Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(17.20 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Vedle klasických bankovních účtů jsou dnes velmi oblíbeným nástrojem digitální peněženky, zahraniční fintech služby nebo různé platební brány, které bez jasně nastavených pravidel výrazně komplikují kontrolu části transakcí. Nový model proto jasně vymezuje, které typy plateb podléhají evidenci, a zaměřuje se na oblast, kde má evidence největší efekt.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, stejně jako má EET 2.0 širokou podporu veřejnosti, drtivá většina veřejnosti si přeje, aby – pokud bude zavedena – zůstala zachována. Ano, podle nejnovějšího průzkumu si přejí celé tři čtvrtiny veřejnosti zachování EET, projde-li legislativním procesem. Děláme všechno pro to, aby pro její zrušení nebyl jediný důvod. Bude to moderní, jednoduchý a férový systém, který pomůže narovnat podnikatelské prostředí a zároveň nebude zatěžovat poctivé podnikatele. Proto je důležité i to, že její spuštění bude po dobu prvního měsíce probíhat v pilotním režimu bez jakýchkoliv pokut, ale naopak ve znamení metodické pomoci a podpory. Naší prioritou je totiž systém, který podnikatelé zvládnou jednoduše, srozumitelně a bez zbytečných obav.
Závěrem svého vystoupení bych byla velmi ráda, aby Poslanecká sněmovna vedla nad tímto návrhem věcnou a odpovědnou debatu. Myslím, že všem nám musí jít o stejné věci, o férové podnikání, rovná pravidla a důvěru ve stát. A právě to je smyslem předkládaného návrhu zákona.
Děkuji vám za pozornost a dovoluji si vás požádat o propuštění návrhu zákona do druhého čtení, samozřejmě po ukončení řádné parlamentní debaty. Děkuji vám. (Potlesk koaličních poslanců.)
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní ministryně. V této chvíli poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Vlastimil Hebr. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Vlastimil Hebr: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi krátce vystoupit ke sněmovnímu tisku 189, tedy k návrhu zákona o evidenci tržeb a o změně některých dalších zákonů, který byl poslancům rozeslán dne 11. 5. 2026, a organizační výbor navrhl rozpočtový výbor jako garanční. Paní ministryně zde návrh zákona představila velmi srozumitelně, a proto některé věci pouze stručně připomenu a zaměřím se hlavně na důvody, proč považuji tento tisk za důležitý.
Tento návrh přináší novou podobu evidence tržeb, často označovanou jako EET 2.0. Nejde o prostý návrat k původnímu systému. Jde o modernější, jednodušší a méně zatěžující řešení, které má odpovídat dnešní digitální době, dnešním platebním metodám i zkušenostem z minulosti. Základním cílem návrhu je narovnat podnikatelské prostředí. Podnikatelé, kteří řádně odvádějí daně a plní své povinnosti, nesmí být v nevýhodě oproti těm, kteří část svých tržeb nepřiznávají. Takové jednání vytváří neoprávněnou konkurenční výhodu a oslabuje důvěru v daňový systém. Pravidla mají platit stejně pro všechny, ať už pro podnikatele, pro stát, pro občany, kteří očekávají spravedlivý a férový přístup. Navržená evidence se má vztahovat na takzvané kontaktní platby, tedy typicky na platby při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně. Zahrnuje hotovost, platbu kartou, QR platbou a další běžné způsoby úhrady na místě. Naopak nemá cílit na běžné platby na dálku nebo bez osobního kontaktu.
Důležité je také říci, co návrh nepřináší. Nevrací se povinnost tisknout a předávat účtenku zákazníkovi. Nebudou se sbírat informace o tom, co si zákazník koupil, ani údaje o zákazníkovi samotném. Stát má pracovat pouze se základními údaji o tržbě, a to považuji za důležité z hlediska ochrany soukromí i snížení administrativy. Návrh počítá také s tím, že pro menší podnikatele má být systém technicky jednoduchý. Stát má nabídnout bezplatné mobilní a webové řešení. A pro nejmenší podnikatele v prvním pásmu paušálního režimu s příjmy do 1 milionu korun se zavádí možnost režimu, který je z evidence vyjme při využití jednoduché paušální přirážky.
Je důležité připomenout i širší souvislosti. Tento tisk neřeší pouze samotnou evidenci tržeb. Navazuje na něj i několik konkrétních daňových opatření, například obnovení slevy na studenta, návrat školkovného, úprava zaměstnaneckých benefitů, osvobození spropitného v gastronomii a snížení DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách na 12 procent. To ukazuje, že nejde jen o kontrolní nástroj, ale o snahu spojit férovější výběr daní s konkrétní podporou rodin, zaměstnanců i podnikatelů. Elektronická evidence tržeb v různých podobách funguje ve více než 20 zemích Evropské unie. Najdeme ji například v Itálii, v Chorvatsku, Slovinsku, na Slovensku, v Litvě, Lotyšsku, Německu anebo v Rakousku. Evropa se v této oblasti posouvá a moderní evidence tržeb je běžným nástrojem, jak omezovat šedou ekonomiku a chránit poctivé podnikání.
Za podstatné považuji, že návrh počítá s jednoduchým a technicky zvládnutelným řešením, které nemá poctivé podnikatele zbytečně zatěžovat. Smyslem není komplikovat jim život, ale nastavit rovné podmínky pro všechny, kteří podnikají poctivě a své povinnosti plní. V tomto návrhu proto vidím rozumný krok k větší důvěře v daňový systém i ve spravedlivé fungování státu. Jako s zpravodaj tedy doporučuju návrh propustit do druhého čtení a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. V této chvíli otvírám rozpravu, do které mám několik přihlášek s přednostním právem a poté i se stanoviskem klubu. Takže já vám řeknu to pořadí, aby to bylo jasné. Nejprve Tomio Okamura, potom Jan Jakob, Boris Šťastný, potom se stanoviskem klubu Michal Kučera – stanovisko klubu TOP 09 a Lucie Sedmihradská – poslanecký klub STAN. A pak budou tedy ti poslanci bez přednostního práva, které vidíte na obrazovce. Takže v této chvíli jako první Tomio Okamura, nicméně já ho tady v sále tedy nevidím, takže to zatím odkládám. Takže poprosím s přednostním právem Jana Jakoba. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Jan Jakob: Děkuju, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se dopředu omlouvám, že budu trochu delší. Není to z důvodu, že bych chtěl blokovat projednání tohoto bodu, ale v tom návrhu vidím celou řadu problematických věcí a vzbuzuje ve mě spoustu otázek a pochybností. Budu ale každopádně věcný. Budu se držet jednoznačně tématu.
Dovolte mi tedy, abych se k tomuto vládnímu návrhu zákona o evidenci tržeb vyjádřil. Přiznám se, že když jsem tento návrh četl, napadla mě jedna jednoduchá otázka: Jaký problém roku 2027 se snaží vláda řešit nástrojem z roku 2016? Protože přesně to je podstatou toho dnešního jednání. Nejde totiž jen o evidenci tržeb, nejde o způsob výběru daní, jde o mnohem zásadnější otázku. Jde o to, zda stát dokáže rozlišovat mezi efektivní správou daní a zbytečným zatěžováním občanů, podnikatelů, zda dokáže rozlišovat mezi moderní digitalizací a návratem ke konceptům, které už dávno překonal technologický vývoj, a zda dokáže rozlišovat mezi skutečným řešením problémů a návratem k politickým symbolům. A právě v tomto ohledu považuji předložený návrh za problematický. ***
