Neautorizováno!
(14.10 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
Návrh počítá s ochranou před inflací. Mohlo by se zdát, že je to dobrá věc, maximálně ale ve výši 5 procent ročně. Sami jsme zažili situace, kdy inflace byla třeba 15 procent, takže v té chvíli může být samozřejmě i médium veřejné služby výrazně finančně ohroženo.
Co je velmi zajímavé, tak poprvé politická vůle má tendenci hovořit do samotného pojetí média veřejné služby. Tenhle zákon nově stanovuje, že na prvním místě je zpravodajství, na druhém vzdělávací aspekt, potom kulturní a publicistická funkce, zábava je doplňková. Ono to možná zní nenápadně, možná to může znít ta první poslech i logicky, ve skutečnosti je to ale jasný signál spolu se zákonem, který mění financování a dává ho pod politickou vůli. My v téhle chvíli kromě politické vůle médiím veřejné služby ještě říkáme, čím se mají zabývat a čím už se zabývat nemají. Ten nenápadný zásah – zdánlivě nenápadný – je tady mnohem masivnější. Já si naopak myslím, že veřejná služba není jenom zpravodajství. Veřejná služba je určitě i kvalitní česká tvorba, je to určitě kulturní tvorba, je to sport, je to regionální vysílání. Je to přítomnost médií veřejné služby právě na těch místech a v těch oblastech, kde logicky zájem těch komerčních médií není, kde ten zájem komerčních médií už končí, protože se jim to jednoduše nevyplatí. To je právě ta veřejná služba. Já nevím. Ptejme se vlády. Ať se jí ptají diváci, posluchači, kteří se určitě dívají – i z řad té vládní koalice – na vysílání veřejnoprávních médií: Proč chcete omezovat tímhle zákonem – protože to tam říkáte – pořady, jako je StarDance, co já vím, Peče celá země, hezký seriál Most, kterému jsme se všichni smáli, Toulavou kameru a podobně? Tohle říkáte, že je doplňkové a tomu by se médium veřejné služby věnovat nemělo. Já říkám mělo! Já říkám mělo, protože tohle je součástí té veřejné služby, tak jak jí rozumíme.
Proč tohle všechno děláte? Je to přece strategie, kterou známe z jiných zemí, zejména bohužel na východ od nás. Je to strategie vyhladovět, oslabit a ovládnout. Nejenom, že dojde k omezení pořadů, které lidé určitě v téhle zemi mají rádi, zaslouží si je, zvykli si na ně, ale ono dojde určitě k dalším zajímavým posunům.
Jeden příklad ze Slovenska. Nejdříve byl zákonný nárok, že jejich veřejnoprávní televize RTVS měla mít ze zákona nárok minimálně na 0,17 procenta HDP. Do tří měsíců po parlamentních volbách byl příspěvek snížen na 0,12 procenta HDP. Já jsem měl tenhle týden schůzku s Ivanem Korčokem, bylo to moc zajímavé a bavili jsme se o veřejnoprávních médiích. On říkal: Ta změna třeba není vidět hned, ale je vidět značně a po letech absolutně. Veřejnoprávní média třeba přestala na Slovensku přenášet udělování cen hudebníkům, divadelníkům, umělcům. Je tam jakýsi zákaz „tohle už se na obrazovce objevit nemůže“. Proč? Protože ti kulturní činitelé jsou často kritičtí, tak nějak ze své přirozenosti, rebelství, občas na tu kameru řeknou věci, které se politikům, ať té, či oné strany, ne úplně líbí. Na Slovensku by mohli být kritičtí třeba vůči současnému panu premiérovi a jeho vládě. Tohle se přestalo přenášet. Je to jakási autocenzura? Rozkaz? Kdo ví? Ale takhle ta média pod kontrolou politické vůle, té rozpočtové vůle, prostě začnou fungovat. Média v té chvíli chtějí přežít, začnou, ať už vědomě, nebo podvědomě, plnit nějaké zadání a snaží se ty politiky jednoduše nenaštvat, nerozčílit. A co kdyby ten umělec řekl něco, co se panu premiérovi nebude líbit?
My jsme tady zažili přece před velmi nedávnou dobou to, že vláda bez mrknutí oka porušila zákon o rozpočtové odpovědnosti. Vláda bez mrknutí oka hodlá porušit to, že budeme vydávat 2 procenta HDP na obranu. Přece úplně stejně vláda do budoucna bez mrknutí oka poruší i tenhle zákon, který vydává, že je jenom jakousi technicistní změnou financování. Prostě když se to nebude hodit, vydávejte to za mandatorní, kvazimandatorní výdaj. Bude se schvalovat rozpočet, kdo se s námi bude soudit o to, jestli jsme porušili ten zákon? Česká televize? Český rozhlas? Ne, ty budou chtít nějakou finanční jistotu, rozvahu a možnost plánovat. Nevěřím téhle vládě ani slovo. Nevěřím jí, že není připravena porušit i tenhle zákon, který, doufám, platit nikdy nebude.
Prostě jakmile přestanou peníze pro Český rozhlas a Českou televizi téct od občanů a začnou téct z toho státního rozpočtu, tak v té chvíli přece logicky platí to, že média jsou na rozpočtovém vodítku a podléhají politické vůli. Ta rovnice je úplně jednoduchá. Tady pan ministr Šťastný před chvilkou říkal věty typu, že ta média přece v téhle chvíli... to nemají platit všichni, nemají to platit ti a ti a ti, a bral různé skupiny obyvatel. Vždyť to jde právě proti smyslu veřejnoprávnosti. Veřejnoprávnost je právě dána tím, že poplatky za rozhlasové a televizní vysílání platí všichni, aby tady nevznikalo žádné podezření a dojem, že tu televizi si platí jenom nějaká konkrétní část obyvatelstva a populace a že tím je právě zaručena její veřejnoprávní funkce. Samozřejmě už v těch současných pravidlech – na to pan ministr Šťastný zapomněl – je to, že ty sociálně nejohroženější jsou už v téhle chvíli osvobozeni od placení těchto poplatků, ale to je, myslím, v celé strukturální debatě o nezávislosti veřejnoprávních médií spíše detail. Nemění se způsob jenom, jak to lidé budou platit. On se mění způsob uvažování o veřejnoprávních médiích. Když už jsem u toho placení, nelžete tady lidem asi po desáté v tomhle zákoně. Neříkejte jim, že je od něčeho osvobodíte. Neříkejte jim prosím vás, že si nebudou platit veřejnoprávní média v téhle zemi. Pokud jsou veřejnoprávní média placena z rozpočtu téhle země, tak si je lidé samozřejmě platit budou, ale budou si je platit ze svých daní, ale nejsou osvobozeni od žádné platby za veřejnoprávní média. To je prostě úplně logický nesmysl, vaše lež a manipulace, kterou v komunikaci s námi používáte. No, v komunikaci, ona nějaká je? Vy jste nám něco k těm veřejnoprávním médiím doteď řekli? Vy jste nám představili váš záměr? Ještě se divíte, že svoláváme mimořádnou schůzi? To je tak drzé a neuvěřitelné! Neřeknete nám ani slovo a ještě se divíte.
Dovolte mně ještě jednu otázku, která přece visí ve vzduchu. Proč? Proč to děláte? V celé té vaší argumentaci chybí tahle základní odpověď. Proč měníte něco, co funguje? Proč měníte něco, co zaručuje Českému rozhlasu a České televizi nezávislou, soběstačnou existenci pod dohledem, jaký ze zákona má mít? Máme tady rady. Samozřejmě, nic takového se nemění. Vy tvrdíte ani vaším zákonem. No, dobrá. Nemění se tohle vašim zákonem (Se smíchem.), ale mění se to, že management bude muset škemrat o to, abyste mu dali dostatečné finance, aby mohli svoji roli ve společnosti plnit. Víte, jaká je odpověď na tu otázku? Vzhledem k absenci jakýchkoliv věcných argumentů ze strany vládní koalice se nabízí odpověď jediná: Měníte to proto, aby to nefungovalo. To je dost hrozný záměr. Chcete, aby nefungovala média veřejné služby, chcete jim udávat strukturu jejich vysílání, chcete je financovat nebo nefinancovat, chcete veřejnoprávní média jednoduše ovládat. Tady se bez patosu a frází dostáváme na hranu toho, co ještě je demokratická země a co už není, protože veřejnoprávními médii to většinou začíná. To je potřeba ovládnout nejdříve. Co přijde potom? Soudní soustava, státní zastupitelství, policie... Ty předobrazy máte. Jdete tou cestou. ***
