(pokračuje Barbora Urbanová)

38.
Vládní návrh zákona, kterým se s cílem dále posílit bezpečnost České republiky mění zákony upravující opatření přijatá v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace a další související zákony
/sněmovní tisk 213/ – prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr vnitra pan Lubomír Metnar. Prosím, pane ministře, ujměte se.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Opět děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi představit vám vládní návrh zákona, který mění zákony upravující opatření přijatá v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině. Tento návrh označujeme jako bezpečnostní novelu.

Návrh zákona je předkládán v souladu s programovým prohlášením vlády, která se mimo jiné zavázala ke zpřísnění migrační a azylové politiky České republiky. Dále návrh reaguje na usnesení vlády ze dne 16. prosince minulého roku, podle kterého má Ministerstvo vnitra předložit vládě návrh nového legislativního rámce v boji proti nelegální migraci, realizace návratu zadržených cizinců, cizinců páchajících trestnou činnost a porušujících veřejný pořádek a omezení vstupu cizinců představujících bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku.

Na zpracování návrhu se podílelo Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo školství a Ministerstvo financí. A já chci za tuto spolupráci poděkovat.

Jedná se o změnu sedmi zákonů, kdy jednotícím tématem je zaměření na další posílení bezpečnosti České republiky, respektive vybraných procesů, které jej zajišťují.

Návrh obsahuje změny sedmi zákonů, které spojuje společný cíl – další posílení bezpečnosti České republiky respektive tak, jak jsem již říkal, těch vybraných procesů, které přispívají k zajištění bezpečnosti.

Navrhovaná opatření se týkají jak dočasné ochrany, tak ostatních typů migrace do České republiky, tedy legální, azylové i nelegální. Návrh zákona se dotýká primárně jiných témat než vládní návrh nového cizineckého zákona, který byl v předchozím bodě diskutován ve druhém čtení. Dovolte mi nyní stručně představit nejvýznamnější navrhované změny.

Novela přináší přísnější a efektivnější pravidla pro poskytování dočasné ochrany. Nově například dojde k jejímu zániku v případě, že je osobě uložen trest vyhoštění nebo se bude nacházet mimo území států Schengenského prostoru déle než 30 dní. Reagujeme tak na praktické zkušenosti z posledních let a posilujeme důvěru veřejnosti v to, že institut dočasné ochrany slouží skutečně těm, kteří jej potřebují.

Návrh dále zpřísňuje podmínky pro poskytování humanitární dávky a omezuje prostor pro zneužívání sociálního systému. Pro vznik nároku na dávku bude nově nutné, aby se příjemce skutečně zdržoval na území České republiky alespoň 16 dnů v kalendářním měsíci. Reagujeme tímto mimo jiné na případy organizované dávkové turistiky, se kterými se státní orgány v praxi opakovaně setkávají.

Významnou změnou je také sjednocení pravidel pro vozidla s ukrajinskou registrační značkou s pravidly, která platí pro ostatní obyvatele České republiky. Současný zvláštní režim se v praxi ukázal jako nedostatečný zejména z hlediska identifikace provozovatelů vozidel a postihu přestupků. Navržená úprava proto přispěje k lepší vymahatelnosti práva i vyšší bezpečnosti silničního provozu. Novela zároveň posiluje bezpečnostní prvky soudního přezkumu, kdy usnadňuje návraty neúspěšných žadatelů o azyl a zpřesňuje podmínky pro vyhoštění pachatelů závažných trestných činů. Případy, které obsahují bezpečnostní prvek, například trestnou činnost nebo existenci utajované informace budou projednávány ve specializovaném režimu s jasně pevnými lhůtami pro rozhodnutí. Cílem tohoto opatření je zajistit větší jednotnost rozhodování a vyšší předvídatelnost.

Součástí návrhu jsou také zvýšení trestních sazeb za organizované nelegální překračování hranic. Dáváme tím jasně najevo, že organizovaná nelegální migrace představuje závažnou bezpečnostní hrozbu a stát na ni musí reagovat odpovídajícími nástroji.

Navrhovaná opatření reagují na zkušenosti, které Česká republika získala v posledních letech při zvládání migračních toků, poskytování dočasné ochrany i při ochraně vnitřní bezpečnosti. Chci vás ujistit, že cílem není komplikovat život lidem, kteří dodržují pravidla, ale zajistit, aby stát dokázal účinně reagovat na jejich zneužívání, lépe chránit své bezpečnostní zájmy a efektivněji vymáhat platné právo. Předkládaná novela proto posiluje odpovědnost, vymahatelnost i předvídatelnost celého systému. Účinnost navrhované právní úpravy je převážně stanovena na 1. ledna příštího roku, tedy roku 2027. Já vám chci na závěr poděkovat za Vaši pozornost a případnou podporu tohoto návrhu za účelem bezpečnosti a zvýšení bezpečnosti České republiky. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Já vám děkuji, pane ministře. A nyní by se měl ujmout slova pan zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Pavel Žáček. Ten je momentálně omluven a mám informaci od paní předsedkyně bezpečnostního výboru, že by se zpravodajování měl ujmout pan poslanec Michal Zuna. Nicméně o tomto návrhu bychom měli hlasovat, pokud neexistuje nějaký protinávrh. Žádný proti... Dobře, máme tady protinávrh. Pan poslanec Lang.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, paní místopředsedkyně. Já bych se chtěl dát protinávrh proti vašemu návrhu. Vzhledem k tomu, že pan poslanec Žáček, který byl tedy určený organizačním výborem jako zpravodaj tohoto tisku, a je zvláštní, že tady není. Když jsme viděli, že tento tisk budeme dneska projednávat, tak já bych chtěl dát návrh, že bych se ujal zpravodajování tohoto tisku já jako místopředseda výboru pro bezpečnost. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji. Takže budeme jako první hlasovat protinávrh pana poslance Langa, tedy aby zpravodajem tohoto tisku byl pan poslanec Lang. Já vám ještě dávám chvilku pro přípravu na hlasování. A nyní tedy...

 

Zahajuji hlasování o protinávrhům pana poslance Langa, aby byl zpravodajem pan poslanec Lang. Ještě prosím nehlasujte, skočili jste mi do faktických. Takže prosím kdo je pro? Zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Je někdo proti? Děkuji.

Hlasování číslo 58, přihlášeno 119 poslanců, pro bylo 71, proti 31. Děkuji. Konstatuji, že byl návrh schválen.

 

Tedy pan zpravodaj Lang má nyní prostor pro svoji zpravodajskou zprávu.

 

Poslanec Hubert Lang: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně, kolegové, pane ministře. Dovolte mi, abych vás uvedl v rámci zpravodajské zprávy k sněmovnímu tisku 213, takzvané bezpečnostní novele. Spoustu věcí již tady řekl pan ministr, ale samozřejmě musím do kontextu ještě některé věci zopakovat. Dovolte mi tedy, abych shrnul obsah předloženého návrhu zákona, který je označován jako bezpečnostní novela a pokusil se ji doporučit Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání.

Tento návrh zákona, který je předložený Ministerstvem vnitra a je zpracovaný ve spolupráci s dalšími gesčními ministerstvy, reaguje na úkoly vyplývající z plánů legislativních prací vlády na zbývající část roku 2026 a usiluje tedy o další posílení bezpečnosti České republiky. Návrh mění právní předpisy přijaté v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na Ukrajině, který byl vyvolaný invazí Ruské federace, a dále upravuje několik souvisejících zákonů. Jedná se celkem o 7 zákonů, které budou vlastně dotčeny touto novelou.

Jedná se o změny zákonů v takzvaném Lex Ukrajina. To věci, které jsme projednávali v předchozím volebním období a které vlastně od toho počátku invaze Ruské federace na území Ukrajiny vlastně jsme tady postupně schvalovali napříč politickým spektrem a které vlastně upravovaly určité podmínky příchodu zejména těch ukrajinských běženců na naše území. Dále se jedná o další zákony, které potom já ještě rozkomentuji v rámci svého vystoupení, kdy jsem přihlášen do obecné rozpravy.

Jak již tady řekl pan ministr, návrh je v souladu s naším programovým prohlášením vlády, které se zavázalo zpřísnit migrační azylovou politiku. Já bych chtěl tady ještě říci, že doufejme, že tento zákon by měl asi najít podporu vlastně i u dnešní opozice, protože my opravdu částečně a ve větší míře i navazujeme na práci rezortu Ministerstva vnitra za předchozí vlády. A naším společným cílem by mělo být prostě určité věci zpřísnit, zefektivnit, vlastně zprůhlednit.

A jedná se rovněž, že navazujeme na usnesení vlády číslo 1017 ze dne 16. prosince 2025. Toto usnesení ukládá Ministerstvu vnitra předložit nový legislativní rámec zaměřený na boj proti nelegální migraci, efektivní návraty cizinců porušujících právní řád a omezení vstupu osob představujících pro český stát určité bezpečnostní riziko. Ty zákony tedy, jak říkám, je to zákon Lex Ukrajina (č.) 65/2022 Sb., zákon (č.) 66/2022 Sb. MPSV, Lex Ukrajina zákon (č.) 67/2022 (Sb.) MŠMT, potom to ještě rozkomentuji ve svém vystoupení, zákon 325 o azylu, zákon 326, to je cizinecký zákon klasický, potom je tam soudní řád správní (č.) 150/2002 (Sb.) a trestní zákoník č. 42/2009 (Sb.) ve znění pozdějších předpisů.

Nyní bych se chtěl věnovat shrnutí hlavních cílů tohoto návrhu. Obecným cílem předkládané právní úpravy je posílení zejména bezpečnosti na území České republiky, a to prostřednictvím série opatření směřujících ke zpřísnění a zpřesnění podmínek pobytu státních příslušníků třetích zemí na území České republiky. Návrh rovněž reaguje na potřebu dále zefektivnit správní řízení v oblasti azylu, pobytu cizinců a rovněž dočasné ochrany poskytované osobám prchajícím z Ukrajiny.

Součástí návrhu jsou také změny týkající se podmínek vyplácení humanitární dávky osobám s dočasnou ochranou. Úprava vychází z praktických zkušeností orgánů veřejné správy. Jak již tady zmiňoval pan ministr, návrh se (věčně?) nedotýká hlavních oblastí řešení návrhu nového cizineckého zákona, což byl předchozí sněmovní tisk číslo 144, který jsme projednávali před tímto tiskem.

Přistoupíme-li k jednotlivým zákonům, kterých se novela dotýká, chtěl bych zdůraznit následující změny: změny v zákoně č. 65/2002 Sb., takzvaný Lex Ukrajina Ministerstva vnitra. Návrh zpřísňuje podmínky poskytování dočasné ochrany s cílem poskytnout dočasnou ochranu jen opravdu těm, kteří se v Česku a v České republice skutečně zdržují. A rovněž pouze těm, kteří pro naši společnost nepředstavují určité bezpečnostní riziko. Zavádí se tedy zánik dočasné ochrany při pobytu mimo Schengenský prostor delší než 30 dnů. Zánik dočasné ochrany v případě spáchání závažného trestného činu, za který by byl uložen trest vyhoštění, nebo pokud již bylo rozhodnuto o správním vyhoštění.

Návrh dále reaguje na dlouhodobý provoz vozidel s ukrajinskou registrační značkou na území České republiky a o tom budu potom ještě trošku podrobněji hovořit. Tato vozidla dosud nepodléhala stejným technickým požadavkům jako vozidla registrovaná v českém registru. Policie a další státní orgány mají rovněž potíže efektivně stíhat přestupky ukrajinských řidičů. Je to poměrně závažný a dlouhodobý problém, který tato novela aspoň se pokusí nějakým způsobem vyřešit.

Návrh rovněž upravuje další podmínky pro získání takzvaného zvláštního dlouhodobého pobytu – to je institut, který byl doplněn do cizineckého zákona v předchozím volebním období a hlasovali jsme pro něj napříč politickým spektrem, opět se potom v rámci svého projevu u toho trošičku zastavím – který je určen pro ekonomicky soběstačné osoby s dočasnou ochranou. Jsou to ti Ukrajinci, kteří mají v současné době tu dočasnou ochranu a budou přecházet do cizineckého zákona do zvláštního dlouhodobého pobytu, to znamená do jiného statusu.

Dále co tato úprava upravuje: změny v zákoně č. 66/2002 Sb., takzvaný Lex Ukrajina MPSV směřující k posílení kontrolních mechanismů pro vyhodnocení nároku na humanitární dávku. Ta má (výhradně?) sloužit zranitelným osobám, které ale – a to je velice důležité – opravdu v České republice pobývají. Když to tady zmiňoval pan ministr... Já se potom ještě z hlediska statistik u toho na chviličku zastavím, protože tam máme poměrně velké problémy.

Změny v zákoně o azylu, což je další ta norma, v zákoně o pobytu cizinců a soudním v řádu správním: Hlavní změnou je koncentrace soudního přezkumu v řízeních s bezpečnostním prvkem na jeden soud, což má zrychlit a sjednotit rozhodovací praxi v těchto specifických případech. Co se týče změny v trestním zákoníku, návrh zpřísňuje trestní sazby u trestných činů související s nelegálním překračováním hranic a nelegálním pobytem. Co se týče tady tohoto, tak ve své podstatě už to není čistě spojeno s těmi ukrajinskými uprchlíky, kterých tady máme obrovské množství na území, ale to může a bude to působit i na jiné státní příslušníky, kteří se dopouští této trestné činnosti, která opravdu je společensky pro nás nepřijatelná.

Na začátek závěrem mi dovolte konstatovat, že návrh zákona plní vytyčené cíle, a doporučuji ho proto Poslanecké sněmovně k dalšímu projednání. Děkuji, paní místopředsedkyně, zatím za pozornost. (Potlesk několika poslanců z ANO.)

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče, za vaši zpravodajskou zprávu. A nyní jsou s přednostním právem... Jo, já ještě otevírám obecnou rozpravu, do které se s přednostním právem přihlásili nejdříve pan předseda Rakušan a připraví se se stanoviskem klubu SPD pan poslanec Koten.

Takže pana předsedu Rakušana prosím, aby přistoupil k pultíku.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju, vážená paní místopředsedkyně, za slovo. Pane ministře, pane zpravodaji, kolegyně, kolegové, také to nebude tak dlouhé jako ráno, ale tady to bude o něco málo delší přece jenom.

Sněmovní tisk 213 mění 7 zákonů najednou, což je tradiční přístup k tomu, čemu jsme vždycky říkali Lex Ukrajina. Vždycky to byl komplexní návrh, který pozměňuje z pohledu více rezortů pobytové podmínky, sociální podmínky i všechny možné další (podmínky) spojené s Ukrajinci na našem území. To rozhodně nerozporuji. Ten zákon dopadá zhruba na 300 000 lidí s dočasnou ochranou žijících v Česku.

Znovu bych zopakoval – a budu to opakovat stále – že to jsou lidé, kteří utekli před ruskou agresí na Ukrajině, že to jsou lidé, kteří zde v rekordním počtu v evropském benchmarku pracují na legálním trhu práce, že to jsou lidé, kteří platí odvody a platí v téhle zemi daně, a jsou to lidé, jejichž děti z velké většiny řádně plní školní docházku u nás, přirozeně se integrují ve školním prostředí, naučili se češtinu, kterou logicky hovoří, protože děti jazyk nasávají jako houby lépe než jejich rodiče.

Chci už na začátek svého proslovu říct jedno: Odmítám jakýkoliv pohled, že tohle má být nějaká stigmatizovaná skupina. Je to skupina uprchlíků před válkou a já jsem pyšný na Česko, že bylo schopno těmto lidem poskytnout takové zázemí, jaké jim poskytuje. A vůbec tím nepopírám, že nevznikají problémy a nové výzvy, které je potřeba řešit. Jenom to zarámování – a to je vždycky otázka slova, citu pro slovo – zarámování do bezpečnostních hrozeb a podobně. Tak já jsem to vždycky rámoval jako ministr jinak a tak to chci zarámovat i dneska. Je to pomoc našeho státu lidem, kteří utekli sem do České republiky před hnusnou ruskou agresivní putinovskou válkou. A nemyslím si, že ani po čtyřech letech té války bychom tenhle základní princip a tenhle základní pohled měli měnit.

A já se budu vyjadřovat k těm konkrétním bodům a návrhům, a třeba některé dokonce nebudu ani rozporovat, protože i my za naší vlády jsme předložili sedm zákonů Lex Ukrajina a každý z nich přicházel s nějakým zpřísněním, s nějakým dílčím zpřísněním – se zkrácením doby pro vyplácení humanitární dávky. Nastavili jsme podmínky, které pan ministr Metnar a současné vedení rezortu udrželo pro ten zvláštní dlouhodobý pobyt – byly nastaveny za nás a nezměnilo se na nich nic. To jsou všechno věci, které se dělaly a mně šlo jenom o ten úvod a základní zarámování do nějakého tónu. Já tyhle zákony stále chápu tak, že zpřesňujeme, upravujeme pravidla a je to namístě. A já nebudu rozporovat třeba registr automobilů a podobně, vůbec ne, vůbec ne. Jsou tam určitě dílčí věci, se kterými souhlasím. Jenom ten tón prosím.

Neukazujme na tuhle skupinu lidí jako na původce nějakého zla v naší společnosti. Dívejme se na ně jako na ty, kteří utekli před válkou, schovávají se tady, protože na jejich zemi bohužel stále ještě po těch čtyřech letech padají bomby. A teď se nebavím o jednotlivých paragrafech, jenom o tom rámování, protože to společenské rámování každé normy, ten tón, kterým mluvíme, dává té společenské atmosféře a náladě vždycky nějaký impuls. Proto to chci malinko vyvážit. Chápu, že to je bezpečnostní norma, k tomu se ještě dostanu. Oba dva jste řekli, že je to bezpečnostní norma. S tím bude souviset můj pozměňovací návrh.

V úvodním slovu pana ministra, opsal jsem si doslova, bylo řečeno: Tohle je bezpečnostní novela. Bylo řečeno v úvodním slově pana zpravodaje, také jsem si poznamenal přesně, že je potřeba omezit vstup osob, které představují pro Českou republiku riziko. Ano, s tím souhlasím a budu z toho vycházet i ve svém pozměňovacím návrhu. A pokud by někdo namítal, že se bude jednat o přílepek, tak právě na základě vašich úvodních slov budu dokazovat, že se o přílepek v žádném případě v tomto zákonu nejedná.

Začnu tím, co mně dává v tom zákoně smysl. Určitě mi dává smysl, že žádost o dočasnou ochranu má být nepřijatelná, pokud ji podá osoba, která je anebo v minulosti byla držitelem dočasné ochrany v jiném členském státě Evropské unie. Ano, to smysl dává i při počtu ukrajinských uprchlíků per capita máme stále největší počet ze všech zemí Evropské unie.

Tohle mimochodem, a pan ministr to ví, bylo dohodnuto i na evropské úrovni. Opakovaně se to i za mé přítomnosti řešilo na ministeriádách evropských ministrů pro vnitřní bezpečnost. A díky téhle úpravě se výrazně posiluje princip, že dočasná ochrana má být čerpána jenom v jednom státě. To je každopádně správně a tady proti tomu nemohu rozhodně nic namítat, ani nechci. Souhlasíme s tím, že zánik ochrany, dočasné ochrany je přirozený při pravomocném odsouzení s trestem vyhoštění. Není tady co rozporovat, ano, je tady přístup k tomu, že chceme na našem území poskytovat ochranu těm, kteří tady nepáchají žádnou trestnou činnost.

Pak se dostávám k bodům, které neodmítám a priori, ale u kterých mám velké otazníky, u kterých mám otazníky aplikační praxe, a to je především ten, že dočasná ochrana zaniká při pobytu delším než třicet dnů mimo schengenský prostor. Já princip chápu. Chápu to, že kdo se vrátí domů na měsíc nebo více, ochranu v České republice podle této perspektivy nepotřebuje. Zákon ale vůbec nemluví o tom, a na to bych se chtěl zeptat, jaká bude aplikační praxe, jak se bude délka pobytu mimo Schengen zjišťovat a jak se bude délka pobytu mimo Schengen dokazovat. Bude nějaká povinnost hlásit, nahlašovat, odhlašovat, kde a jak, kdo to bude dělat, jací úředníci? Já ty procesy z Ministerstva vnitra znám. Umím si představit, kolik toho lidé na OAMP(?) mají za práci. Je to nová povinnost, jak bude vypadat, jak je definována? Já úplně nerozumím tomu, jak je tohle kontrolovatelné, kdo to bude dělat, jak bude vypadat princip, nějaký evidenční systém, nevím. Nejsou řešeny situace, vážné životní situace, výjimky, například smrt blízkého člena rodiny či nutná péče o nemocného příbuzného. Opakovaně jsme zažívali situace, kdy člověk opravdu z válečné zóny tady čerpal zcela oprávněně dočasnou ochranu. Byla to třeba maminka s dítětem a vrátila se na Ukrajinu, protože její manžel padl na frontě a na té Ukrajině třeba zůstala nezabezpečená matka, nezabezpečená starší osoba. Ta osoba, matka, která u nás měla dočasnou ochranu, dopředu avizovala, že se chce do Česka vrátit za svým dítětem, chce konzumovat to bezpečí, jistotu, ten stav míru, který tady zaplaťpánbůh stále máme. Ale pokud jsou tam vážné životní okolnosti, tak já bych chtěl vědět, jakým způsobem tohle bude specificky posuzováno. Pokud opravdu někdo na té Ukrajině ze zcela objektivních důvodů bude muset zůstat ne třicet dnů, ale třicet pět dnů, čtyřicet dnů, automaticky přichází o dočasnou ochranu, i když už tady třeba zahájil nějakou svoji životní existenci, i když je to člověk, který tady pracuje, i když je to člověk, který přispívá do našeho systému?

Já bych chtěl ještě se dočíst a slyšet, jak se bude aplikovat případné prominutí tohoto za zcela objektivních okolností a ty objektivní okolnosti tady skutečně mohou být. Prostě ta mechanická aplikace tohoto ustanovení by mohla trestat lidi za to, že mají své partnery ve válce. To není taková ta věta o tom, že někdo jezdí na dovolenou, někdo se jezdí slunit a někdo pochází z oblasti Ukrajiny, kde se přece vlastně neválčí a podobně a jenom si jezdí užívat a pak k nám čerpat dávky. To je přesně ten pohled, který ukazuje určitě na nějakou malou část těch, kteří chtějí zneužívat, stejně jako Češi mezi námi jsou, kteří chtějí zneužívat třeba sociální systém. Drtivá většina těch lidí, hlavně matek s těmi dětmi, je tady proto, že jejich muži bojují anebo třeba jejich muži už padli a svoje příbuzné nechali na Ukrajině. A každý z nás so umí představit, že kdyby uprchnul kamkoliv před jakoukoliv tragédií a onemocněl mu rodič, potřeboval by ho zabezpečit, tak logicky i přes to riziko, které vám v té zemi jednoznačně hrozí, tam prostě být chcete. Neuvádějme, prosím vždycky jenom příklady těch zneužívajících ten systém. Dávejme na druhou stranu ty lidské příběhy a případy těch, kteří tady jsou. A pokud se podíváme na tu skladbu, teď se nebavím o mužích a o tom, o čem se na evropské úrovni diskutuje, že by se měla dočasná ochrana od března 2027 týkat už jenom žen a ne mužů v aktivním – to je úplně jiná debata. Já se bavím o těch, kteří už tady tu dočasnou ochranu mají a z nějakého zcela objektivního důvodu si ji chtějí uchovat. Platí tady daně, mají tady práci, děti chodí do školy, ale z nějakého objektivního důvodu přece jenom budou muset na té Ukrajině ne na dovolené, ale z vážné životní situace strávit více než třicet dnů.

Za druhé, a to mně tam velmi chybí, chronicky nemocní bez formálního uznání zranitelnosti. Zákon pamatuje na seniory nad 65 let, v pořádku, na těhotné ženy,v pořádku, pečující osoby, studenty. Absolutně správně, to je smysluplné. Ale existuje skupina lidí, kteří fakticky pracovat nemohou, ne že nechtějí, jejich zdravotní stav jim to neumožňuje, přitom ale nesplňují podmínky pro posouzení omezení soběstačnosti ve stanoveném stupni. Ti dnes mají nárok na základní částku humanitární dávky. Já upozorňuju, že se základní částkou humanitární dávky se nedá žít, ale je to alespoň něco, nějaký základ k tomu, že nemohou třeba práci vykonávat tak intenzivně jako ti, kteří jsou zdraví. A mně vadí, že tohle vlastně měníme. Oni nemají nárok na nějaké zařazení do speciálního stupně a podle nové úpravy nemají nárok vůbec na nic. Zákon, nově navrhovaný zákon, vaše úprava s touto skupinou nijak nepracuje a podle mě by měl pracovat, měla by ta zákonná úprava pracovat a neměla by se na tyhle lidi vykašlat.

A za třetí, a to si myslím, že je opravdu trochu zbytečné, a moc vás prosím o zamyšlení, fakt to, co říkám, není konfliktní, vidíte, že se věnuju skutečně jenom věcným ustanovením a ukázal jsem na mnoho věcí a jednotlivostí, které já bez problémů podpořím v tom zákoně a myslím si, že jdou správným směrem, ale to, že zákon ruší – já vím, že řeknete, že je to detail, ale možná symbolický detail a souvisí s tím, co přece chceme dosáhnout – zákon ruší osvobození od poplatků za uznávání zahraničního vzdělání pro osoby s dočasnou ochranou. Náklady na nostrifikaci se mohou vyšplhat minimálně v našem systému na 6 000 korun. Možná nám to nepřijde tolik, ale pro ty lidi, kteří mají hluboko do kapsy a většinou pracují na nějakých základních dělnických profesích, protože právě nepracují na té vzdělanostní úrovni, kterou ve své vlasti dosáhli, tak chtít po nich 6 000 korun minimálně za to, aby byla uznána jejich kvalifikace, to už mně přijde jako instrument, který tam dáváme vlastně zbytečně a jde proti smyslu toho, co chceme. Pokud sem přichází vzdělaní cizinci, ať už odkudkoliv, včetně Ukrajiny, teď se bavíme specificky o nich, tak je v našem zájmu, aby své vzdělání uplatnili maximálně. Je v našem zájmu, aby co já vím, učitelé, psychologové, kdokoliv, nepracovali na stavbě jako dělníci. Určitě je v našem zájmu, aby nepracovali v kuchyních. Určitě je v našem zájmu, aby i tady u nás v Česku našli perspektivu, která jim dá určitě i možnost vyššího výdělku a tím mnohem menší závislost na jakémkoliv systému. Pokud těmhle lidem umožníme pracovat v jejich kvalifikačním stupni, tak to znamená, že si vydělají tolik, aby se vešli do podmínek, které pan ministr Metnar i já jsme stanovili stejně, to znamená do podmínek zvláštního dlouhodobého pobytu, kde ti lidé, když to velmi zjednoduším, dopředu říkají, milý státe, my od tebe nechceme ani korunu. Ani korunu, my se o sebe postaráme sami. Je tady nějaký příjmový test, my jím projdeme a když jím projdeme, nechceme o tebe nic, jenom ten dlouhodobý pobyt. Speciální dlouhodobý pobyt nám dává perspektivu, že v té zemi budeme moci zůstat i potom a říkáme a jasně prohlašujeme, my si na sebe vyděláme. No a kdo si na sebe vydělá lépe? Vydělá si na sebe lépe vysoce nebo středně vzdělaný člověk nebo ten stavební dělník, kam ty lidi tímhle posouváme? Mně to vlastně přijde trochu zbytečné, protože tím rozhodně nezvyšujeme bezpečnost Česka. Vydáváte to za bezpečnostní novelu, bavíte se, jak je potřeba jako chránit tu bezpečnost Česla a klademe tady pod nohy nějakou překážku lidem, kteří tu být chtějí a chtějí pracovat ve svém vzdělanostním stupni. Já bych moc požádal, abychom tohle ještě podrobili společnému zamyšlení, společnému zamyšlení, protože je to věc, která mně přijde jako takový jako zbytečný šťouchanec do těch lidí, tak teď už si zaplatíte i tu nostrifikaci, už vám tohle nebudeme odpouštět.

Já si myslím, že v našem zájmu je jim to odpustit, prověřit jejich vzdělání, uznat jim ho tady, pokud odpovídá, logicky, tomu vzdělání českému. Víme, že ne vždycky to tak třeba i v těch medicínských oborech bylo. Tohle nevím, proč vláda dělá.

Teď už rychle k mému pozměňovacímu návrhu. Jak bylo řečeno, tahle novela je vydávána za novelu bezpečnostní. Tahle novela je vydávána za tisk, který má omezit vstup osob, které představují pro Českou republiku riziko. Proto si myslím, že se sem skvěle hodí pozměňovací návrh, který podávám společně s místopředsedkyní Poslanecké sněmovny Barborou Urbanovou.

My zde dnes projednáváme zákon, který se jmenuje: Zákon, kterým se s cílem dále posílit bezpečnost České republiky mění zákony upravující opatření přijatá v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny, vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, a další související zákony. Vhodný zákon i podle názvu.

My jsme – vy, uznávám, byla tehdy vaše vláda u moci – drasticky po Vrběticích omezili ruskou diplomatickou přítomnost na našem území. Bylo to správně a i když jsme i tehdy byli v dosti konfliktním postavení opozice vláda vůči sobě, za tohle jsme vás i tehdy, v nejednoduché době, jednoznačně chválili a podpořili. Byly vyhoštěni desítky agentů, kteří byli kryti na našem území diplomatickým statusem. Zpravodajské služby jednoznačně konstatovaly, že jsme výrazně omezili akční schopnosti ruských sítí na našem území. Víc už prozrazovat nemohu, ale jako čtyřletý konzument utajovaných materiálů mohu říct, že to tak jednoznačně je. Na tom jsme se shodli a shodli jsme se na tom i jako Sněmovna, i v té nejednoduché atmosféře.

Ale ty ruské sítě jsou adaptabilní. Co nezvládnou přes Prahu, kompenzují si přes Vídeň, Berlín, Varšavu. Ruský diplomat, který je akreditovaný v sousední zemi, může dnes volně vstoupit na české území, pohybovat se tu, sbírat informace, navazovat kontakty, připravovat operace. Na vnitřních hranicích Schengenského prostoru, zaplaťpánbůh, kontroly nejsou. Proto je potřeba tuhle mezeru zavřít systémově, ne tím, že ty kontroly zavedeme.

Pozměňovací návrh zavádí nový § 7z. Člen diplomatické mise nebo konzulárního úřadu Ruské federace akreditovaný v jiném státě Evropské unie nebo Schengenského prostoru a jeho rodinný příslušník můžou vstoupit na území České republiky pouze na základě předchozího souhlasu Ministerstva zahraničních věcí. Souhlas je vyžadován pro každý vstup, pobyt nebo průjezd. Výjimka platí pro oficiální cestu předem oznámenou diplomatickou nótou. Standardní diplomatický provoz tedy zůstává nedotčen.

Ministerstvo souhlas neudělí, pokud by vstup mohl ohrozit bezpečnostní nebo zahraničně politické zájmy nebo veřejný pořádek. Policie České republiky bude oprávněna plnění kontrolovat. Toto oprávnění je plně v souladu s evropským právem. Sankční balíček Evropské unie číslo 19 výslovně umožňuje členským státům zavést oznamovací nebo schvalovací režim pro pohyb ruských diplomatů přes vnitřní hranice.

Vsuvka. Dlouhodobě se to na evropské úrovni řešilo, dlouhodobě se tohle oprávnění vyjasňovalo. Já jsem jako ministr vyzýval za svého působení Evropskou komisi k tomu, aby k tomu dala jednoznačný výklad. My jako Česko jsme vyzývali, aby tohle bylo součástí balíčku sankcí a umožňovalo svobodné rozhodnutí jednotlivého členského státu – zdůrazňuji, svobodné rozhodnutí jednotlivého členského státu – jestli chce provoz a pohyb ruských diplomatických misí na svém území nějakým způsobem omezit. I tlakem Česka – a nebyli jsme sami. Logicky, pobaltské státy, státy, které mají bezprostřední zkušenosti, Finsko, to jsou státy, které o tomto ani nepochybují, které ani nepochybují o tom, že ruští diplomaté by měli vstupovat po speciálním povolení.

Mimochodem, když jsem byl ve Finsku služebně jako ministr vnitra, u toho jednání seděl současný ministr vaší vlády Adam Vojtěch a ze své diplomatické polohy naší snahu tehdejší vlády podporoval. Protože tohle dává smysl, to není žádný rozkaz, příkaz. Tohle je něco, co nám dává možnost. Já jenom vyzývám – je to obsaženo v mém pozměňovacím návrhu – aby vláda téhle své možnosti, která je dána na evropské úrovni, využila.

Česká republika tímto návrhem aktivuje přísnější schvalovací variantu a jak říkám, je to naše právo. Z mého pohledu v současné bezpečnostní situaci je to i naše odpovědnost a povinnost vůči našim občanům. Mě mrzí velmi, že vláda k tomu nepřistoupila sama. Učinit tak mohla. My jsme slyšeli od pana premiéra Babiše příslib, že to vláda učiní a slyšeli jsme ho na začátku tohoto roku. Na přímý dotaz odpověděl ano, že to vláda má.

Také jsem interpeloval pana vicepremiéra Macinku ústně na minulé schůzi, když byly interpelace vypsány. Pan ministr Macinka nebyl přítomen. Tedy mě logicky podle jednacího řádu má odpovědět písemně. Tu odpověď jsem nedostal a stále na ni čekám. Tak uvidíme, jak se k tomu vláda postaví. Má možnost to podpořit v rámci vašeho legislativního tisku. Prostě omezit pohyb ruských diplomatů na našem území je plně v souznění s navrhovanou dikcí a filozofií tohoto zákona.

Pozměňovací návrh takto avizuji a budu jej samozřejmě načítat až ve chvíli, kdy budeme ve druhém čtení. Byl bych moc rád, kdybychom se zamysleli i nad těmi malými dílčími úpravami, které mně rozhodně zjednoduší meritorně podpořit návrhy, které v mnohých ohledech smysl dávají, třeba nad tou nostrifikací. Rád bych k tomu i třeba s panem zpravodajem vedl kultivovanou diskusi mimo mikrofon. Myslím si, že zrovna tady bychom se mohli dobrat schody. Nepovažuju to za vůbec nutné.

Vidím občas kroucení hlavou. Nevím nad čím. Vidím to od kolegů které jsem ještě neviděl u řečnického pultíku, tak se těším na debatu tady. Nicméně se vyjadřuji opravdu meritorně jenom k tomu, co v tom zákoně je. Věcně tady načítám svůj pozměňovací návrh a rád bych udržel tón i kultivovanost debaty, kterou dneska s panem ministrem i s panem zpravodajem tady vedeme.

Znovu říkám, ani dopředu neohlašuji, že ten zákon jako takový nemusí najít naši podporu. Stejně jako jsem přislíbil u cizineckého zákona, že tu podporu našeho klubu mít budete, tak tady si potřebuju jenom pár věcí, na které se táži a ptám, probrat. Proto vyzývám ke klidnému tónu a klidným odpovědím a ne nějakému velkému boji. Všichni cítíme, že se nějaké věci upravit mají. Já jsem zmínil i ty, s kterými souhlasím a zároveň cítíme velkou potřebu chránit naši zemi před útoky ruských agentů, ať už jsou vedeny přímo nebo pod diplomatickým krytím. Byl bych rád, kdyby naše země tohle udělala a tuhle svoji možnost využila.

Jsem si vědom, že musíme zpřísňovat pravidla v oblasti migrace. Koneckonců i proto migrační pakt. I proto jsme přijali azylový zákon, který stále platí a je výrazným zpřísněním. I díky tomuto azylovému zákonu Česká republika plní implementace migračního paktu a nehrozí jí žádné sankce.

Byl bych moc rád, kdybychom ale nevytvářeli pocit nějaké nejistoty nebo pocit ohrožení těch lidí, kteří sem opravdu utekli před válkou, nic nezneužívají a naopak se velmi aktivně snaží zapojit do života tady u nás v České republice. Vydělávají na sebe, na svoje rodiny, pomáhají svým rodinám, které jsou postiženy válkou na Ukrajině. Já bych chtěl říct, že takových lidí je většina. Naším tónem a vyjádřením občas můžeme vytvářet dojem, že je tady nějaká většina podvodníků, kteří mají zájem zneužívat systém. Není tomu tak a nezavdávejme prosím takovým výrokům ve veřejném prostoru žádnou příčinu.

Určitě, braňme se opatřeními, která posílí naši pozici a nemožnost zneužívání systému – proti tomu nic nemám – ale nebavme se o lidech z Ukrajiny a priori jako o někom, kdo nám tady ztěžuje, zatěžuje život. Naopak, kdyby ti lidé odešli, tak se podívejme, jak by dopadlo naše stavebnictví, jak by dopadlo mnoho ekonomických oborů, a že bychom v téhle chvíli měli opravdový a reálný velký problém.

Já si myslím, že už nemusím dál zdržovat. Mám tady ještě několik detailů, ale ty nejdůležitější věci, které jsem v prvním čtení zákona říci chtěl, jsem také řekl. Děkuji vám za pozornost. Teď budu bedlivě poslouchat spíš, než diskutovat a konkrétní připomínky si nechám spíše do čtení druhého. Děkuju.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane předsedo. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Pláteník. A jenom avizuji, že poté se přihlásil se svým přednostním právem pan ministr Metnar a až poté bude mít přednostní právo se stanoviskem klubu pan poslanec Koten. Takže pouštím vaše dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, paní místopředsedkyně. Celé tohle téma i projev pana předsedy Rakušana nás opět uvedl do situace, v jak vážné bezpečnostní situaci jsme. Proto mi přijde jako přiléhavé tady sdělit vám zprávu, kterou jste někteří už zaznamenali, cituji tady ČTK: Ústavní soud vydal předběžné opatření, aby vláda notifikovala Severoatlantickou alianci, že prezident Pavel bude součástí delegace na červencovém summitu v Ankaře. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Barbora Urbanová: Děkuji, pane poslanče. Nyní se přihlásila s faktickou paní poslankyně Peštová.

 

Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo. Chci tady dát velkou výtku paní předsedající, protože toto absolutně nesouviselo s tímto bodem.

Nevím, co si tady pan poslanec Pláteník hraje za svoje hry. Co to má společného s tímto bodem? Jako to si teď tady budeme číst všechny ČTK zprávy, abychom si to udělali veselejší? Nebo co to jako má znamenat?

Vy jste se měl faktickou poznámkou držet vašeho předřečníka. To jste neudělal. Takže já dávám námitku k řízení paní předsedající, že řídila špatně.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně. My jsme se ale mezitím vystřídali v řízení schůze, takže si myslím, že teďka ta námitka, i kdybyste ji odhlasovali, tak stejně už teďka řídím schůzi já. Takže si myslím, že asi nebudu svolávat poslance do sálu, pokud na tom skutečně nebudete trvat. To v této chvíli logiku nedává.

Teď je na řadě z faktických poznámek pan Pláteník. Pak se přihlásila Jana Pastuchová.

A já vás tady vítám. My jsme se vyměnili při řízení schůze. Přeju vám pěkné odpoledne.

A vám spouštím, pane poslanče, dvě minuty.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo ještě jednou. Já jsem se skutečně nechal unést tím tématem bezpečnosti. Bylo to nevhodné a paní předsedkyni i vám všem se omlouvám, jestli to takhle aspoň paní předsedkyně přijme. Je mi to líto. Poučím se z toho. Omlouvám se vám.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano. Já bych tady ještě se chtěl k tomu vrátit. My jsme se tady střídali, předávali jsme si řízení, takže nebylo slyšet, co řekl pan poslanec Pláteník. Jenom na vysvětlenou – pro fungování předsedajícího.

Teď je nyní na řadě Jana Pastuchová s faktickou.

 

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Vaším prostřednictvím, já děkuji, že se pan kolega Pláteník omluvil, protože já si myslím, že všichni, kdo tu sedíme, jsme v obraze, čteme si novinky a myslím si, že nám to nemusíte tady přednášet, co se děje. Zrovna tohle víme. Děkujeme.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Faktická poznámka? (Zpravodaj Lang žádá o slovo.) No ne, tak buď faktická poznámka, jinak s přednostním právem je ministr Metnar a se stanoviskem klubu pan Koten. Tak pane poslanče, faktickou? Tak faktickou. Hubert Lang.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, já se omlouvám, tady tu proceduru nemám ještě tak načtenou na tom pultíku tadyhle v tom u toho sálu.

Já bych taky chtěl říct k panu Pláteníkovi, já jsem zaregistroval tu vaši omluvu. Ano, myslím, že o těch věcech týkajících se pana prezidenta, rozhodnutí Ústavního soudu, asi to sem momentálně opravdu nepatří.

Já tady bych chtěl kvitovat to, co říkal exministr, pan Rakušan, že prostě měli bychom se tady o tom pobavit, protože já ještě budu samozřejmě hovořit v té věci v rámci obecné rozpravy. A nechme si to, pane kolego, na jindy, jo? A jako bezpečnost, to je opravdu široký pojem, abychom zrovna to tady rozebírali v tom, tak to vhodné není.

A děkuju, že jste se omluvil, že to sem opravdu nepatřilo. To je všechno.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuji. V této chvíli se vracíme do rozpravy. Na řadě je s přednostním právem ministr Metnar, který má vždycky jako přednostní právo přednost před stanoviskem klubu, kde pak vystoupí poslanec Koten za klub SPD. Pane ministře, máte... Pardon.

Ještě než to začnete, tak za prvé tady všechno vynuluju.

Přečtu omluvy, abyste se na to přichystal krásně. Jiří Barták od 18 do 19.15 – pracovní důvody, Eva Decroix celý jednací den – zdravotní důvody, Petr Hladík od 15 do 16 – osobní důvody, Ladislav Okleštěk od 15 – zdravotní důvody, Renáta Zajíčková od 15 hodin do 16.30 – osobní důvody, Marek Ženíšek od 15 hodin – osobní důvody.

Z členů vlády Ivan Bednárik bere zpět svou omluvu do 16 z pracovních důvodů a Martin Šebestyán bere zpět svou omluvu na celý jednací den z pracovních důvodů.

Pane ministře, máte slovo.

 

Ministr vnitra ČR Lubomír Metnar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dovolte mi zareagovat na některé věci pana předsedy Rakušana. Začnu od konce tím návrhem toho pozměňovacího návrhu, tak jak jsem i říkal v tom předchozím bodě, i tady seznámíme se s tím návrhem. Řeknu, že co se týče tady zavedení, řekněme, toho nového režimu, vím, že bezpečnostní služby tady toto diskutují, že ten zájem o zavedení tady je. Ale je třeba si uvědomit, že gestčně, nejenom z hlediska seznámení, ještě potřebujeme stanovisko Ministerstva zahraničních věcí. To je jedna věc.

Druhá věc potom je, že tady takovéto opatření nemusí vláda zavádět nutně zákonem, což je poměrně dlouhý legislativní proces, ale může to udělat i svým usnesením. Takže to mi dovolte jenomkrát takovouto krátkou reakcí na ten pozměňovací návrh.

A teď bych se vrátil k diskusi k tomu návrhu zákona nazývaným bezpečnostní novela. Já bych chtěl na úvod opravdu zdůraznit a ubezpečit, že základní princip z hlediska ochrany a dočasné ochrany se opravdu nemění. Protože tady my naprosto ctíme, že pokud jsou u nás občané, kteří potřebují dočasnou ochranu, kdy odcházejí ze země, která je zasažena válečným konfliktem, tak že k tomu opravdu žádná nebo v tomto žádná změna není. To je jenom tak na úvod.

Co se týče zatím diskutované aplikační praxe a lhůty 30 dnů, samozřejmě že my víme, že tito občané k nám chodí přes východní hranici, přes řekněme vnější hranici EU. A dobře víte, že z těch systémů, nejenom z dat, ale i z těch kamerových systémů jsme schopni tato data ověřit, kdy ta osoba překročila nebo vstoupila či vystoupila do Schengenského prostoru nebo na území EU. To je jedna věc.

Druhá věc je, co se týče, řekněme, výjimek k lhůtě 30 dnů. Primárně je dočasná ochrana zaměřena na to, že ti lidé k nám přichází, abychom se o ně postarali, ne abychom de facto dočasnou ochranu, včetně těch dalších, řekněme, věcí, které s tím souvisí, ať už finanční pomoc, či další, se tady de facto starali, když ti občané budou, což se nám také stává, někde v zahraničí, a to nemyslím, že se vrátili na Ukrajinu za účelem ošetřování nebo za účelem, řekněme, přerušení toho pobytu za studia, ale máme případy, že odjedou na více jak 30 dnů na dovolenou, řekněme, do zámoří. A k tomu opravdu ta dočasná ochrana neslouží. Takže to je jedna věc.

Tady bych chtěl taky ubezpečit, že když si to přečtete pozorně, tak zjistíte, že v případě, že bude ten občan Ukrajiny mimo území České republiky déle než 30 dnů a přijde o tu dočasnou ochranu, a vrátí-li se, tak zase o tu ochranu může požádat. A tam není podmíněna, že by se znovu do toho režimu dočasné ochrany nemohl vrátit. A myslím si, že v drtivé většině se do toho režimu také vrátí. To, že tam nebude ta kontinuita, že nebudeme de facto, řekněme, tolerovat ten pobyt a ty případy, kdy opravdu dochází k organizovanému zločinu za účelem dávkové turistiky, to jsou tady jasné příklady. A ty máme nejenom statisticky, ale konkrétně doloženy.

Co se týče chronicky nemocných lidí, tak tady bych chtěl říct, že také jsme to diskutovali, také jsme se dívali do těch lex Ukrajina zpětně a tady bych jenom zareagoval ani v těch vašich předchozích návrzích ti chroničtí nebo chronicky nemocní nebyli, byť si pamatuju a z diskuse s neziskovkami tady vyplynulo, že to po vás chtěli. Ale bohužel to neprosadili a teď v současné době, protože co se týče těch podmínek, které jsou, tak tady jasně uvedlo Ministerstvo práce a sociálních věcí, jaké podmínky tady chce nastavit.

Co se týče nostrifikací, tak tady zdůvodnění zavedení nebo zrušení výjimky, ty bezplatné nostrifikace, tak tady je ta filozofie, že chceme zúžit ty výjimky, které jsou. A co se týče, řekněme, občanů Ukrajiny, tak my chceme, aby se zařadili a posunuli do toho standardního režimu jako jiní cizinci a občané. Takže to je posun a řekněme i ten přístup Ministerstva školství a tělovýchovy.

Takže je tady celá řada věcí, ale já jsem připraven na diskusi, na věcnou diskusi o parametrech tohoto návrhu zákona a uvidíme potom v tom druhém čtení, jestli budou nějaké další návrhy či pozměňováky. Ale jak říkám, jsme připraveni diskutovat a některé věci třeba i vylepšit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane ministře. V této chvíli pokud nechce využít svého přednostního práva pan zpravodaj, zatím prý nechce, tak je na řadě se stanoviskem klubu SPD pan poslanec Koten tak poprosím. Máte slovo.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážení poslanci, poslankyně, vážený pane ministře nebo ministři, dovolte mi tedy, abych vás seznámil se stanoviskem klubu SPD. My jsme v podstatě v tom minulém volebním období volali po takovýchto změnách, nicméně minulá vláda nás v těch našich připomínkách nedokázala vyslyšet a nedokázala tam vlastně zaimplementovat tyto pojistky, které jsou právě v této verzi lex Ukrajina.

Samozřejmě tento tento návrh navazuje na ten předchozí návrh tedy na novelu cizineckého zákona. A je to dobře, protože se vlastně propojí ty databáze jednotlivých, jednak jednotlivých úřadů, ale hlavně tedy to bude propojeno i s databází, co se týká průchodu ven nebo do Schengenského prostoru, tak jak to tady říkal pan ministr. Pro držitele dočasné ochrany se zavádí povinnost zdržovat se v České republice. To tady bylo řečeno a musí tady být tedy minimálně 16 dní v měsíci. Za minulé vlády se to kontrolovalo jednou za 90 dní. Takže myslím si, že to je poměrně velké zpřísnění. Opatření má zamezit právě té dávkové turistice, kdy tedy v tom minulém volebním období to bylo marginalizováno. Bohužel, jak se ukazuje, tak to, co odhalily policejní orgány a Cizinecká policie a vyšetřují to jako zneužívání sociálních dávek, tak odhalili v podstatě zatím špičku ledovce. Takže doufejme, že toto přispěje právě k tomu, aby se minimalizovaly dopady na státní pokladnu a aby ty úspory na sociálních dávkách, ale samozřejmě také i vyšší výběr daní a pojištění snížením práce načerno, protože v případě, že budou tedy kontrolováni ti držitelé dočasné ochrany, tak tam si myslím, že to bude jenom dobře. Tento lex Ukrajina přináší také rychlejší zánik dočasné ochrany, protože při pobytu držitele dočasné ochrany mimo Schengen déle než 30 dnů ta dočasná ochrana právě může zaniknout.

Co se týká tohoto zákona, tak právě to, co jsme navrhovali v minulém období, že pro vozidla, která jsou provozována na území České republiky a jsou s ukrajinskou značkou, takže by pro ně měla platit stejná bezpečnostní pravidla jako jsou pro vozy držitelů nebo majitelů vozidel v České republice, to znamená každé dva roky technická prohlídka plus emisní. Takže nyní tedy právě tato novela zákona přináší v oblasti automobilů naprosto zásadní obrat. Končí dosavadní benevolence k ukrajinským státním poznávacím značkám a s českými značkami také tím pádem padá výjimka na technický stav. Ukrajinská auta budou muset procházet pravidelně technickými prohlídkami a měřením emisí na českých stanicích STK, stejně jako vozidla českých řidičů. Doposud byla vymahatelnost evidence slabá. Policie sice mohla dát neevidovanému řidiči pokutu, ale ta byla často nevymahatelná, protože řidič neměl v České republice trvalou adresu.

Policie dostane také nové pravomoci. Pokud hlídka zastaví neevidované ukrajinské auto nebo řidiče, který odmítne spolupracovat, může na místě požadovat kauci 10 až 30 000 korun. Pokud řidič nezaplatí, policie mu může nasadit botičku, nechat auto odtáhnout nebo mu přímo na místě odebrat registrační značky. Cílem je zajistit, aby ukrajinská auta přestala být pro radary, parkovací systémy a pojišťovny zcela neviditelná a podléhala stejným pravidlům a trestům za přestupky jako auta česká.

Jinak, co se týká ještě jednoho fenoménu, který jsme také kritizovali, tak mám to z poměrně dobře informovaného zdroje z ukrajinského prostředí, na Ukrajině se dá koupit cestovní pas platný za 70 000 korun, řidičský průkaz za 50 000 korun. A to bude jedna z věcí, na které se budeme muset zaměřit také. Takže jak tady bylo řečeno, že někteří lidé se jezdí starat tedy o své rodiče – ano, může to být pravda, ale v případě, že si koupí takovýto pas, tak pak je vidíme v letoviscích v Antalyi v Turecku. Tolik tedy za mě a jsem velmi rád, že se s Ministerstvem vnitra nebo na Ministerstvu vnitra pod současným vedením připravila takováto novela zákona. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji pane poslanče. A v této chvíli tedy je do rozpravy přihlášen Hubert Lang. Než se chopí mikrofonu, přečtu tři omluvy. Benjamin Činčila od 13.30 do 16 pracovní důvody, David Pražák od 16 hodin osobní důvody a Alena Schillerová od 15 hodin pracovní důvody. Pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuji pane místopředsedo. Tak ještě jednou, kolegyně, kolegové dobré odpoledne. Já bych nyní vystoupil, protože já jsem byl zároveň i zpravodaj pro klub hnutí ANO. My jsme o tom diskutovali na našem klubu. Jak vlastně se postavíme k této věci. Tím, že na mě vlastně vyšlo to zpravodajování jako Sněmovny, protože pan Žáček se nedostavil, byť říkám, opět opakuji, že je to pro mě nepochopitelné, aby poslanec, který byl určen garančním výborem jako zpravodaj pro Sněmovnu, prostě měl nějaké jiné důvody a nebyl tady. Ale dobře.

Teď bych se vrátil k tomu, co tady bych vám chtěl říci. Samozřejmě ta nezměrná tragédie, která se stala tím, že vlastně Ruská federace napadla ten sousední stát, Ukrajinu, tak vyvolalo to, co vyvolalo. Vyvolalo to vlnu velkého rozsahu vlastně odchodu lidí z té Ukrajiny, kteří tam z oblasti bojů začali prchat, začali se přemisťovat v rámci Evropy a já sám jsem pracoval s (nesrozumitelné) Cizinecké policie a my jsme vždycky měli všechny naše systémy migrační na nějaké vlny velkého rozsahu postaveny přibližně na 30 000 maximálně běženců. Jo, kdyby byla ta nejhorší situace.

Najednou tady nastal stav po tom roce 2022 po tom březnu, kdy prostě se nám na těch hranicích začaly objevovat obrovské desítky až stovky tisíc lidí, kteří utíkali z té oblasti bojů a zahltilo to celou Evropu. Obecně, prosím vás, ti lidi vždycky odchází někam, kde mají už nějaké svoje zázemí, kde mají nějakou diasporu, kde mají prostě někoho, kdo už se o ně třeba může nějakým způsobem postarat.

V minulém volebním období tehdejší Ministerstvo vnitra najednou bylo postaveno před poměrně těžce řešitelnou situací v tom počátku, kdy ti lidé sem přicházeli, vznikala KACPU a krajská střediska pro registraci cizinců, musely vlastně být najednou ze dne na den navýšeny počty pracovníků odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra, což je na Ministerstvu vnitra subjekt, který má na starosti dneska pobyt cizinců. Byl to velký problém. Celá společnost se v tom jaksi stmelila, lidé ty lidi přijímali. My, i když jsme byli tehdejší opozice, tak musíme říci, že jsme na lex Ukrajina I až lex Ukrajina VII vesměs s těmi zpřísňujícími věcmi, které Ministerstvo vnitra postupně doplňovalo do cizineckého zákona, potom zákona podle té evropské směrnice, na kterém jsou vydávána víza dočasné ochrany, tak jsme vesměs pro to hlasovali, měli jsme potom nějaké drobné výhrady, tuším, u lex Ukrajina VII, kde už jsme se politicky v některých věcech rozcházeli.

Já jsem byl už v minulém předchozím období v této Sněmovně, to znamená, mám určitou možnost srovnání, s tehdejším panem ministrem vnitra Rakušanem jsme vedli velké polemiky, kdy jsme se dotazovali, ať už tedy na bezpečnostních výboru, kde jsem také členem a byl jsem, i v současné době jsme se dotazovali na určité věci, chtěli jsme si vyjasňovat některé věci a vlastně i napříč spektrem jsme některé věci byli schopni komunikovat.

Na určitých věcech jsme se neshodli, ať to byly některé věci politické, kdy my jsme vyčítali tehdejšímu ministrovi vnitra a vlastně tomu aparátu, že nejsme si úplně jistí, jestli máme přehled o pohybu těch osob. Jak postupně potom šel čas a začaly nabíhat humanitární dávky, tak se začaly objevovat určité indicie a informace o tom, že ne každý příchozí člověk byl vděčný, ne každý příchozí z Ukrajiny jaksi čerpal dávky správně a měl na ně vůbec nárok. Samozřejmě vždycky v tom obrovském přílivu lidí se najde nějaká skupina lidí, která to zkazí a vlastně kazí dobré jméno další skupině.

Já bych na úvod chtěl říci, protože jsem si nechal vytáhnout některá aktuální čísla, protože spousta lidí z nás ptá na tuto otázku a vlastně chce vědět i naše, česká veřejnost, protože my jsme zatíženi, jednou ze zemí, která – na počet obyvatel jsme zatíženi největším počtem přílivu ukrajinských uprchlíků vlastně v celé Evropě, jo. Na náš počet obyvatel jsme maximálně vstřícní a přijali jsme obrovské množství příchozích osob. (Hluk, poslanci přicházejí do sálu.)

Tady bych chtěl říci, že od roku 2022 do současné doby, do dubna, Česká republika vydala celkem 777 562 víz dočasné ochrany. Nejvíce jich bylo vydáváno po roce 2022. Já opět říkám, že my máme tady v České republice velice robustní cizinecký zákon, který je velice kvalitní a vlastně i z jiných evropských zemí se jezdí jakoby až k nám učit a dívat, (Hluk v sále.) protože my jsme opravdu na cizineckém zákonu, a to je zavděk všem zákonodárcům, kteří byli i před námi, velice dobře spolupracovali, máme velice kvalitní azylový zákon a ve své podstatě vízum dočasné ochrany je něco, co implementovala Evropa právě proto, že nebyla schopná zvládat obrovské tlaky...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pane poslanče, já vás přeruším. (Hluk v sále neustává.) Já poprosím kolegy v levé části tentokrát, jestli byste se nemohli ztišit. (Poslanec Lang: Já kdyžtak...) Kolegyně, kolegové, jestli vy, co vstupujete do sálu, tak jestli tak můžete dělat potichu, protože my chceme poslouchat pana poslance. Tak... děkuji.

 

Poslanec Hubert Lang: Děkuju, pane místopředsedo. Já se pokusím kdyžtak zvýšit trošičku hlas.

Takže... jak jsem zmínil, měli jsme tady obrovské množství přílivu těchto osob, říkám, 777 562 osob. V průběhu roku 2022 některé ty osoby odešly, některé v rámci toho evropského projektu měly možnost přejít i do jiných evropských zemí, protože to evropská směrnice, která to implementovala – napříč našemu cizineckému zákonu... protože tyto osoby jsou tady podle jiných standardů, než je cizinecký zákon, tak vlastně jim to umožňovalo, aby se i vraceli na Ukrajinu, což spousta lidí se divila, jak to, že někdo prchá někam, kde je válečný konflikt, ale prostě ta směrnice to umožňuje.

V průběhu času jsme se dostali do stavu, kdy v České republice nakonec finálně ke konci dubna 2026 se nachází na víza dočasné ochrany 384 436 osob. Takže to jsou osoby, které tady jsou na víza dočasné ochrany. Z těchto osob podle statistik, což dost často se lidé ptají, kolik je tady vlastně dětí, kolik je tady mužů v produktivním věku, kolik je tady seniorů, kolik je tady těch osob celkem. Takže ve věkové skupině 0 až 17 let, když dám dohromady chlapce a děvčata, tak je tady 84 358 dětí. To jsou vlastně dneska státní pojištěnci, kteří jsou na základních školách, kteří jsou na středních školách, kteří nějakým způsobem jsou bráni v rámci lex Ukrajina zákona jako zranitelné osoby, to znamená, mají nárok na zdravotní pojištění a všechny další náležitosti.

Co se týče mužů, to je dost kategorie, na které se hodně lidi ptají, mezi osmnáctým a šedesátým čtvrtým rokem věku, tak tady máme 127 000 mužů, 127 000 mužů a 155 935 žen. Dohromady dospělých osob z Ukrajiny na víza dočasné ochrany v této kategorii je tady 282 000 osob. A seniorů, to jsou lidé nad 65 let, tak máme tady, když sečtu muže a ženy dohromady, tak tady máme více jak 17 137 osob, které jsou ve věku 65 let a plus. Celkové číslo je tedy 384 436 osob.

My tady často slýcháme ze strany stávající opozice nebo i když jsme byli my předtím v opozici, že my tady vytváříme nějaký negativní narativ na tyto osoby, že prostě snad jakoby chtěli bychom tyto osoby ve větší míře kriminalizovat a podobně. Já bych tady chtěl jednoznačně říci, že my nemáme nic proti nikomu, kdo se bude chovat na našem území tak, jak se chovat má, to znamená, bude plnit pokyny, které jsou stanoveny naším právním řádem, dejme tomu, když to řeknu na příkladu, bude to nějaká žena, která přijede na vízum dočasné ochrany s dětmi, ty děti budou chodit do školy, ona se bude snažit si získat nějaké zaměstnání. Pakliže je to i příjmový muž, který – tedy zatím za určitých podmínek ti muži mohli odcházet, byť víme, že dneska už na evropské úrovni se finalizuje legislativa, která bude zabraňovat příchodu dalších mužů, aby ti muži už vlastně zůstávali na Ukrajině, protože jestliže tedy Ukrajina chce porazit Ruskou federaci, tak ji musí mít kým porazit, že jo, nestačí jenom zbraně, ale musí mít i muže... na muže, kteří už tady jsou a jsou tady na víza dočasné ochrany, tak by se tyto podmínky neměly vztahovat, to znamená, do ukončení nebo přerušení toho konfliktu tito lidé budou setrvávat na našem území. A pakliže tito muži se tady zapojí do pracovního procesu, nebudou se dopouštět nějakého přestupkového nebo trestního jednání, tak tady na našem území po dobu toho konfliktu minimálně budou setrvávat. A pakliže splní určité podmínky, které jsme si v minulém období napříč Sněmovnou stanovili, a to, že jsme implementovali do cizineckého zákona takzvaný zvláštní dlouhodobý pobyt, což je speciální status, který tam předtím nebyl, tak umožňuje určité skupině cizinců z Ukrajiny přeskočit jakoby z víza dočasné ochrany do klasického dlouhodobého (Poslankyně Malá přichází k pultíku, ukazuje řečníkovi materiál.) pobytu ve smyslu cizineckého zákona. – Nejsem schopný, paní předsedkyně, to říct za tři minuty, omlouvám se. – A těchto osob tady máme v současné době (Hluk v sále neustává.), jak říkám: mužů 127 000 a žen 155 000...

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Pardon, já se omlouvám. Já fakt skutečně poprosím, kolegyně, kolegové, abyste se ztišili, protože pak to prodlužujeme my sami.

 

Poslanec Hubert Lang: Ještě zajímavý údaj, který může zajímat – já to tedy zkrátím, když jsem dostal pokyn, abych to zkrátil. Tak... v roce 2026 jsme tady měli celkem, kdy tedy bylo poprvé možno požádat o zvláštní dlouhodobý pobyt a jakoby ty lidi vyvázat z víz dočasné ochrany, zařadit je pod klasický cizický zákon, což těmto lidem trošičku zlepšuje podmínky, aby tady s námi mohli zůstat, protože ze zvláštního dlouhodobého pobytu se skáče do trvalého pobytu a potenciálně až do českého občanství, a o určitou skupinu lidí tady máme zájem, protože, za prvé, tím eliminujeme možné dopady paktu víz a migrace, kdy bychom museli přijímat nějaké uprchlíky z třetích zemí, z Afriky a podobně, protože jsme dostali pro letošní rok výjimku, pokud tady máme takové velké množství Ukrajinců. Takže to je první aspekt, který nám jakoby v tom pomáhá. A z těch 80 000, které si požádaly, řádově, o zvláštní dlouhodobý pobyt, tak nakonec uspělo asi 16 070 osob, které už jsou prostě v jiném režimu jako každý jiný cizinec.

Já bych chtěl ještě říci, když už tedy (Hluk v sále, zvonění mobilního telefonu.) nemůžu... (Zvuk zvonku.) moc více hovořit (Zvuk zvonku.), že v České republice do vypuknutí toho válečného konfliktu jsme měli celkově cizinců něco přes 500 000.

Na to jsme měli postavené vlastně odbory azylové a migrační politiky. Na to jsme měli postavenou cizineckou policii, na to jsme měli postavené pobytové kontroly a nyní vlastně se v České republice nachází 1 100 000 cizinců. To znamená, je to vlastně opravdu exponenciální nárůst, kdy největší ta skupina dneska nebo největší menšinou jsou dneska Ukrajinci v tom počtu více jak 400 000, jak říkám, na víza dočasné ochrany a před tím vypuknutím toho konfliktu v České republice bylo 196 875 cizinců, kteří tady pracovali podle cizineckého zákona. Byli to vesměs muži na pracovní víza. Takže je to samozřejmě velký nápor na odbor azylové a migrační politiky. My tam máme určitou snahu personálně posílit tyto pracoviště, protože jestliže samozřejmě do zákona dáváme, že dneska se automaticky prolonguje vízum dočasné ochrany vždycky od ledna do března toho následujícího roku pro ty lidi s vízem dočasné ochrany, kdy elektronicky se musí přihlásit podle místa bydliště a do září musí každý ten člověk navštívit ten odbor azylové a migrační politiky tam kde bydlí a nechat si vylepit prodlužující vízový štítek, tak si dovedete představit, jak se to dá zvládnout, když třeba na těch jednotlivých krajích ty pracoviště mají 15, 20 zaměstnanců, jsou tam externí zaměstnanci a snahou Ministerstva vnitra pana Metnara jim bude vyjednat takové podmínky v rozpočtu Ministerstva vnitra, (Předsedající zvoní zvoncem.) abychom tyto počty mohli navýšit.

Já samozřejmě tím, že jsme v prvním čtení, tak to, co tady říkal pan exministr vnitra ohledně nostrifikací, tak potom ještě k tomu můžeme vrátit. Já si myslím, že nebude asi tak velký problém něco udělat s těmi ruskými diplomaty. Tam ten náš postoj je konzistentní, protože i hnutí ANO říká, že není normální, aby jedna země napadla druhou zemi, že není normální tento stav. Chtěl bych říci, že rozhodně tedy odmítám to, aby nám někdo jako hnutí ANO nasazoval nějakou jakoby psí hlavu, že nemáme Ukrajince rádi, že si nejsme vědomi toho, že Ukrajinci jsou potřební pro naši ekonomiku. V současném stavu potřebujeme je do zdravotnictví, do sociálních služeb, do stavebnictví, prostě odborové svazy upozorňují, že prostě bez těchto lidí budeme těžko některé pracovní pozice obsazovat. Nějakým způsobem se ta situace bude řešit, jak snad nedejbože ten konflikt skončí, tak prostě samozřejmě někteří ti lidé se vrátí domů, někteří za určitých podmínek, už podle cizineckého zákona budou mít možnost s námi tady zůstat, prostě pracovat tady, mít tady rodiny a tak dále, možná i za nějakých podmínek, ale podle cizineckého zákona slučovat třeba k sobě další rodinné příslušníky, jak říkal pan exministr vnitra Rakušan, nějaké ty staré lidi, vždycky tam je nějaká situace, která může nastat u té rodiny, to jsou všechno ale jednotlivé případy, jo. Nemůžeme potom vytvářet žádné další výjimky, protože dneska ti Ukrajinci podle té evropské směrnice opravdu jako občané, ne Evropské unie, občané, kteří byli zvízovaní, byť měli na 90 dnů v rámci krátkodobého pobytu bezvízové pasy a když tady chtěli pobývat na dlouhodobé pobyty, pracovní víza a tak dále, už potřebovali víza, protože my jsme občané Evropy, my jsme občané Schengenu a Ukrajina tam není, že jo, takže to je třeba si uvědomit. Ale to už jsou takové ty nuance velice odborné, tak bych chtěl říci, že samozřejmě nikdo nechce nikomu nasazovat psí hlavu. Já jsem tady měl ještě připravené případy opravdu zneužívání těch humanitárních dávek, kdy bych chtěl říci, že výrazně vzrostla intenzita služby kriminální policie a vyšetřování, prostě oddalování těchto věcí po nástupu pana ministra vnitra Metnara do vlády. Já tady mám i čísla, nebudu je už tady číst, ale prostě za předchozího období se tomu nekladl takový důraz. A my prostě dneska chceme opravdu, aby ty dávky byly vypláceny osobám, které si to zaslouží. A ti lidé, kteří to zneužívají, tak aby ty dávky nedostávali a byli samozřejmě za to patřičným způsobem potrestáni. Já děkuju zatím za pozornost a ještě budu očekávat nějakou další diskusi. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. Já poprosím o klid. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. Jiří Mašek a pak Petr Sokol. Takže pane poslanče, 2 minuty.

 

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji, vážený pane předsedající. Kolegyně a kolegové, z úvodního proslovu pana ministra vnitra Metnara jsem si poznamenal – cituji: „Jde o reakci na zneužívání pravidel, jde o odpovědnost, jde o vymahatelnost, jde o predikovatelný systém.“

Z vystoupení pana exministra Rakušana – zase cituji: „Cítím, že se věci upravit mají.“ Za obě tato tvrzení vám oběma velmi děkuji. Jediné ale, co tady chci říct, je, proč to, pane exministře Rakušane, prostřednictvím pana předsedajícího, trvalo tak dlouho? Kolega Lang vám tady říkal ve svém sdělení, že jsme na výborech pro bezpečnost, podobně jako to tvrdil tady kolega Koten, vás upozorňovali na řadu věcí, jako je možné zneužívání dávek. Vy jste to bagatelizovali a říkali jste, že to je naprosto minoritní záležitost. Jednali jsme tam opakovaně o registraci ukrajinských vozidel. Dokonce tam byl příslib, že to dáte do pořádku zhruba před dvěma lety, když byl poměr 20 000 registrovaných z 50 000 celkem. Od té doby se nic nezměnilo.

Čili mění to až naše vláda touto bezpečnostní novelou. Já jsem za to velmi rád. A abychom si řekli, nalili čistého vína ohledně toho zneužívání dávek, tak do 1. 6. 2026 tohoto roku nebyla tato událost jednotně sledována v celé republice, dělaly si to jednotlivé kraje, někdo víc, někdo míň. A mimochodem, byly to dříve nízké desítky případů. V tomto roce za 5 měsíců je to 115 případů zneužití. Bude jistě problém se o tom tady bavit. A jenom bych chtěl říct, že jsme nezačali od nuly. My jsme začali v nějakém stavu, který jsme zdědili. (Předsedající: Čas, pane poslanče.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Prosím o dodržení času. V této chvíli je na řadě Petr Sokol. Prosím, 2 minuty.

 

Poslanec Petr Sokol: Děkuji, pane předsedající. Já bych jednak chtěl, vaším prostřednictvím, zareagovat na projev pana Langa. Tam mi připadá, že on mluvil vyváženě a jenom chci mu odpovědět na to, když říkal, že nemáme poslance nebo členy vládní koalice obviňovat z nějakého nasazování psí hlavy ukrajinským uprchlíkům. Vy jste to tady skutečně dneska nedělal. Za to vám děkuju. Ale taky tady vystoupil pan Koten, ten tady zase vyprávěl nějaké historky o tom, za kolik se dá koupit pas a takové věci. Takže já myslím, že tady jak ze strany opozice, tak ze strany koalice se věcně bavíme o nějakých konkrétních věcech. Pak když mluvil, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pan Mašek, tak ten už říkal vlastně, že se některé ty změny mohly stát dřív. No tak samozřejmě něco se stát mohlo, něco se stát nemohlo. Ta situace se prostě vyvíjí.

Sám pan zpravodaj tady mluvil o tom, že to je bezprecedentní situace. Včera jsme si tady na půdě Poslanecké sněmovny připomínali masakr ve Srebrenici a tu situaci prostě my už jsme to jednou zažili při válce v bývalé Jugoslávii, ale v mnohem menší míře. Tehdy se to naštěstí politicky nezneužívalo. Já děkuju za tu zpravodajskou zprávu, kde se to tak nečinilo, ale když jsme slyšeli, jak od pana Kotena nebo předtím i v médiích, jak se tyhlety změny jako snaží zdůvodňovat skutečně tak, že Ukrajinci jsou někdo, kdo nám škodí a tak podobně, tak na to se pak musí reagovat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče, děkuju za dodržení času. Žádná faktická poznámka, viděl jsem tam nějaké poznámky od pánů poslanců, kteří ji potom odvolali, tak prosím, jestli máte faktické poznámky, tak to myslete vážně. Nikdo se ani nehlásí do rozpravy, nikoho nevidím v sále, tak si dovolím ukončit obecnou rozpravu. Zájem o závěrečná slova, pane ministře? Ne. Pane zpravodaji? Taktéž ne. Tak já už jsem gongoval.

Nyní se tedy budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro bezpečnost jako výboru garančnímu. Navrhuje někdo přikázání nějakému jinému, jako garančnímu? Já vás teďka odhlásím, protože budeme hlasovat, aniž byste ťukali. (Ťukání karet do lavic.) Příště vás odhlásím a nebudu o ťukání hovořit.

 

A přistoupíme k hlasování. Kdo souhlasí s tím, aby předložený návrh byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu?

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?

Hlasování číslo 59, přihlášeno 133 poslanců, pro 130, proti nikdo. Návrh byl přijat. Konstatuji tedy, že tento tisk byl přikázán k projednání výboru pro bezpečnost jako garančnímu.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Ano, pane poslanče. (Poslanec Volpe ukazuje, že k hlasování.) Tak k hlasování.

 

Poslanec Samuel Volpe: Děkuju za slovo. Hlasoval jsem pro, na stenozáznamu mám zdržel se. Nezpochybňuji hlasování. Pro stenozáznam. Tedy na hlasovací mašině. Na hlasovacím zařízení. (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Ano. Je to je to jasné. Já jsem to četl. 130 pro, 3 se zdrželi. Tak jste byl pro, pro stenozáznam. Příště stačí zvednout ruku, nemusíte na faktickou. Já vás odmažu.

Takže se znovu ptám, má někdo návrh na přikázání dalšímu výboru? Nevidím, to znamená, o tom hlasovat nebudeme.

V rozpravě tady nemám poznámky, že by někdo navrhl zkrácení nebo prodloužení.

 

Tudíž v této chvíli končím tento tisk.

 

A my se můžeme přesunout k dalšímu. Než se tak stane přečtu omluvu – Vojtěch Krňanský celý jednací den – zdravotní důvody.

 

Aktualizováno 2. 7. 2026 v 0:51.