(pokračuje Tomio Okamura)

7.
Návrh poslanců Aleše Juchelky a Jany Pastuchové na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 125/ – druhé čtení

Prosím, aby předložený návrh uvedla – uvedl, ano uvedl za navrhovatele poslanec Igor Hendrych.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji vám podruhé za slovo, vážený pane předsedo. Jsem rovněž navrhovatelem k tomuto tisku a dovolte mi, abych připomenul důvod předložení tohoto návrhu, který byl blíže představen již v prvním čtení.

Návrhem se především posunuje převod kompetencí z Úřadu práce České republiky v oblasti příspěvku na péči, dávek pro osoby se zdravotním postižením a problematiky průkazu osob se zdravotním postižením na území územní správy sociálního zabezpečení z 1. července 2026 na 1. června 2028.

Prodlužuje se rovněž účinnost § 8 zákona o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením, který stanoví speciální výši příspěvku na mobilitu pro osoby se zdravotním postižením využívající po celý kalendářní měsíc domácí oxygenoterapii, nebo domácí plicní ventilaci, a to 2 900 korun oproti standardní výši příspěvku 900 korun.

Změny spočívají(cí?) v převodu kompetencí z Úřadu práce České republiky na územní správy sociálního zabezpečení... (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom pardon, prosím. Dámy a pánové, máme tady informaci k projednávanému materiálu. Díky.

 

Poslanec Igor Hendrych: Tak, já budu pokračovat.

...k němuž by mělo dojít ve výše uvedených oblastech na základě zákona č. 300/2025 Sb., s účinností od 1. července 2026, nejsou již nyní reálné a bez posunu jejich účinnosti by hrozilo riziko nefunkčnosti informačních systémů, prodloužení řízení a ohrožení výplaty dávek pro osoby se zdravotním postižením.

Základní účinnost zákona je navržena dnem následujícím po dni vyhlášení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv s tím, že navrhovaný zákon musí nabýt účinnosti dříve, než by měly nabýt účinnosti dotčené změny na základě stávajícího znění zákona č. 300/2025 Sb.

Výbor pro sociální politiku na své 7. schůzi dne 29. dubna 2026 doporučil usnesením číslo 24 Poslanecké sněmovně vyslovit s předkládaným návrhem zákona souhlas. Jednalo se sněmovní tisk 125/2.

I vzhledem k této skutečnosti a neprodlenému charakteru realizace předložených změn vás i v tomto případě opět žádám a apeluji na vás, aby s tímto návrhem zákona Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas co možná nejdříve, a prosím vás všechny o podporu tohoto návrhu. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Tak, děkuji za informaci od navrhovatele. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 125/2. Prosím, aby se ujala slova zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Renata Oulehlová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Máte slovo.

 

Poslankyně Renata Oulehlová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych k tomu chtěla tedy dodat, že Poslanecká sněmovna přikázala projednávání jako garančnímu výboru výboru pro sociální politiku. Garanční výbor se návrhem zákona zabýval na 7. schůzi dne 29. dubna 2026. Během projednávání byly podány dva pozměňovací návrhy pana poslance Jurečky, které výbor nakonec nepřijal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Tak, otevírám obecnou rozpravu, do které se přihlásili následující poslanci: pan předseda klubu KDU-ČSL Marian Jurečka a pan poslanec Igor Hendrych. A já tedy dávám slovo prvnímu jmenovanému. Pane předsedo, mikrofon je váš.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji moc, pane místopředsedo. Ještě jednou dobrý večer.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Jenom prosím, ještě než začnete, opravdu bych požádal vás, kteří si chcete něco hlasitě předávat, tak prosím, mimo tento sál. Děkuju.

 

Poslanec Marian Jurečka: Já musím říct k tomuto návrhu tisku, že s tímto posunem vlastně náběhu účinnosti docela zásadních změn pro osoby se zdravotním postižením mám já za sebe velký problém. Protože my jsme na MPSV v posledních dvou a půl letech chystali celou řadu kroků, kterými jsme opravdu chtěli udělat to, aby příspěvek na péči byl vyřizován nejenom výrazně rychleji, ale v nějaké logice toho, že to nebude dělat Úřad práce a Česká správa sociálního zabezpečení, ale že využijeme změn, které se už udělaly na České správě sociálního zabezpečení. A vlastně na vzniklý Institut pro posuzování zdravotního stavu, který je vnitřní organizační strukturou České správy sociálního zabezpečení a který vlastně garantuje i nějaké sjednocení metodického postupu a sladění těch věcí, aby každý okres nepostupoval separátně v rámci různých svých metodických pohledů, tak jsme vlastně přistoupili k tomu, že bychom tu část, kterou dělají úřednice a úředníci úřadů práce z hlediska sociálního šetření, převedli také na Českou správu sociálního zabezpečení. To znamená, aby opravdu ten klient přišel a celou tuto agendu příspěvku na péči mu vyřizovala jedna instituce, aby tady nebylo předávání šanonů nebo předávání spisů v digitální podobě, ale aby to mělo nějakou logickou linku.

Toto jsme připravovali, trvalo to opravdu celý rok 2024, 2025 včetně legislativní podoby. Původní záměr byl, že tato změna nám naběhne 1. 10. roku 2025, to jsme se nakonec s ohledem na souběh změn, které se týkaly superdávky, rozhodli odložit, a že tuto změnu tedy uděláme od 1. 7. 2026.

Já bych ještě pochopil, kdyby Ministerstvo práce a sociálních věcí přišlo dneska a řeklo – já to uznávám, těch změn se nám tady během 12 měsíců potkalo opravdu hodně, tak odsuneme tuto, řekněme, dílčí reformu například na 1. červenec roku 2027. To, že tady se přichází a říká se, odsuneme to na 1. červen 2028, to znamená, posuneme to prakticky o dva roky, nemá moc relevantní odůvodnění. Protože argumenty, které padají, že je to z důvodu evropského průkazu nebo evropské parkovací karty, tak to není úplně relevantní a pravdivý argument. Já jsem to vysvětloval na sociálním výboru. Legislativa k těmto věcem je známá, tam je hotovo, tam už není na co čekat, není důvod k překvapení, my jsme se na to dokonce i chystali. Dokonce Martin Kupka může potvrdit, že jsme se bavili o tom, že bychom převzali tu agendu těch parkovacích karet z rezortu Ministerstva dopravy. A mně by dávalo logiku, kdybychom si opravdu řekli - posuneme to z důvodu toho, že ta implementace se zvládne poměrně dobře, na 1. leden 2027, nebo na 1. červenec 2027. Byl by to posun o půl roku anebo o rok.

Tak se to posune o dva roky a myslím si, že to prostě není ku prospěchu, protože je tam nějaká míra nejistoty z hlediska převodu těch lidí a podobně. A myslím si, že to je opravdu škoda pro to, jak se ta celá agenda opravdu připravovala.

Já se ještě musím tady ohradit vůči tomu, co říkal pan ministr Šťastný dneska tady v debatě asi před čtyřmi hodinami, kdy se tady pustil do tématiky příspěvku na péči. Já jsem mu na to v ten okamžik nereagoval, ale myslím, že je nutné, aby to tady zaznělo. On tady mluvil o tom a docela emotivně říkal, že příspěvek na péči se dneska vyřizuje rok.

Tak prosím, aby si pan ministr Boris Šťastný zjistil data, každý měsíc jsou ta data zveřejňovaná, je vždycky vidět, kolik příspěvků je ve lhůtě, kolik je po lhůtě. Je to docela přesná statistika. A teď jsme v období za poslední zhruba 4,5 roku, kdy příspěvek na péči se vyřizuje nejrychleji. A v loňském roce ještě byly schválené změny, které pro lidi, kteří jsou opravdu s vážným onemocněním, například s onkologickým onemocněním, tak dneska už je tam i ten zrychlený režim, kdy na základě rozhodnutí specialisty

příspěvek na péči ve třetím stupni přiznáváme do 14 dnů.

Takže je tady celá řada věcí, které za těch, řekněme, 10 let se podařilo – dlouhodobé ošetřovné, zrychlení vyřizování příspěvku na péči, pro lidi v terminálním stadiu se posunula i ta možnost, aby získali příspěvek na péči opravdu do 14 dnů a pak se případně dovyřídí třeba ta čtyřka, pokud je potřeba. Takže celá řada věcí opravdu. A znovu říkám, bylo to i v nějakým konsenzu, je to za poslední dvě volební období se fakt posunula docela výrazně dál.

Co mě trošku mrzí, tak jestli si vzpomenete, já jsem tady v loňském roce vlastně při projednávání stejného zákona dával pozměňovací návrh, který se týkal osobní asistence. To téma tenkrát bylo nastavené tak, že bychom vlastně umožnili u lidí, kteří zkonzumují příspěvek na péči ve čtvrtém stupni a budou potřebovat si dokoupit další služby, tak ti lidé si to dokoupí a my jim to zpětně přes Úřad práce do 30 dnů doplatíme. To znamená, bude tam poměrně jasná kontrola v tom, že ten člověk opravdu nakoupil sociální službu, kterou potřebuje, protože si musel předfinancovat, nakoupí u registrovaného poskytovatele sociální služby a my mu to doplatíme zhruba na nějakých skoro 10 hodin, v tu dobu byl ten pozměňovák takto nachystán. Mrzí mě, že o 8 hlasů to neprošlo. Protože téma osobní asistence je téma, které zase řeší se tady několik volebních období. Když se podíváme na naši ústavu a Listinu základních práv a svobod, tak my dneska nenaplňujeme u lidí, kteří mají takovýto vážný handicap, právo na jejich důstojný život a na jejich realizaci v rámci možností, který jim dává jejich fyzické duševní stav.

Celá řada evropských zemí je dál před námi v této věci. Slovinsko, skandinávské země logicky, ale dokonce i Slovensko. Nejenom Slovinsko, ale i Slovensko je dál v tématu osobní asistence. A já jsem se proto rozhodl tady dát návrhy, které by těmto lidem mohly opravdu pomoct tu situaci řešit. Proto je tady celá řada mých pozměňovacích návrhů, ke kterým se potom přihlásím v té podrobné rozpravě. Ale já vám chci některé z nich tady trošku blíže odůvodnit a přiblížit, proč jsem je podal.

Ze zkušenosti z praxe, to, že jsme v loňském roce nebo v loňském, pardon v minulém období před více než dvěma lety zvýšili příspěvek na péči ve čtvrtém stupni u lidí, kteří jsou v domácím prostředí, tedy mimo pobytovou sociální službu, takzvaný čtyři plus z těch 19 000 korun na 27 000 korun, tak opravdu, já nevím, jak to hodnotíte vy napříč spektrem, kdo se o to zajímáte, tak byla na to velmi kladná odezva, že ti lidé řekli: Toto nám fakt hodně pomohlo. Je to krok, který tlumí a snižuje ten obrovský nápor a prodlužování pořadníků na pobytové sociální služby. Prostě ti lidé díky tomuto kroku mohou zůstat déle v tom domácím, přirozeném prostředí s podporou rodinných, neformálních pečujících. A ta částka 27 000 korun opravdu hodně pomohla.

Já vím, že tady jdu poměrně daleko a pro někoho to zvýšení, které navrhuju, je poměrně radikální, ale těch další 27 000 korun, to stoprocentní zvýšení na těch 54 000 u lidí ve čtvrtém stupni v domácí péči, které navrhuji, je pořád levnější krok, než kolik nás tito lidé stojí v sociálním pobytovém zařízení, kde ta průměrná hodnota nákladů dneska z rozpočtu MPSV a krajů je zhruba 70 000 korun. Je to průměrná hodnota, protože tam nemáme kategorizaci dvojek, trojek, čtyřek. To jsou většinou lidé, kteří tam jsou. Takže kdybychom brali čistě lidi, kteří jsou tam ve čtvrtém stupni, tak by ta nákladovost byla ještě vyšší. Ale já říkám tu průměrnou hodnotu. A pokud ten člověk leží ve zdravotnickém zařízení, tak ta nákladovost měsíční od 120 do 250 000 korun podle toho, na jakém typu lůžka je a s jakou intenzitou péče.

Pro nás pořád cokoliv, co bude někde v intervalu 27 až 50 000 korun, je vždycky krok, který znamená větší respekt vůči životu toho člověka. A to, že může zůstat v domácím přirozeném prostředí a pořád systémově to je ještě levnější než kolik jako stát zaplatíme z veřejných prostředků, pokud ten člověk bude v pobytovém, sociální nebo zdravotním zařízení.

Já to tam potom ještě odlišuju. Když říkám dobře, chápu, že pro někoho stoprocentní zvýšení ve čtyřce plus je docela dost, tak tam dávám návrh na padesátiprocentní zvýšení. A pak tam dávám ještě alternativní návrh který říká udělejme ten krok, pokud jde o děti. Vysvětlím, proč tam mám tu alespoň minimalistickou variantu pro děti. Protože když se vlastně podíváme na situaci domácností, kde rodiče pečují o dítě v nějakém stupni závislosti, tak to dítě nemá invalidní důchod, to dítě nemá žádný jiný typ důchodu a často ten jeden z rodičů je v situaci, kdy mu vypadává úplně celý jeho příjem, pokud je samoživitel, tak je to extrémně náročná situace. A myslím si, že naši pozornost opravdu by si zasloužilo výrazně větší zvýšení příspěvku na péči, pokud jde o děti. Ekonomická situace rodin v této situaci je opravdu odlišná oproti třeba domácnostem, kde jsou senioři nebo jeden ze seniorů, který pobírá příspěvek na péči.

Já asi chápu, že koaliční většina je nějak rozhodnutá, ale říkám to proto, kdyby případně koalice se chtěla nějakým způsobem inspirovat do budoucna, tak zkusme mít ještě zvláštní pozornost a prioritu vůči domácnostem, kde jsou děti. My jsme v tom minulém volebním období zvýšili příspěvek na péči dvakrát. Jednou jsme zvyšovali v roce 2024 příspěvek na péči ve druhém, třetím a čtvrtém stupni pro dospělé i pro děti a pak jsme zvyšovali od 1. ledna 2026 příspěvek na péči v prvním a druhém stupni. Ty rozpočtové náklady byly ročně zhruba navíc o 9 miliard korun. Nebyla to malá částka. A já moc prosím pana ministra i jeho kolegy v koalici, dneska MPSV díky změnám v důchodovém systému bude mít letos přebytek plus 15 až 20 miliard korun Prosím pěkně, ať pan ministr vyhádá v koalici aspoň část tohoto přebytku, ať se vrátí lidem do sociálních služeb. Lidem, kteří neformálně pečují v rodinném prostředí. Ať se to celé nerozpráší na infrastrukturu, na železo a beton, do dálnic a podobně. Protože prostě tyhle věci mají smysl a mají velké multiplikační efekty z hlediska úspor nákladů v jiných částech těch veřejných rozpočtů. Tak o to chci moc poprosit.

A když jsem mluvil o té inspiraci, tak já jsem tady načetl a bylo to na sociálním výboru, na jedné straně chci poděkovat korektnosti MPSV, které dalo k mému pozměňovacímu návrhu kladné stanovisko. Bylo to to zvýšení a zachování té části u toho příspěvku na mobilitu na domácnosti, kde máme oxygenerátory, kde máme podporu dýchání, abychom už nevedli ty diskuse, jestli to prodlužujeme zase o rok anebo o dva, protože prostě ti lidé si to nevybírají a ten přístroj musí běžet a spotřebovávat energii pro to, aby ti lidé mohli nějakým způsobem, alespoň v mezích možností fungovat a žít. Proto se navrhlo, ať už tam nedáváme to omezení tím datumem. Na výboru to neprošlo, kolegové se zdrželi a taková ta rétorika, když to není úplně blbý, tak to vylepšíme, já to vlastně umím přežít a já jsem vlastně rád, že se to osvojilo. Je tady pozměňovací návrh, který byl předložen a zase korektně kvituji, dostali jsme příležitost ze strany koaličních poslanců se pod to spolupřipodepsat. Takže ten návrh na 3 000 korun zvýšení příspěvku na mobilitu a už omezení toho datumového stropování mně přijde logické a věcně správné. Tak to chci ocenit, chci za to poděkovat.

A chtěl bych moc poprosit. Podívejme se i na poslední věc, kterou chci říci. Mám to také v tom posledním pozměňovacím návrhu: zvýšení příspěvku na péči alespoň o inflaci. Vy jste mě tady jako opoziční poslankyně, poslanci, já bych mohl vám tady ocitovat, já to mám tady v tabletu, všechny vaše pozměňováky velmi odvážné, velmi radikální, pokud šlo o zvyšování příspěvku na péči. Mám tady datumy, mám tady čas, mám rozpočtové dopady. Já vám to teď dělat (nesrozumitelné) nebudu. Já jsem navrhl minimalistickou variantu zvýšení příspěvku na péči ve všech čtyřech stupních pro dospělé i pro děti o inflaci od posledního zvýšení, které proběhlo.

Myslím si, že by bylo fakt namístě těm lidem i s ohledem na odhad toho inflačního vývoje letošního roku říct, pojďme tam to zvýšení dát. To zvýšení v tento okamžik vlastně rozpočtově není radikálně, je to něco přes 1 miliardukorun a dávalo by logiku, aby ti lidé věděli, že od 1. ledna mohou s takovou podporou počítat. Tak prosím pěkně, zkuste to zvážit. Já chápu, že teď asi už v tomto tisku se to neprojeví, ale pokud budeme upravovat superdávku, budeme zase tady otvírat vlastně ty zákony, do kterých to můžeme načíst jako pozměňovák. Pojďme to prostě udělat, protože pro ty domácnosti je to vlastně věc, kterou oni nesou na svých bedrech. Stát vlastně díky obrovskému úsilí, nasazení dokáže díky statisícům neformálních pečujících šetřit miliardy korun v oblasti veřejného zdravotního pojištění, v oblasti nákladů na sociální služby.

A tady si myslím, že pokud tady dopočítáme valorizaci, která je zhruba někde za 1,5 miliardy korun, tak to není žádná závratná položka v rozpočtu MPSV. a nenechávejme to na další rok, někdy 2028 a později a pojďme ten příspěvek na péči navýšit alespoň o tu minimální valorizaci, která prostě tady je s ohledem na inflační vývoj roku 2025 a 2026. Tak o to bych chtěl poprosit, o to zvážení. Já děkuju moc za pozornost a budu se těšit ještě v podrobné rozpravě. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Václav Pláteník. Vaše 2 minuty.

 

Poslanec Václav Pláteník: Děkuju zdvořile, pane místopředsedo. Já ještě v kontextu těch úprav tam, co se týče těch osob na domácí umělé plicní ventilaci, my jsme se tím zabývali v tom minulém období, což se už povedlo. Například se podařilo zdvojnásobit limit na agenturu domácí zdravotní péči, která pro tyto pacienty v domácím prostředí může dávat dneska 6 hodin, což je výrazné odlehčení a pomoc těm rodinám. Tak i to je v kontextu toho, co pan ministr tady i s panem Hendrychem předkládají. Stejně tak je to ale i v kontextu toho, že se bavíme o vyhlášce 505 Ministerstva práce a sociálních věcí o těch úkonech péče o zdraví, protože například obsluha těch kyslíkových masek nebo případně domácích plicních ventilací je typická věc, která vyřazuje tyhle pacienty z čerpání nějakých odlehčovacích nebo pobytových sociálních služeb. A ve srovnání, které jsme na Ministerstvu zdravotnictví v minulém období dělali, v České republice velmi málo pacientů na DUPV v domácím prostředí. Právě proto, že nám chybí ta infrastruktura péče a podpory do rodinných pečujících. Jsou na lůžkách intenzivní péče, kde jim není dostáván dostatek komfortu nebo důstojnosti. A taky samozřejmě systém veřejného zdravotního pojištění to stojí veliké peníze.

Přimlouvám se tady i za tu podporu zvýšení příspěvku na péči v obecné rovině, ale konkrétně u těch dětí. Díky propojování dat Ministerstva práce a Ministerstva zdravotnictví víme, že řada dětských pacientů, respektive rodičů, nečerpá ten příspěvek na péči dost rychle prostě proto, že buď o něm neví, nebo z různých jiných důvodů své rodinné situace prostě to neřeší a tu péči saturují vlastně svými rodinnými zdroji zcela zbytečně. Ale samozřejmě je na místě jednak zvyšovat tu dostupnost i zvyšovat tu částku. Je to řada úkolů a já tady znovu opakuju, že mám důvěru v pana ministra Juchelku, který se opakovaně zavázal, že rodinám pečujícím pomůže. A já tedy i zopakuju, že to bylo na akci asistence, kde jsem já, pan Juchelka a pan Babiš seděli a i pan Babiš se k tomu zavázal. Takže se na to těším a rád je podpořím.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji A nyní tedy obecná rozprava a pan poslanec Igor Hendrych.

 

Poslanec Igor Hendrych: Děkuji za slovo. Já jenom stručně a teď je to taková trošku zajímavá situace, protože autorem jednoho z těch pozměňovacích návrhů je i pan, jeden z mých předřečníků, pan bývalý ministr Marian Jurečka. On o tom pozměňovacím návrhu, o kterém chci mluvit já, v podstatě mluvil taky, že je spoluautor, ale teď úplně nevím, jestli se k němu hlásí nebo ne. Ale to je jedno. My jsme napsaní teďka v podrobné rozpravě pod sebou. Já to teda pro jistotu zopakuju, co v tom návrhu je. Protože to je návrh, který jde napříč politickým spektrem. Protože ten pozměňovací návrh podala Jana Pastuchová, Lucie Šafránková, Vladimír Pikora, Marian Jurečka, Pavla Pivoňka Vaňková, Jiří Havránek, Zdeňka Blišťanova a Hana Ančincova.

Já tady v podstatě v zastoupení Jany Pastuchové, tedy ještě jednou to, co řekl pan poslanec Jurečka, v podstatě zopakuji, že v podstatě obsahem, meritem toho pozměňovacího návrhu je, že navrhovaná úprava odstraňuje časové omezení poskytování zvýšeného příspěvku na mobilitu pro osoby využívající dlouhodobou domácí oxygenoterapii, pardon nebo domácí plicní umělou ventilaci a současně dochází k mírnému navýšení výše příspěvku o 100 korun, to je z částky 2 900 na 3 000 korun a okruh oprávněných osob se nemění. Návrh tak kombinuje převod dosavadní dočasné úpravy do trvalého režimu a dílčí úpravou výše dávky, která reflektuje aktuální výši pravidelných nákladů spojených s provozem zdravotnických přístrojů. A pokud tak neučiní tedy pan poslanec Jurečka, tak já se v podrobné rozpravě k tomu pozměňovacímu návrhu vzápětí přihlásí pod číslem sněmovního dokumentu konkrétním.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji, dívám se, že máme tady ještě paní poslankyni Pivoňka Vaňkovou v obecné rozpravě. Máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, slibuju, že dnes už opravdu naposled. Kéž bychom po tomto bodu jednání mohli končit, přála bych si to. Já chci teď vystoupit za klub Starostů a nezávislých s naším stanoviskem k tomuto tisku ve druhém čtení. A chci především říci, že i v tomto případě jsme k návrhu přistoupili odpovědně a s ohledem na občany, kterých se týká. A právě proto jsme nevetovali zrychlené projednání, protože jsme nechtěli, aby případná nepřipravenost systému dopadla na lidi, kteří jsou na příspěvku na péči, dávkách pro osoby se zdravotním postižením nebo na souvisejících agendách existenčně závislí.

A to je podle mě potřeba zdůraznit hned na začátku. Tento tisk se sice může na první pohled jevit jako technická změna termínů, ale ve skutečnosti se týká velmi citlivé oblasti. Týká se lidí se zdravotním postižením, jejich rodin, pečujících a všech, kteří potřebují, aby stát fungoval stabilně, předvídatelně a bez výpadků. Pokud by převod agend z Úřadu práce na Českou správu sociálního zabezpečení, respektive na územní správy sociálního zabezpečení nebyl dobře připraven, dopadlo by to právě na ně. A tomu je správně zabránit. Je tedy dobře, že návrh klade důraz na provozní kontinuitu, právní jistotu a technickou připravenost. U takto citlivé agendy není možné riskovat chaos jenom proto aby byl za každou cenu dodržen původní termín. Pokud nejsou dostatečně připravené informační systémy, procesy ani organizační zajištění, je rozumnější změnu odložit než ji spustit způsobem, který by mohl vést k průtahům, komplikacím nebo ohrožení výplat a rozhodování.

Současně ale považuji za důležité říct i druhou část našeho postoje, a to že s tak dlouhým odkladem úplně v pohodě nejsme. Převod těchto agend nebyl zamýšlen samoúčelně měl být součástí širšího zjednodušení, zpřehlednění a modernizace systému. Měl přinést lépe nastavené procesy, menší administrativní roztříštěnost a do budoucna také efektivnější fungování. O to víc mě mrzí, že se tento krok musí posouvat až do konce roku 2028. Neříkáme to proto, abychom celou věc dramatizovali. Říkáme to proto, že u takto významných změn je potřeba, aby stát nejen správně pojmenoval cíl, ale také ho uměl včas a kvalitně naplnit. A právě to se tady zjevně nepodařilo v rozsahu, který byl původně předpokládán.

Vedle samotného odkladu ale návrh obsahuje i prvky, které považujeme za důležité a pozitivní. Za správné považujeme například prodloužení zvýšení příspěvku na mobilitu pro osoby, které využívají dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo domácí plicní umělou ventilaci. A já osobně jsem se ráda připojila i k pozměňovacímu návrhu, který tady zmiňoval kolega Hendrych, aby došlo ke zvýšení příspěvku na mobilitu bez té časové lhůty. To je konkrétní pomoc lidem, kteří mají objektivně vyšší náklady na provoz zdravotnických prostředků a stát by na tuto realitu měl reagovat citlivě a předvídatelně.

Stejně tak vnímáme jako užitečné, pokud změny v oblasti posudkové služby a zapojení odborných nelékařských zdravotnických pracovníků povedou ke zrychlení řízení a snížení zátěže, samozřejmě při zachování kvality a přezkoumatelnosti posudků. Pokud to pomůže klientům systému k rychlejšímu rozhodování, tak je to určitě správný směr.

Takže závěrem; za Starosty říkáme: nechtěli jsme komplikovat situaci lidem, kteří jsou na fungování těchto agend závislí, a proto jsme nebránili zrychlenému projednání. Chápeme potřebu odložit převod do okamžiku, kdy bude systém skutečně připraven. Oceňujeme pozitivní prvky návrhu zejména u podpory pro zvlášť zranitelné skupiny, ale současně říkáme, že takto dlouhý odklad nepovažujeme za ideální a očekáváme, že získaný čas bude skutečně využit k tomu, aby další postup byl už dobře připravený, stabilní a bez dalších posunů. U této agendy totiž nejde jen o termíny a o organizační schémata. Jde o důvěru lidí v to, že když potřebují pomoc státu, systém bude fungovat včas, srozumitelně a spolehlivě. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a děkuji zároveň i za relativní klid, který tady v sále panuje. Dívám se, že nikdo už se do obecné rozpravy nehlásí. Končím tedy obecnou rozpravu a ptám se na závěrečná slova, jestli budou, nebudou. Zahajuji tedy podrobnou rozpravu. Připomínám, že pozměňovací i jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. A do podrobné rozpravy se přihlásili poslanci Marian Jurečka a Igor Hendrych. A v tomto pořadí je i zvu do řečniště. Pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Já jsem v té obecné rozpravě vlastně k těm pozměňovacím návrhům dával vysvětlení, odůvodnění a nějaký kontext proč jsem je navrhl. Tak tedy já se tady postupně hlásím k pozměňovacím návrhům pod sněmovním dokumentem číslo  1039, to je to navýšení příspěvků ve stupni 1, 2, 3, 4 pro dospělé i děti o inflaci od posledního zvyšování.

Pak se hlásím ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 1036, to je ta otázka trvalého zachování příspěvku na mobilitu ve výši 2 900 korun na osobu, která využívá zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii a případně umělou ventilaci. Pak se hlásím ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 1035, a to je zvýšení příspěvku na péči pro dospělé v kategorii čtyři plus o těch 100 procent. Beru to opravdu jako krok k výrazné podpoře osobní asistence. Pak ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 1034, a to je navýšení příspěvku na péči pro děti i dospělé v kategorii čtyři plus o 50 procent.

A dále ke sněmovnímu dokumentu pod číslem 1033, a to je zvýšení příspěvku na péči pro děti ve skupině čtyři plus o 100 procent. Pak je tady sněmovní dokument 1014, pod kterým je nás podepsáno vícero poslankyň a poslanců, tak nevím, jestli se k tomu mám přímo hlásit teď já nebo kolega Fendrych. To v zásadě nechám jako otevřené, myslím, že je tam podepsáno asi osm poslankyň a poslanců, takže asi kolega Fendrych se k tomu ještě přihlásí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a dalším přihlášeným do podrobné rozpravy je pan poslanec Igor Hendych. Pane poslanče je možné, že se budou do vašeho projevu vracet někteří poslanci, proto bude třeba použít silnější hlas.

 

Poslanec Igor Hendrych: To bych si myslím troufl zvládnout. Ale doufám, že to zvládnu normálním tónem. Jak už tady avizoval můj předřečník, pan poslanec Marian Jurečka, nechal na mně přihlášení k pozměňovacímu návrhu, který je evidován pod sněmovním dokumentem 1014, o kterém jsem tady před chvílí hovořil a který jsem zdůvodnil.

Já mám ještě jednu věc, kterou tady chci říct, za navrhovatele navrhuji zkrátit lhůtu pro zahájení třetího čtení návrhu zákona tak, aby třetí čtení bylo zahájeno ve lhůtě sedmi dnů od doručení souhrnu podaných pozměňovacích návrhů. A obdobně jako v případě toho předchozího tisku, zkrácení lhůty navrhuji zejména s ohledem na potřebu přijmout předloženou právní úpravu v co nejkratší lhůtě. Za to vám děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Nikoho nevidím, že by se hlásil. Končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na případná závěrečná slova. Pokud nejsou, tak prosím přistoupíme... Ještě jednou přivolám poslance z předsálí. Přistoupíme k hlasování na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dní. Ještě udělám, vidím že někteří klepají, ano, je to tak – všechny vás odhlašuji a prosím, abyste se přihlásili vašimi registračními kartami. Tak vidím, že se nám počet poslanců a poslankyň ustálil a budeme moci přistoupit k hlasování.

 

Budeme tedy hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

V hlasování číslo 70 přihlášeno 112 poslanců, pro 111. Návrh na zkrácení lhůty na sedm dnů byl přijat a já končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Vidím, že se hlásí pan předseda klubu ODS Benda. Máte slovo.

 

Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážené dámy, vážení pánové, ukončili jsme projednávání zákonů a máme se vrátit k tomu jedinému superpopulistickému bodu, který tady teď máme obsažen. Já bych před jeho projednáním požádal o přestávku na poradu klubu v délce dvě hodiny. Pokud by sněmovna usoudila, že již nemá cenu po té půlnoci, na kterou to vychází, pokračovat, pak navrhuji vyřazení všech zbývajících neprojednaných bodů. A prosím aby bylo sněmovnou potvrzeno.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: S přednostním právem předsedkyně klubu STAN paní Šebelová.

 

Poslankyně Michaela Šebelová: Děkuji za slovo. Já navážu na pana předsedu Bendu. Za klub Starostové a nezávislí ze stejných důvodů beru následně dvě hodiny pauzu na jednání poslaneckého klubu. Jenom upřesním, že ty přestávky si bereme na základě dohody předsedů všech poslaneckých klubů, ale formálně tedy pauzy bereme my jako opozice, protože ten bod opravdu nechceme projednávat.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobře, vidím, že se hlásí s přednostním právem i předsedkyně klubu Pirátů Olga Richterová.

 

Poslankyně Olga Richterová: I za nás tedy bude následovat další pauza na poradu a současně zdůrazňuji, proběhlo normálně jednání, jaké si přejeme, aby probíhalo pravidelně. Myslíme si že to pak přispěje k celkovému průběhu zde na schůzi.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji. Další s přednostním právem je pan předseda klubu KDU-ČSL Marian Jurečka.

 

Poslanec Marian Jurečka: Děkuji, pane předsedající. Kdyby náhodou někoho napadlo že by chtěl po čtvrté hodině ranní po těch přestávkách předchozích kolegů pracovat dál, tak pro tu jistotu říkám, že za klub KDU-ČSL si bereme další dvě hodiny přestávku na poradu klubu. A potvrzuju, ano, je to po dohodě všech předsedů klubů napříč opozicí a koalicí, že se dnes v noci ani nad ránem už nebude pokračovat v tomto projednávání a případně ten bod bude projednáván někdy v příštím týdnu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Promiňte, je tady takový hluk, že já jsem neslyšel ten závěr. Jaký je ten společný návrh?

 

Poslanec Marian Jurečka: Přestávka na poradu poslaneckého klubu KDU-ČSL v délce dvou hodin, to znamená, když dopočtu kolegyně a kolegy přede mnou, to znamená mezi čtvrtou a šestou hodinou ráno. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Děkuji a vidím, že se s přednostním právem hlásí z pověření i pan poslanec Michal Zuna.

 

Poslanec Michal Zuna: Já moc děkuju za slovo.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Prosím prosím opravdu o klid v sále, protože já když mám řídit schůzi a nevím, o čem mluví ti, kteří jsou za mikrofonem, tak je to velmi těžké! Děkuji. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Zuna: Já moc děkuju za slovo, pane předsedající. Já v návaznosti na mé kolegy, tak i za klub TOP 09 požádám o přestávku na jednání klubu v délce dvou hodin po těch předchozích, kdyby právě po té šesté hodině byla touha ještě projednávat ten bod. Ale znovu zdůrazňuji, že to je po dohodě všech klubů.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Dobrá. Pokud jsem registroval vystoupení, která byla, tak máme tady návrh od pana předsedy klubu ODS Marka Bendy. Mohu poprosit, jestli byste ho ještě jednou zopakoval?

 

Poslanec Marek Benda: Navrhuji vyřazení všech doposud neprojednaných bodů z pořadu této schůze, a tím pádem její ukončení.

 

Místopředseda PSP Jiří Barták: Žádný protinávrh tady nepadl, a my tedy o návrhu pana předsedy Bendy můžeme nechat hlasovat. Předpokládám, že ho nemusím znovu opakovat, ale pro jistotu tedy.

 

Pan předseda Benda navrhl vyřazení všech zbývajících bodů, které máme na programu dnešního jednání, a ukončení dnešní schůze.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?

Hlasování číslo 71, přihlášeno 112 poslanců (správně: 113), pro 100 (správně: 101), proti 9. Návrh byl přijat.

 

Tímto jsme vyčerpali schválený... (Jásot a potlesk v sále, předsedající vyčkává.) Vidíte, teď jsem vás ke klidu nevyzýval. Tímto jsme vyčerpali schválený pořad 16. schůze Poslanecké sněmovny a já tuto schůzi končím.

Připomínám, že ve středu 13. května v 9 hodin bude pokračovat přerušená 17. schůze Poslanecké sněmovny.

Teď prosím pro ty, co odcházejí a neudělali to, tak mohou mít problém. Opakuji nebo připomínám, že v pátek 8. května bude v prostorách Poslanecké sněmovny probíhat den otevřených dveří, je to ke Dni vítězství. Apeluji na vás, abyste si veškeré materiály ze svých lavic uklidili – to znamená, ty, co máte položené nahoře na stolech – jinak budou skartovány.

Přeji vám pěkný večer a možná se s některými potkáme na dni otevřených dveří. Na shledanou.

 

(Schůze skončila v 22.02 hodin.)

Aktualizováno 8. 5. 2026 v 0:51.