Neprošlo jazykovou korekturou, neautorizováno!

Když pan premiér říká: Antibabiš vám volby nevyhraje, tak je fér odpovědět: Nám fakt nejde o téma Antibabiše. Mně jde o to, jestli tady máme pravidla, jestli ta pravidla platí pro každého z nás, pro každého občana, pro firmu, pro každého poslance, senátora, pro člena vlády. Jde mně o to, aby prostě opravdu ta pravidla byla jasná, srozumitelná, a ne aby tady bylo někdy to, že se za ta pravidla občas někdo schová, když se to hodí, nebo nějakým způsobem improvizuje, aby se ta pravidla případně obcházela.

My za nás za lidovce fakt nechceme tady dělat politiku křiku. My chceme dělat politiku obsahu. Proto ke každému z těch témat opravdu už teď jenom stručně řeknu to, co nám případně na některých věcech vadí, ale zároveň i to, co bychom chtěli dělat my jako lidovci.

Pokud jde o cenu pohonných hmot, hodně jsme tady toho slyšeli tento týden v úterý na začátku schůze. Myslím si, že tady je potřeba jenom fér říci. Ano, je tady výjimečná situace, vláda má v těch situacích reagovat výjimečně. My jsme se tady přeli o to, jaké byly výroky těch kterých politiků před třemi roky, když byli v opozici, a jaké kroky jsou teď. My, za lidovce říkáme: Ano, některé kroky kvitujeme, souhlasíme s nimi, dali jsme k nim třeba i některé racionální pozměňovací návrhy, ale u některých věcí říkáme, že tam si myslíme, že vláda úplně dobře ty kroky nastavené nemá. Měla by se třeba na některé věci více zaměřit, ale chápeme, že ta situace je bezprecedentní, výjimečná.

Ale zároveň také bychom chtěli slyšet, jaké případně další nástroje budou použity, kdy, v jakých mezních situacích. Ne kvůli nám, ale kvůli těm lidem, kterých se to bezprostředně týká. Těm, kteří třeba v oblastech, které jsou nejvíce zasaženy, podnikají. Jsou to zemědělci, potravináři, protože tyto segmenty budou mít výrazné dopady vysokých cen ropy a bude se to propisovat do cen potravin a tedy i do inflace a dopadů na české spotřebitele.

Jasně, my říkáme i některé kritické věci, ale zároveň jsme také tady předvedli opakovaně za ty čtyři měsíce, co jsme v opozici, že když něco kritizujeme, tak dáváme také racionální, konkrétní návrhy, jak zákonů – máme jich tady za lidovce celou řadu a čekáme, jestli bude šance je projednat – a taky konkrétních pozměňovacích návrhů. I tento týden jsme jich tady několik předložili. To si myslíme, že je naše role, říct věcně, kompetentně, slušně: Jsou věci, které nám vadí. Někdy říci velmi důrazně, že jsou věci, které jdou naprosto za čáru. Pak také říci , jak bychom to dělali my, i když víme, že třeba neuspějeme nebo uspějeme jenom s něčím dílčím, tak ale říci: Ano, toto je naše konkrétní promyšlená reakce, návrh, pozměňovací návrh, odůvodnit ho a mít šanci případně s ním uspět.

Pokud jde o Českou televizi a Český rozhlas, tak tady je to opravdu jeden z největších podstatných střetů, který budeme letos zažívat. Já za sebe říkám, jsem nepřítel jakýchkoliv obstrukcí. Nikdy jsem je tady nedělal, ale pokud opravdu cílem této vládní koalice bude, že si chcete tím, že dáte financování České televize a Českého rozhlasu do položky státního rozpočtu, kterou může každá vláda – jakákoliv i v budoucnu – v pohodě měnit a i třeba dramaticky a dostat ta veřejnoprávní média pod extrémní tlak, tak tady říkáme: I my tady půjdeme opravdu do obstrukcí, které budou na možnosti toho, co nám dnes zákon o jednacím řádu říká.

Ale zase tady také řeknu: Já chci, abychom byli konstruktivní. Proto férově říkám – je tady teď kolik, jeden, dva, tři, členové vlády – pojďte si sednout společně k jednacímu stolu a pojďme se bavit o tom, jak nastavit financování veřejnoprávních médií jinak. Když tady padají argumenty, kolik zemí Evropské unie to má bez veřejnoprávních poplatků, tak je potřeba doříct, že ty státy mají také jiné mechanismy pro to, aby média zůstala nezávislá na vládě.

Pojďme se bavit klidně o nějakém modelu, který může být navázán na rozpočtové určení daní. Pojďme se bavit o tom, že to může být nějaký model konkrétního procenta výnosu z nějaké daně. Pojďme se o tom bavit. My jsme k té diskusi připraveni. Ale nemůže ten záměr být postaven na tom, že si nějaká část vládní koalice chce vyřídit účty s Českou televizí nebo Českým rozhlasem.

Takže pokud bude tady prostor pro debatu, myslím si, že my jsme pro ni připraveni. Máme konkrétní návrhy, jak případně hledat jiné a dlouhodobě udržitelné řešení, které by bylo opravdu garancí, že Česká televize a Český rozhlas budou kvalitním médiem veřejné služby v budoucnu, a že si žádná vláda – nejenom ta současná, ale ani žádná budoucí – ta média nepodváže, nedostane pod svůj extrémní vliv a nestane se z toho to, co vidíme v Maďarsku, že tam vlastně média veřejné služby přestala existovat, stala se z toho hlásná trouba vlády Viktora Orbána. Myslím si, že toto nechce nikdo, kdo se opravdu dívá na politiku s nějakou dlouhodobou perspektivou stabilní demokratické vyspělé občanské společnosti. To bych tady v České republice chtěl, aby to takto bylo i v budoucnu.

Pokud jde o bezpečnost, tady zase vidíme situaci, kdy přijde vláda, která setne rozpočet Armády České republiky a klíčových bezpečnostních služeb. V téhle době si fakt myslíme, že to není dobrý nápad. Říkají to i naši spojenci. Říká to dokonce i Donald Trump, který byl tím, který byl tak často glorifikován některými konkrétními politiky, kteří jsou dneska ve vládě. Říká celkem jednoznačně: Nemůžeme tady mít stav, kdy část spojenců v rámci NATO neplní své závazky, nemají adekvátně vybavenou armádu pro to, aby plnila, co armádě a státu v systému NATO přináleží, a je vlastně tím černým pasažérem.

My tady nechceme nic jiného, ať v dané vypjaté bezpečnostní situaci Česká republika pro české občany, pro české firmy, má maximální důraz na bezpečnost. To není jenom o investicích do armády, to není jenom o obraně, ale o bezpečnosti a odolnosti společnosti jako celku. Tady voláme po tom, ať se tyto věci nepodceňují, ať se na nich dobře pracuje.

Pokud jde o evropské prostředky (nesrozumitelné) státu – teď řeknu jenom velmi krátce – nemáme tady zatěžovat debatu, jestli se to týká nebo týkalo zrovna Andreje Babiše, ale ta pravidla prostě mají principiálně platit pro všechny stejně, transparentně a mají být vymáhána a mají se prostě dodržovat.

Za nás za lidovce říkám: My chceme chránit peněženky rodin, firem a stabilitu české ekonomiky, my chceme chránit média veřejné služby, ale i jejich odpovědnost. Chceme chránit bezpečnost státu bez hysterie, bez machrování. Chceme chránit důvěryhodnost České republiky při správě evropských prostředků a chceme, aby se tato země spravovala s pokorou, pravdivostí a respektem k pravidlům. To není slabost, to je podle nás slušnost a předpoklad pro dobrou správu této země.

Dovolte mi nad rámec toho, co jsem měl připraveno, říct stručně ještě reakci na to, co tady zaznělo před chvílí. Musím říct, že když jsem poslouchal slova Aleny Schillerové, tak závěr jejího projevu, abychom se vlastně dívali a učili, já bych si tohle po osmi letech ve vládě nedovolil říct. Říkal jsem to mnohokrát a řeknu to i dnes. Uvědomuju si, že jsem udělal já osobně spoustu chyb a i vlády, ve kterých jsem byl, udělaly spoustu chyb.

Myslím si, že politik, který je si toho vědom, tak spíše by řekl: Hele, pojďte s námi spolupracovat na věcech, které nás společně spojují, máme o to zájem, a když uvidíte, že někde třeba děláme věci, které nejsou OK, tak třeba napřed přijďte a řekněte to napřímo interně a pak nás třeba na tom grilujte, kritizujte na interpelacích nebo veřejně. Takhle bych to chtěl spíše vnímat já osobně.

Pak si dovolím reagovat na pana ministra dopravy. Musím říct, že to, jak to tady zaznělo, že vlastně převzal rezort dopravy v chaosu, v rozkladu, že se nestavělo, to byla hlavní slova jeho projevu. Tak já prostě, byť jsem nebyl ministrem dopravy, musím reagovat, protože to nebylo férové. Nebylo to férové vůči naší vládě, tomu týmu, Martinu Kupkovi a jeho lidem. Část lidí tam pracuje na tom rezortu dál. Ředitel ŘSD, Ředitelství silnic a dálnic, je stejný ředitel, který tam byl předtím a je tam teď.

To, že bývalý ředitel Správy železnic nastoupil ještě za vlády Andreje Babiše, byl tam za naší vlády a v jejím závěru se ukázalo, že tady jsou velká podezření – neříkám, jak to dopadne, to ať rozhodne soud – tak teď říct, že všechno, co udělal na železnici, bylo špatně, mně přijde taky divné. Já bych přál panu ministrovi a této vládě, aby se mu tohle nestalo. No, ale žádný ministr není schopen dát za všechny své zaměstnance v rezortu stoprocentně ruku do ohně. Jestli taky ministr tady je v téhle řadě, ať přijde a řekne, že on to udělá. ***