Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.40 hodin)
(pokračuje Libor Turek)
Toto povinné zapojení depozitáře je podle mého názoru významným posílením ochrany drobných investorů.
Co se týče těch takzvaných rizikových nebo prašivých dluhopisů, to už taky asi tady padlo – typickými ukazateli jsou podezřele vysoké výnosy a chybějící historie emitenta. Emitent vystupuje jako společnost s velmi krátkou nebo žádnou historií, která navíc bývá zadlužená ta společnost. Investiční příležitosti slibující vysoké zhodnocení skrze takzvané alternativní fondy se na českém trhu staly častým tématem. Tyto subjekty spravované podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech však v sobě často skrývají systémová rizika. Na tyto hrozby například aktuálně důrazně upozornila Česká národní banka ve svém varování z března roku 2026, čili z tohoto roku, kdy je tam napsáno, že investoři jsou upozorněni, že rozdíl mezi regulovaným fondem a správcem v režimu § 15 je pro bezpečnost majetku naprosto zásadní.
Týká se minimálního dohledu – Česká národní banka u těchto správců neprověřuje investiční strategii ani neschvaluje jejich stanovy. A takzvaného zákazu veřejné nabídky – zákon těmto subjektům striktně zakazuje nabízet investice široké veřejnosti, ty jsou určeny výhradně pro kvalifikované investory.
Zároveň upozorňuje na také tři zásadní hrozby pro běžné investory – je to absence depozitáře, takzvané informační vakuum a právní nejistota a likvidita, pokud se fond dostane do potíží.
Na závěr svého projevu bych chtěl ještě zmínit to, že jsem velice rád, že i pozměňovací návrhy nemění nějak smysl novely tohoto zákona, ale že se týkají víceméně legislativně-technické úpravy. A taktéž podporuji schválení tohoto zákona, protože si myslím, že to je transpozice pro nás důležitá, významná a víceméně bude přispívat k rozvoji kapitálového trhu, a to v České republice potřebujeme. Takže děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní s přednostním právem místopředseda Sněmovny Jan Skopeček.
Ještě než prosím začnete mluvit, máme tady omluvu – od 15 hodin, z pracovních důvodů pan poslanec Farhan Kamal.
Máte slovo.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně za slovo. Paní ministryně, vážené kolegyně, kolegové, já určitě nechci střílet do této normy nebo tady vést nějakou polemiku. Nicméně na druhou stranu – nevím, od koho to zaznělo – zaznělo tady, že jde vlastně o technickou novelu nebo technickou úpravu, to prosím není pravda. Je potřeba zmínit, že jakkoliv to vypadá technicky a velmi odborně, tak jde o jednu ze zásadních změn, která po 10 letech od původní platnosti té směrnice AIFMD přišla, a reaguje to na rozvoj a změny kapitálového trhu, jak už tady zaznělo, na rozmach neaktivních aktiv, úvěrových fondů, outsourcingu správy a podobně.
Čili já bych chtěl jenom říci, že přestože se to zdá jako nezáživná transpozice evropské směrnice a přestože se to jeví jako technická novela, tak to v žádném případě technická novela není a je to poměrně výrazná změna v regulaci investičních fondů, která po 10 letech, nebo více jak 10 letech té původní platné směrnice do České republiky přišla.
Souhlasím s celou řadou poznámek, které tady zazněly od kolegů, včetně toho, že ta směrnice má za cíl chránit drobné střadatele. Na straně druhé přináší celou řadu nových povinností pro nejrůznější subjekty – zejména ty alternativní fondy, které budou muset v nadcházejícím období splnit. A vzhledem k tomu, že jsme za nějakým termínem té transpozice, tak to budou povinnosti, které budou muset ty dotčené subjekty na finančním trhu splnit poměrně rychle.
Mezi ty největší změny samozřejmě patří určitě nová pravidla pro úvěrové fondy, které budou regulovat případný odprodej úvěrů, jsou tam povinné nástroje likvidity, které tyto fondy budou muset nějakým způsobem do svých byznys modelů zahrnout. Tady si myslím, že jakkoli jsme – a souhlasil jsem s tím, že ve většině je ta novela ve prospěch drobných investorů – tak co se týče třeba povinných nástrojů řízení likvidity, tak tam bude možné v případě nějaké snahy stabilizovat finanční situaci toho fondu, tak tam bude možné nějakým způsobem využít odkladu odkupu podílů od jednotlivých investorů, případně další regulace, která to zbavení se té investiční části od drobného investora, tak ho to bude limitovat.
Na druhou stranu přichází Evropský pas pro depozitáře, což v České republice otevře možnost využívat depozitáře i ze zahraničí a nikoliv jenom těch finančních institucí, které si otevřou pobočku v České republice. Je tam i zpřísnění delegování činností a dohledu tak, aby ty fondy nebyly pouze nějakým způsobem prázdnou schránkou a výkon těch rozhodujících řídících činností neprováděl někdo skrytě.
Čili je tam celá řada poměrně významných změn, které se těch investičních fondů dotknou, které budou znamenat, minimálně v těch následujících měsících, pro ně práci, náklady a nové regulace, se kterými se budou muset utkat. Posiluje se taky dohledová činnost České národní banky. Všichni z finančního trhu, kdo se tomu trošku věnují, slyšíme, že mají pocit, že ta dohledová činnost České národní banky je až příliš široká a stále složitější a že to těm firmám přináší potíže.
Čili nechci do té novely střílet, ale chtěl bych závěrem říct, že zkrátka opravdu nejde o technickou novelu. Jsou to změny, které významně změní pravidla fungování investičních fondů, přinesou jim náklady.
A jen snad závěrečná úvaha, se kterou asi tady navážu v rámci ní na to, co tady zaznělo. Ano, v České republice i v Evropě máme slabý kapitálový trh. Ano, slabý kapitálový trh v Evropské unii i v České republice limituje rozvoj české ekonomiky. Ano, potřebujeme nějakým způsobem přicházet s nástroji, kterými budeme kapitálový trh posilovat třeba drobně nebo poměrně výrazně, ale přece jenom bychom to potřebovali více rozvinout využívání například nákupu akcií drobnými střadateli, takzvaný dlouhodobý investiční produkt.
Tak podle mého názoru budeme někdy v budoucnu debatovat například i vznik dlouhodobého investičního produktu pro děti, který zase otevře další skupině drobných střadatelů, kteří dneska spoří konzervativně, nákup třeba právě i finančních instrumentů jako jsou akcie nebo investice do podílových fondů a podobně.
Čili ano, potřebujeme rozvoj kapitálového trhu, ale tady ta novela, kterou projednáváme a kterou budeme schvalovat, je spíše o regulaci toho kapitálového trhu. Ta nám nějakým způsobem ten kapitálový trh nerozšíří, neprohloubí. Na to musíme přinášet jiné nástroje, jiné nápady. Tato novela reaguje nějakým způsobem na rozvoj těch alternativních způsobů investování a je to vždycky podle mého názoru o snaze vážit na těch miskách vah přísnost regulace a rozvoj toho kapitálového trhu. Pokud se budeme zaměřovat jenom na tu regulaci a budeme v uvozovkách ty alternativní a nové způsoby investování na finančních trzích, pouze se dívat na ně prizmatem toho rizika a potřeby dalších regulací a budeme zapomínat na to, jakým způsobem ten finanční trh rozvíjet a prohlubovat, tak to určitě také není dobře.
Ale rozumím tomu, že na této technické, nebo že na této netechnické transpozici a změně pravidel pro investiční fondy je víceméně shoda, ale chápu, že je potřeba ji přijmout, chápu, že je potřeba kapitálový trh hlídat, chápu, že je potřeba ty subjekty na něm regulovat, protože v případě jejich bankrotu by to mohlo mít hlubší dopady do ekonomiky, než když zkrachuje nějaká standardní nefinanční společnost. Ale přiznejme si, že pouze regulacemi finanční trh v České republice neposílíme a nerozvineme. Děkuju za pozornost. ***
