrh předpokládám, paní poslankyně Berenika Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji. A já dávám protinávrh a žádám o přerušení do 12.50.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: 12.50 mám. Jenom jsem chtěl upřesnit pana poslance, předsedy Havla, to bylo do kdy?(Poslanec Havel z místa opakuje datum 30. 6. 2027.) 2027. Já vás všechny odhlásím, kolegyně, kolegové, přihlaste se svými... Opravdu nevím v jaké fázi vás mám odhlásit, abyste neťukali.

 

A budeme hlasovat o procedurálních návrzích v opačném pořadí, takže začneme návrhem Bereniky Peštové přerušit do 12.50.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 186, přihlášeno 142 poslanců, pro 3, proti 84. Návrh nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu paní poslankyně Ožanové přerušit do 13.00.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 187, přihlášeno147 poslanců, pro 3, proti 80. Návrh také nebyl přijat.

 

Nyní budeme hlasovat o návrhu pana poslance Pražáka přerušit do 12.44.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 188, přihlášeno 150 poslanců, pro nikdo. Proti 82, návrh nebyl přijat.

 

Předposlední návrh pana poslance Vondráčka přerušit do 12.33, ale to je v této chvíli nehlasovatelné, takže o tom hlasovat nebudeme. Takže hlasujeme o původním základním návrhu pana předsedy Havla přerušit do 30. června 2027.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 189, přihlášeno 151 poslanců, pro 35, proti 97. Návrh nebyl přijat.

 

Pokračujeme v rozpravě. V této chvíli mám tři faktické poznámky. Radek Vondráček, paní poslankyně Martínková a moje maličkost. Pane poslanče, dvě minuty. Pardon, mikrofon.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuji za zapnutý mikrofon. Teď jsme si díky panu předsedovi TOP 09 procvičili hlasování. A samozřejmě mám k jeho vystoupení dvě faktické poznámky.

Za prvé. Když jsme ten jednací řád připravovali, tak jsme ani netušili, jaký zákon o České televizi a rozhlasu připutuje k nám do Poslanecké sněmovny a v jaké podobě. Je to otázka spíš opravdu stavu mysli, kdy opravdu považujete Poslaneckou sněmovnu za bojiště a nikoliv jeviště.

Ale vy sami jste nám v předchozím volebním období opakovaně, myslím, že víc jak patnáctkrát, ukázali, že není možné obstrukcemi zastavit většinu, neboť ačkoliv je to postup nezákonný, tak Ústavní soud ho shledává v souladu s Ústavou, lze hlasovat pevně načas. A za této situace samozřejmě žádná snaha koalice nemůže být zastavena úplně. Takže vaše připomínka z mého pohledu ani nedává věcně smysl. To je vše, co jsem k tomu měl říct. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. S faktickou poznámkou pan místopředseda Nacher.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak paní místopředsedkyně, děkuji. Já musím reagovat na pana předsedu Havla. On tady vystoupil a vlastně řekl, že ještě jsme nezačali obstruovat. Tak to prostě není tohleto pravda. Vy obstruujete skoro každé úterý. No, skoro. Každé úterý obstruujete. Když jsem si dělal statistiku, tak my jsme v průměru začali v úterý prvním bodem programu v 17.15. Teďka za vás, když jste v opozici, je to v 18.42. O hodinu a půl. A to tam ještě není započítáno to úterý minulý týden, kdy se hlasovalo v 10.30 o programu a já byl v třistašedesátce s některými vašimi kolegy. Takže vy obstruujete. Tak to aspoň přiznejte.

My jsme obstruovali a přiznali jsme to. Vy obstruujete jako extraligu, já bych řekl Premier League, jako to, co vy tady předvádíte, ale dokonce úplně unikátně. Vy obstruujete třeba k tématu koncesionářských poplatků, což na programu vůbec není. Nebylo to minulý týden. Není to teď. Není to příští týden. Není to na programu. My jsme obstruovali něco, co na programu je. Vy obstruujete něco, co v tom programu není. To je úplně neskutečné. To znamená, že vy obstruujete, přiznejte to, jako jsme to dělali my. Nedělejte ze sebe lepší, protože vy obstruujete i věci, které tady meritorně vůbec neprobíráme. A to je novum, to tady ještě nikdo nedělal. Tak prosím pěkně, tohleto by bylo dobré, aby tady zaznělo.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní s faktickou pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já si dovolím reagovat na kolegu Patrika Nachera. Já si tady pamatuju dobu Sněmovny a část z vás také v letech 2013 a 2017. Ta procedurální hlasování, která jsem v tu dobu zažil za ty čtyři roky, bych spočítal asi na prstech obou dvou rukou.

To, co tady před chviličkou Radek Vondráček komentoval, tak to jste dokázali dovést k dokonalosti vy. Začalo to projednáváním změn v důchodovém systému. Já jsem tady tenkrát říkal, mějme rozum. Vy jste tady chodily v jednu, ve dvě, ve tři ráno. Kolegyně, které seděly, spaly v křeslech, tak tady dobíhaly nedůstojně.

Vy jste ty nástroje dovedly tady do praktického používání praktických denních jednání Sněmovny, spíše nočních. A teď tady přicházíte a říkáte: jako a nám to vadí a teď to teda chceme změnit. Já říkám období – nepokřikujte na mě paní předsedkyně – já říkám rozdíl v období 2013, 2017 a rozdíl v tom minulém období.

Tak jenom si řekněme, jak ten vývoj šel. A já považuju vždycky zneužívání těch procedurálních hlasování za něco, pokud to opravdu nemá odůvodnění typu, není tady ten předkladatel, ten garant, který věcně má hovořit k tomu, tak to považuju za zneužívání. A je to těžce nefér vůči těm, kteří tady potom dobíhají, běhají tady z jiných budov přes ulici Sněmovní a podobně.

Ale chtěl jsem tady říci, když vy tady říkáte, jak se tady my dneska nějakým způsobem vymezujeme, chováme, tak nikdo z nás, ukažte mi jediného předsedu strany nebo předsedu klubu, který by tady stál 6 nebo 11 hodin. Ukažte mně ho, na rozdíl od předsedy Babiše a předsedy Okamury, kteří tady těch 6 a 11 hodin stáli.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane předsedo, Matěj Ondřej Havel s faktickou.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji. Věcná reakce, já si, pane kolego Vondráčku, prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně, myslím, že Poslanecká sněmovna se stává bojištěm, pokud jde o nezávislost veřejnoprávních médií, protože pokud respektujeme instituce v našem státě, pokud respektujeme dělbu moci, pojistky svobody a demokracie, OK, pak je možná Poslanecká sněmovna do jisté míry jevištěm, ale stane se bojištěm. Pokud budete načítat zákon, který má zničit nezávislost veřejnoprávních médií.

Já chci jednu věc ještě říci, v reakci na kolegu Patrika Nachera, já jsem tady tedy rozhodně, pane kolego, opět prostřednictvím vás, paní místopředsedkyně, neobstruoval žádný bod, který nebyl načten. To v žádném případě. Já říkám od začátku ano, já budu obstruovat ten mediální zákon. Už poslední věta k tomu, už o tom nebudu mluvit, ale nikdy žádných obstrukcí nenadužívám a ať se každý podívá na tu statistiku z toho minulého volebního období. Víte, co já nemám moc rád? My se tady přetahujeme, takové to – a vy jste nám a my vám a vy jste nám a my vám ne. Ta čísla prostě mluví jasně, já se žádných destrukcí, zbytečných obstrukcí v této Sněmovně nedopouštím. Já jsem si vědom, kolik stojí jednací den, jednací hodina Poslanecké sněmovny, platí to daňový poplatník, koneckonců to tak je. Ale co se týká toho mediálního zákona, ano, tam obstruovat prostě budeme. To zařazení, které teď dáváte, je z mého pohledu prostě účelové. A na to jsem tady chtěl poukázat.

Já myslím, že jste ukázali tím hlasováním, jak kreativně umíte jako současná vládní koalice i ten jednací řád využívat, zatímco ten můj návrh byl, promiňte, naprosto regulérní, tak vy jste tady v tom minulém období zdržovali úplně šílenými a nesmyslnými návrhy. Nerozumím, proč jste nepodpořili takový naprosto racionální tedy procedurální návrh. Protože vám fakt asi jde o tu účelovou změnu a to načtení jednacího řádu....

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Vážený pane poslanče .....

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: je prostě účelové. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. S faktickou paní poslankyně Černochová. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, od Patrika Nachera to byla ukázka dvojího metru. Já se omlouvám, používám tady tohle slovní spojení úplně poprvé, ale čistý dvojí metr. Já jsem tady seděla, seděla jsem v té vládní lavici a zažila jsem tady pana Okamuru 11 hodin, pana Babiše 8 hodin a byla to opravdu čistokrevná obstrukce. Už jenom toho programu. Takže já prosím, aby tady kolega Patrik Nacher, prostřednictvím paní místopředsedkyně, opravdu nepřesvědčoval tu Sněmovnu, že vy jste něco takového nedělali. Vy jste to dělali mnohem masivněji, než to děláme my. A samozřejmě, že pokud se schvaluje program a je tady debata na téma programu, ať už tedy toho, který předkládá organizační výbor nebo programu, který tady navrhujeme jako poslanci z pléna, tak je logické, že se zmiňuje ten mediální zákon. To přece nám nemůžete vyčítat, že při schvalování programu tady někdo vystupuje na toto téma. Vždyť to je úplně v pořádku, že se tohle děje a není na tom ani nic v rozporu s jednacím řádem a ani to prosím nenazývejte obstrukcí. Žádná obstrukce to nebyla tak neuplatňujte tady dvojí metr, sám to nemáte rád.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji paní poslankyně. S další faktickou pan poslanec Baxa. Pane poslanče vaše dvě minuty.

 

Poslanec Martin Baxa: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Já chci jenom krátce reagovat na vystoupení pana prvního místopředsedy Poslanecké sněmovny Patrika Nachera o té údajné obstrukci bodu, který není zařazen na programu.

Já si myslím, že tenhle argument jako není férový. My jsme logicky, opakovaně a funkčně, pane první místopředsedo, prostřednictvím paní místopředsedkyně, chtěli zařadit body, které se týkají médií veřejné služby, na program jednání Poslanecké sněmovny proto, že vláda, konkrétně pan ministr Klempíř, k projednávání tak zásadní věci prostě přistoupil nezodpovědně. Pokud se tady objevují různé návrhy, padají tady z nebe bez nějaké velké diskuse, přitom se týkají tak zásadní věci, jako jsou média veřejné služby, tak v rámci zařazení programu my jsme logicky chtěli, aby se o těch věcech mluvilo ještě jinak, než když sem někdy doputuje ten samotný vládní návrh zákona.

Tak já si myslím upřímně, že tady to téma, že obstruujeme to, co není v programu, neplatí, protože to, co má přijít do programu, vykazuje tak velké vady a bylo připraveno tak nejenom nekvalitně, ale nezodpovědně, že to prostě samo o sobě nestačí. Takže my chceme, aby se o těch věcech mluvilo na půdě Poslanecké sněmovny dřív, než sem ten vládní návrh o zrušení nezávislého financování médií veřejné služby dojde. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji pane poslanče. S další faktickou paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla asi zareagovat úplně na všechny ty předřečníky, ať to byl pan poslanec Jurečka, Havel, paní poslankyně Černochová. Já nevím, jestli si rozumíme nebo nerozumíme. Já jsem vždycky tady v té Sněmovně, nebo respektive pravidlem tady bylo, že pevné hlasování nebylo ani u prvního, ani u druhého čtení. Prostě nebylo žádné pevné hlasování. Vy jste to tady zavedli, vy jste zavedli to, že se tady jednalo třeba dva dny v kuse. Jelo se, kdy jednací den končil v 8 hodin ráno. Podívejte se a buďte upřímní a koukněte se, v kolik hodin odcházíte ze Sněmovny vy za této vlády? Nejsou to 4 hodiny ráno, 5 hodin ráno, 8 hodin ráno. Nebo že byste přišli v úterý a odcházeli jste ve čtvrtek. Tohle jste zavedli vy, vy jste nás tady nechali jet přes noc, vy jste nás nechali úplně totálně fyzicky vyčerpat, kdy vy jste byli v těch kancelářích a my jsme navrhovali ty procedurální změny, proti kterým teď tady pan Havel vystupoval.

Ve své podstatě my jsme neudělali nic jiného, co jste dělali vy v minulém období. Když jsme navrhli procedurální změnu, tak vy jste navrhovali protinávrhy. Takže tady se neděje nic, co by nebylo neobvyklé. Tady se děje to, co vy jste nás naučili, nebo respektive do čeho vy jste nás zatáhli? Já jsem byla osm let na tom ministerstvu a když jsem odcházela z ministerstva, tak jednací řád nebo jednací sál byl zhasnutý a já ještě byla v práci. Končili jste v 9 hodin večer za minulé vlády Andreje Babiše a předtím to byl Sobotka. Ale to, co jste tady zavedli vy, to je nonsens. To je prostě úplně někde jinde, jo? Takže vy si sáhněte do svědomí a vy zpytujte sami sebe a ne nás. Říkám odcházíte domů maximálně do dvanácté hodiny. Kdybychom byli jako vy, tak jsme tady od úterka do čtvrtka.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Paní poslankyně děkuji. S další faktickou pan místopředseda Nacher, připraví se paní poslankyně Weimerová.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Já musím v rychlosti reagovat.

Za prvé fakt se asi neposloucháme. Já jsem neřekl, že jsme neobstruovali. Já jsem právě řekl, že my jsme obstruovali a že se k tomu přiznáme. Vy obstruujete a říkáte, že to neděláte. To je ten rozdíl mezi námi. Za prvé.

Za druhé, neustále říkáte šestihodinový projev Andreje Babiše a jedenáctihodinový projev Tomia Okamury. No dobře, vy to takhle nemáte. Vy si to rozdělíte mezi devět přednostních práv po půlhodině nebo po hodině, ale důležitý je ten výsledný čas. A já tu statistiku mám, takže znovu, protože neposloucháte. Zatímco za nás se v průměru v úterý začalo v 17.15 za vás v opozici se v průměru začíná v 18.45, o hodinu a půl déle. Tečka. To je statistika. Můžete tady zkoušet s tím dělat, co chcete. A jenom a zase příklad toho, kam jste vy dovedli, ty obstrukce, které já nezpochybňuji, a to tady říkám, protože si fakt asi sedíte na uších, tohle není možné, protože vy reagujete úplně na něco jiného, je to, že vy obstruujete bod, který tady není. Takže bych vám dal paralelu, že my, když jsme třeba dopředu říkali, že budeme obstruovat korespondenční volbu nebo zrušení EET, tak bychom pak dělali třeba půl roku dopředu. My budeme teď obstruovat, protože vy chcete za tři měsíce sem poslat zrušení EET. Nebo vy chcete poslat zavedení korespondenční volby v září, tak proto my budeme obstruovat už v květnu a v dubnu a budeme o tom mluvit. To je to, co vy teď děláte. A to je to novum. Takže vy říkáte, že neobstruujete, ale vy jste to dovedli úplně do dokonalosti, tak se k tomu aspoň přiznejte.

 

Poslední poznámka. Tady se rozjelo, že když ministr něco napíše poradci prezidenta, že jde o vyhrožování. Teďka tady před chvilkou předseda opoziční strany řekl, že pokud my tady něco navrhneme, že tady bude bojiště. Já jsem si to napsal. Pokud my navrhneme zrušení koncesionářských poplatků, tak to je bojiště. Tak to za mě je přesně v té rubrice vyhrožování. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane místopředsedo. Nyní s faktickou paní poslankyně Weimerová. Vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Ester Weimerová: Děkuji za slovo. Tato diskuse je o budoucí podobě jednacího řádu a budoucnosti fungování Poslanecké sněmovny. Já si myslím, že vytahováním statistik o tom, co se stalo a co už nemůžeme změnit, a vzájemným osočováním z toho, kdo byl horší, kdo víc obstruoval z něčeho, u čeho mnozí z nás ani osobně nebyli, se jako Sněmovna ani jako společnost nikam neposuneme. Chtěla bych vyzvat k tomu, abychom si spíše místo toho definovali, co je správné, co není správné – o což ostatně tady v této rozpravě jde – a potom se tím řídili, aby se nám tady všem společně dobře pracovalo. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní s další faktickou pan poslanec Brázdil.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za slovo. No, řekla jste to pěkně. Mně se to líbilo. Víte, nikdo z nás nedělá větší chyby nebo horší chyby. Všichni jsme na sebe zlí. Je to tak. Každým volebním obdobím je to ještě horší. My už se spolu nebavíme. Málokdo... ahoj nebo něco takového. Tady je atmosféra špatná a jestli si začneme vyčítat... Všichni děláme chyby a dělali jsme je. Nebyly vaše horší a nebyly ani naše horší. Všechny byly prostě na prd. Je to špatně.

Ano, tady ten boj vždycky nějaký bude. Ale někdo říká: Teď to děláte účelově. Vy to děláte proto, že chcete... Ano, mělo to být na začátku Sněmovny. Mělo to být na začátku, aby se toto nemuselo říkat a mohli jsme se shodnout už předtím. Kolegyně kolegové, ruku na srdce. Jsme schopni se vůbec ještě domluvit? Já nevím. Taky kolikrát jsem naštvaný. Ježíš, tak bych vyskočil. I vy jste tací.

Nevím, ale teď je šance to nějak změnit. Ale nevím, jestli na to máme – teď to řeknu škaredě – koule. No, možná nemáme, ale pokus tady je. Pojďme to udělat. Bude se nám líp dýchat. Zkuste se zamyslet.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. My jsme se vystříleli při řízení schůze, protože paní místopředsedkyně vystoupí s přednostním právem. V této chvíli jsou čtyři faktické. Ondřej Matěj Havel. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju. Pane poslanče Brázdile, prostřednictvím pana místopředsedy, já na vás ale přece vůbec nejsem zlý. Já si myslím, že my se dokážeme dohodnout a my jsme i konstruktivně k tomu jednacímu řádu přistoupili v té věci, že tam máme načtený pozměňovací návrh, který posouvá účinnost právě na následující volební období. Na tom určitě dohoda je s námi možná. Podpořte ten pozměňovací návrh a uvidíte, že dojdeme k tomu, co jste tady naznačoval. Ano, je to možné. Jak jsem to říkal já, není fér měnit pravidla během zápasu. Je fér dohodnout se, že třeba budou platit od příštího zápasu, respektive funkčního období. Ať nám volič rozdá karty, kdo tady bude sedět a kdo bude prosazovat vládní většinu.

Jak si myslím v reakci na paní poslankyni Peštovou. Paní kolegyně, prostřednictvím pana místopředsedy, nezlobte se, ale ta debata se posunula úplně mimo. To je úplně mimo. Jestli vy říkáte, že za nás se tady sedělo do rána. Pro pána krále, kdo tady měl ty hodinové projevy? Nemusíme si sahat do svědomí. (Projevy nesouhlasu ze sálu.) Nepokřikujte na mě. Sáhněte do stenoprotokolu, sáhněte do webu Poslanecké sněmovny a tam uvidíte, kdo tady celou noc řečnil, kdo tady zdržoval. Vždyť to je přece úplně jasné. Kdo nám tady dával ve dvě ve tři ráno pozměňovací návrhy?

Mě fakt nebaví dohadovat se o tom, co tady kdo, komu, co vy nám, co my vám a tak dále. Ale když tady říkáte takovouto věc, o tom rozhoduje opozice, jak dlouhé bude to jednání. Není to pravda, za vás tady byla jednání do rána, protože jste to do rána táhli svými obstrukčními projevy. Nemusíte se mnou souhlasit, tak ať se každý podívá do stenoprotokolů a záznamů Poslanecké sněmovny – je to na internetu, může si to najít – kdo to tady přes noc táhl. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou Michal Kučera, připraví se Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuju za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, milý místopředsedo Sněmovny Patriku Nachere, prostřednictvím místopředsedy Sněmovny, předsedajícího, já bych zareagoval na vaše vystoupení. Skutečně souhlasím s tím, že to tady je rok od roku horší. Já jsem na to upozorňoval i v minulém volebním období, kdy jsem říkal: Nedělejte věci, které už nikdy nepůjdou vrátit zpátky, protože tahleta Sněmovna – a nejenom tato Sněmovna, mnoho dalších Parlamentů ve světě – je hodně založena na nepsaných dohodách a nepsaných pravidlech. Pokud je začnete porušovat, tak už je nikdy nevrátíte zpátky. Už se pro to další volební období stanou normou.

Stejně tak tomu bylo právě u těch nekonečných vystoupení před programem, kdy vystupovali vaši předsedové s nekonečnými... Každé úterý to bylo – myslím, že dokonce snad každý den – nekonečné. My jsme se dívali, jestli tady je Andrej Babiš nebo není, jestli to bude krátké či delší. Tím jste nastavili normu pro tohleto volební období. To si prostě uvědomme, že zákony, které teď děláte – já jsem o tom mluvil v předchozím bodu – nejsou jenom pro vás. Ony budou taky proti vám, protože teď vládnete, teď jste na koni, ale kdo ví, co bude za tři čtyři roky? Ještě nikdo tady nebyl nesmrtelný, já přežil všechno. Mysleli si to socani a kde jsou dneska? Stejně tak budete i vy.

Takže, ty zákony, které teď děláte, děláte i pro ty ostatní. Myslete na to. Je to fakt velmi důležité. Ty nepsané dohody jsou strašně důležité v tom, že nastavují nějakou normu. Pokud se o ně nebudeme snažit, pokud si teďka nesedneme a nebudeme hledat nějaké řešení, tak tomu žádná změna jednacího řádu nepomůže.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě Marian Jurečka, připraví si Jan Berki. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju moc. No, kdybych tady měl teď říct nějaký návod k obsluze této Sněmovny na základě zkušeností, praxe i posledních týdnů, tak se ukazuje, že to funguje tehdy, když dané ministerstvo a ministr přijde i za tou opozicí, řekne zhruba dopředu, jaké problémy řeší, jaké má varianty řešení a co si o tom zástupci všech stran myslí. Já to říkám na základě zkušenosti, kterou tady opravdu, myslím si, máme minimálně z rezortu Ministerstva práce a sociálních věcí.

Pan ministr Juchelka a jeho tým nás už několikrát pozvali na palčivá složitá témata. Sedli jsme si, stačila k tomu hoďka a půl až dvě. Výstupem jsou konsenzuální přístupy ke změnám v legislativě MPSV. Je to nejenom o té shodě a o tom, že pak jsou tady pozměňovací návrhy podepsané napříč celou touto Sněmovnou – což je vždycky plus – ale všimli jste si, že to je k užitku i proto, jak dlouho se tady ty body projednávají? Nikdo tady takovéto body nediskutuje v dlouhých hodinách.

Tady se obracím na pana kolegu, prostřednictvím pana předsedajícího, Vondráčka, který zrovna asi jde telefonovat. Ale když vy tady říkáte: Pojďme to zlepšit, zjednodušit, zrychlit, tak já vám říkám, že část vašich kolegů z vládní koalice to umí a dělá to. Pak ten bod tady přijde a ten bod je v zásadě projednaný za hodinu. Proč to nejde u jiných věcí? Položte si tu otázku i vy sami. Proč to nejde u jiných věcí?

Já jsem prosil opakovaně na grémiu, ať třeba celá situace kolem Českého rozhlasu, kolem České televize, je prodiskutována s opozicí. Víte, co mně bylo – teď to říkám vůči veřejnosti – odpovězeno? Teď to s vámi rozhodně debatovat nebudeme. Nejdřív v druhé polovině září. Tak buďto to chceme změnit a tu diskusi si vedeme na odborné úrovni, nebo pak tu diskusi musíme vést hodiny a hodiny tady, když není ta vůle.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní poprosím pana poslance Jana Berkiho, připraví se Berenika Peštová.

 

Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane místopředsedo. Jenom bych ve stručnosti zareagoval na váš příspěvek. Vnímám, že co se týká projednávání témat při zařazování nových bodů na program, tak tam není podle mě spor o to, kdy ten návrh přijde. Protože to jste skutečně – teď to nemyslím jako výčitku – dělali i vy. Pokud se něco objevilo ve veřejném prostoru, obvykle tu byl někdo, kdo vystupoval a snažil se to dostat na program. Tohle považuju za korektní. Problém je v délce, v jaké se to projednávalo. To ten návrh z mého pohledu řeší.

Tak jsem jenom chtěl reagovat na to, že si nemyslím, že problém je v nastolování témat. To jste dělali i vy, děláme to my. To považuju za korektní, že se to dělá ve chvíli, kdy to je ve veřejném prostoru, nikoliv že čekáme, až to přijde sem jako sněmovní tisk.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím paní poslankyni Bereniku Peštovou, připraví se pan poslanec Lubomír Wenzl. Tak vaše 2 minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Pane poslanče Havle prostřednictvím pana předsedajícího, my se asi neposloucháme. My se opravdu neposloucháme. Vy o voze, já o koze. Já vám říkám, že to, že končí jednací den do 12 hodin do večera, to je ve výjimečných případech, je jenom to, že se domluvili předsedové klubů. Proč k těmto dohodám nedocházelo v minulém volebním období? Protože jste nás nechali jet přes noc a věděli jste, že ty projevy tady budou. Věděli jste, že máme jenom dva kluby, že nejsme schopni přestávkami to vyblokovat, jako to můžete udělat vy, protože jste se rozpadli, těch klubů máte pět, každý máte dvě hodiny. Každý klub má dvě přednostní práva, kromě teda teď KDU, to už má jenom jedno, protože má jiného předsedu. Ale o tom to je, to je to, co vám tady říkám. Prostě ta kultura, která tady byla, tak nebyla dobrá, nebyla dobrá. Nezlobte se na mě, i vám musí vyhovovat, že dojdete aspoň do těch 12 hodin večer domů, když jste tady od rána od 9 hodin.

Ale vy jste tohle vůbec nerespektovali. A to je to, co jsem tady říkala. Vy jste nastavili tuto kulturu a mně se nelíbila. Byť se mi nelíbila, tak jsem přicházela v úterý, odcházela jsem třeba ve čtvrtek ráno. Protože jsme ani nestačili dojet domů. A potom a já jsem reagovala na to, když tady pan Jurečka, prostřednictvím pana předsedajícího, říkal, že vaše kolegyně musely dobíhat, že to je nedůstojné. Ale my jsme tady museli stát, my jsme tady museli mluvit. Vy jste nás ani neposlouchali. My jsme vás poslouchali v kancelářích – ale neposlouchali jste, vy jste slyšeli jenom zagongování a pak jste museli dobíhat. Někteří museli i bez bot dobíhat.

Takže poslouchejme se. Já říkám, že jsem ráda, že dneska dochází k tomu, že předsedové klubů se dokáží domluvit a odcházíme rozumně, rozumně. A že to není (Předsedající: Čas!) v osm ráno.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas poprosím, děkuji. Nyní pana poslance Lubomíra Wenzla poprosím. Připraví se Michal Kučera. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo, já vaším prostřednictvím na pana předsedu TOP 09 pana Havla. Vy I já jsme tady v minulém období byli a víme, jak se měnila pravidla v průběhu hry a konkrétně korespondenční volba. Omlouvám se, já jsem si to teďka nenašel, ale nevím jak vy jste se tehdy k tomu postavil, kdy vlastně ta pravidla hry se měnila v průběhu toho období, a jak vy jste hlasoval, jestli ano nebo ne.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní faktická poznámka Michal Kučera, připraví se Ondřej Matěj Havel.

 

Poslanec Michal Kučera: Já děkuju za slovo. Teď jsem pana kolegu předřečníka nepochopil, o jakých pravidlech mluví. Jestliže tím, že se měnil zákon o korespondenční volbě, tak to jsme měli v programu. Avizovali jsme to, že to změníme a změnili jsme to. Takže to si myslím, že je naprosto správně a myslím si, že s debatou o jednacím řádu to nemá nic společného.

Já jsem tady chtěl reagovat, ale na kolegu Mariana Jurečku. On má jednoznačně pravdu, že tady pokud přijdou dobře projednané zákony, předjednané, tak ta debata k nim skutečně není dlouhá. Tady se nemusí měnit žádný jednací řád. Skutečně je, když se to poctivě projedná. On zmiňoval tady tu sociálku, já zmíním třeba hospodářský výbor, tam jsme v minulém volebním období měli několik složitých zákonů. Energetický zákon, třikrát se novelizoval. Byla tam celá řada pozměňovacích návrhů, bylo to opravdu velmi složité. A díky tomu, že jsme to odpovědně projednali na hospodářském výboru, a to díky i tehdejší opozici, kdy jsme jednali, skutečně si myslím, napříč velmi řeknu odborně či expertně, řešili jsme ty problémy, respektive ty výzvy, které tam přicházely, velmi konstruktivně, tak pak tady ve Sněmovně ten zákon prošel velmi jednoduše. Samozřejmě každý si k tomu řekl své, ale nikterak obstrukčně.

Stejně tak zmíním zemědělský výbor, který má dlouhodobě praxi v tom, že dokáže projednat všechny zákony z tohoto rezortu ještě předtím, než doputují na plénum Poslanecké sněmovny a samozřejmě i v průběhu toho druhého a třetího čtení. Takže tady procházejí ne možná všemi hlasy, ale rozhodně ne nějak obstrukčně.

Pamatujte si někdy nějakou obstrukci k zemědělským zákonům? A to si troufnu říct, že tam jsou, jo, takzvané šrapnely, které by mohly zafungovat. Takže je to opravdu o tom projednávání, je to o tom, že budeme více držet ty nepsané dohody a budeme k sobě vstřícní. Změna jednacího řádu tomu nepomůže, (Předsedající: Čas!) pokud tomu tak nebude.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vás poprosím o dodržení času. Další faktická poznámka Ondřej Matěj Havel. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju. Já jenom na pana poslance Wenzla, vaším prostřednictvím. Já teda nevím, jaká pravidla se tady změnila v průběhu hry, jaká pravidla se změnila v průběhu projednávání korespondenční volby? Jednací řád jsme prostě nezměnili. To je teď, o co se pokoušíte hlavně vy. Ale to nechávám stranou. Já už, paní kolegyně Peštová, vaším prostřednictvím, s vámi tu debatu asi ukončím. Ale nedá mi to, jednu věc ještě řeknu. Vy říkáte, že jste tady museli mluvit ty celé noci, ty celé hodiny. Jako fakt jste museli mluvit? Museli jste. My jsme vás k tomu jako donutili jako vládní koalice, abyste tady museli celou noc mluvit? Já se omlouvám, ale to si zase můžete najít v tom sněmovním systému.

Andrej Babiš tady mluvil hodiny, hodiny o čočce, o prohmatávání varlat v úplně jako nesmyslném kontextu. Tomio Okamura tady hodiny, hodiny četl nějaké bakalářské práce. Nadával tady Markétě Pekarové, že je papaláš, že je arogantní a nevím co. Pořád poukazoval na ten bavorák, kterým jezdila, i když se říkalo ano, dobře, to je vozidlo předsedkyně Poslanecké sněmovny, je policejní, nedá se to změnit a tak dále. Čím teď jezdí Tomio Okamura? No, tím stejným bavorákem, že jo. To jsou prostě věci, které pojmenovat musím a brečíme my tady teď v nějakých desetihodinových projevech, že je Tomio Okamura papaláš? No, ani náhodou. A to je právě ten rozdíl. To je rozdíl mezi politikou racionální a mezi politikou prostě nenávistnou a populistickou. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní ještě tři faktické poznámky Jindřich Rajchl. Připraví se Berenika Peštová. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já musím říct, že tahleta debata, kdo je lepší, kdo je horší, to je opravdu neskutečná ztráta času. A já bych vás opravdu poprosil, chtěl bych na vás apelovat, kolegové z opozice, nehrajte si na to, že jste lepší. Vždyť ten Patrik Nacher vám to tady řekl naprosto jednoznačně. Prostě z hlediska průměru času při projednávání programu je to ještě horší, než to bylo. Dobře, není tady jeden váš individuální lídr, ale vystřídá se vás tady 11, ale ten čas je ve finále v tom součtu ještě daleko delší. A to, co je to nejhorší, to, co tady v podstatě Patrik zkoušel vám vysvětlit, je to, že vy obstruujete nejenom při projednávání toho programu, což je ještě i docela normální a pochopitelné, ale vy obstruujete i teď při projednávání už konkrétního bodu! To je přece ten největší problém, který tady je. Takže pro mě prostě tohle není to, že jste lepší. To je prostě čisté pokrytectví.

A za sebe musím říct, že asi nejlepším výrazem právě toho pokryteckého přístupu je věta pana kolegy Havla, který řekl: Vy jste obstruovali, zatímco u nás se může zdát, že rozsáhleji hovoříme. Tak nezlobte se, ale to už je opravdu žertovné a k smíchu. Takže prosím, přestaňme debatovat, kdo je lepší, kdo je horší. Vy to děláte, děláte to ještě lépe, protože je vás na to líp víc pardon, takže taková je situace. A já možná děkuju za tuhle debatu. Myslím si, že je přínosná, protože lepší odůvodnění toho, že ten nový jednací řád potřebujeme jako sůl, jsme si snad ani nemohli přát. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím Bereniku Peštovou, připraví se Jaroslav Foldyna.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo, pane předsedající. Já si taky myslím, že asi naposled zareaguju na pana poslance Havla. No, korespondenční volba, podívejte se na tu účinnost. O to šlo, o tu účinnost, odkdy ta korespondenční volba bude v účinnosti. Jestli to bude ještě za vašeho období anebo za toho dalšího. Tam jste tlačili, že to musí být v průběhu změněno. O to šlo panu poslanci Wenzelovi, že vy jste měnili pravidla hry za pochodu. Jestli jste to nepochopil, to je mi líto. Tam to je jednoduché, účinnost.

A vy stále nechápete jednu věc.

My vám dáváme důstojné jednací dny, kdežto vy jste nás tady hnali do toho, že jsme tady byli, a vy jste si vlastně pouze dělali čárky, do kolika hodin to bylo. Pak jste si napsali – ano, o tomto jsme jednali 15 hodin, ale byly to třeba dva dny v kuse, jo. Kdežto vy máte jednací dny, které končí v nějakou rozumnou dobu – to je ten rozdíl. Odcházíte domů rozumně. A to je, o čem se bavíme. A já jsem ráda, že konečně se to vrátilo na koleje. Já to tady – naopak, já děkuju za to, protože opravdu přicházet domů v 7, v 8 hodin ráno, jenom si vyčistit zuby, obléknout se a jít zase zpátky do práce, to jako opravdu, to se nedá dlouho vydržet. Já to odnesla zdravím, věřte mi.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím Jaroslava Foldynu. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Jaroslav Foldyna: Děkuji, pane předsedající. Kolegové, já jsem koaliční poslanec a jsem připraven koaliční návrh podpořit. Nicméně musím vystoupit, protože mám úplně jiný pocit. Obstrukce jsou součástí demokracie, jsou nepříjemné, ale musíme je strpět. Dneska jsme to my, co jsme naštvaní, včera jste to byli vy a pozítří to bude zase zpátky. Přátelé, to je nekonečný příběh. Nenajdou se tady silné osobnosti, které jsou schopné se domluvit. Obstrukce je součást demokracie.

Já to podpořím jako koaliční poslanec, ale mám s tím ohromný problém. Mám ohromný problém ukázat, že nejsem schopen vyhrát, aniž bych si řekl, že změním pravidla. Já se znovu ptám, jestli si myslíte, že za tři roky, když se (?) situace otočí, nebudeme tady plakat, že prostě nemáme nějaký nástroj. Já se opravdu domnívám, že obstrukce jsou součástí demokracie, jsou nepříjemné, ale jsou součástí principu, a je to o nás, jestli se jsme schopni domluvit. Podpořím návrh, který koalice předložila, nicméně mám s ním ohromný problém. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju za dodržení času. Nyní je na řadě Denis Doksanský, připraví se Ondřej Matěj Havel.

 

Poslanec Denis Doksanský: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, já bych to rád posunul opět k meritu, protože už se tady dobu přeme o to, kdo je horší, kdo je lepší, přičemž prostřednictvím pana předsedajícího, pana Havle, vy jste nám právě předvedl to, proč mimo jiné potřebujeme jednací řád, kdy my už se chystáme zahájit debatu a najednou musí být procesní hlasování. Kolegové dobíhají z oběda, aby to vůbec stihli. Jsou tady nějaké návrhy na posun přestávky a tak dále, jenom prostě proto, abychom vám vyhověli, aby proběhlo jakési procesní hlasování. To jsou všechno věci, které zbytečně Sněmovnu zatěžují. Nemyslím si, že má smysl, abychom se tady teď přeli, kdo je lepší, kdo je horší – prostě pojďme pracovat, pojďme projednat tento zákon, všichni chápeme, že důležitý.

Mimochodem, zažili jsme tento týden obstrukční projevy toho typu, aby pan Macinka zařídil, že bude zastropovaná teplota na 25 (stupních) Celsia a tak dál. Jste spokojeni?Podařilo se to? Dneska je – myslím, že – chladněji. Takže je vidět, že se to stalo, a podobné prostě jiné nesmysly, které tu zažíváme dnes a denně – namísto toho, abychom opravdu projednávali závažné věci.

My jsme minulý týden v Poslanecké sněmovně absolvovali seminář, který se týkal záležitostí, jež zažívají děti na internetu, na mobilních telefonech, neuvěřitelné ohrožení další generace, naprosto strašlivé věci. A my místo toho, abychom se tady semkli a opozice i koalice tady pracovaly na věcech, které mají smysl, které jsou skutečně důležité, abychom diskutovali, jak těmto věcem zabránit, jak nastavit pravidla, abychom naši další generaci ochránili, tak to prostě řešíme neustále nesmysly typu jestli něco Agrofert udělal, nebo neudělal, co si myslíte o panu Babišovi, co si myslí to panu Macinkovi a tak dále – a bráníte projednávání důležitých věcí. Proto, prosím, přestaňme se už přít a pojďme pracovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Vaše vystoupení vyvolal další čtyři faktické poznámky, takže Ondřej Matěj Havel.

 

Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuju. Já už snad vystupuju naposled. Jenom, pane kolego Doksanský, vaším prostřednictvím, tak jestli si myslíte, že miliarda sem miliarda tam jsou nesmysly v zemědělských dotacích, tak pro mě tedy není nesmysl ani milion, natožpak nějaká miliarda. To se má přidělovat transparentně. Jsou-li tam nějaká podezření, tak se to tady má projednávat. Tečka. Ale o tom já mluvit nechci.

Četl jste, pane kolego, vůbec ten návrh novely jednacího řádu? Vy jste tady vyjmenoval věci, které tam ale vůbec nejsou obsažené. Když tady chcete k něčemu vystupovat, tak to je jako ve škole: Tak si musíte nejdřív přečíst, o čem tady chcete hovořit. (Předsedající: Pouze mým prostřednictvím.) Vaším prostřednictvím, ano.

A jenom ještě krátká reakce na pana poslance Foldynu vaším prostřednictvím. Já jsem rád, že to říkáte. Já myslím, že se dokážeme dohodnout a vrátit debatu na koleje. Já na tom mám taky svůj zájem, aby se debata vrátila k meritu věci. Ale pokud to opravdu tak je, pokud uznáváte, že jsou obstrukce legitimním nástrojem opozice, což já říkám dlouhodobě – a zároveň dodávám: Má se jich ale užívat jenom ve výjimečných případech jako šafránu, to je fér, to jsem říkal i v minulém volebním období – tak podpořte náš návrh, náš pozměňovací návrh, který odsouvá účinnost toho zákona na příští volební období. Já už jsem to tady zdůvodňoval. Pak je to fér, pak je to padni komu padni. A od příštího volebního období, až nám volič rozdá karty – já to říkám už naposled tady – tak potom budeme hrát podle pravidel, která tady teďka stanovíme.

Mně to připadá transparentní, mně to připadá logické, ale hlavně to odstraňuje tu věc, se kterou já mám fakt problém: Účelově to zařazujete před mediální novelu. My máme mezi sebou i v TOP 09 lidi, kteří podporují změnu jednacího řádu. Já to deklaruju: Ano, my chceme moderní jednací řád, my chceme moderní Sněmovnu – ale my říkáme, že to, jak je to teď načasováno, tak je prostě účelové, chcete změnit jednací řád předtím, než předložíte mediální novelu. A to fakt bude bitva. To je snaha zničit veřejnoprávní média, respektive jejich nezávislost. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Nyní poprosím pana poslance Františka Talíře, připraví se Michal Kučera. (Někteří poslanci v levé části sálu nahlas diskutují.) Poprosím poslance, aby nevykřikovali (Hledí vlevo.) – pane kolego.

 

Poslanec František Talíř: Hezké odpoledne, kolegyně, kolegové. Pane předsedající, děkuji i za utišení tady sálu. Situace. Já vlastně přijdu, sednu si, poslouchám faktické poznámky a je to úplná série. Nejdřív mluví pan poslanec Rajchl, potom paní poslankyně Peštová, potom pan poslanec Foldyna, potom pan poslanec Doksanský. Já si říkám: Co se to děje? Faktické poznámky... Vždyť jsou všichni koalice a všichni unisono říkají: Vy nás tady zdržujete. Opozice: Vy to tady blokujete. Tak si říkám: Proč vlastně tady jeden za druhým se hlásíte a chodíte nám vyčítat to, že my vás tady zdržujeme? Jak říkám, série ve které všichni říkáte to samé: Přestaňte nás zdržovat, ale zdržujete přitom vlastně sami sebe. Tak jenom se snaží to nějak pochopit.

A jenom, jak zmínil pan poslanec Rajchl, že nás je na to víc, tak není, ty počty jsou úplně stejné: 92 v opozici, 108 v koalici. Tak jenom ať v tom máme všichni jasno.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Michala Kučeru, připraví se Jiří Vojáček.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak já už jenom krátce. Díky Jardovi Foldynovi za to vystoupení, protože on má pravdu – jednou jsme opozice my, jednou vy, obstrukce k tomu patří. Pokud platí nepsané dohody a nějaká vzájemná úcta, respekt, tak to funguje. Pokud to prostě zničíme, jakože se to už podařilo v minulém volebním období, tak to prostě nefunguje, pravidla to nenahradí, protože debata se přesune jinam, a kdo bude chtít škodit, tak škodit bude, tu možnost si vždycky najde.

A k tomu, co tady říkal pan poslanec Doksanský. No, ono to je jednoduché: Pokud tady budou chodit zákony, které jsou projednané – já už jsem o tom dneska mluvil – tak ta debata tady prostě nebude tak dlouhá. Ale tady takové zákony nejsou. Podívejme se, co toto volební období tady chodí. Tady jsou zákony poslanecké – nerozporuju, samozřejmě, je na tom právo, ale ty poslanecké zákony, Poslanecké návrhy mohou být projednány, ale nejsou vůbec. Tady se položí na stůl návrh, který z valné většiny je úplné novum, načte se do systému a pak logicky debata se přesune sem na plénum Poslanecké sněmovny a debatuje se o tom tady a každý se k tomu chce vyjádřit, třeba ke stavebnímu zákonu. Tak ta debata, vemte si, ta debata probíhá tady, místo aby probíhala tam, kde patří, to znamená, do meziresortu, případně na nějaké kulaté stoly, odborné semináře. A takto složitá norma by tady přišla aspoň částečně projednána. Nepřišla, a proto to je tady. A jestli si myslíte, že pomůže změna pravidel jednacího řádu – ne, nepomůže. Pokud tady budou chodit takhle neprojednané zákony, no, tak ta debata se přelije někam jinam, do výborů, bude se snaha nějakým způsobem se o tom dozvědět nějaké informace někde jinde než třeba v Poslanecké sněmovně, protože nám na to nedáte čas. Takže, prosím, projednané zákony, (to) je jeden z klíčů.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní poprosím pana poslance Jiřího Vojáčka, připraví se Berenika Peštová.

 

Poslanec Jiří Vojáček: Dobrý den. Já chci poděkovat panu poslanci Foldynovi za férový přístup a myslím si, že to, jak se tady k sobě chováme a jakým způsobem tady vedeme tu debatu, že to odráží celkovou kulturu nás všech, jak tady sedíme. To ať si každý sám do svědomí sáhne.

Chtěl bych, prostřednictvím pana předsedajícího, reagovat na některé věci, které říkal tady pan kolega Doksanský, a to speciálně když mluvil o tom, že tady zdržujeme tím, jaké zákony se tady projednávají. Jenom si vzpomeňme, dva dny jsme tady jednali o sletu landsmanšaftu a rozhodně to nebylo ze strany opozice. Jenom si vzpomeňme, že podobných předloh tady přišlo několik, které nemají s meritem věci nic společného.

Ale taky, pane kolego Doksanský, jenom si vzpomeňte, že já tady pokaždé navrhuju zákon nebo novelu zákona školského, který by omezil užívání nebo nadužívání mobilních telefonů na školách. (Velmi hlasitě.) Takže váš pláč tady teď, že se nechceme věnovat věcem, které vás tak trápí, tak to je přesně naopak! My to navrhujeme. Ale vy jste to ani jednou nepodpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Poprosím o ten hlas – utlumení, je tady docela klid, kdyby tady klid nebyl, tak já ho sjednám. V této chvíli je na řadě Berenika Peštová, připraví se Jindřich Rajchl.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já budu rychlá. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Talíře, prostřednictvím pana předsedajícího. Františku, musíte tady sedět? My to nebyli. My pouze reagujeme. Jo? To je zákon akce a reakce. Takže někdo vyvolá akci a reakce je, že na to někdo odpovídá. Takže my s tímto (nesrozumitelné) neobstruujeme. Vy jste začali, koukněte se do toho stenozáznamu. Ju? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Vždycky mým prostřednictvím. Poprosím Jindřicha Rajchla, připraví se Miloslav Janulík.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Pane kolego Talíři, nejenom že tady musíte sedět...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Mým prostřednictvím.

 

Poslanec Jindřich Rajchl: Pardon, vaším prostřednictvím, pane předsedající. Ale vy nás taky musíte poslouchat. Já jsem ad jedna neříkal, že nás tady zdržujete. Já jsem říkal, že hovoříte pokrytecky, že jste pokrytci, protože tvrdíte, že vy neobstruujete, my jsme obstruovali, zatímco vy jenom rozsáhleji hovoříte. Já jsem o žádném zdržování vůbec nemluvil. Takže prosím, poslouchejte mě pozorně.

A za druhé, co se týče toho počtu. Tak já jsem samozřejmě navazoval na to, co tady řekl Patrik Nacher, a to je počet poslaneckých klubů. To znamená, jinými slovy počet přednostních práv. Proto je vás na to víc. Proto je vás na to víc. Tohle jsem měl na mysli. Takže prosím jenom příště, poslouchejme se. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuju za dodržení času. Poprosím Miloslava Janulíka, připraví se Marek Výborný. Tak vaše dvě minuty.

 

Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, pane předsedající. No já jsa pamětníkem, si pamatuju, když jsem poprvé vstoupil sem do sálu, co se začalo okamžitě odehrávat. Já si myslím, že to meritum té věci, aspoň z mého pohledu, je v tom, že pořád říkáte – my a vy, jako pořád je to proti.

V tom prvním období, když jsme tady před 13 lety, koalice s opozicí komunikovala, na pozitivních věcech velmi spolupracovala. No a pak se to ale najednou začalo rozdělovat my a vy. A to my, to jsou jako že ti lepší, a my jsme ti druzí, to jsou jako že ti horší. A to se prostě najednou začalo objevovat. Vůbec nechápu, kde se začal brát ten kal, tady odtud to vytéká, přes ten mainstream, který se na tom vydatně podílí nebo to možná i iniciuje. Tak to vytéká prostě ven do společnosti a pak je ta společnost rozdělená tak, jak je, a začíná to tady a v těch médiích, teď v libovolném pořadí.

Konkrétně třeba můj předřečník kolega Kučera byl jeden z prvních, který tady na nás hartusil a označoval nás za nějaké hnojomety a podobné. Já si to pamatuju na rozdíl od vás mnohých a to zhoršování se celé té atmosféry, jak probíhá léta, a velmi, velmi, bych řekl sofistikovaně a intenzivně.

Ale já vidím tu pointu v tom, že to je pořád my a oni. A vy jste jako ti lepší a my jsme ti horší. A nevím kde se to ve vás bere, ten pocit. A úplně za mě je to jako naprosto zcestné a protimluvné.

Ale důsledek je tedy ten, že jsme se dostali do bodu, kde jsme se dostali, a to, že je to vysoká pokrytecká s nástavbou selhaní. Tady se klidně tvrdí, že nebe je zelené a tráva modrá a nikomu to vůbec nevadí a ještě si pak k tomu zatleskáte. Díky. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Marek Výborný, připraví se František Talíř.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo, za slovo. Vaším prostřednictvím k panu kolegu Janulíkovi. Já si dávám velký pozor na to, abych nepoužíval my a oni a nějaké rozdělování společnosti.

Ale pane kolego, to je přece o tom, co kdo říká, jakým způsobem to říká, na koho útočí, jaké má, nebo nemá věcné návrhy. A chcete připomenout všechny ty věci z minulého víkendu? Já myslím, že vy jste taky z jižní Moravy, tak bych tady mohl citovat vašeho kolegu Macinku. A takhle bych mohl pokračovat, brát jednoho vedle druhého. To jsou ty věcné důvody, které bohužel, já říkám bohužel, mrzí mě to, rozdělí tuto společnost.

A já když jsem slyšel pana ministra Macinku, tak věřte mně, že jsem říkal – tohleto, až jednou skončí nějakým malérem, tak ta odpovědnost půjde jenom a jenom za ním.

Ale já jsem se původně hlásil s reakcí na paní kolegyni Peštovou, prostřednictvím pana místopředsedy. Já doufám, že tohleto nemyslíte vážně. Proč tímhletím arogantním, sprostým způsobem útočíte na kolegu Talíře? Jako nějaké ju? To je normální oslovovat tady a tvářit se u toho jak matka pluku? Jsme ve Sněmovně, každý poslanec bez ohledu na to, jak je tady dlouho, by měl mít respekt svých kolegů. Vy ho máte u mě, tak prosím pěkně, abyste tady takhle vystupovala a nevolila tenhleten tón a tyto způsoby vůči dalším kolegům. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Poprosím Františka Talíře. Tak vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Talíř: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vaším prostřednictvím na paní Peštovou, která mě oslovuje křestním jménem a já ho mám rád, tak děkuju, že ho vyslovujete celé. Bereniko, cením, že se snažíme pochopit. Vlastně já jsem právě říkal, pokud máte pocit, že teď aktuálně se zdržujeme, tak chci pochopit, proč vlastně pořád jako chodíte k tomu pultíku dál a dál jako tohle konstatovat. Ale dobrý, snažíme se pochopit.

Nicméně když tady zaznívaly a do jisté míry tuhle diskusi rozvinuly nějaké statistiky, tak právě se pojďme podívat na to, proč se děje to, že polovina návrhů, které sem přicházejí do Sněmovny, tak nejsou standardním procesem vládním, ale jsou poslanecké? Proč to tady pak musíme tím pádem zaplevelovat komplikovanou diskusí typicky o stavebním zákonu? Proč to tady opravujeme za pochodu? Vždyť bychom spoustu – pokud vám jde o efektivitu času, tak spoustu času bychom ušetřili, kdyby ty věci procházely standardním mezirezortním řízením a nemusely se prostě nějak pytlíkovat horkou jehlou, jak to zrovna komu přijde, koho to napadne.

Tisíc stránek toho pozměňováku tam v případě stavebního zákona... Chápu, že teď je složité možná pro vás mě poslouchat, ale dokončím tu myšlenku. Tak myslím, že tam je problém té efektivity, že to sem hrnete těmi poslaneckými návrhy, které potom musíme nějak za pochodu opravovat a snažit se je dát zase zpátky na koleje. Tak děkuju za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. A s další faktickou paní poslankyně Peštová. Paní poslankyně vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Já děkuji za slovo. Já bych chtěla zareagovat na pana poslance Výborného. Já si nemyslím, že jsem mluvila arogantně a sprostě. Nevím, kde jste to vzal. Je vidět, že váš kolega to pochopil. Nebylo to nic sprostého. Akorát se posloucháme, našli jsme cestu. On to pochopil, vy jste to pochopil jinak a myslím si, že bychom to mohli uzavřít. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou pan poslanec Kučera.

 

Poslanec Michal Kučera: Tak já si myslím, že to byla taková krásná tečka za naší debatou tady ve faktických poznámkách. Buďme k sobě hodní, já to přijímám. Myslím si, že to je krásný vstřícný krok, abychom ty následující tři roky tady strávili v příjemném pracovním prostředí, abychom si nedělali navzájem zle, abychom na sebe neútočili.

Jak znovu říkám, nezmění to změna jednacího řádu, jestli někdo bude mluvit 2 minuty, 10 minut či 15 minut, ale že se změní celkový přístup, o tom to je. A to se tady snažím říct celou dobu.

To, že tomu tak bylo, bylo. Souhlasím s panem kolegou Janulíkem. Pamatuje si to stejně jako já, v roce 2013 támhle seděl předseda klubu komunistů Pavel Kováčik. Asi není člověka, který je mi ideologicky více vzdálen než on. Nicméně jako předseda klubu, pokud on řekl ano, tak to znamenalo ano, pokud řekl ne, tak to znamenalo ne, a v tom jsem ho respektoval. Takže toto je věc další, která teď zmizela.

A myslím si, že pokud se nám podaří nahodit na koleje tyto věci, tak to jednání tady bude probíhat velmi slušně ten zbytek volební období, kterého je ještě větší půlka.

Takže nečekejme, že jednací řád přinese nějakou dramatickou změnu, pokud se nezmění tento přístup. A já právě to vystoupení paní poslankyně Bereniky Peštové beru jako takový vstřícný krok, abychom se k sobě tady chovali lépe. Technické změny a technické úpravy jednacího řádu jsou pouze formality.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak děkuju za dodržení času. Přeju vám hezké odpoledne. Vážené poslankyně, vážení poslanci, vystřídali jsme se v řízení schůze a budeme pokračovat. S přednostním právem se hlásí paní místopředsedkyně Urbanová. Prosím, máte slovo.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Dobrý den já jsem si schválně počkala až na možnost úplného vystoupení, abych se tady nedohadovala ve faktických. Já bych chtěla totiž shrnout celé to jednání. Nacházíme se ve třetím čtení. Vyjednávání o novém jednacím řádu začalo, pokud se nemýlím, koncem listopadu a samozřejmě my jako zástupci opozice jsme byli v pozici, kdy jsme mohli udělat to, co udělala naše opozice. To znamená odmítnout jednání o novém jednacím řádu anebo se věnovat tomu, aby ten jednací řád odpovídal naší představě o novele jednacího řádu.

Já jsem si tenkrát ten navržený návrh velmi detailně prošla a na všech jednáních, na kterých jsem vystupovala za klub Starostové a nezávislí, jsem říkala, že bych velmi stála o to, aby prostě výsledek byl stejný, jako jsme předložili před rokem, protože z mého pohledu cesta ven z té pasti, ve které my se tady neustále nacházíme, a říká to každé volební období, po každých volbách, kdy opozice samozřejmě hájí svoje práva, vládní koalice prosazuje tu legislativu, o kterou stojí. Tak z té pasti, kdy někteří jsou jenom proti a ti ostatní zase si tady stěžují, že to, co oni chtějí prosadit, není tak rychlé, jak by si představovali, tak se dostaneme jenom tak, že budeme stát zatím, co říkáme jak v té jedné roli, tak v té druhé.

Říká se tomu integrita a pro mě velice a velice důležitá. Takže ve chvíli, kdy my jsme v rámci těch jednání – a my jsme opravdu na ně chodili, pragmaticky jsme tam vystupovali, snažili jsme se navrhnout pozměňovací návrhy tak, aby ten výsledek odpovídal i našim představám, tak ve chvíli, kdy ten výsledný návrh bude úplně stejný, jako jsme předložili před rokem, tak samozřejmě my pro něj ruku zvedneme, ale ještě nejsme na konci třetího čtení a my nevíme, jak kdo bude hlasovat o tom či kterém jiném pozměňovacím návrhu.

Pojďme si také nalít čistého vína. Ten nový jednací řád opravdu nezabrání obstrukcím. To možná pro některé překvapení, nicméně může zpřehlednit to, co se tady děje v tom sále, může méně svítit na tabuli nápis pořad schůze a vícekrát se tam objeví vyloženě ten konkrétní bod. Ano, přednostní práva budou mít omezený čas na vystoupení, ale některá přednostní práva, která tady doposud vystupovala, už se podle toho chovají.

To, co se stalo doteď, to znamená, jak ten procedurální návrh, kterým začalo to projednávání novely jednacího řádu, i všechny ty faktické bude možné dělat i s novým jednacím řádem. Tedy ve chvíli, kdy my ho schválíme, tak my se jako opozice opravdu nepřipravíme o jakékoliv možnosti něco zobstruovat nebo proti něčemu protestovat. Právě naopak, my se možná častěji budeme dostávat k té věcné debatě, protože já vám tedy řeknu – a já opravdu nerada se jako motám v tom, kdo komu tady udělal v jakém volebním období. Ale mám tu zkušenost z toho minulého volebního období, kdy když jsme schvalovali snížení valorizace důchodů, tak ano, byla vyobstruovaná Sněmovna. My jsme to pojmenovávali jako destrukce, to byla ta báječná dobíhání do sálu v jednu, ve dvě, ve tři, ve čtyři ráno. Místo toho, abychom si vyčítali, kdo to komu způsobil, tak si pojďme říct, jak to dopadlo. Samozřejmě, že proti té novele proti té legislativě opozice využila svého práva a podala ústavní stížnost.

Ústavní soud o této stížnosti rozhodl a teď já vám přečtu nějaké části z toho nálezu Ústavního soudu a jenom vám tady řeknu na začátek, já bych se nerada dožila toho, aby v nějakém nálezu o ústavní stížnosti, kterou třeba já připodepíšu, byly ty stejné věty. Takže za prvé, využila-li totiž parlamentní menšina čas stanovený k projednávání návrhu k obstrukčnímu jednání, nemůže se současně dovolávat toho, že jí čas k projednání návrhu zákona nebyl ze strany vládní většiny dopřán. Nebo obstrukce jsou sice právem parlamentní opozice, současně je třeba vzít v úvahu, že ústavně chráněnou hodnotou je politický diskurz na půdě Poslanecké sněmovny a případně směrem k veřejnosti. Byť i obstrukce lze označit za specifickou formu komunikace v rámci svobodné soutěže politických sil, zejména směrem k veřejnosti, pod politický diskurz ji podřadit nelze, neboť jejich smyslem není vést víceméně věcný dialog o důvodech pro přijetí či nepřijetí zákona či jeho konkrétním obsahu, ale zabránit přijetí zákona jako takového nebo v takové podobě, v jaké podporován parlamentní většinou. Je již zcela zřejmé že názor parlamentní menšiny nebude akceptován. A to nejdůležitější: obstrukce proto nemají vést k paralýze legislativní činnosti Poslanecké sněmovny, neboť pak by většina, a to v rozporu s čl. 6 věty první Ústavy, nebyla s to prosadit svou vůli svobodným hlasováním. Vždyť to tady zažíváme v tomhle půlroce už teď s tímhle jednacím řádem, který máme teďka, že nám většina přistupuje k tomu, že nám dá pevné pevný čas na hlasování o nějakém návrhu zákona ve třetím čtení. A my jako opozice má, nemáme trávit čas tím, že tady čteme knížky nebo třeba analýzy toho, proč je ten návrh třeba i špatně, ale třeba s nimi ani nesouhlasíme. To byl ten jedenáctihodinový monolog pana předsedy Okamury tenkrát. On četl dlouhou analýzu, vždycky se u nějakého tvrzení zastavil a zjistil, že to vlastně jde proti jeho přesvědčení. To bylo směšné. A ano, v tu chvíli Ústavní soud přesně toto pojmenoval, čímž chci říct, že my budeme obstruovat jako opozice, je to naše právo, ale chceme to dělat jinak a chceme to dělat obsahově.

A teď se vrátím k tomu, k tomu návrhu o jednacím řádu. Ono opravdu je mnohem důležitější obsah než ta forma. To znamená, ve chvíli, kdy v té novele je něco, co my jsme nejenom chtěli před rokem, ale co nám fakticky neublíží a zpřehlední naše jednání, protože ono to opravdu není jenom o tom boji, který tady svádíme mezi sebou, ono je to i o tom, jak vypadáme před veřejností. Jestli jí jsme schopni přesvědčit, že třeba to, co navrhuje vládní většina, je špatně. Tak v tu chvíli my opravdu – jako já nemám problém s tím návrhem jako takovým – a to ani nemluvím o tom, že mohl opravdu vypadat o dost hůř, než reálně vypadá. A ano, to by tady tenhle parlament vypadal úplně jinak než tohle krásné středeční odpoledne.

My jsme opravdu jako zástupci opozičních klubů – a já jsem na to pyšná – jsme k tomu opravdu celou dobu přistupovali velmi pragmaticky. Snažili jsme se na tom návrhu pracovat a výsledkem té práce je i to, že na ústavně-právním výboru se podpořil pozměňovací návrh, který byl můj a který říká, že v tom novém jednacím řádu nebude možné omezit počet faktických poznámek, což je pro vás možná minimalistické, nebo možná by to byla maličkost. Z mého pohledu je to něco, kde jsme si to naše právo opozice prostě uchránili.

Já bych byla ráda, aby naše dohoda o tom, jak budeme kdo hlasovat v případě kterých pozměňovacích návrhů, platila, protože to bude krásný příklad toho, že když s námi o něčem jednáte, tak je možné k nějakému konsenzu dojít. A my vám celou dobu říkáme i na tom ústavně-právním výboru – dělejte to i v jiných tématech, dělejte to nejenom u jednacího řádu, kde se můžeme shodnout. Co se týče té budoucnosti. Ano, mediální novely pro nás budou zásadní. Stejně tak třeba zákony týkající se justice, státního zastupitelství, střetu zájmů, to všechno my budeme říkat dopředu. A možná tady pan místopředseda Nacher, prostřednictvím pana místopředsedy, teď tady není, možná budeme obstruovat i preventivně, protože znovu – my budeme pojmenovávat, že je v něčem nebezpečí, že je za nás něco špatně. Budeme to dělat v tomhle směru jako vy. Možná to nebudeme dělat tak dlouho. Možná tady nebude ten parlament takzvaně hořet, ale dělat to budeme. Jenom vám to říkáme transparentně dopředu. A v té celé debatě, jestli jsme jako vy, vy jste jako my, já se znovu vracím k té myšlence, kterou jsem říkala na začátku, abychom se nejenom my tady v parlamentu, ale celá společnost dostali z toho klinče, ve kterým jsme, z té rozdělené společnosti, tak pojďme spíš hledat věci, na kterých se shodneme. Pokud to dneska nebo v pátek bude novela jednacího řádu, tak z mého pohledu je to spíš dobrá zpráva pro tuhle společnost, protože aspoň něco se pozitivního stalo. A to pozitivum bude v tom, že ten jednací řád a naše jednání bude přehledné. Z mého pohledu - ano, já jsem vystudovala politologii – možná je to obor, který někomu nikomu nic neříká. Ale z mého pohledu je to jako základ té demokratické debaty, kterou tady máme vést, přehlednost pro voliče, pro občany této této země. To je asi za mě všechno.

To je asi za mě všechno. Já jsem shrnula i stanovisko klubu Starostů. Jenom tam ještě upozorňuji na hned několik pozměňovacích návrhů, které jsme předložili. Ústavně-právní výbor je bohužel nepodpořil. První z nich zopakuji ten pozměňovací návrh, který říká, že místa, ať už ve vedení výboru nebo ve vedení Sněmovny se mají získat podle toho, jaký kdo má výsledek ve volbách, což je věc, která nebyla předložena. A teď je zvláštní, že to říkám i z pozice někoho, kdo byl později zvolen místopředsedkyní Sněmovny. Neříkám to kvůli tomu, že máte povinnost volit někam nějaké jméno, ale že prostě ty funkce a ta místa mají dostávat jednotlivé kluby podle poměrného zastoupení. V tomto volebním období se to nestalo. Já to pojmenovávat musím, mně se to prostě nezdálo fér a já bych ráda pro příští volební období, aby se to nezopakovalo, abychom si to skutečně nastavili od nuly.

Další pozměňovací návrh, kterého se dotknu, je samozřejmě ten Lex střízlivost. Já vím, jak se na to tady díváte. Nicméně opět ono to není o tom, že bychom si tady vyčítali, kdo, kdy, kde, co požil nebo nepožil. Je to o tom, že v zákoníku práce má jakýkoliv zaměstnanec v této zemi povinnost být ve svém zaměstnání střízlivý a my si myslíme, že toto poměrně jednoduché pravidlo bychom mohli do budoucna aplikovat i na sebe.

Já tady jenom ještě chci na závěr pozdravit své kolegyně z minulého volebního období, protože z mého pohledu základ pro to, abychom se z toho klinče a z toho sevření v té společnosti dostali, je nejenom ta osobní integrita, ale i taky osobní odvaha lidí, kteří třeba vyjdou proti těm svým, proti lidem, se kterými jsou v týmu, tráví nějaký čas a prostě s nimi třeba nesouhlasí, protože je krásný citát z jednoho mého oblíbeného filmu a knížky, že není tak velká odvaha vyrazit proti svému konkurentovi a proti svému nepříteli, ale největší odvaha, kterou já znám, je být v něčem proti svému kolegovi nebo svému dobrému příteli a být vůči němu kritický.

A to se tady stalo a i díky tomu budeme mít možná, pokud bude dodržena dohoda, jednací řád, který bude pro spoluobčany přehlednější, pro nás místopředsedy možná trošku složitější, protože vám budeme pouštět čas častěji v průběhu projednávání pro nás tady a teď si nalijme opravdu čistého vína, byť prosazuji Lex střízlivost, to zas tak velká změna nebude, pokud my se k tomu opět nepostavíme odpovědně, odvážně a s nějakou integritou. Děkuji moc za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak nyní máme 3 faktické poznámky, jako první se hlásí pan poslanec Zuna, připraví se paní profesorka Válková. Tak pane poslanče, vaše 2 minuty, prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane místopředsedo, já si dovolím navázat na paní místopředsedkyni. Já na úvod, tak jí dám zapravdu v tom, že průběh a příprava novely jednacího řádu, tak byla dobrá. Tady si zaslouží koalice pochválit. Já když jsem mohl být u vlastně vyjednávání toho, v jaké formě ta novela jednacího řádu bude, tak ty jednání probíhaly zcela korektně. Je taky pravda, že se začalo už někdy v listopadu minulého roku, ale zároveň je potřeba dodat, že to bylo v době, kdy jsme ještě úplně neznali záměry koalice. Programové prohlášení nebylo z mého pohledu ještě úplně hotové a také jsme neznali jakou formou bude koalice prosazovat své návrhy. A možná právě v té době tak TOP 09 byla jediná taková prozíravá, kdy my jsme už od začátku a zcela otevřeně říkali, že se chceme podílet na novele jednacího řádu, chceme být v uvozovkách u toho, chceme ho modernizovat, ale zároveň říkáme, že ta pravidla tak by měla být účinná od nového volebního období, zkrátka proto, že proto uprostřed zápasu se žádné pravidla nemění.

A to je ten základ. My jsme neuspěli i proto, tak jsme následně nahráli pozměňovací návrh, pro který je stále možno ještě hlasovat. Ten pozměňovací návrh novelu účinnost novely mění od července 2029, tak aby právě byla dodržena ta zásada, že nová pravidla by měly být účinná od nového volebního období a nikoliv v jeho průběhu.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou paní poslankyně Válková. Tak prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji pane místopředsedo. Já bych chtěla na tomto místě hlavně poděkovat paní místopředsedkyni za velmi takový systematický a přesto i částečně emotivní projev. Jsem moc ráda, že jsem jí vždy dala svůj hlas a stala se místopředsedkyní, protože prokázala teď, že dovede být takzvaně nad věcí a ten ženský prvek se také nezapře, protože určitě to zlepšení atmosféry, způsob, jakým tady prezentovala podporu novely jednacího řádu, je velmi výmluvný.

Za druhé chci upozornit na to, že pochopitelně ten čas, který uběhl od toho, kdy jsme začali projednávat jednací řád, až do současné doby není krátký, to tady opakovaně zaznělo a my jako koalice chceme projednávat zákony. A vy jste nám skutečně v poslední době prokázali, že dovedete obstruovat stejně jako my jsme obstruovali v minulosti, možná dokonce účinněji.

A to není cesta, která by vedla k tomu, abychom mohli splnit naše programové prohlášení, takže bych řekla, že ty různé excesy možná na obou stranách, nechci se nikoho dotknout, jsou naprosto vysvětlitelné. Ale já mám na rozdíl od paní místopředsedkyně bohužel jenom už pár vteřin, tak chci říci, že rozhodně takové návrhy jako je střízlivost v plénu Sněmovny nebo vůbec ve Sněmovně, já samozřejmě, a určitě nebudu sama za hnutí ANO, ráda, ráda podpořím. A myslím si, že tady to jde napříč politickým spektrem, že se opět ukáže, stejně jako to bylo v minulosti u kouření v restauracích, kdy někteří si lehali na koleje a říkali, že to ne, že to je zásah do jejich osobní svobody, takže se ukáže, že tohle žádný zásah není a takových příkladů bych mohla uvést více. Takže děkuji za tento projev a připojuju se k němu s apelem, abychom se už tady nehádali víc než je nezbytně politicky nutné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak a vracíme se do rozpravy a jako další je přihlášena paní poslankyně Sedmihradská, omluvena, tak ji odmazávám tedy, jo, nebo takhle posouvám dozadu. Pan poslanec Schrek, připraví se pan poslanec Hladík.

Než pan poslanec Schrek dorazí, načtu jednu omluvu, omlouvá se pan poslanec Havel Matěj Ondřej od 15 hodin do 18 hodin z pracovních důvodů.

A pan poslanec Schrek má slovo. Prosím.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi v rámci diskuse o změnách jednacího řádu zareagovat na jeden z konkrétních pozměňovacích návrhů, který tady v průběhu projednávání zazněl, a tím je pozměňovací návrh skupiny vážených kolegů poslanců a poslankyň nazvaný Lex střízlivost. Možná vůbec nebude na škodu rovnou předeslat, že tento návrh nepovažuji za něco, co by alespoň z mého pohledu bylo třeba řešit jakoukoliv úpravou jednacího řádu a dovolím si vás seznámit s důvody, které mě k tomuto názoru vedou a proč si to myslím.

Nechci se zabývat vůbec tím, že výkon mandátu poslance není běžným zaměstnaneckým poměrem, jehož pravidla by určoval zákoník práce. To prosím, berte v tuto chvíli pouze jako prosté konstatování faktu bez jakékoliv vazby na mou další argumentaci. Všichni víme, že výkon mandátu zákonodárce je unikátním výkonem veřejné ústavní funkce, která je dána samostatnou právní úpravou a která se i proto v mnoha ohledech liší od ustanovení zákoníku práce, ať už v otázce odměňování pracovní doby nebo vzniku či zániku samotné funkce. Nepochybně také víme, že je to funkce, která je upravena svými pravidly a ta dle mého názoru adekvátně korespondují s jejím významem, s její jedinečností a zároveň také s její společenskou, politickou, občanskou i lidskou odpovědností. (V sále je hlučno.) Pane předsedo, mohu vás požádat v tom prázdném sále...

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Rozumím, přestože je prázdný sál, o to více pak jsou slyšet ty jednotlivé rozhovory. Poprosím kolegy a kolegyně, kteří chtějí diskutovat, ať se případně přesunou do předsálí.

 

Poslanec Vítězslav Schrek: Děkuju. Hlavním důvodem toho mého nesouhlasu s tímto návrhem je moje osobní přesvědčení člověka liberálního a svobodomyslného, přesto si troufám tvrdit, že je odpovědného a loajálního k pravidlům.

Možná právě proto si myslím, že jakákoliv norma ve formě zákona, předpisu, vyhlášky či jiného oficiálně ukotveného pravidla, které se týká některé z částí života naší společnosti, má být přijímána v takovém případě, kdy tato není společností vnímána jako většinově vlastní, kdy není přirozeně vymahatelná, kdy její nedodržování může nějak omezit fungování naší společnosti či její významné části, anebo kdy obecně může ohrožovat právo jiných osob, případně dalších subjektů.

Výkon funkce poslance Parlamentu České republiky, kterou může v naší zemi vykonávat zpravidla ve čtyřletých intervalech 200 osob zvolených občany naší země, považuji za skutečně jedinečnou, politicky i společensky vrcholnou funkci, která se pojí nejen s určitou exkluzivitou, ale především s odpovědností morální i tou společenskou. Zároveň jsem přesvědčen, že funkce poslance je v naší zemi pod kontrolou státu, jeho institucí, nezávislých autorit, veřejnosti i médií, a to v míře dostatečné, jak se na demokratickou zemi sluší a patří. Na každého z nás se vztahuje řada speciálních ustanovení, která mají zajistit řádný a zákonný výkon mandátu každého z nás. A asi netřeba zdůrazňovat, že tou největší kontrolu by nad námi měli mít vždy naši voliči, kteří mají možnost sledovat naši práci, aktivitu, naše vystupování i chování. To je koneckonců podle mého názoru tím hlavním kritériem, které ve finále rozhoduje o tom, zda ve volbách člověk získá podporu a stane se poslancem či nikoliv.

Co a jak se odehrává na samotné půdě Poslanecké sněmovny, především na jejím plénu, je vedle pravidel daných především jednacím řádem i nemalou záležitostí nás samotných. Poslanecká sněmovna je suverénním orgánem, jehož kulturu, klima a do jisté míry její zvyklosti vytváříme my, poslanci. Přiznám se, že mě dosud vlastně ani nenapadlo, že by třeba člen Poslanecké sněmovny Parlamentu neměl vykonávat nejdůležitější část své práce, tedy účastnit se pléna Sněmovny, jinak než ve střízlivém stavu. Považuji to za automatické, patřičné a vlastně normální. Myslím si, že pokud by snad někdo v našich řadách skutečně chodil do práce ve stavu nestřízlivém a byl například na jednání pléna opilý, považoval bych to za skutečně extrémní případ a zcela vážně bych se zamýšlel nad tím, zda je takový poslanec úplně zdráv, protože si zkrátka nedovedu představit, že by se taková věc mohla stát někomu, kdo třeba není na alkoholu závislý nebo netrpí nějakou jinou diagnózou?.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, už jsem to zde na plénu Poslanecké sněmovny, tuším, zmínil a zatím to stále ještě platí, považuji se i v tuto chvíli po více než půl roce fungování Sněmovny stále za nováčka a řada věcí, které se zde odehrávají je pro mě nová. A možná nejsem jediný, kdo slyšel v kuloárech někdy opravdu pikantní a dokonce až peprné historky o tom, co všechno se v thunovském paláci děje. Přiznám se ale upřímně, že tomu fakt nevěřím a že to tak trochu pokládám za jakési sněmovní urban stories, které kolují mezi lidmi jako taková ta lidová šuškanda. Já si totiž nedovedu vůbec představit, že by třeba někdo z poslanců mohl, podotýkám vlivem nadměrného požití alkoholu, snad třeba zneuctít obsahem žaludku tady ty krásné chodby potažené těmi skoro královskými běhouny pomalu jak v komnatách. Anebo že by třeba někdo při východu ze Sněmovny se zasekl v tom otáčivém turniketu a visel hlavou dolů. A už vůbec si nedovedu představit, že by se snad v Poslanecké sněmovně dělo v pozdně večerních hodinách cokoliv jiného než péče o tělo. Myšleno tím samozřejmě tedy o to vlastní tělo. Ne, dámy a pánové, nevěřím, a protože nevěřím, tak považuji jakékoliv návrhy na upravování pravidel takto navrženým způsobem za nadbytečné a tak trochu nedůstojné.

Já si opravdu nemyslím, že potřebujeme další zásahy do našeho každodenního fungování z důvodu, že si snad nejsme jisti sami sebou, že nejsme v rámci přirozené autority tohoto sněmovního orgánu schopni dodržovat běžná a standardní pravidla, která výkon našich mandátů poslanců vyžaduje. Obávám se totiž, že pokud bychom tohoto opravdu nebyli schopni, nebyla by to jen alespoň pro mě svým způsobem určitá dehonestace, ale vlastně by to otevíralo prostor pro nová a nová, možná až absurdní omezení, o kterých bychom mohli navzájem tady vést diskusi, zda jsou nebo nejsou potřebná. Nemohl by pak třeba někdo přijít a dožadovat se třeba dodržování nějakých standardů v oblasti například osobní nebo ústní hygieny, nebo nebylo by prospěšné zavést kontrolu počtu hodin které jsme před jednáním věnovali spánku, abychom byli dostatečně bystří, odpočinutí a neusínali tady. To přece také může poměrně zásadně ovlivnit kvalitu výkonu naší práce. Co nějaké speciální psychotesty? Zřízení etické komise? Přijde vám to, kolegyně a kolegové, moc? Ano, mně to přijde moc a hlavně mi to přijde nevhodné a nedůstojné této Poslanecké sněmovny, stejně jako navrhovat něco jako je lex střízlivost.

Ale dobře, ať jsem spravedlivý, a jsme pouze lidé chybující, občas klopýtající, stát se může každému z nás ledasco a připouštím, že ani přítomnost alkoholu možná nelze vyloučit. Pokud si však ale s takovou věcí v rámci vlastní suverenity neporadíme sami, pokud nejsme schopni v takových případech zasáhnout z pozic předsedů, místopředsedů Sněmovny, čelních představitelů poslaneckých klubů a politických stran či hnutí, pokud se nedokážeme vypořádat jistě s ojedinělými případy lidských pochybení způsobem, který propříště takové situace vyloučí anebo alespoň minimalizuje, tak mi dovolte zapochybovat o tom, zda jsme těmi správnými zástupci našich občanů a zda jsme ti, kteří považují za svou povinnost být ostatním dobrým příkladem v dodržování právě i těch nepsaných pravidel, které jsou naší společnosti vlastní. Já ale věřím, že toho schopni jsme, že toto můžeme snadno dokázat i bez podobných návrhů, které mohou působit z jedné strany možná líbivě, ale na druhou stranu tak trochu poodhalují naši slabost a neschopnost si s něčím tak běžným, jako je střízlivost v práci, poradit se ctí, kterou upřímně já bych od nás samotných, poslanců a poslankyň, fakt předpokládal.

Tedy prosím zvažme, nakolik jsme schopni se s případnými záležitostmi tohoto typu vypořádat jako odpovědní a dospělí lidé, kteří jsou si své role a svého postavení dobře vědomi. Děkuji Vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak budeme pokračovat faktickými poznámkami, jako první se hlásí k faktické poznámce pan poslanec Vondráček. Pane poslanče, prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Libor Vondráček: Děkuji, pane předsedající. Já bych chtěl poděkovat prostřednictvím pana předsedajícího panu poslanci Schrekovi za to, že to tady z mého pohledu velice vzletně a velice trefně pojmenoval. Jsem stejného názoru, přestože mi přijde úplně normální nechodit do práce, nechodit do Sněmovny omámený různými látkami, opilý alkoholem, tak považuji tento návrh, abychom ho vtělovali do jednacího řádu, za skutečně nedůstojný, zvlášť když přichází z řad poslaneckého klubu. STAN se ptám, jestli to náhodou není otevírání Overtonova okna pro další nápady, které z hnutí STAN zaznívají, jako že by se třeba měly více zdanit alkoholické výrobky nebo že by se měla zavést speciální daň na slazené nápoje. Anebo když se podíváme nakonec i do Evropské unie, skutečně tam jsou ve schválených dokumentech návrhy na zavádění speciálních výrobků, speciálních daní z masných výrobků a z cukrovinek. Myslím si, že tento návrh je nedůstojným vychováváním poslanců.

Myslím si, že každý poslanec má svůj mandát v první řadě vykonávat tak, aby se dokázal podívat do očí svým voličům, aby k němu přistupoval důstojně a nepovažuji za dobré, abychom takovýto návrh, aniž bychom současně jasně říkali, jak dodržování těchto pravidel budeme vymáhat, abychom ho schvalovali.

Představy tak, jak nám to tady bylo ukazováno nebo tak, jak nám bylo vysvětlováno, že bude poslanec vyváděn ze sálu, ale pak bude muset být zase vpuštěn zpět, protože mu nikdo nemůže bránit ve výkonu Ústavního práva hlasování, tak takovéto představy, komediální představy záběrů z naší Sněmovny si myslím, že nechceme vidět. A opravdu mi připadá, že pan kolega Schrek to (Předsedající: Čas.) řekl naprosto přesně.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju. Další vystoupí pan poslanec Vopěnka, připraví se pan poslanec Zuna. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Otto Vopěnka: Děkuju za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové. I mně prosím, dovolte poděkovat svému ctěnému kolegovi panu Schrekovi za to, že tady takhle vystoupil k tomuto bodu, protože i já považuju tento návrh za... Považuju jenom opravdu jemná slova, jak bych to řekl, nedůstojný v této ctěné budově. A tímto jsem chtěl tady vyjádřit svůj názor a doufám, že tento návrh touto ctěnou Sněmovnou neprojde. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času. A nyní by měl přijít na řadu pan poslanec Zuna. Ale já jenom upozorňuju, že ve 14 hodin budu muset přerušit schůzi do 15 hodin. Tak jednu větu, pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Michal Zuna: Děkuju za slovo, pane předsedající. Já se jednou větou vejdu snad do těch 14 hodin. Já si dovolím zareagovat na ty tři předchozí výstupy. Zazněly tady apely na to, že jste ekonomicky liberální a že něco takového vlastně do jednacího řádu nepatří. Tak já jenom dávám takovou řečnickou otázku, že pokud jste ekonomicky liberální, jestli budete navrhovat vlastně vyjmutí zákazu požívání alkoholických nápojů i ze zákoníku práce? Mně by to přišlo dost riskantní.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak. Jedna věta to nebyla. Nicméně vešel jste se téměř absolutně do čtrnácté hodiny. A v tuhletu chvíli, kolegyně, kolegové, přerušuji 24. schůzi Poslanecké sněmovny do 15 hodin a připomínám členům organizačního výboru, že schůze organizačního výboru se bude konat ve 14.05 hodin. Tak zatím přeju hezký zbytek dne.

(Jednání přerušeno v 14.01 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Vážení členové vlády, zahajuji odpolední jednání Poslanecké sněmovny. Začtu tím, že přečtu omluvy. Omlouvá se Martin Baxa od 15 hodin do 16 hodin z pracovních důvodů, pan poslanec Pikora od 15 hodin také z pracovních důvodů, pan poslanec Pospíšil Jiří od 14 hodin z osobních důvodů a pan poslanec Ženíšek od 15 hodin z osobních důvodů.

Nyní tedy otevírám první bod odpoledního bloku schůze, kterým je bod

Aktualizováno 2. 7. 2026 v 0:51.