PČR, PS 2025-..., 16. schůze, část 29 (5. 5. 2026)

Úterý 5. května 2026, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Jan Skopeček)

118.
Stanovisko vládní koalice ke sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně

Prosím, aby se slova ujal za navrhovatele tohoto bodu pan poslanec Radek Koten, který, bude-li souhlasit, se stane zároveň jeho zpravodajem. (Poslanec Koten nepřichází k řečnickému pultu.) Já bych poprosil pana poslance Kotta, jak jsem ho vyzval, aby se ujal slova. (Poslanec Okamura vznáší mimo mikrofon námitku, že se jedná o poslance Kotena, ne Kotta.) Kotena, pardon. Tak, pan poslanec Radek Koten. Omlouvám se za chybu ve jménu. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Radek Koten: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych rád uvedl tento bod, protože vzhledem k tomu, co se děje v posledních týdnech – věřím tomu, že kolegové dostávají podobné e-maily – tak my reagujeme tedy usnesením Poslanecké sněmovny. To bude tedy součástí tohoto bodu.

Takže, usnesení Poslanecké sněmovny: „Poslanecká sněmovna vyzdvihuje význam Česko-německé deklarace podepsané 21. ledna 1997.“ (Silný hluk v sále. Přerušuje svůj projev a obrací se na předsedajícího.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím o klid. Začali jsme první bod. Jestli vás to, kolegyně, kolegové, nezajímá, tak poprosím, opusťte sál. Dokonce i vlevo, odkud je tady pan poslanec jako předkladatel, je hluk, tak vás poprosím o klid.

Poslanec Radek Koten: Děkuji, pane předsedající. Já tedy začnu od bodu:

„I. vyzdvihuje význam Česko–německé deklarace podepsané 21. ledna 1997 pro utváření moderních česko-německých vztahů v Evropě. Obě země deklarací uzavřely některé sporné otázky v pohledu na minulost česko-německých vztahů. Deklarace je jednoznačným vyjádřením vůle obou stran nezatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti;

II. připomíná, že Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyslovila souhlas s Česko-německou deklarací dne 14. února 1997 a dne 30. ledna 1997 vyslovil s deklarací souhlas Německý Spolkový sněm;

III. oceňuje dosaženou mimořádnou úroveň česko-německých vztahů a vyjadřuje odhodlání se na jejich rozvoji nadále aktivně podílet;

IV. konstatuje, že některé politické aspekty sudetoněmeckého hnutí jsou v českém historickém a společenském kontextu spojeny s důsledky nacistické okupace a s následným poválečným uspořádáním. Proto dnes představují mimořádně citlivé téma;

V. vyjadřuje nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého krajanského sdružení na území České republiky, a to s ohledem na historické souvislosti a na skutečnost, že se v rámci části tohoto prostředí dlouhodobě objevují postoje zpochybňující poválečné uspořádání, relativizující historickou odpovědnost, zejména ve vztahu k občanům žijícím v pohraničních oblastech tehdejší Československé republiky. Také proto, že význam Česko-německé deklarace je v jejím pohledu na minulost obou národů a jako základů moderních česko-německých vztahů odmítán či dokonce popírán;

VI. odsuzuje kategoricky jakékoliv projevy historického revizionismu, relativizace nacistických zločinů a zpochybňování poválečného právního a majetkového uspořádání České republiky;

VII. zdůrazňuje význam ochrany historické paměti, úcty k obětem nacismu a zachování společenského smíru;

VIII. vyzývá organizátory této akce, zejména spolek Meeting Brno a vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, aby od jejího konání na území České republiky upustili.“

Za mě je to tedy zatím vše a nyní...

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jestli je to od vás vše, tak děkuji. Jestli tedy souhlasíte a ujmete se funkce zpravodaje, tak bych zahájil všeobecnou rozpravu, do které se přihlásili následující poslanci. Jako první – nemám tady žádné přednostní právo – vystoupí pan poslanec Pláteník. (Poslanec Pláteník přichází k řečnickému pultu, ale hlásí se s přednostním právem poslanec Výborný.) Pan poslanec Výborný se stanoviskem klubu. Pardon, má přednostní právo. (Současně se hlásí s přednostním právem poslanec Benda.)

Já tady přednostní práva k tomu nemám. Tak jestli můžu poprosit, my jsme neobdrželi přednostní práva. (Obrací se na zaměstnance organizačního odboru.) (Poslanec Benda: Já jsem ho dal informatice.) Pan poslanec Benda je tady napsaný, ale pan poslanec Výborný tedy jako druhý vystupující s přednostním právem. Pan poslanec Hřib je tady z předchozího bloku. Takže, pan poslanec Benda s přednostním právem jako první. Bude následovat pan poslanec Výborný a potom pan poslanec Pláteník podle pořadí na tabuli. Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, myslím, že máme mimořádně hloupý bod v tuto chvíli před sebou, mimořádně hloupý návrh. Už jenom skutečnost, že vládní koalici se nepodařilo ani v průběhu pěti hodin projednávání programu pochopit, že ten bod by se neměl jmenovat Stanovisko vládní koalice. Ale když jim to můj kolega Lipavský velmi rozumně řekl, že stanovisko zaujímá tato Sněmovna, nikoliv vládní koalice, tak ani pro to nedokázali hlasovat a schválili si svůj původní návrh, který si někde vymysleli.

Ale já začnu nejprve smířlivě a možná skončím méně smířlivě. Mnohé už tady bylo řečeno. Chci začít tím, co řekla Markéta Vaňková na brněnském zastupitelstvu, kdy v okamžiku, kdy bylo projednáváno... Markétu Vaňkovou pokládám za velmi uvážlivou dámu, která dlouhé roky řídila Brno a věci měla skutečně rozmyšlené, ne podle výkřiků z internetu. S dovolením ocituji celý jejich projev, protože myslím, že stojí za to a ukazuje, v jaké jsme situaci:

„Na úvod bych chtěla říci, že mně bohužel můj zdravotní stav neumožní vést dnešní zastupitelstvo, abych tady s vámi byla přítomna celou dobu. Nicméně, tento bod, který teď již poměrně dlouhou dobu projednáváme, je pro mě tak důležitý, že jsem osobně přišla. V této chvíli bych chtěla velmi poděkovat našemu milému čestnému občanu Milanu Uhdemu, že také svou přítomností projevil významnost projednávané problematiky. Díky za to, že je tady s námi od začátku až do těchto chvil.

Vyjádření, které teď bude následovat, považujte za mé osobní vyjádření, vyjádření Markéty Vaňkové. Nebudu v tuto chvíli mluvit jménem celé Rady města Brna. Chtěla bych vám říci že jsem velmi bedlivě poslouchala všechna vystoupení, ke kterým teď došlo. Stejně tak jsem se seznámila se všemi vystoupeními, která byla v rámci minulého Zastupitelstva města Brna.

Zvukový záznam

Mnohé z těch příběhů, zejména když jste měli z vás osobní zkušenosti s mými předky, mě hluboce dojala. Pro mě otázka druhé světové války a hrůz, které se v ní děly, je velmi, velmi důležitá. Já mám velmi ráda veškerá díla, ať už filmová, nebo knižní, která se touto problematikou zabývají. Je to tak jako mnoho let a je to pro mě skutečně velmi citlivé.

Vnímám na druhou stranu, že ta skutečnost není černo-bílá. Poprvé, když se v roce 2015 zde na zastupitelstvu projednávala deklarace smíření, která tady byla dnes již několikrát zmíněna, já jsem nebyla zastupitelkou města Brna, nicméně samozřejmě jsem se o dění zajímala. A musím se přiznat, že moje první myšlenka byla tato: My se budeme někomu omlouvat? My? My, kteří jsme trpěli v druhé světové válce, se máme omlouvat? Nicméně poté jsem se seznámila s textem deklarace smíření a začala jsem na to nahlížet trochu jinak. Ono tady z ní dnes bylo citováno. Já nevím, jestli vy ostatní jste měli možnost si ji dopodrobna přečíst, ale v ní je skutečně velký důraz kladen na to, jaké hrůzy se děly za druhé světové války.

V té době jsem o tom hodně přemýšlela a v té době mě hodně pomohlo přečíst si knížku Vyhnání Gerty Schnirch, kterou mimo jiné považuji za jednu z nejlepších knížek poslední doby. Myslím si, že každý Brňan, který se zajímá o historii svého města, by si tuto knížku měl přečíst. V tu chvíli po přečtení té knížky jsem si uvědomila, že jedno zlo plodí druhé zlo a že je velmi těžké nadefinovat, které zlo je horší. Máme to poměřit počtem obětí, nebo čím?

Znovu opakuji, to, co se dělo za druhé světové války, je neodpustitelné. Na druhé straně to, co následovalo v roce 1945 po skončení druhé světové války, ať už tady v Brně, nebo na jiných místech České republiky, bylo taky zlem.

Pak došlo k tomu, že jsem se stala primátorkou města Brna. V roce 2019 jsem poprvé jako primátorka města Brna měla být účastna aktivit, které organizuje několikrát zmíněný spolek Meeting Brno. Já jsem jako primátorka v té chvíli cítila, že budu bedlivě pozorována občany města Brna, kterým se zodpovídám z titulu své funkce, jak se k tomu postavím, jestli se budu účastnit pochodu smrti, jestli budu mít nějaký projev k této problematice. A moje rozhodnutí bylo takové: Ano, budu toho přítomna, podpořím Meeting Brno, ale chci, aby jednoznačně z mého vystoupení zaznělo, že primární je pro mě, že si uvědomuji to, co všechno hrozného se dělo v období druhé světové války. A tak, jak jsem to naznačila, budu pokračovat tím, že i ty další události jsou neodpustitelné. Takto jsem to v roce 2019 řekla ve svém projevu. Trvala jsem na tom, že se musíme se všemi účastníky potkat na Kounicových kolejích a tam uctít oběti druhé světové války. Kolegové z Meetingu Brno tento můj postoj naprosto akceptovali. Ubezpečili mě o tom, že takto to vnímají i oni. A ono to vyplývá i z deklarace smíření.

Po celou dobu od toho roku 2019 jsem se pak v následujících letech těchto aktivit Meetingu Brno zúčastnila. Za ty roky jsem pochopila, že skutečně jejich směřování vede k tomu, abychom nehledali staré křivdy, ale dívali se do budoucna. Proto mají moji plnou podporu. Samozřejmě letos s tím, že se plánuje v květnu sjezd sudetoněmeckého sněmu zde v Brně, tak se ta otázka znovu otevřela a rozjitřila. Já jsem s ohledem na svoji zdravotní indispozici měla dost času o tom přemýšlet, jak se teď k tomu postavím. Protože ano, vnímám, že je to trošku něco jiného, než když je v uvozovkách jenom pouť smíření a doprovodné aktivity, a něco jiného, když se má konat tento sjezd.

Jak jsem řekla, měla jsem dost času a sáhla jsem zase ke své oblíbené beletrii. Přečetla jsem si knihu Sudetský dům, první díl a ta mě opět dala určitou odpověď na moje nejistoty a otázky. Je tam příběh mladého muže, dvacetiletého, který jako dvacetiletý odchází z Prahy právě do Sudet, kde obydlí se svou rodinou dům, který patří Němcům. Ta zápletka je zajímavější v tom, že do toho domu přijde, když tam ti Němci ještě bydlí. To znamená, několik měsíců jsou nuceny bydlet dvě rodiny spolu – česká a německá. V první chvíli ten mladý, který nesnáší vše, co je spojeno s německým národem právě proto, že si také mnoho vytrpěl, tak naprosto odmítá to, že by měl být pod jednou střechou s Němci. Postupně se s nimi nějakým způsobem sblíží a ve chvíli, kdy má dojít k jejich odsunu, k odsunu té rodiny, tak říká: Proč? Vždyť je přece správné, Němci ať jdou pryč. Němci, to jsou ti zlí. To je ten zlý národ. To je naprosto v pořádku. Oni mají trpět. My se jim musíme nějakým způsobem odplatit, ať se vystěhují. Ale prosím vás, tahle rodina? Ta za nic nemůže. To jsou normální, běžní lidé, kteří tady v tomto domě žijí po celé generace. Oni nikdy nikomu neublížili. Oni přemýšlí jako my. Jsou to normální obyčejní lidé jako my. Tak je tedy nechte v tomto domě.

A to je pro mě odpověď. Není to o tom, jestli mluvíme česky, nebo německy. Není to o národech. Vždy je to o konkrétním jednotlivci, jak se zachová v určitém historickém okamžiku. Myslím si, že je naším úkolem, abychom hleděli do budoucnosti. Každý si v sobě neseme nějaké trauma, nějakou bolest, ale zejména v této rozjitřené době, kdy kousek od nás dochází k dalšímu válečnému konfliktu, naším úkolem je prostě snažit se všechno utlumit, snažit se najít společnou řeč. A zejména evropské národy by v tuto chvíli měly držet pohromadě, abychom už nikdy nemuseli čelit opět tomu, že válečné zlo bude vyvolávat další zlo. To prostě nechceme.

A jelikož jsem přesvědčena, že festival Meeting Brno, včetně toho, že se zde bude konat sudetoněmecký sněm, k tomuto směřuje, má moji plnou podporu. Děkuji. Tolik Markéta Vaňková, primátorka Brna.

A já k tomu chci dodat ještě něco za sebe. Já jsem tady, na rozdíl od mnohých z vás, zažil všechna ta vzepětí protiněmeckých emocí, zažil jsem březen 1990, kdy Václav Havel poprvé opustil republiku, jel do Německa a okamžitě se objevili ti skrytí, ale někdy i otevření komunisté, kteří začali okamžitě řvát, jako jede vracet majetky Němcům. A bylo to první, co ovlivňovalo první svobodné volby. Zažil jsem tady projednávání česko-německé deklarace, která vůbec nebyla jednoduchým úkolem. Pracovalo se na ní dlouho a intenzivně a vyvažovalo se každé slovíčko. Každé slovíčko, každý to... A pak tady samozřejmě řádili předchůdci dnešní SPD Sládkovi republikáni s panem Vikem a dalšími, kteří předváděli, jak zabrání, abychom jakékoliv usmíření s Němci dokázali vytvořit.

Zažil jsem mnohé, co se odehrávalo dále, fondy usmíření, další a další kroky, které byly pořádány. V roce 2010 odjel tehdejší premiér Petr Nečas do Bavorska, kde kromě setkání s ministerským předsedou Bavorska panem Stoiberem se setkal i s panem Posseltem. Přinesli ty fotografie, jak český premiér zajel zaprodat sudetským Němcům tuto zemi, aby vzápětí – vzápětí, pár let na to, právě Sudetoněmecké krajanské sdružení vypustilo ze svých stanov jakékoliv majetkové nároky. To, že je už dávno nepožadují – nepožaduje je německá strana, je jasné, ale už ten nárok vypustili, i ta Sudetoněmecká krajanská sdružení. Jsme 81 let po válce. Nikdo už to nepamatuje. Já jsem pochopil, když jsem jako dítě vychovávané v okruhu svého tatínka, vychovávaného v okruhu střední Evropy, byl trošku drze v roce 1988 s nějakým profesorem na své střední škole nebo vysoké škole, na Matfyzu a říkám mu: To byla hrůza, to vyhnání těch Němců.

Zvukový záznam

Tento starší pán, šedesát, pětašedesát mu bylo, na mě začal křičet: Marku, mlčte, vy nemáte právo mluvit. Vy jste ty dupající holínky nezažil. Tehdy jsem pochopil, že existuje generace, pro kterou je to problém, a že já jako dítě narozené dvacet let po válce asi těmto lidem těžko můžu kázat. Ale jestli to odehrává dneska někdo, tak je to prostě jenom čiré vyvolávání nenávisti. To nemá nic společného s válkou a s ničím dalším. To jsou jenom zoufalé pokusy najít si nějakého vnějšího nepřítele v okamžiku, kdy nejsem schopen si najít žádný jiný pozitivní program.

Já to pokládám za obrovskou hloupost, že to dnes bylo zařazeno. Budu hlasovat pro ty různé návrhy, které tady zaznívají. Samozřejmě, že jsou tam věty, které jsou schvalitelné. Ale myslím, že to je hlavně hloupost pro vládní koalici a pro hnutí ANO. Naprosto nechápu, jestli jste provedli konzultaci tohoto usnesení s vaším premiérem, jestli někdo za to usnesení bude bit – pochválen bude nepochybně předseda Poslanecké sněmovny. Jeho voliči budou nadšeni, protože toto přece chtěli slyšet. Jestli někomu ztížíte dramaticky situaci v Evropě, tak je to premiér této země, který samozřejmě po těchto útocích na německé krajany, samozřejmě, že se na něj ti Němci budou zlobit, samozřejmě, že mu to zkazí všechna další jednání, která nás očekávají. Pokládám to za fatální chybu a jsem velmi nerad, že jste přistoupili na toto ryzí pokrytectví pana předsedy Sněmovny, které tady dneska bylo vypočítáno xkrát už v tom, že jeho největší kamarádi v Evropě jsou ti, kteří Benešovy dekrety zpochybňují, ti, kteří by chtěli revizi druhé světové války nebo minimálně jejích výsledků, místo toho se soustředí na sudetoněmecké sdružení, které už dávno nic takového nechce. Děkuji za pozornost. (Delší potlesk v pravé části sálu.)

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Nyní vystoupí s přednostním právem se stanoviskem klubu pan poslanec Výborný.

Poslanec Marek Výborný: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, kolegyně, kolegové, je to tak, vystupuju se stanoviskem poslaneckého klubu z pověření poslaneckého klubu KDU-ČSL a dovolím si navázat na kolegu Marka Bendu, protože to, co zaznělo, tak myslím, že by skutečně bylo hodno podepsat.

Já jsem si dovolil právě za poslanecký klub KDU-ČSL vám poslat do všech vašich mailových schránek poslanců návrh usnesení. Ale posílal jsem ho až v okamžiku, kdy ten bod byl reálně opravdu schválen. Já jsem pořád totiž spoléhal na to, že se najde pár odvážných poslanců hlavně v řadách hnutí ANO, kde si myslím, že nejsou všichni komfortní s tím, že ten bod byl vůbec zařazen a hlavně že bylo načteno toto usnesení, a opravdu jsem se domníval – a taky by mě zajímalo, jestli ty věci byly konzultovány s vaším premiérem, s vaším předsedou, nebo nebyly. Ale já jsem se pořád domníval, že tady prostě část poslanců třeba odejde, nebude hlasovat a že ten bod prostě nebude mít tu většinu, tak aby byl zařazen, přesto byl. Takže ten návrh usnesení, který jsme diskutovali s kolegy v rámci poslaneckého klubu, tak vám byl rozeslán až v okamžiku, kdy ten bod skutečně zařazen byl.

A já jsem stejného názoru, že toto je věc, která prostě nemá být ani projednávána a neměla být ani otevřena na půdě Poslanecké sněmovny. A skoro si myslím, že si to myslí i někteří poslanci a poslankyně hnutí ANO. A bylo by dobře, kdyby toto své přesvědčení, a já jsem o tom opravdu bytostně přesvědčen, tak i potom dokázali odvážně promítnout do svého hlasování o těch navržených usneseních. A já vás za chvíli seznámím i s tím usnesením, s těmi body, které navrhujeme za poslanecký klub KDU-ČSL. Ale tohleto je přesně ta součást toho velmi laciného a pokryteckého národovectví, které tady předvádí SPD, které tady předvádí Tomio Okamura. Nevím, proč k tomu naskakujeme. Proč naskakujeme tady na to velmi laciné ne vlastenectví, protože na to máme být hrdi, na svoji vlast, ale na to národovectví, kterého jsme tady svědky, a velmi velmi mě to mrzí.

Nemám tu historickou paměť, kterou má Marek Benda. Ale velmi dobře si pamatuji, když jsem třeba i toto téma probíral, diskutoval a bavil se o něm se studenty na střední škole právě při hodinách dějepisu, kde jsme probírali česko-německé vztahy, a právě to připodobnění nebo to seznámení se s tím tématem právě na těch jednotlivých osobních příbězích konkrétních rodin našich občanů, kteří byli za války tvrdě postiženi nacistickým režimem, a pocházím z kraje, kde máme Ležáky nebo měli jsme Ležáky, protože ty Ležáky byly vypáleny nacisty, Němci. Vím, o čem hovořím. Ale stejně tak ty příběhy, které potom můžeme dokumentovat na Svitavsku, kde to byly Sudety, a odkud byli naši němečtí spoluobčané potom vyháněni v roce 1945. Tohleto bychom měli mít na paměti a nepřicházet a nenaskakovat na něco, co jsem se domníval, že tím chvályhodným podpisem Česko-německé deklarace a tím procesem usmíření, kteří tady mnozí na české i na té německé a na rakouské straně skutečně dokáží reálně praktikovat, takže už je skutečně za námi. Nechci tady používat nějaká emotivní vyjádření; styďte se a podobně, ale já si skutečně myslím, že tohle téma tady vůbec nemělo být na půdě Poslanecké sněmovny otevřeno. Nepatří sem. Seberme se, seberte se, jeďte do Brna. Jeďte do Brna právě na Dny smíření, tak ať si to dokážete prožít na vlastní kůži. A pak se k tomu vraťme a můžeme si tady někde u kávy nebo na nějakém kulatém stole nebo semináři o tom popovídat.

Já si dovolím tady, když už to tedy otevřeno bylo, tak myslím, že je potřeba, aby tady na mikrofon, možná i pro některé, kteří třeba sledují to jednání tak, aby zazněla právě i ta Deklarace smíření a společné budoucnosti. To je totiž celý název toho, co přijalo Zastupitelstvo města Brna 19. května roku 2015; Deklarace smíření a společné budoucnosti. A má být společnou budoucností to, čeho jsme tady dneska svědky? Pane kolego, vy zastupujete vašeho předsedu. Opravdu tohleto má být ta společná budoucnost, o které se mluví? A opravdu mě mrzí, že se tady ironicky smějete. (Poslanec Výborný se obrací na poslance Kotena, který sedí u stolku zpravodajů.) Opravdu jo. To, co má být právě tou deklarací smíření – tak já si dovolím tady teďka vás s tím textem seznámit.

Připomínám tedy, že se jedná o 19. květen 2015, je to 11 let. V letošním roce si připomeneme sedmdesáté výročí od skončení druhé světové války, dosud největší tragédie lidstva v jeho historii. Během let 1939 až 1945 došlo k okupaci Československa německými vojsky a k perzekuci českého obyvatelstva. Po osvobození Brna na základě usnesení Zemského národního výboru ze dne 30. května 1945 nařídil v odpoledních hodinách Národní výbor pro Velké Brno, aby se na Mendlově náměstí ve 22 hodin shromáždili všichni německy hovořící Brňané. Během noci a k ránu je vyvádějí ozbrojené revoluční gardy a armádní jednotky z města. Procesí asi 20 000 osob čeká nekonečný pochod směrem k rakouským hranicím. Bez jídla, bez vody, bez lékařské péče, bez základní hygieny, bez odpočinku. Podle očitých svědectví po cestě mnozí umírali vyčerpáním. Podléhali epidemiím, které se rozšířily v pohořelickém táboře. Někteří byli ozbrojeným doprovodem ubiti či zastřeleni.

Tento v uvozovkách akt pomsty, který měl být odplatou za nacistické zločiny, přitom ty, kteří se na nich aktivně podíleli, postihl jen okrajově. Akce byla namířena především proti ženám, dětem a starým lidem, kteří tvořili naprostou většinu účastníků pochodu. Mezi vyhnanými bylo mimo jiné i mnoho Čechů a německých antifašistů. Tento akt vstoupil do historie jako takzvaný Brněnský pochod smrti. Jsme si dobře vědomi nesrovnatelně rozsáhlejších zločinů, které spáchal nacistický režim. Zároveň si uvědomujeme, že utrpení zůstává utrpením, ať je jeho původem kdokoliv a v kterékoliv době.

My jako členové současné politické reprezentace města odsuzujeme veškeré zločiny spáchané v letech 1939 až 1945 a chceme v den sedmdesátého výročí těchto událostí připomenout a uctít památku všech obětí a přispět tím k procesu vyrovnání s bezprávím, které zasáhlo značnou část tehdejšího brněnského civilního obyvatelstva.

Zvukový záznam

„Záleží nám na smíření a společné budoucnosti. K bývalým i současným Brňanům se proto obracíme s těmito poselstvími:

První poselství míří k těm, kteří byli násilným vyhnáním postiženi. Je to poselství smíření. Druhé poselství směřuje k nám, dnešním Brňanům, kteří v naprosté většině nemáme s událostmi, k nimž zde před 70 lety došlo, nic společného. Nesměřuje k sebeobviňování, nýbrž k odpovědnosti za dnešní a budoucí soužití lidí nejrůznějšího kulturního a etnického původu. Dává naději, že pokud si uchováme vědomí o nepřijatelnosti uvedených činů a budeme schopni k nim zaujmout otevřený postoj, nic podobného se nebude opakovat. Je to poselství společné budoucnosti. Město Brno upřímně lituje události z 30. května 1945 a dní následujících, kdy byly přinuceny k odchodu z města tisíce lidí na základě uplatnění principu kolektivní viny či užívaného jazyka. Uvědomujeme si, k jakým lidským tragédiím i kulturním a společenským ztrátám tehdy došlo. Vyjadřujeme naději, že na základě znalosti historických událostí a jejich důsledků už nebude možné, aby se v Brně podobné věci opakovaly, a že události z května roku 1945 udržíme v paměti jako neblahé memento. Vyjadřujeme také přání, aby všechny minulé křivdy mohly být odpuštěny, abychom se nezatížení minulostí, aby vzájemné spolupráci obraceli ke společné budoucnosti.“ To jsou slova deklarace. Znovu říkám Deklaraci smíření a společné budoucnosti, schválené zastupiteli a zastupitelkami města Brna. Já jim za to chci poděkovat i po těch 11 letech, všem, kteří pro toto hlasovali – nemám tady ten seznam – protože toto je z mého pohledu a za nás, za KDU-ČSL, jednoznačně to, co má být aktem smíření.

A teď si to dejte do té souvislosti s tím, co tady dnes bylo otevřeno. Opravdu toto je ta návaznost? To, že se dnes připravuje nebo že bude, že se podařilo na tu deklaraci navázat každoroční připomínkou, a díky spolku Meeting Brno, který to každoročně organizuje, navázat na tyto události připomínkou toho, čím jsme si prošli, jak Češi, tak Němci a prohlubovat to usmíření to že dokážeme spolu komunikovat to, že se potomci sudetských Němců dávno zřekli jakýchkoliv nároků, v roce 2015 to deklarovali písemně.

To, že to setkání, nebo chcete-li sněm, Sudetoněmeckého krajanského sdružení bude ve městě Brně, tak má být právě součástí tohoto procesu usmíření. A my to tady, jednak tím, že vůbec ten bod je takhle nesmyslně nazvaný, vládní stanovisko, vládní koalice. Nerozumím tomu, já nejsem vládní koalice, ale teď teda když ten bod tady je, tak tomu také chceme, jako lidovci, zaujmout postavení. Proto tady předkládáme návrh tohoto usnesení, ale zároveň také si myslíme, že ten bod tady vlastně vůbec neměl být. A to usnesení, nemám ho písemně, jenom jsem poslouchal, co tady zaznívalo od pana zástupce předkladatele, tak v některých bodech vlastně zcela popírá to, oč se mnozí Brňané, ale nejenom Brňané a občané České republiky, ale také občané Bavorska, Rakouska, Německa, všech spolkových zemí, tak velmi upřímně a pokorně snaží. Opravdu nám něco podobného stojí za to? Já si dovolím teď načíst, právě za poslanecký klub KDU-ČSL, usnesení, které prosím pane předkladateli nebo tady zpravodaji, já vám ho předám potom písemně a prosím aby bylo hlasováno samostatně. Vám ho pane místopředsedo vytisknu a taky dám, aby bylo hlasováno jednotlivě, po bodech, nikoliv dohromady. A všichni poslanci, předesílám, ho máte ve svých mailových schránkách, takže si ho můžete otevřít na svých zařízeních a můžete se s ním seznámit. Jsem přesvědčen o tom, že tak jak je formulované, tak by mělo být podpořeno snad všemi poslanci a poslankyněmi této Sněmovny.

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

1. připomíná, že Mnichovská dohoda, nacistická okupace, rozbití Československa, válečné zločiny druhé světové války a utrpení českého národa, patří k tragickým kapitolám našich dějin, jejichž pravda nesmí být zpochybňována, překrucována ani omlouvána. Současně konstatuje, že odpovědnost nacistického režimu i jeho spolupracovníků musí být jasně pojmenována;

2. Poslanecká sněmovna zdůrazňuje, že historická paměť nesmí být zaměňována za věčné nepřátelství, a odmítá princip kolektivní viny a přenášení dědičné viny na dnešní generace;

3. Poslanecká sněmovna potvrzuje nezpochybnitelnost platnosti a právních účinků Benešových dekretů a uzavřenost poválečných, majetkových a právních poměrů. Odmítá proto snahy Alternativy pro Německo AfD a Svobodné strany Rakouska FPÖ, partnerských stran Strany svobody a přímé demokracie ve frakci Identita a demokracie o relativizaci Benešových dekretů;

4. Poslanecká sněmovna se hlásí k odkazu Česko-německé deklarace z 21. ledna 1997 podepsané Václavem Klausem a Helmutem Kohlem a k dalším krokům smíření po roce 1989, které obnovily důvěru, spolupráci a dobré sousedské vztahy mezi Čechy a Němci;

5. Poslanecká sněmovna vítá a oceňuje úsilí Sudetoněmeckého krajanského sdružení bývalých německých obyvatel českých zemí, jejich potomků i dalších aktérů o usmíření, dialog a obnovu společné paměti.

6. Vyjadřuje přesvědčení, že budoucnost Česko německých vztahů má stát na pravdivé paměti, úctě, smíření a spolupráci, nikoliv na nenávisti a vyvolávání strachu. Podporuje jejich další prohlubování na základě odpovědného vlastenectví a ne pokryteckého národovectví;

7. Poslanecká sněmovna zdůrazňuje, že součástí setkání a také státní návštěva premiéra naší sousední spolkové země Bavorsko a také ministra vnitra Spolkové republiky Německo, a proto vyzývá vládu, aby jednala v zájmu občanů naší země a v souladu se zahraniční politikou naší země, která se opírá o silné partnerské vztahy našich obou zemí.

Tolik tedy návrh usnesení. Skoro se domnívám, že pokud se s ním dokážete ztotožnit, tak pak nemůžete hlasovat pro některé návrhy, které tady zazněly a které naopak dramatickým způsobem zhorší naše, řeknu nadstandardně, sedí tady bývalý ministr zahraničních věcí a věřím – (Odmlčí se v reakci na hlasitý hovor poslance Pence.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím o klid.

Poslanec Marek Výborný: A myslím, že by mně Jan Lipavský dal za pravdu, nadstandardní vztahy, které máme s našimi sousedy, včetně Německa, včetně Rakouska, tak ty mohou být naopak tím návrhem, který tady zazněl, v některých bodech, jako velmi zásadně, velmi zásadně ohroženy.

To, co tady chci také znovu připomenout, je ten paradox, ta absurdita toho, když se tady někdo odvolává na zpochybňování Benešových dekretů, tak jestli je někdo zpochybňuje, a to nelze popřít, to je dohledatelné ve veřejných zdrojích. Myslím, že to tady i od řady mých předřečníků dneska zaznělo. No tak jsou to ti, s kterými se právě SPD a další, někteří tady paktují na půdě Evropského parlamentu právě ve frakci ID. Tohleto je přece ten fakt, jestli tady někdo zpochybňuje Benešovy dekrety, tak jsou to konkrétní zástupci AfD, konkrétní zástupci Svobodných v Rakousku. A tam to přece hledejme, tak jim to zkuste vysvětlit. Tak abychom se tady zbytečně nemuseli touto věcí zabývat a dostávat se do naprosto paradoxních situací. (Poslanec Krňanský kroutí hlavou.) Říkám věci, když tady vidím, že někteří kolegové kroutí hlavou, které jsou dohledatelné.

A právě proto jsem se snažil připomenout i to, co zaznělo na brněnském zastupitelstvu v roce 2015. Zkuste si to dát do toho kontextu, s tím, co se tady někteří snaží vyvolávat. Já opravdu a za lidovce, to říkám jednoznačně, odmítám, abychom tady znovu vyvolávali duchy strachu, nenávisti, neusmíření se a snahy vyvolávat a vykopávat příkopy, které tady prostě nemají být. Prosím nedělejme to. Děkuju.

Zvukový záznam

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já vám děkuju, pane předsedo. Jenom poprosím, vždycky, když to budete dávat ta usnesení zpravodaji, abyste dal kopii i sem nahoru kvůli kontrole při hlasování. Nevíme na koho z nás vyjde řada při tom předsedání této schůzi.

Tak vaše vystoupení vyvolalo jednu faktickou poznámku – poprosím Helenu Válkovou, Než sem přijde, aby nemusela spěchat, přečtu pět omluv: Ivan Bartoš od 19 do 20 hodin – z pracovních důvodů, Josef Flek celý jednací den – pracovní důvody, Matěj Gregor od 19.10 do 21.30 – pracovní důvody, Štěpán Slovák od 19 do 20.45 – pracovní důvody a Petr Macinka od 19 do 22 hodin – pracovní důvody.

A já vám stopuju vaše dvě minuty.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěla jenom jako členka Česko-německého diskusního fóra, které zasedalo 23. a 24. dubna 2026 ve Františkových Lázních, sdělit, že jsme tam i tuto otázku projednávali. Myslím, že jestli tady někdo byl přítomný, nejsem si jistá ještě, tomu jednání, tak potvrdí to, že jsme konstatovali, že obecně – neříkám, že všichni, ale troufnu si říct ve své většině – že vhodnost konání sudetoněmeckého landsmanšaftu, jejich sněmu, na území Brna právě s ohledem na vysokou citlivost části naší populace není – a já bych použila opatrného diplomatického slova – v zájmu rozvíjení česko-německých vztahů tou nejšťastnější variantou.

Byl tam i Bernd Posselt, který slyšel tedy všechna vystoupení, a myslím si, že je zavnímal. Byl to také on, který kdysi řekl, že – a to řekl odvážně – že si odsun včetně toho divokého odsunu – byť on řekl odsun nebo to vyhnání – nevyvolali Češi, ale byla to reakce na to, co se dělo za druhé světové války, a na to, co způsobilo nacistické Německo. Ale protože mám jenom dvě minuty, tak bych chtěla v závěru říci, že stejně tak jako nepovažuju toto za vhodné, tak stejně tak mě velmi mrzí, že se touhle problematikou vůbec zabýváme na půdě Poslanecké sněmovny.

Za mě je to v tomto ohledu můj konzistentní postoj a také ho vyjádřím tím že se nezúčastním a nebudu hlasovat pro žádný ze zde přednesených (Místopředseda Patrik Nacher: Čas.) návrhů usnesení. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak poprosím o dodržení času. Další faktická poznámka Jan Hrnčíř.

Ještě než sem přijde, chtěl bych se zeptat pana poslance Lipavského, který je druhý v pořadí, že tady měl ještě jednou písemnou přihlášku. Předpokládám, že to je ta samá, že to není nějaká extra. (Poslanec Jan Lipavský: Já jsem dal jednu přihlášku.) Jo, jste v pořadí. Jo, jenom, že když jste přihlášen normálně elektronicky, tak tady ta písemně, že to je duplicitní. Tak dobře, my jsme si to ujasnili.

Pane poslanče, spouštím vaše dvě minuty.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Já bych chtěl tady zareagovat na projev pana poslance Výborného. Přece takzvaný brněnský pochod smrti nebylo to nejhorší zvěrstvo, co se dělo v Brně za druhé světové války. Teď je potřeba si uvědomit, že i mezi těmi lidmi, kteří byli odsunuti – a podíl Němců na rozbití Československa byl naprosto zásadní – tak i mezi nimi byli lidi, kteří práskali gestapu, práskali na české a moravské vlastence, kteří byli po tisících vražděni v Kaunicových kolejích nebo na Špilberku, 12 000 Židů bylo umučeno v koncentračních táborech, tisíce Brňanů byly povražděny – to přece nemůžete spláchnout tím jako že dobrý, tak nic se nestalo. Nejhorší byl ten pochod podle vás? No nebyl, to byla reakce na něco, co se stalo ta zvěrstva byla ohromná v tom Brně. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuju za dodržení času. Máme tady další dvě faktické poznámky, Marek Výborný a připraví se Petr Hladík.

Tak vaše dvě minuty.

Poslanec Marek Výborný: Děkuju, pane místopředsedo. Pane kolego, prostřednictvím, pana předsedajícího, to si děláte legraci? Byl jste tady? Poslouchal jste, když jsem tady ocitoval doslova, doslova celou Deklaraci smíření přijatou v roce 2015 brněnským zastupitelstvem? Já jsem někde tady řekl, že to nejhorší byl brněnský pochod smrti? Tady to někde zaznělo? Pojďte sem to říct. Jak můžete vůbec takhle vystoupit? Styďte se.

Poslouchal jste Helenu Válkovou, prostřednictvím pana předsedajícího, moji ctěnou kolegyni, co tady teďka říkala? Nic takovýho tady nezaznělo. Rozumíte pojmu smíření, přiznání viny na jedné i na druhé straně? I v té deklaraci samotné se mluví o nacistických zločinech druhé světové války, o nacistických zločinech. Mně budete něco vykládat? Mně, který pochází z východních Čech? Byl jste někdy v Ležákách? Nikdy. Tak tohle mně nebudete vykládat ale. Není to o tom, abychom poměřovali hrůzy, které se děly. (Místopředseda Patrik Nacher: Prostřednictvím předsedajícího, poprosím.) To jsem říkal od začátku. (Místopředseda Patrik Nacher: Já vím, ale bylo by dobré to...) Tak já se omlouvám, myslel jsem to kontinuálně od začátku až do konce.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak já na to budu upozorňovat všechny rukou nerozdílnou.

V této chvíli Petr Hladík, připraví se Jan Hrnčíř a Denis Doksanský. Já vypnu předchozí stopky. Děkuju za dodržení času a vám spouštím dvě minuty.

Poslanec Petr Hladík: Pane Kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, na rozdíl od většiny, možná všech z vás, já jsem se na té Deklaraci smíření v roce 2015 podílel, spolupsal jsem ji s kolegy zastupiteli a aktivně jsem pro ni hlasoval. My tam píšeme: „Jsme si dobře vědomi nesrovnatelně rozsáhlejších zločinů, které spáchal nacistický režim. (...) Tento „akt pomsty“, který měl být odplatou za nacistické zločiny, přitom ty, kteří se na nich aktivně podíleli, postihl jen okrajově.“

V Brně se střílelo, zabíjelo, vraždilo, znásilňovalo. Nacisté dělali neskutečné hrůzy na obyvatelích města Brna, neskutečné hrůzy. A to nikdo nepopírá. Ale zároveň se Brňané, a někteří z nich, zachovali jako zvířata – ženy, děti a staré lidi pak hnali bez jídla, vody, zdravotní pomoci na pochod smrti.

Já jsem mluvil s těmi, kteří se potom z Pohořelic vrátili a v Brně dožili. Jeden z nich zemřel teprve loni. Já jsem mluvil (s těmi), kteří byli na tom pochodu a nakonec došli až do Německa jako děti. Myslím si, že to, co si tenkrát ti lidé prožili, tak si nikdo z nás neumí představit. Všichni jsme mladší, nikdo z nás si nepamatuje tuto šílenou dobu, proto si myslím, že nemáme právo to teďka otvírat a soudit v době, kdy máme otevřené hranice a upřímně naše děti nerozumí tomu, proč tuto problematiku jste otevřeli tímto nacionalistickým způsobem na plénu Poslanecké sněmovny, nerozumí tomu. (Potlesk zprava.)

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuju za dodržení času. Ještě než bude faktická poznámka Jana Hrnčíře, poprosím, aby tam byl vrácen na druhé místo Jan Lipavský do té debaty, který tam zmizel. Já jsem se tady toho nedotkl, tak poprosím, abyste ho tam vrátili na druhé místo. My jsme si jenom vyřizovali to, že tady duplicitně byla přihláška. Zároveň byl...

A v této chvíli poprosím Jana Hrnčíře a spouštím dvě minuty.

Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já na pana poslance Výborného, prostřednictvím pana předsedajícího – pane poslanče, vy jste tady mluvil o vině na obou stranách. O jaké vině to mluvíte? Jakou vinu měli Čechoslováci na rozpoutání druhé světové války? Jakou proboha? Žádnou. A v Ležákách jsem byl uctít památku povražděných stejně jako vy.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak poprosím vždycky prostřednictvím předsedajícího.

A poprosím Denise Doksanského. Jinak děkuji za dodržení času.

Poslanec Denis Doksanský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych si dovolil trochu se pokusit tu situaci uklidnit. Já mám pradědu, který byl německým antifašistou, sám jsem se narodil, byl od Dvora Králové, sám jsem se narodil jako Wagner, mám německé kořeny. Vnímám obrovskou vinu německého národa za (rozpoutání) druhé světové války. Zrovna tak vnímám ta zvěrstva, která se stala při odsunu sudetských Němců. Nicméně, to prohlášení, které my zde projednáváme a které bychom rádi odhlasovali, není namířeno nepřátelsky vůči Němcům. Nemá řešit vinu.

Zvukový záznam

Má pouze se vyjádřit k tomu, že nám připadá krajně nešťastné to, že v Brně má dojít k tomu sjezdu, ke kterému tam má dojít. O to zde jde. Rád bych, kdybychom mohli tuto věc probírat co nejvíce poklidně, protože ve chvíli, kdy na sebe budeme útočit, tak si myslím, že tím celou tu věc znevažujeme. Myslím si, že obě strany si uvědomujeme, že prostě došlo k mnoha zvěrstvům, k mnoha projevům zla, a my je nyní nevyřešíme.

Nyní se stavíme k věcem, které se dějí v současnosti. Jsou pro nás vztahy České republiky a Německa velice důležité a nemyslíme si, že jim, že by jim prospěla ta událost, která je v Brně plánována. To je celé. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Máme zde tři faktické poznámky – Marek Výborný, Olga Richterová, Jan Berki. Tak vaše dvě minuty.

Poslanec Marek Výborný: Děkuju. Já se připojuju k tomu, co říkal pan kolega Doksanský přede mnou, vaším prostřednictvím, a myslím, že jsem tady hovořil velmi klidně. Ale jestli mi něco vadí, tak je to, když mi někdo vpádá do úst něco, co tady opravdu nezaznělo.

Tak ještě jednou, pane poslanče, prostřednictvím pana předsedajícího. Já jsem tady řekl, že vinu za rozpoutání druhé světové války nesou Čechoslováci? Já jsem něco takového tady řekl? Prosím, nevkládejte mi do úst něco, co tady nezaznělo. Prostě takhle to není A bohužel jako možná bychom měli vrátit do hodin dějepisu, abychom znali ty skutečné reálie. Nejenom léta 1938, 1939, ale také potom toho, co se dělo v roce 1945. Myslím, že i pan kolega Doksanský to tady řekl docela přesně. Děkuju.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím Olgu Richterovou. Připraví se Jan Berki a Petr Hladík.

Poslankyně Olga Richterová: Dobrý večer. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Jestli jsou pro vás německo-české, Česko-německé vztahy opravdu důležité, tak prostě přerušte projednávání tohoto bodu a už se k němu nevracejte. Jestli jsou pro vás opravdu důležité vztahy s naším největším sousedem, tak prosím nepřijímejte to usnesení v tom znění, v jakém jste to dnes předložili.

A poslední věc. Jestli je pravda, že vám záleží jak na lidských osudech, jak na historické paměti, tak na prostě běžném lidském soužití, tak nedmýchejte vášně, které nic dobrého nepřinesou. Zvažte to. Ještě máte čas toto nedůstojné projednávání ukončit.

A paní poslankyně Válková to řekla zcela jasně, nebude hlasovat pro usnesení SPD. Proč? Protože nic dobrého nepřinese a mnohé pokazí. (Potlesk zprava.)

Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Berkiho, připraví se Petr Hladík a Helena Válková.

Poslanec Jan Berki: Děkuju pane místopředsedo. Já bych se, vaším prostřednictvím, kolegy Doksanského tedy zeptal, jestli tomu dobře rozumím? To, že vy považujete za nešťastné, že se sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu koná v Brně, tak považujete k tomu za vhodný nástroj, že Poslanecká sněmovna se vyjadřuje k tomu, co si rozhodlo Statutární město Brno a zároveň neziskovka. Je to tak?

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím Petra Hladíka a připraví se Helena Válková. Tak spouštím dvě minuty.

Poslanec Petr Hladík: Já jenom, prostřednictvím pana předsedajícího, na kolegu pana Doksanského. Tohle fakt nepatří na plénum Poslanecké sněmovny. Vy jste z toho udělali v tuhletu chvíli státní záležitost. Záležitost česko-německých vztahů. Záležitost, kterou bude muset řešit premiér téhleté země a ministr zahraničních věcí. Záležitost, která vstoupí do našich mezinárodních vztahů po několik dalších let, možná i několik volebních období. Uvědomujete si to vůbec? To, že tihleti, kteří sedí na kraji, vás dotlačili k takovéhle věci? Fakt tohleto chcete? A teď se fakt mluvím několika z vás, kteří tady sedíte za hnutí ANO. Uvědomte si, kdo pro to hlasoval, pro deklaraci smíření. Robert Plaga, váš ministr školství. On aktivně hlasoval pro tuhletu deklaraci smíření. Aktivně ji prosadil Petr Vokřál, váš primátor statutárního města Brna.

Víte, co se šíří za nahrávku? Jediná nahrávka, která se šíří, kdy někdo otvírá ty Benešovy dekrety, tak je od Klemense Koflera. To je rakouský poslanec za Svobodné. Tenhleten rakouský poslanec za Svobodné, se kterým SPD sedí v jedné frakci, v jedné frakci stejně jako AfD, tak rakouští Svobodní jsou jediné politické síly, které v česko-německých a v česko-rakouských vztazích otvírají Benešovy dekrety. Styďte se.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak děkuji za dodržení času. Poprosím Helenu Válkovou a mezitím přečtu omluvu. Barbora Urbanová od 19.30 z pracovních důvodů. A vám spouštím, paní poslankyně...

Poslankyně Helena Válková: Děkuju. Já jsem chtěla jenom upřesnit, že jsem neřekla že nebudu hlasovat pro jednu deklaraci nebo jeden návrh usnesení. Já jsem řekla, – a můžete si to zkontrolovat – že nebudu pro žádný návrh usnesení. Čili paní poslankyně Richterová to trošku zjednodušila tím, že řekla, že pro Okamurův návrh usnesení. Takže pro žádný.

A také současně bych, protože... Pokud já bych osobně sama za sebe hlasovala pro jakýkoliv, tak vlastně to legitimizuji. To, že to tady projednáváme a já s tím vnitřně hluboce nesouhlasím, že projednáváme tuto problematiku, protože jsem předpokládala, bohužel správně, že se to zvrhne v takovouhle dramatickou politickou půtku. A to si česko-německé vztahy v minulosti, kterou jsme uzavřeli, doufám, ale hlavně v budoucnosti nezaslouží. Na minulost máme deklaraci, která byla přijata v roce 1997, a o které tady hovořil pan poslanec Marek Výborný, vaším prostřednictvím, pane místopředsedo a četl nám ji, abychom si ještě oživili ve své paměti. A pro budoucnost máme třeba ten Českoněmecký fond budoucnosti, on se tak i jmenuje. A právě proto si myslím, že to vykopávání toho nejhoršího, jak na té německé straně – a děkuju za to připomenutí – nesrovnatelně horší než na té české straně, ale přesto i to velmi špatné vykopávání nebo i vykopávání té velmi špatné české minulosti po ukončení druhé světové války je prostě na této úrovni podle mého osobního názoru nevhodné a přináší spíše problémy než řešení. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. V této chvíli poprosím Denise Doksanského, připraví se Jindřich Reichl, Matěj Hlavatý. Přečtu další omluvu. Pane poslanče, počkejte chvilku. Jan Jakob od 20.45 do 22.45 z pracovních důvodů. A teď vám spouštím dvě minuty.

Poslanec Denis Doksanský: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Ještě jednou. Nechtěl jsem již vystupovat, reaguji na pana Berkiho, prostřednictvím pana předsedajícího. A řekl bych k tomu ano. My se skutečně domníváme, že je vhodné se k tomu vyjádřit na této půdě Poslanecké sněmovny a mě velice mrzí a znovu to zopakuju, že se do toho dostávají takové emoce, že se to posouvá do nařčení, že nám tu spíláte, že nám někdo něco podsunul.

My, hnutí ANO, jsme demokratickou stranou a velice zevrubně jsme o té věci diskutovali. A koneckonců vidíte také, že například paní kolegyně profesorka Válková se k tomu nehlásí. Máme pluralitu názorů a došli jsme k tomu, že jako hnutí ANO, jako klub hnutí ANO se chceme k této věci takto vyjádřit. Je to naše svoboda. Vy to můžete vnímat jinak. Nechceme tím zatěžovat česko-německé vztahy, ba právě naopak. Domníváme se, že ona akce v Brně by je zatížila. A tímto naším apelem se snažíme předejít tomuto zatížení. Tolik mé vysvětlení. Samozřejmě někteří kolegové to mohou rozvést mnohem zevrubněji, důkladněji a možná i lépe. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím Jindřicha Rajchla, připraví se Matěj Hlavatý. Tak vaše dvě minuty.

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji za udělení slova. Vážený pane předsedající. Já se samozřejmě přihlásím ještě do obecné rozpravy, ale teď skutečně jenom fakticky na pana kolegu Berkiho, prostřednictvím pana předsedajícího.

Ano, pokud jakékoliv město, jakákoliv obec v České republice se rozhodne uspořádat sjezd nebo akci jakéhokoliv sdružení, které bude aktivně prosazovat protičeské zájmy, tak si myslím, že je správné, aby se k tomu Sněmovna vyjádřila.

Zvukový záznam

A co se týče pana Hladíka, prostřednictvím pana předsedajícího, on tady v tom svém proslovu, kde dominovaly emoce nad fakty, asi se nechal trošku unést a na některá ta fakta zapomněl. Tak já ho trošku poopravím. FPÖ není součástí frakce, ve které sedí SPD. Je součástí frakce Patriot for Europe. Doplňte si to, pane kolego, budu za to velmi rád. A pokud budete hovořit o tom, že ANO, hnutí ANO se k něčemu nechalo dotlačit, tak já tady jenom si dovolím odcitovat jenom nadpis článku z 24. 5. 2018, což je výrok Andreje Babiše: „Benešovy dekrety jsou uzavřené, sjezd landsmanšaftu v Česku nepředstavitelný.“ Z 24. května 2018. Takže tvrzení, že se tady hnutí ANO nechalo někým nebo něčím k něčemu dotlačit, je absolutně nesmyslné a je nesprávné.

A na závěr bych jenom chtěl říct, že pokud tedy naše děti tomu nerozumí, proč tady dneska jsme, tak je to možná proto, že jsme někde zanedbali jejich vzdělávání v oblasti novodobé české historie. Jestli si myslíte, že my jsme to tady otevřeli, tuhle otázku jen tak kvůli nám samotným, tak žijete někde v nějakém vzduchoprázdnu. Dotýká se to obrovsky celé řady lidí. Já sám nebo respektive můj otec je z Hronova ze Sudet a naše rodina si s tím zažila svoje. Mně denně píšou desítky, stovky, tisíce lidí. (Předsedající: Čas.) To neděláme my. To oni si přejí, abychom se k tomu vyjádřili. Děkuju.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Poprosím všechny o dodržení dvouminutového času. Můžete se přihlásit znovu na faktickou. Poprosím Matěje Hlavatého, připraví se Marek Výborný a Petr Hladík. Vaše dvě minuty.

Poslanec Matěj Hlavatý: Já bych chtěl reagovat vaším prostřednictvím na paní profesorku Válkovou a velice jí poděkovat. Vážím si toho gesta, je mi to vlastně jakoby blízké, protože doopravdy na této půdě Poslanecké sněmovny z toho děláme zahraniční otázku a rozviřujeme téma, které nás bude bolet ještě desetiletí. Takže děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Další na řadě je pan poslanec Marek Výborný. Připraví se Petr Hladík.

Poslanec Marek Výborný: Opravdu to budou faktické poznámky. První – pan kolega Rajchl má pravdu. Já jsem to tady řekl i v tom svém úvodním slovu. Skutečně FPÖ je součástí frakce Patrioti, nicméně AfD neoddiskutovatelně, vaši kamarádi z AfD, neoddiskutovatelně ti, kteří zpochybňují dnes a denně téměř v uvozovkách samozřejmě Benešovy dekrety, tak to je úplně jiný příběh. Nemusíte kroutit hlavou. Víte, jak to je. Já bych taky považoval za to nejrozumnější, kdybychom šli cestou, kterou tady mnozí teďka říkali, nejenom Helena Válková i další, abychom se tím vůbec nezabývali.

Já jsem to říkal na začátku. První věty mého slova za poslanecký klub KDU-ČSL zněly jasně. Prostě toto téma tady nemá co dělat. Jenom je to součást té mlhy. Kdybychom se bavili, co se děje za tou mlhou, tak bychom se možná mnozí divili.

A třetí poznámka, pane kolego Rajchle, prostřednictvím paní, pardon, pana předsedajícího. Sudetoněmecké krajanské sdružení skutečně, a bavíme se teď o situaci v roce 2000, protože mohli bychom se bavit o té historii, samozřejmě bychom mohli rozevírat tu historii, ale bavme se o situaci v roce 2026. Pojďte mi doložit jakékoliv oficiální prohlášení Sudetoněmeckého krajanského sdružení, které je protičeské. Žádné takové není. Tak prosím, tady nevyvolávejte, nevyvolávejte tady tuhletu atmosféru nenávisti a strachu. Nepatří to sem. Nepatří to do české společnosti. Děkuju pěkně.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Zatím tedy paní ještě nejsem. Ale na řadě je Petr Hladík. Připraví se Jan Berki.

Poslanec Petr Hladík: Považuji za nehorázné, že tady pan sebezvaný právník prostřednictvím pana předsedajícího mluví o nelegálním usnesení statutárního města Brna. Já vám ho přečtu. Zastupitelstvo města Brna bere na vědomí následující skutečnosti: jednoznačné vyjádření týkající se nedotknutelnosti Benešových dekretů ze strany Sudetoněmeckého krajanského sdružení, vyslovené omluvy a vyjádření lítosti nad spáchanými zločiny, nacisté o socialismu vyjádřené Sudetoněmeckým krajanským sdružením, připraveno Sudetoněmeckého krajanského sdružení k pokračování dialogu vedoucího ke smíření a porozumění mezi národy, konání setkání Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně v roce 2026. Bere na vědomí skutečnost, že Zastupitelstvem města Brna byla 19. května 2015 schválena Deklarace smíření a společné budoucnosti. Považuje za nezbytné, aby byla Deklarace smíření společné budoucnosti i nadále naplňována. Za čtvrté, vítá snahy o usmíření, vzájemný dialog a důstojné připomínání společné historie, které posilují porozumění a dobré vztahy mezi českou a německou stranou. To bylo schváleno na zastupitelstvu statutárního města Brna, a to konkrétně 14. dubna. Je v tom nějaký problém?

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Jana Berkiho. Připraví se Jindřich Rajchl.

Poslanec Jan Berki: Děkuju, pane místopředsedo. Já využiju toho, že pan poslanec Rajchl půjde rovnou i po mně, tak mu s dovolením vaším prostřednictvím položím tedy jednu otázku. Protože já se pořád vlastně snažím porozumět tomu, proč ten bod tady je. Takže podstatou toho bodu bude, že budeme soudit, jestli současné Sudetoněmecké krajanské sdružení je protičeské, nebo nikoliv? To bude tedy podstata toho, co budeme tady dneska dělat?

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Jindřicha Rajchla.

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji mockrát. Zareaguji ještě na pana poslance Berkiho, prostřednictvím pana předsedajícího. Děkuji za tu otázku. Projednáváme to tady proto, že to valná část našich občanů po nás chce. My jsme zastupitelská demokracie, my tady zastupujeme jejich názory. A pokud mi píšou stovky a tisíce lidí, tak já cítím jako svou povinnost tady tuto otázku otevřít.

Na pana poslance Výborného, prostřednictvím pana místopředsedajícího, který mě vyzval, abych předložil jakýkoliv důkaz toho, že sudetoněmecký landsmanšaft je protičeský, tak pokud to nevíte, pane kolego, tak součástí sudetoněmeckého landsmanšaftu je sdružení, které se jmenuje Witikobund e.V. Najděte si jejich webovou stránku a tam najdete například záložku, která se jmenuje Raubgut zurückforden, tedy vrácení ukradeného zboží, vrácení ukradeného majetku. Takhle toto společenství, které je součástí sudetoněmeckého landsmanšaftu, hovoří o nemovitostech na našem území.

Kolegové, jestli jste ještě doteď nepochopili, že ty česko-německé vztahy nejvíc poškozuje skutečnost, že se právě Sudeťáci rozhodli uspořádat ten sjezd v našem území, tak jste slepí a naivní. Pokud chceme ty vztahy česko-německé udržet, z naší strany, ze strany našich občanů, které urážejí zejména jejich předky, těch, kteří prostě zahynuli v koncentračních táborech, kteří zahynuli z důvodu nacistické okupace, tak jste skutečně slepí a naivní. Nezlobte se na mě. Děkuju.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Máme tu tři faktické poznámky. Vendula Svobodová paní poslankyně je první na řadě, pak Lubomír Wenzl a Marek Výborný. Jenom pro rekapitulaci, než paní poslankyně dojde, pak mám tady jedno přednostní právo – Zdeněk Hřib, jestli to platí? Je to tak? (Ano.) A potom teprve přijde na řadu Václav Pláteník. Tak aby pan poslanec věděl, který je první na řadě, kdy to na něj spadne. Tak spouštím vám vaše dvě minuty, paní poslankyně.

Poslankyně Vendula Svobodová: Děkuji moc. Jenom zareaguju na jednu krátkou věc. Chodí stovky a tisíce zpráv. Nám všem chodí desítky, stovky e-mailů a dopisů. Ale v jaké formě? To je předtištěný papír nějakého spolku. Je to všechno stejné. Jsou tam stejné argumenty, stejné formulace. Dokonce mě potkala nějaká paní u nás v Lískovci, říkala opět to samé. Tohleto je poměrně organizovaná záležitost. A já jsem vlastně čekala, kdo s tím vyskočí a kdo s tím zaargumentuje. A vlastně mě nepřekvapuje, že to je pan Rajchl.

Takže pokud někdo tady organizuje určitou akci, abyste pak mohli předkládat taková usnesení, tak je to prostě jenom takový okruh. A rozhodně to není nic, co by ospravedlňovalo tohle navržené usnesení. A ten spolek se jmenuje – někde to tady mám – nějaké Fórum lidu. Nevím. O tom budu mluvit ještě ve své řeči. Děkuju.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím pana poslance Lubomíra Wenzla. Připraví se Marek Výborný. Pardon, moment. Tak můžete.

Zvukový záznam

Poslanec Lubomír Wenzl: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Možná asi na jednom jediném, vaším prostřednictvím, s kolegou Hladíkem se shodneme, že je jedno, jestli to usnesení přijalo statutární město Brno nebo by formát takovéhoto usnesení přijala obec třeba o 500 obyvatelích. Je to nějaké rozhodnutí prostě samosprávy. Ta váha je více méně stejná. Ale každopádně já jsem přesvědčen, a nyní ještě prostřednictvím vás, pane místopředsedo, ke kolegyni paní Svobodové přece není to poprvé, jestli nám chodí nějaké hromadné maily, všichni je čteme, chodí nám to a já jsem přesvědčen a vrátím se nyní k tomuto meritu, že tady ta půda Parlamentu Poslanecké sněmovny je určena k tomu, aby se ta věc tady rozdiskutovala a přijal se nějaký závěr. A nedělejme rozdíl, jestli to bylo přijato městem o 300 000 obyvatelích nebo obcí o 500 obyvatelích Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím Marka Výborného, připraví se Matěj Hlavatý. Tak pane poslanče, 2 minuty.

Poslanec Marek Výborný: Děkuju. Musím zareagovat na pana kolegu Rajchla, vaším prostřednictvím. Já sám jsem tady zmínil Witikobund. Prosím pěkně, ten není součástí Sudetoněmeckého krajanského sdružení, od nich byl vyloučen. A taky, a to je dohledatelné, mohu vám to tady ocitovat, mám jenom teďka faktickou poznámku, Bernd Posselt se jednoznačně od Witikobundu, což jsou skuteční náckové, tak se od nich distancoval. To není součást Sudetoněmeckého krajanského sdružení, tak si to pro pána krále, prosím, přečtěte. A také se podívejte na jasnou deklaraci z roku 2015 a změnu stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení, kde se jednoznačně distancovali od jakýchkoliv majetkových požadavků směrem k Československu, případně dalším státům.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Vždy poprosím prostřednictvím předsedajícího. Poprosím Matěje Hlavatého, jestli to platí. Připraví se Petr Hladík a Marek Ženíšek.

Poslanec Matěj Hlavatý: Já bych chtěl znovu připomenout to, že nikdo nezpochybňuje zločiny nacismu a vůbec myslím si, že na tady tom se všichni shodneme a kdybyste měli takové načtené usnesení, tak to asi všichni podepíšeme. Ale musíme reagovat fakticky na věci, které tu zaznívají na mikrofon a pořád nehovoříme jenom pro nás, ale hovoříme pro celou veřejnost. Padlo tady, že Sudetoněmecký landsmančaft chce vyvlastňovat majetky a klade si na ně právo. Toto bylo v roce 2015 až 2016 explicitně ze stanov odstraněno. Nic takového tam není a ani to není toho součástí.

Prosím doopravdy, pokud chceme na toto téma reagovat a chceme to vést na této půdě, tak reagujme fakticky a neveďme kolem toho nějakou mlhu a nestrašme ty lidi, že tady chce někdo vyvlastňovat nějaké majetky. Myslím si, že to prostě není hodné této půdy.

A dále bych chtěl na všechny kolegy říct, dneska jsme mohli projednat spoustu zákonů, na kterých bychom se shodli dohromady všichni. Už bychom byli asi zřejmě dávno pryč a mohli bychom chystat zákony další, které by byly pro občany České republiky daleko užitečnější. Když se tady někdo ohání stovkami e-mailů – já mám taky plnou schránku e-mailů, kterou máte plnou i vy, o zachování veřejnoprávních médií České televize a Českého rozhlasu. Ale to tady neotevřete. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji, poprosím pana poslance Petra Hladíka připraví se Marek Ženíšek.

Poslanec Petr Hladík: Jenom krátce ještě k tomu Witikobundu. Já jsem si myslel že se to tady prostě otevře. Tak si otevřeme českou Wikipedii a pojďme si citovat. Witikobund, česky Svaz Vítků či Vítkův spolek, je organizace založená v roce 1948 sudetoněmeckými nacisty. Jde o nacionálně šovinistickou a početně nejmenší, avšak nejradikálnější součást Sudetoněmeckého landsmanšaftu, která byla v roce 2015 vyloučena. Od roku 2001 je německou tajnou službou považována za extremistickou. Vyloučena.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Poprosím Marka Ženíška, připraví se Denis Doksanský. Tak vaše dvě minuty, pane poslanče.

Poslanec Marek Ženíšek: Děkuju za slovo, pane předsedající. Byly tady často zmíněny česko-německé vztahy. Já si dovolím tady z tohoto místa tvrdit, že právě třeba Bernd Posselt pro česko-německé vztahy toho udělal mnohem víc než kdejaký národovec křičící o národních zájmech tady od toho pultíku. A přitom ani sám třeba neví, co takové národní zájmy České republiky znamenají. A cítím se opravdu jako v blázinci a ne jako v Poslanecké sněmovně, když nás tady o vlastenectví poučují někteří, kteří fandí spíš ruským zájmům a tleskají stranám, jako je AfD, která navíc chce ty Benešovy dekrety zrušit.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji. Poprosím pana poslance Denise Doksanského. Než sem dojde, tak jedna omluva. Jiří Pospíšil od 20 hodin z osobních důvodů. Tak spouštím vám dvě minuty.

Poslanec Denis Doksanský: Znovu, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane předsedající, tak jak poslouchám tu debatu, nikdo přece nezpochybňuje usmíření mezi Němci a Čechy. Všichni chceme co nejlepší vztahy mezi Českou republikou a Německem, o tom to přece vůbec není. Také to není o tom, jestli si nějaké město může rozhodnout pořádání nějaké akce či nikoliv. Ovšem tato záležitost se týká mezinárodních vztahů a mezinárodní vztahy řeší Poslanecká sněmovna. Proto považujeme za důležité se k tomu vyjádřit.

A já bych se vás chtěl zeptat: Vám tedy nevadí, že se bude ten sjezd v Brně konat? To je to meritum věci. Vám to nevadí, nepřipadá vám to, že to ty vztahy může narušit? Že by to mohlo být negativním signálem. Co konkrétně vám tedy vadí v tom navrženém usnesení, které jasně vyzdvihuje význam česko-německé deklarace, které jasně mluví o tom usmíření, kterého bylo dosaženo a které vyjadřuje, že ty vztahy mezi Českou republikou a Německem jsou velice důležité, ovšem zároveň vyjadřuje nesouhlas s touto akcí. To je merit té věci. Tady se v té debatě dostáváme zeširoka ke všemožným aspektům, ale jde o tuto jednu věc.

Nechte nás ji projednat, projednejme to v poklidu a nedělejme z toho zbytečné drama, protože prostě to je merit té věci. Děkuji.

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Děkuji za dodržení času. Požádám teďka o slovo Vojtěcha Krňanského, připraví se Jindřich Rajchl.

Poslanec Vojtěch Krňanský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dobrý večer, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já jenom krátkou faktickou poznámku k paní kolegyni Svobodové, která se tady pozastavila nad tím, že tu iniciativu proti tomu sjezdu německého nebo Sudetoněmeckého landsmanšaftu pořádá nějaký spolek, že vyvíjí nějaké e-maily, nějakou aktivitu. Paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, pozastavujete se úplně stejně když tady spolek Milion chvilek pro demokracii s vaší podporou pořádá protivládní demonstrace?

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak poprosím, abyste na sebe nepokřikovali, když tak pane poslanče, (Výborný) se přihlaste. Děkuju za dodržení času. A zatím poslední poslanec s faktickou poznámkou Jindřich Rajchl.

Poslanec Jindřich Rajchl: Děkuji ještě jednou. A já musím reagovat na pana kolegu Hladíka (nesrozumitelné) prostřednictvím, protože pokud tady čerpáme z Wikipedie jakožto z věrohodného zdroje, tak to už je opravdu k smíchu. Vy opravdu nevíte, pane kolego, prostřednictvím pana předsedajícího, že Wikipedie je otevřený zdroj, kam si každý může napsat, co chce? To je prostě úplně směšné, jakým způsobem vy tady argumentujete.

Witikobund samozřejmě je součástí dodnes Sudetoněmeckého landsmanšaftu. Ano, byly tam rozpory. Ano, schylovalo se k vyloučení, ale nedošlo k němu. Tak si to zjistěte z těch německých zdrojů, vždyť to je naprosto jednoduché. Za druhé víte, kdo bude součástí, kdo tam bude třeba osobně přítomen? Pan Christoph Lippert. Tak se podívejte, co pan Lippert říkal všude možně o České republice, o tom, že díky prostě indoktrinaci českých školáků už brzy budou Benešovy dekrety zrušeny.

A prosím vás, přestaňte tady šířit ty bludy, že Sudetoněmecký landsmanšaft už nemá v programu cokoliv, co se týče Benešových dekretů. Není to pravda. Oni vypustili to, že chtějí revizi majetkověprávních ustanovení, ale co se týče Benešových dekretů, tak ty stále samozřejmě považuji za protiprávní z jejich hlediska. Prosím vás pěkně, nečerpejte ve Wikipedii, zkuste si ty informace dohledat, ať máte je aktuální a nikoliv podle toho, co si někdo napíše prostě na nějakou webovou stránku.

Takže to je první věc, co se týče potom AfD. No tak já mám písemně od nich napsáno, že prostě Benešovy dekrety, nemají s nimi žádný problém. Můžu vám to doložit, můžu vám to tady ukázat.? Mluvil jsem s Petrem Bystroněm osobně před pár týdny. Nemají s tím žádný problém. To znamená, vy si tady reálně vymýšlíte.

A co se týče nějakých tady vyplodů pana Ženíška, že tady někdo straní – ne, nezlobte se na mě, ale kdyby se tady konal nějaký sjezd brežněvovských pohrobků, tak já bych byl první, kdo by hlasoval proti.

A poslední na pana Hlavatého. Skutečně mně žádný mail ohledně zachování koncesionářských poplatků (Předsedající: Čas!) v České televizi nepřišel. Ani jeden. Děkuju.

Zvukový záznam

Místopředseda PSP Patrik Nacher: Tak faktické poznámky vyčerpány a v této chvíli s přednostním právem Zdeněk Hřib, pokud nebudou faktické a žádné přednostní právo, tak pak Václav Pláteník a Jan Lipavský a tak dále podle pořadí. Pane předsedo.

Poslanec Zdeněk Hřib: Tak dobrý den. Dobrý večer. Vážené dámy, vážení pánové. (Vystavil na pultík bustu prezidenta Beneše.) Tady padla otázka, co nám na tom vadí tady na tom projednávání. Tak já nemůžu mluvit za všechny, co jim vadí. Oni vám to tady snažili se vysvětlit v rámci těch faktických poznámek. Ale já vám řeknu, co vadí mně. Mně vadí to vaše naprosto nehorázné pokrytectví. A teď se obracím primárně na zástupce hnutí SPD, protože to, co vy tady předvádíte, se naprosto kategoricky odlišuje od toho, co předvádí vaši kamarádi. Protože ano, jak jsem zmiňoval, jsou tady lidé, kteří by rádi přehodnocovali Benešovy dekrety. Akorát tihle lidé jsou především v organizacích, se kterými vy se setkáváte. To jsou vaši nejlepší kámoši. To jsou lidé z rakouského FPÖ, tedy z rakouských Svobodných anebo z německé AfD, tedy Alternativ für Deutschland. A já bych tady s dovolením odcitoval ze článku od jednoho novináře, který vyšel na serveru INFO.cz. Je to tedy článek, který popisuje, jak se to má s tou konkrétně FPÖ, tedy se stranou, která je vaším partnerem SPD právě v Rakousku.

Tedy cituji, je to článek od Marka Kerlese. „Hlavní partnerskou stranou SPD v zahraničí jsou rakouští Svobodní FPÖ, o jejichž nacistických a doslova esesáckých kořenech není, na rozdíl od německých krajanských sdružení, žádných pochyb. Okamura označuje Svobodné za blízké partnery a chlubí se osobním přátelstvím s jejich lídry. Okamurovi, jak se zdá, vůbec nevadí, že FPÖ byla v roce 1956 založena i podle oficiálních zdrojů doslova jako strana bývalých nacistů pro bývalé nacisty. Prvním předsedou FPÖ byl Anton Reinthaller, člen rakouského anšlusového kabinetu, který byl Hitlerem povýšen do hodnosti generála SS. Reinthallerovým nástupcem v čele FPÖ se pak v roce 1958 stal další bývalý esesák Friedrich Peter. Tito esesáci jsou prvními předsedy a zakladateli Okamurovy nejbližší partnerské strany. Ovšem to není zdaleka konec. Okamurovým osobním přítelem, jak se předseda SPD sám chlubí, je další bývalý šéf FPÖ Heinz Christian Strache. Okamurův osobní přítel Strache je ale také, stejně jako mnoho bývalých i současných členů FPÖ, zapřísáhlým kritikem Benešových dekretů. Už v roce 2009 a později mnohokrát označil tyto dekrety za zločinné a vyzval rakouskou vládu ke snaze o jejich zrušení. Třešničkou na dortu zůstává fakt, že Strache byl mnohokrát obviněn z neonacismu a z toho, že se stýká s členy radikálních neonacistických hnutí.“ Teďka nevím, jestli náhodou nemysleli SPD. „Obvinění z toho, že použil zakázaný nacistický pozdrav, odbyl tím, že si jen objednával pivo.“

Takže to je situace okolo nejbližších partnerů SPD, kteří právě usilují o přehodnocení Benešových dekretů. A mimochodem velice podobné jsou postoje vašich partnerů z AfD, se kterými se váš předseda viděl velice nedávno, jel do Saska, do Drážďan přímo za nimi. Takže zástupci AfD, například Stefan Pročka, poslanec AfD, v roce 2018 kritizoval spolkovou vládu za to, že nevyvíjí tlak na Česko ke zrušení dekretů. Petr Bistroň, poslanec AfD, shodou okolností českého původu, ten to téma v minulosti otvíral. Za ty názory ho mimochodem kritizoval i Miloš Zeman. Alexander Gauland, spoluzakladatel a čelný představitel strany, ten také podpořil požadavek na zrušení Benešových dekretů. Takže, prosím vás, vážení, (Bere do rukou bustu prezidenta Beneše.) pojďte tady říct doktoru, prezidentovi Edvardu Benešovi, jak vy to máte s těmi Benešovými dekrety? Pojďme si tady ukázat to vaše pokrytectví, se kterým vy tady přinášíte nějaký návrh, zatímco se setkáváte s lidmi, kteří zjevně, zjevně mají protičeské projevy a často relativizují nacistické zločiny jako právě zástupci AfD. Připomeňme si, Alexander Gauland, bývalý spoluzakladatel strany, v roce 2018 prohlásil, že Hitler a nacisté jsou jenom ptačím trusem na více než tisícileté úspěšné německé historii, což bylo vnímáno jako hrubá bagatelizace holocaustu a zločinu Třetí říše. Nebo prohlásil, že Němci mají právo být hrdí na výkony německých vojáků ve dvou světových válkách. Další zástupce AfD, Maximilian Krah, europoslanec, který byl s vaším europoslancem v jedné frakci v Evropě, v Europarlamentu.

Ten prohlásil v květnu 2024 pro italský deník, že nikdy neřekne, že každý, kdo nosil uniformu SS, byl automaticky zločinec. Kvůli tomu AfD byla vyloučena z evropské frakce Identita a demokracie, protože tohle prostě bylo moc i třeba na francouzské lepenovce. No a potom Stefan Pročka, předseda bavorské AfD, který také kritizoval Benešovy dekrety, tak v roce 2023 zasahovala policie proti jeho předvolebním plakátům v Pasově, který obsahoval heslo Vše pro Německo, Alles für Deutschland, protože to je oficiální heslo nacistických oddílů SA, jehož používání je v Německu trestné. To znamená s těmihle lidmi vy se setkáváte, takže mě skutečně šokuje to vaše pokrytectví, s jakým vy k tomuhle tématu přistupujeme. V roce 2019 podali poslanci AfD návrh, ve kterém vyzývali německou vládu k rozvoji vztahů s Českou republikou, což by jako vypadalo velice fajn, akorát že tam byl háček, protože k tomu návrhu dodali, že pro jeho realizaci je nezbytné zrušení Benešových dekretů, jo? Takže tohleto jsou návrhy vašich kamarádů z Německa a z Rakouska. A vy tady potom přijdete a vykládáte o tom, že tady nějací jiní z toho Sudetoněmeckého krajanského spolku jsou náckové. Vždyť je to úplně absurdní, co tady předvádíte.

Připomenu ještě slova Eriky Steinbachové, také z AfD, podle které Češi za protektorátu téměř netrpěli. To je mimochodem výrok podobný jako tady pronesla někdejší exministryně spravedlnosti, paní profesorka Válková, která se nechala slyšet v tom smyslu, že za protektorátu se tady vlastně toho zas tak moc nedělo, což je výrok, za který sklidila oprávněnou kritiku. Takže jak jsem zmiňoval, pokud tedy tento bod, pokud tento bod projde na program, tak já tady mám nějaký pozměňovací návrh. K těm osmi bodům bych rád přidal body 9 a 10.

Konkrétně bod 9, který zní: „Poslanecká sněmovna... to je v tom úvodu, tedy bod 9 konstatuje, že aktivity německé Alternativ für Deutschland a rakouské FPÖ a jejich zástupců odpovídají projevům popsaným v bodě šest tohoto usnesení, zejména v oblasti relativizace nacistických zločinů a zpochybňování poválečného uspořádání, včetně snahy o přehodnocení Benešových dekretů.

Zvukový záznam

A bod 10. Vyzývá hnutí Svoboda a přímá demokracie k omezení kontaktů s německou Alternative für Deutschland a rakouskými Svobodnými FPÖ s ohledem na protičeské projevy jejich zástupců a také s ohledem na to, že německá kontrarozvědka označila AfD za extremistickou organizaci.“

Protože to vaše, já to potom ještě samozřejmě zmíním v podrobné rozpravě, ale ten důvod je velice prostý, protože to vaše pokrytectví, které tady předvádíte, milí poslanci a poslankyně za SPD, prostřednictvím pana předsedajícího, je donebevolající to, co vy tady předvádíte. A mimochodem tedy je velice zvláštní, co tady předvádí i zástupci hnutí ANO, protože přece jenom v roce 2015 byla v Brně za vlády vašeho primátora za ANO, Vokřál, byla přijata ta Deklarace smíření. V roce 2016 se potom konal první ten mítink Brno. To bylo tedy za vlády ANO, v Brně. Takže mě teďka překvapuje i s ohledem na to, že v roce 2015, jak tady bylo zmíněno, došlo k tomu vyškrtnutí těch majetkových nároků ze stanov Sudetoněmeckého krajanského sdružení, co vy to tady prostě předvádíte? Protože tohleto je opravdu naprosto neuvěřitelné pokrytectví. A znovu říkám, pojďte to říct tady doktoru prezidentovi do očí. (Opět bere do rukou bustu prezidenta Beneše.) To vaše pokrytectví, že vy se setkáváte s lidmi, kteří chtějí zrušit ty jeho dekrety a mají výrazně protičeské názory a vy se s nimi jezdíte objímat do Německa a přitom tady potom předvádíte tohleto divadýlko. To je fakt neuvěřitelné.

A za druhé mě by opravdu zajímal, jak už jsem říkal hned v úvodu téhle schůze, názor ministra zahraničí na tuhletu záležitost, protože přece jenom tady zaznělo, vždyť je to celostátní záležitost, proto tady přece jenom o tom jednáme.

Takže pokud my tady za Poslaneckou sněmovnu máme přijímat nějaká rozhodnutí, nějaká usnesení, kterými se budeme vyjadřovat k zahraniční politice, za kterou je přece jenom odpovědná vláda, tak mi přijde velice zvláštní, že nám tady k tomu nikdo z vlády neřekl ani popel a přijde mi to velice nešťastné, že bychom měli tady o tom jednat bez toho, abychom znali názor například pana ministra zahraničí Petra Macinky. Skutečně bych rád slyšel jeho konkrétně názor, ne tady názor zmocněnce pro záležitosti Třetí říše Filipa Turka.

Samozřejmě by mě zajímal i názor pana premiéra, který je vrcholným představitelem této vlády a ten tady bohužel dneska není, tak toho jsem tady neviděl, ten se nechystá asi ukázat, ale přece jenom pana ministra zahraničí jsem tady viděl opakovaně, několikrát přišel a zase odešel, ale bohužel nám k tomu nic neřekl, což si myslím, že je velká škoda a já jsem ho vyzýval už jednou nebo možná dokonce dvakrát, aby tedy nám k tomu něco řekl.

Aby vysvětlil ten postoj české vlády k tomuto tématu, který ano, ovlivňuje naše vztahy s naším největším sousedem, dlouhodobě je ovlivňuje, je tady nějaká historie spojujících deklarací, společných vyjádření, aktivit třeba i bývalých prezidentů. Takže z tohoto důvodu já bych chtěl, protože mě opravdu zajímá ten názor pana ministra Macinky, tak bych chtěl navrhnout procedurální návrh a konkrétně navrhuji přerušení bodu tohoto do doby, než dorazí ministr zahraničí Petr Macinka a vyjádří se k tomuto tématu zahraniční politiky a připomenu, že pokud se tak nestane, tak já jsem připraven to navrhovat i opakovaně, takže prosím nyní hlasování o procedurálním návrhu.

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, takže mám tady návrh, procedurální návrh... (Ťukání kartami do lavic.) Jo, jo, stačí jednou jo? Mám tady... Já to nejdřív přečtu v klidu... do doby... Takže mám tady návrh procedurální na přerušení hlasování do doby než se přijde vyjádřit pan ministr zahraničí Petr Macinka. (Pobavení a smích v sále.) Cože? (Poslanec Hřib upřesňuje mimo mikrofon: Přerušení bodu do doby než přijde ministr zahraničí do doby, než se vyjádří.) Přerušení do doby než se vyjádří... než přijde a vyjádří se pan ministr zahraničí Petr Macinka.

Tak já zagonguju, odhlásím vás všechny, tak prosím, ale hlasujeme neprodleně.

Poslanec Radek Vondráček: Dobrý večer. No, je tady oblíbená disciplína, kterou jsme pro toto volební období ještě neměli. Vznáším protinávrh, přerušení tohoto bodu na 5 minut. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Takže protinávrh je přerušit na 5 minut. Tak pan poslanec Robert Králíček.

Poslanec Robert Králíček: Já bych chtěl dát protinávrh, abychom přerušili tento bod na 14 minut. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Takže na 14 minut. (Poslanec Wenzl sděluje mimo mikrofon, že mu nefunguje hlasovací zařízení.)

Tak pan poslanec se nemůže přihlásit. Takže já prosím techniky, aby zkontrolovali hlasovací zařízení. Moment jo, tak zkontrolujeme, takže pan poslanec Wenzl. Prosím. Takže skutečně musíme teďka vyčkat než proběhne kontrola hlasovacího zařízení. (Chvilku čeká.) Moment, probíhá kontrola. Technikové musí zkontrolovat, zdali pan poslanec je vůbec způsobilý hlasovat. Už je to v pořádku, pane poslanče? Tak teďka se hlásil s faktickou poznámkou nejprve pan předseda Šťastný. Ne s faktickou, s přednostním právem, pardon. S protinávrhem, ano.

Ministr pro sport, prevenci a zdraví ČR Boris Šťastný: Tak dámy a pánové, já se moc omlouvám, ale já bych chtěl navrhnout přerušení na 11 minut v tomto případě. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: 11 minut. Nyní paní předsedkyně Richterová.

Poslankyně Olga Richterová: Pojďme už hlasovat, má se hlasovat bezprostředně.

Předseda PSP Tomio Okamura: Ne, ne, ne, protinávrhy padat můžou. Takže paní poslankyně Pastuchová.

Poslankyně Jana Pastuchová: Já bych navrhla hlasování mým šťastným číslem za 21 minut.

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, tak prosím, pojďte postupně. Prosím.

Poslanec Tomáš Helebrant: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, já navrhuji přerušení na 6 minut. Děkuji.

Předseda PSP Tomio Okamura: Děkuji, tak pan poslanec Helebrant. Prosím vás, zopakujte to ještě jednou, protože já jsem byl tady tázán.

Poslanec Tomáš Helebrant: Navrhuji přerušení na 6 minut.

Předseda PSP Tomio Okamura: Ano, 6 minut. Takže už další protinávrh nevidím, takže budeme hlasovat postupně ty protinávrhy nejprve.

Zvukový záznam

To znamená, máme tady návrh pana poslance Helebranta. Navrhuje přerušit na šest minut.

Přečtu ještě omluvy. Pan poslanec Jan Bartošek se omlouvá od 21 hodin ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Helena Válková se omlouvá od 20.15 z osobních důvodů.

První protinávrh je, že přerušíme na šest minut.