Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(15.00 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Chcete tuhle exhibici? Máte ji mít, ale je to vaše rozhodnutí. My tady máme zásadní věci. Zítra se budeme bavit o rozvolnění rozpočtových pravidel na fiskálním podvodu, který chystá tahle vláda na příští generace, na nekontrolovatelné zadlužování našich dětí a vnoučat, ale to si necháme na zítra. To taky určitě bude dlouhé. To je ale věcné téma, které tady řešit máme. Ne že ho řešit chceme. My jsme s takovým návrhem nepřišli. My bychom byli rádi, kdyby se rozpočtová pravidla respektovala. My bychom byli samozřejmě rádi, kdybyste byli schopni i dodržovat deficit v nějaké přijatelné výši, ale rozhodli jste se přijít s takovou změnou opět narychlo včleněnou do různých pozměňovacích návrhů, ten komentář bude dlouhý. Stejně tak tady vidíme velkou debatu o veřejnoprávních médiích, kterou jste odmítli moderovat, protože jste se odmítli s kýmkoliv o veřejnoprávních médiích jakýmkoliv způsobem bavit.
S jednou čestnou výjimkou jste odmítli pozvání ke kulatému stolu, kde byli zástupci veřejnoprávních médií a na stole byly položeny argumenty. Ale my tady vidíme kromě téhle šílené nekompetentnosti a diletantství téhle vlády další věci. My tady posouváme hranice toho, co ještě před nedávnem nebylo možné, a já bych si troufal říct, že dřív by tohle odsuzovali i politici, v současné době vládního hnutí ANO. Začněme u ministra zahraničních věcí Petra Macinky, který označil lidi, kteří ho kritizují, za méněcenné. Méněcenní lidé. Slovo, které používali třeba nacisté k ospravedlnění diskriminace, násilí, masového vraždění. Ministr zahraničí svobodné demokratické země tímto slovem označil občany a neomluví se za to. Právě naopak říká, že je autentický a nemá v úmyslu se polepšit. Ba co víc, je to prý celkem milý termín. Asi se máme připravit na horší. Tohle není ale příklad špatné formulace. Tohle je charakter, charakter člověka, který zastupuje tuhle zemi v zahraničí před našimi spojenci na Evropských radách na jednáních Severoatlantické aliance.
Filip Turek pronesl, že na ministerstvech jsou nalezlí parazité a že je třeba je deratizovat. Slova, které nacisté používali vůči Židům, Romům, Slovanům, vůči komukoliv, koho označovali právě jako jeho vládní kolega za méněcenného. Pan Turek se poté hájil tím, že to přece myslel jen na některé úředníky a potom to vlastně myslel jenom na ty aktivisty. No to je teda úžasná omluva.
Další jméno – Oto Klempíř, ministr kultury, garant návrhu zákona, který mění financování veřejnoprávních médií v podstatě ze dne na den bez jakékoliv konzultace, zákon, který bere České televizi miliardu korun, Českému rozhlasu asi 400 milionů korun. Zákon, který vyvolal stávkovou pohotovost pracovníků obou institucí. A důvod, který pan ministr uvádí, je, že v průzkumu veřejného mínění vyšlo, že většina lidí si poplatky za rozhlasové a televizní vysílání nepřeje. Toho vedlo ke změně názoru. To je populismus toho nejčistšího zrna.
Paní ministryně Mrázová, paní ministryně pro místní rozvoj. Já snad ani nebudu mluvit o tom, že starostka, bývalá starostka, ministryně bydlí... za nájem stotřicetimetrového bytu za něj platí 4 500 korun měsíčně. No kdo z vás to má, že jo? To už tady jeden politik také říkal, kdo z vás to má? Před volbami se paní ministryně Mrázová prezentovala jako člověk s velkým sociálním cítěním, který udělá všechno pro to, aby se sociální dávky dostaly k těm, ke kterým patří, nebyly nějak zneužívány, že sociální dávkám jako takovým rozumí. No, to evidentně rozumí, jenom třeba nechala zrušit Agenturu pro sociální začleňování. Agenturu, která v regionech, kde se lidem opravdu nežije dobře, dokázala pomoci s konkrétním projektem. Agentura pro sociální začleňování, která tvořila tu síť, která byla schopná čerpat evropské peníze a dostávat je do těch nejchudších regionů, dostávat je těm nejpotřebnějším. Agentura, která pomáhala začleňovat třeba i nejrůznější menšiny do školní výuky, která pomáhala s tím, když v nějakém okrese, městě, místě, vesnici, vznikl problém se sociálním podtextem, ta je pryč, to je zrušeno. Tak to je to sociální cítění.
A konečně pan ministr obrany Jaromír Zůna. Pan ministr se přiznal, že Česko má od vstupu do NATO v roce 1999 nejkritičtější hodnocení ze strany Aliance. Od roku 1999 tady máme nejkritičtější pohled na nás jako na členskou zemi v ohledu na to, jak plníme své spojenecké závazky. Naše vláda se snažila udělat maximum pro to, abychom přestali být černým pasažérem v Severoatlantické alianci. Nespoléhali na to, že jednou, až to budeme potřebovat, nám naši spojenci pomohou bez toho, abychom my byli spolehlivým a dobrým spojencem a partnerem v Severoatlantické alianci. NATO nám uznalo výdaje ve výši 1,7 procenta HDP. Aliance nemohla uznat mnoho výdajů, třeba nejrůznější silnice a železnice z kapitoly Ministerstva dopravy. Pan ministr Zůna se přitom jeví jako člověk kompetentní, který dané problematice rozumí, určitě armádě jako takové, kde strávil drtivou většinu svého aktivního života, rozumí.
V armádě strávil přes 40 let svého života a přesto nesmí na tiskové konferenci říct, že je Rusko agresor, i když si to myslí, to mu SPD zakázala, to mu zatrhla. Natočí se nějaká videa vystřižená jako z propagandistických filmů sedmdesátých a osmdesátých let, kde se pan ministr musí vlastně za svá slova trochu omlouvat a trochu je uvádět na pravou míru. Takhle opravdu nevypadá autenticky silný ministr obrany, takhle nevypadá jako teď Česko silný partner v Severoatlantické alianci. A pan ministr, byť dlouho pracoval na té pozici v armádě, na vysokých pozicích, tak nás teď dobrovolně odzbrojuje a činí nás v téhle chvíli méně obranyschopnými, než by to určitě současná doba vyžadovala.
Těchhle pět jmen, které jsem jmenoval, to není náhodně vybraných pět jmen, ale mohl bych pokračovat dalšími. Ale ta jména něco symbolizují. Ona symbolizují způsob vládnutí, tu aroganci, ten pocit všemohoucnosti, nedostatek kompetencí a zoufalý nedostatek odpovědnosti. Ale všechno to má jednoho společného jmenovatele. A tím je samozřejmě premiér Babiš, který tu vládu sestavil a který k tomu všemu mlčí. Anebo se mu možná líbí, že se tady vrtí problémy a výroky jeho nejrůznějších zmocněnců a ministrů místo toho, aby se řešily skutečné problémy, třeba ten s veřejnoprávními médii, anebo ten, že chcete nehorázně zadlužit tuhle zemi nebo ten, že naše země neplní svoje závazky v rámci Severoatlantické aliance. Ale pane Babiši, vy jste tuhle vládu sestavil, vy jste jejím premiérem. Tvrdil jste, že budete silným premiérem. Tvrdil jste, že budete premiérem silné vlády. Posmíval jste se tady Petrovi Fialovi, naší vládě za to, že je nejhorším premiérem na světě, posmíval jste se mu za to, kolik jeho vládě důvěřuje občanů v téhle zemi. No a teď té vládě toho silného premiéra Andreje Babiše důvěřuje ještě méně lidí než té zpropadené, zlé a všehoschopné Fialově vládě.
Tohle není výsledek několikaletého vládnutí. Vy jste to, pane premiére Babiši, zvládnul tím, že tu vládu prostě neřídíte a necháte ty lidi říkat a dělat, co chtějí. Vy jste to zvládl mnohem rychleji. Tohle je výsledek vlády premiéra Babiše. Tohle je výsledek premiéra Babiše samotného. ***
