Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(14.40 hodin)
(pokračuje Matěj Ondřej Havel)
A vraťme tu debatu k faktům. Vraťme tu debatu k datům a dlouhodobým zájmům České republiky.
Uvědomujeme si, já to dobře vím, že euro je také geopolitická volba. Je rozhodnutí, je to naše rozhodnutí, zda chceme být u stolu kde se rozhoduje, anebo zda chceme nadále stát bokem. Připomínám, že Česká republika, byť eurem nyní neplatí a korunu má, tak je na eurozónu natolik navázaná, že představa, pokud padne eurozóna, že česká koruna zůstane nedotčená, nebo bude-li mít eurozóna problémy, tak to v České republice ustojíme nebo utlumíme, tak ta je jednoduše mylná. To prostě neplatí, protože na ekonomiky, které eurem platí, na eurozónu jsme tak těsně navázáni, že to ten, kdo to říká, snad nemůže myslet vážně.
Někdy se říká, že ztratíme vlastní měnovou politiku. Ano, to se tak může zdát. Nebo může to být v té rovině, že nebudeme platit korunou, českou korunou, budeme platit eurem, které bude české, francouzské, německé, prostě evropské. Ale znovu říkám, pokud chceme být u toho stolu, kde se rozhoduje, a Česká republika je otevřenou ekonomikou, extrémně napojenou na eurozónu, pak nám stejně nic jiného nezbývá. Nedává to smysl, odkládat přijetí eura. Nedává to smysl, dál tratit na tom, že euro nemáme.
Měnová autonomie má smysl, pokud přínosy převyšují náklady. Ale tady stále více vidíme a tady stále více chápeme, že platíme náklady a stále méně čerpáme výhody. Někdy se říká, budeme platit dluhy jiných států. Česká republika už dnes nese pochopitelně důsledky evropských krizí, ale bez plného vlivu na rozhodování v eurozóně.
Členství v eurozóně také není nějakým bianco šekem, jak se někdy říká. Je to účast v pravidlech, institucích, ale hlavně při tom rozhodování, jak už jsem říkal. A pokud chceme spolu rozhodovat o ekonomickém směru Evropy, musíme sedět u stolu a nemůžeme stát za dveřmi. Musíme být tam, kde se rozhoduje.
Nepřijetí eura, dámy a pánové, pro Českou republiku rozhodně není zadarmo, platí to stát. To, že nemáme euro, platí firmy a to, že nemáme euro, platí i české domácnosti. Koruna není zadarmo. Kurzové riziko je skrytá daň pro české podniky. Česká ekonomika už v eurozóně fakticky je a my se jenom tváříme, že tam nejsme. Euro neznamená ztrátu suverenity. Skutečná ztráta suverenity je právě stát mimo ten prostor, mimo tu místnost, kde se rozhoduje. A kdo chce levnější financování, kdo chce stabilnější prostředí pro české firmy, kdo chce silnější hlas Česka v Evropě, nemůže do nekonečna euro odmítat.
A naším cílem nemá být euro hned zítra ráno, to ani nejde. Naším cílem má být jasný, odpovědný, důvěryhodný plán, kdy vstoupíme do ERM II, kdy přijmeme euro. Pojďme si to říct a pojďme Českou republiku dostat k jádru tak, aby nestála jenom venku, v předpokoji nebo chcete-li na parkovišti.
Možná jedna osobní zkušenost na závěr. Já to říkám všude, když jezdím po českých firmách, které exportují, a možná to dělá řada z vás také a možná jste se také divili, jako já před pěti lety, když jsem s tím začal, jak šikovné podnikatele exportéry v České republice máme a kde všude po světě můžete české nápady, výrobky, inovace potkat, tak se ptám, co pro vás můžeme jako zákonodárci udělat. Slýchám nejčastěji tři důvody. Za prvé, flexibilní zákoník práce, za druhé euro. A za třetí, nechte nás na pokoji.
Dámy a pánové, je čas na to, aby Česká republika přijala euro, abychom na tom netratili, abychom se z béčkové země Evropské unie přesunuli do té áčkové. Děkuji vám. (Potlesk z řad poslanců TOP 09.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, to byla poslední přihláška do rozpravy. Rozhlédnu se, nikdo další se nehlásí, takže svolám poslance na hlasování, protože budeme hlasovat o celém návrhu pořadu. (Poslanci se vracejí do sálu.)
Tak, už jsme tady asi všichni. No, ještě ne.
Tak, už můžeme. A ještě vidím že někdo běží, tak dáme prostor. Tak dobře.
Takže nyní budeme hlasovat o celém návrhu pořadu 21. schůze Poslanecké sněmovny, jak byl písemně předložen.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 3, přihlášeno 161 poslanců, pro 146, proti žádný. Návrh byl přijat a pořad byl schválen.
To znamená, nyní přistoupíme k prvnímu bodu jednání, pořadu schůze, kterým je
1.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 198/ – prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. Prosím ujměte se slova.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já velmi děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi odůvodnit v krátkosti vládní návrh zákona, kterým, se mění... (Hluk v sále.)
Předseda PSP Tomio Okamura: Prosím o klid! Prosím o klid!
Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: ...kterým si mění zákon 117/95 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem předloženého návrhu je zvýšení rodičovského příspěvku, a to na celkovou částku 400 000 korun pro domácnost s jedním nejmladším dítětem a na celkovou částku 800 000 korun pro rodinu, v níž jsou dvě nebo více dětí narozené současně.
Toto zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku se bude týkat dětí narozených nebo převzatých do trvalé péče nahrazující péči rodičů od 1. ledna 2027. Cílem této navrhované změny je snížení dopadů inflace a taktéž následné zlepšení situace rodin s dětmi včetně lepšího sladění osobního a pracovního života.
Zvýšený rodičovský příspěvek rovněž umožní vyšší míru spolufinancování předškolních zařízení pro děti. Navrhované zvýšení celkové částky rodičovského příspěvku o 50 000 korun rodičům, kteří budou pečovat o nejmladší dítě v rodině, které se narodilo od 1. 1. 2027, si vyžádá navýšení finančních nákladů státního rozpočtu v roce 2027 o cirka 230 milionů korun a následně se bude postupně zvyšovat.
Rozpočtové dopady navržené právní úpravy budou z hlediska způsobu krytí řešeny při přípravě návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2027, ale ta (ty?) následující podle komplexního zhodnocení možností kapitoly MPSV.
Zároveň avizuji, že v podrobné rozpravě navrhnu zkrátit lhůtu pro projednání zákona ve výborech na 25 dnů, a to s ohledem na akutní potřebu provést s tímto návrhem i určité balanční úpravy v systému dávky státní sociální pomoci, to znamená takzvané superdávky, o kterých jsem již v předchozích dnech jednal se zástupci všech poslaneckých klubů, a bude to i v těch následujících dnech před druhým čtením pokračovat, a to i s představiteli klubů senátních.
Já tedy prosím o podporu tohoto návrhu a moc vám děkuji za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak, nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Jana Pastuchová. Prosím, máte slovo.
***
