Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Mým cílem je vždycky odstranit nebo minimalizovat veškerá rizika, která by mohla ohrozit právě třeba čerpání nebo částečně čerpání Národního plánu obnovy pro Českou republiku. A nezbytnou součástí tady této strategie je i jistá míra diskrétnosti, aby mohli kolegové z příslušné sekce pracovat profesionálně a bez jakéhokoliv vnějšího tlaku. Jsou samozřejmě ale informace, které vám poskytnout mohu a moc rád to v tuto chvíli udělám.

Takže já vás mohu ujistit, že veškeré procesy nastavené v tuto chvíli fungují. Byl jsem upozorněn na možný střet zájmů mojí poradkyně, byla přijata příslušná opatření a ta byla také představena Evropské komisi.

Paní Semancová po návratu z nemocenské ukončila tedy svoje působení na MPSV. Samozřejmě by mohla nadále pracovat v mém poradním týmu, soustředit se také na jinou agendu, přesto se rozhodla raději skončit a mě to velmi velmi, mrzí, protože byla velmi dobrý skvělý odborník. Ona odešla po vzájemné dohodě, protože nechtěla riskovat ohrožení peněz z evropských fondů pro Českou republiku teď ani pro budoucí období a bylo jí jasné že by byla pořád terčem různých udání a bonzování, kdyby se jenom mihla kolem například evropské vlajky.

Ta štvavá a nenávistná kampaň, kterou proti ní některá média a opozice rozjela, se na ní i její rodině hodně podepsala. Chtěli jí hodně uškodit, škodili jí hlavně tedy v České republice a jako nástroj použili tady tuto obyčejnou ženskou, která s tímhle naším obskurním politickým světem nemá nic společného i potom dál. Ten potenciální střet zájmů by byl totiž vyřešen i bez médií a referátu do Bruselu. Paní Semancová nastoupila na MPSV 1. 12. 2025, to je pro pana Havla, který tady sice není přítomen, takže její potenciální střet zájmů vzniknul ještě za pana exministra Mariana Jurečky, z čehož ho nijakým způsobem neviním, protože není práce ministra hlídat střety zájmů podle čl. 61 u projektových manažerů. Byla přijímána před mým nástupem do funkce, já jsem se jí ujal až 15. 12. Všechny nástupní formality proběhly taktéž tehdy a fungovala jako projektová manažerka v odboru Národního plánu obnovy. Já paní Semancovou poznal až po mém nástupu na MPSV, dokonce jsem ani neuvažoval o tom, že bych nějakou poradkyni na evropské fondy potřeboval. Ale bohužel hned po mém nástupu se na mě sesypali Starostové i tady z Poslanecké sněmovny, kraje, různá sdružení, organizace s tím, že MPSV nestíhá, ta jedna sekce, díky tomu nestíhají ani oni a mají obrovské obavy, že projekty například dětských skupin a sociální infrastruktury nedokončí včas a přijdou o evropské finance.

Tam jsem si v tuto chvíli uvědomil, že bez odborníka na evropské fondy se nepohnu a potřebuju někoho, kdo mi rozkryje problémy, které na mě lidi z terénu ve velkém hrnuli. V té chvíli moji kolegové rozhodili sítě a byla nám doručená právě paní Semancová. Její doporučení? Výborná projekťačka, která s ministerstvem spolupracovala před mým nástupem na MPSV, což jsem teď vysvětlil, v danou chvíli byla už zaměstnancem rezortu a já jsem si jenom přesunul do mého kabinetu a mohlo to takto i díky tomu, že tam byla před mým jmenováním, nástupem proběhnout téměř okamžitě.

Já jsem se s ní sešel pochopil jsem že tomu rozumí a nechal ji přesunout. Nikdy by mě nenapadlo prověřovat její potenciální střet zájmů, když přešla z odboru, kde by měla být z tohoto úhlu prověřena od hlavy až k patě. Neříkám, že můj tým paní Semancovou neprověřoval. Samozřejmě prověřuji lidi, kteří mě obklopují. Zajímá mě hlavně jejich morální integrita. Podle mých informací na ni na webu nevyskočil žádný titulek, jako například titulky některých spolupracovníků. U pana Havla je to například z TOP 09. Tady to ani nebudu citovat, protože to je šílené, co se teď v tuto chvíli kolem Dozimetru – dneska jsme to četli na titulní stránce Seznam Zpráv – děje.

Optikou toho, co od svých spolupracovníků já očekávám, zkrátka prošla. A protože šlo o headhunting v rámci baráku, v rámci MPSV, nemohl jsem předvídat žádné komplikace.

Také zajímala pana předsedu Havla její role. Její role byla pomoci se záchranou Národního plánu obnovy. Pomáhala všem, co se na mě jako na ministra obraceli. Hledala cesty, aby jejich projekty zachránila a aby se stihli zadministrovat. Díky jejím znalostem jsem mohl okamžitě zahájit krizový management, navýšit personální kapacity pro administraci projektu a díky okamžité pomoci z MMR, a tady děkuji i paní ministryni Mrázové, a také z vlastních řad České správy sociálního zabezpečení jsme stabilizovali celou situaci tady tímto krizovým managementem.

Díky jejím znalostem jsem tedy vyvodil to, že potřebuji takovéhoto člověka, který tam zůstal. Paní Semancová se díky rozkrývání slabin NPO stala pro některé samozřejmě negativní postavou, což je jasné, což bylo svým způsobem takové štěstí v neštěstí, protože díky tomu byly konečně prověřeny všechny aspekty jejího možného střetu zájmů, když došlo k možnému pochybení při nástupu na MPSV ještě za mého předchůdce.

Abych byl spravedlivý, tak musím uznat, že střet zájmů podle paragrafu nebo čl. 61 je tak všeobjímající záležitost, že by to klidně mohlo mít svůj vlastní studijní obor na vysoké škole. Když jsem ale pochopil šíři toho problému, musel jsem se smířit s tím, že takovéhoto šikovného poradce na evropské fondy, který by přišel z praxe, už mít nemohu, protože bychom se ocitli v úplně stejné situaci, ať by tam z praxe nastoupil kdokoliv, kdo by vám radil.

Druhým úkolem, kterým jsem právě svou poradkyni pověřil, bylo efektivní dočerpání zbytku evropských prostředků na základě priorit, které jsem já jako ministr stanovil. Od začátku říkám, že chci vidět peníze v terénu, ne vyhozené peníze do koše utopené v metodikách a zbytečných školeních nebo totálních aktivistických šílenostech. Vypichuji, že tato kritika patří bývalému vedení ministerstva, které směřovalo penězovody do některých pro mě nepochopitelných priorit, nikoliv na zaměstnance sekce, kteří projekty administrují. Těm naopak děkuji, že i přesto, že s obsahem projektů leckdy nesouhlasí, tak je i tak profesionálně řídí a administrují. Těch si opravdu velmi vážím a vážím si jejich práce a nasazení. Všichni víme, že programové období se už blíží ke konci, takže paní poradkyně na můj pokyn spolupracovala v rámci kabinetu na revizi všech aktivních projektů a připravovaných výzev, které podle našich politických priorit nedávaly smysl.

Asi se na mě nikdo nemůže zlobit, že ten zbývající zlomek evropských peněz raději alokuji do krajů na sociální služby. To je třeba těch 1,4 miliardy korun, část z toho do podpory Center duševního zdraví, což je projekt, který jsme v tuto chvíli otevřeli, abychom mohli otevřít v tomto volebním období dalších 28 center duševního zdraví. Do ohrožených dětí, protože budeme dělat i tady tento úřad. Do podpory paliativní péče. Tam chystáme velkou osvětovou kampaň o paliativní péči. Nebo teď dokonce v těchto dnech já prověřuji, zda ještě můžeme pomoci lidem s poruchou autistického spektra.

A víte, jak to fungovalo? Je to model, kde z každého zdánlivého problému vznikne projekt. Z projektu vznikne metodika, z metodiky další projekt a mezitím lítají peníze oknem a reálná pomoc našim lidem nikde a máme plné šuplíky metodik k ničemu. Nebo byste raději a tady pan Havel není, když vidíte v jakém stavu jsou veřejné finance, aby pokračovala v tom, že budeme financovat projekty, jako je třeba například projekt, kterému my pracovně říkáme Kamioňák. To je projekt, protože nechci jmenovat tu firmu, pro téměř tisíc zaměstnanců. A hlavní problém? Tak, že je tam jedna konfliktní zaměstnankyně a v rámci tohoto projektu, který stál 2,7 milionu korun, se školili kamioňáci na to, že by měli mít genderově vyvážené své práce, pracovní místo.

Nebo projekt No stereotyp. Projekt o volbě studia a profese. A cílová skupina? Studenti vysoké školy, tedy lidé, kteří už si studium vybrali. Výstup: metodiky, workshopy a manuály za 7,5 milionu korun. Nebo centrum GNO ze základní školy v jednom městě. Projekt proti genderovým stereotypům. A jak to funguje? Zvlášť pomoc pro dívky, zvlášť pomoc pro chlapce. Pár exkurzí, pár videí pro 18 dětí za téměř 5 milionů korun. Dále bych třeba v rychlosti zmínil projekt Inclusive Offices. Úřady jako průkopníci inkluzivního přístupu k zaměstnanectvu. Ano, čtu to správně, k zaměstnanectvu. Program Inclusive Offices bude ve čtyřech institucích veřejné správy pomáhat tyto překážky překonat zaváděním participativního auditu inkluze, který otevírá diskusi mezi zaměstnanci a vedením a navrhuje praktická řešení.

Pak tady máme třeba další projekt, The Vision for or of Inclusive Employers. To znamená být v práci spokojený, i když jsem jiný než ostatní. Součástí výstupu projektu je i mapa klíčových aktérů, která prý pomůže lépe cílit inkluzivní opatření v různých organizacích. ***