(pokračuje Jan Skopeček)

14.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 145/ – druhé čtení

A z pověření vlády předložený návrh zákona uvede místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová a já ji prosím, aby se ujala slova.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení pánové, předkládám vám k projednání ve druhém čtení novelu zákona o spotřebitelském úvěru. Hlavním cílem tohoto návrhu je převést do českého práva novou evropskou směrnici o spotřebitelských úvěrech. Návrh zákona jsem podrobně představila v prvním čtení. Detailně byl návrh projednán jak na rozpočtovém výboru, tak následně na podvýboru pro ochranu spotřebitele a podvýboru pro bankovnictví a pojišťovnictví, finanční trhy a další finanční záležitosti.

Nyní bych se tedy věnovala pouze hlavním diskutovaným tématům. Jedním z klíčových prvků (Obrací se na předsedajícího: To je fakt peklo dneska.)

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, paní ministryně, vám rozumím. Já poprosím kolegy a kolegyně včetně pana místopředsedy, aby se ztišili a přenesli případně své diskuse do předsálí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Jedním z klíčových prvků návrhu je zastropování ceny spotřebitelských úvěrů. Evropská směrnice požaduje, abychom zavedli mechanismus, který zabrání nepřiměřeně drahým úvěrům. Podobný princip dnes funguje ve většině států Evropské unie.

Zde bych ráda zopakovala, že navrhované řešení vychází nebo námi navržené řešení vychází ze stávající judikatury českých soudů v souladu s dobrými nebo k souladu s dobrými mravy. V žádném případě jsme nechtěli nastavit strop ani příliš nízko, ani příliš vysoko. Ustálená judikatura českých soudů totiž dlouhodobě říká, že úrok do trojnásobku běžných zápůjčních sazeb ještě může být v souladu s dobrými mravy, zatímco vyšší hodnoty už jsou považovány za nepřiměřené. Navržený strop tak přibližně odpovídá úrovni platné judikatury.

Zároveň jsme velmi pečlivě zvažovali, aby nastavení stropu nevedlo k omezení dostupnosti legálních úvěrů zejména pro rizikovější klienty. Cílem není vytlačit lidi do šedé zóny, ale naopak posílit bezpečné a regulované prostředí. Úvěry, které jsou dnes poskytovány v souladu s touto judikaturou, by proto nová úprava neměla zásadně ovlivnit. Navržené řešení podporuje většina trhů i spotřebitelských organizací.

Asi největší pozornost nyní přitahuje úprava soukromoprávních důsledků při neposouzení úvěruschopnosti v § 87 zákona. Naším cílem je zde posun k materiálnímu pojetí posuzování úvěruschopnosti. To znamená, aby byl více chráněn ten spotřebitel, který úvěr vůbec neměl získat, protože na jeho splácení objektivně neměl, a ne ten spotřebitel, který na splácení úvěru měl, ale poskytovatel úvěru udělal chybu při posouzení jeho úvěruschopnosti. Tento přístup ostatně potvrzuje i nedávná judikatura Nejvyššího soudu. Na povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru se nic nemění.

V této otázce probíhala do poslední chvíle velmi intenzivní jednání. Jejich výsledkem je kompromisní pozměňovací návrh, který ponechává stávající platné znění, ke kterému přidává vyvratitelnou právní domněnku úvěruschopnosti spotřebitele pro většinu splacených úvěrů a pro splácené hypotéky.

V souvislosti s rozšířením působnosti zákona i na úvěry zdarma se objevilo i téma prodeje zboží na splátky, typicky například mobilních telefonů, a možné mírnější úpravy posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. I k této problematice probíhala v posledních týdnech intenzivní jednání. Výsledkem je pozměňovací návrh, který upravuje zjednodušený postup při posuzování úvěruschopnosti při prodeji zboží na splátky zdarma a který by mohl mít ve Sněmovně i širší politickou podporu.

V rámci diskusí bylo otevřeno také téma takzvaného práva být zapomenut u onkologických pacientů. Podle návrhu zákona nesmí pojišťovna pro účely pojištění souvisejícího se spotřebitelským úvěrem přihlížet k prodělanému onkologickému onemocnění pojistníka nebo pojištěného po dobu po uplynutí patnácti let od vyléčení.

Vzhledem k tomu, že Ministerstvo financí není expertem na zdravotnictví oslovili jsme věcně příslušné Ministerstvo zdravotnictví a požádali ho o stanovisko a Ministerstvo zdravotnictví dospělo k názoru, že vhodnou dobou je v českém prostředí sedm let.

Dále se v diskusích opět objevilo téma rozšíření ochrany při poskytování úvěru i na drobné živnostníky. Jedná se o problematiku, která může zasáhnout až 2 miliony drobných podnikatelů, proto jsme již zahájili odbornou debatu s podnikatelskými svazy a dalšími subjekty. V tuto chvíli na ministerstvu připravujeme návrh věcného řešení tak, abychom nejpozději do konce roku předložili vládní návrh zákona, ale nechceme tuto problematiku podnikatelských úvěrů řešit v zákoně o spotřebitelském úvěru. Jak už jsem uvedla, návrh zákona je transpozicí evropské směrnice a má být účinný již od listopadu tohoto roku. Proto v podrobné rozpravě navrhnu zkrácení lhůty na projednání mezi druhým a třetím čtením na 7 dní.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jsem přesvědčena, že předkládaný návrh přináší moderní a férovou úpravu, která odpovídá dnešní realitě trhu i evropským požadavkům. Návrh zákona je výsledkem více než dvouleté odborné diskuse se všemi relevantními subjekty a představuje vyvážený kompromis mezi ochranou spotřebitele a zachováním dostupného a funkčního trhu. Posiluje ochranu těch, kteří ji skutečně potřebují a zároveň zachovává prostor pro odpovědné poskytování úvěru. Prosím tedy o podporu tohoto návrhu. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. A návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání rozpočtovému výboru jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako sněmovní tisky 145/1 a 145/2. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj rozpočtového výboru pan poslanec Vladimír Pikora, informoval nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Vladimír Pikora: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, milé kolegyně, kolegové, první čtení proběhlo ve dnech dvaadvacátého a 23. dubna 2026 na 14. schůzi Poslanecké sněmovny. Lhůta k projednání tohoto návrhu byla zkrácena na 30 dnů. Garanční rozpočtový výbor se návrhem zákona zabýval dvakrát, poprvé 30. dubna 2026, kde projednávání přerušil, podruhé 20. května 2026, kde projednání dokončil. Usnesení číslo 88 z této schůze bylo doručené poslancům jako tisk 145/2 a výbor v něm doporučuje zákon schválit se dvěma pozměňovacími návrhy. Potud moje zpravodajská zpráva. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za vystoupení zpravodaje a nyní otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí s přednostním právem pan místopředseda Nacher.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní poslankyně, dámy a pánové, já nebudu teďka mít politický projev k zákonu o spotřebitelském úvěru, to si nechám na třetí čtení. Já vám představím jenom dva pozměňovací návrhy, které tady máme s kolegy a které si myslím, že by mohly projít napříč politickým spektrem a vysvětlím stručně, o co v nich jde.

Ten první pod číslem 1149, pak se k němu přihlásím, je můj, Patrika Pařila, Vladimíra Pikory, Vojtěcha Munzara a vlastně se týká toho, o čem tady hovořila i paní ministryně, tudíž touhletou celou novelou budou dotčeny i ty úvěry, které jsou bez navýšení, bez úroků. To znamená jako příklad my to uvádíme operátoři a poskytování například mobilů na splátky. V případě, že bychom to schválili bez tohoto pozměňovacího návrhu, který je v systému, tak by to znamenalo, že oni by museli podstupovat úplně stejný komplikovaný proces na začátku při zkoumání bonity, jako to dělají banky.

No, to by také znamenalo, že by ty mobily prostě ti lidé nedostali. Takhle se ty věci mají. Proto tam v § 86 najdete odst. 7, který právě píše, že v případě spotřebitelského úvěru v  § 2 odst. 3 písm. a) ve formě odložené platby za zboží nebo služby poskytnuté bez úroků a tak dále a tak dále, tak jsou tam jenom vyjmenované povinnosti pro toho poskytovatele, údaje ze systému evidence jednotného měsíčního hlášení, jsou-li k dispozici informace o platebním účtu či údaje z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti. Jinými slovy to zkoumání úvěru, schopnosti je jemnější, když to takhle řeknu úplně laicky. To je tedy § 86 a tento společný pozměňovací návrh.

Druhý, vidíte že jsem velmi stručný, mohl bych o tom mluvit, mít hodinovou přednášku o každém z nich. Druhý je pod číslem 1150 a je to můj a Patrika Pařila a týká se následného paragrafu, to je § 87 a vlastně řešení důsledků posouzení či neposouzení úvěruschopnosti.

Tady i o tom mluvila paní ministryně. Tady v tom mezidobí tohoto zákona, který platil od 1. 12. 2016 docházelo k tomu, že v některých případech a některé advokátní kanceláře vysloveně vybízely některé klienty, aby jaksi oslovili ty poskytovatele těch spotřebitelských úvěrů s tím, že oni neposoudili na začátku tu bonitu, tu úvěruschopnost toho klienta. A v takovém případě pak ten klient, kdyby to konstatoval soud, tak by splatil jenom jistinu bez úroku a to na základě svých možností. Docházelo k šikanózním žalobám a tady hrozilo, aby nedošlo k této situaci v momentě, kdy třeba formálně úvěrující společnost se nepodívala třeba do registru a podobně. I přesto už je tady nějaká judikatura, rozhodování soudu, že se rozhoduje meritorně, že ty soudy rozhodují, jestli ten člověk je či není úvěruschopný. Nikoliv jestli ta úvěrující instituce formálně udělala všechny kroky. Nicméně my jsme se nakonec po dlouhých jednáních, prosím pěkně, je to dvaačtyřicátá verze tohoto paragrafu, tak jsme se dohodli na nějakém kompromisním pozměňovacím návrhu, který je opřen o vyvratitelnou domněnku, o dvě.

Má se za to, že spotřebitel byl v době poskytnutí spotřebitelského úvěru úvěruschopný, pokud – a ta první je – spotřebitelský úvěr zcela splatil. Takže tam není důvod to žalovat. I to se stávalo. Nejde-li o spotřebitelský úvěr podle § 116a odst. 3, to jsou ty mikroúvěry, kde dochází k tomu zneužití často.

Anebo za b) u spotřebitelského úvěru na bydlení podle § 2 odst. 2 písm. b) nebo c) splácel sjednané splátky alespoň po dobu 18 měsíců. To znamená, že splácel. Tady si povšimněte takového jazykového okénka – splatil, splácí tam stačí jenom a dlouhé á  a hned to úplně mění ten význam. Takže tam jsou dvě vyvratitelné domněnky, které to mají upřesnit tak, abychom pomohli spotřebitelům a zároveň nepoškozovali seriózní finanční instituce. Já vám děkuji za pozornost a za podporu těchto pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak budeme pokračovat v rozpravě. Jako další se hlásí pan poslanec Pařil.

 

Poslanec Patrik Pařil: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já pokračuji v pozměňovacích návrzích ke sněmovnímu tisku číslo 145. Jako první navážu na kolegu Patrika Nachera, kdy vlastně spotřebitelské úvěry, které byly bezúročné, tak na ně nově dopadá nové množství povinností, proto navrhuji přechodné ustanovení tak, aby na tyto úvěry, které jsou bezúročné, tak aby na ně platila tato novela až od 1. února 2027. Je to sněmovní dokument číslo 1419.

Jako druhý pozměňovací návrh, číslo dokumentu 1416, tak ten se týká zvýšení právní jistoty tak, aby poskytovatelé úvěrů a zavedení toho odstupného tlačítka – tlačítko pro odstoupení, tak aby bylo jasně dáno, že se bude aplikovat toto ustanovení na všechny úvěry jiné než na bydlení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Němečková Crkvenjaš. Paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji, pane předsedající. Vážení kolegové, dámy a pánové, dovolte mi představit pozměňovací návrh, který je načtený pod číslem sněmovního dokumentu 1063 a který podáváme společně s kolegy Štěpánem Slovákem, Michaelou Šebelovou, Tomem Philippem, Evou Šrámkovou a Róbertem Telekym.

Je velmi jednoduchý. Ve čl. IV bodu 1 je číslo 15 nahrazeno číslem 6.

O co se jedná? Cílem je nastavit pravidla pro právo být zapomenut tak, aby lépe odpovídala současným poznatkům.

Právo být zapomenut jen pro vysvětlení je u pacientů, kteří prodělali onkologické onemocnění. Je to jejich právo na to, aby měli spravedlivý přístup k finančním službám. To znamená, že pro účely pojištění souvisejícího s úvěrovými smlouvami nebude onkologická diagnóza brána v úvahu po uplynutí této doby, to znamená doby šesti let, jak navrhujeme.

Současně směrnice Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2023/2225 stanoví, že členské státy mají určit dobu, po jejímž uplynutí nesmí být údaje o onkologické diagnóze spotřebitele použity pro účely související s pojištěním u úvěrové smlouvy a stanoví maximální dobu na 15 let. To znamená, žádná minimální doba není stanovena. V dnešní době už členské státy v Evropské unii některé stanovily tu dobu na pět let, některé na sedm let a ten trend prostě je takhle nastavený a odpovídá současným poznatkům. Onkologové vám řeknou, že se spíše dožijete nového nádoru než recidivy toho stávajícího.

Já prosím o podporu tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí v obecné rozpravě pan poslanec Štěpán Slovák, připraví se pan poslanec Brázdil Milan.

 

Poslanec Štěpán Slovák: Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych taky chtěl horovat za ten pozměňovací návrh 1063, který potom načteme v podrobné rozpravě.

Já vnímám, že tady je i vládní pozměňovací návrh obdobného charakteru, takže v případě, že by nebyl podpořen ten náš pozměňovací návrh, tak my samozřejmě podpoříme i ten váš pozměňovací návrh, protože to vnímáme jako zásadní propacientský pozměňovací návrh, který prostě tady jenom těm pacientům s onkologickým onemocněním ulehčuje nějakým způsobem život, kdy jsme trošku takovou jako evropskou anomálií tady v tomto. Takže v případě, že neprojde ten náš pozměňovací návrh, tak samozřejmě podpoříme ten pozměňovací návrh pana kolegy, pana doktora Brázdila. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní pan poslanec Brázdil, připraví se pan poslanec Haas.

 

Poslanec Milan Brázdil: Ano, velmi rychle, tak jste mi to velmi ulehčili, že jste všechno povykládali, o co se jedná.

Právo být zapomenut – není to přílepek, všichni jednou budeme zapomenuti. Ale tady jde opravdu o to, aby nebyli diskriminovaní lidé, kteří byli onkologicky nemocní, jsou vyléčení a čekat, hledět na ně 15 let, že mají jiné podmínky než my ostatní, dejme tomu špatně diagnostikovaní zatím, to je prostě hloupost.

Takže jsem předložil svůj, není to vládní, svůj pozměňovací návrh, který to dává na těch sedm. Vy na šest, já na sedm, některé státy to mají na pět. Opírá se to o data. Méně než pět procent těch lidí buď zemře, anebo se znovu objeví ta nemoc. Tak proto jsem dal těch sedm.

Teď vše, pak se k tomu přihlásím v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Haas, připraví se pan poslanec Jurečka.

 

Poslanec Karel Haas: Dobré poledne, dámy a pánové. Já velmi stručně odůvodním tři pozměňovací návrhy – můj, kolegy poslance Vojtěcha Munzara a kolegy poslance Libora Turka a kolegy Jana Skopečka.

První pozměňovací návrh, který je pod sněmovním dokumentem 1168, je v zásadě legislativně pojmoslovným zpřesněním a uvádí do vzájemného souladu jednotlivá ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, primárně § 90 a § 101, a uvádí do vzájemného legislativně technického souladu zákon o spotřebitelském úvěru a zákon o platebním styku.

Druhý pozměňovací návrh, který stejně stručně odůvodním, je pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1261. Velmi zjednodušené odůvodnění: Pozměňovací návrh se týká takzvaných kontokorentů slovy zákona, úvěrů, které se realizují takzvaným přečerpáním účtu. A tímto pozměňovacím návrhem omezujeme drobný gold-plating, který v návrhu zákona je, kdy směrnice CCD2 nepožaduje pro tento typ úvěru, pro takzvané kontokorenty, požadavek odborné způsobilosti na zprostředkující osoby. Takže tento požadavek odborné způsobilosti v souladu se směrnicí CCD2 tímto pozměňovacím návrhem škrtáme.

A třetí pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1415 je v zásadě úprava vládního návrhu zákona, který pro spotřebitelské úvěry nastavuje strop, úvěrový strop na čtyřnásobek reposazby zvýšené o 8 procent, tak tímto pozměňovacím návrhem tento čtyřnásobek zvyšujeme na pětinásobek.

Tolik velmi stručné odůvodnění ode mě, přihlásím se v podrobné rozpravě. Děkuju mnohokrát.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Došlo ke změně předsedajícího. Já než pozvu pana kolegu Jurečku, tak tady mám omluvy: Od 13 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Tomáš Doležal, od 12.15 do 13 z osobních důvodů pan poslanec Petr Hladík, od 14.30 z osobních důvodů pan poslanec Jakub Janda a od 12.22 do 16 z pracovních důvodů pan poslanec Jindřich Rajchl.

A zároveň zde mám hlasování s náhradní kartou a s náhradní kartou bude hlasovat pan místopředseda Skopeček, číslo této karty je 1.

A ještě mi tady naskočila poslední – od 14 do 16 hodin se omlouvá z pracovních důvodů pan poslanec Patrik Nacher.

Tak a nyní tedy zvu do rozpravy pana předsedu Mariana Jurečku. Máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji moc, vážený pane místopředsedo. Paní ministryně, kolegyně, kolegové, já si dovolím za náš klub KDU představit také několik pozměňovacích návrhů, které jsme se nakonec rozhodli k tomuto návrhu zákona přidat. Některé se týkají už problematiky, která tady byla diskutovaná mými předřečníky. Snažíme se jít cestou k tomu, abychom ještě o něco více pomohli ztransparentnit, zpřehlednit to prostředí úvěrů a především lidem, kteří třeba nemají takovou finanční gramotnost, dát ještě nějaké nástroje, které by mohly v této oblasti více pomoci, více chránit, ale zároveň nenavrhovat takové regulace, které by znamenaly to, že budeme vyhánět část toho trhu do úplně šedé, nekontrolované zóny, kde potom už neplatí vůbec žádná pravidla.

Je tady pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásím v podrobné rozpravě. Je to pozměňovací návrh, který se týká právě toho § 87 a doplňuje ten morální korektiv, kdy smlouva o úvěru není platná, pokud by spotřebitel úvěr mohl dostat i při řádném posouzení úvěruschopnosti. To je právě v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu, konkrétně s rozsudkem pod spisovou značkou 33, a to rozsudkem pod spisovou značkou 33 Cdo 1056/202 z ledna letošního roku.

Smlouva opravdu nemá být neplatná jen proto, že poskytovatel. formálně pochybil při posouzení, pokud byl spotřebitel skutečně schopen ten úvěr splácet. Ale bohužel ten vládní návrh, byť to tady kolegové řešili jinými pozměňovacími návrhy, ponechává otevřenou jednu zásadní otázku, která má prokazovat tu materiální úvěruschopnost. Pokud bychom důkazní břemeno v plném rozsahu přesunuli na spotřebitele, znamenalo by to faktický konec soukromoprávní sankce. Spotřebitel obvykle nemá prostředky k tomu, aby zpětně rekonstruoval své finanční poměry v okamžiku posouzení a porovnal je s tím, jak by je posoudil odborně způsobilý poskytovatel.

Proto ten náš návrh rozděluje to důkazní břemeno do dvou kroků. V prvním kroku poskytovatel prokazuje, že posouzení úvěruschopnosti skutečně provedl, to ostatně vyplývá z té judikatury. V druhém kroku, doloží-li spotřebitel konkrétní okolnost zpochybňující jeho úvěruschopnost, typicky existující exekuci nebo prodlení v registrech, přechází to důkazní břemeno zpět na toho poskytovatele.

To znamená, když to orámuju stručnou větou. Spotřebitel si peníze nepůjčuje proto, aby smlouvu zneplatnil. Půjčuje si je proto, že je potřebuje. Ten, kdo má informační i ekonomickou převahu, má mít potom také i tu odpovědnost.

Druhý pozměňovací návrh – je to otázka zase určitého zlepšení, zpřesnění a ten vládní návrh to už dneska také řeší částečně. V § 116a odst. 4 se zavádí důležité pravidlo proti řetězení rychlých půjček, pokud poskytovatel uzavře se spotřebitelem během dvanácti měsíců více úvěrů kategorie A do limitu nákladů, u druhého a dalšího úvěru se nezapočítala paušální složka. To je správně, to oceňuju, děkuju A zabraňuje to praxi kdy je ten jeden velký úvěr rozdělen na několik menších, aby poskytovatel inkasoval paušál opakovaně.

Toto pravidlo ale platí jen v rámci jednoho poskytovatele. V realitě však na trhu úvěrů působí i skupiny, jedna mateřská, společnost ovládá několik dceřiných úvěrových, často s odlišnými obchodními značkami. Spotřebitel tedy sklouzne do dluhové spirály, přechází mezi těmito značkami a netuší, že si půjčuje od stále stejné ekonomické skupiny.

Pro každou z těchto firem je z hlediska pravidla § 114a odst. 4 prvním úvěrem, i když z ekonomického hlediska jde o pokračování toho vztahu. Proto se náš návrh tuto mezeru snaží uzavřít a rozšiřujeme pravidlo proti řetězení i na propojené osoby ve smyslu § 74 zákona o obchodních korporacích. Pojem ovládající osoby zná česká právní úprava dobře a Česká národní banka s ním pracuje zcela běžně.

Třetí pozměňovací návrh... (Poslanci v sále upozorňují, že je třeba stihnout toto jednání do 13 hodin.) Ano, zrychlím, budu se snažit. Třetí pozměňovací návrh. Zavádíme úpravu, která už také je tady řešena i některými mými kolegy, a to sice takovou, která by do určité míry stropovala maximální částku na dvojnásobek jistiny, především právě u úvěrů kategorie do 20 000 korun, aby tady bylo opravdu nějaké jasné ohraničení. Někteří kolegové to tady řeší také i jiným mechanismem. To znamená, spotřebitel, který si půjčí 5 000, nesmí kvůli prodlení skončit s dluhem na 50 tisících. Pravidla při sjednání to neřeší. Řeší to ten pohled na konečnou částku, kterou skutečně zaplatí. Proto to tady navrhujeme.

Čtvrtý, předposlední pozměňovací návrh je to, abychom opravdu zase navázali na to, co vláda v tom vládní návrhu už dělá. To znamená, povinnost, aby ve smlouvě byl uvedený kontakt na poskytovatele dluhového poradenství. S tím naprosto souhlasíme, ale jak víme z praxe, spotřebitel (?) skutečně čte ve smlouvě o úvěru jen tučný titulek na první straně. Zbytek tam mizí v dlouhých textech ustanovení a tak dále. Takže informace o poradě, která spotřebiteli je pomocí v nouzi je v desetistránkové smlouvě snadno k přehlédnutí. To my se snažíme upravit, aby opravdu tady tyto informace byly jasně přehledné. To znamená, abychom to tady pro klienta udělali opravdu více dostupnější, aby si tu informaci byl schopen snadno najít. To znamená, aby tady bylo nějaké zvýraznění takovýchto informací.

Poslední pozměňovací návrh se týká ztransparentnění opravdu, řekněme, ceny úvěru v reklamě i ve smlouvě. To znamená, chtěli bychom tady udělat ještě určitou úpravu. Doplňujeme k tomu, co ten vládní návrh má, reklamu v oblasti varování. Vláda tady používá formulaci: Pozor, půjčit si peníze, stojí peníze. My na to navazujeme a doplňujeme: Nesplácení úvěru může vést k exekuci. Takže, to nám přijde ještě do určité míry doplňující.

To jsou asi stručně okomentované pozměňovací návrhy, které k tomuto předkládáme. Prosím o jejich zvážení před jednáním výboru ve třetím čtení a ve třetím čtení samotném. Děkuju, přihlásím se podrobné rozpravě. (Celý projev je špatně srozumitelný.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nevidím nikoho elektronicky přihlášeného. Nevidím ani nikoho, že by se dál hlásil do obecné rozpravy. Obecnou rozpravu tedy končím a prosím o případná závěrečná slova. Závěrečná slova nejsou. Případné hlasování tady žádné není. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. O slovo se přihlásila paní ministryně.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já v podrobné rozpravě načítám návrh na zkrácení mezi druhým a třetím čtením na sedm dní děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Dalším přihlášeným s přednostním právem je pan poslanec a místopředseda Patrik Nacher.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano, děkuji. Já se hlásím k pozměňovacím návrhům, které jsem podrobně odůvodnil. Jde o čísla 1149 a 1150. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní tedy prosím pana poslance Patrika Pařila.

 

Poslanec Patrik Pařil: Děkuji za slovo. Hlásím se k pozměňovacím návrhům 1416 a 1419, které jsem okomentoval v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nyní paní poslankyně Němečková Crkvenjaš.

 

Poslankyně Zdenka Němečková Crkvenjaš: Děkuji za slovo. Já se hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je uveden pod sněmovním dokumentem 1063, který jsem odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní prosím pana poslance Milana Brázdila.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já se taktéž v podrobné rozpravě hlásím ke svému pozměňovací návrhu Právo být zapomenut po sedmi letech. Číslo je 1081. Prosím pro zpravodaje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní prosím pana poslance Karla Haase.

 

Poslanec Karel Haas: Já se v podrobné rozpravě hlásím ke třem pozměňovacím návrhům. Pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1168, pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1261 a pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 1415. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní prosím pana poslance Mariana Jurečku.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já se hlásím v podrobné rozpravě k pozměňovacím návrhům, které jsem tady komentoval v obecné. Tedy ke sněmovnímu dokumentu 1452, dále k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 1453, dále k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 1454, dále k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 1455 a dále k pozměňovacímu návrhu pod sněmovním dokumentem 1456. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Nyní prosím pana poslance Václava Pláteníka.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já se tady hlásím ke svému pozměňovacímu návrhu 1284. Vystupuju v podrobné rozpravě. Týká se to rovněž tématu Právo být zapomenut, ale upřesňuje to podmínky v úvěrech na bydlení. Budu se těšit na diskusi ve výborech. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: V tuto chvíli nevidím žádnou další elektronickou přihlášku. Nevidím nikoho dalšího, kdo by se hlásil. Končím tedy podrobnou rozpravu a prosím o případná závěrečná slova. (Ministryně Schillerová: Nejsou. Zpravodaj: Ne.) Závěrečná slova nejsou.

Nyní tedy budeme hlasovat. (Poslanci žádají o odhlášení.) Vydržte, já vás odpojím. Je zde návrh paní ministryně financí na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dní. Teď prosím všechny odhlašuji a prosím, abyste se znovu přihlásili svými hlasovacími kartami. Vypadá to, že jsme přihlášeni.

 

Zahajuji tedy hlasování o zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dní.

Zahajuji hlasování teď. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

V hlasování číslo 77 přihlášeno 99 poslanců, pro 67, proti 2. Návrh na zkrácení lhůty na sedm dní byl přijat.

 

Končím tedy druhé čtení tohoto návrhu. Zároveň nám nastává přestávka. Setkáme se zde ve 14.30 na ústních interpelacích.

Já tedy využiju ještě přítomnosti zápisu a přečtu dvě omluvy. Od 13 hodin ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Jan Hrnčíř a od 13 do 14.30 z pracovních důvodů pan poslanec Miroslav Ševčík.

 

(Jednání přerušeno ve 12.58 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobré odpoledne, vážené dámy, vážení pánové, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dalším bodem našeho pořadu jsou ústní interpelace, které jsou určené předsedovi a ostatním členům vlády.

A nyní vás tedy, ještě než začnou, seznámím s omluvami. Tak z hlediska poslanců od 15.30 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Nerušil, od 12.50 z pracovních důvodů pan poslanec Petr Sadovský, celý jednací den z rodinných důvodů pan poslanec Jan Sviták, od 13 hodin ze zdravotních důvodů pan poslanec Libor Vondráček. Připomínám to, co už zaznělo dnes dopoledne. Celý jednací den je z důvodu zahraniční cesty omluven pan premiér Andrej Babiš, od 16 hodin z pracovních důvodů je omluven ministr obchodu a průmyslu Karel Havlíček, od 14.30 z pracovních důvodů ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová, do 16 hodin z pracovních důvodů ministr školství Robert Plaga, celý jednací den z pracovních důvodů ministr zemědělství Martin Šebestyán a celý jednací den z pracovních důvodů pan ministr obrany Jaromír Zůna.

Aktualizováno 2. 7. 2026 v 0:51.