Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!
(19.10 hodin)
(pokračuje Olga Richterová)
Jenže ony jsou to konkrétní změny stavebního zákona, zákona o podpoře bydlení, návrh zákona o státních zaměstnancích, tedy faktické zrušení služebního zákona, které znamenají, že samotní úředníci, samotní lidé ze státní správy, vládu upozornili na významné riziko sankcí ze strany Evropské komise.
My jsme k tomu dohledali podklad, který na vládu šel a já z něj ocituji. Ocituji z něj závěr, který v té úřední řeči znamená: jakékoliv případné aktivity, cituji, směřující ke změně či zvrácení výstupů Národního plánu obnovy je vhodné zahájit až po prvním lednu 2027. A i v takovém případě zvrácení reforem může přinést přinejmenším reputační riziko České republice a obnovení požadavků na ně coby podmínek v příštím programovém období fondů EU.
Sedí tady paní ministryně financí, paní ministryně Schillerová, paní ministryně pro místní rozvoj, paní ministryně Mrázová, obě velmi zkušené v tom, co to znamená, když naše země přijde o evropské peníze a to navíc úplně zbytečně. Takže co nám hrozí, že se stane? Že namísto toho, aby tato vláda, kterou i tyto dvě paní ministryně reprezentují, v případě nějakých jiných politických priorit férově dojednávala změnu pravidel, bude nejspíš hledat jenom způsob, jak odložit změny za 1. leden 2027 na dobu, kdy už budou peníze z toho Národního plánu obnovy vyplacené.
A takhle se přece nechová důvěryhodný partner. Takhle se nechová sebevědomá země. Tohle je ohýbání pravidel, které se nám určitě z hlediska fungování s partnery v Evropě nevyplatí. A z hlediska těch budoucích programů stejně ta sankce přijít může.
Já bych si přála, abychom se staly jako země partnerem dlouhodobě spolehlivým. A právě proto, že chceme, aby fungovali nezávislí experti ve státní správě, aby nebyli vyhazováni skrze politické tlaky a aby základ fungujícího státu, což prostě dlouhodobě fungující nezávislí experti a expertky jsou, obstál nehledě na to, jaká vláda zrovna je u moci, tak právě kvůli tomu rušení zákona služebního a jeho nahrazení takzvaným zákonem o státní zaměstnancích, jsme se už dříve obrátili na Evropskou komisi, jako Piráti.
Jsme si jisti, že může jít (o?) krok, který nás potáhne těch více než 20 let nazpět. Před dobu, kdy jsme vstoupili do Evropské unie a před dobu, kdy právě ty garance nezávislých expertů ve státní správě byly součástí požadavků na naše fungování v tom společném evropském právním rámci.
To je jedna věc, takovéto obcházení pravidel. Ale tím to nekončí stále znovu se vrací i otázka střetu zájmů Andreje Babiše, otázka dotací pro Agrofert a to, že vláda může požádat Evropskou komisi o jasné stanovisko. O to, zda je další přidělování dotací Agrofertu v souladu s evropským právem, ale nepůsobí to, že by o toto stanovisko tato vláda požádat chtěla.
A to je další věc, která by se měla diskutovat právě na této mimořádné schůzi. Ministři by měli toto rozhodnutí obhajovat a já jsem velmi ráda, že jich zde teďka sedí celá řada. Usmívám se tady na paní ministryni Mrázovou, Schillerovou, na pana ministra Vojtěcha, na pana ministra Tejce. Oni se usmívají na mě, ale co by mě zajímalo velmi, abych se v těch následných reakcích, protože ještě ne všichni vystoupili, dozvěděla, zda tedy si o to stanovisko řeknete. Zda jako vláda požádáte Evropskou komisi o jasný písemný podklad, zda je další přidělování dotací Agrofertu v pořádku, zda to nebude znamenat ohrožení peněz pro české občany. Protože všichni doteď řešíme, co bude s těmi 7,5 miliardami korun, které byly s Agrofertem načerpány neoprávněně v tom minulém období.
Ty by měly být vráceny. Jsou to peníze, které patří do státního rozpočtu. A právě tady vidíme další příklad snahy obejít pravidla, ohýbat je, jak to jenom jde. A prostě se té Evropské komise nezeptat. Takže žádný úsměv nezastře, že ta tvrdá pravda je, že půjde zase jenom o zisk pro holding. A to mě štve.
Podle názoru expertů přitom už to samotné vložení Agrofertu do svěřenského fondu v souladu s evropským nařízením není a my si tím pádem koledujeme o stejný scénář jako za minulého premiérování Andreje Babiše. A víte, co se říká o těch, kteří opakují stále stejné chyby? Přála bych si, aby naše země takovýto scénář neopakovala.
Naše europoslankyně Markéta Gregorová za Piráty proto podala konkrétní podnět. A nám – protože nám záleží na tom, aby platila stejná pravidla pro všechny – opravdu jde o to, aby se celému Česku nezablokovaly evropské dotace. Ten střet zájmů poradkyně ministra Aleše Juchelky za hnutí ANO, paní Alexandry Semancové se tedy nejspíš vyřešil jejím koncem. Ale opět byla to kauza, kde mohl český stát přijít o 100 milionů korun. 100 milionů korun, to fakt není malá částka. A dále o dalších 400 milionů korun může stát přijít i kvůli střetu zájmů při přidělování dotací na projekty protipovodňové ochrany.
Upozorňuji tedy, že nejde jenom o risk, co se týče pověsti této vlády, ale o risk týkající se peněz občanů naší země. Jsou to peníze, které mohou jít na školství do podpory dostupného bydlení nebo právě na modernizaci energetiky.
A my právě proto, že se věnujeme tomu, aby se rodinám, mladým lidem v naší zemi lépe žilo, abychom investovali peníze do toho, aby tady měli budoucnost, tak chceme, aby namísto takovýchto rizikových kauz vláda právě dostupné bydlení skutečně podpořila. I proto připomenu, že jsme připravili způsob, jak dlouhodobě bydlení financovat – a zase bych si velmi přála, abychom namísto kauz mohli řešit právě těch 14 miliard, co by do něj vláda mohla ročně investovat. Třeba kdyby Andrej Babiš vrátil těch 7,5 miliardy, byla by hned půlka na tento rok uhrazená.
Když se podíváme na to, jak ale bohužel ta vláda aktuálně funguje, tak vidíme, že ministr vydírá prezidenta, vidíme, že premiér mlčí a že obrovskou roli hrají osobní spory. Opět další věc, která si myslím, že do profesionálního řízení státu nepatří. Opět věc, která mě trápí.
Máme řešit ty reálné bezpečnostní hrozby pro Evropu, pro naši zemi. Tato vláda by měla být soustředěná na modernizaci armády, ale škrtá rozpočet na obranu. Ivan Bartoš dával konkrétní návrhy, jak posílit investice do obrany v těch nejdůležitějších oblastech. I to tato vláda odmítla. I o tomto chceme dneska mluvit. Ale opět v té bezpečnostní politice nejde jen o peníze, jde také o důvěru. A já, když jsem to podkopávání důvěry popisovala u předchozích kauz, u kauz obcházení pravidel, a opravdu ohýbání toho, co tato vláda chystá, aby byly ty evropské peníze vyplaceny, tak si říkám, v té bezpečnostní politice je tohle celé snad ještě nebezpečnější. Přece nemůžeme být ani neřízená střela, ani černý pasažér, protože ten výsledek, to je slabší obrana kvůli osekaným investicím, oslabené vztahy v rámci našich partnerů, v rámci Aliance a ještě větší prostor pro ruský vliv. A to za Piráty fakt nechceme. My chceme abychom žili v bezpečné zemi, abychom měli pevné ukotvení v silné Evropě, abychom byli schopni jak investovat do moderních obranných technologií, do moderních způsobů, jak chránit naši bezpečnost, tak abychom byli schopni chránit náš stát i před hybridními hrozbami, protože to je ten další faktor, který samozřejmě má obrovský dopad na rodiny a na mladé lidi. Chtějí mít jistotu, že je naše země bezpečná a že ji řídí někdo, kdo má plán.
A právě o tom jsme dneska měli společně diskutovat. O tom, že je za pět minut dvanáct, ale že pořád máme šanci to zastavit. Že pořád ještě můžeme zabránit tomu, aby lidé přišli o důvěru v dobrou budoucnost v Česku. ***
