Středa 1. července 2026, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Patrik Nacher)

112.
Návrh poslanců Radka Vondráčka, Renaty Vesecké, Libora Vondráčka a Zuzany Ožanové na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o právních poměrech státních zaměstnanců v ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích)
/sněmovní tisk 77/ – třetí čtení

Projednání tohoto bodu jsme přerušili v pátek 26. června na probíhající 24. schůzi. Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele poslanec Radek Vondráček. (Poslanec není zatím v sále přítomen.) Tak případně někdo, kdo je za navrhovatele. A zpravodaj garančního výboru poslanec Karel Haas. Takže Zuzana Ožanová za navrhovatele a Karel Haas. Připomínám, že návrh na zamítnutí a pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 77/4, který byl doručen 21. dubna, a usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 77/5.

Nyní budeme pokračovat v přerušené rozpravě, do které se přihlásili tito poslanci – a teď pozor – 26. 6. byla přerušena ve vystoupení v rozpravě poslankyně Zuzana Blišťanová, a pak tady mám přednostní práva, vlastně jenom jedno. Vít Rakušan s přednostním právem. To znamená, že my bychom teďka měli – buď by měla teda pokračovat paní Zuzana Blišťanová, paní poslankyně – jestli má zájem? A když ne, tak s přednostním právem... Máte zájem. Mám to takhle uvedené, že jste byla přerušena v tom projevu, tak byste měla pokračovat, a pak s přednostním právem pan předseda Rakušan.

Tak jo, pardon, já vám zapnu mikrofon a můžeme se do toho pustit.

 

Poslankyně Zdeňka Blišťanová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, ráda bych se vyjádřila k pozměňovacímu návrhu k zákonu o státních zaměstnancích, který byl předložen bezprostředně před ukončením druhého čtení bez předchozí odborné diskuse a bez možnosti uplatnit připomínky. Přitom se jedná o změnu, která může zásadně ovlivnit fungování všech měst a pověřených obcí v České republice.

Nejprve považuji za nutné zmínit samotný způsob předložení návrhu. Překvapuje mě – vlastně v souvislosti s podáváním i jiných důležitých zákonů už nepřekvapuje, že takto významnou změnu iniciovala skupina poslanců bez předchozí konzultace s relevantními partnery, zejména se Svazem měst a obcí České republiky a Sdružením tajemníků městských a obecných úřadů.

Navrhovaná úprava představuje významný zásah do fungování obecních a městských úřadů. Tajemník totiž odpovídá starostovi/starostce za výkon přenesené i samostatné působnosti, za zákonnost procesu a za koordinaci celé řady činností, které jsou pro fungování města klíčové. Musím opravit vyjádření pana poslance Žbánka na jednání rady Svazu měst a obcí, podle něhož spočívá role tajemníka především v personálním a pracovněprávním řízení úřadu. Jako starostka města s tímto pohledem nemohu souhlasit. Personální agenda představuje pouze část práce tajemníka. Tajemník je podle správního řádu představeným úředníků, kteří samostatně rozhodují ve správních řízeních, řeší námitky podjatosti, stížnosti vůči podřízeným zaměstnancům, a odpovídá za nastavení procesu při kontrolách výkonu přenesené i samostatné působnosti.

Výkon této funkce vyžaduje rozsáhlé odborné zkušenosti a znalosti. Týká se oblasti, jako jsou veřejné zakázky, hospodaření, správa majetku, rozpočet, strategický rozvoj, ale také stavební řízení, doprava, živnostenská agenda, sociálněprávní ochrana dětí a další oblasti státní správy vykonávané obcemi.

Za všechny tyto oblasti mně jako starostce tajemník odpovídá. Ani 5 let praxe nemusí být dostatečně dlouhá doba pro získání všech potřebných zkušeností, které výkon této funkce vyžaduje. Zvláštní význam má role tajemníka i v oblasti krizového řízení. Na základě zkušeností z povodní na Jesenicku mohu potvrdit, že podpora zkušeného tajemníka je pro vedení města v krizových situacích zcela zásadní. Právě proto nepovažuji za vhodné srovnávat postavení tajemníků s postavením státních zaměstnanců, kteří bývají zpravidla úzce odborně specializování.

Funkce tajemníka je svou povahou výrazně širší a pro chod města nezastupitelná. Za problematický považuji také způsob, jakým jsou měněna pravidla pro výkon této funkce. Navrhovaná úprava dopadá okamžitě na většinu současných tajemníků a otevírá možnost jejich výměny i v případech, kdy svoji práci vykonávají kvalitně a bez výhrad. V kombinaci s načasováním po komunálních volbách vzniká oprávněná obava z politizace této funkce. Po dlouhá léta přitom platí model, který neumožňuje odvolání tajemníka bez souhlasu ředitele krajského úřadu. Smyslem této úpravy je ochrana odborné nezávislosti tajemníka a jeho schopnosti garantovat zákonnost postupu úřadu bez ohledu na aktuální politické složení vedení města. Plně respektuji vůli demokraticky zvolených zastupitelů rozhodovat o směřování svých samospráv.

Současně však platí, že pokud tajemník neplní své povinnosti nebo nerespektuje úkoly uložené starostou, radou či zastupitelstvem, existují už dnes zákonné mechanismy umožňující jeho odvolání. Současná právní úprava proto poskytuje dostatečnou míru flexibility i odpovědnosti. Domnívám se, že navrhovaná změna oslabuje postavení tajemníka jako nezávislého odborného garanta té zákonnosti a posouvá tuto funkci směrem k větší závislosti na aktuální politické reprezentaci.

Závěrem bych chtěla apelovat na to, že se takto zásadní změny neprojednávaly standardním legislativním procesem. Bylo to dáno formou pozměňovacího návrhu předloženého na poslední chvíli. Pokud má dojít k přehodnocení postavení tajemníků, mělo by se tak stát v rámci samostatné novelizace zákona o obcích a zákonech o úřednících územních samosprávných celků, pořádném připomínkovém řízení a za účasti měst a obcí i sdružení tajemníků.

Veřejná správa potřebuje stabilitu a profesionalitu. Proto vás žádám jako poslankyně za TOP 09, ale i jako starostka města o zamítnutí tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně. Než se posuneme dál, tak pár ještě informací.

Za prvé s náhradní kartou číslo 6 bude hlasovat Berenika Peštová.

Za druhé přečtu ještě omluvy: Tomio Okamura do 10 hodin – osobní důvody, Zdeněk Hřib celý jednací den – pracovní důvody, Jana Pastuchová od 16.30 – osobní důvody, Libor Vondráček celý jednací den – pracovní důvody a Petr Macinka do 10 hodin – zdravotní důvody.

A pak ještě jedna, abych měl tady úplně čistý stůl, přišla mi sem přihláška k návrhu na změnu pořadu od Matěje Ondřeje Havla, ale v momentě, kdy už jsme otevřeli tento bod, takže to bylo pozdě, už jsme v tom bodě návrhu zákona o státních zaměstnancích, on tady stejně pan předseda není, ale čtu to tady, abychom byli úplně pintlich.

Tak v této chvíli tedy s přednostním právem předseda Vít Rakušan a poté tedy ti poslanci, kteří jsou na obrazovce. Tak pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Dobré ráno, opravdu to dlouhé nemám a budu se věnovat dvěma konkrétním ustanovením. Jenom mně ještě jednou dovolte zopakovat i tady před panem předkladatelem, vím, že jsme v jiném bodě. Vím, že za sebou máme zákon o státních zaměstnancích a já už teď nebudu diskutovat věcně o podstatě již schváleného tisku, byť si o něm něco myslím. Jenom mi dovolte ještě jednou říci, že na žádné z mých pěti jasně formulovaných zhutněných otázek nepadla od předkladatelů ani jedna odpověď. Myslím si, že takhle opravdu debata o zákonu vypadat nemá a tady si to beru samozřejmě trochu osobně, protože jako bývalý ministr vnitra jsem ten předchozí zákon, který vy absolutně měníte a posouváte jinam, předkládal na základě dat dvouletých analýz. A vás jsem se tady opakovaně ptal na několik zcela jasných otázek včetně rozpočtového vyčíslení dopadů a podobně nepadla jedna jediná odpověď. Nám jste tady tehdy vyčítali jako ministrům, že ty odpovědi padají až v tom závěrečném slově. Ano, tuhle kritiku jsme slyšeli, brali a uznávám, že už vám také neumožňovalo, abyste na ty dané věci na konci rozpravy zareagovali nebo po jejím uzavření, ale vy jste neudělali ani tohle, ani jedna odpověď. Tak uvidíme, jak to bude u tohoto zákona.

Já se vyjádřím ke stejné části, ke které se vyjadřovala už paní kolegyně přede mnou. Vyjádřím se ne jako bývalý ministr vnitra, ale jako bývalý starosta okresního města. Ten návrh pana kolegy Žbánka, co vlastně umožňuje v téhle chvíli? On umožňuje v následujících dvou letech vyměnit naprostou většinu tajemníků v téhle zemi bez ohledu na to, jak ty tajemnice a tajemníci pracují, bez ohledu na to, co si o tomhle návrhu momentálně myslí samosprávy, co si o tomhle návrhu myslí právě sami tajemníci ve své asociaci, co si myslí Svaz měst a obcí České republiky, kde pan Žbánek je aktivní. Nicméně vím, že ty názory tam rozhodně jednotné nejsou a z jeho představiteli jsem o tom diskutoval. Já se ptám, proč zrovna tajemníci? Já se ptám, proč zrovna teď? Tak první částí toho zákona ministerstva evidentně máte. Ty už jste dostali, tam si můžete vyhodit, koho chcete, to je ta státní správa.

No a co přijde teď? Teď přijde rušení stabilních týmů na radnicích, městských úřadech, které se mnohdy budují dlouhá léta. Tohle není kosmetická změna. Vy opravdu umožníte politické vůli zasahovat do toho, jakým způsobem bude v budoucnu fungovat jejich vlastní úřad. Vy budete zasahovat skutečně do toho, jakým způsobem bude fungovat úřední aparát, který do té doby byl spokojen, do té doby fungoval ku prospěchu města. A vy přijdete po volbách bez jediného důvodu vyměnit tajemníka. To je to celé, co předkládáte. Je to jenom prodloužený služební zákon, kde chcete měnit a vyhazovat lidi ze státní správy, z ministerstev, z centrálních úřadů, tak prodlužujete tu ruku, saháte i do regionů a bez diskuse se samosprávami přicházíte s obrovskou změnou, která může měnit samozřejmě i kvalitu té lokální zprávy, a to ne pozitivně. (Vystupující se obrací na předsedajícího pro zjednání klidu.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano. Pardon, pane předsedo, já poprosím o klid v sále. Tady, jestli můžete s panem ministrem se buďto ztišit anebo mimo sál.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. A já tady v sále slyším a slyšel jsem to i v diskusi, že tahle změna už se chystala dlouho, že Ministerstvo vnitra probíralo už dávno možnosti toho, jak měnit postavení tajemníků a podobně. No, určitě v té širší diskuzní platformě, kterou my jsme vedli a vedli jsme to i se Svazem měst a obcí, Sdružení místních samospráv, tak ano, objevovaly se už tehdy názory na to, jestli nepřizpůsobit nějakým způsobem funkční období tajemníků. Nicméně ty změny přece – a teď to neberte jako nějaký politický výpad, ale prosté konstatování, přece nemají fungovat tak, že někdo přijde s poslaneckým návrhem, který neprojednáte s tím prostředím. A to prostředí s ním nesouhlasí, opravdu s tím nesouhlasí anebo s tím nesouhlasí většinově. A to, že přijdete na obce, města a přijdete s touhle změnou, tak jako co tím říkáte? Myslíme si, že dobře dopadneme v těch komunálních volbách a potřebujeme mít svoje tajemníky a tajemnice, stejně jako jste to říkali u toho zákona předešlého, služebního. Jsem rád, že pan kolega Králíček mně dnes ve své formě vzkazuje tiše věci, že mám takhle projednávat migrační pakt a kýve mi tady a podobně. Já bych byl rád, pokud mně chce něco říct, aby se přihlásil. Děkuju moc.

Tak a potom bych pokračoval dál. Přichází tady další bod a ten je nenápadný. A tady bych poprosil o pozornost a možná v kontextu té dnešní doby bych to nazval lex pomsta. V pozměňovacím návrhu označeném A7, který se týká zahraniční služby, je novelizační bod číslo 9. Jedna jediná věta: V § 10 odst. 4 se slova „a“ zrušují.(??) Pokud jste u toho teď chvilku zívli, rozumím vám přesně. Tahle formulace má vypadat tak, že jí máte prozívnout a jít dál. Má vypadat nezajímavě a má vypadat jako legislativně technická úprava. Jenže ona to žádná kosmetika není. Tenhle škrt dvou slov v zákoně o zahraniční službě bere prezidentu republiky pravomoc jmenovat velvyslance při stálých misích, tedy i při OSN, při OECD a dalších klíčových národních organizacích. Já nevím, jestli si toho někdo vůbec všimnul, ale pravděpodobně mně to navrhovatel vysvětlí.

Pojmenujme si, jak to bude vypadat. Vy nám tady poslaneckým přílepkem, a dovolte mi říct, že tady to přílepek je, říkáte, že není velvyslanec jako velvyslanec. Pamatujete si, jak jste nás školili za přílepky, pane kolego Vondráčku prostřednictvím pana předsedajícího, jak jste nás školili za přílepky? Tak vy určitě, o tu legislativní čistotu vám jde a já se vás ptám, jak se k tomu váží velvyslanci teď, tady, vůbec, zákon o zahraniční službě. Takže není velvyslanec jako velvyslanec. Ten, co sedí v New Yorku v OSN nebo v Paříži při OECD, to je nějaký druhořadý diplomat, u kterého se bez hlavy státu klidně obejdete, protože tam chcete prosadit svoje lidi bez toho otravného spolupodepisování na Hradě. Nebo jaký jiný účel to má? Vysvětlete mi to, nerozumím tomu. Autorem je pan poslanec Libor Vondráček a já se samozřejmě ptám a budu poslouchat v rozpravě, proč takhle. Pokud máte pocit, že má prezident republiky v zahraniční politice příliš velkou roli, tak to řekněte nahlas, předložte to jako samostatný návrh. Stejně ty bojůvky tady jako vládní koalice už vedete. Ale ať se o tom můžeme bavit jako o politické otázce, ať se můžeme bavit o principu toho, co má reprezentovat prezident, jaká má být jeho míra spoluúčasti na zahraniční politice, jo, to je legitimní otázka, pojďme ji vést. Ale co vy děláte? Vy to tady přilepíte k zákonu, kdy říkáte, že vytváříme dvě kategorie velvyslanců do jedné. To ještě tomu prezidentovi necháme, to takhle rychle nepůjde a u té druhé, tam si fakt dáme, koho chceme. A já vám řeknu, zeptejte se diplomatů. (Hluk a hlasité hovory v sále.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane předsedo, pardon, je tady zase ten hluk z pravé strany. Já vás poprosím, jestli fakt máte něco jiného k projednání, abyste opustili sál. Je to únavné, neustále upozorňovat na ten hluk.

 

Poslanec Vít Rakušan: Jako mise u OSN v New Yorku, to je myslím docela hezká pozice v diplomatické službě. Tak od teď už bez podpisu prezidenta. Teď už si nastoupíte za odměnu někomu, komu by se to hodilo. Diplomatické mise u těch mezinárodních organizací, to je myslím si, hezká trafička. Rozdává se, doteď se museli vytvářet zmocněnci pro Green Deal, teď třeba bude nějaká lepší možnost, protože ten zlý prezident už nám do toho mluvit nebude. Tohle přece není malá technická změna zákona. Tohle je msta, která se bojí denního světla, to, co tady předvádíte. A ty důsledky nebudou jenom ústavní, budou i praktické. Naši zahraniční partneři se budou ptát, proč náš zástupce v OSN nemá plný mandát od hlavy státu. A já si skutečně myslím, že když už tady předkládáte poslanecký návrh a ještě k tomu poslaneckému návrhu lepíte jiné věci bez diskuse s odborníky, bez promyšlení toho, jaké budou praktické dopady vašeho kroku, jenom to tam schovat a prosadit a ještě neodpovědět na ty otázky, které tady dáváme, na ani jednu, promlčeli jste se už zákonem o státních zaměstnancích. Já na stenozáznamu, mám to tam nalezeno, mám pět konkrétních otázek, které jsem tady dal a prosil jsem, dokonce to slovo prosím jsem použil, o odpověď. Opakovaně,ani jedna, ani jedna odpověď nepřišla. Soukromě jsem šel za paní kolegyni Ožanovou a ptal jsem se jí: přijdou nějaké odpovědi? Jo jo jo jo, až budu v obecné rozpravě.Pak se to utnulo, nic takového nebylo, hlasovalo se, odpovědi nepadaly. Fakt si myslíte, že si to ta státní správa nezaslouží? Fakt si myslíte, že ti úředníci si to nezaslouží? Fakt si myslíte, že jsem se jich neptal a že ty otázky nepocházeli z jejich prostředí, a to od lidí, kteří tady připravovali ten předešlý zákon.? Fakt si myslíte, že jste neměl lidem odpovědět na to, proč jste nepočkali na analýzu a měníte to překotně tímhle způsobem? Já nevím.

Vy jste nám vyčítali nedostatek diskuse, nedostatek toho, že se bojíme otevřít rozpravu znovu a závěrečná slova a podobně. Ale aspoň jsme sumarizovali svoje odpovědi. Vy to neděláte, úplně na to kašlete. Berete si ten stát, teď tímhle návrhem, pozměňovacím návrhem si chcete vzít v úplně jiném zákoně i mnohem větší vliv na zahraniční službu a tím samým zákonem si berete mnohem větší vliv. A to mě fakt rozčiluje. Na to, jak budou fungovat města a obce v téhle zemi, aniž byste se těch měst a obcí, aniž byste se těch tajemníků zeptali, to je ta palácová vláda, o které já mluvím, neptat se, vládnout, rozhodovat, vyhazovat a dosazovat, koho já chci, to je prostě modus operandi, to je styl vládnutí. A pokud někdo z vás tím má nějaký vnitřní problém, tak vězte, že takhle začínáte působit a vězte, že ty lidi jako takové už to opravdu začíná štvát. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuji, pane předsedo. Vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku, Robert Stržínek. Tak vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Robert Stržínek: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já se vyjádřím k té části mého předřečníka, která se týkala tajemníků. Ta hysterie okolo tajemníků mě baví. Vážení, tajemník není posvátná kráva je to je to manažer. Je to zčásti personalista, zčásti právník, zčásti krizový manažer. Jsem dvanáct let starostovu dvacetitisícového města, mám špičkového tajemníka, určitě nemám potřebu jej měnit, ale jsem zastáncem toho, aby tito lidé také procházeli určitými cykly, kdy budou hodnoceni. Obec i kraj jakožto zřizovatel může vyhlásit konkurz na ředitele základních a středních škol. Proč by to nebylo možné u tajemníků?

Navíc předchozí vláda zavedla pětiletý cyklus přezkumu představených ve státní službě, takže ředitelé úřadů práce procházejí také pětiletým cyklem, kdy jsou hodnoceni a potom buďto jsou potvrzení ve své funkci a pokračují dál anebo odvoláni z místa představeného a je na jejich místo dosazen někdo, kdo je vybrán jako schopnější, novější člověk, který prostě vyhovuje více krajskému řediteli a nadřízeným. U tajemníků to vidím úplně stejně. Tajemník úzce spolupracuje se starostou, s vedením města či obce a buďto tam ta chemie je a všechno funguje tak, jak má a potom tam vydrží dlouhá léta, anebo tam prostě něco nefunguje a potom za mě jednoznačně je právem vedení města, aby zkusilo sehnat tajemníka, který prostě bude jim vyhovovat více. Je to manažerská pozice a jako taková by měla podléhat určitému přezkumu a já jednoznačně podporuji tento pozměňovací návrh děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Máme zde další dvě faktické poznámky, první Petr Hladík, Pak se připraví Vít Rakušan.

 

Poslanec Petr Hladík: Dobré ráno. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já zareaguju prostřednictvím pana předsedajícího na pana kolegu Stržínka. No, ta debata je relevantní, to, co vy říkáte, a je věcná a smysluplná, ale ne k tomuhle zákonu. Vy jste si tohleto podali jako přílepek a kolega Žbánek to tam prostě nahrál k zákonu, který se toho netýká. Tenhleten zákon je o státních úřednících, o státních zaměstnancích ve specifickém zákoně. My tady nemáme otevřený zákon o úřednících samosprávných územních celků. Tohle prostě není ten zákon, ve kterém to máte debatovat. Neprošlo to debatou, neprošlo to připomínkami, neprošlo to prostě oponenturou Svazu měst a obcí. Jako vy jste si to tam dali jako pozměňovací návrh a je relevantní se o tom bavit, o celém tom zákoně jako takovém, zda to neupravit do budoucna, když to máme – například u ředitelů škol, máme také funkční období, to je pravdou, ale ne takovýmto způsobem, že si to dáte jako čistý přílepek. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času a zatím poslední faktická poznámka, Vít Rakušan.

 

Poslanec Vít Rakušan: Ještě jednou, a já se připojuju k Petrovi Hladíkovi, jo, bavme se o tom v nejrůznějších pracovních skupinách na Ministerstvu vnitra. Za nejrůznějších ministrů se řešilo postavení ředitele magistrátu, ředitelů krajských úřadů, tajemníků a ta diskuse o tom, jaká má být jejich role, v čem má být zákonem ještě zpřesněná a jestli mají mít nějaká období.

Tahle diskuse se opravdu vede dlouho, ale my to neprojednáváme v tomhle zákoně. A mně vadí ten váš palácový šlechtický přístup: já něčemu rozumím, tak si dám pozměňovák k jinému zákonu. Nebavím se s tím prostředím, nebavím se se samotnou asociací tajemníků, dokonce ani Svaz měst a obcí, a ptal jsem se na to, na to nemá jednoznačné stanovisko. Nemá. Zástupci třeba těch středně velkých měst s tím mají poměrně velké problémy. A mně vadí ten váš císařský šlechtický zásah ze shora do prostředí, které tímhle návrhem zákona politicky můžete více ovlivňovat než doteď.

Pojďme se bavit o změně postavení tajemníka. Já se na tu debatu těším, ale navrhněte to normálním zákonem. Navrhněte to v rámci projednávání v Legislativní radě vlády. Ať vám k tomu dají právníci připomínky. A spojme to i s tím, jaké má tajemník kompetence, jakou má roli, jestli je to jeho ukotvení v zákoně dobré. Ale s tím vy nepřicházíte. Vy neměníte postavení tajemníka, vy nezlepšujete jeho pozici v systému. Vy neslyšíte ty výhrady, které k zákonům třeba dlouhodobě samotní tajemníci mají. Vy jenom přicházíte s tím, teď ho budeme moci vyhodit, když nastoupíme, jakákoliv politická reprezentace. To mi vadí. Zákon o zahraniční službě měníte tady, že do OSN budete posílat už jenom vy bez prezidenta svého velvyslance. A zase děláte to pokoutně, bez legislativní rady, bez diskuse. Tohle mě na tom vadí. Jo, pojďme diskutovat o tajemnících, ale ne takhle.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas. Děkuji. Ještě jedna faktická poznámka, poprosím pana poslance Lukáše Vlčka.

 

Poslanec Lukáš Vlček: Děkuji za slovo. Já nebudu dlouhý, navážu na své předřečníky, pana předsedu Rakušana i pana kolegu Hladíka. Mně taktéž vadí prostě, že tohleto je debata, která by měla být vlastně v jiném tisku, v jiném zákoně, než o čem se bavíme, ne v zákoně o státních zaměstnancích.

Můj osobní názor je takový, že tajemníci by měli mít určité funkční období, že by to mělo fungovat podobně, jako je například u ředitelů škol. S tím já se jako shodnu, když se podívám vlastně na to, co je vlastně předkládáno. Ale na čem se neshodnu, je, že tady opravdu chybí ta odborná debata, že prostě opravdu formou přílepku sem dáme něco, co s tímto tiskem vůbec nesouvisí. Je to prostě podle mého názoru mimo nějakou logiku.

Vidíme to v řadě dalších tisků, které tady projednáváme, stavební zákon a tak dále, že prostě to nejde tou cestou standardního vypořádání, že se prostě kašle na odborné organizace, které by si k tomu měly něco říct, měly by být do té debaty debaty zapojeny. Chápu, možná to může zdržovat, ale myslím si, že to je přesně ten způsob, jak by legislativní proces měl probíhat – tedy za mě osobně. Ano, bavme se o tom, ale pojďme to dělat opravdu standardní formou, jak se zákony mají projednávat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Žádnou faktickou v této chvíli nemám, takže sem pozvu pana poslance Petra Hladíka, který je přihlášen v rozpravě. A vypnu vám čas. Máte slovo.

 

Poslanec Petr Hladík: Vážené kolegyně, vážení kolegové. Krásné, dobré ráno. My jsme minulý týden, respektive vy jste minulý týden schválili novelu zákona o státních zaměstnancích. Fakticky jste všem státním zaměstnancům vyslali jasný vzkaz: nás nezajímá, jakou máte kvalifikaci, jakou máte odbornost. Kdejaký řidič nebo maturant si na ministerstvo teď může nastoupit, protože všechny výjimky jsou možné. A vlastně to, že někdo vystudoval vysokou školu, má letitou praxi, certifikáty, znalosti či zkušenosti, do budoucna pro výkon úředníka státní organizace, ministerstva nebo organizace zřizované státem je úplně irelevantní. Důležité je loajalita, schopnosti a kamarádství, které prostě vedou k získání pozic.

Já tady znovu poukáži na to, jakým způsobem před volbami celá řada současných vládních politiků tvrdila, jak prostě v té státní správě někteří dostávají ty teplé fleky bez konkrétních debat. Střih. Máme tady novou vládu a Motoristé bezostyšně na Ministerstvo životního prostředí dosazují jednoho kamaráda bez kvalifikace za druhým. To bych ještě unesl. Ale to, že tam dosazují nekompetentní lidi, dezinformátory, lidi, kteří absolutně nejsou schopni zaručit nestrannost, jednoznačnost, pravdivost a objektivitu výkonu ve státní organizaci, to mně vadí opravdu hodně.

Já ale teď přejdu k tomu tisku, který tady máme, protože ten boj jsme bohužel prohráli. Mě to mrzí a znovu vyzývám vládní většinu, aby po nějaké době, tak jak o tom hovořil tady Vít Rakušan, předložila to, jakým způsobem ta novela se v praxi aplikuje, jakým způsobem je k tomu zpětná vazba, co z toho je pozitivní a kde naopak se ta novela nepotkala s tím účelem jako takovým.

Budu teď hovořit k tomu návrhu zákona o státních zaměstnancích související. No, zjednodušeně řečeno, je to plejáda přílepků na přílepek, věcí, které prostě nesouvisí se státní službou a která jenom využívá to, že tady poslanci naházeli některé věci, aby využili tenhleten tisk pro svoje přílepky. Já se některým z nich budu věnovat.

Nemůžu nezačít tím, co už tady diskutováno bylo, přílepkem pana kolegy Žbánka, prostřednictvím pana předsedajícího. A to je účelová věc týkající se zákona o úřednících samosprávných celků... Já to nemyslím zle, pane místopředsedo. Ale já potom budu zvedat hlas, když tady bude takový šelest. A to paní kolegyně nechce a já to také nechci.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak moment. Když jste mě vyzval, máte pravdu. Na to, že nás tady není tolik, poprosím kolegy vlevo, abych nemusel jmenovat, i vpravo. Tak máte tady naprostý klid.

 

Poslanec Petr Hladík: Děkuji mnohokrát. Ten přílepek, který se čistě týká zákona o úřednících územně správných, samosprávných celků, já považuji za něco, co diskutovat věcně můžeme, ale absolutně nesouvisí prostě s tímhletím zákonem. Je to účelové a před komunálními volbami to prostě vyvolává politizaci. A je to špatně vyvolávat politizaci v tomto tématu, naprosto špatně. Bavme se o tom věcně. Otevřete tu novelu tohohle zákona. Projděte to standardním legislativním procesem, diskutujme to na Svazu měst a obcí a svazu místních samospráv, a potom po zralé úvaze to možná udělejme. Ale ne takto účelovým přílepkem před komunálními volbami, aby nová politická reprezentace vzešla z komunálních voleb, měla ten bič na ty stávající tajemníky. To já považuji za opravdovou politizaci výkonu tajemníků na městech a obcích.

Druhou záležitostí, o které bych chtěl debatovat, je pro mě absolutně jako šílená věc, kterou tady předložil pan ministr Šťastný, a potom v druhém čtení načítal pan místopředseda Nacher, a to se týká Národní sportovní agentury. My tady nemáme Ministerstvo sportu, my tady máme ministra bez portfeje, který má nějakou kompetenci nějakým způsobem na vládu předložit asi dva nebo tři materiály týkající se sportu za rok, které tam jsou předkládány. Dřív to předkládal premiér, tak nově to předkládá pan ministr Šťastný. Jestli to je dost na ministra, to ať posoudí každý, dobře. Nicméně my v současné době nemáme Ministerstvo sportu, máme agenturu sportovní a v zákoně o podpoře sportu je – a naprosto záměrně – jmenovaná dozorčí komise. Komise, která – a to chci podotknout – nemá žádnou odměnu, to znamená je zcela nehonorována, skládá se z 10 členů a volí ji Poslanecká sněmovna.

Proč takovouto komisi máme? Protože máme mít nad agenturou, která rozděluje dotaci za miliardy, tak jako Poslanecká sněmovna máme mít kontrolní funkci. Máme takovýchto kontrolních funkcí Poslanecké sněmovny nad důležitými státními institucemi celou řadu, ať už se to týká třeba organizací Státního fondu dopravní infrastruktury, Státního fondu životního prostředí a dalších nejenom státních fondů, ale důležitých státních institucí.

Pan ministr Šťastný svým návrhem tuto dozorčí komisi ruší. Já to považuji za velký problém a chci vyzvat vládní většinu, aby tak nedělali, aby nejlépe tento návrh stáhli, nebo pro něho nehlasovali, a to z logického důvodu. Vy se prostě sami vystavujete situaci, kdy tady přestane být parlamentní kontrola nad institucí, která rozděluje v grantových řízeních miliardy korun. To není otázka výkonů, moci výkonné. Tu máte.

Vy jste vláda, vy si nastavujete parametry, vy si dosazujete toho, kdo je předsedou nějaké té agentury. To je legitimní a správné. Od toho máte tu moc. Ale sebrat Poslanecké sněmovně tu kontrolní pravomoc já považuji za opravdu velký problém. Za něco, a chtěl bych vyzvat tady pana ministra, aby zareagoval na tu moji řeč, aby obhájil to, proč toto dělá, protože mi to nedává žádný smysl. Ta komise je neplacená, jmenovaná, respektive volená Poslaneckou sněmovnou. Je naprosto logické, že by měla být asi poměrem sil v Poslanecké sněmovně. Takže kdybychom ji teď nově volili, tak zřejmě vládní většina tam bude mít většinu a to je asi správné. Ale zároveň tam zřejmě bude i několik prostě opozičních kolegů a tomu se říká parlamentní kontrola. My nemáme rušit a nemáme porušovat principy parlamentní demokracie. A tímto pro mě se tady oslabuje princip parlamentní demokracie v tomto konkrétním momentě nad agenturou, která není nezanedbatelnou agenturou v České republice. Chtěl bych tady k tomu opravdu vyjádření.

Pak už jenom krátce shrnu dva pozměňovací návrhy. O jednom už hovořil pan kolega Rakušan, a to je opravdu nehorázný přílepek, který ruší pravomoci prezidenta České republiky ve jmenování některých vedoucích zastupitelských úřadů. Je to takový hodně nenápadný pozměňovací návrh. Já chci poděkovat ústavně-právnímu výboru za to, že tento pozměňovací návrh nebyl schválen v tom balíku, a dokonce tam není ani stanovisko. Což já doufám, že je tím signálem, že takovýto opravdu zásadní přílepek nebude schválen. Musím říct že takovýto přílepek by výrazným způsobem měnil poměr sil a vyváženost jednotlivých aktérů zahraniční politiky v České republice. A to bez řádné debaty a diskuse prostě dělat nemáme.

A poslední můj komentář bude k pozměňovacímu návrhu paní kolegyně Ožanové, která pro mě vlastně nepochopitelným způsobem přenastavuje plat ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Vlastně moc nerozumím, proč tento přílepek tam dáváme. A ta druhá část mě také baví. My máme takovou národoveckou vládu a tato národovecká vláda právě tímto pozměňovacím návrhem říká, že zřejmě máme problém v té státní správě, že prostě nejenom občané České republiky mohou pracovat ve státní správě. No a tímto pozměňovacím návrhem také říkáte, že nejenom tam mohou pracovat státní zaměstnanci, kteří nejsou občany České republiky, ale nemusí skládat certifikovanou jazykovou zkoušku, musí mít jenom potřebnou znalost českého jazyka. To, jakou tu potřebnou znalost mají mít, se teď ponechává nově na tom úřadu jako takovém. Já vlastně s touto částí problém nemám, jenom jsem si dovolil nebo neodpustil vypíchnout u této národovecké vlády to pokrytectví, kdy něco jiného říkáte a něco jiného děláte? Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče, vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku. Pan poslanec Michal Kučera.

Tak vaše dvě minuty.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den dámy a pánové, děkuji za slovo pane předsedající. Tady moji předřečníci, naposledy pan kolega Hladík, se z pozastavil nad tím, že tyto pozměňovací návrhy, a nejenom tyto, ale samozřejmě i další, mu připadají zpolitizované a účelové. Tak pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, ony nejenom připadají, ony takové skutečně jsou. A když se na to podíváme, jak se tady v posledních týdnech a měsících tvoří zákony, jakým způsobem chodí do Poslanecké sněmovny a v jakém jsou stavu, tak to vypadá, a troufnu si říct, že to tak je, ne že to tak vypadá, i takhle to je, že si současná koalice myslí, že to bude mít prostě navěky. Že to bude jenom pro ně a že ty zákony, tak jak dělají, že jim teď aktuálně vyhovují a že jim budou vyhovovat i za 10 let. Ale ono to tak není. Ono to tak není. Zatím to nebylo takhle nikdy.

Byli tady jiní experti, jako kolega Paroubek, který si taky myslel, že je nesmrtelný a že tady bude navěky, a nebyl. A další. Takže já bych chtěl skutečně jenom, nevím jestli poprosit či požádat, abychom se nad těmi pozměňovacími návrhy, které jsou skutečně naprosto odtržené od té odborné debaty (zamysleli), a mimochodem to je taky důvod, proč takhle dlouho tady jednáme v Poslanecké sněmovně, respektive tady na plénu. Protože ta debata, místo aby se odehrávala v tom meziresortu, no, tak se odehrává tady v Poslanecké sněmovně. Proto se k tomu chce každý vyjádřit. To, co by si řekl v tom meziresortu, tak říká tady. Možná, že to je i zajímavý námět do toho dalšího bodu, tedy jednací řád, aby tady chodily projednané návrhy. Potom to jednání by se tady zkrátilo výrazně.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času s přednostním právem požádal o slovo ministr Boris Šťastný.

Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych touto cestou reagoval na vystoupení mých předřečníků ve věci pozměňovacího návrhu k tomuto návrhu zákona ve věci zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury.

Nejprve bych rád odpověděl na materii týkající se postavení ministra pro sport, prevenci a zdraví. Toto je dáno usnesením vlády České republiky, která schválila, že ministr pro sport, prevenci, zdraví je člen vlády bez portfeje při Úřadu vlády, odpovídá vládě za tvorbu, koordinaci a vyhodnocování státní politiky, sportu, prevenci a zdraví prostřednictvím pohybových aktivit a zdravého životního stylu. Vykonává mezirezortní koordinační roli a předkládá vládě strategické a koncepční materiály v této oblasti. Ministr zejména vytváří a aktualizuje Národní strategii sportu a tělovýchovy a související akční plány.

Koordinuje sportovní politiku napříč rezorty a úrovněmi veřejné správy včetně krajů a obcí. Sleduje a koordinuje naplňování státní sportovní politiky Národní sportovní agenturou, předkládá vládě návrhy priorit a systémových změn v podpoře sportu, tedy financování infrastruktur a bezpečné sportovní prostředí, paralympijský sport, sport pro všechny a zastupuje Českou republiku, mezinárodní a evropské sportovní agendě na politické úrovni. Tolik tedy ke kompetencím, které mi byly svěřeny vládou České republiky.

A nyní mi dovolte, abych pohovořil o důvodech, proč navrhujeme, aby dozorčí komise Národní sportovní agentury byla zrušena. Ten hlavní důvod je, že naší snahou by měla být odpolitizace, odpolitizace těchto institucí. V dozorčí komisi Národní sportovní agentury sedí vesměs politici volení Poslaneckou sněmovnou. Jsou to převážně poslanci nebo senátoři. A byť tu činnost vykonávají bezplatně, tedy bez nároku na odměnu, samozřejmě tato politizace tam musí být evidentní.

To, že ta dozorčí komise neplní a neplnila svoji funkci, ukazuje několik atributů. Jedním z atributů, na které bych upozornil, že zástupci Pirátské strany v minulém období, to znamená v minulém roce, kteří tam byli zastoupeni, odstoupili dokonce z členství v této agentuře se stejným odůvodněním.

Dozorčí komise Národní sportovní agentury zasedla naposledy 26. 9. roku 2025. Opakuji, tato komise zasedla 26. 9. 2025. Od té doby se nikdy nesešla, nejednala, neexistuje žádný zápis o její činnosti. To znamená, téměř tři čtvrtě roku fakticky nekoná. Už to je jenom důkaz toho, že skutečně nenaplňuje tento orgán záměr, se kterým možná kdysi předkladatelé zákona o podpoře sportu tento orgán zřizovali.

Naproti tomu máme tady standardní kontrolní mechanismy. Máme interní audit Národní sportovní agentury, který z mého podnětu koná a šetří. Máme Nejvyšší kontrolní úřad. To je přece hlavní autorita, nezávislý orgán, nezávislá státní instituce, nezávislá na politických vlivech. Není to skupina politiků jako v případě tohoto orgánu v Národní sportovní agentuře. Je to nezávislá instituce, která velmi pravidelně šetří všechny věci v Národní sportovní agentuře a výsledky tohoto šetření jsou potom předkládány kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny.

Je to veřejnosprávní kontrola Ministerstva financí, případně dalších institucí. V tuto chvíli probíhá veřejnosprávní kontrola Ministerstva financí České republiky z mého podnětu na Národní sportovní agentuře v souvislosti s předchozím hospodařením.

V tomto ohledu jsem přesvědčený, že ten návrh je správný, že by měl být uplatňován i v ostatních obdobných státních agenturách, že bychom měli odpolitizovat instituce v tomto ohledu a ponechat standardní kontrolní mechanismy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane ministře. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Nejprve Petr Hladík a připraví se Michal Kučera. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Já chci poděkovat panu ministrovi, že tady na plénu obhájil svůj názor. Já se s ním neztotožňuji a myslím si, že kontrolní role Poslanecké sněmovny je důležitá. Myslím si, že nazývat to politizací je zbytečné. Proč tedy máme poslance v celé řadě dozorčích rad? Proč máme tady pana kolegu Fialu v dozorčí radě ČEZu? Proč máme poslance ve Státním fondu dopravní infrastruktury? Proč máme poslance v radě Státního fondu životního prostředí? Takhle bych mohl pokračovat. Pokud by vaše slova platila, pane ministře, tak byste důsledně dbali na to, aby tedy nebyli poslanci vůbec nikde, ať už v poradních dozorčích radách anebo prostě v jiných institucích, ale tak se to neděje.

Nedávno jeden kolega – to není jako problém, já v tom nespatřuji problém – tato Poslanecká sněmovna zvolila poslance jako člena NKÚ. Já s tím nemám problém, paní předsedkyně, ale pak neříkejte, že když máme dozorčí radu jako kontrolní orgán Národní sportovní agentury, že je problém, že tam ti lidé vykonávají tu funkci. Já si totiž myslím, že vám vadí jiná věc. Ono podle zákona půlku členů volí Sněmovna a půlku členů volí Senát. Tohle vám možná vadí. Není tomu tak, pane ministře?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s faktickou poznámkou Michal Kučera. Připraví se Marian Jurečka.

 

Poslanec Michal Kučera: No samozřejmě, že to je tak, pane kolego Hladíku, prostřednictvím pana předsedajícího. O tom snad tady nemůže být vůbec žádný pochyb. Jedná se jednoznačně o snahu ovládnout sportovní dotace a dotace do sportovního prostředí touto vládou. O nic jiného se nejedná.

Tady pan ministr Šťastný celkem pro mě nepochopitelně zaměňuje dvě věci. To je audit a kontrolní orgány, které samozřejmě jsou povinny kontrolovat hospodařící organizace, ať jsou politické či nepolitické. Zaměňuje je s politickou kontrolou. Politická kontrola je naprosto nezbytná přece. Je nezbytná u těch organizací, které hospodaří s veřejnými prostředky. Je to Národní sportovní agentura.

Ale připomenu, je to třeba Státní zemědělský intervenční fond, který taky hospodaří s obrovskými penězi, veřejnými penězi. Tam dokonce ze zákona předsedou komise musí být poslanec. To znamená, že tam to je jednoznačně nastaveno tak, aby Poslanecká sněmovna vykonávala dozor nad veřejnými penězi. Pokud tohleto chceme popírat, tak popíráme vůbec parlamentní demokracii a parlamentní systém v České republice a právě kontrolní úlohu Sněmovny. Politickou kontrolu prostě nemohou nahradit audity a finanční kontroly. Ty musí běžet souběžně a jsou nedílnou součástí celé kontroly jako takové.

Opět opakuju na závěr. Tahle debata by možná tady nemusela probíhat někde ve faktických poznámkách, ale mohla probíhat předtím, než to tady pan ministr či kdo přinesl jako neprojednaný pozměňovací návrh.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní na faktickou poznámku vystoupí pan poslanec Marian Jurečka, připraví se Jakub Janda. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Dobré dopoledne, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. No, já to přeložím do češtiny. Jinými slovy, pan ministr Šťastný říká: No, my tam nechceme ty lidi, kteří dělají věci správně podle zákonů. Ty už jsme vyhodili na ministerstvech, teď v tom pokračujeme v dalších úřadech. Teď tam chceme ty svoje správné lidi, ty správné Motoristy, ty správné skladníky, ty správné řidiče, tak, jak to Motoristé instalují na Ministerstvu životního prostředí. O tom bylo vystoupení pana ministra Šťastného.

Prostě, my tam nechceme ty, kteří nebudou plnit příkazy, zadání této vlády. To je celá politika Andreje Babiše. Proč vyházel všechny správné loajální úředníky, kteří nebyli vždycky po vůli pana premiéra? Takhle se to v koalici učí. Oni jsou učenliví. Takže, pan ministr Šťastný mluvil o tom, že on si to chce vyčistit i v tom svém portfoliu, aby tam neměl lidi, kteří by náhodou měli svůj vlastní rozum, svůj úsudek a nedejbože se řídili platnými zákony České republiky. Tak jednoduché to je.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní vystoupí s poslední faktickou poznámkou pro tuto chvíli Jakub Janda.

 

Poslanec Jakub Janda: Já jsem tady nebyl přítomný, ale sledoval jsem v kanceláři vystoupení pana ministra. Co si z toho vezmeme? Vezmeme si z toho jednu věc. Nechceme, abyste se nám dívali pod prsty, co tam děláme. Dneska to prostě nefunguje, nefunguje agentura. Volají mi ze sportovního prostředí a dneska se agentura změnila (na) zataženo. Bohužel, zataženo, zavřeno, s nikým nekomunikujeme.

Pan ministr nemá zájem, aby někdo někde něco kritizoval nebo aby si nechal vyjet věci, jak jsou vypláceny dotace, jak to funguje. Prostě toto nechce. Místo toho tady dal přílepek od toho zákona. Takže nazvěme pana ministra přílepkovým králem. Nic jiného to není. Místo toho, aby otevřel zákon nebo předložil zákon o sportu a tam jsme debatovali, jak to bylo dál, tak ne. My tady prostě budeme přílepky měnit tyto různé zákony.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Ještě jedna faktická poznámka Marian Jurečka. Vaše dvě minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuju. Já bych chtěl reagovat na pana kolegu poslance Jandu. Já bych se chtěl pana ministra Šťastného pro kotouly a kotrmelce zastat. On už udělal hodně věcí. Udělal jedny cedulky k výtahům ve Sněmovně, že máme místo jezdění výtahem chodit po schodech. Pak ty cedulky opravil a pak nám dělá videa ze zahrady Strakovy akademie o tom, jak máme chodit 10 000 kroků. On sám jde příkladem jako člen vlády, kdy v saku nám ukazuje, že ještě ten den to nestihl, tak jde chodit těch 10 000 kroků. Tak to je půlroční výsledek práce ministra této vlády za Motoristy. Jedny cedulky k výtahům, druhé cedulky k výtahům a 10 000 kroků točí videa ze Strakovy akademie.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Zatím žádná faktická. S přednostním právem ministr sportu. Já bych také něco řekl, ale nemá mě kdo vystřídat. Tak pane ministře, máte slovo.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Ano, pane předsedající, kolegyně, kolegové, já se snažím, vy to dobře víte, vždycky mluvit v klidu, k věci bez nějakých jako zásadních emocí, urážek, napadání. Já si prostě myslím, že do Poslanecké sněmovny toto nepatří, tak já v tom takto budu pokračovat.

A dovolte mi, abych věcně reagoval na tuto debatu, která se tady rozpoutala. Já nechci zatěžovat tuto Sněmovnu a projednání tohoto bodu nějakou dlouhou diskusí týkající se fungování či nefungování Národní sportovní agentury, transparentnosti, rozdělování dotací, historií a tak dále. To si prosím, můžeme nechat na jindy, proto zůstanu u meritu věci a to je ten konkrétní pozměňovací návrh na zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury.

Když jsem ve svém prvním vystoupení upozorňoval, že naposledy zasedla 26. 9. 2025, tak z toho existuje zápis. Ještě jednou opakuji, od té doby se nikdy nesešla, nikdy o ničem nerozhodovala, nic nekontrolovala. A já tedy nerozumím, když mí předřečníci zde horečnatě vystupují s kritikou této věci nebo tohoto návrhu, co se dělo v těch uplynulých měsících od toho 26. 9. Jinak v tom roce 2025 zasedla ta komise celkem čtyřikrát. Nebylo to nějaké intenzivní zasedání, jak tomu bylo i v minulých letech. A skutečně od té doby asi, přestože došlo ke změně vlády, to znamená, došlo ke změně politické reprezentace, došlo k výměně vedení Národní sportovní agentury, tak samozřejmě už od té doby, ne samozřejmě, ale bohužel od té doby už nekontrolujete, jak říkáte, že jste měli kontrolovat.

O politizaci agentury bych mohl hovořit. Předchozí předseda Národní sportovní agentury Ondřej Šebek byl tuším původně členem Občanské demokratické strany. Předseda dozorčí komise pan ctihodný senátor Pavel Klíma je, tuším, členem TOP 09. Čili to, co já se snažím udělat, je odpolitizovat Národní sportovní agenturu. Současný předseda nebyl nikdy a není členem žádné politické strany, byl to státní úředník a v tomto ohledu si myslím, že ten přístup je správný.

Dovolte mi jenom stručně, prosím, citovat z toho posledního zápisu z toho 26. 9. roku 2025 a nechť si ctihodná Sněmovna i veřejnost udělá sama představu o tom, co se tedy vlastně tímto orgánem kontrolovalo. Takže jednání zahájil předseda dozorčí komise pan Klíma, přivítal přítomné. Schválil se program a řešily se následující věci. Členové dozorčí komise vzali informaci předsedy Šebka na vědomí. Pro 8, zdržel se 0, proti nikdo. Následně hovořili o národních sportovních centrech. Dozorčí komise se shodla na tom, že bere na vědomí zprávu předsedy o postupu při řešení situace v Národním sportovním centru Harrachov a uložila monitorovat vývoj situace a informovat o dalším postupu. Všichni pro.

Mistrovství světa v hokeji. Dozorčí komise vzala na vědomí zprávu předsedy NSA o vyúčtování. Vše pro. Hřeb toto jednání – zahraniční cesty za rok 2025. Předseda NSA pan Ondřej Šebek předal členům dozorčí komise vyhodnocení zahraničních cest, se kterým se členové dozorčí komise seznámili. Zprávy budou rovněž rozeslány všem členům dozorčí komise spolu se zápisem. Současně bylo konstatováno, že zprávy ze zahraničních cest jsou zveřejněny na webu, čímž je zajištěna jejich dostupnost. Usnesení dozorčí komise bere na vědomí vyhodnocení cest. Pro 8.

To jsou ty cesty, prosím vás, jak předseda Národní sportovní agentury cestoval byznys a First class po celém světě spolu se svými spolupracovníky po nejrůznějších událostech a utrácely se miliony korun z veřejných prostředků, přičemž toto se zřejmě začalo tou dozorčí komisí řešit ve chvíli, kdy na to upozornil iRozhlas a tato věc byla zásadním způsobem medializována. Současně bod 8, podněty zaslané dozorčí komisi, za uplynulé období není evidován žádný dotaz a podnět k rukám dozorčí komise.

Takto bych mohl pokračovat. Prosím vás pěkně, toto není ukázka zodpovědné práce dozorčího orgánu. Tady nehovoříme o nějakých kontrolách. Tady hovoříme o tom, že politicky dosazená reprezentace v Národní sportovní agentuře byla kontrolována politicky dosazenou reprezentací v kontrolním orgánu a ta jenom přitakávala a všechny ty věci, co se tam děly, tak jenom odsouhlasovala nebo brala na vědomí. Toto my nechceme, toto my změníme. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Máme před sebou tři faktické poznámky. Poprosím Mariana Jurečku, připraví se Petr Hladík a Jakub Janda. Tak vaše 2 minuty.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Několik poznámek. Jsme ještě ve společnosti, kdy může být občan svobodně členem nějaké politické strany, aniž by ho to někde handicapovalo? Nebo už nejsme, pane ministře? To je první poznámka. Druhá poznámka. Budete stejný princip aplikovat v případě jakékoliv další budoucí nominace této vládní koalice do jakéhokoliv jiného orgánu dozorčí rady, kontrolního a podobně, kdy bude o tom rozhodovat Sněmovna? Budeme sledovat, jestli ti lidé jsou členové nebo jsou třeba bývalí poslanci, senátoři některé z politických stran? Budu rád, když na to zareagujete, pane ministře. Ať si v tom uděláme jasno, jestli měříme opravdu férově vůči všem stejně. Anebo se vám to hodí teď.

Další poznámka. Podívejte se zpětně, jak vznikla Národní sportovní agentura, jak se upravovaly na poslední chvíli podmínky, aby splnil tehdejší poslanec Hnilička to, aby se mohl stát předsedou Národní sportovní agentury na poslední chvíli proto, protože neměl původní potřebnou kvalifikaci. Za které koaliční vlády to bylo? Kdo byl tenkrát premiérem, kdo to tenkrát dělal, aby to bylo šité na míru pro jednoho konkrétního člověka? Tak prosím pěkně, podívejte se na všechny tyhle věci a já vás budu příště kdykoliv konfrontovat na půdě této Sněmovny, když vy přijdete s jakýmkoliv návrhem personálním a bude to někdo z členů vašich tří politických stran. Protože vy tady říkáte, že vlastně člověk, který je členem nějaké politické strany, tak nemá být ani v dozorčí radě ČEZu, nemá být ani v dozorčí radě VZP a v dalších orgánech? Takhle totiž to vaše vystoupení působí.

Já bych byl moc rád, aby tady byl ministr, který bude propojovat věci, které už dneska vidíme v datech mezi zdravotnictvím, školstvím, práce a sociální věci, kdy naše společnost má nižší a nižší fyzickou kondici, nižší psychickou odolnost, že to bude vaše úloha, že tyto věci budete koordinovat, budete řešit to, jak toto změnit, jak to podpořit na úrovni rodin, jak to změnit ve školství, jak to podpořit a změnit ve firmách. Nic takového konstruktivního, smysluplného ve vaší agendě a ve vaši práci vůbec nevidím.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju za dodržení času. Nyní poprosím pana poslance Jakuba Jandu. Tak vaše 2 minuty.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji. Já se jenom vyjádřím tady k panu ministrovi, k těm zápisům. Pane ministře, jsou k dispozici záznamy jednání. Zápisy se dělají stručně. Takže jestli citujete ze zápisu, tak pak byste měl citovat z toho, jaká diskuse tam proběhla.

Další věc. Ano, ty cesty. Budeme to omílat pořád dokola. Sportovní diplomacie. Představte si – mistrovství světa v krasobruslení. Nebyl jste tam náhodou? Kdo to vyřídil? Pak jsme měli v Novém Městě horská kola. Všechno tady oslavujete. Ale všechno zařídil Ondra Šebek díky svojí sportovní diplomacii. Že vy sedíte doma a tu sportovní diplomacii neděláte, no holt vás nikdo ve světě nezná. My budeme hlídat Babiše a dneska jste jako ten malý pražský krysařík, co dělá jen haf haf a neuhlídá vlastní psí boudu, tak vám to řeknu. Neděláte nic a ze sportovního prostředí už se ozývají lidé, že prostě že není vůbec nic.

A ještě byste vám mohl říct, jak jste vyplatili svazy? Svazy už jsou vyplaceny. Ano, to vím, o kolik jim to bylo sníženo, když vy jste vlastně navyšovali peníze pro svazy?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Zatím poslední faktická pan poslanec Petr Hladík. Tak vaše 2 minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Pane ministře, vy jste zkušený politik. Vy jste tady seděl (Gestikuluje.) v těch řadách a lavicích za ODS taky nějakou dobu, teď tady sedíte za Motoristy, nevím, za koho tady budete sedět příště – ale to je celkem jedno, to nechme na voličích. Vy moc dobře víte, že zápisy z jednání nereflektují debatu, která tam proběhla. Tak to si asi nechte od cesty, nebo já začnu vytahovat zápisy z výborů a z komisí, které vedou vaši představitelé? Bere na vědomí informaci, kterou předložil ředitel, nebo někdo zpravodajoval... to asi se dostáváme někam jinam.

Mně vadí ale jiná věc. Proč jste tedy nepředložil normálně zákon o podpoře sportu, nenavrhl jste úpravy, které navrhujete tady, nenavrhl jste vypuštění té dozorčí komise? Já bych rád slyšel na to třeba zpětnou vazbu ze strany sportovní veřejnosti, ze strany svazů. Proč jsme nemohli takovouhle zpětnou vazbu získat? Já vlastně nevím, jak na to reaguje sportovní veřejnost. Já slyším jinou věc: Já slyším od sportovní veřejnosti, že současná podoba agentury prostě nefunguje – tohle já slyším od svazu, tohle já slyším od sportovní veřejnosti. Tak se – za mě – spíš zabývejte touto věcí.

A potom poslední věc: Kdy odvoláte předsedu Radima Fialu z dozorčí rady ČEZu? Jestli tedy boj proti politikům v dozorčích orgánech, tak od podlahy. Pojďme to tedy začít, já myslím, že jako Radim Fiala nemůže být prostě v dozorčí radě ČEZu. Co tam dělá, když tedy tady potřebujete prostě jako jiný kontrolní orgán, který není placený – na rozdíl od dozorčí rady ČEZu? Tak tedy poctivě: tak všechny kontrolní orgány, pane ministře, všechny, kdokoliv je jenom členem politické strany, tak ho rovnou zrušte. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju za dodržení času. Máme dvě faktické poznámky. Nejprve Denis Doksanský, připraví se Boris Šťastný. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Denis Doksanský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího na mé předřečníky. Já v žádném případě nechci tuto debatu komplikovat, nicméně vy ji neuvěřitelně politizujete. Jestliže jste slyšeli vyjádření pana mistra Šťastného – on nemluvil o tom, že je chyba, když je někdo někde nominován nějakou politickou stranou, ale mluvil o tom, že ten orgán je nečinný, že za jeho kontroly procházely neuvěřitelně předražené cesty po celém světě, které byly naprosto neefektivní, kdy se vyhazovaly veřejné prostředky – a přesto tento orgán se tvářil, že se nic neděje. Prostřednictvím pana předsedajícího, jestliže tady mluvíte, pane Jurečko, o tom, že je chybou být v nějaké politické straně, že to je snad stigma – to mně připadá, že si z nás děláte srandu. Vy nás nestigmatizujete? My, co jsme z hnutí ANO, my, co jsme z SPD, my, co jsme z vládních stran, neustále slyšíme různá odsouzení na naši adresu jenom proto, že v těch stranách jsme. Já zažívám to, jak lidé, kteří jsou ve školách, tak jsou často popotahováni za to, že jsou například v hnutí ANO, jsou jim zakazovány některé projevy, nesmí jakýmkoliv způsobem se k tomu hlásit, kolikrát jsou dokonce z těch škol propouštěni. Já jsem do své školy přijímal učitele, který v jiné škole nesměl být, protože nějakým způsobem byl sympatizant, aniž bych já o tom v té chvíli věděl.

Vy politizujete nejenom tyto orgány, vy politizujete celý veřejný život. My tady máme být a nechat si to všechno líbit? My tady máme být a jenom poslouchat to, jak je to naprosto z vaší strany v pořádku, že nás stigmatizujete? Já tedy jasně chci říci, že nám nejde o to, aby byla státní správa zpolitizována, my chceme, aby byla funkční.

KDU-ČSL byla tou stranou, která byla mistrem v tom dosadit své lidi. Piráti, kteří tady křičí, byli mistrem v tom dosadit své lidi. My chceme, aby úřady byly funkční, aby byly páky na to, aby úředníci dělali to, co mají – o to tady jde v tomhletom zákoně. Děkuji. (Poslanci Lang a Samaš tleskají.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní s faktickou poznámkou ministr Boris Šťastný. Vaše 2 minuty.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Já už nechci extendovat debatu, já zůstanu ve věcné rovině. Mí předřečníci jsou inteligentní, vzdělaní lidé a oni přesně ví, jak ty věci fungují a jaký je v tom rozdíl. Já tady skutečně nehovořím o tom, že zástupci politických stran by nemohli být v nějakých konkrétních orgánech, konečně Národní sportovní agentura má svého předsedu a dva místopředsedy: dva jsou nestraníci, jeden, který tam zůstal z minulého období, pan inženýr Ivo Jebousek je členem (Gestikuluje vpravo.) Starostů. Ano, opakuji, tady vidíte jako jasnou informaci, že tady žádným způsobem já jsem nikdy v minulosti, v současnosti ani v budoucnosti nepohlížel na ty lidi, jestli jsou součástí nějaké politické strany, ve vedení Národní sportovní agentury je člen opoziční strany, prosím. Takže v tomto ohledu mi určitě musíte dát zapravdu, že toto myslím upřímně.

Já pouze říkám jednu jedinou věc: Já tady nechci řešit ostatní instituce, státní firmy a tak dále, já budu řešit jenom to, co spadá do mé kompetence, a to je Národní sportovní agentura. A já jsem prostě přesvědčen, že Národní sportovní agenturu mají kontrolovat standardní instituce, které k tomu jsou v České republice zřízeny, což je například Nejvyšší kontrolní úřad – nic víc, nic míň. Já tu dozorčí komisi pokládám za zbytečnou, jako důkaz jsem dal několik jasných argumentů a myslím, že ty argumenty pro přijetí toho návrhu byly dostatečné. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní je na řadě pan poslanec Petr Sokol, připraví se Marian Jurečka. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Petr Sokol: Vážený pane předsedající, tři krátké poznámky. My jsme tady slyšeli kritiku té dozorčí komise. Já bych jenom chtěl říct, že ta není ale sestavena z politiků opozice – tam přece seděli celou dobu zástupci hnutí ANO, jak ze Sněmovny, tak ze Senátu. Žiju v obvodě, kde náš senátor je tam členem. A pokud tam hlasovali osm nula nula, tak to nebylo asi nějak jako politizování, tak to byla prostě práce zástupců, kteří tam byli nominováni různými stranami. Tak pak já tady té argumentaci úplně nerozumím, jestli to je nějaký koaliční rozpor, nebo chcete kritizovat zástupce hnutí ANO, kteří tam pracovali – to já věřím, že ne, tak tady prostě máte návrh, protože jste se rozhodl, že zrušíte tu komisi. To mně... se... jako omezování různých orgánů by líbilo, ale kdyby se to tedy dělo jako... nějakým systémem a plošně – a kdybychom si řekli všechno podobné zrušíme a necháme jenom NKÚ, to by byl docela jako dobrý nápad. Ale to se tady neděje, tady to je očividně, očividně účelové a používáte to k nějakému napadání předcházejícího vedení, a pak řeknete, že jste si tam nechal místopředsedu. Tak tomuhle já bohužel nerozumím. (Potlesk ODS.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuju za dodržení času. Nyní poprosím Mariana Jurečku, připraví se Ivan Bartoš.

 

Poslanec Marian Jurečka: Stručná reakce na pana ministra, na pana kolegu poslance Doksanského. To, co říkal pan ministr, vlastně – jinými slovy přeloženo do češtiny – znamená: Je-li tam někdo, kdo se mně nehodí, tak argument, že je zároveň člen nějaké politické strany, použijí. Je-li tam někdo jiný, kdo se mně hodí, a je-li zároveň člen politické strany, argument nepoužijí. Takže takhle pan ministr nám to tady v těch zhruba 20 minutách vysvětlil, až teď jsme k té logice došli. Takže prosím pěkně, pane ministře, pak nám vždycky řekněte: Ano, teď je to politizace, která se mně hodí, a teď je to politizace, která se mně nehodí. Takhle jste to tady vlastně jako rozkryl.

Na pana kolegu Doksanského. Prosím pěkně, řekněte – vy jste tady mluvil v množném čísle i vůči mé osobě – kdy já konkrétně kdy koho z členů hnutí ANO nebo i jiných koaličních stran jsem nějakým způsobem osobně dehonestoval, napadal, tak jak jste vy to tady líčil, že se (?) to tady děje a že to někdo z nás děláme. Můžete to říct, kdy jsem já to dělal? Nejsem si toho nikdy vědom. Kdyžtak uveďte nějaký konkrétní příklad. Mám mezi členkami, členy hnutí ANO spoustu lidí, které si dovolí označit, že je znám velmi dobře, že máme velmi dobré mezilidské vztahy dlouhé roky, už od doby, (kdy) jsem s těmi lidmi byl třeba i v koaliční vládě Bohuslava Sobotky. Tak když přijdete a říkáte tyto věci, že někdo, a díváte se na mě, tak, prosím, přijďte a řekněte, kdy Marian Jurečka něco takového dělal, kdy to říkal, vůči jaké konkrétní osobě – protože nemáte pravdu. Vy jste tady naháněl jiné kolegy, poslance, chtěl jste tady s nimi si vyřizovat nějaké vaše spory tady v předsálí způsobem velmi zvláštním.

Já, když tady poslouchám vašeho předsedu, jak tady napadá, třeba nedávno tady, měsíc zpátky, odsud v interpelacích tady křičel na Marka Výborného, co on v životě dokázal – pedagog na gymnáziu, dlouholetý ředitel toho gymnázia. A to jste se nepřišel ozvat, abyste řekl: Co to je, pane předsedo, co si to dovolujete? Nebo když on tady napadal Markétu Pekarovou Adamovou, že byla (Předsedající: Čas.) prodejkyně mobilů. Nikdo z vás se neozval. (Předsedající: Čas.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím poslance, aby dodržovali dvouminutový časový úsek. Nyní je Ivan Bartoš a připraví se Petr Hladík.

 

Poslanec Ivan Bartoš: Já děkuji za slovo. Já bych chtěl reagovat v rychlosti na pana ministra Borise Šťastného s tím jeho odvoláním na NKÚ.

Tak NKÚ má plán svých pravidelných kontrol, který zveřejňuje, a na základě těchto kontrol potom provádí kontrolu hospodaření, plnění čerpání evropských dotací a tak dále. Ve věci kontrolních komisí a těchto dozorčích orgánů ve firmách je to přece pravidelná nějaká práce. A nebavme se teď o kvalitě té práce. Ta může být různá. Mně se líbí, jak vždycky jeden vyčítá druhému, jak to nefunguje, přitom tam jako mají své lidi zástupci různých politických stran.

My jsme byli proti zřízení Národní sportovní agentury. Vznikala tendenčně, bylo to šito na míru jednomu člověku. Náš poslanec Lukáš Bartoň tam navrhoval spoustu kontrolních mechanismů ve věci transparentnosti, že kdyby tam byly, tak se těmi penězi tam takhle neplejtvá. Tohle všecko tady v té Sněmovně proběhlo, zřídila se agentura, ta teda ještě oddělila ten, řekněme, školní sport od toho jiného sportu, což z mého pohledu taky nebylo úplně chytré. Ale toliko k vám.

NKÚ nemůže suplovat dozorčí orgán nad nějakou agenturou, protože dělá pravidelné kontroly na základě plánu.

A jenom k panu poslanci Doksanskému, prostřednictvím pana předsedajícího. Mě by fakt zajímalo... On odešel? Neodešel. Mě by fakt zajímalo, kde jste tedy přišel na to, že si Piráti někam dosazovali své lidi? Co já jsem byl člen vlády, tak já vím, že strany měli politické náměstky, které vy máte taky, které má SPD. Piráti měli na ministerstvech politické náměstky. Ano, ty jsme zvolili ze svých řad, tak jako to děláte vy, tak jako to děláme tedy. A já bych chtěl vidět jména lidí, kam si kdy Piráti koho dosadili – na Ministerstvo místního rozvoje, kdo byl údajně v DIA, ten člověk od Pirátů? Já si nejsem vědom, že by v DIA pracoval jediný člen Pirátské strany. Pokud mi nějaké najdete, můžeme se pobavit, na kterých pozicích.

Takže prosím vás, nechte tady tu mantru o dosazování lidí. Na vše jsme dělali výběrka a rozhodně jsme se chovali daleko etičtěji než třeba tady Motoristé (Předsedající: Čas.), kteří vzali útokem Ministerstvo životního prostředí.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Čas, pane poslanče. Nyní na faktickou vystoupí poslanec Petr Hladík, připraví se Pavel Karpíšek. Tak vaše dvě minuty.

 

Poslanec Petr Hladík: Já vlastně nerozumím, pane ministře, té argumentaci, protože vy na jednu stranu říkáte – ta dozorčí komise nepracovala správně, nekontrolovala správně. No, ale v té dozorčí komisi sedí Jan Richter za ANO, sedí František Jura za ANO, sedí Miroslav Krejčí za Motoristy, sedí Jaroslav Foldyna za SPD. Takže mi tady chcete říct, že všichni tito lidé pracují špatně, protože vždycky hlasovali jednohlasně, a tudíž jejich práce byla nedostatečná, jestli jsem tomu dobře rozuměl? (Od poslanců ANO se ozývá: Na rozdíl od vás umíme kritizovat i vlastní lidi.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Nyní poprosím pana poslance Karpíška. Připraví se Vlastimil Válek.

 

Poslanec Pavel Karpíšek: Dobrý den. Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vaším prostřednictvím k panu ministrovi. Já jsem v té dozorčí komisi taky členem, byl jsem tam zvolen jako senátor ještě.

Myslím si, že dozorčí komise vznikla na základě nějaké delší diskuse k tomu, kdy se Národní sportovní agentura z těch porodních bolestí dostávala do toho, že začala fungovat. Byla vnímána sportovním prostředím, že začínají být dodržovány termíny jednotlivých dotačních výzev, že začínají být účelně vynakládány prostředky. A politici to kontrolují proto, protože politici rozhodují, jaké mají finanční prostředky.

Dnes to máte ve své kompetenci vy, je ve vaší kompetenci a názorem, jak předložíte, jak bude Národní sportovní agentura fungovat, máte k tomu nějaké priority. Ale vytrhnout z jednoho zápisu kontext, že něco rušíte, a nepřinést to, jak to bude dál fungovat a bude to fungovat lépe, si myslím, že je málo. (Potlesk.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času a zatím poslední faktická poznámka Vlastimil Válek.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Tak ta debata je určitě konstruktivní a velmi plodná, ale mě zarazilo, vaším prostřednictvím, jak pan poslanec Doksanský mluvil o těch čistkách, vyhazování a těch nebožácích, co se jich na své špičkové škole musí ujmout.

Tak já bych chtěl připomenout první vládu Andreje Babiše a pana poslance Hladíka... Ne, pana poslance Toma Philippa, který dělal nepolitického náměstka, letěl z Ministerstva zdravotnictví a soud rozhodl, že to bylo protizákonné a ministerstvo to muselo odškodnit, on to odškodnění nechtěl a nemuselo ministerstvo platit peníze.

Já jsem měl ve vědecké radě několik poslanců z hnutí ANO. Kolik poslanců z hnutí opozičních stran sedí ve vědecké radě ministra zdravotnictví dneska? Ani jeden. Já jsem měl poradce v pracovních skupinách, protože jsem si jich jako odborníků vážil. Jiří Mašek, pan poslanec, vaším prostřednictvím, Jiří Mašek. Špičkový odborník přes záchranku. Já to uznávám, proto jsem ho žádal, aby pomáhal s výběrovým řízením na záchranku. Kdo je tam teď z odborníků z opozice? Nikdo. V opozici odborníci nejsou, rozumím tomu.

A poslední bod. Já jsem nevyhodil na hodinu žádného ředitele. A všechny, co jsem jmenoval, tak buď byli zaměstnanci ministerstva, nebo bylo výběrové řízení. Teď proběhly čistky a jsem zvědavý, kdy ti noví ředitelé budou mít prověrky na úrovni D tak, jak já jsem toto ředitelům nařídil, a tak, jak jste to vy tady požadovali. Tak to jsem zvědavý, kdy ty prověrky budou mít. Tak tolik k těm čistkám.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji. Já jsem teď chtěl mít faktickou poznámku, ale mě nemá kdo vystřídat, takže mám smůlu. A s přednostním právem, jestli platí, Marian Jurečka. Tak máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já nebudu dlouhý, ale protože v té sérii faktických otázek a diskusí na základě vystoupení člena vlády pana ministra Šťastného jsme se odklonili trošku od toho původního tisku, který projednáváme, ale myslím si, že pan ministr tady vnesl jednu část, u které, si myslím, že je důležité se k ní ještě vrátit a faktická poznámka by mně na to nestačila, tak si dovolím tady zareagovat na to, co říkal, a zároveň využít ještě to, že je tady i pan ministr zdravotnictví Vojtěch, protože já jsem to říkal, když tato vláda začínala, a říkám to stále.

Jestli je tady – a teď už to říkám zcela vážně – jedna z klíčových oblastí, které je potřeba řešit napříč rezorty, tak je to opravdu problematika zdraví, zdraví fyzického, zdraví duševního, obecně odolnosti naší společnosti. Protože když jsme s panem profesorem Duškem dávali pracně zhruba 2,5 roku veškerá data mezi oblastí sociální a zdravotní dohromady a viděli jsme ta data poprvé zhruba loni o prázdninách v tom kontextu včetně i té časové osy, kdy to máme zhruba 12 let zpátky, kdy už vidíme trend, vidíme, co se v české společnosti děje, tak jsem si uvědomil, že je to jedna z největších výzev, o které se nemluví, ale je to tikající bomba v souvislosti ještě se stárnutím.

My vidíme v trendech, jak se nám propadá fyzická kondice dětí, mládeže, dospělé populace. Přestože objektivně můžeme říct, že máme čistší vzduch, že máme celou řadu podmínek pro náš život v daleko lepší kondici nebo situaci, než to měli naši rodiče a prarodiče, tak přesto se nám zdraví populace nezlepšuje.

Já bych chtěl poprosit všechny zúčastněné ministry – a myslím, že to má být nějaká klíčová role koordinace pana ministra Šťastného, který tady sedí přede mnou v první lavici, abyste se fakt zkusili podívat na to, co jde systémově udělat, změnit a podpořit pro rodiny a rodiče. To není o tom říct – dáme zákaz mobilů, to není o tom říct – tak se nějak jako běžte hýbat. To je dneska opravdu jako extrémně náročná disciplína vymyslet celý soubor opatření, pozitivních motivací, příležitostí, zlepšení dostupnosti toho, jak ty děti dostat do větší sportovní aktivity. A je to role nejenom ve vztahu k rodinám, ale je to i klíčová role ve vztahu ke školství.

Já si pamatuji doby, ještě když jsem sám byl student, kdy jsme zažívali to, že se nám postupně snižovaly počty hodin tělocviku. Ano, uznávám, laickým pohledem se říkalo – jo, není to tolik potřeba, oni běhají po sídlištích, běhají po městech, běhají po dědinách. Ale to byla úplně jiná doba našeho dětství devadesátých let nebo přelomu devadesátých let a 21. století. Dneska jsme úplně někde jinde. A myslím si, že dneska vidíme, že to nebylo šťastné rozhodnutí ty hodiny takto ořezat.

Když se podíváte na statistiky, pan ministr, myslím si, že jak zdravotnictví, tak i pan ministr Šťastný, pan ministr Plaga by byli asi schopni říct, já si to číslo přesně nepamatuju, kolik lidí se dneska trvale dlouhodobě omlouvá z hodin tělesné výchovy na druhém stupni na středních školách. Tady pan předsedající napomíná... Ne napomíná, ale nenapovídá kolem 30 procent. Je to strašně vysoké číslo. Když se podíváme, kam se nám vlastně vůbec tělesná výchova posunula ve třeťácích, čtvrťácích na středních školách nebo na vysokých školách – vlastně mrtvo, prakticky mrtvo. Já když jsem viděl ta data od pana profesora Duška, když se podíváme, jaký máme nárůst obezity u společnosti do 30 let, jaké máme nárůsty problémů duševního onemocnění u kategorií do 30 let... Ty věci, já nechci říct, že jsou v přímé souvislosti, ale prostě není to legrace.

Ten nárůst je exponenciální. My tady mluvíme o potřebě výstavby center duševního zdraví, ale pořád jako dobíháme klopotně a řešíme ty příčiny. Máme celou řadu věcí, kdy se můžeme podívat na to, jak smysluplně... neřešíme ty důsledky, pardon, ale neřešíme adekvátně ty příčiny. Já si uvědomuju, že jsme prováhali i to, jakým způsobem daleko víc motivovat firmy nejenom dosavadními systémy daňových bonusů. Já jsem se díval na celou řadu úspěšné zahraniční praxe. Třeba i některé cílené daňové slevy nejsou vázány – tady máš milý poplatníku – daňovou slevu a ahoj. Ale jsou státy, které to adresně svážou s tím, že je k tomu prokázaný nákup některých činností, které souvisí právě, že člověk investuje sám do své lepší zdravotní psychické kondice. Prostě inteligentní daňová politika umí tyto věci měnit. To stejné, podívat se, jak je dneska ten systém kapitačních plateb. Já nejsem odborník na zdravotnictví, ale když se podíváme dneska na tu populaci – děti, které skončí u svého dětského doktora, tak dost často 15, 20 let se s tím praktikem nepotkají, až přijde nějaký čtyřicátý pátý, padesátý rok, až přijdou nějaké problémy a mezitím nám uteče problematika obezity, vůbec řešení nějaké výživové poradny a dělat ty věci jako včas, ale kde já mám toho lékaře motivovaného, aby on v té kapitační platbě mě chtěl vidět, aby mě poslal na prevenci a screeningy, nejenom když jsem onkologický pacient, a když mám třeba problém s nadváhou. Já tu motivaci vůbec nemám dneska. Tak já bych byl moc rád, kdybyste se podívali, jakým způsobem toto lépe spolu vyvážit, toto lépe provázat a jak se potom podívat nejenom na ty firmy, které – část těch personalistů to dneska řeší, protože vidí, že to má prostě vliv na výkonnost firmy – ale podívat se, jak nás jako širokou populaci namotivovat k tomu, ať jsme schopni se nějakým způsobem lépe postavit k péči o vlastní fyzické a duševní zdraví. V tom systému těch prvků moc nemáme. Jako fajn, přijdou dopisy, přijdou výzvy na různá preventivní vyšetření, ale řekněme si na rovinu – je to dostatečné? Stačí to? Můžeme v tom udělat jako něco ještě lépe?

A to jsem si myslel, že je nějaká klíčová role pana ministra Šťastného, který bude ty věci mezi sebou provazovat mezi těmi minimálně třemi klíčovými ministerstvy – zdravotnictví, školství, Ministerstvo práce a sociálních věcí. A teď to říkám jako fakt v tom, že bych si přál, aby se v té věci podařilo udělat nějaké systémové změny, protože nás toto bude krutě dobíhat. Když se podíváme na to, kolik lidí s diabetem, kolik lidí má hypertenzi, bavíme se o jednotkách milionů lidí v této zemi. Někteří jsou léčeni, kteří vůbec léčeni nejsou. A teď to říkám jako člověk, který rozhodně nemůže říct za poslední 20 let, že by měl v pořádku svoji fyzickou kondici. Dělal jsem s tím něco za poslední rok a snažím se v tom být sám k sobě zodpovědnější. Ale uvědomil jsem si, že vás vlastně nikde ten systém nepotkává, aby mi řekl, ale prostě tohle není normálně dobrý stav. Vás ten systém potká až v okamžiku, kdy ten problém je. Tak to je moje velká prosba. Tady odejdeme z té debaty – přestřelky o tom, jestli chceme odpolitizovávat nebo ne personálie v dozorčích orgánech a institucích jako Národní sportovní agentura, ale v tom, kde já vidím jako naprosto klíčovou a pro společnost, pro nás pro všechny důležitou roli ministra Šťastného, pokud opravdu jakoby bude schopen uchopit to, co jsem se tady snažil teďka popsat. A přeji vám všem třem, aby se vám to prostě dařilo. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já děkuju. Mám tady dvě faktické poznámky, nejprve David Kasal, pak jsem se přihlásil já, tak snad už jsem dorazí nějaký místopředseda.

Tak pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec David Kasal: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Nevím, jestli mi budou dvě minuty stačit, ale rád bych reagoval na pana exministra Jurečku, vaším prostřednictvím. Padlo tady hodně věcí. Je to samozřejmě ten problém komplexní, ale já si myslím, že jakákoliv – ano, podpora je fajn, ale jakékoliv podpora nebo nařízení nepomůže. Dám vám příklady, protože ta statistika, o které jste hovořil, kterou dává pan docent Dušek, tak nezahrnuje všechno. Víte o tom, že když jsou děti nemocné, jsou kojenci, přijdou do nemocnice, tak už v osmi měsících jim maminky dávají do postýlky mobil, aby nezlobily, aby nemluvily. Tím si vytváříme jednak to, že budeme potřebovat mnoho logopedů, tím si vytváříme to, že je tam výrazně zatěžovaný ten mozek, a vytváříme si samozřejmě potom ty lidi, kteří jsou psychicky labilní, a ta nervová soustava není zajištěná. Takže v tomto případě si naopak já jako pediatr myslím, že zákaz nebo omezení sítí, telefonů pro rozvoj jaksi těch dětských mozečků bude úžasný a přinese poměrně velký profit. Co se týká toho, jakým způsobem je navázaná kapitační platba – zase ty děti v současné době jsou až sedm hodin na sítích, proto neběhají venku. To je to vám nezajistí doktor, že k němu tam přijdou. To musí zajistit ta rodina a je to o nějaké výchově a o nějaké tendenci toho, jakým způsobem budu ten rodinný život mít, a aby ti rodiče dávali vlastně správný vzor.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak přeji hezké dopoledne. Nyní faktická poznámka – Patrik Nacher a připraví se Marian Jurečka. Prosím.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za slovo. Já jsem se dočkal konečně – téma sportu, pohybu je mi je mi vlastní, takže já jsem tam celkem jako vibroval. Mám spoustu poznámek, ale v zásadě řeknu jenom jednu věc. Já jsem rád, že Marian Jurečka nakonec to téma otočil na to pozitivní, to jest sport, pohyb, zdravý životní styl. Upřesním ta čísla, která jsem mu tady šeptal. 30 procent středoškoláků je trvale omluveno z tělocviku. Takže když tam zvýšíte ten počet hodin, tak ten počet omluv bude ještě větší. Takže to asi není to správné řešení. A množství obézních dětí se zpětinásobilo za posledních 25 let. Takže to jsou skutečně zásadní věci. Já jsem si napsal tu poznámku, a proč jsem vystoupil, je to, že na tom se všichni shodneme, a proto mě mrzí, že potom ten samý Marian Jurečka vystoupí a řekne – ministr dřepu. Jako takovým dehonestačním způsobem.

Přitom to, že tady vznikla pozice ministra, ministra sportu, prevence a zdraví zatím bez portfeje, jsem měl dojem ze všech kulatých, hranatých a trojúhelníkových stolů, že to je shoda všech. A dokonce v zákoně o sportu z dílny Karla Haase, který tady sedí, tak je, že má vzniknout Ministerstvo sportu, a myslím si, že na tom je obecná shoda. Ministerstvo sportu, které právě toto bude řešit. Proč? Protože na konci dne ta společnost bude zdravější, prodlouží se věk průměrný věk dožití ve zdraví, což u nás stagnuje, a nakonec ušetří i státní rozpočet, třeba na těch civilizačních onemocněních, jako je ta obezita. To znamená, já poprosím kolegy a Mariana Jurečku, vaším prostřednictvím, aby tady to jako rádoby vtipně nedehonestoval – ministr dřepu – protože pak ta slova, která byla pozitivní, to trochu shazují. Děkuji za vyslyšení této prosby.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní faktická poznámka. Marian Jurečka prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Dvě věci, děkuju. No, já na rovinu řeknu – proto, že mě mrzí a vadí, že nevidím jako jiné širší aktivity. Kdybych viděl jiné širší aktivity, tak řeknu dobře. Je to jedno procento z té činnosti a z té komunikace, že jsou tady nějaké cedulky. Myslím, že nás, co je tady 200, všichni víme, že když můžeme jít do schodů, je to lepší než výtahem. Já si myslím, že výtahem jsem ještě ve Sněmovně nikdy nejel – minimálně v téhle budově.

A druhá věc, která jako bych jako řekl, uvedu příklad. Tady na Patrika Nachera. Když se podívám, proč třeba ty děti nesportují. Já souhlasím s kolegou Kasalem, já jsem taky rodič, mám pět dětí, vím, jak je to jako někdy těžké ta děcka zvednout od těch mobilů a tabletů. A myslím, že každý z nás, kdo je máme v tom věku, tak to cítíme a známe velmi dobře. Ale třeba takové věci, jako s čím dneska zápasíme? No, nemáme trenéry. Je dneska problém sehnat ty lidi. Tak udělejme třeba takové věci – a teď já řeknu jenom příklad, jenom pro příklad to říkám – ne, že to vyřeší a spasí všechno. Ale třeba v případě vedoucích na dětských táborech a organizací, které celoročně pracují s dětmi v rámci táborové činnosti, jsme udělali před lety, byl to tenkrát náš návrh z opozice společně s Petrem Gazdíkem a dalšími, že je tady prostor uvolnit je ze zaměstnání a stát to tomu zaměstnavateli kompenzuje.

Tak se pojďme zamyslet, jestli toto by v principu nemohlo pomoci i lidem, kteří pracují s mládeží v oblasti sportu. Jako jedna z praktických věcí, protože pro toho člověka najít si čas po práci nebo aby ten zaměstnavatel ho někdy pustil na soustředění, je to něco na úkor všech jiných povinností. Tak pojďme hledat třeba tyhle drobné věci, které nestojí moc, pomůžou hodně, a už by třeba tady mohl být dneska návrh, který můžeme diskutovat a od příštího roku by mohl pomoci. To jsou nějaké konkrétní drobné věci, které já bych viděl, že by se mohly začít odbavovat, ale nevidím je. A zatím vidím jenom ty cedulky, tak proto ta moje možná kritika – pro někoho třeba víc citlivě vnímaná – ale zkusím to směřovat směrem, který by mohl dávat logiku pro ty lidi, které potřebujeme, aby s těmi dětmi pracovali.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní v obecné rozpravě pan poslanec Karel Haas a připraví se paní poslankyně Eliška Olšáková. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Karel Haas: Vážený pane předsedo, děkuju mnohokrát za slovo. Milé kolegyně, kolegové, mně svrběly prsty v té hodinové debatě o sportu, protože to je moje srdcová záležitost, ale viděli jste, že jsem se udržel, přišlo by mně nepatřičné k průběhu té debaty, když jsem tam svítil první v pořadí, abych to ještě větvil faktickými. Tak já něco okomentuju v rámci té rozpravy, nebojte, nebude to nijak obstrukčně dlouhé. Já věřím, že to bude věcné a objektivní. Nebude to taky na pět minutek, ale signalizuju někde, kdo chce jít na svačinu, napít se, odhaduju třeba do 20 minut. Tak první, z jaké pozice mluvím? Já myslím, že tady za odéesku budu mluvit z pozice, která se dá charakterizovat dvěma slovy. Objektivita a nepokrytectví. Proč to říkám? Odéeska v roce 2014 z těch stran, které jsou ve Sněmovně teď a byly ve Sněmovně v roce 2014, nesvítila u zavedení zákona o státní službě.

Já to říkám dlouhodobě naplacato, nestydím se za to, zákonem o státní službě a dokresluje to ten klíčový závěr z analýzy státní služba 2.0, kterou zadala ještě naše vláda, byla zveřejněna za současné vlády, tak věřím, že nikdo ani zleva, ani zprava nebudete objektivitu té analýzy státní správa 2.0 jakkoliv zpochybňovat, jak tady teďka to různě lítalo. Tak prosím vás, ten závěr, já říkám dlouhodobě. Zákon o státní službě přinesl této zemi dodržování procesů, nikoliv doručování výsledků. To říká sama státní správa, která tu analýzu vypracovala. Takže my jsme v roce 2014 nesvítili u vzniku zákona o státní službě, navrhovali jsme zamítnutí návrhu, tak teď si můžeme s klidným srdcem dovolit zase nesvítit u toho zrušení, které já na rovinu říkám, je vlastně provedeno za čtyři minus. Já kdybych s tím cílem souhlasil, jako že s tím souhlasím, to jsou ta moje první slova, tak se to nedá realizovat tímto způsobem a nebojte, tím se dostávám přesně k tomu dnešnímu sněmovní tisku 77. Když se tady debatovalo o samotném jádrovém zákoně o sedmdesát šestce, ten si myslím, že z pohledu právního obsahu si takovou míru kritiky nezasloužil. Třeba na rozdíl od stavebního zákona, což je principiálně velmi podobný případ, nevznikal v uvozovkách nikde u externího subjektu mimo sféru státu, ale vznikal na Úřadu vlády. Vznikal u člověka, u špičkového právníka, který slouží státu bez ohledu na politickou reprezentaci, pan doktor Kněžínek a jeho tým se tím nikdy netajili, takže myslím si, že sedmdesát šestka samotný jádrový zákon si tolik kritiky nezasloužil. Ale o sedmdesát sedmičce já jsem na obou veřejných jednáních ústavně-právního výboru – a řeknu to i tady – říkal jenom to nejhorší, vážení kolegové, a teď padni komu padni, omlouvám se, že dělám nechtěně reklamu jednomu z podcastů, ale ona ta věta je opravdu naprosto... (Poslanci R. Vondráčkovi spadla lahev s pitím, vystupující mu ji podává.)

Ona ta věta je naprosto objektivní. Kdo jste podali pozměňovací návrhy ke sněmovnímu tisku 77, ať z koalice nebo z opozice, těch opozičních tam je velmi výrazně méně, tak všechny, všechny pozměňovací návrhy do jednoho jsou materiálně přílepky. Já říkám materiálně. Z pohledu jejich věcného obsahu vůbec nesouvisí se zrušením státní služby, vůbec nesouvisí s tím, že překlápíme, překlopíte režim zaměstnávání státních úředníků do režimu soukromoprávního, v zásadě do režimu úředníků územně samosprávných celků. Žádný z pozměňovacích návrhů, který dnes budeme hlasovat, ani jeden z nich nesouvisí s meritem projednávané věci. Jsme ve změnovém doprovodném zákoně. Změnové doprovodné zákony mají souviset s tím svým jádrovým zákonem. Nemají se stát sběrným podvozkem, ve kterém si ať koalice nebo opozice vzpomenou na všechno, co jim v současném světě chybí, a narvou tam jako pejsek kočička do toho podvozku úplně všechno, co zrovna aktuálně potřebují vyřešit na tomto světě. Takže sedmdesát sedmička, takhle to říkám i jako poslanec i jako zpravodaj, je jenom soubor materiálních přílepků. Já určitě nebudu ani iniciovat, ani se pod něj nepřipodepíšu pod ústavní stížnost, která by případně proti tomu směřovala, ale v rozporu s přílepkovou judikaturou Ústavního soudu, která je v této zemi dlouhodobá, ustálená, jsou to všechno materiální přílepky. Tolik takový ten obecný rámec a já nebojte, nebudu procházet, proto jsem avizoval, že budu snad věcný, nebudu procházet všechny pozměňovací návrhy. Já bych je mohl opravdu kritizovat nejen touto jednotnou nebo jednotící červenou nití té přílepkové materiality, mohl bych je kritizovat i detailně téměř každý z nich. Neudělám to, vypíchl jsem, člověk má prioritizovat, priorit má být, já myslím, že tři, je to správné maximum, jak se říká pět priorit už není, takže já zmíním tři nejvíc signifikantní a ona jsou každá trošku z jiného ranku.

První z těch tří a budu se hodně překrývat s kolegy. První z těch přílepků, já ho nazývám nehraje se rovina, nehraje se fair play. To je ten přílepek pana kolegy Žbánka, prostřednictvím pana předsedy, který zavádí funkční období. Teď to zjednodušuju tajemníků obecně vedoucích úřadů. Ono se to týká hlavního města Prahy, krajů a tak dále. Pro zjednodušení budu říkat tajemníků. Já bych ještě dokázal pochopit, protože jsem člověk soutěživý, jsem celý život ze soukromého sektoru, tak myslím si, že lidi mají podléhat nějakému relativně častému a pravidelnému hodnocení jejich výkonu, jejich kompetencí, jejich posouvání se. Takže já bych tu debatu ještě dokázal uvítat, ale proč jsem řekl, že se nehraje rovina? Proč jsem řekl, že se nehraje fair play? Na tom návrhu snad nejsou ani nejhorší ta samotná věcná ustanovení, změna jednotlivých paragrafů § 11 zákona o úřednících územně samosprávných celků a tak dále, ale já za absolutně nefér, absolutně nefér považuju ta přechodná ustanovení tak, jak jsou napsána, protože co se děje. Dějí se díky těm dvěma přechodným ustanovením v zásadě dvě věci. Zase možná teď nechtěně, jak jsem avizoval já to nebudu ani iniciovat, ani podepisovat, spolupodepisovat, tak podle mého názoru je na hranici pravé a nepravé retroaktivity to, jak ta přechodná ustanovení jsou nastavena.

Za prvé se v zásadě pouští ten systém. To ještě není ta hra s retroaktivitou. Pouští se ten systém bez jakéhokoliv přechodné období, to znamená opravdu dopadá prakticky okamžitě na všechny tajemníky. Ale co je vlastně nejhorší, jak se bude postupovat, a to je přechodné ustanovení obsažené v čl. 24, v jeho bodu 2. Jak se bude postupovat u tajemníků, kteří jsou ve funkci nebo budou ve funkci k okamžiku nabytí tohoto zákona? Já si myslím a proto jsem použil ta slova o tom, že to není fér, že tady tedy pan kolega Žbánek, prostřednictvím pana předsedy, nehraje rovinu, nehraje fér.

Já jsem vždycky ze sportu si myslel, že platí varianta, že pravidla platí od začátku závodu do jeho konce. To znamená, pak by třeba platilo, že se to u jednotlivých tajemníků – teď to uvádím jako příklad – zavede tak, až jim skončí a teď z jakéhokoliv důvodu jejich funkční období. Ne. My naopak jdeme bazukou toho přechodného ustanovení do běhu toho jejich aktuálního funkčního období a měníme pravidla v průběhu závodu. Takže pane kolego, já váš životopis neznám, ale předpokládám, že sportem jste naprosto nedotčen a opravdu nějakou jako klasickou poučkou fair play a neměnit pravidla v průběhu závodu, to asi vám opravdu nic neříká. Co totiž to přechodné ustanovení říká? Tajemníci, kteří jsou ve funkci ke dni nabytí účinnosti toho zákona a u nichž ta funkce byla tedy vykonávaná, řeknu SIS nebo je vykonávána SIS, tak to funkční období uplyne nejdříve dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tomuto vedoucímu úřadu se funkční období podle předchozí věty prodlužuje nejdéle do doby, než bude funkce, do níž byl jmenován, obsazena jmenováním podle zákona č. 312, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Tam je to riziko, které správně změní kolegové z opozice, že v zásadě se vyberou noví tajemníci.

A pokračuje to: „nejdéle však o 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. To neplatí, uplyne-li doba určitá podle věty první později.“ Jinými slovy ti tajemníci, kteří s něčím takovým nemohli počítat, tak to přechodné ustanovení opravdu nastavuje jejich podříznutí, katování, já nevím, jak to tvrději nazvat.

Takže to je ten první z pozměňovacích návrhů, který chci zmínit. Opravdu je absolutně nefér, měníme pravidla v průběhu závodu, i když bych s tou konkurencí, s měřením výkonu, s obnovováním a s přesoutěžováním třeba věcně chtěl souhlasit, tak v okamžiku kdy správnou věc uděláte neférovým způsobem, tak dehonestujete tu samotnou správnou věc.

To druhé ustanovení, které chci zmínit, já ho nazývám pokračujeme nebo koalice pokračuje. Já jsem se snažil přesvědčit kolegy z hnutí ANO, u kterých si myslím, že to nebylo nějak drivováno a je to spíš u nich podle mě mlčení, zavírání očí nebo něčím takovým, čili teď ať neříkám celá koalice, ale část koalice pokračuje v dětinském rozkopávání báboviček. To je ten pozměňovací návrh, který nejvíc, nejvíc obhajoval kolega Libor Vondráček prostřednictvím pana předsedy, který opravdu malicherně, když prostě my jsme v té válce s prezidentem, tak budeme řešit i úplné marginálie, jo. A prostě přijde-li do Sněmovny jakýkoliv návrh zákona, ve kterém my budeme moci tu bábovičku tomu prezidentovi se snažit rozkopat, tak mu ji prostě rozkopáme. To je přece obsah toho pozměňováku.

V české Ústavě, a to je ustanovení, které se nezměnilo, je v čl. 63 kontrasignovaná pravomoc, zdůrazňuju kontrasignovaná, tak čeho se vláda sebevědomá vláda bojí, kontrasignovaná pravomoc,63 odst. 1 písm. e), pravomoc prezidenta pověřit a odvolávat vedoucí zastupitelských misí. Takhle zní článek české Ústavy. Nikdy až do tohohle dětinského malicherného pozměňováku nebylo za celou historii České republiky od vzniku 1993 nebyly jakékoliv pochybnosti o výkladu tohoto ustanovení Ústavy. To znamená debatovat o tom, že máme dvě kategorie zástupců naší země v zahraničí, to znamená zástupce u jednotlivých států, tam, kde má Česká republika zastupitelskou misi, a zástupce naší země u těch významných mezinárodních organizací, u těch nejvýznamnějších, tady se bavíme na prstech obou rukou, ale bavíme se pouze o jednotkách těch absolutně nejvýznamnějších zahraničních institucích a organizacích, tak rozlišovat tohleto ústavní pravidlo, které se v Ústavě nezměnilo, nikdo ho nikdy nenapadal, a teď ho rozšoupávat do tady těch dvou kategorií, je opravdu dětinské rozkopávání báboviček.

Takže já jsem tu prosbu nahlas řekl na ústavně-právním výboru, byl jsem z těch, kdo navrhoval rozdělení té procedury. Stejně tak tu proceduru budu navrhovat jako zpravodaj i tady na plénu, aby se ten pozměňovací návrh kolegy Libora Vondráčka, byť byl zahrnut a je zahrnut do áčkového výborového pozměňovacího návrhu, tak aby se ten bod hlasoval samostatně, tak já se jenom chci obrátit opravdu věcně s pokornou prosbou na kolegy z hnutí ANO, jestli tady u toho chtějí svítit. Já vždycky k tomu dodávám, ať zase jsem objektivní a zkontrolujte si to na mých sociálních sítích, já nikdy nemažu žádné příspěvky, nikdy nic, nikdy nikoho nebanuju, takže se můžete podívat na můj příspěvek ze 4. prosince, kdy jsem reagoval na tehdejší vystoupení těsně před jmenováním Andreje Babiše premiérem této země. Tak jsem reagoval, že pokud splní to, co tehdy v tom videu ze 4. prosince deklaroval národu, takže je jmenován naprosto oprávněně, legitimně a v souladu s volbami. A doprovázel jsem to mnohokrát tím, že jsem říkal, v době od parlamentních voleb do zhruba konce roku nebo přelomu roku jsem já jako občan této země, ne jako poslanec, vnímal to, že dvě nejtěžší váhy české politiky, prezident a premiér, k sobě našli tvrdou, ale nějakou věcnou komunikační linku. To, kam pan premiér odjel a s ním tedy kolegové i vy z hnutí ANO, já naprosto nechápu, že jste začali svítit u těch báboviček, u toho pískoviště, kde někteří vaši členové koalice si potřebují odehrát malicherné války, tak tohle já absolutně nechápu a nemá to nic společného s naším politickým zakotvením, každého z nás.

Takže já chci ještě poprosit nejsilnější klub, 80 hlasů v této Sněmovně, aby u pozměňovacího návrhu A7 zvážili nějaký racionální soudný přístup k výkonu politiky v této zemi, k tomu, jestli spolu mají nejvyšší ústavní činitelé věcně komunikovat, anebo jestli se připojíte k malicherným dětinským válkám, respektive válečkám nebo já nevím jak to nazvat, už jsem nechtěl opakovat do třetice bábovičky. Takže to je ten druhý pozměňovací návrh, na který chci upozornit.

A třetí, u něj se zastavím nejvíc. On je srdcový, ale tady padla opravdu spousta argumentů a já taky, já budu sázet jeden argument za druhým. A to je ten pozměňovací návrh pod písmenem E3 pana ministra Šťastného, respektive načtený samozřejmě tady na plénu, a to je naprosto normální nebo přihlásil se k němu kolega Nacher, ale pan ministr se k němu hlásí, takže proto říkám pozměňovací návrh pana ministra Šťastného. To je to zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury. Tak pár věcných poznámek a většina z nich byla připravená předtím než proběhla ta přestřelka ve faktické. Ale pak zareaguju i na to, co padlo v té faktické, protože tam byly některé podpásovky. Tak to, co jsem měl připravené před tou přestřelkou, je faktické.

Národní sportovní agentura rozhoduje rok co rok, ta částka je, klepu do dřeva zaplaťpánbůh, stále mírně stoupající. My sportovci bychom si přáli, aby narůstala rychleji. A teď zase vláda od vlády, takže mírně stoupající, rozhoduje o jednotkách miliard někde mezi v posledních letech 6 a 9 miliardami nebo 8 miliardami korun rozdělenými formou dotací do českého sportu. Takovýto orgán si nepochybně, takováto státní instituce si nepochybně kromě těch standardních kontrol, které tady zmiňoval pan ministr, ať už je to kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu, ať už to je finanční kontrola ze strany Ministerstva financí, zaslouží i politickou kontrolu.

Je mně líto, že pan ministr, který je přece politik bytostně celým svým životem, tak tady kritizuje slovo politická kontrola. Proboha, máme-li státní instituci, která rozděluje miliardy do užitečných věcí v této zemi, tak nad ní má existovat vedle těch státních kontrol i politická kontrola. Copak někdo z vás popírá zastupitelskou demokracii? Copak někdo popírá to, že Poslanecká sněmovna je srdcem české demokracie a ta Poslanecká sněmovna nemá tu politickou kontrolu vykonávat? Tak to jste se snad úplně zbláznili a popíráte roli tohoto parlamentu nebo této Poslanecké sněmovny. To mě od pana Šťastného, od pana ministra, který je celoživotní politik a já se za to slovo nestydím, jsem také politik, tak popření této politické funkce kontrolní mně přijde úplně vlastně mimózní.

Za druhé, a to už tady padlo, v dozorčí komisi je rovnoměrné zastoupení, tak jak jsme to zákonem z roku 2023 navrhli, rovnoměrné zastoupení Poslanecké sněmovny i Senátu.

Za třetí, navrhli jsme a hlavně jsme to fakticky dodrželi jako tehdejší koalice při volbě jednotlivých členů dozorčí komise, a ta jména už tady padla, nebudu je opakovat, tak jsme dodrželi zastoupení koalice i opozice. Tak má jakýkoliv kontrolní orgán v jakékoliv státní instituci, kde se na nominacích členů toho kontrolního orgánu podílí parlament, tak takto má vypadat. A tak jsme to Národní sportovní agentuře a u její dozorčí komise dodrželi. To znamená koalice i opozice se na té kontrole podílely.

Za čtvrté, a to tady nepadlo, dozorčí komise tady byla shazována jako nefunkční celek s odvoláním na jeden zápis. Dozorčí komisi jsme v té organizačně funkční novele zákona o podpoře sportu z roku 2023 nastavili velmi silná oprávnění.

Já uvedu příklad. Třeba oprávnění navrhnout předsedovi vlády odvolání členů rady, to znamená odvolání toho boardu Národní sportovní agentury. Při jakémkoliv zjištění pochybností nezůstanou ty případné věcné podněty – teď odhlížím od odvolání členů Rady Národní sportovní agentury – tak ty podněty od dozorčí komise nezůstanou uvnitř té instituce. Mnoho dozorčích orgánů to nemá takto nastaveno, tak dozorčí komise NSA eskaluje ty věci podle zákona opět přímo předsedovi vlády. Tak to jsou slabá oprávnění. A to, pan ministr už tady teď není, snad někde slyší, to je nefunkční orgán, to je špatně nastavený orgán?

Pátá poznámka, která byla připravena před těmi faktickými, před tou přestřelkou. A už se blížím ke konci. My jsme tu organizačně funkční novelu zákona o podpoře sportu, kterou jsme do architektury Národní sportovní agentury dozorčí komisi ustavili, tak jsme ji připravovali tady více než rok. Věřím, že tady sedí kolegové, kteří by potvrdili i z opozice, že jsme od počátku tehdy tu organizačně funkční novelu zákona o podpoře sportu připravili napříč touto Sněmovnou. Dokonce když si dohledáte – pro fajnšmekry – všechna hlasování až do toho finálního tady na plénu, to znamená všechna hlasování o podpoře nebo nepodpoře té organizačně funkční novely v garančním výboru, ve školském výboru, v podvýboru pro sport, kde se to všechno probíralo, tak ta hlasování o podpoře tady té novely byla jednomyslná, zdůrazňuju naprosto jednomyslná.

Na posledním hlasování tady na plénu, samozřejmě, a tam zase chápu, to teď neberte jako jakoukoliv kritiku, padlo nějaké politické rozhodnutí u části tehdejší opozice, kde část opozice v zásadě držela to hlasování z předchozích projednání ve výborech a podvýborech Poslanecké sněmovny a podpořila tu organizačně funkční novelu. Tam bylo vysoce přes 100 hlasů a část opozice už to v tom finálním hlasování tady na plénu ve třetím čtení nepodpořila. Ale opravdu, pokud si dohledáte záznamy, zápisy a hlasování z doby, kdy jsme v průběhu let 2022 a 2023 připravovali organizačně funkční novelu, kterou se dozorčí komise Národní sportovní agentury ustavila, tak mělo toto řešení z důvodu jeho věcnosti, z důvodu jeho správnosti podporu napříč celým politickým spektrem.

A teď už jenom opravdu poznámky, já už bych končil, takže tohle bych věřím, stihl snad i ve faktické. To, proč jsem se nehlásil předtím, protože jsem věděl, že to snad budu schopen zopakovat tady.

Tak k tomu, co řekl pan ministr. On avizoval a adresoval to velmi kriticky, že dozorčí komise Národní sportovní agentury se sešla naposledy 26. 9. 2025, to znamená 14 dnů před volbami. Tak prosím vás, pokud se nepochybně to vedení Národní sportovní agentury, to znamená board Národní sportovní agentury, Rada Národní sportovní agentury po volbách ustavuje z pohledu jmenování ze strany vlády, tak to, že dozorčí orgán čeká na ustanovení toho řídícího nebo statutárního orgánu Národní sportovní agentury, tak je naprosto logické.

Takže doplním jenom to, že 16. 12. byl odvolán nebo byli odvoláni dva členové Rady Národní sportovní agentury a teprve 26. 1. po více jak dalším měsíci bylo jmenováno nové vedení Národní sportovní agentury, to znamená, řeknu, dojmenováni ti dva zbývající členové Rady Národní sportovní agentury, aby vůbec byla usnášeníschopná. Protože v celém tom mezidobí od odvolání dvou členů Rady Národní sportovní agentury až do jejich nového jmenování, to znamená do 26. 1., ta rada, to znamená ten board nebyl usnášeníschopný, tak za této situace má zasedat, konat, adresovat někomu, kdo není usnášeníschopný dozorčí orgán? To přece nedává logiku.

Za druhé tady byla zmínka o Pirátech. Tak já tady chci zmínit, a pan ministr to zase dával do souvislosti a použil Piráty, předpokládám, že bez dohody s nimi jako argument pro politizaci činnosti dozorčí komise Národní sportovní agentury. Ten argument je naprosto nepravdivý. Členem dozorčí komise Národní sportovní agentury a omlouvám se takhle na dálku, že musím vyvrátit tu nepravdu pana ministra, byl nominant Pirátů, ono to je dohledatelné veřejně, tak jinak bych si to netroufl říct, pan Arnošt Štěpánek. On je ze sousedního kraje, my se velmi dobře známe, tykáme si s ním. Já jsem s tím tu situaci probíral.

A pan Štěpánek – a teď to vlastně, řeknu pochvalně, byl z těch, kdo po odchodu Pirátů z vlády prostě dobrovolně nesetrval na té funkci, kam se dostal díky působení Pirátů ve vládní koalici, zachoval se podle mě správně, standardně, tak jak se v normální demokracii má člověk zachovat. Pokud jsem opustil jako strana koalici a byl jsem nominantem koalice do té funkce, tak s koncem mé mateřské strany v koalici odcházím z té funkce. Takhle jednoduché to bylo, to znamená ten argument Piráty směrem k politizaci dozorčí komise Národní sportovní agentury je absolutně nepravdivý. Pro ověření – myslím si, že se můžete spojit s panem Arnoštem Štěpánkem, on je činný v politice, kdokoliv z vás. A pravdivost mých slov dosvědčí.

Pak tady pan ministr zmínil, že se dozorčí komise sešla jenom čtyřikrát ročně. No v zákonu o podpoře sportu je za a) nastaveno že se schází alespoň čtyřikrát ročně a omlouvám se, mně kvartální výkon kontrolní působnosti přijde více než dostatečný, naprosto správný. Byli jsme přísní. Dokonce tady tehdejší opozice a tehdejší kolegové z hnutí ANO navrhovali pozměňovákem snížení počtu zasedání dozorčí komise na dvakrát ročně. My jsme naopak od dozorčí komise chtěli výtlak. To znamená přímo do zákona jsme nastavili čtyři zasedání ročně. To znamená používat tento argument, který je nastaven přímo zákonem, jako argument nefunkčnosti tohoto orgánu, je zase úplně mimo mísu.

Jo, a poslední zmínka, ta je teda velmi osobní, protože se týká o člena, ne o bývalého člena naší strany. My se k němu hrdě hlásíme. Prosím vás, udělat tady z expředsedy Národní sportovní agentury, za kterého se činnost Národní sportovní agentury prokazatelně výrazně zlepšila oproti těm dvěma předchozím, ty nebudu jmenovat, neudělám to co pan ministr, který to tady hodil tou jedovatou cenou na Ondřeje Šebka, tak za Ondřeje Šebka se činnost Národní sportovní agentury oproti dvěma předcházejícím předsedům Národní sportovní agentury, a byli z vašich řad, já je nebudu jmenovat nebudu takovej podrazák, tak za činnosti Ondřeje Šebka se činnost Národní agentury velmi výrazně zlepšila.

Naházet na něj to, že si cestoval někde po světě, že si někde užíval ve světě, takhle ta slova tady pan ministr řekl a říkal je zcela vědomě, tak je absolutní lež, nepravda. Mimo jiné ty zahraniční cesty předsedy Národní sportovní agentury byly předmětem velké kontroly dozorčí komise ještě v době, kdy byl členem dozorčí komise Arnošt Štěpánek, který na to podal podnět a dozorčí komise to jednomyslně prověřila s detailem všech těch zahraničních cest. A k žádnému cestování po světě bez pracovního výkonu nebo výtlaku nedocházelo. Takže, pane ministře, házet špínu jmenovitě na člověka, který se vám nemůže bránit, není členem této Sněmovny, není tady na zasedání, je další podpásovka a vlastně druhý absolutně neférový bod, který tady zmiňuju. Takže já se naopak expředsedy Národní sportovní agentury Ondřeje Šebka zastávám. On toho advokáta nepotřebuje. Ale v okamžiku, kdy tady házíte jedovaté sliny a házíte jmenovitě na člověka, který tady není, tak si myslím, že ten člověk si naše zastání zaslouží. Je to všechno dohledatelné, je to zkontrolovatelné.

Ty cesty, teď to zjednodušuju, nepopíšu úplně všechny, měly jeden společný cíl. Měly cíl získat do České republiky většinou významné sportovní akce, o jejichž přidělení rozhoduje kongres té dané mezinárodní sportovní asociace třeba IAAF a tak dále, kde ten kongres je svolán na určité místo, kam ten předseda cestoval proto, aby získal vyjednáváním na tom kongresu pro Českou republiku některou z významných sportovních akcí. Tolik za mě vše, děkuju mnohokrát.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Paní ministryně Mrázová ruší omluvu, už je přítomná. Patrik Nacher se omlouvá od 11 do 11.45 z pracovních důvodů a Válek Vlastimil se omlouvá od 11 hodin z pracovních důvodů.

Nyní tedy vystoupí v obecné rozpravě paní poslankyně Eliška Olšáková a připraví se Kateřina Strojanová. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Eliška Olšáková: Dobrý den. Děkuji, pane předsedo, za slovo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně poslankyně a vážení kolegové poslanci, já bych zde ráda také vystoupila k projednávanému tisku, ale budu se zabývat pouze jedním pozměňovacím návrhem, který je nahrán pod číslem sněmovního dokumentu 887 a budeme jej hlasovat jako bod D. Tento pozměňovací návrh, respektive přílepek, zavádí pětileté funkční období pro tajemníky obecních úřadů a ředitele krajských úřadů. My jsme tady o tom hodně slyšeli, bylo to nazváno, že je kolem toho hysterie. Já si myslím, že je to debata, která vlastně chyběla v průběhu celého projednávání, protože to bylo nahráno ve druhém čtení. Já bych tady také chtěla říci, a on o tom mluvil i předřečník nebo v úvodu s přednostním právem náš předseda Vít Rakušan, za poslanecký klub Starostové a nezávislí, my s tímto návrhem absolutně nesouhlasíme.

Ne proto, že bychom odmítli debatu o fungování veřejné správy. Naopak, jsme přesvědčeni, že veřejná správa musí reagovat na nové výzvy a že je správné diskutovat o tom, jak zvyšovat její efektivitu, otevřenost a kvalitu. Ale stejně důležité je, aby takové změny vznikaly promyšleně, po dlouhé odborné diskusi, s respektem k lidem, kteří veřejnou správu každodenně zajišťují. A to se v tomto případě nestalo. My máme před sebou návrh, který, dovolím si říct, přináší jednu z největších změn v postavení vedoucích úředníků za poslední roky. Přesto nebyl předmětem odborné debaty, nebyl projednán s reprezentacemi obcí a krajů nebyl projednán se sdružením tajemníků městských a obecních úřadů ani s dalšími profesními organizacemi. A především nebyly řádně vyhodnoceny jeho dopady. To samo o sobě považuji za velmi problematické.

Já jsem měla možnost jako starostka obce s rozšířenou působností, a dnes také jako krajská radní, s těmito lidmi spolupracovat. A z vlastní zkušenosti vím, že role tajemníka nebo tajemnice, ředitele či ředitelky krajského úřadu, je často veřejností podceňována. Ve skutečnosti jde o jednu z nejodpovědnějších pozic ve veřejné správě. Tajemník není pouze vedoucí zaměstnanec, je garantem kontinuity fungování úřadu, je člověkem, který zajišťuje, aby úřad fungoval bez ohledu na to, kdo právě vyhrál volby a je nositelem institucionální paměti. Koordinuje výkon státní správy, koordinuje výkon samosprávy, odpovídá za personální řízení úřadu, za zákonnost procesu, za přípravu podkladů a pro rozhodování samosprávy a také za fungování stovky správních agend. A právě díky tomu, že tato pozice stojí mimo politický boj, může poskytovat potřebnou stabilitu. A to je podle mého názoru hodnota, kterou bychom měli spíše chránit.

Často slýcháme takový argument, že pětileté funkční období přinese větší flexibilitu a umožní lépe řešit případy, kdy mezi vedením obce a tajemníkem nefunguje spolupráce. Jenže to není soukromá firma. Úkolem tajemníka není pouze plnit přání politického vedení. Jeho úkolem je také upozorňovat na právní rizika, na nesoulad se zákonem nebo na možné negativní důsledky některých rozhodnutí. A samozřejmě to někdy znamená i říkat nepříjemné věci. Právě proto musí být jeho postavení dostatečně nezávislé. Pokud vytvoříme systém, ve kterém bude vedoucí úředník vědět, že o jeho dalším působení bude za několik, respektive pět let, rozhodovat aktuální politická reprezentace. Vytváříme tím tlak na větší loajalitu k politikům a na menší loajalitu k principům profesionální veřejné správy.

Jinými slovy vytváříme prostor pro politizaci úřednického aparátu. A to považuji za nebezpečný směr. Moderní demokratické státy se dlouhodobě snaží budovat profesionální a nestrannou veřejnou správu, správu, která slouží občanům, bez ohledu na to, kdo právě sedí na radnici, na kraji nebo ve vládě. Není náhodou, že jedním ze základních principů kvalitní veřejné správy je právě kontinuita. Politická reprezentace přichází a odchází. Úřady však musí fungovat nepřetržitě. Musí zajišťovat celou škálu agend, dopravně správní školství, krizové řízení, také desítky dalších činností, stavební řízení například. A právě zkušenost vedoucích pracovníků je tím, co umožňuje zvládat složité změny bez kolapsu systému. Dnes přitom veřejná správa čelí mimořádně náročnému období. Řešíme, a vypadá to, že i nadále budeme řešit dopady reformy stavebního práva. Pokračuje digitalizace veřejné správy, přibývají požadavky v oblasti kybernetické bezpečnosti, mění se sociální agenda, rozšiřují se povinnosti obcí a krajů a zároveň dlouhodobě zápasíme s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Právě v takové situaci bych očekávala, že budeme stabilitu úřadů spíše posilovat, nikoliv oslabovat.

Další problém vidím v navrženém přechodném mechanismu, o kterém nebudu dlouze hovořit, protože v podstatě to tady shrnul můj předřečník, pan kolega Karel Haas. Ten návrh totiž dopadá i na současné tajemníky a ředitele krajských úřadů, kteří byli do funkcí jmenování za zcela jiných podmínek. Mnozí z nich vykonávají svou práci deset, patnáct, někdy dvacet let Nevidím žádný důvod, proč by právě tito lidé měli být najednou vystaveni nejistotě pouze proto, že se mění pravidla hry. A pokud existují konkrétní problémy v jednotlivých případech, a věřím, že určitě existují, proto ten pozměňovací návrh byl takto podán, řešme prosím konkrétní problémy, ale nevytvářejme systémové riziko pro celý segment veřejné správy.

Ostatně i samotní tajemníci upozorňují, že návrh může vést ke zvýšenému počtu soudních sporů, právní nejistotě a dodatečným nákladům, které nakonec ponesou obce a kraje. To rozhodně není cesta k efektivnější správě. A když hovoříme o modernizaci veřejné správy, tak bychom se spíš měli ptát, jak přilákat kvalitní odborníky, jak zvýšit atraktivitu práce ve veřejném sektoru a jak zajistit, aby zkušenosti a know how zůstávaly v institucích. Tento návrh – podle mého názoru – působí přesně opačně. Může odradit schopné lidi od toho, aby o tyto náročné pozice vůbec usilovali.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, silná samospráva potřebuje silné politické vedení, ale stejně tak potřebuje profesionální, odborný a stabilní úřednický aparát. Politici mají přicházet s vizí a nést odpovědnost za směřování obce či kraje. Úředníci mají zajišťovat kontinuitu, zákonnost a odborné fungování institucí. A právě tato rovnováha je jedním ze základů kvalitní veřejné správy. Proto jsem přesvědčena, že takto zásadní změnu nelze přijímat narychlo, bez odborné diskuse a bez důkladného vyhodnocení dopadů. Poslanecký klub Starostové a nezávislí je připraven debatovat o budoucnosti veřejné správy. Není však připraven podpořit návrh, který může oslabit její stabilitu, profesionalitu a nezávislost.

Děkuji vám za pozornost a ještě na závěr bych řekla, že tajemník či tajemnice, ředitel či ředitelka nejsou zaměstnanci starosty, ale garanti zákonnosti výkonu státní správy.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní vystoupí paní poslankyně Kateřina Stojanová a připraví se Olga Richterová.

Tak prosím.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych úvodem chtěla poděkovat mému ctěnému kolegovi panu poslanci Haasovi z ODS za to zastání se mého pirátského kolegy v té, myslím dost neoprávněné výtce a obvinění, která tu zazněla z úst pana ministra. Pan kolega myslím dostál své zásady padni komu padni a za to mu patří můj dík.

Já považuji za důležité se v té dnešní rozpravě vrátit k jedné části toho projednávaného návrhu zákona, která podle mě představuje nebezpečný precedens a bohužel to není nic většího než změnu, kterou doporučuje přijmout ústavně-právní výbor v rámci zákona o střetu zájmů, který vlastně tu také dnes otevíráme. Není to v rámci všech těch projednávaných změn, bohužel, alespoň tedy z pohledu pravděpodobně vás, ale i médií ta změna nejvýraznější, ale bohužel o to nebezpečnější. Je velká chyba, a já to tady říkám opakovaně, protože už několikrát jsme při řadě rozprav na zákon o střetu zájmů narazili. Je velká chyba jej vnímat pouze jako nějaký technický předpis, který se týká majetkových poměrů nás jako politiků a političek, protože naopak z mého pohledu je to jeden vůbec z nejzásadnějších, pravděpodobně právních předpisů, které jsou základním pilířem ochrany důvěry veřejnosti ve stát.

Jeho smyslem totiž je zajistit, aby lidé, kteří vykonávají veřejnou moc – samozřejmě nejen tady na úrovni Poslanecké sněmovny, ale třeba i na komunální úrovni – nerozhodovali pod vlivem svých osobních a ekonomických zájmů. Aby zkrátka občané nemuseli přemýšlet, jestli politik nebo jiný veřejný funkcionář rozhoduje ve prospěch veřejnosti nebo proto, že při svém rozhodování má možnost nebo směřuje k tomu, něco získat čistě pro svůj osobní, byznysový nebo ekonomický zájem.

Právě proto jsou pravidla pro střet zájmů, která samozřejmě nepochází jenom z českého právního řádu, ale máme tady i legislativní a referenční rámec z Evropské unie. Proto jsou ta pravidla nastavena poměrně přísně. Právě proto bychom měli být mimořádně opatrní k tomu, když zde konstruujeme nějaké výjimky. Právě to dnes děláme. Navržená úprava umožňuje veřejným funkcionářům působit v orgánech podnikajících právnických osob se státní majetkovou účastí, pokud byli do těchto orgánů vysláni svým zaměstnavatelem.

Nechci v rámci svého pozměňovacího návrhu, ke kterému jsem se přihlásila v druhém čtení a už jsem tady o něm mluvila, zpochybňovat samotnou potřebu, aby stát měl svoje zástupce v orgánech některých podniků nebo společností. To samozřejmě může být legitimní a dokonce v některých případech – naprosto to uznávám – i zcela nezbytné. Jenže, pokud kvůli tomu otevíráme výjimku právě v rámci zákona o střetu zájmů, pak by ta výjimka měla být dostatečně úzká, přesná a doplněna dostatečnými pojistkami. Přesně to se bohužel nestalo.

Prvním problémem, který vnímám, je samotný rozsah té výjimky. Ústavně-právní výbor, který vám tedy předkládá doporučující stanovisko, zvolil poměrně široký pojem „obecný funkcionář“. Tím ale bohužel otevírá výjimku mnohem širšímu okruhu osob, než pro který lze jeho existenci vůbec nějak rozumně a legitimně odůvodnit. Pokud totiž bylo cílem umožnit zastupování státu například politickým náměstkům, pak by měla být ta výjimka napsána právě pro ně, ne obecně pro všechny, v uvozovkách, veřejné funkcionáře, na které pak při aplikační praxi může tahle úprava dopadnout.

Druhým problémem, který tam vnímám, je pak způsob vymezení dotčených společností, protože váš návrh pracuje právě jenom s pojmem nebo frází „majetková účast státu“. Jenomže samotná účast státu v těchto společnostech vůbec nevypovídá nic o tom, zda stát tu danou společnost skutečně ovládá. On může vlastnit zanedbatelný podíl i bez jakéhokoliv faktického vlivu na fungování a řízení takovéto společnosti. Nebo ji naopak může fakticky řídit prostřednictvím jiných nástrojů, než je nějaký jeho zástupce nebo zástupkyně v jeho řídících nebo dozorčích orgánech. Čili, takto napsané pravidlo je nepřesné a neodpovídá úplné skutečné realitě.

To ale stále ještě není z mého pohledu nejzávažnější. Za úplně nejzávažnější považuji skutečnost, že ta nadesignovaná výjimka vůbec neřeší ekonomický zájem veřejného funkcionáře. Jinými slovy, ten zákon, pokud by byl přijat i s touto úpravou, by najednou nově umožňoval veřejnému funkcionáři působit v orgánu obchodní společnosti, aniž by ale současně stanovil, že za tuto činnost nesmí pobírat odměnu, podíl na zisku nebo jiný typ obdobného majetkového plnění.

Tady to je právě věc, kde se dle mého názoru hrubě dostáváme do rozporu s pravidly zákona o střetu zájmů a koneckonců i s jeho smyslem. Protože – dobře to víme i na řadě veřejných kauz, které už v minulosti proběhly mediálním prostorem – střet zájmů sám o sobě nevzniká jenom tím, že někdo sedí ve správní radě nebo dozorčí radě toho kterého podniku s majetkovou účastí státu. Střet zájmů vzniká právě ve chvíli, kdy při výkonu takovéto funkce pobírá nějaký typ odměny nebo z toho má jiný majetkový prospěch nebo respektive, abych byla úplně přesná v dikci zákona o střetu zájmů, má na tom nějaký vlastní osobní individuální ekonomický zájem ve chvíli, kdy veřejný funkcionář může mít finanční motivaci rozhodovat určitým způsobem, nebo si samozřejmě prostřednictvím toho své místo v takovémto orgánu udržet.

Pokud pak stát někoho takového právě do takového orgánu vysílá proto, aby zastupoval tento stát, tak pak bychom podle mě měli úplně minimalizovat tuto čistě finanční motivaci. To bohužel tato přijatá nebo respektive hypoteticky přijatá úprava – pokud tedy dnes projde hlasováním – vůbec nedělá.

Zároveň – to je také součástí této mé kritiky – vůbec neřeší jakoukoliv vymahatelnost těchto pravidel. Protože přece každý zákon je silný jenom tak, jak silná je možnost kontrolovat a dodržovat jeho pravidla a ustanovení a jak je v konečném důsledku i vynucovat, pokud tedy dojde k jejich porušení. Nestačí napsat jenom výjimku, musíme také jasně říct, jaká pravidla z toho plynou a jaké pak budou konkrétní následky jejich porušení.

Právě proto jsem představila a předložila svůj pozměňovací návrh, který tedy na tyto slabiny, které jsem shledala, reaguje a snaží se je napravit. Znovu opakuji, mojí motivací opravdu není, abych zabránila tomu, aby stát mohl být prostřednictvím svých zástupců zastoupen v orgánech podnikajících právnických osob. Naopak jsem se snažila zachovat základní záměr výborové úpravy, ale nesnažím se o nic jiného, než doplnit přesně pojistky, které by podle mě neměly v zákoně o střetu zájmů chybět, pokud tedy nechceme, aby se těmito jednotlivými nesystémovými změnami úplně vyčerpal jeho smysl.

Já jsem navrhla, aby se výjimka vztahovala tedy pouze na úzce vymezený okruh veřejných funkcionářů, u nichž pak lze takové zastoupení v orgánech těchto společností skutečně odůvodnit. Navrhla jsem i přísnější vymezení těchto společností podle skutečného vlivu státu, nikoliv jen podle formální majetkové účasti. Protože, znovu opakuji, to, že stát nějakým způsobem má podíl v nějaké obchodní společnosti, ještě neznamená, že ji fakticky ovládá a řídí, byť jen tedy nějakým poměrným způsobem.

Navrhla jsem taky pravidlo bezúplatnosti. To je právě reakce na to vůbec nejzásadnější, do čeho by tato úprava zasáhla, aby veřejný funkcionář neměl při výkonu této funkce osobní finanční prospěch. Navrhla jsem i odpovídající úpravu sankčních ustanovení, která právě reaguje na to, že v současné chvíli by tam nebyla žádná jasná předvídatelná legitimní pravidla, která by nastavovala nějaký sankční mechanismus, aby tato pravidla byla skutečně v případě jejich porušení vymahatelná.

Bohužel, tento můj pozměňovací návrh minimálně na úrovni ústavně-právního výboru doporučující stanovisko nezískal. Nicméně jsem považovala a považuji za důležité, aby tady zaznělo, že dnešní podoba zákona, zvlášť pokud by i prošla tato úprava, by podle mého názoru oslabovala ochranu právě před střetem zájmů. Bylo by tedy záhodno, aby tento pozměňovací návrh byl dnes přijat. Zvláště tedy v době, kdy se zase zákon o střetu zájmů stal tématem díky tedy příšerné iniciativě vládních poslanců a poslankyň ve snaze vyjmout z přetrvávajícího střetu zájmů premiéra Babiše.

Tak si myslím, že bychom tedy mohli koneckonců dostát i pravděpodobnému přání paní ministryně Mrázové, prostřednictvím pana předsedajícího, která kupodivu k mému velkému pozitivnímu překvapení si uvědomuje, že pokud by taková úprava byla přijata, pak by se, jejími slovy, rozšířil prostor pro korupci.

Opravdu ještě úplně v závěru upozorňuji na to, že přesně těmito jednotlivými technickými malými úpravami, které nezískávají přílišný zájem, začíná postupná eroze veřejné integrity a důvěry občanů v to, na základě jakých zájmů a přání my jako veřejní funkcionáři rozhodujeme a jakým způsobem třeba právě pak řídíme podniky s majetkovou účastí státu. Respektive, s jakým očekáváním. Jestli skutečně s očekáváním naplňování veřejného zájmu nebo nějakých osobních ekonomických zájmů.

Podruhé, jde podle mě i o potřebu, kterou jsem se snažila tedy navrhnout ve svém pozměňovacím návrhu, aby šlo opravdu o kvalitní legislativně technickou úpravu.

Myslím, že by bylo smutné zjistit na konci dne, že z toho pravidla a znovu opakuji, ten referenční rámec zákona o střetu zájmů přichází z Evropské unie, tak zůstává jen prázdnou skořápkou a ten skutečný obsah se úplně vytrácí. Ten zákon o střetu zájmů a zopakuji to ještě jednou nemá chránit nic jiného než veřejný zájem. Má chránit důvěru občanů, že se neřídíme našimi osobními, byznysovými, ekonomickými zájmy.

Proto prosím apeluji na vás, ať zvážíte přijetí toho mého pozměňovacího návrhu, který tuto ochranu posiluje a naopak ideálně odmítněme ten předložený pozměňovací návrh, který z mého pohledu tuto základní pojistku oslabuje. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak a nyní vystoupí předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová. Přečtu omluvu: Hoffmannová Andrea se omlouvá z celého jednacího dne ze zdravotních důvodů. Tak máte slovo prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji a já závěrem navážu na slova naší poslankyně Kateřiny Stojanové s tím, co je také významný aspekt té změny, kterou provádíte a který se dotýká miliard korun, které se ročně posílají do sportovních dotací. Jde o změny týkající se Národní sportovní agentury.

Ale já jim dám nejdřív širší kontext. Jde o to, že to celé, tu obrovskou materii těch změn zákona o státních zaměstnancích, respektive zrušení služebního zákona, tu obrovskou materii dáváte jako poslanecký návrh. Obešli jste tak standardní proces a přitom jste to sami v minulosti extrémně kritizovali. Byla to například paní poslankyně Ožanová. Ta se prostě velice důkladně v minulém volebním období ptala, že chce normální standardní legislativní proces. Anebo říkala věty jako, cituji: Proč se neprovedla úplná transpozice do toho meziresortního připomínkového řízení i kdyby se mu ten zákon vrátil roztrhaný? To se mně stalo několikrát. To se opravdu stane, že se vám to vrátí a máte tam 2 000 zásadních připomínek. Nebo proč to tam nedal? Proč se ta připomínková místa nemohla k tomu vyjádřit? Proč zvolili raději formu pozměňovacího návrhu?

Připomíná vám to něco? Proč nyní, když je paní poslankyně a řada dalších poslankyň a poslanců, co kritizovali například změny skrze pozměňovací návrhy ve druhém čtení, kdy argumentovali tím, že věci mají procházet připomínkovým řízením, hodnocením dopadů regulace RIA, proč teď tak obrovskou věc, jako je zrušení zákona o státní službě, předkládají poslaneckým návrhem? Vždyť to je šílené.

Sami před pár lety říkali, ať tam jsou ty 2 000 zásadních připomínek, ať se vám ten zákon vrátí úplně roztrhaný a teď najednou sami sobě chtějí tu cestičku co nejvíce umést proti zájmům této země, proti zájmům standardních procesů toho, jak mají věci probíhat, aby naše země měla vyvážená práva na kontinuitu, odbornost ve státní správě a samozřejmě tak práva vládní koalice prostě vládnout. To je jasné. Ale tohle právo má být vyvážené.

Takže ti poslanci, kteří v minulosti za hnutí ANO opakovaně zdůrazňovali, že se obchází mezirezortní připomínkové řízení například u toho poslaneckého pozměňovacího návrhu, ale zdůrazňuji jen u pozměňovacího návrhu, nikoliv u celého návrhu zákona, že se obchází Legislativní rada vlády, projednání prostě tím standardním procesem připomínek, tak teď tohle obejdou u celého návrhu zákona.

Tímto úvodním nasvícením současného vládního pokrytectví jsem chtěla začít k tomu sněmovnímu tisku 77, který předkládá pan poslanec Radek Vondráček, Renata Vesecká, Libor Vondráček a Zuzana Ožanová, právě proto, že zejména paní poslankyně Ožanová tyto věci tady v minulých letech troufnu si říct, že ne desítky minut, ale spíše hodiny a hodiny kritizovala.

Nyní se děje to, že nejenom že se ruší ta účinnější kontrola nad sportovními dotacemi, což mě jako členku kontrolního výboru velmi zajímá a budu se tomu věnovat v této argumentaci, kde se vás snažím přesvědčit, abyste pro tento zákon nehlasovali, ale taky se jedná o oslabení ochrany státních zaměstnanců, o politizaci státní služby, o ty zásadní procedurální nedostatky, které jsem už naznačila, a samozřejmě o možný rozpor s právem Evropské unie.

Já bych ráda zdůraznila, že možný rozpor s právem Evropské unie není jenom nějaká abstraktní kategorie. To je přímé ohrožení miliard z evropských peněz.

Co se týče těch hlavních problémů té předkládané novely, tak důvodová zpráva k tomu tisku 77 prezentuje ty navrhované změny jako něco, co je převážně formální, legislativně technická věc. Tváří se to jako bychom mohli přimhouřit oko, přehlédnout to a hlavně to mít rychle ze stolu.

Ale vážené dámy, vážení pánové, tak to prostě není. Jde právě o závažné věcné změny, které samozřejmě přesahují rámec pouhé jakoby technické adaptace, jak by to vládní koalice ráda prezentovala Mezi ty nejzávažnější problémy, které lze velmi snadno identifikovat, patří za prvé oslabení těch kontrolních mechanismů nad sportovními dotacemi. Zejména jde o zrušení postavení předsedy Národní sportovní agentury jako služebního orgánu a jde o odstranění toho jasného a jednoznačného požadavku, že tam musí být návrh předsedy vlády, když se jmenuje a když se odvolává vedení té sportovní agentury.

Co se týče druhého zásadního problému, je to zkrátka systémová politizace státní správy. Vidíme to v těch výrocích současných ministrů, že odeberou dotace. Vidíme to v tom dosazování kamarádíčků bez kompetencí, bez vzdělání a odbornosti na významná místa na ministerstvech. A vidíme to i na tomto zákoně. Převedení státních zaměstnanců ze služebního poměru do pracovního poměru prostě oslabuje jejich právní ochranu před politickými tlaky.

Třetí problém, odstranění nezávislých kontrolních institutů. Jde o zrušení dílu osm soudního řádu správního upravujícího řízení o zrušení služebního předpisu nejvyššího státního tajemníka. Čtvrtý problém, ty procedurální deficity. Už jsem je zmínila. Jde o tu absenci, naprostou nulu týkající se hodnocení dopadů regulace RIA. Mezirezortní připomínkové řízení, celkový postup skrze poslanecký návrh.

A pátý problém. Také jsem ho už naznačila. Jde o to riziko rozporu s právem Evropské unie. Za nás je tam nedostatečné zhodnocení té kompatibility s příslušnými směrnicemi Evropské unie v oblasti pracovního práva a správy veřejných financí. Jde o to ohrožení miliard z EU a samozřejmě stejně tak můžeme namítat i soulad s českou ústavou. Ale já se aktuálně zaměřuji na těchto pět oblastí.

Ta moje hlavní kritika, to rušení kontroly nad sportovními dotacemi, bude hned odůvodněna. Já jen zdůrazním, já jsem to řešila na kontrolním výboru teď 21. ledna 2026. Řešila jsem, jakým způsobem probíhají kontroly hospodaření, i když jsou tam obrovské dotace, miliony a desítky milionů, NKÚ často dojde k tomu, že to nebylo hospodárné. A k nápravě se děje velice málo. A nyní s tím, jak dál probíhá to vykošťování a oklešťování pojistek a kontrolních mechanismů, tak si prostě za Piráty myslíme, že to bude jenom horší. Co zdůrazním. Národní sportovní agentura je prostě ten ústřední správní úřad pro oblast sportu a tělovýchovy a právě že spravuje a rozděluje dotace v řádu miliard korun ročně, je to zhruba 8 miliard korun za rok v současných letech. A vznikla mimo jiné v reakci na ty dlouhodobé problémy s netransparentním přidělováním sportovních dotací jako reakce na korupční kauzy. Reakce na zoufale nedostatečnou kontrolu nakládání s veřejnými prostředky v té oblasti sportu.

A opět – je to něco, co mě štve, protože si myslím, že sport jako země podporovat máme, zejména sport prostě pro běžné lidi, mládež, pro lidi, kteří ho třeba nikdy nechtějí a nebudou dělat na žádné vrcholové úrovni, ale co se díky tomu udrží fit, má to komunitní funkci, člověk se setká s přáteli, známými – je to zkrátka prospěšné nejenom zdraví, ale i duchu, přátelstvím a komunitě.

Jenže to, co se nyní mění, je, že jmenování předsedy té sportovní agentury už nebude na návrh předsedy vlády. Hned vysvětlím, proč je to špatně. Stejně tak už nebude předseda NSA služební orgán podle zákona o státní službě, nebude mít služební odpovědnost. A stejně tak bude mnohem nižší ochrana zaměstnanců před politickým tlakem. Ty konkrétní změny vám opravdu mohou znít jako něco malého, a proto k nim hodlám přitáhnout vaši pozornost.

Jde o změnu v § 3b odst. 2. Stávající znění – předsedu agentury, místopředsedu agentury a člena rady jmenuje a odvolává vláda na návrh předsedy vlády. A navrhované znění – jenom předsedu agentury, místopředsedu agentury a člena rady jmenuje a odvolává vláda. Hm, navrhovaná změna odstraňuje pouze slova – na návrh předsedy vlády. Proč je to takový problém? Hned zdůrazním. Jde přece o to... (Pousměje se.) že to je cílený kontrolní mechanismus v původním návrhu.

Důvodová zpráva k tomuhle bodu uvádí, že – a teďka cituji: Pokud jde o předsedu Národní sportovní agentury, zachovává se jeho jmenování vládou, ale vypouští se úprava, že návrh na jmenování nebo odvolání musí vládě předložit předseda vlády. Zde jde o interní otázku vlády, kterou není potřeba řešit v zákoně. Ten specifický, zdánlivě pouze procedurální požadavek, aby návrh na jmenování nebo odvolání vedení Národní sportovní agentury předkládal vládě právě předseda vlády, premiér nebo premiérka, je ve skutečnosti politicky naprosto zásadní. To odůvodnění je zcela zavádějící. Bagatelizuje dopad, protože ono nejde jen o nějakou interní otázku vlády – a jde právě o to, že předseda vlády je jasný člověk, individuálně identifikovatelný, s jasnou osobní odpovědností. Předseda vlády, a tak byl ten záměr, prostě má nést osobní politickou odpovědnost za výběr vedení agentury spravující miliardy korun sportovních dotací. Proto mi na tom tak záleží, že u ostatních obdobných subjektů osobní odpovědnost konkrétních ministrů zůstává – jenže tady se osobní odpovědnost rozptyluje. Rozptýlí se na ten kolektivní orgán, rozptýlí se mezi všechny členy vlády, takže bude prakticky nevymahatelná, neexistující, novináři nedostanou od nikoho odpověď, proč byl ten či onen konkrétní člověk jmenován, anebo odvolán. Zamlží se to, každý se bude na někoho vymlouvat, bude možnost neskutečných, nepěkných handlů o obsazení vedení Národní sportovní agentury, protože už nikdo nebude muset toho konkrétního člověka osobně zaštítit, nikdo neponese své jméno na trh, nebude nikdo transparentně muset říci: Já ho navrhuji – nebo: Já ji navrhuji.

Je to jasný krok k ještě snadnější politizaci obsazování vedení agentury, která rozděluje miliardy a miliardy korun ročně na dotacích, a vedle samotného zrušení služebního zákona to je prostě další příklad věci, co tato vláda nemusela udělat, skrze tento poslanecký návrh se rozhodla udělat a vedle toho, že dochází vlastně v § 3b v odst. 7 ještě k zrušení postavení předsedy NSA jako služebního orgánu, tak to tímto konkrétním krokem, znamenajícím škrtnutí tří slov v zákoně, znamená ztracení veřejné kontroly nad vedením Národní sportovní agentury, která přiděluje zhruba 8 miliard korun ročně na dotacích.

A tenhle průšvih, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vy jako koaliční chcete posvětit, chcete schválit to, že prostě všichni zavřou oči, a pak se najednou na stole objeví jméno a nikdo, nikdo už nedohledá, kdo ho na ten stůl přinesl, kdo toho člověka navrhl a co byly skutečné důvody jeho navržení. (Hluk v sále.) Tyto dalekosáhlé důsledky pro kontrolu, respektive chybějící kontrolu nad sportovními dotacemi jsou samozřejmě ve vztahu i k tomu, že to už nebude služební úřad a služební orgán.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já vás požádám o klid v jednacím sále. Prosím o klid. Prosím.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji pěkně. Já tento bod, který se týká 8 miliard korun ročně, považuji za natolik závažný, že pak právě připomenu jednu velkou kauzu ztráty milionů z veřejných peněz právě na sportovních dotacích. Nicméně, když se tedy podíváte na celou tu strukturu problémů, na to, že se tedy ztratí služební vztah zaměstnanců sportovní agentury, ti, kteří doposud vykonávají správní činnosti ve služebním poměru podle zákona o státní službě, přejdou do poměru pracovního podle zákoníku práce, ale opravdu je potřeba si říci, že prostě ztratí zvýšenou ochranu před propuštěním, prostě ti, kdo kontrolují čerpání sportovních dotací, budou výrazně zranitelnější vůči tlaku nadřízených. Je to přesně to, co jako Piráti tady setrvale u tohoto zákona kritizujeme. Chcete si tam dosazovat loutky, ne odborníky, ne lidi, kteří jsou schopni postavit se zájmům nadřízených a mocných, ale lidi, které bude prostě snadné vyhodit a kteří, když budou dostatečně zkušení a schopní, aby tu věc řešili v pracovněprávní rovině, u soudu, tak stejně jim to bude trvat tolik let, že to bude řešit nějaká příští vláda, a už to nebude nikoho zajímat. (Hluk v sále neustává.) Váš jediný zájem je, aby se přestalo vidět na to, jak snadné to chcete mít v rozdělování dotací a v ohýbání pravidel a principů, které mají chránit veřejný zájem.

Vedle ztráty zvýšené ochrany před propuštěním, vedle toho, že budou lidé pracující pro stát, kteří by měli pracovat ve veřejném zájmu, tak to obrovsky zranitelnější vůči tlaku nadřízených, tak se ztratí princip disciplinární odpovědnosti specifické pro služební poměr, ztratí se povinnost dodržovat služební slib, který zavazuje ke specifickým povinnostem vůči státu, a ztratí se také samozřejmě požadavek specifických kvalifikačních požadavků. Konkrétně si to představte jako například úřednické zkoušky, které garantují určitou odbornou úroveň.

Stejně tak, co se stane dalšího vedle ztráty služebního vztahu jako takového? Bude odstraněna hierarchie služebních příkazů. Zrušením toho oprávnění, že se dávají příkazy k výkonu služby, odstraníte systém s jasně definovanými pravidly, protože služební příkazy musí být v souladu se zákonem. To vygumujete. A státní zaměstnanec měl doposud právo odmítnout splnění příkazu v rozporu s právním předpisem. A existoval jasný mechanismus řešení sporů, zda ten příkaz je zákonný, anebo není. V pracovněprávním režimu tyto specifické záruky odpadají, mizí, jsou oslabovány.

No a konečně, ten služební poměr zajišťoval, že zaměstnanci Národní sportovní agentury, a to zejména ti rozhodující – o přidělování dotací, provádějící kontrolu čerpání dotací, hodnotící dotační projekty – prostě požívali zvýšenou ochranu před politickými tlaky. A to, co se stane po převedení do toho pracovního poměru, je mnohem snazší přesunutí na jinou pozici. Mnohem snazší propuštění a pracovní hodnocení bude přímo záviset na tom politicky nominovaném vedení bez té jasné odpovědnosti, za toho ředitele a za tu radu.

Dál bude také chybět institut služebního hodnocení jakožto nějaké objektivní měřítko, které, já vím, že se vyvíjelo, že nebylo ideální ani geniální, ale mělo být postupným systémem garance, že tu kvalitu odborníků a odbornic ve státní správě budeme schopni sledovat, že budeme schopni objektivně měřit kvalitu jejich výkonu. To všechno gumujete poslaneckým návrhem zákona bez těch protikorupčních pojistek, ty rušíte.

Já tedy abych shrnula tuto argumentační část, tak už opravdu jenom bodově.

Odstraněním osobní odpovědnosti předsedy vlády za tu nominaci vedení Národní sportovní agentury se otevírá prostor pro netransparentní dohody o tom, kdo tam bude obsazen. Otevírá se prostor pro nulovou odpovědnost kolektivního orgánu, kterým vláda je. Otevírá se prostor pro výmluvy těch 14 – 15 členů jeden na druhého a média nebudou schopna pro veřejnost zjistit, kdo nějaké problematické jméno přinesl a kdo za něj je odpovědný.

Zrušením služebního poměru zaměstnanců se oslabuje ta ochrana, když odmítnou participovat na pochybných dotačních rozhodnutích, a převedením do toho pracovního poměru se samozřejmě snižuje ta stabilita personálního obsazení klíčových kontrolních pozic. To je v naprostém rozporu s tvrzením v důvodové zprávě, že navrhovaná úprava nepřináší zvýšení korupčního rizika.

Přitom to odstranění role předsedy vlády u Národní sportovní agentury je unikátní. Není například u Energetického regulačního úřadu. Tam se zachovává systém jmenování včetně jasně definované role ministra průmyslu a obchodu jako navrhovatele. Obdobně to je třeba u Českého telekomunikačního úřadu. Zase totéž ministerstvo, MPO.

Takže Národní sportovní agentura je jeden z mála orgánů, kde se odstraňuje ten jasný specifický požadavek, aby se vědělo, kdo to jméno přinesl, a tato kumulace změn s tím rušením postavení vedení jako služebního orgánu prostě vzbuzuje obavy v našem pirátském poslaneckém klubu o skutečné motivy předkladatelů.

Když tedy vidím, jak jako obtížné bude poskytovat odborníkům a odbornicím stabilitu zaměstnání, ochranu před politickými tlaky, předvídatelný kariérní systém a skutečnou nezávislost, kde prostě v současnosti má být státní tajemník, bariéra, hranice mezi politickým vedením a odborným aparátem, tak se opravdu obávám o to, jak toto bude hodnotit Evropská unie.

Nejenom že ten poslanecký návrh nemá povinnost zpracovat RIA hodnocení dopadů regulace, nejenom že ten návrh mění 25 zákonů, dotýká se právních poměrů desítek tisíc lidí, co pracují pro tento stát, nejenom že samotná absence toho hodnocení dopadů regulace je prostě závažná procedurální vada. To, že důvodová zpráva třeba lakonicky konstatuje, že návrh neklade žádné zvláštní nároky na státní rozpočet, tak to je tvrzení, které považuji přinejmenším za diskutabilní.

Vedle absence RIA je taky absence mezirezortního připomínkového řízení. Já už jsem to zdůraznila, že to obešlo tento standardní princip, že hnutí ANO v minulosti intenzivně kritizovalo, když se takto stalo, a že to hnutí ANO kritizovalo i u pouhých pozměňovacích návrhů. A teď to samo činí u obrovského návrhu významného zákona, který mění 25 různých zákonů.

Načasování předložení. To bylo taky unikátní. Návrh byl doručen poslancům dne 29. prosince 2025 v období vánočních svátků. Kdo z vás sleduje, jak běží návrhy zákonů v období mezi Štědrým večerem a Novým rokem? No určitě to je přesně ta první věc, co člověk ráno udělá poté, co otevře oči a uvidí stromeček. Žerty stranou. Ten postup fakt vyvolává pochybnosti o tom, co je skutečný záměr, zda řádné projednání návrhu, anebo jeho rychlé protlačení s minimální veřejnou diskusí.

A plná slučitelnost s právem EU, kterou konstatuje důvodová zpráva, je taky velice, velice problematická, protože tam chybí jakákoliv detailnější analýza. Je tam uveden výčet devíti směrnic EU, kterých se ta navrhovaná úprava dotýká, ale přitom právě ta směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách znamená, že členský stát má zajistit předvídatelné pracovní podmínky a ten přechod takto překotný ze služebního do pracovního poměru bez odpovídajících přechodných ustanovení prostě samozřejmě může narušit ten požadavek předvídatelnosti.

Stejně tak ta směrnice, která se týká pracovních poměrů na dobu určitou, ukazuje, že tam opět můžou být rozpory, protože ta přechodná ustanovení návrhu de facto vytvářejí pracovní poměr na dobu určitou, jenom skrytý pod jinou formální nálepkou.

A nakonec Evropská komise, a to i v rámci hodnocení národních plánů obnovy, opakovaně zdůrazňuje ten jasný a jednoznačný požadavek na odbornou, nezávislou a stabilní státní správu, protože to je taky předpoklad efektivního čerpání evropských fondů. Je to předpoklad toho, že nebudeme přicházet o miliardy z Evropské unie. To systémové oslabení ochrany státních zaměstnanců může vést k negativnímu hodnocení ze strany komise.

A konkrétní argument, proč je to takový průšvih právě u té Národní sportovní agentury? To vám řeknu na závěr. Týká se to případu, který detailně pokryla média. Týká se to případu týkajícího se hospodaření veslařského svazu.

A ta zjištění týkající se čerpání dotací byla tehdy naprosto alarmující. Ty titulky, které vyšly v médiích, jsou, myslím, všeříkající. Já vám ukážu dva:

Hospodárné? Ani omylem. Veslařský svaz dal areál svému spolku a pak si ho za státní miliony pronajal. (Ukazuje.) To bylo na iRozhlase.

A tady je server nebo investigativní projekt PastVina. Je to článek z 26. listopadu 2025:

Předražené nákupy, kamarádšofty i voda za tři miliony. Kam jdou obří dotace pro Český veslařský svaz? Českým veslařským svazem – teď cituju ten článek a zkrátím to, vnímám, že už se blíží hlasování, takže už nebudu tak podrobná, jenom stručně shrnu, že tím Českým veslařským svazem protečou každoročně desítky milionů z dotací z peněz daňových poplatníků. Ale ti se už nemají šanci dozvědět, zda ty peníze byly využity smysluplně, protože řádné vyúčtování se nezveřejňuje. Stále cituji článek PastVina.

A tím symbolem se stalo Mistrovství světa ve veslování v Račicích v roce 2022 za 117 milionů korun, z nichž polovina šla z veřejných prostředků. Dodnes není jasné, komu a za co finance odtekly. Při pátrání po odpovědích jsme rozkryli zakázky pro spřátelené lidi, předražené nákupy, spletence firem i bizarní dodávku vody za tři miliony. A ten Český veslařský svaz podle dat Hlídače státu obdržel na dotacích za poslední dekádu 627 milionů korun. Jsou tam věci, jako když předseda podepisuje smlouvy sám se sebou nebo – to je citace člověka, co se vyjádřil pro novináře – Svazu bylo jedno, že se prakticky krade. Ale tady ty desítky milionů korun pak chybí jinde. Ta polovina peněz, čili více než více než 55 milionů korun, které šly z veřejných prostředků, jsou peníze, co pak nejsou na podporu mladých, na podporu rodin, na podporu bydlení. A pro tohle vy budete hlasovat, když dál rozmělňujete politickou odpovědnost za nominace do čela té Národní sportovní agentury. Mějte to prosím na paměti tyto kauzy, kauzy, které si česká veřejnost pamatuje, a vy usnadníte, aby se děly dál, protože oslabujete i tu jednu konkrétní pojistku, co ve vztahu k jmenování vedení Národní sportovní agentury doposud platila. Nehlasujte pro to. Děkuji.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy to byla poslední přihláška do obecné rozpravy. Flek Josef se omlouvá z dnešního jednání.

Tak a nyní tedy se podíváme, jestli se ještě to hlásí? Už se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím. Táži se na závěrečná slova. Je zájem. Takže závěrečná slova za navrhovatele Radek Vondráček. Prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Děkuju. Já samozřejmě budu jenom velmi stručný...

 

Předseda PSP Tomio Okamura: A prosím o klid v jednacím sále.

 

Poslanec Radek Vondráček: Nedávalo by smysl projednat a přijmout tisk 76 bez tisku 77, jsou to zákony, které spolu bezprostředně souvisí. Já děkuji za konstruktivní debatu z velké části. A přeji všem šťastnou ruku při hlasování.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní tedy ještě závěrečné slovo za zpravodaje. Pan poslanec Karel Haas.

 

Poslanec Karel Haas: Vážené kolegyně, vážení kolegové, také budu velmi stručný a opravdu to bude ryze v roli zpravodaje tak, aby u tohoto obsáhlejšího sněmovního tisku bylo zřejmé, jak budeme nyní postupovat. Takže shrnu ten následující postup.

Za prvé návrh na opakování druhého čtení u sněmovního tisku 77 podán nebyl. Návrh na zamítnutí podán byl, budeme ho hlasovat. Byl podán návrh na změnu účinnosti tak, jak to ve třetím čtení může být. A tady důležité upozornění: po dohodě s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny, protože kromě návrhu na opravu data účinnosti od paní kolegyně Ožanové na 1. listopadu 2026 existují ještě další návrhy na změnu účinnosti. Třeba návrh na změnu účinnosti na 1. září 2026, tak musím upozornit, že jakékoliv jiné návrhy na změnu účinnosti než na 1. 11. 2026 jsou nehlasovatelné. Jsou nehlasovatelné z toho důvodu, že nyní rozhodujeme o změnovém zákoně k jádrovému zákonu. Ten jádrový zákon byl schválen s účinností k 1. 11. 2026 a jakékoliv jiné návrhy nemohou být hlasovány, protože nemůže nabýt v jiném okamžiku účinnosti jádrový zákon a v jiném okamžiku změnový zákon k němu. To je po dohodě s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny. Byly podány ze strany jedné z navrhovatelek paní kolegyni Ožanové dva návrhy legislativně technických úprav. Celkem budeme hlasovat o 14 pozměňovacích návrzích. A poprosil bych s ohledem na to, že přece jenom těch pozměňovacích návrhů je více, ta hlasovací procedura má dvojciferný počet dílčích hlasování, tak bych vás, pane předsedo, poprosil o to – není úplně jednoduchá – abychom schválili hlasovací proceduru tak, jak je obsažena ve sněmovním tisku 77/5, to znamená v usnesení garančního ústavně-právního výboru ze dne 29. 4. 2026. Děkuju mnohokrát.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Takže to bylo závěrečné slovo.

 

Přikročíme tedy k hlasování o návrzích. Prosím tedy zpravodaje garančního výboru poslance Karla Haase. Já vás všechny odhlásím, tak přihlaste se znovu svými hlasovacími kartami. Takže jsem vás přihlásil.

 

Vy jste nás už v závěrečném slově v podstatě seznámil s tou procedurou hlasování, takže já bych dal hlasovat o té proceduře, takže kdo souhlasí? Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 168, přihlášeno 179 poslanců, pro 178, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Takže pane zpravodaji, pojďte nás tedy provést hlasováním.

 

Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo, vážený pane předsedo, děkuju za schválení procedury. V souladu se schválenou procedurou bychom nyní hlasovali návrh na zamítnutí zákona podaný kolegy Rakušanem, Dvořákem a Stojanovou. Stanovisko garančního výboru – nedoporučující.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, stanovisko navrhovatele prosím.

 

Poslanec Radek Vondráček: Samozřejmě nesouhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 169, přihlášeno 179 poslanců, pro je 81, proti 97. Návrh byl zamítnut.

 

Tak prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Druhé hlasování v pořadí jsou legislativně technické návrhy podle § 95 odst. 2 jednacího řádu přednesené ve třetím čtení. Jsou dohromady tři. Věcně se týkají upřesnění textace ve věci Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva financí a data účinnosti návrhu zákona na 1. listopadu 2027. Můžeme je hlasovat jedním hlasováním.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Tak stanovisko navrhovatele.

 

Poslanec Radek Vondráček: Souhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Já zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 170, přihlášeno 179 poslanců, pro 124, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Přicházíme k prvnímu pozměňovacímu návrhu. K pozměňovacímu návrhu pod písmenem B kolegy navrhovatele Juchelky – Vyjmutí posudkových lékařů z režimu zákona o státních zaměstnancích, Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Stanovisko garančního výboru – doporučující.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele?

 

Poslanec Radek Vondráček: Souhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 171, přihlášeno 179 poslanců, pro 140, proti 8 návrh byl přijat.

 

Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Pozměňovací návrh pod písmenem C1 – kolegyně Ožanová doplní Úřadu vlády České republiky mezi subjekty oprávněné čerpat údaje z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů a informačního systému o platech zákoník práce a zákon o jednotném měsíčním hlášení. Stanovisko garančního výboru – doporučující.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele?

 

Poslanec Radek Vondráček: Souhlas.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 172, přihlášeno 179 poslanců, pro 170 proti 1. Návrh byl přijat.

 

Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Pozměňovací návrh pod písmenem C2 kolegyně Ožanová plat generálního ředitele Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, zákon o Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Stanovisko garančního výboru doporučující.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 173, přihlášeno 179 poslanců, pro 99, proti 42. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Pozměňovací návrh pod písmenem C3 kolegyně Ožanová. Doplnění přechodného ustanovení k přenesení působnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací z Úřadu vlády České republiky na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Stanovisko garančního výboru doporučující.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 174, přihlášeno 179 poslanců, pro 99, proti 47. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Pozměňovací návrh pod písmenem C4 kolegyně Ožanová. Bylo nebo týkal se posunutí základní účinnosti na 1. září 2026, stal se nehlasovatelný v důsledku té informace, kterou jsem uváděl v důsledku toho, že základní jádrový zákon je schválen s účinností k 1. listopadu 2027, a stejně tak jsme schválil v rámci 2026, omlouvám se za přeřek a v rámci toho, co jsme schválili v 2. hlasování podle § 95 odst. 2. Takže posouváme se na pozměňovací návrh pod písmenem G1 kolegyně Stojanová – upřesnění možnosti vysílat veřejné funkcionáře do orgánů právnických osob s majetkovou účastí státu, zákon o střetech zájmů.

Stanovisko garančního výboru nedoporučující.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování, prosím. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 175, přihlášeno 179 poslanců, pro 56, proti 120. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Pozměňovací návrh pod písmenem A, je to pozměňovací návrh výborový obsažený v usnesení ústavně-právního výboru, ale s výjimkou pozměňovacího návrhu A7, čl. XXIV, bod 9.

Stanovisko garančního výboru doporučující.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 176, přihlášeno 179 poslanců, pro 99, proti 14. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Pozměňovací návrh A7, čl. XXIV, bod 9 – úprava kompetencí prezidenta republiky v oblasti jmenování vedoucích zastupitelských misí České republiky. Stanovisko garančního výboru nebylo přijato.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 177, přihlášeno 179 poslanců, pro 99, proti 80. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Karel Haas: Pozměňovací návrh pod písmenem C5 kolegyně Ožanová obrácené důkazní břemeno v případě vedoucích státních zaměstnanců, úprava občanského soudního řádu. Pokud bude tento pozměňovací návrh schválen, tak je nehlasovatelný pozměňovací návrh pod písmenem G2.

A stanovisko k pozměňovacímu návrhu C5, stanovisko garančního výboru doporučující.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 178, přihlášeno 179 poslanců, pro 122, proti nikdo. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Vzhledem k tomu že byl schválen pozměňovací návrh pod písmenem C5, je nehlasovatelný pozměňovací návrh G2 a posouváme se k pozměňovacímu návrhu D kolegy Žbánka zavedení funkčního období tajemníků obecních úřadů a ředitelů krajských úřadů a Magistrátu hlavního města Prahy, úprava zákonů o úřednících územně samosprávných celků a o územně samosprávných celcích. Stanovisko garančního výboru nebylo přijato.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 179, přihlášeno 178 poslanců, pro 98 proti 59. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Jedním hlasováním pozměňovací návrhy pod písmeny E1, E2 a E4 terminologické úpravy v zákonu o podpoře sportu, úprava národního registru sportu, status olympionika, zákon o podpoře sportu.

Stanovisko garančního výboru nebylo přijato.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 180, přihlášeno 179 poslanců, pro 100, proti 42. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Pozměňovací návrh E3 kolegy Patrika Nachera zrušení dozorčí komise Národní sportovní agentury, úprava zákona o podpoře sportu.

Stanovisko garančního ústavně-právního výboru nebylo přijato.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele? (Souhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 181, přihlášeno 179 poslanců, pro 99, (správně 98) proti 80. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Karel Haas: Poslední pozměňovací návrh pod písmenem F kolega Jan Berki platový tarif úředníků územně samosprávných celků, úprava zákona o úřednících územně samosprávných celků.

Stanovisko garančního ústavně-právního výboru nedoporučující.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko navrhovatele? (Nesouhlas.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 182, přihlášeno 179 poslanců, pro 54, proti 120. Návrh byl zamítnut.

 

Tak pane zpravodaji, mám správně poznamenáno, že bylo hlasováno o všech návrzích?

 

Poslanec Karel Haas: Je to tak, pane předsedo, už zbývá jenom hlasování o návrhu zákona jako celku.

 

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, děkuji. Takže přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona. Přednesu tedy návrh usnesení: „Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Radka Vondráčka, Renaty Vesecké, Libora Vondráčka, Zuzany Ožanové na vydání zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o právních poměrech státních zaměstnanců, ministerstvech a jiných správních úřadech (zákon o státních zaměstnancích), podle sněmovního tisku 77, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou.“

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 183, přihlášeno 179 poslanců, pro 100, proti 78. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Potlesk koaličních poslanců.)

Tak a ještě k hlasování. No dobře, tak s přednostním právem tady Marian Jurečka, prosím.

 

Poslanec Marian Jurečka: Bývalo dobrým zvykem, že vždycky tady čtyři roky vystupovala po takovém hlasování Alena Schillerová. Ona tady dneska není. Tak já bych chtěl říci, čeho jsme byli svědky. Tato vládní koalice destruovala systém podpory profesionalizace státní správy státních zaměstnanců, vytvořila si systém, jak ty lidi snadněji vyhazovat, zbavit se nepohodlných, zbavit se těch, kteří dodržují zákony. To všechno je obsahem tohoto materiálu, který byl právě schválen. Gratuluji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane předsedo, a k hlasování se hlásí i paní poslankyně Opltová.

 

Poslankyně Michaela Opltová: Já se omlouvám, ale já jsem hlasovala proti, na sjetině mám pro. Zpochybňuji hlasování.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Zpochybňujete nebo nezpochybňujete? Zpochybňujete, výborně, tedy budeme hlasovat o zpochybnění hlasování. Prosím, vraťte se všichni do sálu. Já ještě gonguji, aby se poslanci vrátili do sálu. Takže já vás poprosím, až se ustálí počet poslanců v sále – jenom zopakuji pro nově příchozí, budeme hlasovat zpochybnění hlasování, tedy námitku proti hlasování. (Žádost o odhlášení.) Dobře, odhlašuji. Prosím, přihlaste se svými kartami.

 

Tak a já nyní zahajuji hlasování o námitce.

Kdo je pro? Je někdo proti?Hlasování číslo 184, přihlášeno 174 poslanců, pro bylo 155, proti Jeden. Tedy námitka byla přijata.

 

Nyní budeme tedy znovu hlasovat o zákonu jako celku.

Já zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 185, přihlášeno 175 poslanců, pro bylo 99, proti 75. Návrh zákona byl přijat.

 

Já vám děkuji. A nyní tedy finálně končí projednávání tohoto návrhu a otevírám návrh další. Jedná se o bod 110 návrh poslanců Radka Vondráčka, Andreje Babiše... Ještě námitka. A pardon, pan místopředseda Skopeček, ještě námitka.K poslednímu hlasování, hlasoval jsem proti, na sjetině mám pro. Nezpochybňuji hlasování, jenom pro zápis. Děkuji.Děkujeme, pane místopředsedo, jsme všichni jistě rádi,že jste nezpochybnil hlasování, a otevírám tedy oficiálně bod číslo 110. Už se nikdo nehlásí, výborně. Jedná se o

Aktualizováno 2. 7. 2026 v 0:51.




Přihlásit/registrovat se do ISP