Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(10.00 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Tím, že to není žádný riskantní experiment, tím, že víme, že tedy nejenomže k tomu návrhu na snížení poplatků tehdy bylo jasné stanovisko České národní banky, že to prostě je funkční návrh, tak mě trošku přece jenom mrzí, že možnost udělat to rychle nebyla využita. Pomohlo by to lidem dříve, ta příležitost dnes je, naše pozměňovací návrhy jsou nahrané, jsou tam a my chceme, aby lidé viděli, že stát peníze, které mají jít přímo jim, zbytečně nebrzdí, ale pomáhá jim, aby byly zhodnoceny. Penzijní systém má vydělávat lidem, ne na lidech, penzijní fondy mají fungovat ve prospěch společnosti a ne jenom ve prospěch svůj. A samozřejmě nechceme, aby kvůli souvisejícím chaotickým změnám, například stavebního zákona, potom byly ohrožené i pozitivní dopady, třeba této chystané novely penzijních fondů.
Takže to je úplně poslední bod, který zmíním. Když vidíme, jak strašlivě nepromyšlený je stavební zákon, kolik chaosu vnese do fungování celé naší země, tak je veliká škoda a veliké riziko, že to potom bude moci oslabit pozitivní efekty reformy penzijních fondů, o které paní ministryně Schillerová říkala, že ji už velice brzy představí a že se v zásadě opírá o parametry a o principy, které jsme my za Piráty předložili už v květnu 2025. Proto tedy u stavebního zákona znovu apeluji: pojďme ho stáhnout, dneska se to má projednávat, uslyšíte všechny argumenty, proč je to riziko, proč je to nedomyšlené, proč to jenom rozvrátí obecně státní správu v naší zemi. Pojďme zrušit tuhle nepromyšlenou chaotickou novelu. Právě proto jsem také včera navrhovala vyřazení toho bodu – takže vyškrtnutí projednávání novely stavebního zákona z programu této schůze. A důležitý kontext k doplňkovému penzijnímu spoření je, že nebude-li možné pro penzijní fondy chytře investovat do nemovitostí, a bude-li tady rozvrácené stavební právo, tak prostě hrozí, že potenciál té novely penzijních fondů, která se chystá, nebude naplněn. To je škoda, je to zbytečné riziko. A když už se ten zákon otevírá, když už dnes vedeme debatu, tak byť bylo naznačeno, že ta skutečná reforma dnes dokonce dotažena nebude, tak já oceňuji, že parametry, vstupy, základní principy, které jsme za Piráty připravili, využity budou.
Tolik za nás, věnujte, prosím, těm dvěma pozměňovacím návrhům pozornost, opravdu si to zaslouží, pro lidi v této zemi je to až půl milionu korun pro běžného střadatele k důchodu navíc.
Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní předsedkyně. Došlo ke změně předsedajícího. Stále se nacházíme v rozpravě ve třetím čtení. A já zvu do řečniště pana poslance Vojtěcha Munzara. Máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já si dovolím také říci pár slov nejenom o té novele jako takové nebo o tom návrhu zákona, ale pokusím se to vysvětlit v širších souvislostech. A tím možná budu reagovat i na pana místopředsedu Nachera vaším prostřednictvím nebo na paní ministryni Schillerovou.
Je potřeba říci na začátku, že tehdejší rozhodnutí, tím hlavním důvodem bylo zvýšení státního příspěvku pro ty, kteří si spoří na své stáří, protože my jsme potřebovali i ve společnosti zvýšit motivaci vlastního spoření na stáří. Proto došlo k tomu rozhodnutí, že se zvýší státní příspěvek na penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření pro ty, kteří jsou v aktivním věku, ale samozřejmě v těch omezených zdrojích to zaznamenalo i rozhodnutí, že ti, kteří jsou už v důchodovém věku, tak už jim stát nebude přispívat na spoření, protože se jedná o spoření na stáří a nikoliv na spoření ve stáří.
Naším motivací a naším hlavním důvodem bylo zvýšit vlastní odpovědnost lidí za to, jakým způsobem si na stáří spoří na svůj důchod, protože, přiznejme si a musíme to říkat opakovaně (nejenom) tady ve Sněmovně, ale musíme to říkat i občanům, a to na rovinu, že vzhledem k demografickému vývoji se nelze spoléhat do budoucna jenom na státní důchody. Ten, kdo si chce do budoucna uchovat životní úroveň z předchozího aktivního života, tak se nemůže spoléhat pouze na stát, nic jiného nezbývá, než aby si sám na stáří spořil, a stát by k tomu měl vytvářet podmínky právě zvýšením jeho motivace. Tehdy byla tedy skutečně otázka, jak v omezených zdrojích najít systém, aby se mohly státní příspěvky zvýšit.
Včera tady paní ministryně Schillerová, když jsme projednávali novelu zákona o živnostnících, ve svém závěrečném slově říkala, že předchozí vláda se soustředila pouze na první pilíř a nikoliv na ten třetí. Já už jsem na to nechtěl včera večer, paní ministryně, reagovat, abychom se dostali k hlasování, nicméně teď je vhodná doba, abych na to zareagoval – a ono to i s touto novelou souvisí.
Ona to totiž není pravda, že předchozí vláda se nesoustředila na třetí pilíř. Nejenomže jsme zvýšili státní příspěvek pro ty, kteří si na své stáří spoří, ať už v doplňkovém penzijním spoření, nebo v původních fondech v penzijním připojištění, tak dokonce jsme zavedli úplně nový produkt, kterým se dá spořit na stáří, a ten je velmi moderní, je oceňovaný odbornou veřejností, a to je dlouhodobý investiční produkt, který získal velké ocenění a veřejnost postupně na něj přechází.
Na konci minulého roku již bylo uzavřeno 218 740 smluv o dlouhodobém investičním produktu. Ono to má mnoho pozitivních motivací, mnoho pozitivních konotací, tento nový produkt, protože se nejedná jenom o to, jak moderně si spořit na stáří. Ten, kdo se pohybuje například ve vlastním investování, ať už se týká akcií, ať už se týká dluhopisů, ať už se týká podílových fondů či takzvaných ETF fondů, tak je to zároveň vedení společnosti k tomu, aby se více využívalo vlastními soukromými prostředky možností kapitálového trhu, protože to, že dlouhodobě v České republice se možnosti kapitálového trhu ze strany soukromých osob příliš nevyužívaly, tak je to pro naši ekonomiku velmi limitující na rozdíl od západních států Evropské unie. A právě tento produkt může být i tím, který tuto motivaci zvýší a zvýší i povědomí veřejnosti o tom, že takové možnosti jsou, aby se nespoléhali pouze – buď na spořící účty v bankách, nebo na produkty, které jim nepřináší dobrou výnosnost. Jedinou chybou, kterou já považuji, co jsme možná udělali v dlouhodobém investičním produktu, byla malá propagace toho produktu ze strany tehdejší vlády. Je to škoda, protože ten produkt je velmi dobrý a jsou s ním spojené i daňové odpočty daní z příjmu.
Jak už tady zaznělo, bohužel ty původní fondy, původní penzijní připojištění trpí tím, že nezabezpečují – bylo to tady řečeno několikrát, nechci to opakovat – nezabezpečují dostatečnou ochranu, nejenom ochranu úspor, ale i výnos pro spoření na stáří. Tady se to mnohdy zužuje pouze na problematiku poplatků, ale ten problém je daleko širší, je to problém, do čeho mohou tyto původní fondy vlastně investovat, protože tady vždycky převládlo to, když se o tom hlasovalo vždy v Poslanecké sněmovně, velmi konzervativní přístup k investicím, velká pozornost na okamžitou likviditu, na vlastně skoro nulové riziko, které by tyto fondy měly být. Ale jak všichni víme, čím menší riziko při investování na kapitálových trzích, tím menší výnosnost – a nulové riziko znamená prakticky nulový výnos. ***
