Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.20 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Když se podíváte do států, kde opravdu je efektivní, vysoce funkční a kvalitní státní správa, tak tam jdou trendově úplně obráceným směrem. Tam všechno to, co teďka popisuju, buďto mají dobře dlouhé roky zakomponováno, anebo to tam v posledních letech doplnili, protože to jsou logické funkční prvky dobrého řízení lidí, dobré práce v rámci personalistiky. Tady se na to kašle. Ale tak přece neuděláme kvalitní výkonnou efektivní státní správu, když tam prostě nebudeme mít nejlepší lidi.
Vzpomeňte si – a bylo to i za minulé vlády Andreje Babiše – jak bylo těžké i pro tehdejší vládu i pro naši vládu i pro mě osobně získat kvalitní lidi z privátní sféry, aby šli pracovat pro stát. Protože přijdete jako ministr a co těm lidem nabízíte? Vy jim nabízíte nižší plat. Těm špičkovým odborníkům nabízíte zhruba tak o milion až o milion a půl ročně nižší plat. Takhle to je. Pak jim řeknete: Svlíkneme vás donaha. Pokud budete vrchní ředitel sekce nebo ředitel odborů, tak jste pod zákonem o přístupu k informacím a musíte dávat svá majetková přiznání, takže vlastně kdokoliv z vašich sousedů se na vás může podívat. To taky není úplně příjemná věc pro ty lidi. Oni se ti lidé stanou i předmětem veřejné debaty.
Tak mně řekněte, kdo za takovéhle situace, po přijetí takového zákona, řekne: Hurá, já se těším na to jít pracovat pro stát. Protože ta práce nemá být pro jednoho konkrétního ministra na jedno konkrétní období nebo na jeden, na dva, na tři, na čtyři roky. Přece ta práce toho člověka, kterého se snažíme získat, má být, aby tady byla kontinuita, profesionalita, dlouhodobost, aby ten člověk pro ten stát chtěl pracovat klidně i dvě, tři, čtyři volební období.
Já si dovolím tady jeden příklad. Bývalá šéfka Úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Já si na ní dovolím ilustrovat, jak prostě v takových případech je klíčové, když ten člověk opravdu dělá práci dlouhodobě, má stabilní prostředí a pak kvalita toho úřadu vypadá, pak vypadá i kvalita toho funkčního, co má ten úřad doručovat, včetně profesionální komunikace. Proč se nám to nedaří v celé řadě jiných rezortů a jiných úřadů? Protože když se podíváme na personální politiku, tak se ti lidé mění skoro s každou vládou na klíčových pozicích.
Řeknu ještě jiný příklad – Český úřad zeměměřický a katastrální. Když jsem byl jako ministr zemědělství, tak Dan (Karel?) Večeře – já jsem byl jeho asi dvanáctý ministr – on tam sloužil asi – kolega Faltýnek si ho pamatuje – myslím, že tam sloužil snad 20 let. Dneska to tam po něm převzal jeho zástupce. Ale zase krásná ukázka toho, že když taková stabilita je, tak ten úřad funguje špičkově a kvalitně. Náš katastrální úřad je jeden z nejlepších v Evropě. Ale kdyby se tam ředitel měnil každé dva, tři roky, tak by nikdy nebyli tak daleko v digitalizaci, v kvalitě služeb pro občany, pro firmy.
Ale bohužel to jsou jenom mimořádné úkazy v české státní správě, kdy kvalita úředníků a dlouhodobost opravdu zafungovala. Proč to není na celé řadě ostatních rezortů? No, právě proto, protože tady přijetím takových zákonů vytváříme ještě větší nestabilní prostředí pro práci těchto lidí a pro šance je získat, získat je ze škol, získat je z privátní sféry.
Běžte se dneska zeptat na vysoké školy čtvrťáků, páťáků, kde jsme jako stát jako zaměstnavatel v žebříčku priorit. Tak jedinou instituci, kterou uvedou z pohledu nějaké konotace se státem, je společnost ČEZ, kde má stát podíl. Ale neřeknou vám mladí lidé, že by měli nějaký úřad nebo ministerstvo, kde by fakt chtěli pracovat a byla to top trojka potenciálních budoucích zaměstnavatelů pro ně.
Tak se prosím pěkně, kolegyně, kolegové, zamyslete. Vím, že to je trošku jako házím tady hrách na stěnu, protože mnoho z vás to nezajímá. Prostě přišel povel, my pro to zvedneme ruky. Málokdo se setkal s realitou státní správy opravdu, že by tam byl. Z nás poslanců, co tady jsme, je nás tady možná tak 15, 20, kteří v rámci státní správy působili. Pak to prostě vypadá tak, že to tady bohužel projde, ono se to mávne. Občany to v zásadě asi tak moc zajímat a pálit nebude, ale projevuje se to a budou se projevovat takovéto důsledky takovéhoto zákona za rok, za dva, za tři, za čtyři, že kvalita, profesionalita, efektivita, státní správy půjde dolů.
Je škoda, že se k tomu nevede hlubší debata, nevede se odborná debata. Nevedla se debata ani před druhým čtením ze strany vládní koalice s námi s opozicí, protože si myslím, že jsme se na celé řadě věcí, které by se daly změnit, mohli shodnout, pokud by tam nebylo zadání, stůj co stůj to zjednodušte tak, ať vyhazujeme lidi rychleji a ať se u toho nezakecáme. Děkuju za pozornost.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane předsedo. Na četné dotazy ohledně slučování rozpravy těch dvou tisků, které jdou za sebou, tak se slučovat rozprava nebude. Je to nějaký zvyk v prvním a druhém čtení. Ve třetím se tak neděje. Tak jenom aby bylo jasné, bavíme se o sněmovních tiscích 76, 77.
Teďka přečtu jednu omluvu. Barbora Pipášová bere zpět svou omluvu od 22 hodin. V této chvíli je na řadě paní poslankyně Olga Richterová. Máte slovo.
Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Krásný den, dámy a pánové. Pořadové číslo 2 456, datum vyřízení 7. prosince 2039. To na mě vyšlo, když jsem navštívila happening Nechceme stát ve frontě, happening iniciativy Česko funguj, happening lidí, kteří si přejí, aby náš stát měl kvalitní expertní státní správu, kteří jsou zoufalí z toho, co chystá tato vláda, protože stát má sloužit lidem, ne jedné aktuální vládě. Stát je tady od toho, aby společnost mohla fungovat. Česko funguj je, myslím, dobrý název pro to, o čem se tady dneska máme bavit. Česko funguj pro lidi, pro to, aby lidé měli zaručený spravedlivý přístup, to, že nebudou trčet ve zbytečných frontách, kterým šlo předejít, kdyby byla státní správa řízena dobře, odborníky, a ne ve prospěch aktuální vládní garnitury.
Kdy to prostě zaznělo naprosto jednoznačně, ať už teď od Mariana Jurečky nebo předtím v mnoha a mnoha debatách. Tato vláda si chce došlápnout na všechny nepohodlné lidi ve státní správě a chce to mít co nejjednodušší. Samozřejmě, řada čistek už proběhla. Prostě za to, že člověk vyslovil odborný názor na odborném kulatém stole, který pořádal Zdeněk Hřib, byl vyhozen. To je přístup této vlády.
Nicméně ten princip, že zákon o státních zaměstnancích tak, jak je navržený, tak, jak to chce poslaneckým návrhem tato vláda protlačit, obrovsky zvětšuje prostor pro protekci, korupci, různé kamarádšofty, to je fakt. Je to prostě ohrožení nezávislosti, profesionality a důvěry občanů. Je to ohrožení všeho, co se tady desítky let postupně buduje. Proč postupně? No, protože například pozice vrchního státního tajemníka – což zní hrozně odtažitě, to zní strašlivě, strojeně a technicky – prostě znamenala roky postupného nasbírání zkušeností až v podobě posledního státního tajemníka pana Friče. Znamenala skutečně koncepční přístup k HR, k péči o lidské zdroje ve státní správě.
To je věc, která – opět už to tady zaznělo dneska – strašlivě chybí. Myslíte, že se stojí fronty u absolventů škol na to, aby mohli jít pracovat pro stát? Bohužel vůbec. Je strašně málo lidí, kteří aktivně vyhledávají práci pro náš stát. Přitom je zajímavá. Můžete pracovat s daty a s tématy, ke kterým se jinak nedostanete. Můžete ovlivnit věci, které jsou mnohem větší než vy.
Takže první věc, kterou bych ráda, aby si vládní poslanci, kteří chtějí protlačit ten paskvil, vzali z mého projevu, je: Přeju si, aby kvalifikovaní, odborní, talentovaní mladí lidé šli pracovat pro stát. Nesmírně fandím iniciativám aktivních úředníků, kteří právě pro tyhle lidi dělají informační akce, síťování, propojování, aby se jim právě pro ten stát pracovat chtělo. Jenže tato vláda se rozhodla pošlapat veškeré své sliby v téhle oblasti, protože v páté kapitole Vládní hospodářské strategie je uvedeno, že státní správa má usilovat o rychlé, transparentní a kompetentní fungování. ***
