Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(11.10 hodin)
(pokračuje Gabriela Svárovská)
Úřad práce umí dobře počítat příjmy a výdaje, ale prostě nemá dostatek kvalifikovaných lidí, kteří by zvládli individuálně posoudit, zda člověk zvládne udržet si bez pomoci nové bydlení, jestli bude potřebovat asistenci v bydlení. (Kvůli hluku se otáčí na předsedajícího.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, já vám rozumím. Kolegyně, kolegové, moc vás prosím, aby ti, co přišli do sálu, tak učinili v tichosti a paní poslankyně mohla pokračovat ve svém projevu. Prosím.
Poslankyně Gabriela Svárovská: Tedy Úřad práce nemůže posoudit, jestli ten člověk v bytové nouzi potřebuje a jakým způsobem to průvodcovství při přestěhování a zabydlení. To umí nejlépe sociální pracovníci a pracovnice na obcích. Zelení jich mají ve svých řadách po celé republice dost na to, abychom měli vhled. Stávající znění zákona o podpoře bydlení předpokládá, že kontaktní místa pro bydlení budou u žadatelů o vstup do systému provádět šetření bytové situace. Pouze zdánlivě se jedná o nějakou zcela novou činnost orgánů samosprávy. Mnoho sociálních pracovníků a pracovnic na obcích už ve skutečnosti šetření bytové situace provádí a má s touto činností zkušenosti.
Můžeme opět citovat z webových stránek právě statutárního města Plzně. U každého žadatele musí být sociálním pracovníkem magistrátu provedeno sociální šetření, se kterým musí žadatel souhlasit. Cílem sociálního šetření je ověřit, zda se osoba nachází v bytové nouzi či nikoliv a zda žadatel potřebuje komplexní sociální práci.
Během sociálního šetření sociální pracovník zjišťuje celkové sociální, zdravotní a majetkové poměry žadatele a osob, které by se měly do sociálního bytu také stěhovat. Sociální šetření slouží jako základ pro posouzení nutnosti přidělení sociálního bydlení a vyjednání cílů a zjištění oblasti a míry podpory, která bude zájemci ze strany sociálního pracovníka v budoucnosti poskytována. Je to trochu úřední jazyk, ale myslím, že zcela zřetelně z toho vyplývá, co se v praxi v realitě děje například ve statutárním městě Plzni. A není to samozřejmě jediný příklad. Jistěže ne úplně všude sociální pracovníci měst provádějí vyloženě šetření bytové situace za účelem vyhodnocení potřeby sociálního bytu, ale na všech obcích s rozšířenou působností provádějí zcela rutinně velmi podobné sociální šetření podle zákona o sociálních službách.
Sociální odbory obcí s rozšířenou působností v tomhle prostě mají praxi a mnohdy už nyní vědí, kdo jak bydlí, kde je největší nouze a komu je potřeba aktivně pomoct. Protože sociální odbory často dlouhodobě pracují s lidmi v tíživé sociální situaci. To dává smysl. Takže to není prakticky anonymní vyhodnocení nároku na dávku, jako v případě většiny sociálních dávek, které administruje Úřad práce. To vidíme i dnes na vyhodnocování nároku na superdávku. O žádosti leckdy rozhoduje úřednice ze sousedního nebo ještě vzdálenějšího kraje.
Dovolím si přímou reakci na vyjádření pana ministra Juchelky, která tady padla. Pane ministře, kontaktní místa pro bydlení nejsou žádnou paralelní strukturou Úřadu práce, který se dlouhodobě zabývá sociálními problémy. Ve skutečnosti se sociálními problémy mnohem více zabývají sociální odbory obcí. Úřad práce dnes prakticky jen přiznává a vyplácí sociální dávky. Nemá zkušenosti se sociální prací a s individuálním přístupem vůči sociálně potřebným. Sociální odbory obcí mají také mnohem lepší přehled o sociálních službách, které by také mohly klientům pomoci.
Tak a ještě – to byla reakce na pana ministra Juchelku – a ještě se vrátím k tomu užitečnému příkladu města Plzně. Projev pana předsedy Kupky možná v některých mohl vyvolat dojem, že se město Plzeň rozhodlo zahájit projekt sociálního prostupného bydlení bez podpory zvenčí, samo a plně na svoje náklady, ale tak tomu není. Město Plzeň využilo dotace z Evropského sociálního fondu, a to z operačního fondu Zaměstnanost a z operačního programu Zaměstnanost plus.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Paní poslankyně, já vás ještě jednou přeruším. Poprosím kolegyně, kolegy, aby se pokud možno ztišili, hluk v sále nedovoluje paní poslankyni přednést...
Poslankyně Gabriela Svárovská: V letech 2017 až 2020 se jednalo o projekt Pilotní testování koncepce sociálního bydlení v Plzni. Plzeň dostala na tento projekt dotaci, která představovala 95 procent nákladů projektu. Město dofinancovalo zbylých 5 procent. V letech 2023 až 2025 se pak jednalo o projekt Podpora dostupnosti bydlení v Plzni. Na tento projekt dostala Plzeň dotaci, která představovala 90 procent nákladů projektu, město dofinancovalo zbylých 10 procent. Plzeň také nejméně od roku 2016 získává evropské dotace k rekonstrukcím a úpravám bytů a domů za účelem jejich využití pro sociální bydlení. Jedná se typicky o dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj, a to z integrovaného regionálního operačního programu.
Zákon o podpoře bydlení vytváří motivační mechanismy, díky kterým bude možné, aby se praxe Plzně, Písku, Ostravy a jiných měst rozšířila i tam, kde zatím neměli dost odvahy nebo peněz, aby zahájili podobné projekty zabydlování osob v bytové nouzi. To, co Plzeň dokázala pomocí dotací z Evropské unie, budou moci dokázat i jiná města, aniž by byla závislá na nejistém programovém financování z Evropské unie.
Města budou mít jistotu, že pokud splní zákonné podmínky, získají na poskytování sociálního bydlení příspěvky. Zákon o podpoře bydlení prostě není žádný experiment, vychází z praxe měst, jako jsou právě Plzeň, Písek, Ostrava, Liberec, Most, Brno nebo Praha. To se ale netýká jen sociálního bydlení. Právě v Plzni je velmi dobrá dlouholetá zkušenost i s poradenstvím, které poskytuje kontaktní místo pro bydlení.
Zákon o podpoře bydlení zkrátka potřebujeme a potřebujeme ho funkční. Proto je potřeba stabilní, předvídatelné právní prostředí. Proto je potřeba, aby hlavní roli v systému hrály obce, které mají nejlépe kvalifikovaný personál a nejlepší znalost v území, nejlepší znalost místní situace, nejlepší propojení na doprovodné sociální služby a mnohdy také už řadu let zkušeností s ukončováním bytové nouze.
Úřad práce bohužel nemá šanci v takové roli obstát a je velmi nefér na úřady práce tuto odpovědnost házet. Je to obrovské riziko, je to nezodpovědnost a je to velká chyba paní ministryně, kterou činí vědomě, a má ještě čas tu chybu neudělat. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců opozice.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, paní poslankyně. A jsou tu tři faktické poznámky. Jako první s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Haas, připraví se paní poslankyně Richterová. Pane poslanče, prosím, vaše 2 minuty.
Poslanec Karel Haas: Děkuju mnohokrát za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já tu faktickou využiju jenom ve 30 vteřinách a chtěl bych bez ohledu na stranickou příslušnost a s úctou k premiérovi nebo expremiérovi jakékoliv země pozdravit slovenskou delegaci a slovenského expremiéra Eduarda Hegera, který nás teď sleduje z galerie, takže moc zdravím slovenskou delegaci. (Slovenský expremiér Eduard Heger zamával z galerie, ozývá se mohutný potlesk.) Děkuju mnohokrát.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Zdravíme a my se podle toho budeme hezky chovat, že jo, tady v Poslanecké sněmovně, minimálně po dobu návštěvy.
Jako další vystoupí paní poslankyně Richterová. Prosím, vaše 2 minuty. ***
