Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(21.00 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Naším cílem je vrátit tento vyměřovací základ ze 40 procent na 35 procent průměrné mzdy a zachovat ho tak na úrovni roku 2025. To je podle mě přijatelný kompromis. Náš návrh tedy počítá s tím, že zvýšení minimální zálohy na sociální pojistné, která od ledna činí 5 720 korun, bude v co nejkratší době zásadně zmírněno na nezbytné minimum dané růstem průměrné mzdy v ekonomice, tedy na 5.005 korun dané tedy růstem průměrné mzdy v ekonomice, jak jsem říkala. Tak jak bylo zmíněno, OSVČ každý měsíc ušetří 715 korun, za celý rok tedy 8 580 korun.
V praxi to znamená, že lidé budou od účinnosti novely platit tyto nižší zálohy, a to jak OSVČ podávající přiznání, tak OSVČ využívající režim paušální daně. Zároveň zajistíme vrácení rozdílu mezi výší zálohy pro rok 2026, která již byla zaplacena a novou nižší výší zálohy. Těm OSVČ, která nejsou v paušálním režimu, bude tento rozdíl na jejich žádost Českou správou sociálního zabezpečení vrácen. OSVČ, které jsou v paušálním režimu, budou po účinnosti novely moci o tento rozdíl snížit platbu svých budoucích záloh. V podstatě tím dojde k vrácení rozdílu mezi dosavadní a novou výší paušálních záloh již v průběhu roku 2026.
Prosím podpořme tuto úpravu. A trošku si myslím, že odčiňte to, co jste vůči nim způsobili. Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní prosím, aby se slova ujal senátor Ondřej Lochman. Prosím, máte slovo.
Senátor Ondřej Lochman: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, vážení kolegové, členové vlády, poslankyně, poslanci... Špatně slyšet? Tak se omlouvám...
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás prosím o klid. (V sále panuje značný hluk, poslanci se baví mezi sebou, telefonují.)
Senátor Ondřej Lochman: Tak to zkusím ještě jednou. Pěkný den. Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, členové vlády, vážení poslanci, poslankyně. A též zdravím plno bývalých kolegů. Nesu vám z budovy, která je kousek vedle, zamítavé stanovisko k zákonu. Ten úvod bude možná trošku delší, ale ne příliš. Ale pokusím se popsat proč Senát tento zákon vrací.
Na 24. schůzi konané 6. května 2026 svým usnesením číslo 419 mě pověřil Senát, abych společně s kolegy, kteří mě mohli zastoupit, panem Stanislavem Balíkem a paní senátorku Ivanu Váňovou, obháji a zdůvodnil rozhodnutí horní komory zamítnout návrh tohoto zákona, kterým se mění zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení. Hnedka na začátek musím konstatovat a zcela jasně deklarovat, jak jsme slyšeli zde, už tady zazněla nějaká slova o nepodpoře živnostníků, tak musím jednoznačně říci, že Senát tímto krokem nevystoupil proti živnostníkům, ale naopak z důvodu toho, abychom jednali odpovědně a aby živnostníci na Dlouhé metě měli zabezpečení. Senát postoupil...
Předseda PSP Tomio Okamura: Tak já vás poprosím o klid ještě jednou.
Senátor Ondřej Lochman: Senát vystoupil ve prospěch dlouhodobé odpovědnosti, stability tohoto státu a v konečném důsledku i ve prospěch samotných osob samostatně výdělečně činných, tedy OSVČ. Naším cílem není házet klacky pod nohy lidem, kteří na sebe berou podnikatelské riziko, ale chránit je před budoucím možným nedostatkem a ochránit i veřejné finance před nekoncepčními zásahy. Při projednávání tohoto návrhu na půdě Senátu a zejména v obecné rozpravě na našem výboru jsme vedli hlubokou diskusi, detailní a často velmi ostrou debatu. Neřešili jsme pouze čísla, ale bavili jsme se o celkové filozofii sociálního pojištění, o vztahu mezi výší odvodů a rozsahem veřejných služeb, o roli státu a o udržitelnosti našich veřejných financí. Když se podíváme právě na rozpočtovou odpovědnost, což bylo to hlavní, co senátoři kritizovali, a stabilitu veřejných financí, tak zazněly tyto argumenty.
Prvním a zcela zásadním důvodem pro zamítnutí je přímé ohrožení stability státního rozpočtu zčásti ve výhledu probíhající a probíhající důchodové reformy. Když se podíváme na detail, tak co bylo nejvíce kritizováno, tak byl okamžitý miliardový výpadek. Navrhované zastavení růstu minimálních odvodů na hladině 35 procent místo schválených 40 průměrné mzdy pro rok 2026 by znamenalo každoročně se opakující výpadek příjmů důchodového systému, který je odhadovaný ve výši 3 až 3,5 miliardy korun českých. Toto i potvrdili zástupci Ministerstva financí na hospodářském výboru Senátu.
Poslanci a Poslanecká sněmovna tedy odsouhlasila návrh, který přináší výpadek státního rozpočtu v momentu, kdy státní rozpočet je v deficitu a na každou miliardu a každou korunu vlastně si musí půjčit. Toto je ta hlavní výtka, díky které senátoři tento návrh zamítli. Musíme také poznamenat, že je to stále v rozporu s vládní strategií, která možná bude změněna, ale ta strategie stále platí. Tento krok je v přímém rozporu se schválenou strategií konsolidace veřejných financí. Když je schválená, neměla by se jít proti ní. Nemůžeme na jedné straně tedy deklarovat snahu o snižování strukturálního deficitu, na straně druhé jedním poslaneckým návrhem škrtnou miliardové příjmy bez jakékoliv kompenzace. A opět chci tady zmínit poněkolikáté a budu to zmiňovat několikrát v tom proslovu. Není to proti živnostníkům, ale je to o tom, že přinášíte minus do státního rozpočtu a není zde žádný škrt.
Tím pádem zadlužování na úkor budoucnosti a jak v diskusi správně upozornil kolega Stanislav Balík, tyto peníze budou v systému prostě chybět. Jasně, ten systém zatím je stabilní, ale je stabilní v řádku teďka jednotek let. Stát by tady musel kvůli tomuto kroku se dále zadlužovat a my víme, že si zase znovu půjčujeme za čtyři až pět procent. Takže když ty peníze nemáme, tak je složité rozdávat.
Když se podíváme na další věci, které byly zmiňovány na plénu Senátu, tak jsou to sociální rizika a hrozící jistá budoucí chudoba pro OSVČ, kteří si platí minimum. Když se podíváme na tu argumentaci, tak to je poměrně jednoduchá matematika. Tato matematika byla potvrzená taky zástupcem Ministerstva financí na hospodářském výboru a je to krátkodobý zisk a dlouhodobé ztráty. Živnostníci by sice v krátkodobém horizontu zhruba 700 korun ušetřili, to znamená, každý měsíc získají 700 korun. Skvělé. Nicméně modelové propočty jasně ukazují, že v budoucnu se toto snížení odvodů projeví poklesem jejich důchodů, a to sice o 1500. To znamená, my tomu živnostníkovi nyní korunu dáme a v budoucnu mu dvě bereme.
Když se podíváme na riziko sociální chudoby, tak to zaznělo od senátorky Ivany Váňové. Nižší odvody dnes znamenají nižší důchody zítra. Velmi jednoduchá rovnice. Jasně, ne všichni myslí na to, jak to bude vypadat za 20 let a jestli ty důchody budou mít, ale je to opravdu jednoduchá rovnice. Mnoho lidí může tedy podlehnout iluzi, že aktuálně si polepší, ale ve skutečnosti z dlouhodobého pohledu je to, jak jsem zmiňoval, nyní 700, dlouhodobě minus 1500. Musíme také zmínit, že to není jenom pohled do takové vzdálené budoucnosti. Má to i svůj dopad na nemocenské a mateřské dávky. Při snížení vyměřovacího základu se také automaticky generuje samozřejmě nižší dávka, ať už jde o nemocenskou nebo mateřskou.
Když se podíváme na ty další argumenty, tak je evidentní, a to zmiňovali někteří senátoři, že když někdo bude mít nižší zálohy a ty minimální a za 20 let se podívá na to, že bude mít nízký důchod, tak stát ho, kdybychom to měli dát do uvozovek, hlady rozhodně umřít nenechá. Ale znamená to generování dalších nákladů pro stát budoucnosti. Opět tady musím zopakovat a toto je citát jiného senátora, kolegy Tomáše Třetiny. Dnes sice dostaneme korunu, abychom v budoucnu přišli o dvě.
Podívám se ještě na třetí argumenty, které směřovaly především k principu solidarity, spravedlnosti a rozevírání nůžek právě sociálním systémům. Toto byla poměrně silná kritika k tomu, že celkově systém narušuje princip solidarity v našem sociálním systému. Jde tedy o prohlubování nerovnosti. Zaznívalo, že návrh fixuje a dále prohlubuje nerovnost mezi zaměstnanci a OSVČ. Zaměstnanci přispívají do sociálního systému výrazně vyšším procentem z reálných příjmů oproti OSVČ. Další a nesystémové úlevy pro OSVČ jsou proto většinou společnosti vnímány za spíše nespravedlivé. ***
