Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Patrik Nacher)

141.
Ústní interpelace

Následovat budou interpelace na ostatní členy vlády.

Dnes bylo za účasti ověřovatelů vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše, poté na ostatní členy vlády.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí byly publikovány na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

Upozorňuju interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po skončení interpelací na omluveného předsedu vlády, ty omluvy budu číst za chvilku, budou následovat interpelace na členy vlády.

Než dám slovo panu poslanci Marku Výbornému, který byl vylosován jako první, už je na obrazovce, přečtu nejprve všechny omluvy, aby bylo jasné, kdo tady dneska je a není. Ivan Bartoš se omlouvá od 14.30 z pracovních důvodů, Jan Berki od 11.30 do 12.55 – zahraniční cesta, Karel Dvořák bere zpět svou omluvu od 12.10 – zahraniční cesta, Karel Dvořák od 14.30 – zahraniční cesta, Věra Kovářová od 18.30 – osobní důvody, Marie Kršková od 14.30 do 18 – pracovní důvody, Patrik Nacher od 16 do 18 – pracovní důvody, Petr Sadovský od 14 – pracovní důvody, Štěpán Slovák od 15 hodin – pracovní důvody. Z členů vlády Boris Šťastný od 16.20 – pracovní důvody, Andrej Babiš od 14.30 – zahraniční cesta, Ivan Bednárik celý jednací den – pracovní důvody, Igor Červený celý jednací den – pracovní důvody, Karel Havlíček od 10 hodin – pracovní důvody, Aleš Juchelka od 14.30 – pracovní důvody, ale já jsem tady pana ministra teda viděl, Oto Klempíř celý jednací den bez udání důvodu, Petr Macinka celý jednací den – zahraniční cesta, Lubomír Metnar celý jednací den – zahraniční cesta, Zuzana Mrázová celý jednací den – zahraniční cesta, Robert Plaga od 14.30 – pracovní důvody, Martin Šebestyán od 11 hodin – pracovní důvody, Jeroným Tejc celý jednací den – zahraniční cesta a Jaromír Zůna do 16 hodin – pracovní důvody. A ministr Aleš Juchelka ruší omluvu, takže můj zrak mě nešálil.

Nyní dávám slovo panu poslanci Marku Výbornému, který byl vylosován jako první, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády Andreje Babiše, který, jak jsem řekl, je omluven. Připraví se Michal Kučera.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci vašeho možného střetu zájmů. Nejen panu prezidentovi, ale všem občanům České republiky, jste veřejně slíbil, že tento střet zájmů vyřešíte. Potom v působivém sdělení jste nás posléze informoval o vytvoření svěřenského fondu RSVP Trust, kam jste vložil společnosti holdingu Agrofert.

Opakovaně, a to i v oficiálních dopisech Evropské komise, naposledy z minulého týdne, ale zaznívají vážné pochybnosti, zda toto řešení skutečně vyhovělo všem požadavkům evropské legislativy. Komise nyní dala české vládě, respektive Ministerstvu pro místní rozvoj, potažmo Ministerstvu zemědělství, jasně na vědomí, že do doby vyjasnění potenciálního střetu zájmů nemá Česká republika vykazovat k proplacení žádné dotace pro firmy spojené původně s koncovým vlastníkem Andrejem Babišem.

Ptám se vás tedy jako předsedy vlády, proč Ministerstvo zemědělství, respektive Státní zemědělský intervenční fond, nezastavil z předběžné opatrnosti vyplácení všech podpor společnostem holdingu Agrofert? Považujete, pane premiére, tento postup za správný? A v případě, že Evropská komise shledá toto řešení jako nedostatečné, bude krátit platby českým zemědělcům?

Ptám se vás, pane premiére, kdo tyto chybějící prostředky v dnešní složité době celého sektoru venkova a zemědělství našim farmářům a zemědělcům nahradí. Logickým zdrojem je státní rozpočet. Domníváte se, že opravdu mají daňoví poplatníci se podílet na vašem soukromém osobním problému se střetem zájmů?

A na závěr se stejně tak ptám, jak budete řešit střet zájmů vašeho podnikání v dalších oblastech, kde čerpáte veřejnou podporu, ať už jde o holding SynBiol nebo fondy Hartenberg.

Vážený pane premiére, děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji i za dodržení času. Jak jsem již řekl, pan předseda vlády byl omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

S další interpelací vystoupí pan poslanec Michal Kučera, připraví se Olga Richterová. Tak prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, vážený pane předsedo, před pár měsíci vaše vláda zrušila koncepci výstavby vysokorychlostních tratí, která už byla připravována za vlády Bohuslava Sobotky, vaší vlády, a vláda Petra Fialy ji začala již realizovat. Jedná se nejen o odložení začátku výstavby některých tratí, ale také zejména o rušení některých celých úseků. Zmínil bych třeba odbočnou větev Poohří, která vede na Mostecko, Chomutovsko a Lounsko, tedy do regionů, které postupně procházejí transformací po odchodu uhelné energetiky.

V této věci jsem již interpeloval ministra dopravy, který mi sdělil, že nemá peníze a tudíž nemůže stavět. Nicméně chci připomenout, že odbočná větev Poohří se má stavět až v roce 2050 po kompletním dostavění vysokorychlostní tratě, která povede přes Ústí do Drážďan. V tuto chvíli se tedy nejedná o zátěž pro rozpočet.

Z mého pohledu a pohledu občanů našeho kraje, které zde zastupuji, je důležité, aby za prvé koncepce výstavby vysokorychlostních tratí zůstala zachována tak, jak ji připravili předchozí ministři dopravy, včetně pana ministra Ťoka, za druhé byla zpracována prováděcí studie vysokorychlostní tratě Poohří, za třetí byla trasa vysokorychlostní tratě Poohří zanesena do územní rezervy včetně změny krajských zásad územního rozvoje.

Vážený pane předsedo, toto nestojí žádné dramatické peníze a přitom dá šanci této důležité větvi vysokorychlostní tratě, aby v budoucnu mohla být vystavěna. Věřím, že podpoříte Ústecký kraj a rozhodnete se pro další přípravu vysokorychlostní tratě Poohří. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče, i za dodržení času. Předseda vlády, jak jsem již řekl, je omluven a odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.

V této chvíli se připraví další interpelující poslankyně, a to Olga Richterová. Prosím, vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený pane premiére, kdy odvoláte paní ministryni Mrázovou, která řeší obecní bydlení jenom pro sebe a ne pro lidi? Oč jde v té její kauze? Její zkušenost s obecním bydlením se v médiích nejeví jako nějaká jednorázová epizoda, ale jako typický přístup k politice podle hnutí ANO. Obecní byt na náměstí, kdo z vás to má? Kdo z běžných lidí si tohle může dovolit? 130 metrů čtverečních za 4 500 měsíčně. Který normální člověk dostane takto výhodné nájemné? Působí to jako využívání výhod ze strany starostky, poslankyně a ministryně, a to navíc když jde o členku vlády, zodpovědnou za oblast bydlení a regionálního rozvoje. I proto to je obzvlášť chucpe.

A proto se ptám, kdy, Andreji Babiši, odvoláte Zuzanu Mrázovou? Emotivně si stěžovala na těžký život a sociální sítě s fotkami z dovolených na Srí Lance, v Japonsku či v Brazílii potom ukázaly opak. To podkopává jakékoliv zbytky důvěry.

A další věc? Médii popsané stavby načerno na jejím pozemku. Přitom ona sama je politicky odpovědná za vymáhání pravidel v oblasti stavebnictví. Ona sama by měla jít příkladem, ale ne, namísto toho navrhne změnu zákona, aby se černé stavby mnohem snadněji legalizovaly.

Právě proto, že člověk, který má veřejně hájit respekt k pravidlům, vyžadovat disciplínu, a sám je porušuje, si říkám, krizi bydlení tento člověk nemůže vyřešit. Krizi bydlení nemůže vyřešit někdo, kdo si hledá výhody hlavně sám pro sebe. Pane premiére, rezignuje paní ministryně sama, anebo ji odvoláte?

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Pan premiér vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Další interpelující je pan poslanec Vojtěch Munzar. Pardon, pane poslanče, já přečtu jednu omluvu: Taťána Malá od 14.30 ze zdravotních důvodů, a můžete interpelovat.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Vážený pane premiére, interpeluji vás ve věci zachování nezávislého rozhodování České národní banky, které je garantováno Ústavou České republiky. V posledních dnech se navážíte veřejně do nezávislého rozhodování o měnové politice a do výše úrokových sazeb. Dokonce ve svém jednom videu na sítích, ve kterém oslovujete veřejnost, říkáte, že budete protestovat proti výši úrokových sazeb, které stanovuje centrální banka.

Centrální banka je tu především proto, aby udržovala stabilní měnu a aby udržovala stabilní a malou inflaci. To je předpokladem zdravého ekonomického růstu, abychom měli i kvalitní investorské prostředí. Neustálými neustálými výzvami na Českou národní banku na snížení sazeb vytváříte nepřiměřený tlak na centrální banku, která vyšší sazby musí držet, protože praktická politika vaší vlády je zvyšování výdajů na dluh. (nesrozumitelné) zhoršuje vaše vláda tempo zadlužování veřejných rozpočtů, které by podle analýz ČNB mohlo v příštím roce překonat tři procenta HDP. Zároveň si vytváříte právní předpolí pro ještě vyšší dluhy. To je proinflačním tlakem, na který reaguje Česká národní banka ponecháním úrokových sazeb. Nestěžujte si, když ČNB pouze reaguje na vaši expanzivní fiskální politiku, a tím se vás ptám: Dokážete respektovat nezávislost naší České národní banky a jaký máte plán na stabilizaci veřejných financí? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče, a děkuji za dodržení času. Jak již bylo řečeno, předseda vlády je omluven a odpoví vám do 30 dnů písemně dle jednacího řádu. Dále je na řadě paní poslankyně Gabriela Svárovská, připraví se Kateřina Stojanová a spouštím vám vaše dvě minuty.

 

Poslankyně Gabriela Svárovská: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane premiére, ve dnech 2. a 4. června se v Praze konal veletrh ISS World Europe, uzavřená akce zaměřená na odposlechy, digitální, forenzní a geolokační technologie, sledování komunikace a další nástroje. Nejde o běžné technologie, ale velmi invazivní sledovací nástroje. Podle dostupných informací se zde prezentovaly filmy spojované se spywarem, autoritářskými režimy, sankčními riziky nebo kontroverzním používáním sledovacích technologií, mezi nimi například NSO Group, známá softwarem Pegasus, který byl nasazen nejen na odpůrce autoritářských režimů, ale i na evropské státníky, jako je prezident Macron. Další firma Protelion pochází z ruského prostředí.

Proto se vás ptám, účastnili se tohoto veletrhu zástupci české státní správy, Policie České republiky, zpravodajských služeb, armády nebo ministerstev? Pokud ano, kdo je vyslal, za jakým účelem a z jakých prostředků byla jejich účast hrazena? Má vláda přehled o tom, zda české bezpečnostní složky nakupovaly, testovaly nebo poptávaly technologie od firem, které se tohoto veletrhu účastní? A konečně, kdo ve vládě nese politickou odpovědnost za prověřování bezpečnostních, sankčních a lidskoprávních rizik spojených s tímto typem akcí?

Nezpochybňuji právo a povinnost policie vyšetřovat závažnou kriminalitu. Ale demokratický stát musí přesně vědět, jaké sledovací nástroje používá, od koho je nakupuje a kdo kontroluje, že nebudou zneužity. Žádám vás proto, pane premiére, o přehled účasti českých veřejných institucí na ISS World Europe a přehled kontaktů či smluv s firmami, které na této akci nabízely sledovací technologie. Bez kontroly nad těmito nástroji nechráníme bezpečnost státu, vystavujeme riziku samotnou demokracii. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Předseda vlády vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Nyní je na řadě paní poslankyně Kateřina Stojanová a připraví se poslední interpelující na premiéra Zdeněk Hřib. Já vám spouštím dvě minuty, paní poslankyně.

 

Poslankyně Kateřina Stojanová: Děkuji za slovo, dobré odpoledne. Vážený pane premiére, Česká republika se dlouhodobě (re)prezentuje jako demokratická země, která je postavena na úctě k lidským právům, právnímu státu a odmítání extremismu a nenávisti. O to větší ostudou teď je, když v čele Poslanecké sněmovny stojí vůdce politické strany, která byla dle nezávislého soudu usvědčena z podněcování k nenávisti. Nejde přitom o nějakou marginální nebo lokální funkci. Předseda Poslanecké sněmovny je jedním z nejvyšších ústavních činitelů této země. Reprezentuje Českou republiku doma i v zahraničí, jedná se zahraničními delegacemi a symbolicky tak reprezentuje stav naší demokracie. Právě proto je pro mě zarážející to ticho hnutí ANO, hnutí, které se ještě díky bohu často prezentuje jako pragmatická a prozápadní síla, takto dnes mlčí ve chvíli, kdy je poškozována důvěryhodnost České republiky a normalizuje se nenávistná politika na nejvyšších patrech státu.

Proto se ptám, považujete vy osobně za slučitelné s hodnotami demokratického právního státu, aby v jedné z nejvyšších ústavních funkcí byl člověk stojící v čele strany odsouzené za podněcování k nenávisti? A pokud ne, proč hnutí ANO k této situaci mlčí a nevyzve k vyvození politické odpovědnosti? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Pan premiér vám odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. A poslední interpelující na předsedu vlády je pan poslanec Zdeněk Hřib, kterému spouštím jeho dvě minuty.

 

Poslanec Zdeněk Hřib: Dobrý den. Vážený pane premiére, já se na vás obracím s otázkou, která pálí stovky tisíc českých rodin a mladých lidí. Ti se v současné ekonomické realitě potýkají s drahým bydlením a rostoucími životními náklady, přičemž veškerou energii věnují zajištění svých dětí a budoucnosti. A v této situaci je pro ně naprosto nepochopitelné, proč by oni ze svých daní měli nepřímo dotovat soukromé podnikání vašeho obřího holdingu. Evropská komise zaslala České republice oficiální dopis, ve kterém jasně deklarovala, že ani po provedených krocích a změnách v majetkových strukturách rozhodně nevyloučila váš přetrvávající střet zájmů ve vztahu k holdingu Agrofert. Unijní orgány tak nadále upozorňují na to, že riziko neoprávněného čerpání veřejných prostředků trvá. A v praxi to tedy znamená jediné, tedy že pokud unijní instituce kvůli tomuto stanovisku konečné proplacení dotací holdingu Agrofert definitivně odmítnou, tak tyto miliardové částky nakonec zaplatí rodiny a mladí lidé přes národní rozpočet. A každá koruna, která takto skončí na účtech Agrofertu, přitom fatálně chybí v tom státním rozpočtu, třeba na dostupné bydlení, školství nebo právě na podporu mladých rodin.

Rád bych se vás proto zeptal na následující otázky. Za prvé, jakým způsobem hodláte jako předseda vlády reagovat na toto jasné varování Evropské komise, která ve svém dopise odmítla vyloučit váš střet zájmů? Za druhé, jak zajistíte, aby české rodiny a mladí lidé nedopláceli ze svých peněženek na projekty holdingu Agrofert, na které nebudou proplaceny evropské dotace? A za třetí, považujete za morální a politicky obhajitelné, že i přes výhrady unijních orgánů v době tlaku na úspory státního rozpočtu a finanční situaci běžných občanů odčerpávají velcí agromamuti prostředky, které by mohly být efektivně využity na systémovou podporu mladých lidí, rodin a dostupného bydlení? Děkuji za vaši jasnou a přímou odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. A i vám předseda vlády, který je omluven, odpoví v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. V této chvíli upozorňuji Poslaneckou sněmovnu, že byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády. Nyní tedy budou následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády.

Znovu zopakuji ty omluvy členů vlády, protože jsem je přečetl předtím vedle premiéra, tak abyste měli přehled, protože teďka vešli do sálu poslanci, kteří interpelují ministry. Takže: Ivan Bednárik celý jednací den z pracovních důvodů, Igor Červený celý jednací den – pracovní důvody, Karel Havlíček od 10 hodin – pracovní důvody, Aleš Juchelka omluvu zrušil, sedí tady pode mnou, Oto Klempíř celý jednací den bez udání důvodu, Petr Macinka celý jednací den – zahraniční cesta, Lubomír Metnar celý jednací den – zahraniční cesta, Zuzana Mrázová celý jednací den – zahraniční cesta, Robert Plaga od 14.30 – pracovní důvody, Martin Šebestyán od 11 – pracovní důvody, Jeroným Tejc celý jednací den – zahraniční cesta a Jaromír Zůna do 16 z pracovních důvodů.

Jako prvního poprosím pana poslance Víta Rakušana, aby přednesl svou interpelaci na místopředsedu vlády a ministra zahraničí Petra Macinku, který je omluven, jak jsem jsem již sdělil, a připraví se Renáta Zajíčková. Tak vaše dvě minuty, pane poslanče, na interpelaci.

 

Poslanec Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Kolegyně, kolegové, mě to hrozně mrzí, že tady pan ministr Macinka není, já už jsem si zvykl na jeho mávání, na jeho krásná gesta a úsměvy na nás všechny. Občas mně tady do toho i mluví. Opravdu mi to chybí, ale doufám, že mně odpoví písemně, tak já mu mávám (Poslanec Rakušan zamával.), doufám, že se má na zahraniční cestě hezky.

A obecná pozvánka (poznámka?) na vás – pamatujete si, jak jste nám říkali, že málo chodíme na interpelace, že jsou velké omluvy?

Vítám vás dva, páni ministři, kteří tady dneska s námi jste, a děkujeme vám. Vám dvěma to nevyčítáme.

Tak si zameťte před vlastním prahem, milá vládo. Já vím, že jsou nepříjemné, interpelace jsou nepříjemné, ale když se budete trochu snažit, tak ji vždycky vyhrajete. Máte tu poslední minutu, tak choďte, my aspoň něco uslyšíme.

No a pana ministra Macinky bych se rád zeptal, proč před 171 dny ústy pana premiéra Babiše vláda slíbila, že zpřísní podmínky pro pohyb ruských diplomatů po českém území. Možná si vzpomenete, že jsme k tomu pana Macinku – pane Macinko, vás, co tady nejste – vyzvali, do dnešního dne to neudělal.

Mám tady pozměňovací návrh, kde tohle dávám v rámci pozměňovacího návrhu k Lex Ukrajina, ten se týká naší bezpečnosti, my to tam máme. Bude povinnost tyhle diplomaty na našem území akreditovat, protože oni způsobují nebezpečí.

Víte, co tehdy pan premiér Babiš řekl? No, my to uděláme, uděláme to brzo, abyste neměli ty vaše řeči, že jsme proruští. Implicitně mně něco říká, že když jste to neudělali, že jste proruští. Anebo to prosím, udělejte, protože pohyb ruských diplomatů po našem území – a vy čtete ty tajné zprávy, vy jste teď ve vládě a moc dobře víte, že je to jedno z velkých bezpečnostních rizik pro naše občany.

Takže já se ptám, mám na to 10 sekund: Uděláte to, pane vicepremiére, Macinko? A pokud to neuděláte, ptám se na otázku dvě: Podpoříte můj pozměňovací návrh, když jsem to udělal za vás? Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče, i za dodržení času. Pan ministr zahraničních věcí je omluven a dle jednacího řádu vám odpoví do 30 dnů písemně.

V této chvíli je na řadě paní poslankyně Renáta Zajíčková a bude interpelovat pana ministra Lubomíra... Ne, pardon, on tam skočil mezitím, Roberta Plagu, ten je také omluven.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré odpoledne všem. Vážený pane ministře, obracím se na vás ve věci povinného plaveckého výcviku žáků, a to především ohledně nejasných výstupů z této výuky v nedávno revidovaném Rámcovém vzdělávacím programu.

Asi se shodneme všichni na tom, že povinné plavání na základních školách v časové dotaci 40 hodin je velmi účinné, efektivní a minimalizuje – je to vlastně prevence – a minimalizuje počet utonutí v České republice. Také z tohoto důvodu počet utonutí v České republice, převážně u dětí, je velmi nízký.

V revidovaném rámcovém vzdělávacím programu jsou výstupy učení formulovány pouze velmi vágně. Formulace očekávaných výsledků je v současné době natolik neurčitá, že není vůbec zřejmé, co má být skutečným a měřitelným výsledkem tohoto výstupu. Z takto definovaných výstupů dokonce ani nevyplývá, že se dítě musí v rámci povinného výcviku skutečně něco naučit a že se především musí naučit plavat.

Na tento nedostatek oprávněně upozorňují odborníci z praxe. Z vyjádření asociace plaveckých škol a české unie školního plavání je zcela zjevné, že volají po větší konkrétnosti a požadují, aby v modelovém školním vzdělávacím programu bylo jasně napsáno, jak mají očekávané výstupy z plaveckého výcviku reálně vypadat.

A zde tedy otázky, první: Počítá se v modelových školních vzdělávacích programech, které v současné době tvoří Národní pedagogický institut, s konkrétním popisem plaveckých dovedností, které v praxi nahradí stávající velmi obecné formulace v RVP?

A druhá otázka: Jaké konkrétní dovednosti bude muset žák po absolvování plaveckého výcviku v plné šíři prokázat?

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Ministr Robert Plaga je omluven, takže vám v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně.

Nyní je na řadě pan poslanec Jakub Krainer, který bude interpelovat Lubomíra Metnara. Tak vaše 2 minuty.

 

Poslanec Jakub Krainer: Vážený pane ministře, rád bych se vrátil k vašim výrokům, které zazněly minulý týden ve čtvrtek v pořadu Interview ČT24.

Jedním z témat byla změna podmínek pro čerpání humanitární dávky a kriminalita Ukrajinců. Uvedl jste, že v roce 2024 byly odhaleny 4 případy zneužívání humanitární dávky, zatímco v roce letošním jich bylo 77.

Mimo jiné jste v tomto kontextu uvedl, cituji: „Měl jsem podobné informace, když jsem byl v opozici, a to mohu říct od různých občanů, kdy mi říkali: Je zakázáno evidovat tuto trestnou činnost, je zakázáno. Ale teď, když se ptám vedení policie, ptám se policistů, tak takovéto informace já nedostávám. Takto oficiálně pravda to není, ale že bych měl pro to nějaký relevantní důkaz, nemám.“ V další části rozhovoru jste po dalších otázkách moderátora připustil, že policie měří všem stejně. Zaplaťpánbůh. To je v pořádku a ostatně se to v praxi mnohokrát potvrdilo.

Přijde mi nicméně alarmující, že ministr vnitra veřejně spekuluje o práci policie a že jako bývalý policista nechápete, že vyšší počet odhalených činů může být způsoben například změnou nebo vyšší efektivitou operativních postupů.

Proto se chci zeptat: Přijde vám v pořádku, že z pozice ministra vnitra pomáháte šířit dezinformace a spekulujete o kvalitě práce policie? Přijde vám jako adekvátní reakce na šíření lží ze strany SPD konstatování: Policie mi řekla, že se to nedělo, ale potvrdit to neumím? A poslední: Kdy se veřejně omluvíte policistům za to, jakým způsobem přistupujete k jejich práci? Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuji, pane poslanče. Jak jsem řekl, pan ministr Lubomír Metnar je také omluven, takže vám v souladu s jednacím řádem odpoví do 30 dnů písemně.

Další na řadě je paní poslankyně Jana Patková, která bude interpelovat zde přítomného Aleše Juchelku, který se na interpelaci těší a já vám stopuju 2 minuty.

 

Poslankyně Jana Patková: Děkuji. Všichni se těšíme. Dobrý den všem, dobrý den, pane ministře. Před týdnem jsme se tady potkali na písemných interpelacích, kde jsme se bavili o tématu jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. Ani dnes tomu nebude jinak.

Na povrch totiž vyplavaly další komplikace a tentokrát jsou skutečně závažné a bohužel i nebezpečné. Jde totiž o únik citlivých dat zaměstnanců. Do datové schránky dorazily citlivé údaje, jako jsou jméno, příjmení, datum a místo narození, ale také osobní identifikační čísla, která bývají shodná s rodnými čísly. Problémem je, že datové schránky nepatřily dané firmě, kde takovýhle zaměstnanec pracuje, ale někomu úplně cizímu. Takových případů bylo nahlášeno okolo pěti desítek.

A já se proto ptám: Kdo bude mít zodpovědnost za to, pokud dojde ke zneužití těchto dat? Jakým způsobem bude situace řešena? A jak je možné, že dochází k takto fatálním a nebezpečným chybám, když minulý týden jste říkal, že je do systému zadáno už 99 procent zaměstnanců?

A k této informaci bych ještě ráda dodala, že takto vysoké číslo je hlavně zásluhou pílí a pracovitostí účetních, kteří dávají na ortel nefunkčního systému nejen své nervy, stres, ale také leckdy i volný čas a seškrtání vlastního time managementu. Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně, a vidíte, pan ministr už je připraven, že ani nestačím zmáčknout stopky. Takže, pane ministře, chvilku počkejte, tady to má zpoždění. A teď vám dávám 5 minut.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní poslankyně i vážení páni poslanci, nejedná se o únik citlivých dat, jedná se o chybu nízké závažnosti, takzvanou P3, která již byla opravena. A vzhledem k povaze okrajového scénáře nastávajícího za specifických podmínek nebyla bohužel během pilotu identifikována. Jedná se o proces v rámci identifikace a změny identifikátorů zaměstnance. Při změně identifikátoru v rámci registrů České správy sociálního zabezpečení tak existuje tam funkcionalita, která notifikuje zaměstnavatele a zašle mu písemnost obsahující nové identifikátory. V důsledku chyby byl tento dopis odeslán i zaměstnavateli, u kterého již byl pracovní poměr ukončen. Chyba již byla v systému opravena a čeká na nasazení do produkce, tu bude v řádu nejbližších hodin.

Tuto událost nepovažujeme za únik citlivých dat, jelikož bývalý zaměstnavatel měl jméno, příjmení a dokonce i rodné číslo zaměstnance k dispozici historicky. Odpovědnost za chybu malého rozsahu nese projektový tým.

Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě uvedu konkrétní čísla, která tady mám právě asi dva dny poté, co mělo být dokončeno jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů.

V tuto chvíli je tam opravdu doplněných více než 99 procent zaměstnaneckých vztahů jenom k datu, které bylo, to vám hned řeknu, k 30. 4. tedy, tak bylo 6 301 912 aktivních zaměstnaneckých vztahů z 6 000 790 těch aktivních, a už, co se týká jednotných měsíčních hlášení, tak jsme hodně přes 90 procent, to znamená, těch měsíčních hlášení, která by měla být během dubna. Takže ten systém, a to tady já odmítám, ale nebyl jsem jeho autorem, to jde za minulým volebním obdobím, tak funguje, je propustný a ty porodní bolesti neustále samozřejmě vznikají. A v tuto chvíli tady ta odpověď, která je, tak je už vyřešena a myslím si, že jsme už v tuto chvíli po opravě toho problému a že v tuto chvíli se nasazuje ta oprava už do produkce jako takové. A celkově šlo skutečně číselně o opravdu malý zlomek z těch 6 301 000 zaměstnaneckých údajů, které tam právě účetní... A jim za to také strašně moc děkují, i daňoví poradci taktéž jim za to moc děkuji, za trpělivost, za to, že každý takový velký systém ty porodní bolesti má, tak už je to opraveno, i pro ně.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, já děkuji. Zájem o doplňující dotaz? Je. Takže spouštím minutu.

 

Poslankyně Jana Patková: Děkuji. Dle Seznam Zprávy ale má tohleto řešit teď Úřad pro ochranu osobních údajů, takže se jednalo o citlivá data, která unikla, protože už v tuhletu chvíli vlastně jakoby přišla někam, kam neměla. A navíc tedy dle informací vlastně nikdo přesně neví, kam ještě jakoby jinam přišla, že se to nedá vlastně zpětně ověřit, kam vlastně tahleta informace přišla, jestli přišla skutečně i tomu zaměstnavateli, kterému přijít měla, anebo jestli přišla jenom vlastně na tu špatnou adresu. Tak jestli ještě tohleto můžete doplnit. Protože já si myslím, že to opravdu je veliké, nebezpečné téma a že se opravdu jakoby vystavujeme velkým rizikům.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, děkuji. Pan ministr.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji moc. Já mám tedy ve svém životě jiná témata nebezpečná a riziková, než nějaký únik tady těchto dat. Každý únik podle mých informací, já jsem to zjišťoval v řádu hodin, když ten problém nastal, se automaticky hlásí Úřadu na ochranu osobních údajů, takže ani tady toto nebylo výjimkou, a budeme samozřejmě i nadále v kontaktu. Ale ta chyba skutečně opravena byla a už je nasazena tak, jak bylo řečeno i mými kolegy, právě do toho samotného Jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.

Takže já se můžu tady všem omluvit. I včera jsme se omlouvali za MPSV přímo tím projektovým týmem, který to má skutečně jako na odpovědnost, ale tady tato věc, tak jak jste se správně ptala, tak byla nahlášena Úřadu na ochranu osobních údajů. Podle mých informací to je úplně běžná praxe, pokud se něco takového stane, a ten incident se potom poměřuje vlastně, zdali skutečně došlo k nějakému závažnému úniku. Ale určitě nestrašme lidi, že je to něco nebezpečného nebo tak, protože ty údaje už jednou tady díky tomu identifikátoru, který byl zdublovaný, tak už je dávno předtím měly. A pokud tady budeme strašit o zneužití dat, tak to možná už předtím mohl samozřejmě někdo z té firmy, kam to přišlo podruhé, když tam ten zaměstnanec už nepracuje, udělat.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak, děkuji tím jsme vyčerpali tu interpelaci, když tak si to můžete ještě dořešit, protože budou dvě interpelace na Martina Šebestyána. První interpelující je pan poslanec Petr Bendl. Než sem přijde, přečtu dvě omluvy. Ondřej Matěj Havel od 14.20 – pracovní důvody. Andrea Hoffmanová od 14.30 – osobní důvody. A já vám spouštím dvě minuty, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuju za slovo. Vážený nepřítomný pane ministře zemědělství, Česká republika se potýká s výrazným suchem, je to nebývalé. Pamětníci podobné sucho pamatují teprve v roce 1961, pokud dnes ještě existují. Podle informací z regionů hrozí, že letošní sklizeň sena bude na řadě míst výrazně nižší, což bude znamenat buď nedostatek krmiva, obrovský růst nákladů a zvyšování ceny. A co je nejhorší, i tlak na případné snižování počtu kusů ve stádech hospodářských zvířat.

Zároveň ale část zemědělců musí v dotačních titulech plnit minimální intenzitu chovu 0,3 velké dobytčí jednotky na hektar trvalého travního porostu. V normálním roce to může dávat smysl. V roce mimořádného sucha se však z této podmínky může stát problém. Zemědělec může být nucen držet počet zvířat, na který objektivně nemá dostatek vlastního krmiva a bude nucen počet kusů dobytka snižovat. Riskuje sankci a ztrátu případné podpory, pokud by se dostal pod 03 VDJ.

Proto se ptám. Chystá Ministerstvo zemědělství mimořádné opatření na pomoc chovatelům postižených suchem? Zvažujete dočasné snížení nebo prominutí povinné minimální intenzity chovu? Například 0,2 VDJ na hektar v regionech prokazatelně suchem zasažených? Připravujete také nějaký jiný nástroj pomoci pro chovatele, kteří budou moci – budou muset kvůli nedostatku sena a objemových krmiv nakupovat krmivo ze zahraničí, případně omezovat velikost svých stád? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, pane poslanče. Jak jsem již sdělil, pan ministr Šebestyán je omluven, takže vám odpoví do 30 dnů písemně. (Krátká indispozice.) Já se omlouvám, mně zaskočilo. Další interpelující je Jana Krutáková. (Hlasy: Kdo?) Jana Krutáková.

 

Poslankyně Jana Krutáková: Vážený pane nepřítomný ministře, již od 1. ledna 2020 vstoupila v účinnost povinnost označovat psy na území České republiky mikročipem. Následně byl zaveden informační systém Centrální evidence psů, a to s účinností od 1. října 2022, který ale dosud nebyl aktivní. Na webu Ministerstva zemědělství se v minulých dnech objevila informace o spuštění systému Centrální evidence psů od 1. července letošního roku. Stalo se tak v podstatě bez větší medializace tohoto kroku, ačkoliv se z pohledu jak majitelů, tak i veterinářů či měst a obcí jedná o poměrně zásadní krok.

Vážený pane ministře, věřím, že se shodneme na tom, že spuštění Centrální evidence psů po letech volání po tomto kroku je natolik zásadní, že by o něm měla být veřejnost dostatečně informována. Stejně tak jako je nutné tento informační systém postupně doplňovat také o možnost evidence dalších zvířat.

Dovolte mi proto, pane ministře, položit následující otázky. Chystá Ministerstvo zemědělství ke spuštění Centrální evidence psů mediální kampaň? Předpokládá Ministerstvo zemědělství stanovit povinnost čipování také u jiných domácích zvířat, například koček, a jejich evidenci prostřednictvím centrální evidence? A jestliže předpokládá povinné čipování dalších zvířat, v jakém časovém horizontu a u jakých zvířat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji, paní poslankyně, za dodržení času. Pan ministr je omluven a do 30 dnů vám dle jednacího řádu odpoví písemně. Další interpelace je Václava Pláteníka na Aleše Juchelku.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju za slovo, pane místopředsedo. Vážený pane ministře, vážím si toho, že jste tady s námi. Já mám jednoduchý dotaz nebo spíše impuls, který se týká některých terénních sociálních služeb. Srdečně vás zvu k nám do Zlína, třeba do Střediska rané péče Educo. Staví teď nové Centrum komplexní rané péče. Chybějí jim asi 2 miliony, tak bude fajn, když přijedete o prázdninách na kolaudačku.

Nicméně v komunikaci s nimi jsem zjistil, že řada terénních služeb, typicky jako je raná péče, která poskytuje své služby ve více obcích v kraji, naráží na to, že u každé obce musí žádat například o nějaký dotační titul zvlášť. A naráží na to, že jednotlivé obce v tom samém kraji mají třeba úplně jiné administrativní systémy, nebo v opačném případě úplně stejné, ale stejně tak musí tam vyplnit všechny informace znovu. A tím pádem jsou pod tímto podmíněny tím financováním, přestože v té obci mají třeba jenom jednoho klienta, typicky v rané péči to jedno dítě. A je to zajímavé, protože v komunikaci se starostou vždycky narážejí na to, že starosta se ptá, která ta rodina tam tedy jakoby je, nebo není. Oni to říct nemůžu, ani jim to nepřísluší. A když zrovna ten klient z péče vypadne a podobně, dovedete si to představit.

Já jsem se chtěl zeptat, pane ministře, v jaké fázi jsou přípravy, případně jakou máte vizi toto upravit, aby třeba financování terénních sociálních služeb z jednotlivých obcí nebylo takhle striktně na konkrétního klienta, ale třeba podle počtu obyvatel, aby se obce nelišily podle toho, jestli pečují, nepečují, a třeba tyto veskrze malé terénní sociální služby, jako je třeba EDUCO ve Zlíně, nemusely zaměstnávat konkrétního člověka, který by jenom řešil papírování a dotační záležitosti, místo toho, aby poskytoval péči. Protože jak si dovedete představit, získat jakýkoliv úvazek do té krajské sítě je pro ně určitou výzvu. Tak prosím o seznámení s vaší vizí. Děkuji pěkně.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Odpoví vám pan ministr. Děkuju kolegovi Munzarovi za záchranu, asi jsem na něco alergický, tady pustili možná klimatizaci, omlouvám se všem. A vám spouštím, pane ministře, 5 minut.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane poslanče Pláteníku, terénní sociální služby jsou v současnosti primárně financovány na úrovni krajů. Poskytovatelé služeb si zároveň sjednávají financování individuálně s jednotlivými obcemi. A za mě by to měla být skutečně, bych řekl, skoro taková etická povinnost všech těch obcí, aby se podílely právě na spolufinancování sociálních služeb napříč celou republikou, protože ti obyvatelé v těch obcích bydlí.

Tento model má pozitivní aspekt v tom, že umožňuje zacílit podporu podle konkrétních potřeb obyvatel dané obce a přispívá k zachování místní dostupnosti terénních služeb. Financování má ale zároveň vícezdrojový charakter a podléhá následovnému vyúčtování. Na druhé straně si Ministerstvo práce a sociálních věcí je vědomo toho, že při poskytování terénních sociálních služeb ve více obcích může docházet ke zvýšení administrativní zátěže spojené s individuálním sjednáváním a vyúčtováním příspěvku jednotlivých obcí.

Tato administrativa je přirozeným důsledkem vícezdrojového financování a zároveň nástrojem transparentnosti vůči veřejným rozpočtům. A ke snížení administrativní náročnosti tak již dnes může docházet zejména na úrovni krajů a taktéž samotných obcí, například prostřednictvím sjednocování pravidel podpory, uzavíráním třeba rámcových smluv, nebo spolupráce více obcí například v rámci různých dobrovolných svazků obcí. Ministerstvo v tomto směru může poskytnout samozřejmě metodickou podporu, avšak s ohledem na principy územní samosprávy do konkrétního nastavení těchto vztahů žádným způsobem neingeruje.

Do budoucna je zároveň v rámci připravované úpravy systému financování sociálních služeb zvažováno systémové řešení, které by vedlo k větší předvídatelnosti a stabilitě financování, o tom jsme se i tady na plénu Sněmovny bavili několikrát, včetně jasnějšího vymezení podílu jednotlivých veřejných rozpočtů.

Cílem těchto úvah je mimo jiné i přispět ke snížení administrativní zátěže poskytovatelů služeb při zachování dostupnosti služeb pro občany, ale taktéž jak víme, tak tím primárním gros je stárnutí populace nejen u nás v České republice, ale taktéž v Evropě jako takové.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, pane ministře. Je zájem o dodatečnou otázku? (Ano.)

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju pěkně, pane ministře. To jste veskrze popsal ten systém, který já znám, to s vámi souhlasím, ten systém znám. Nicméně problém je v tom, že některé ty obce na to doslova kašlou. Jsou prostě obce pečující, nepečující.

A třeba náš Zlínský kraj, kde například ve vedení kraje je hnutí ANO, pan hejtman Holiš, nemá takový systém, jako je třeba v Jihomoravském kraji, aby stejné obce nebo oerpéčka měly ten dotační systém alespoň podobný. A tím, že ty organizace musí (nesrozumitelné) zdroje na toho dotačního pracovníka, tak vlastně potom jako nemají víc prostředků a prostoru pro to, aby třeba se víc zaměřovaly na ty služby.

A služby, jako typicky třeba ranou péči, zákon o sociálních službách zase do toho věku šesti nebo sedmi let zákon garantuje. Takže jsme tady ve sporu, kdy zákon něco garantuje, ale zároveň necháváme benevolenci krajů, jak to zajistí. Tak proto bych vás chtěl povzbudit v tom systémovém řešení myslet i na to. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Je zájem o doprovodnou odpověď.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Samozřejmě že my na to myslet budeme. My jsme teďka v tuto chvíli ve vládě asi pět měsíců. A můžu tedy říct, že přemýšlíme samozřejmě o dlouhodobé péči, o novém zákonu o dlouhodobé péči, taktéž o zákonu o sociálních službách. V tuto chvíli to diskutujeme i na úrovni Ministerstva financí i Ministerstva zdravotnictví, protože sociální zdravotní pomezí je nedílnou součástí toho nového systému, který by se měl připravovat z hlediska stárnutí populace a péče o seniory.

Nicméně my například v Moravskoslezském kraji, a vy jste uváděl Jihomoravský kraj, tak máme dokonce, bych řekl, zasmluvněnou takovou jakoby povinnost, aby přispívaly do té krajské áčkové sítě poskytovatelů sociálních služeb obce jako takové. A myslím, že tady tento systém se osvědčil, protože nemůže do budoucna to financování sociálních služeb, pobytových služeb, terénních služeb být jenom na bedrech státu. To je jasné. Musí se na tom podílet samozřejmě i další zdroje financování jako takové.

Vy jste byl v minulém volebním období ještě před pěti měsíci náměstkem pana ministra zdravotnictví Válka. Vaše strana KDU-ČSL měla ve své gesci také Ministerstvo práce a sociálních věcí. A myslím, že když vás to trápilo, tak už to mohlo být dávno hotové. Ale pravděpodobně pokud nějaké řešení máte, tak já jsem otevřený, můžete přijít na Ministerstvo práce a sociálních věcí a nějakým způsobem to dáme dohromady. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času.

V této chvíli přečtu ještě dvě omluvy, než naběhne další interpelace: Josef Nerušil od 15 hodin – pracovní důvody, Alena Schillerová od 15 hodin – pracovní důvody.

A v této chvíli je právě interpelace Vojtěcha Munzara na Alenu Schillerovou, kterou jsem před chvílí omluvil. Pane poslanče, máte 2 minuty.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji. Vážená paní ministryně, vy i pan premiér opakovaně kritizujete Českou národní banku za vysoké úrokové sazby. Z mého pohledu je to vytváření nepřímého tlaku na budoucí rozhodování naší centrální banky o úrokových sazbách. Role České národní banky ale není podporovat rozhazovačné plány vlády a následovat vládní expanzivní fiskální politiku. Role České národní banky je nezávisle rozhodovat o měnové politice za účelem cenové stability a tím hodnoty měny.

Pokud vláda přitápí pod kotel inflace tím, že chce zalévat ekonomiku dalšími penězi na dluh, a k tomu si navíc mění fiskální pravidla, pak centrální bance nezbývá nic jiného než pomocí úrokových sazeb znovu schlazovat ekonomiku vyššími sazbami. Před tím, že toto nastane, jsem vás varoval při projednávání státního rozpočtu. Varoval jsem vás před tím, že vaše vyšší dluhy povedou k opatrnosti centrální banky.

Sama dobře víte, že vaše veřejná vyjádření vytvářejí tlak na centrální banku. Proto vás chci interpelovat v tom smyslu, zda zmírníte tlak ve vašich vyjádřeních na Českou národní banku, co se týká úrokových sazeb, zda si uvědomujete důležitost vlastní a nezávislé měnové politiky, která nemusí slepě následovat expanzivní politiku vlády? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji panu poslanci Munzarovi i za dodržení času. Alena Schillerová je omluvena, takže odpoví dle jednacího řádu do 30 dnů písemně.

V této chvíli je na řadě interpelace Michaely Šebelové na zde přítomného Adama Vojtěcha, který se také těší. Spouštím vám 2 minuty.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, předně bych chtěla ocenit, že jako jeden z mála ministrů této vlády se účastníte dnešních interpelací. Jsem ráda, že jsem to stihla, protože čas původně na interpelaci jsem počítala v úplně jinou dobu.

Můj dotaz se týká záměru, který jste oznámili na tiskové konferenci vlády, že chcete vybrat specifické vybrané zdravotní benefity, které byste chtěli osvobodit od daně. Avizovali jste, že to budete připravovat poslaneckým návrhem, jak je vaším dobrým zvykem, tedy nebude dodržen ten standardní legislativní proces, nebude mezirezortní připomínkové řízení. A ve veřejném prostoru se tím pádem zcela logicky objevuje celá řada dohadů.

A mě zajímá, vy totiž chcete u vybraných zdravotních benefitů, které jsou osvobozeny od daně a odvodů a v tuto chvíli je tam limit 50 000 korun, tak vy chcete u některých nadstandardních cílených preventivních opatření ten limit zrušit.

Je určitě chvályhodné, že uvažujete směrem třeba u onkologické prevence, protože je naším společným cílem, abychom odhalovali nádory a onemocnění včas, protože opravdu čas hraje roli a co se odhalí brzy, tak má větší šanci na vyléčení. To je jednoznačně pravda.

Ale také se ukazuje, že premiér Andrej Babiš vlastní celou řadu klinik, například zdravotnickou kliniku FutureLife, celý konglomerát, a tyto na základě interpelace vy jste sám uvedl kolegovi Haasovi, že za uplynulých pět let získaly kliniky Andreje Babiše 14 miliard korun. A já se tedy ptám, protože kliniky Andreje Babiše z tohoto holdingu poskytují i preventivní péči v onkologii, tak jakým způsobem předejdete spekulacím, že nebude tento návrh šit na míru klinikám Andreje Babiše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Pan ministr se dostaví k odpovědi. Tak pane ministře máte 5 minut.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuju za slovo, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní poslankyně, děkuju za tuto interpelaci, která je trošku nebo celý ten příběh kolem toho, co se vlastně vytvořil v médiích, je pro mě fascinující. Protože my jsme jako Ministerstvo zdravotnictví uplatnili v rámci připomínkového řízení k zákonu o EET vlastně připomínku týkající se těch zaměstnaneckých benefitů. Standardně, bylo to vlastně, to je vládní návrh zákona, kde na základě debaty se zaměstnavateli, to nebyla úplně jenom naše iniciativa, byť my máme v programovém prohlášení vlády v části zdravotnictví, že chceme zapojit zaměstnavatele do podpory prevence. Takže vlastně je to plnění programového prohlášení. Ale sami zaměstnavatelé, Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, Konfederace zaměstnavatelských svazů vlastně o to žádali, aby se takzvaně odstropovaly ty benefity, které tam teď jsou, které jsou zastropovány zhruba 50 000 korunami ročně.

Byla to připomínka, byl to i rozpor s Ministerstvem financí a nakonec jsme tedy došli k výsledku díky nějaké debatě, kterou jsme skutečně s Ministerstvem financí vedli, že ponecháme tyto benefity zastropované, obecné, na těch 50 tisících korunách ročně. A zároveň vytvoříme druhý balík, který nebude zastropovaný a který bude mít vlastně ten zvýhodněný daňový režim a bude se týkat těch preventivních programů v oblasti kardiovaskulárních onemocnění, onkologických a diabetu a tak dále. Těch hlavních chronických chorob, které nás trápí. A tady tedy nebude žádný limit a budou si to moci vlastně zaměstnavatelé započítat jako výdaj do daní, což bylo něco, co bylo, řekněme, skutečně požadováno zaměstnavateli a oceněno Svazem průmyslu a dopravy.

No a pak jsem se dočetl v jednom tedy, asi z čeho vycházíte vy z toho článku, že takovéto preventivní prohlídky poskytují kliniky FutureLive, ISCARE a tak dále.

Věřte nebo ne, já jsem vůbec netušil, že něco takového tyto kliniky dělají. Bylo to a to vám potvrdí lidé skutečně ze Svazu průmyslu, Hospodářské komory, Konfederace zaměstnavatelských svazů – prostě vycházelo to z té debaty se zaměstnavateli a vůbec jsem netušil, kdo tyto prohlídky dělá. Ona těch subjektů je celá řada. Mimo jiné to dělá i Masarykův onkologický ústav. My jsme teďka vlastně otvírali centrum onkologické prevence, takže i státní instituce, Takže ten návrh tak, jak je vlastně teď připraven a bude uplatněn jako pozměňovací návrh v rámci projednávání zákona o EET, tak vůbec nebude nikoho diskriminovat, prostě pouze vydefinuje ty preventivní programy, které budou takto daňově uznatelné, budou v tom zvýhodněném daňovém režimu a nebude řešit, kdo to poskytuje A já fakt jsem to nevěděl, že takovéto projekty nebo takovéto programy dělá Klinika ISCARE.

Někteří novináři možná žijí v tom, že vstáváme a usínáme na Ministerstvu zdravotnictví s myšlenkou, jak podpořit Agrofert a kliniky ISCARE a FutureLife, ale skutečně věřte tomu, že to tak není. Že ta debata byla velmi věcná se zaměstnavatelskými svazy a ani ony možná to nevěděly, že, že kliniky něco takového nabízejí. Musíme to nastavit nediskriminačně. Každý má právo vlastně takovéto služby poskytovat, pokud splňuje zákonné podmínky a každý má pak i právo si vybrat poskytovatele. Máme tady svobodnou volbu poskytovatele a jestli se zaměstnavatel nebo zaměstnanec rozhodne pro nějakého poskytovatele, na to ministerstvo skutečně nemá žádný vliv.

Takže myslím si, že to je dobrá cesta podporovaná zaměstnavateli a je to další podpora vlastně prevence, protože věříme tomu, že zaměstnavatelé mají výrazný dopad na podporu prevence u svých zaměstnanců. Vidíme to na řadě už dneska velkých podniků, které se tomu věnují a které vlastně ty firmy čím dál tím více si uvědomují, že samozřejmě podpora prevence pro ně je velmi výhodná, protože ten zaměstnanec, který je zdravý, výkonný, tak je vlastně i pro tu firmu užitečný a funguje výrazně lépe, než pokud třeba trpí nějakou chronickou chorobou. Takže toto je poptávka zaměstnavatelů, které jsme takto vyšli vstříc.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já děkuji. Je zájem o dodatečný dotaz?

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Tak já vám děkuji za odpověď pane ministře i děkuji za ten nástin technicky jak to proběhne. Osobně jsem si myslela, že to bude tedy Poslanecká novela, vidím, že to bude pozměňovací návrh. My tedy to budeme bedlivě sledovat. Já v žádném případě nechci rozporovat prevenci. Nechci rozporovat zdravotní benefity ani to, že jste o tom jednali se zaměstnavateli. Ale teď už to víte, že je tady potenciální střet zájmů. Je to naprosto legitimní. Pokud vláda o něčem rozhoduje, hlasujete tady jako vládní koalice, pan premiér ty kliniky vlastní, nesvěřil je do svěřenského fondu. Ty peníze tam jdou z veřejného zdravotního pojištění, tedy jsou to veřejné prostředky, tak myslím si, že je naprosto oprávněné se ptát a já se na to vlastně ptám a nerozporuji vůbec ten princip, ten je správně, ale jakým způsobem zajistíte a vysvětlíte tu transparentnost, že opravdu jste ty benefity zvolili tak že nejsou vybrány s ohledem na to, jaké portfolio služeb nabízí kliniky pana premiéra Babiše. To je to, co mě zajímá. A na to jste mi neodpověděl. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak a pan ministr odpoví teď v dodatečné odpovědi a má na to dvě minuty.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuju. My ještě, a to říkám zcela otevřeně, jsme v debatě s Ministerstvem financí, ještě to nemáme úplně dodefinováno, ale my se zaměřujeme na ty chronické choroby, které zkrátka v českém zdravotnictví nás trápí nejvíce. Onkologická onemocnění, kardiovaskulární onemocnění a diabetes. To jsou vlastně ty programy, které tam jsou určitě definovány. Ještě se bavíme i o duševním zdraví, jak tam případně zakomponovat. Takže já myslím, že to bude velmi obecné a ta definice prostě těch preventivních programů, což si myslím, že je správně, cílí prostě na to největší břímě českého zdravotnictví, což jsou prostě chronické choroby, kterými trpí, a to určitě velmi dobře víte, nejvíce u nás pacientů a bohužel ty počty rostou. A tady prostě asi nemůžeme cílit na jiné typy chorob, než které jsem vyjmenoval.

Takže tady a znovu říkám, není to nic, co by definovalo nějakého konkrétního poskytovatele. Máme tady svobodnou volbu zdravotnického zařízení. Pokud někdo bude chtít tu péči čerpat v Masarykově onkologickém ústavu, který má skvělý nový pavilon onkologické prevence, tak může a my za to budeme rádi. Takže každý si bude moci vybrat, kde tu péči bude čerpat. A v tomto směru ten zákon nebo ta změna nebude jakkoliv diskriminační a prostě cílí velmi obecně na ty nejčastější chronické choroby, které v českém zdravotnictví máme.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Další interpelující je Lucie Sedmihradská na nepřítomného ministra Oto Klempíře. Než sem přijde, přečtu omluvu. Věra Kovářová od 18.30 z osobních důvodů. Tak můžete, paní poslankyně.

 

Poslankyně Lucie Sedmihradská: Přeji všem dobrý den. Vážený pane ministře, reaguji na Váš proslov při projednávání zákona o státním rozpočtu. Tehdy jste řekl, cituji: Nebudeme šetřit slepě, chceme šetřit chytře. Nechceme škrtat mechanicky, chceme rozhodovat odpovědně. Nechceme oslabovat kulturu, chceme ji udržet v kondici a v situaci, kdy stát musí hospodařit s maximální rozvahou. Konec citátu.

V roce 2024 byla na základě usnesení vlády zpracována revize výdajů v oblasti dotací Ministerstva kultury. Výsledný dokument obsahuje 24 doporučení označených jako Karty doporučení. Jedná se například o sjednocení podpory a zveřejňování výzev tak, aby bylo pro žadatele přehledné a transparentní. Dále o plnou digitalizaci příjmu žádostí, která sníží administrativní zátěž, a jednotnou komunikaci s hodnotícími komisemi v jednom IT prostředí.

 

Důležitá je také systematická zpětná vazba komisí, která pomůže lépe nastavovat programy, nebo modernizace kontrolního systému, tedy automatizace formální kontroly a důraz na řízení rizik.

Ten dokument je poměrně rozsáhlý, takže tu nebudu číst úplně všechno. Mám následující otázky. Jakým způsobem vy nebo Ministerstvo kultury s doporučeními uvedenými v závěrečné zprávě Revize výdajů v oblasti dotací Ministerstva kultury pracujete? Plánujete změny v dotačních programech? Jaké a kdy? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Já vám děkuji za dodržení času. Pan ministr Oto Klempíř je omluven, takže v souladu s jednacím řádem vám odpoví do 30 dnů písemně. Další interpelující je pan poslanec Marek Výborný na Martina Šebestiána.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuju za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážený páni ministři, vám děkuju za to, že tady jste. Musím říct, že tedy účast vlády je tristní na těch interpelacích. Já jsem vždy jako ministr na interpelace chodil, seč to šlo. Podle mě omluvou je pouze zahraniční cesta. To respektuji. Ale pokud se někdo ani nedokáže omluvit, jako například pan ministr Klempíř – protože jsem poslouchal pana předsedajícího a říkal bez udání důvodu – tak to opravdu je na hraně pohrdání touto Sněmovnou. Ale vím, že brečím na špatném hrobě, protože vás dvou se to netýká.

Já bych chtěl navázat tady na interpelaci, kterou jsem vůči panu ministru Šebestiánovi vznesl minulý týden a on mně fakticky neodpověděl. Protože jsem se ptal, proč nebo na základě čeho se nezahájilo správní řízení ze strany Státního zemědělského intervenčního fondu směrem k dotacím, které byly potenciálně neoprávněně vyplacené společnostem holdingu Agrofert v letech 2017 až 2021?

Pan ministr tady konstatoval, že veškeré soudy rozhodovaly pouze o nenárokových investičních dotacích, což má špatné informace. Sice rozhodovaly o nich, ale právě při tomto rozhodování Městský soud v Praze, potažmo Nejvyšší správní soud – konec roku 2024, začátek roku 2025 – jasně ve svých usneseních uvedl, že § 40 zákona o střetu zájmů se vztahuje na všechny typy veřejné podpory. Dokonce i mimo sektor zemědělství, což by se týkalo pana ministra Vojtěcha.

Proto mi dovolte, abych tedy se znovu zeptal a požádal o jasnou odpověď, proč Státní zemědělský intervenční fond nezahájil minimálně u dvou společností už připravené správní řízení o vrácení těchto dotací tak, aby bylo jasné... Protože jedině soud ve finále, pokud by se společnosti odvolávaly, tak teprve tam jedině soud může rozhodnout, zda ty žádosti o vrácení jsou oprávněné nebo nejsou. Ale na základě tedy konstatování Nejvyššího správního soudu, potvrzeno nepřímo Ústavním soudem, by se mělo takto postupovat. Vy, respektive Zemědělský intervenční fond, tak nepostupujete. Ptám se proč?

Pokud se odvoláváte na špatné znění zákona o střetu zájmů, ptám se: Připravujete, pane ministře, novelu zákona o střetu zájmů, která by celou věc vyjasnila? Děkuji za vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Došlo ke změně předsedajícího. Opět připomínám, že vzhledem k nepřítomnosti odpoví pan ministr v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně. Nyní dávám slovo poslankyni Olze Richterové s interpelací na pana ministra Aleše Juchelku. Paní Richterová byla vylosována na 13. místě.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuju pěkně. Dobrý den, pane ministře. Jsem moc ráda, že jste tady. Ta otázka, jak podpoříte rodiče ve slaďování práce a péče, je myslím i taková nahrávka, protože vaše vláda chce zavést znovu školkovné, což bude finanční podpora pro rodiče. Právě proto, že bych nerada, abychom zabředli jen do toho, tak to zmiňuju rovnou, že si myslím, že to je správně, ale že to neřeší hlavní věci, co rodiče ve slaďování práce a péče potřebují.

Já jsem dnes tady mluvila už o tom, jak rodiče, kteří se chtějí zároveň věnovat své rodině a zároveň chtějí pracovat, tak v méně než polovičním počtu případů mají tuhle možnost. Jsou na to statistiky, jsou na to data. Vlastně okolo roku a půl či dvou let věku dítěte už obrovská část rodin v naší zemi uvažuje o tom, že by i žena – týká se to typicky žen – chtěla na částečný úvazek pracovat, ale prostě moc příležitostí není.

Nevyužitý potenciál lidí pak samozřejmě představuje i ekonomickou ztrátu přes deset miliard korun ročně na daňových příjmech. Ale mně nejde jen o ekonomiku, mně jde spíš o praktickou rovnost, o naplnění potenciálu lidí v naší zemi. Takže bych se ráda optala. Chystáte nějaké vyhodnocení k tomu, jak funguje po několika letech zavedená sleva pro zaměstnavatele u částečných úvazků? Je to pětiprocentní sleva na odvodech na sociálním pojištění. Je to sleva, která má podporovat nejenom rodiče malých dětí, ale i třeba lidi 55 plus a pečující. U těch to funguje, tam ta čísla jsou značná, ale u rodičů malých dětí není jisté, zda to je dostatečné.

Stejně tak druhá noha toho, co by se mohlo z vaší strany stát, je podpora částečných úvazků a jejich nabídky ve státní správě, kde to je nedostatečné. Státní tajemník pan Frič, to v minulosti řešil, ale ten skončil.

Třetí. Máme tady příležitost kvůli poklesu porodnosti fakt nabídnout školky – což není vaše gesce – ale dětské skupiny i dvouletým dětem, kde je zájem. (Předsedající: Čas.) Tak jakou cestu si vyberete? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Prosím tedy o slovo. Slovo má ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Moc děkuji, vážený pane předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, podpora slaďování rodinného a pracovního života patří skutečně mezi klíčové priority Ministerstva práce a sociálních věcí. Naším cílem je vytvářet podmínky, aby rodiče nemuseli volit mezi péčí o děti a pracovním uplatněním, ale aby mohli tyto role samozřejmě úspěšně kombinovat. Zásadní je v tomto směru samozřejmě dostupnost péče o děti.

MPSV už historicky dlouhodobě podporuje rozvoj dětských skupin. Prostřednictvím Národního plánu obnovy investuje do budování nových kapacit více než 7 miliard korun a další prostředky směřují do této oblasti z operačního programu Zaměstnanost plus. Síť dětských skupin se rozšiřuje. V současnosti funguje 2 284 dětských skupin – z toho 38 sousedských dětských hlídání – s kapacitou přes 31 700 míst.

Jenom když komunikuji právě s provozovateli dětských skupin i s tou, tuším, asociací, která je sdružuje, tak ale do budoucna vidíme, že díky nízké porodnosti se bude muset něco samozřejmě s dětskými skupinami udělat, protože kapacity anebo i rozmístění dětských skupin, které takto jsme měli pocit, že budou tržně vznikat tam, kde je to potřeba, tak samozřejmě je tam oprávněná obava u  provozovatelů, že se to do budoucna díky nízké porodnosti neufinancuje. V tuto chvíli už vidíme první, bych řekl, vlaštovky právě tady těchto obav.

Co dále děláme, je, že podporujeme flexibilní formy zaměstnávání. Rostoucí počet osob pracujících na částečný úvazek, který ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 dosáhl více než 514 tisíc osob. Podpora slaďování, péče a práce je důležitá také v otázkách samozřejmě rodičovských plánů, protože to má vazbu na porodnost.

MPSV proto podporuje také preventivní a podpůrné aktivity pro rodiny s dětmi, mimo jiné prostřednictvím dotačního titulu Rodina. Současně finalizujeme Zprávu o rodině, kterou zpracovala Rilsa. Na ni se velmi těším. Uvidíme, jak si stojí české rodiny. Tato zpráva mimo jiné popisuje právě taktéž aktuální sociálně ekonomické podmínky rodin s dětmi v České republice a zaměřuje se na rodičovské plány. Taktéž bude identifikovat faktory stojící za poklesem porodnosti. Přináší i to, jakými nástroji rodinné politiky lze osoby v produktivním věku motivovat právě k realizaci jejich reprodukčních záměrů.

Zároveň v tomto týdnu proběhla konference – a to během včerejšího dne – pod záštitou Úřadu vlády a MPSV. Já jsem tam včera s panem premiérem byl. Přes dvě hodiny jsme diskutovali právě o problematice zkrácených úvazků ve vazbě na návrat pečujících osob na trh práce, v rámci níž se právě ti, kteří byli přítomni, shodli na potřebě možného zvyšování slevy na odvodech na sociální zabezpečení. Někteří říkají, z těch 5 procent jde až na 10, někteří až na 12 procent.

Anebo taktéž – to s tím velmi souvisí – řešení problematiky DPP, dohod o pracovním poměru, jako jedné z kvazi forem právě zkrácených úvazků. Protože ty zkrácené úvazky jako takové samozřejmě mají širší kontext, protože někteří je právě nahrazují například místo zaměstnaneckého poměru právě DPP nebo DPČ.

MPSV bude i nadále usilovat o to, aby rodiny měly k dispozici taktéž dostupné služby péče o děti, flexibilní pracovní podmínky a další nástroje, který jim umožní lépe sladit rodinný a pracovní život. Tehdy jsme se samozřejmě během včerejšího dne na konferenci bavili o rodičovském příspěvku jako o takovém, o jeho délce, čerpání. Ale všechno se vším souvisí.

Ten kontext není jenom u zkrácených pracovních úvazků, protože o ně třeba není ani takový zájem mezi zaměstnavateli, možná právě díky té slevě na sociálním zabezpečení, ale nevidíme to ani v některých regionech ze strany samozřejmě těch, kteří by chtěli na zkrácené úvazky pracovat. Pozor – a včera tam zazněla výborná připomínka, že zkrácený úvazek není, protože si to mnoho lidí plete, úvazek poloviční, ale může být třeba na 70, 80 i 90 procent klasického úvazku. Ale protože máme štědrou prorodinnou politiku z hlediska rodičovského příspěvku, tak někdy není atraktivní částečný úvazek vlastně jakoby přijmout pro ty pečující, protože ty ekonomické věci je k tomu natolik nenutí, protože pořád jsme i ekonomikou, která má nižší nižší mzdy.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi. A táži se paní poslankyně, chce-li položit doplňující otázku. Vidím, že přichází.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já děkuji za odpověď. A vlastně věci, co zazněly, myslím si, že by stály ještě za konkrétnější dopřesnění. Jestli tedy u té státní správy se budete prostřednictvím PSV zasazovat o to, aby byly lidem s malými dětmi snáze dostupné flexibilní úvazky, práce z domova, opravdu to, po čem volají, anebo ty úvazky snížené jenom na 0,7, 0,8, protože opět, to ve státní správě je často velmi těžké.

A druhá otázka. Když jste mluvil o těch debatách, sleva na odvodech pro pečující nebo pro rodiče malých dětí až na 10 až 12 procent, jak to vidíte realisticky? V jakém časovém horizontu byste toto projednávali na Ministerstvu financí? Je to samozřejmě něco, co bude mít nějaký dopad do státního rozpočtu. A co se týče flexibilních a případně zkrácených, ale ne polovičních úvazků, tak by mě i zajímalo, jaká opatření konkrétně děláte na MPSV, aby lidem ve vašich týmech a ve vám podřízených organizacích bylo slaďování práce a péče usnadněno. Jde tedy samozřejmě o úřady práce, ČSSZ a podobně.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. A nyní opět slovo (má) ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Já děkuji za slovo. Jdeme tomu určitě vstříc. Já tuším, že to číslo mám, že tam ohledně například home office tak máme opravdu hodně lidí z těch 1 500, kteří pracují na MPSV na home office. Já se na to ještě analyticky budu v tuto chvíli dívat.

Co se týče slaďování rodinného a pracovního života a hlavně částečných zkrácených úvazků, tam nejde ani o samozřejmě work life balance, někdy jde třeba i o to, že ten člověk má zdravotní handicap, a proto potřebuje jenom částečný úvazek. Tady tomu já vycházím velmi vstříc, už několikrát právě jsem přijal za svého působení právě na částečný úvazek členy svého týmu – nebudu konkrétní.

Potom co se týká slaďování rodinného a pracovního života na MPSV, tak funguje tam už několik let x dětských skupin, naposledy před, tuším, dvěma měsíci jsme otevřeli poslední dětskou skupinu, která jde takhle jakoby napříč naším dvorem, jmenuje se Veverky a tam máme už naplněnou kapacitu dětí, které vlastně v rámci MPSV chceme, aby byly hlídány.

Co se týká dalšího slaďování rodinného a pracovního života, jdeme vstříc všem zaměstnancům na MPSV. Teď v tuto chvíli tam připravujeme různé další projekty, které se týkají zdraví, zdravého životního stylu, pohybu a tak dále. Takže v různých formách a já se tomu samozřejmě nebráním a myslím si, že i celá řada mých kolegů, vrchních ředitelů, se nebrání tomu, pokud to má svůj smysl, tak aby si pracovní čas ten člověk nastavil sám. A myslím si, že – a včera to tam také zaznělo – by státní správa měla být opravdu lídrem v tom, jak ukazovat zaměstnavatelům, že to jde dělat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, pane ministře. Nyní dávám slovo poslanci Jakubovi Jandovi, který byl vylosován na čtrnáctém místě, k přednesení ústní interpelace na ministra pro sport, prevenci a zdraví Borise Šťastného. Prosím.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, jako bývalý profesionální sportovec velmi dobře vím, co znamená fair play. Vy sám mluvíte o tom, že vaším cílem je propojit zdravý životní styl, rozhýbat české děti a zefektivnit financování sportu. Realita vašich kroků ale těmto slovům dává jasně červenou kartu.

Letos posíláte Národní sportovní agentuře ze státního rozpočtu 8 miliard korun. To jsou peníze daňových poplatníků. Sám jste prohlásil, že úkolem nového vedení NSA je vytvořit absolutně transparentní, férový a předvídatelný systém. Jenže ve svém pozměňovacím návrhu k tisku 77 děláte přesný opak: Rušíte, nebo chcete zrušit dozorčí komisi NSA. Argument o odpolitizování neobstojí. Dozorčí komise složená z poslanců a senátorů napříč politickým spektrem je klíčovým nástrojem pro průběžnou a kontinuální kontrolu miliardových toků.

Zmínil jste, že kontrolu provádí NKÚ, ale NKÚ kontroluje věci až zpětně. Dozorčí komise má fungovat jako prevence v přítomném čase. Aby toho nebylo málo, škrtáte v agentuře 10 procent personálních kapacit i nákladů. Chcete po NSA zlepšit výsledky, ale berete jí lidi i kontrolní mechanismy. To nedává smysl. Na jedné straně mluvíte o transparentnosti, na druhé straně systematicky zhasínáte světla, aby na hospodaření s miliardami nebylo vidět.

Moje otázky jsou tedy stručné a jasné: Jakým konkrétním mechanismem chcete zajistit, že bez dozorčí komise nebudou miliardy z NSA unikat černými dírami a že o nich nebude rozhodováno za zavřenými dveřmi? A jak chcete s oslabenou Agenturou bez kontrolních pojistek reálně transparentně rozvíjet český sport? Děkuji vám za odpověď.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Slovo má ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Vážený pane předsedající, vážený pane poslanče Jando, velice děkuji za tento dotaz týkající se dozorčí komise Národní sportovní agentury a vůbec transparentnosti sportu a transparentnosti v rozdělování finančních prostředků.

Národní sportovní agentura jako každá jiná organizační složka státu je kontrolována Nejvyšším kontrolním úřadem, jehož zprávy jsou veřejné, a každá organizace musí nálezy vypořádat a najít opatření pro jejich odstranění. Celý proces kontroly končí právě v Poslanecké sněmovně, tedy zde na kontrolním výboru. A tím pádem je ten celý proces velice transparentní, protože obhajoba je i za účasti vaší jako poslance Poslanecké sněmovny a zástupců Nejvyššího kontrolního úřadu.

Druhým typem kontroly (v) Národní sportovní agentuře je kontrola Ministerstva financí. Tato kontrola právě probíhá a kontroluje zpravidla všechny operace se státním rozpočtem, a to nejen hospodaření úřadu, ale i celého procesu dotačního řízení.

Třetím typem kontroly je kontrola služebního úřadu a postupů stanovených služebními a pracovněprávními předpisy, a to včetně řízení kvality výkonu služby.

Tyto všechny kontroly opakovaně proběhly na Národní sportovní agentuře, mají profesionální postupy a výstupy jsou zcela veřejné. Tento obvyklý způsob kontroly ústředního orgánu státní správy a organizační složky státu proto považuji za dostatečný, ostatně je užíván i pro všechny ostatní složky státu stejně. Žádné jiné ministerstvo ani jiný správní orgán nemá zákonem stanovenou politickou dozorčí komisi.

Jak konstatovaly právě výsledky kontrol, Národní sportovní agentuře chybí vnitřní kontrolní mechanismy či chyběly vnitřní kontrolní mechanismy, a s tím jsem se setkával od počátku. Jako příklad uvádím přezkumná řízení žadatelů o dotace, které – v minulosti nebylo uplatňováno, tedy nebyl zaveden vnitřní mechanismus šetření stížností a podnětů. Chci připomenout, že žádná politická dozorčí komise nedisponuje, nedisponuje zákonnými prostředky zasahovat do správních řízení, nahlížet do spisů či mít jakýkoli přístup k neveřejným informacím. Tyto mají právě: Nejvyšší kontrolní úřad, Ministerstvo financí, případně orgány činné v trestním řízení.

K již existující komisi a návrhu skutečně v rámci pozměňovacího návrhu k zákonu o státních zaměstnancích tuto komisi zrušit chci připomenout následující.

Jde čistě o politický orgán. Je složen z pana – bez titulů – Pavla Klímy za TOP 09, bývalého poslance, vás – pana Jakuba Jandy za Občanskou demokratickou stranu, pana Jana Richtera – poslance za ANO, pana Pavla Karpíška – poslance za občanské demokraty, pana Josefa Klementa za KDU-ČSL – senátora, pana Jana Sobotku – senátora za STAN, pana Tomáše Třetiny – senátora za TOP 09, pana Františka Jury – senátora za ANO, nově pana Miroslava Krejčího – poslance za Motoristy a pana Jaroslava Foldyny – poslance za SPD.

V této věci chci připomenout, že v minulém roce se obvykle vámi citovaná dozorčí komise scházela přibližně čtyřikrát za rok a neshledal jsem žádný kontrolní závěr, který by nastavoval nějaké jasné mechanismy, které by se měly změnit. Jsem velice zklamán také z toho, že vámi citovaná politická dozorčí komise se v letošním roce nesešla ani jednou. Já nevím z jakého důvodu tedy, když interpelujete ministra s tím, že tento politický orgán má být rozpuštěn jako nadbytečný, proč ta komise od ledna letošního roku do června letošního roku se vůbec nikdy nesešla, když také se sejít mohla a tuto situaci řešit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi a podle pohybu pana poslance vidím, že chce položit doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji. Komise se nesešla proto, že jste o to neměl zájem. Řekněme si na rovinu, že byl tlak od koaličních poslanců, aby se sešla, vy jste to nechtěl. To si řekněme na rovinu.

Že pořád zmiňujete NKÚ, ano, zprávy končí na na kontrolním výboru, kterého jsem předsedou, ale NKÚ, už jsem vám to říkal, vy mě snad neposloucháte, kontroluje zpětně. Zpětně období – třeba bylo tam období 2018-2021 nebo 2019-2021, zpětně. Dneska máme rok 2026. Dozorčí komise NSA může nahlížet do dokumentů agentury, kontrolovat hospodaření a procesy uvnitř NSA, upozorňovat na chyby a rizika, požadovat vysvětlení od vedení agentury, podávat zprávy ve Sněmovně. Nejvyšší kontrolní úřad přijde se skupinou, vyžádá si smlouvy, účetnictví. Říkám, ten dělá zpětně. My, ta komise je proto, aby dělala kontrolu teď, jestli jsou vyplaceny dotace, jestli už jste svazům doplatili těch 50 procent, co jste jim měli doplatit, a další tyto věci. A to se vždycky zodpovídalo vedení agentury. A že se ta komise nesešla, to je jen váš vyšší zájem.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a nyní tedy předávám slovo panu ministru pro sport, prevenci a zdraví Borisi Šťastnému.

 

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Děkuji. Já chci pouze zopakovat, že snahou naší vlády je maximálně profesionalizovat jednotlivé instituce. Chceme, aby tam byli odborníci. Chceme, aby tito lidé nebyli ve střetu zájmů. To je také důležitá věc. Proto jsem i rozpustil poradní orgán rady Národní sportovní agentury, protože naprostá většina osob v něm sedících, kteří radili předchozímu vedení Národní sportovní agentury, tak zastupovala současně sportovní hnutí.

Současně skutečně nechceme, aby existovaly politické orgány, které které tímto způsobem fungují. Myslíme si skutečně, že existují standardní kontrolní mechanismy. Ihned po nástupu do úřadu a výměně vedení Národní sportovní agentury nastaly následující kontroly: Veřejnosprávní kontrola Ministerstva financí, velmi pečlivá – probíhá; interní audit Národní sportovní agentury – probíhá a současně vypořádání závěrů NKÚ, které v minulosti objevily řadu nesrovnalostí v této věci.

Já chci ještě jednou zopakovat, že není to ministr pro sport, prevenci a zdraví, ani vedení Národní sportovní agentury, které by svolávalo tu komisi. Čili opakuji, vy kritizujete, že neexistuje nebo že se vám nelíbí, že komise už nemá existovat, a přitom byť jste jím členem a byť vaše opozice, to znamená předseda té komise je z TOP 09 a vy jste z ODS, tak jste za celých půl roku nesvolali jediné jednání a vlastně nic nekontrolujete. Tak to je podle mě potvrzení toho (Předsedající: Čas!) co říkám.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji panu ministrovi. Nyní dávám slovo poslankyni Věře Kovářové. (Není přítomna.) Já totiž nevidím tady přes stůl. Tím pádem její slovo, její interpelace propadá a já dávám slovo paní poslankyni Adrianě Chochelové s interpelací na ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelku. Máte slovo.

 

Poslankyně Adriana Chochelová: Děkuju. Vážený pane ministře, já se chci zeptat na situaci kolem jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, které bylo spuštěno k 1. dubnu 2026 a ta situace kolem toho je aktuálně prostě kritická. Stejně jako na ostatní poslance se na mě obracejí zoufalí občané, ať už to jsou mzdové účetní, personalisté nebo podnikatelé. Ty maily nám chodí všem. A zatímco vaše ministerstvo prezentuje spíše vyjádření o tom, jak vše skvěle funguje a nedostatky jsou marginalizovány, tak v praxi je ta situace prostě bohužel úplně jiná. Pokud to chcete vidět, tak ten reálný obraz je vidět na všech těch odborných fórech, ale i třeba na facebookových skupinách, kde ty mzdové účetní každý den mezi sebou řeší ty jednotlivé technické problémy, které s tím systémem mají.

Systémy nefungují, někdy to neumí zpracovat minusové částky. Někdy se data do systému nepropisují. Stane se vám, že tam zaměstnance vyplníte, pak ho tam nevidíte, a když ho chcete vyplnit znovu, tak vám to napíše, že je to duplicita. Když zavoláte na správu sociálního zabezpečení, tak vám sice chtějí pomoct, ale vlastně nakonec nevidí do toho systému, takže nevidí, co vy tam máte za problém, a odkazují vás na ministerstvo.

Kdybych měla příkladem ukázat, jak ten systém vlastně pro mzdové účetní funguje a jak je pro ně nepřívětivý, tak ty konkrétní chybové hlášky po podání, které vám vypadnou, a často jich vypadnou desítky až stovky, když máte větší firmu, jsou například: chyba formální datové integrity podáních a pak nějaká čísla, nebo přípustnost dvojtečka – nepropustné, pojistný vztah s uvedeným ID PPVXXX nebyl nalezen v systémech. V takovém případě běžná mzdová účetní, která nemá větší technické vzdělání než to, že umí s tím svým systémem, prostě neví, co má dělat. A proto se já vás ptám jenom na dvě věci, proč vlastně přenášíte tu odpovědnost za technickou nepřipravenost jednotného měsíčního hlášení na ty zaměstnavatele, na ty účetní, proč to nevyřešíte vy první, a až potom to neukážete těm lidem, aby s tím museli pracovat? A za druhé, zda jste připraveni alespoň odložit vymáhání sankcí tak, aby nedošlo k tomu, že na ty mzdové účetní a na ty zaměstnavatele přejdou vlastně ty škody za to, že (Předsedající: Čas!) my jsme to nezvládli správně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, paní poslankyni Adrianě Chochelové, která byla vylosována na 16. místě. To opakuji pouze pro záznam. A nyní má slovo ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.

 

Ministr práce a sociálních věcí ČR Aleš Juchelka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vám nejdříve sdělil hlavní informace o projektu jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů. Projekt tedy běží, ano, od 1. dubna tohoto roku a tato systémová změna vykazování vůči více institucím najednou v sobě obsahuje tři hlavní procesy. Uvedu u každého z nich aktuální stav.

První dva procesy jsou jednorázové. Máme je už téměř dokončeny. To je dohlášení údajů za zaměstnavatele – je jednorázová záležitost. To znamená, že tam už jsme na 99 a více procentech zaměstnavatelů, kteří úspěšně tady tyto údaje zaslali.

A potom to je dohlášení údajů za zaměstnance. U pracovních vztahů zaměstnanců evidovaných právě k tomu datu 1. 4. byly zaměstnavateli rovněž zaslány údaje za 99 procent všech vztahů.

Třetím procesem je opakované měsíční hlášení. První hlášení je za duben a u něj máme 88 procent zaměstnavatelů, kteří podali alespoň jedno hlášení. To jich je dohromady 330 571, 67,6 procent zaměstnavatelů zaslalo údaje bezchybně za všechny zaměstnance a podíl bezchybných podání trvale roste. Bylo již zasláno hlášení za 87,3 procenta zaměstnanců, to je dohromady za 5 563 125, z toho 80,8 procent bylo zcela bez chyb, to je pět a čtvrt milionu. Odmítnutá hlášení byla pod 0,8 procenty a podíl mírně klesá. Celková chybovost je cca 3,4 procenta. Zaměstnavatelé již také začínají posílat údaje za červen, kdy je termín do 20. 6., přestože máme teprve tři dny po uzavření měsíce, za který se hlásí. Je zapojeno celkem 38 211 zaměstnavatelů, to je 10 procent z té celé báze, z toho 35 500 již měsíční hlášení kompletně dokončili.

Nahlášena máme 4 procenta báze za ten květen, a to je 245 538 vztahů, zatím zejména tedy jsou to střední a menší zaměstnavatelé.

Ta provozní odolnost, tak tam systém JMHZ prokázal, že se dokáže vypořádat s velkou zátěží. To můžu říct i přesto, že jsem ten systém zdědil, který byl odložen už tou minulou vládou z 1. 1. v tom náběhu na 1. 4., a skutečně to hlídám skoro na denní bázi, tu chybovost, ty porodní bolesti, za které se omlouvám, a právě všechny ty sankce, o kterých vy tady hovoříte, jsem odpustil do konce srpna a také jsem se setkal se mzdovými účetními, s jejich asociacemi, certifikovanými účetními, s daňovými poradci a se všemi komunikujeme.

Udělali jsme i právě na těch, bych řekl, odborných fórech, o kterých vy hovoříte, ale i na těch facebookových stránkách, kde se ty účetní šikují a kde si radí navzájem vlastně mezi sebou, co mají dělat, tak tam jsem zavedl Community management proto, aby jim odpovídalo na ty jednotlivé dotazy. Máme call centrum, které je sice zahlceno, ale funguje taktéž a nejlépe, a tak já jsem to poradil všem, je psát ty konkrétní dotazy emailem, protože tam se dokáže dobře odpovědět. Ale ten systém je stabilní a ve dnech okolo 20. května jsme byli schopni přijímat až 20 milionů formulářů denně, aniž by byl systém přehlcen. Je to výkonnostně stabilní záležitost, aktuální zátěž dosahuje téměř poloviny rekordní zátěže právě z toho 20. května, to je 2 193 251 formulářů a systém vykazuje vysokou stabilitu i při značném zatížení po více dnů.

Já připouštím, že se vyskytly i dílčí provozní incidenty. Vůbec to nebagatelizuji, naopak. Na denní bázi se snažíme je všechny opravovat a je to velikánský systém, který dává dohromady 25 formulářů a když se překlenou tady tyto všechny, bych řekl, porodní bolesti, pak to bude fungovat bezvadně, protože to bude navazovat na to, co už naše vláda avizovala, jednotné inkasní místo a tak dále.

Z pohledu uživatelů také není přizpůsobení novému systému vykazování jednoduché. My jsme si vědomi zpětné vazby zejména právě od mzdových účetních, pro které je velmi náročné splnit první termíny, orientovat se samozřejmě v nově poměrně rozsáhlé dokumentaci a ne vždy dokážeme promptně reagovat na všechny dotazy, kdy jejich celkový počet je za první měsíc na úrovni 100 000. Takže věříme tomu, že to do budoucna bude v pořádku, ale ten systém funguje.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Táži se paní poslankyně zda – ne, takže nechce položit doplňující otázku. Nyní dávám slovo poslankyni Zdeně Kašparové, která byla vylosována na 17. místě k přednesení ústní interpelace na ministra životního prostředí Igora Červeného, který není přítomen, je omluven. Máte slovo.

 

Poslankyně Zdena Kašparová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, dost mě mrzí, že tu momentálně nejste, protože se na vás chci obrátit s dotazy, které reagují na aktuální informace týkající se personální politiky vašeho rezortu. Podle zjištění médií nastoupil na Ministerstvo životního prostředí do oddělení komunikace pan Adam Šejna. Tento krok vyvolává zásadní otázky jak z hlediska odborné kvalifikace, tak z hlediska morální a společenské integrity osob, které mají reprezentovat státní správu navenek. Pan Šejna je veřejnosti znám jako politický influencer, jehož veřejná prohlášení dlouhodobě vykazují prvky předsudků, netolerance a snahy o hluboké štěpení společnosti. Považuji za velmi alarmující, aby oficiální komunikační kanály ministerstva, které mají ze své podstaty sloužit všem občanům České republiky bez rozdílu, spoluvytvářel člověk s takto radikálním a polarizujícím profilem.

Druhým neméně závažným rozměrem celého případu je skutečnost, že pan Šejna v těchto dnech teprve dokončil středoškolské vzdělání. Pro danou pozici referenta je standardně vyžadováno vysokoškolské nebo vzdělání výše odborného charakteru, přičemž vaším úřadem mu byla udělena personální výjimka. V situaci, kdy tisíce mladých a kvalifikovaných lidí marně hledají uplatnění ve státní správě a musí procházet náročnými standardními procesy, působí tento krok jako zřejmá politická trafika a pohrdání principy transparentnosti.

Tyto roviny ještě více umocňuje skutečnost, že toto není první případ zvláštních procesů při dosazování pozic na Ministerstvu životního prostředí. Státní správa nesmí sloužit jako politické odkladiště nebo marketingová základna pro radikální influencery. A já se vás tedy chci ptát, jakým způsobem byl pan Šejna dosazen a jak bude s jeho působením na ministerstvu naloženo. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak děkuji, paní poslankyně. V souladu v souladu s jednacím řádem bude do 30 dnů odpovězeno panem ministrem písemně.

A já nyní dávám slovo poslanci Vojtěchu Munzarovi, který byl vylosován na 18. místě k ústní interpelaci na paní ministryni Mrázovou, tedy ministryni pro místní rozvoj Zuzanu Mrázovou, ať to máme úplně celé. Máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane místopředsedo. Dneska nemám štěstí na přítomnost obou ministryň, nicméně ptám se, vážená paní ministryně, Úřad Národní rozpočtové rady zde zveřejnil v září 2025 informační studii Pravidla efektivního hospodaření územních samosprávných celků, jejíž autoři upozorňují na nízkou míru zhodnocování volných finančních prostředků obcí a krajů. Studie uvádí, že pokud by územní samosprávné celky v roce 2024 využívaly ve větší míře termínované účty státní pokladny vedené u České národní banky, mohly by jejich příjmy z úroků vzrůst z 12,6 miliardy korun na přibližně 20 miliard korun.

Autoři studie současně konstatují, že nadpoloviční většina obcí v roce 2024 nedosáhla ani na nominální efektivní úrokovou míru 1 procento ročně, což znamená, že dochází ke kontinuálnímu znehodnocování peněz daňových poplatníků a ... (?) se Vás chci zeptat komunikuje (?) Ministerstvo pro místní rozvoj s obcemi a městy problematiku efektivního zhodnocování volných finančních prostředků a možnosti využívání termínovaných účtů státní pokladny?

Já si myslím, že osvětu v tomto případě nemá dělat pouze Ministerstvo financí, ale apel by měl přicházet i z mnoha dalších ministerstev. Proto se vás ptám, jestli takovou osvětu děláte a případně jakým způsobem. Děkuji za Vaši odpověď.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak my jsme se vystřídali v řízení schůze. Děkuju panu poslancovi za dotaz na paní ministryni Mrázovou. Jestli se nemýlím, tak paní ministryně Mrázová je omluvena z dnešního jednání, respektive tady není, každopádně není přítomna, takže vám v souladu s jednacím řádem, pane poslanče, odpoví písemně do 30 dnů.

A my tedy budeme pokračovat další interpelací. Jako další je vylosován s pořadovým číslem 19 pan poslanec Marek Výborný, který bude interpelovat pana ministra kultury Klempíře. Tak pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Já vám to zjednoduším. Tady není nikdo z té vlády, teda kromě pana ministra Vojtěcha, který tady teďka sedí, chudák jediný. Takže všichni ostatní na nás tady zvysoka.

Myslím, že to je skutečně na hraně neplnění ústavní povinnosti vlády odpovídat se Poslanecké sněmovně. Já to považuju za bezprecedentní a moc dobře si pamatuji ty výtky a výhrady vůči naší vládě, ale to, že by tady seděl jeden ministr, tak to si myslím, že se nestávalo ani za nás.

Vážený pane nepřítomný ministře Oto Klempíři, já bych za prvé chtěl, abyste mi odpověděl, a to písemně, kde se v tuto chvíli pracovně nacházíte, protože vaše omluva je bez uvedení důvodu, a to je pro mě naprosto nepřijatelné. Není uvedeno, zda se jedná o osobní důvody, pracovní důvody nebo já nevím jaké, takže za prvé prosím, abyste odpověděl, kde jste místo toho, abyste jako člen vlády se zodpovídal Poslanecké sněmovně právě prostřednictvím interpelací, tak kde jste tedy v tuto chvíli byl?

Za druhé chci se zeptat v souvislosti s naprostým chaosem, který zavládl v oblasti mediální legislativy, můžete mi vysvětlit a popsat, jaký je aktuální stav.

Podle slov pana premiéra váš návrh, který vy jste obhajoval jako naprosto skvělý, a ten, který samozřejmě po vypořádání všech připomínek, je jich víc jak čtyři sta, v mezirezortním připomínkovém řízení, vláda schválí, a vy ho přinesete do Poslanecké sněmovny. Pan premiér v médiích řekl, že to není pravda. Tak se chci zeptat, tedy co s tímto návrhem bude, zda vy skutečně váš návrh opouštíte a zůstane v eKLEPu jako neprojednaný, a to ani vládou?

Dále se chci zeptat, dle výroků premiéra Andreje Babiše píšete nový zákon, prý do 14 dnů čili asi do příštího týdne, tak se chci zeptat, zda už na něm skutečně pracujete, zda vám ministerstvo pořídilo alespoň nějaký lepší level umělé inteligence, která vám s tím evidentně pomáhá, aby ten výsledek nebyl stejně tristní a stejně trapný, jako byl právě u této první části? (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Děkuji za tyto odpovědi, stejně tak jako za vaše stanovisko k návrhu, který je v Poslanecké sněmovně. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Já se omlouvám, dvě minuty. Děkuju pěkně. Tak jak jsem řekl, pan ministr Klempíř také není přítomen, čili stejně jako v tom předchozím případě odpoví podle jednacího řádu do 30 dnů panu poslanci Výbornému písemně. A my můžeme přejít na další interpelaci. Jako dvacátá byla vylosována paní poslankyně Zajíčková, která bude interpelovat pana ministra Plagu. Tak, paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Dobré odpoledne všem. Vážený pane ministře, přicházím s tématem, které se možná může jevit jako takové okrajové, které není v centru zájmu jak médií, tak v podstatě mnohých úředníků. Nicméně je to téma podle mě velmi vážné a je potřeba mu věnovat pozornost. Týká se problematiky ústavní a ochranné výchovy v České republice.

Této agendě se dlouhodobě věnuji. V minulém období jsem jako poslankyně tuto problematiku intenzivně řešila. Dokonce jsem se zúčastňovala výjezdů s veřejným ochráncem práv, kdy jsme navštěvovali různá ústavní a výchovná zařízení a v současné době jsem díky podvýboru pro náhradní výchovnou péči také v obraze, co se týče této problematiky. Bohužel z dostupných dat se ukazuje, že stále máme tisíce dětí v těchto zařízeních. Je to určitě přes 7 000 dětí. Je to obrovská skupina, kdy samozřejmě je pro nás velmi důležité a mělo by nás zajímat, jak se vlastně těmto dětem žije v těch zařízeních, jaký vliv na ně mají jejich vychovatelé a podobně.

K této agendě je z mého pohledu nutno přistupovat velmi citlivě a s určitou jasnou koncepcí. Navíc Česká školní inspekce nedávno ve výroční zprávě popsala velmi jednoznačně nedostatky v této problematice v tomto odvětví. A co víc, dokonce z výroční zprávy vyplývá, že nám přibývá dětí v předškolním věku, právě dětí, které jsou umisťovány do ústavních nebo výchovných zařízení.

Z tohoto důvodu bych Vám, pane ministře, ráda položila následující dotazy k této problematice. V jaké fázi se v současné době nachází řešení nedostatku ústavní a ochranné výchovy na Ministerstvu školství? Jak v této věci je připravovaná právní úprava? Jakým směrem se bude systém ústavní ochranné výchovy dál ubírat? (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) A kdy můžeme očekávat nějaký legislativní návrh u zákona (č.) 109/2002 Sb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji za snahu o dodržení času. Pan ministr Plaga je nepřítomen čili odpoví vám do 30 dnů. Budeme pokračovat další interpelací. S pořadovým číslem číslo 21 byla vylosovaná paní poslankyně Šebelová, která bude interpelovat přítomného pana ministra Vojtěcha. Tak prosím.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji vám za slovo, pane předsedající. Já znovu poděkuji panu ministru Vojtěchovi, že jako jeden z mála ministrů této vlády je dnes přítomen a mezi mou interpelací devátou a dvacátou první uplynulo opravdu málo času. Já jsem jdu s dotazem, protože vy jste naprosto nekoncepčně rozhodli jako vláda o přesunu agend z Úřadu vlády na Ministerstvo zdravotnictví. Konkrétně se zajímám o protidrogovou politiku, což celá řada odborníků, adiktologové před tímto krokem varují. V pondělí měli výstražnou stávku, zítra ohlásily stávku odbory u Úřadu vlády. Já se také obávám toho, že dojde k rozvratu fungujícího systému prevence užívání drog v této zemi, protože to není jenom zdravotní problém, ale obsahuje celou řadu věcí. Mám pocit, že toto se snažíte zakrýt útokem na kratom. Zajímá mě tedy, jakým způsobem a jak konkrétně chcete předložit legislativu, v jakém termínu, jestli budete tedy navrhovat zvýšení spotřební daně, zda budete navrhovat zvýšení zákazu prodeje od 21 let? To jsou jistě věci, které jsou tady ve Sněmovně k debatě.

Chtěla bych připomenout, že máte platný zákon, který vám umožňuje umisťovat nové psychoaktivní látky na seznam těch nových psychoaktivních látek, které se pořád objevují, aby nemohly být prodávány. Apeluji na vás, abyste v tomto zvýšili iniciativu. Myslím si, že zákon vám i umožňuje tvrdě kontrolovat nedodržování a sankce. Myslím si, že toto je cesta, kterou byste se měli ubírat, a myslím si, že pokud opravdu chceme řešit problematiku závislosti v České republice, neměli bychom zavírat oči před reálným problémem, kterým je alkohol. A proto se vás ptám, pane ministře, zda budete nějakým způsobem řešit to, že si děti například mohou úplně v klidu koupit on-line alkoholické nápoje, pouze odkliknou, že jim je 18 let a potom si to třeba nechají poslat do boxu a nikdo nekontroluje, kdo si tu zásilku vyzvedává. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Odpověď pana ministra. Tak prosím.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážená paní poslankyně, vážení páni poslanci, je tady ticho, že by bylo slyšet spadnout stéblo trávy. Každopádně útok na kratom, to je takový docela zajímavý obrat. Já myslím, že tady to není o útoku na kratom. Je to o otázce objektivního informování o rizicích spojených s konzumací kratomu.

Je objektivní fakt, že kratom patří mezi látky, které mají svá rizika, mají svá rizika z hlediska dopadů na zdraví. A mě trošku mrzí, že vlastně celá ta legislativa, která byla přijata, tak úplně ta rizika nezohlednila. Protože když se podíváte třeba na důvodovou zprávu, která tehdy byla vlastně k příslušné vyhlášce, tak ta jasně stanoví, že třeba Státní zdravotní ústav nikdy nestanovil bezpečnou dávku kratomu. Evropský úřad pro bezpečnost potravin vlastně se k tomuto také negativně vymezil s tím, že nemůže stanovit bezpečnou dávku, protože nejsou ani nějaká dlouhodobá data o účincích. Takže v tomto směru my musíme hovořit o rizicích kratomu.

Ten kratom je u nás užíván poměrně extenzivně, zejména mladou generací. Když se podíváme na data z roku 2024, celkově 18,9 procent dotázaných v rámci studie ESPAD uvádí, že užívá kratom, a u mladých je to ještě více. Za rok 2025 tam vlastně byla data, že užití kratomu ve třetím ročníku středních škol je 26,2 procenta dotázaných. To znamená, 26 procent vlastně lidí, kteří nemají ještě 18 let, tak užívá kratom. Takže kratom skutečně je do velké míry dětská droga. My jsme se dívali i na data, která jsme si nechali sebrat retrospektivně ÚZISem za rok a půl poslední, to znamená, od začátku roku 2025 do května, a tam se ukázalo, že zhruba 775 případů bylo vykázáno jako akutní intoxikace kratomem. Ano, můžeme se bavit, že to je ve spojení s dalšími látkami, ale ten výkon skutečně, tak jak byl vykázán, je akutní intoxikace kratomem, tak jak ho vlastně vykázali poskytovatelé péče zdravotnické záchranné služby, nemocnice. A většina z těch případů nebo polovina řekněme, mírně nad polovinu jsou lidé, kteří jsou do 19 let. Jsou tam lidé, děti od 10 do 14 let, kteří skutečně jsou hospitalizováni v případě akutní intoxikace kratomem.

Takže je to problém a my pouze říkáme to, že musíme velmi pečlivě kontrolovat, že kratom se dostává do rukou jenom těch, kteří na to mají legální nárok. A to bohužel teď tak není. A to byla vlastně i ta akce, o které jsme informovali, kde vlastně byl kratom zabaven mimo tu legální síť. A z toho vychází vlastně i ty změny, které chystáme v rámci změny zákona, kdy vidíme, že skutečně ten extenzivní počet lidí do 19 let je třeba řešit, a proto bychom chtěli vlastně navýšit tu hranici dostupnosti na 21 let z 18 let.

A pak řešíme ještě spotřební daně, což je otázka Ministerstva financí, a navýšení správních poplatků za vydání licence na prodej kratomu. Dneska aktuálně máme 172 provozoven, které vlastně jsou licencovány.

Takže my nechceme v tuto chvíli zakazovat kratom, ale chceme velmi tvrdě vymáhat to, že kratom bude se dostávat jenom těm, kteří na něj mají legální nárok, což se bohužel teď neděje a ten kratom se dostává k dětem a je to skutečně dětská droga, tak to prostě je. Z těch dat to jasně vidíme.

A alkohol je problém, já s tím souhlasím. Víte, že já jsem zastáncem toho, že máme přistoupit i k regulaci konzumace alkoholu, a my v tuto chvíli chystáme konzultaci s příslušnými rezorty na ministerstvu, která by měla proběhnout do konce června, kde se budeme bavit o tom, jaká opatření můžeme přijmout, abychom omezili extenzivní konzumaci alkoholu v České republice. A toto opatření, o kterém jste hovořila, ověřování věku u on-line obchodů, může být jedno z nich.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak paní poslankyně položí doplňující otázku. Tak, prosím.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Já určitě položím doplňující dotaz a také okomentuji. Právě proto, že se děti snadno dostaly – a bylo to tady volně v automatech – k medvídkům gumovým, které obsahovaly například HHC, tak my jsme přijali tu legislativu, která zakázala, aby to byla potravina, aby to bylo vábivé a tak dále.

To znamená – vy teď máte nějakou legislativu, kterou my jsme v minulém období přijali, na které jsme spolupracovali v té přípravě i s vašimi kolegy. Já apeluji na to, aby místo nesmyslných zákazů jste využívali možnosti, které máte.

A oceňuji, že jste tady se přihlásil k tomu, že připravíte legislativu, která reguluje problém alkoholu, protože je to skutečný problém.

Já taky přidám pár čísel. Například PAQ Research vyčíslil negativní externality alkoholu až na 83,4 miliardy korun v cenách roku 2024, problematické pití se týká milionu lidí a alkohol významně souvisí i s domácím násilím. Podle zprávy o alkoholu 72 procent pachatelů domácího násilí bylo pod vlivem alkoholu. Tedy je potřeba se věnovat i alkoholu, ne pouze pokrytecky kratomu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, čas, paní poslankyně. Děkuju a odpoví pan ministr.

 

Ministr zdravotnictví ČR Adam Vojtěch: Znovu, určitě, alkohol je problém. Situace s alkoholem v České republice je problematická, to dlouhodobě. Skutečně se umisťujeme jako šampioni v pití alkoholu a bohužel i mezi dětmi, což je pravdou. Byť se zdá, že u té nejmladší generace podle těch posledních údajů počet konzumentů mírně klesá. Oni bohužel, se zdá, že přecházejí právě na jiné látky z toho alkoholu právě třeba na kratom a podobné látky, takže tam vidíme určitou změnu v chování.

Ale alkohol zůstává problém a měli bychom se bavit o tématu reklamy a dostupnosti alkoholu pro děti a mladistvé. To si myslím, že je legitimní debata, já ji určitě povedu. Jsou tam i další negativní externality, jak říkáte, z hlediska domácího násilí a podobně.

Ale hlavně, já se na to dívám z pohledu veřejného zdraví, a tam například to, že alkohol způsobuje rakovinu a je to vlastně dneska prokázáno, tak je problém a další samozřejmě onemocnění.

Takže vnímám to a určitě tu debatu budu chtít vést, ale to neznamená, že nemáme se bavit i o rizicích kratomu. Konzumace kratomu není bezpečná, neznamená to, že když ten kratom je legální, tak je bezpečný, a to by mělo zaznít. To skutečně já nemohu jako ministr zdravotnictví říct, že je v pořádku, že je dostupný kratom, protože kratom nemá dlouhodobá data o rizicích užívání. Vidíme na těch datech, která máme v tuto chvíli k dispozici, že dostává ty lidi do nemocnic, že je dostává na jednotky intenzivní péče a na ARO. Ano, možná v kombinaci s dalšími látkami, ale ten kratom k tomu přispívá. Takže já jako ministr zdravotnictví nemohu říct, že kratom je bezpečná látka k užívání. Naopak velmi varuji před jeho užíváním na nějaké kontinuální bázi. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju za dodržení času a přejdeme k další interpelaci, kterou přednese pan poslanec Krainer. Tak pane poslanče, prosím.

 

Poslanec Jakub Krainer: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, obracím se na vás v souvislosti s programem Bezpečné dětství, který schválila naše vláda v roce 2025.

Tento program je zaměřen na posílení koordinace a zlepšení dostupnosti služeb v oblasti duševního zdraví, prevence rizikového chování a násilí v blízkých vztazích. Vzhledem ke stále se zhoršujícímu duševnímu zdraví nejen dětí a mladistvých i nárůstu násilné dětské kriminality v posledním roce je rychlá realizace kroků tohoto vládního programu více než na místě.

Hlavní koordinaci opatření proto materiál určil Ministerstvu vnitra. Z dřívějších vyjádření předsedy vlády Andreje Babiše vyplynulo, že agenda měla být začleněna pod nově vzniklou pozici vládní zmocněnkyně pro duševní zdraví. Její agenda se ale nyní poté, co jste rozprášili na Úřadu vlády všechny průřezové oblasti, přesouvá na Ministerstvo zdravotnictví.

Proto se chci zeptat: Jak nyní probíhá koordinace programu Bezpečné dětství a jak bude zajištěna do budoucna? Jak se daří plnit jednotlivá opatření a můžeme čekat že další přesuny agend v rámci státu způsobí zpoždění jejich plnění? A můžete prosím uvést konkrétní opatření, která se již podařilo naplnit nebo probíhá jejich realizace? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuju pěkně. To je interpelace na pana ministra Metnara, který nicméně není přítomen, takže, pane poslanče, podle jednacího řádu vám písemně odpoví do 30 dnů.

Následující interpelace 23 a 24, těch se poslanci Chochelová a Pláteník vzdali. Proto je na řadě 25. interpelace paní poslankyně Zajíčkové. Tak prosím.

 

Poslankyně Renáta Zajíčková: Tak ještě jednou do třetice dnes. Všem přeji krásné odpoledne.

Mně to nedá, já musím úplně krátce zareagovat na tu interpelaci předchozí, k tomu kratomu. Právě proto, že to je, pane ministře Adame Vojtěchu, nebezpečná látka, tak za nás se kratom dostal mezi zakázané látky a pro děti do 18 let je nedostupný. To, že se k němu dostanou, no jasně, to se dostanou i k alkoholu nebo k cigaretám, ale je na seznamu zakázaných látek. A takhle je to potřeba říkat do prostoru.

Tak a teď se obracím na pana ministra Plagu ve věci možných změn v problematice asistentů pedagoga. Z vašich vyjádření vyplývá, že v této oblasti připravujete úpravy a jedna z těch úprav je i návrh na změnu kvalifikace.

Určitě asi se shodneme na tom, že asistenti pedagoga už vrostli do života všech škol mateřských, základních, středních, že jsou nedílnou součástí podpůrných týmů. Ale je potřeba taky říci, že například ze zprávy České školní inspekce vyplývá, že asistenti pedagoga ve velkém objemu nejsou vytěžováni tak, jak by měli být. Zpravidla neplní tu práci, tu roli, pro kterou jsou určeni a v podstatě suplují, dělají práce, které nemají anebo velmi možná až někdy velmi zjednodušují práci dětem, což také není jejich účel.

Vy jste mluvil o tom, že byste chtěl zvýšit kvalifikaci. Já od odborníků vím, že považují tuhletu změnu požadavků na kvalifikaci za zbytečnou, že plošné zvýšení kvalifikace asistentů pedagoga z jejich pohledu není potřeba.

Proto se vás v této souvislosti ptám na: Kdo konkrétně připravuje změny v problematice asistentů pedagoga a jak příprava této změny v současnosti probíhá?

Za druhé: S kým tuto problematiku řešíte? S jakými subjekty či odborníky jsou chystané změny konzultovány?

Za třetí: Jaký je váš osobní pohled na tuto problematiku? Jak se stavíte k požadavkům na kvalifikaci (Řídící: Čas.) asistentů (podměňování)?

A za čtvrté: Kdy představíte oficiální návrh těchto změn?

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Také děkuji. A vzhledem k nepřítomnosti pana ministra vám bude doručena odpověď do 30 dnů. A dostáváme se k poslední, jestli se nemýlím interpelaci, kterou přednese pan poslanec Výborný rovněž na pana ministra Plagu.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Vážený pane nepřítomný ministře, obracím se na vás s interpelací v jedné konkrétní věci. A sice, v minulém měsíci jste dodatkem číslo 6 rozhodl o ukončení pokusného ověřování kombinované výuky už k 30. září letošního roku, přestože jste ještě v dodatku číslo 5 deklaroval jeho pokračování až do roku 2028. Rodiny i školy přitom činily svá dlouhodobá rozhodnutí v důvěře ve stabilitu a předvídatelnost tohoto veřejně deklarovaného harmonogramu. Mnozí rodiče přizpůsobili organizaci rodinného života, vzdělávací podporu dítěte i samotnou volbu školy tomu, že kombinovaná výuka bude pokračovat i v následujících letech. Za velmi problematické považuji zejména to, že tato změna vzdělávací politiky byla provedena náhle, bez přechodného období a bez dostatečně transparentně komunikovaného odborného odůvodnění.

Stabilita vzdělávacího prostředí je přitom pro děti zásadní. Náhlý přechod do jiného režimu výuky, případně nutnost změny školy může mít negativní dopad na psychickou pohodu dítěte, jeho motivaci, pocit bezpečí, kontinuitu vzdělávání. Domnívám se že obdobné zásahy do vzdělávání dětí by měly být předmětem širší odborné veřejné diskuse. Hlavně by měly být předvídatelné, nikoliv takto na poslední chvíli, kdy samozřejmě je popřeno i nějaké legitimní očekávání ze strany zákonných zástupců.

Chci se tedy zeptat, vážený pane ministře, zda je možné v této věci ještě z vaší strany očekávat případně nějakou změnu, posun toho termínu, který by ty poměrně logické výhrady, které zaznívají od rodičovské veřejnosti, mohly... mohlo jim být tímto vyhověno. Děkuji za vstřícný přístup váš I vašeho ministerstva.

Díky a pěkný zbytek dnešního dne i kolegům, kteří tady vydrželi až do konce interpelací.

 

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Tak, děkujeme, pane poslanče, vám také přejeme hezký zbytek dne, a protože pan ministr Plaga je nepřítomen, bude vám odpovězeno písemně do 30 dnů.

A já konstatuji že pro dnešní jednací den jsme ukončili projednávání ústních interpelací, protože jsme všechny vyčerpali, a mně nezbývá, než nyní přerušit 20. schůzi do zítřka, to je do pátku 5. června do 9 hodin ráno. Tak vám přeji hezký zbytek dne a zítra se budu těšit na shledanou!

 

(Jednání skončilo v 16.31hodin.)

Aktualizováno 5. 6. 2026 v 0:51.